34 C 162/2019

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem v obec, anonymizována dvě slova číslo, zastoupeného anonymizováno jméno příjmení, advokátem v obec, ulice a číslo, proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované, o zaplacení 188.668,58 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 188.668,58 Kč s úrokem ve výši 17.074,44 Kč, úrokem z prodlení ve výši 3.803,76 Kč, úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky 179.166,60 Kč za dobu od 30. 1. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 179.166,60 Kč za dobu od 4. 4. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 94.280,80 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta v obec. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobci částku 188.668,58 Kč s úrokem ve výši 17.074,44 Kč, úrokem z prodlení ve výši 3.803,76 Kč, úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky 179.166,60 Kč za dobu od 30. 1. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 179.166,60 Kč za dobu od 4. 4. 2018 do zaplacení. V žalobě uvedl, že mezi žalovanou a žalobcem byla uzavřena dne 6.3.2014 smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 300.000 Kč. Žalovaná se zavázala hradit dlužnou částku úvěru v 71 pravidelných měsíčních splátkách po 5.752 Kč, dostala se však do prodlení s neuhrazenými splátkami za období od května 2017. Z tohoto důvodu byl úvěr ke dni 16.1.2018 zesplatněn, žalobce od smlouvy odstoupil a žalovaná byla vyzvána k vrácení neuhrazené jistiny úvěru ve výši 179.166,60 Kč a částky 9.501,98 Kč představující úvěrové poplatky do 29.1.2018. Žalobce dále požadoval úhradu kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 17.074,44 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3.803,76 Kč. Jelikož žalovaná dluh dosud neuhradila, požadoval žalobce uhrazení úroku z dlužené jistiny sjednaného ve smlouvě ve výši 10,9 % ročně od 30.1.2018 do zaplacení a úhradu úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 4.4.2018 do zaplacení. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná odpor. V odporu uvedla, že částka uvedená v platebním rozkazu neodpovídá skutečnosti, celkem by se mělo jednat o částku 188.668,60 Kč a nikoliv 188.688,58 Kč. Žalobce nespecifikuje, z čeho mají vyplývat požadované poplatky. Částka jistiny je dle názoru žalované„ vyúčtována chybně a neodpovídá skutečné výši dluhu dle splátkového kalendáře“. Žalovaná hradila splátku 19.7.2017, dlužná jistina by proto měla být 146.487,12 Kč. Dle názoru žalované nelze po dlužníkovi požadovat současně úrok z úvěru a úrok z prodlení. Podáním ze dne 23.8.2018 žalobce vzal žalobu zpět o 20 Kč, v důsledku čehož bylo řízení ohledně této částky usnesením ze dne 28.8.2018 částečně zastaveno. Dále žalobce doplnil skutková tvrzení. Dlužné poplatky jsou tvořeny dvěma poplatky za zaslání upomínky v částce 250 Kč, celkem tedy 500 Kč a devatenácti poplatky za zaslání upomínek po 500 Kč, tedy celkem 9.500 Kč. Dne 29.11.2016 uhradila žalovaná na poplatky 498,02 Kč, dluh na poplatcích proto představuje 9.501,98 Kč Součástí smlouvy byly dle článku 1.2. všeobecné obchodní podmínky, příslušná oznámení, pravidla a sazebník poplatků, ze kterého vyplývají poplatky účtované žalované. Žalovaná skutečně uhradila dne 19.7.2017 splátku, kterou žalobce řádně započetl. Žalobce dále uvedl podrobný přehled všech žalovanou uhrazených splátek za období od 20.3.2017 do 19.7.2017, včetně způsobu jejich započtení na dlužný úrok, jistinu a poplatky. Splátka žalované ze dne 19.7.2017 ve výši 5.752 Kč byla ve výši 4.008,91 Kč zaúčtována na úhradu jistiny a v částce 1.743,09 Kč na úhradu úroku. Zůstatek jistiny tak činil 179.166,60 Kč. Podáním ze dne 20.3.2019 žalobce doplnil, že před poskytnutím úvěru žalované byla vyhodnocena schopnost žalované úvěr splácet. Žalobce vycházel z údajů poskytnutých žalovanou ohledně jejích příjmů a výdajů, z transakční historie žalované na běžném účtu. Vůči žalované nebylo vedeno exekuční ani insolvenční řízení. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání ze dne 2.9.2019, č.j. 34 C 162/2019-165, který byl následně zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 9.11.2020, č.j. 47 Co 137/2020-219. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav rozhodný pro posouzení věci. Z žádosti o úvěr ze dne 4.3.2014 (č.l. 30 – 32 spisu) vyplývá, že žalovaná podala žádost žalobci o poskytnutí úvěru ve výši 300.000 Kč, který měl být čerpán jednorázově od 19.3.2014. Ke svým majetkovým a osobním poměrům žalovaná v žádosti uvedla, že má jednu vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. Žalovaná hradí majetkové daně ve výši 500 Kč ročně, životní pojištění v částce 2.000 Kč měsíčně a další výdaje ve výši 1.000 Kč měsíčně. Celková výše zajištěných půjček, zápůjček a spotřebitelských úvěrů žalované činí 495.000 Kč, celková výše hypotečních úvěrů 3.883.000 Kč. Splátka půjček představuje měsíčně částku 5.798 Kč, splátka hypotečního úvěru 20.879 Kč. Poskytnutý úvěr měl být uhrazen v 71 měsíčních splátkách. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 6.3.2014 (č.l. 38-42 spisu) bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou, předmětem bylo poskytnutí úvěru žalobcem ve výši 300.000 Kč, kdy tento úvěr byl poskytován jako bezúčelový. K čerpání úvěru mělo dojít do 19.3.2014 poplatek za zpracování úvěru byl sjednán ve výši 2.400 Kč s tím, že bude uhrazen formou zápočtu proti čerpání úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 20.2.2020 v 71 pravidelných měsíčních splátkách po 5.752 Kč, úrok z úvěru byl sjednán ve výši 10,9 % ročně. Dodatkem ke smlouvě o úvěru ze dne 1.11.2016 (č.l. 17-18 spisu) byla mezi žalobcem a žalovanou dohodnuta vzhledem k prodlení žalované se splácením úvěru povinnost žalované uhradit žalobci částku 5.995,98 Kč na poplatcích a úroku z prodlení do 60 dnů. Dále bylo dohodnuto odložení splátek úvěru do 20.11.2016. Ode dne 20.12.2016 byla žalovaná povinna úvěr splácet tak, že jistinu uhradí 38 měsíčními splátkami po 6.283 Kč a poslední splátkou ve výši 6.217,11 Kč, a to nejpozději do 20.2.2020. Dle dokladu o provedení čerpání úvěru (č.l. 33 spisu) byla žalované částka úvěru ve výši 297.600 Kč vyplacena dne 6.3.2014. Dle dokladu o platbě předloženého k důkazu žalovanou (č.l. 13 spisu) byla dne 19.7.2017 uhrazena splátka ve výši 5.752 Kč. Dle sazebníku poplatků (č.l. 84-109 spisu) byly sjednány poplatky ve výši 500 Kč za zaslání druhé a každé další upomínky v článku 6.1.15 sazebníku (žalované byl účtován 19 x poplatek za takovou upomínku) a poplatek za oznámení o neprovedení splátky ve výši 250 Kč v článku 6.1.15 sazebníku (žalované byl účtován 2 x poplatek za takovou upomínku). Upomínkou ze dne 25.5.2017 (č.l. 50 spisu) byla žalovaná vyzvána k úhradě neprovedené splátky s tím, že celkově dluží žalovaná žalobci částku 20.704,04 Kč včetně poplatku za upomínku. Upomínkou ze dne 14.6.2017 (č.l. 51 spisu) byla žalovaná vyzvána k úhradě neprovedené splátky s tím, že celkově dluží žalovaná žalobci částku 14.951 Kč včetně poplatku za upomínku. Upomínkou ze dne 25.6.2017 (č.l. 52 spisu) byla žalovaná vyzvána k úhradě neprovedené splátky s tím, že celkově dluží žalovaná žalobci částku 21.750,82 Kč včetně poplatku za upomínku. Upomínkou ze dne 24.7.2017 (č.l. 53 spisu) byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 22.339,80 Kč s tím, že jinak dojde k zesplatnění úvěru. Upomínkou ze dne 30.4.2016 (č.l. 67 spisu) byla žalovaná vyzvána k úhradě neprovedené splátky ve výši 5.760,40 Kč. Upomínkou ze dne 16.5.2016 (č.l. 68 spisu), ze dne 25.5.2016 (č.l. 69 spisu), ze dne 14.6.2016 (č.l. 70 spisu), ze dne 24.6.2016 (č.l. 71 spisu), ze dne 15.7.2016 (č.l. 72 spisu), ze dne 25.7.2016 (č.l. 73 spisu), ze dne 15.8.2016 (č.l. 74 spisu), ze dne 14.9.2016 (č.l. 75 spisu), ze dne 25.9.2016 (č.l. 76 spisu), ze dne 17.10.2016 (č.l. 77 spisu), ze dne 25.10.2016 (č.l. 78 spisu), ze dne 24.11.2016 (č.l. 79 spisu), ze dne 2.3.2017 (č.l. 80 spisu, ze dne 17.3.2017 (č.l. 81 spisu), ze dne 18.4.2017 (č.l. 82 spisu) a ze dne 24.4.2017 (č.l. 83 spisu) byla žalovaná opakovaně vyzvána k úhradě neprovedených splátek. Výzvou ze dne 16.1.2018 (č.l. 27-28 spisu), byl úvěr zesplatněn a žalovaná vyzvána k okamžitému uhrazení částky 202.627,94 Kč do 29.1.2018. Poštovní zásilka byla žalované dle dodejky (č.l. 27 verte – 28 spisu) uložena dne 19.1.2018, žalovaná si zásilku nevyzvedla. Dopisem ze dne 12.2.2018 (č.l. 16 spisu) byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 204.278,88 Kč. Dopisem ze dne 27.3.2018 (č.l. 37 spisu) byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 208.827,04 Kč, poštovní zásilka byla dle odeslána 27.3.2018 (podací arch č.l. 36). Z historického výpisu z účtu (č.l. 54 – 66 spisu) vyplývají jednotlivé provedené splátky žalovanou a způsob jejich započtení s tím, že ke dni 6.2.2018 představuje neuhrazené jistina částku 179.166,60 Kč, úrok z poskytnutého úvěru částku 14.036,57 Kč, úrok z prodlení částku 1.477,18 Kč a neuhrazené úvěrové poplatky částku 9.501,98 Kč. Celková dlužná částka činí 204, 182,33 Kč. Z historického výpisu z účtu je dále patrné, že v uvedeném vyčíslení je zohledněna žalovanou uváděná splátka ve výši 5.752 Kč ze dne 19.7.2017, která byla v částce 4.008,91 Kč započtena na dlužnou jistinu a v částce 1.743,09 Kč na úrok. Po započtení této úhrady činila dlužná jistina 179.166,60 Kč. Žalobce dále předložil k důkazu tabulku (č.l. 134 spisu), představující výstup z informačního systému žalobce, ze které vyplývá vyhodnocení žádosti žalované o poskytnutí úvěru. Dle obsahu vyhodnocení není ve vztahu k žalované veden negativní záznam ve vztahu k dalším dluhům po splatnosti, ve vtahu k insolvenčnímu řízení a ve vztahu k exekučnímu řízení. Z výpisů z běžného účtu žalované za období od 21.8.2013 až 20.3.2014 (č.l. 130-133 spisu) vyplývá, že ačkoliv měsíční zůstatky na běžném účtu žalované v období před uzavřením smlouvy o úvěru představovaly částky v řádu stokorun, žalovaná v průběhu jednotlivých měsíců disponovala na účtu částkami v řádu desítek i stovek tisíc korun. Žalovaná zjevně disponovala vysokými částkami, kdy žalovaná na účet byla schopna desetitisícové i statisícové částky vkládat a rovněž takové částky hradit. Z uvedeného je ve spojení s žádostí o úvěr dle soudu patrné, že byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované, jelikož částky, se kterými žalovaná před uzavřením smlouvy běžně v rámci pohybů na účtu nakládala násobě přesahovaly sjednané splátky úvěru. Dle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 504 obchodního zákoníku dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Dle § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. Po zhodnocení důkazů má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, kdy žalované poskytl úvěr ve výši 300.000 Kč. Jelikož žalovaná řádně nehradila dlužné splátky a dostávala se opakovaně a dlouhodobě do prodlení, žalobce úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek. V případě úvěru dle smlouvy je povinností žalované nadále hradit sjednaný úrok z poskytnutých finančních prostředků ve výši 10,9 % ročně. Dlužná částka byla dle historického výpisu z účtu ke dni 6.2.2018 tvořena neuhrazenou jistinou 179.166,60 Kč, úrokem z poskytnutého úvěru 14.036,57 Kč, úrokem z prodlení 1.477,18 Kč a neuhrazenými úvěrovými poplatky 9.501,98 Kč. Výši žalobcem požadovaného dluhu má soud tedy za prokázanou. Žalovaná neuhradila věřiteli dluh, je tak v prodlení s úhradou dluhu a žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud se v tomto směru neztotožňuje s námitkou žalované, že úrok prodlení a úrok z poskytnutého úvěru nelze požadovat současně. Úrok z poskytnutého úvěru ve sjednané výši 10,9 % ročně představuje úrok za poskytnuté finanční prostředky, které nebyly dosud žalovanou uhrazeny. Naproti tomu úrok z prodlení představuje úhradu za prodlení se zaplacením dlužné jistiny a úvěrových poplatků. Úrok z prodlení nenahrazuje sjednaný úrok za poskytnutí úvěru, ale povinnost k jeho úhradě nastupuje vedle úroku a dalších složek dluhu v případě, že se žalovaná dostala s úhradami do prodlení. Nelze se ztotožnit ani s další námitkou žalované ohledně nezapočtení platby ze dne 19.7.2017, když tato částka byla dle historického výpisu z úvěrového účtu řádně zohledněna a na dluh žalované započtena. Namítala-li žalovaná, že není zřejmé, z čeho vyplývají poplatky účtované žalované, byla tvrzení ve vztahu k účtovaným poplatkům žalobcem doplněna ve shora specifikovaném podání ze dne 27.3.2018. Nárok žalobce na úhradu poplatků za jednotlivé upomínky vyplývá z k důkazu provedeného sazebníku poplatků a rovněž jsou tyto poplatky zohledněny v historickém výpisu z úvěrového účtu. Jednotlivé zpoplatněné upomínky byly rovněž k důkazu v řízení provedeny. Jako nedůvodnou hodnotil soud námitku žalované, že nesplacená jistina by měla představovat částku 146.487,12 Kč. V prvé řadě není zřejmé, jakým konkrétním způsobem žalovaná k této částce dospěla a o co konkrétně její výši opírá. Žalovaná uvedla toto své stručné tvrzení v odůvodnění odporu ze dne 19.7.2018 a dále jej v řízení nijak nekonkretizovala ani nedoplnila. Pokud se žalovaná k jednání soudu nedostavila, sama zmařila možnost, aby jí soud vyzval dle ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu k doplnění tvrzení ohledně této částky a případně rovněž k prokázání její výše. Uvedené poučení směřuje k účastníku přítomnému při jednání soudu, žalovaná však svojí neúčastí u jednání možnost takového poučení zmařila. Není na místě, aby ve sporném řízení soud sděloval žalované poučení či s ní dokonce sporné skutečnosti probíral jinou cestou. Výše dlužné jistiny je navíc zřetelně patrná z historického výpisu z úvěrového účtu a nebyla v řízení jakkoliv relevantně zpochybněna. K neúčasti žalované při soudním jednání a opakovaným omluvám spojeným s žádostmi o odročení jednání soud uvádí následující. Žalovaná se poprvé omluvila z jednání soudu nařízeného na 2.9.2019 podáním ze dne 20.8.2019 z důvodu nemoci. Ohledně konkretizace onemocnění žalovaná soudu sdělila, že dle jejího názoru tato informace podléhá lékařskému tajemství. Následně žalovaná zasílala soudu opakovaně další omluvy a doklady o prodloužení pracovní neschopnosti, ze kterých však nebyla patrná konkrétní překážka, která by žalované v účasti při jednání soudu bránila. Soud proto žalovanou přípisem doručeným žalované dne 30.8.2019 vyzval k doložení takové překážky, která jí skutečně v účasti u jednání brání. Další omluvu a žádost o odročení zaslala žalovaná odvolacímu soudu dne 11.1.2021 ve vztahu k jednání soudu dne 19.1.2021, kdy tuto doložila potvrzením lékaře o nepříznivém zdravotním stavu v důsledku anonymizována dvě slova, v důsledku čehož se nemůže účastnit soudního jednání. Další omluvu zaslala žalovaná dne 18.1.2021 s tím, že syn žalované má anonymizována dvě slova anonymizováno. Z protokolu o jednání odvolacího soudu dne 19.1.2021 je patrné, že žalovaná se k jednání soudu nedostavila, odvolací soud shledal takové žádosti žalované nedůvodnými, věc projednal a rozhodl. Ve věci bylo následně nařízeno jednání na 26.4.2021 a žalovaná byla současně vyzvána ke sdělení, zda je již schopna účasti při soudním jednání nebo zda jí brání v účasti konkrétní překážka s tím, že v případě překážky zdravotní byla vyzvána ke sdělení kontaktu na ošetřujícího lékaře. Žalovaná podáním ze dne 23.3.2021 soudu sdělila, že na výzvu nelze jednoznačně odpovědět, neboť ještě neproběhla její kontrola u ošetřujícího lékaře, která je plánována na druhou polovinu dubna 2021. K tomu předložila žalovaná lékařskou zprávu z 5.1.2021. S ohledem na uvedené bylo jednání odročeno na 16.6.2021 a žalovaná opět vyzvána ke sdělení a doložení konkrétní překážky, která jí případně v účasti při jednán soudu brání. Současně soud učinil dotaz na ošetřujícího lékaře žalované příjmení jméno příjmení, za účelem posouzení schopnosti žalované účastnit se soudního jednání. Dle sdělení ošetřujícího lékaře ze dne 4.5.2021 (č.l. 269) zdravotní důvody bránící žalované v účasti u jednání soudu pominuly a aktuální stav žalované její účast umožňuje. Žalovaná se z jednání omluvila dne 15.6.2021 s ohledem na akutní zdravotní potíže, kdy dle sdělení žalované se může jednat o příznaky anonymizována dvě slova. Soud proto jednání odročil na 26.7.2021 s tím, že žalovanou současně vyzval, aby doložila potvrzení ošetřujícího lékaře o provedené prohlídce v souvislosti s jejím zdravotním stavem a výsledek certifikovaného testu na Covid-19. Na výzvu žalovaná nereagovala. Podáním ze dne 25.7.2021 zaslala žalovaná omluvu z jednání soudu a žádost o odročení s tím, že se nemůže jednání dne 26.7.2021 zúčastnit z důvodu anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova, anonymizováno, anonymizováno a anonymizováno, což považuje za anonymizována dvě slova. K této své žádosti doložila email ze dne 15.6.2021, kterým se na svoji ošetřující lékařku obrací s žádostí o konzultaci zdravotního stavu. Z odpovědi lékařky ze dne 16.6.2021 vyplývá, že je zde menší pravděpodobnost, že se u žalované jedná o příznaky onemocnění Covid-19 s tím, že žalovaná může zkusit orientační test z lékárny. Uvedené emaily se nevztahují k omluvě z jednání dne 26.7.2021 ani řádně nedokládají onemocnění žalované ve vztahu k omluvě z jednání nařízeného na 16.6.2021. Z uvedeného je dle názoru zřejmé, že žalovaná se dlouhodobě vyhýbá soudnímu jednání. Omluvy zasílá soudu bezprostředně před nařízeným soudním jednáním, zjevně v úmyslu tato jednání opakovaně mařit a tím oddalovat rozhodnutí ve věci samé. V žádostech žalované jsou uváděny zdravotní důvody, které však žalovaná ani následně nijak nedokládá. V případě, kdy zdravotní stav je ověřen soudem u ošetřujícího lékaře, vyplývá ze sdělení lékaře závěr, že žalovaná schopna účasti u soudního jednání je. Z vlastní činnosti je soudu známo, že žalovaná totožně postupuje v dalších řízeních u zdejšího soudu, jejichž předmětem je uplatnění pohledávek věřiteli vůči žalované (konkrétně se jedná o věci vedené pod sp. zn. 33 C 66/2020 a 34 C 66/2020). Totožně postupovala žalovaná i ve vztahu k jednání nařízenému odvolacím soudem v projednávané věci. Ve vztahu ke zdravotním důvodům a jejich doložení je třeba uvést, že lékařským tajemstvím ohledně zdravotního stavu žalované jsou vázáni předně její ošetřující lékaři, nikoliv samotná žalovaná, které nic nebrání v tom, aby svůj zdravotní stav soudu pro účely posouzení žádosti o odročení jednání popsala a řádně doložila. S ohledem na uvedené soud omluvu žalované jako řádnou neakceptoval, žalovanou o skutečnosti, že řádně nedoložené žádosti o odročení jednání nebude vyhověno, navíc opakovaně informoval. V této souvislosti je třeba uvést, že i když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 občanského soudního řádu, ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3358/2007). Jelikož byl nárok žalobce v řízení prokázán, rozhodl soud o povinnosti žalované uhradit žalobci dlužnou částku spolu s úrokem a úrokem z prodlení ve výši specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 3 ve spojení s § 146 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy ve věci v převážném rozsahu úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů řízení. Neúspěch žalobce je tvořen pouze nepatrnou částí předmětu řízení ve výši 20 Kč, ohledně kterého bylo řízení zastaveno. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7.548 Kč, dále z náhrady nákladů právního zastoupení podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za osm úkonů právní služby, kterými jsou příprava a převzetí věci, sepis žalobního návrhu, předžalobní výzva, vyjádření k odůvodnění odporu žalované, účast zástupce při jednání soudu dne 2.9.2019, vyjádření k odvolání, účast zástupce při jednání odvolacího soudu dne 19.1.2021 a účast zástupce při jednání soudu dne 26.7.2021. Za každý úkon náleží odměna 8.660 Kč. Podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží ke každému úkonu právní služby paušální náhrada hotových výdajů, celkem tedy osm paušálních náhrady po 300 Kč. Za účelný úkon nelze považovat písemné podání ze dne 1.7.2021, které neobsahuje nová skutková tvrzení ani důkazní návrhy, pouze sdělení žalobce ve vztahu k procesnímu postupu soudu při předvolávání žalované k jednání. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem žalobci náleží na náhradě nákladů řízení částka 94.280,80 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když neshledal důvody pro její prodloužení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nesplní-li povinná strana dobrovolně povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněná strana domáhat jejich splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.