4 C 148/2016

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený 21. 4. 1961 bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované . Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitostem: stavbě, část obce , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rod. dům, na pozemku p. č. , Anonymizováno, . , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -venkov, a nemovitostí nepodléhajících evidenci v katastru nemovitostí drobné stavby na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1 o rozměrech 3x3 m používané jako sklípek na ovoce a drobné stavby betonového bazénu na pozemku p. č. 968/1 v katastrálním území a obci , adresa, a tyto nemovitosti se přikazují do vlastnictví žalobce.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu za její spoluvlastnický podíl v částce , částka, , a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa, -venkov 50 % náhrady nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení, jímž bude výše náhrady nákladů řízení určena.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa, -venkov 50 % náhrady nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení, jímž bude výše náhrady nákladů řízení určena.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu , adresa, -venkov dne , datum, , ve znění doplnění žaloby, se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k rodinnému domu č. p. , Anonymizováno, na pozemku p. č. , Anonymizováno, /3 v katastrálním území a obci , adresa, zapsaném na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -venkov, a k nemovitostem, nepodléhajícím evidenci v katastru nemovitostí, na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1, a to podzemní stavby sklípku a stavby betonového bazénu (dále jen „předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaná byli manželé, v průběhu jejich manželství bylo rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , jejich společné jmění manželů zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti a dne , datum, účastníci uzavřeli dohodu o vypořádání jejich společného jmění manželů. Žalobce tvrdil, že v této dohodě se účastníci dohodli na tom, že vlastníkem id 2/3 budovy č. p. , Anonymizováno, stojící na pozemku p. č. , Anonymizováno, /3 v katastrálním území a obci , adresa, se stane žalobce a vlastníkem id 1/3 této budovy se stane žalovaná, a dále, že nemovitosti, nepodléhající evidenci v katastru nemovitostí, a to drobná podzemní stavba na pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1 o rozměrech 3 x 3 m používaná jako sklípek na ovoce, a nemovitost nepodléhající evidenci v katastru nemovitostí, a to drobná stavba betonového bazénu na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1, budou v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované každý o velikosti podílu id 1/2. Dále uvedl, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , snažil se o uzavření dohody s žalovanou. Uvedl, že má zájem nabýt rodinný dům č. p. , Anonymizováno, do svého výlučného vlastnictví, stejně tak jako nemovitosti nezapsané v katastru nemovitostí, a uhradit žalované vypořádací podíl dle zjištěného znaleckého posudku. Žalobce tvrdil, že rozdělení rodinného domu č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, není ze stavebního hlediska možné, v přízemí rodinného domu je garáž, kotelna, předsíň, prádelna a původní dílna, v 2. podlaží je kuchyně s jídelním koutem, obývací pokoj, koupelna a záchod a ve 3. podlaží jsou 3 ložnice, koupelna, záchod a malý půdní pokoj. Poukázal na to, že je výlučným vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /3, na kterém rodinný dům č. p. , Anonymizováno, stojí, je rovněž podílovým spoluvlastníkem okolních pozemků p. č. , hodnota, , , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /4, včetně přístupové komunikace k rodinnému domu, jehož součástí je stavba bez čísla popisného a čísla evidenčního, když okolní pozemky vlastní společně se svým bratrem. Dále uvedl, že podniká, stavbu bez čísla popisného a čísla evidenčního na pozemku p. č. , Anonymizováno, /4 využívá jako dílnu a je to jeho jediný zdroj příjmů. Doplnil, že od ukončení společné domácnosti v září 2011 hradí výlučně náklady související s užíváním rodinného domu (náklady na elektrickou energii, plyn, vodu, daň z nemovitostí atd.). Žalovaná se na úhradě nákladů souvisejících s užíváním nemovitosti podílí minimálně. Nesouhlasil s navrhovaným rozdělením rodinného domu, neboť dle předloženého posudku by žalobci připadly místnosti, které nejsou obytné (např. kotelna a sklep), a žalované, ačkoliv je vlastníkem pouze id 1/3 nemovitosti by připadly obytné místnosti. Současně upozornil na hrozbu dalších sporů, neboť jako spoluvlastníci by se účastníci museli společně podílet, např. na úhradě opravy střechy. Doplnil, že v současnosti již mají za sebou sedm soudních sporů u zdejšího soudu.

2. V podání, doručeném soudu , datum, , žalobce uvedl, že investoval finanční prostředky dluhopisů a akcií, s tím, že tyto prostředky může použít na úhradu vypořádacího podílu. Tvrdil, že žalovaná neuvedla, kdo by hradil případné náklady na stavební úpravy, nenavrhla žádný vypořádací podíl na dorovnání výše podílu. Zmínil rovněž, že vztahy mezi účastníky nejsou ideální, žalobce tráví víkendy mimo nemovitost. Doplnil, že pokud jde o vozidlo , jméno FO, , jméno FO, , toto bylo prodáno na náhradní díly za částku , částka, a nemůže být tedy předmětem vypořádání.

3. V podání doručeném soudu dne , datum, žalobce uvedl, že je schopen se o nemovitost postarat, účelně ji využívat, a to s ohledem na to, že podniká v přilehlé budově. Doplnil, že žalovaná se nepodílí na úhradě nákladů na energie a služby, když pravidelné platby hradí až od zahájení tohoto soudního řízení, žalobci uhradila tedy i nedoplatek za loňský rok, od ukončení společné domácnosti však náklady plně nehradila. Doplnil, že peněžní prostředky, které žalobce utržil za prodej vozidla, započetl na dluh žalované na vyúčtování energií.

4. V doplnění podání ze dne , datum, žalobce uvedl, že veškeré náklady spojené s provozem domu rozdělil podle velikosti spoluvlastnických podíl a podíl žalobkyně odpovídající 1/3 nákladů za rok 2014 činil , částka, , žalovaná uhradila částku , částka, , od částky , částka, tuto částku odečetl a rozdíl činí částku , částka, . Oproti této pohledávce za žalovanou započetl pohledávku žalované na jednu polovinu kupní ceny za prodej motorového vozidla ve výši , částka, , když sjednaná kupní cena za prodej motorového vozidla činila částku , částka, a byla uhrazena v hotovosti při podpisu smlouvy, z této částky žalobce vyplatil synovi , adresa, částku ve výši , částka, jako odměnu za zprostředkování prodeje vozu.

5. V závěrečném návrhu ze dne , datum, žalobce navrhl, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, přikázal je do výlučného vlastnictví žalobce a žalobci uložil vyplatit žalované vypořádací podíl ve výši , částka, , a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

6. Žalovaná s žalobou žalobce nesouhlasila. Tvrdila, že žalobce vychází při rozsahu majetku k vypořádání z obsahu smlouvy o vypořádání společného jmění manželů ze dne , datum, a tato smlouva je neplatná, neboť byla uzavřena nesvobodným projevem žalované. Uvedla, že navrhované vypořádání podílového spoluvlastnictví není spravedlivé, neboť rodinný dům, budovaný jako dvougenerační, lze ze stavebního hlediska rozdělit na dvě samostatné bytové jednotky po menších stavebních úpravách a vybudování dalšího schodiště. Dále doplnila, že žalobce má ve vlastnictví několik pozemků v katastrálním území , adresa, a má tedy možnost jiného bydlení. Zmínila také, že žalobce s ní neuzavřel smlouvu o společném hospodaření s nemovitostmi. Tvrdila, že hradila polovinu stanovených nákladů, platila nákladyza opravy domácích spotřebičů, ať už to byla pračka, myčka nebo lednice, a to ve výši jedné poloviny. Navrhla, aby bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví k rodinnému domu č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, a to tak, aby bytová jednotka umístěná v rodinném domě č. p. , Anonymizováno, na pozemku p. č. , Anonymizováno, /3 skládající v 1. nadzemního poschodí (garáž a kotelna, plus společné zádveří a chodba se schodištěm, ve 2. NP obývací pokoj, v podkroví kuchyň, dvě obytné místnosti – pokoje, koupelna WC), včetně drobné stavby betonového bazénu na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1 připadla do vlastnictví žalované a bytová jednotka umístěná v rodinném domě č. p. , Anonymizováno, na pozemku p. č. , Anonymizováno, /3 skládající se v 1. podzemním poschodí (suterénu - 4 místností sklepů, v 1. NP dvě obytné místnosti – pokoje, plus společné zádveří a chodba se schodištěm, v 2.NP obytná kuchyň s jídelnou, koupelna a WC), včetně drobné stavby – sklípku na ovoce připadla do vlastnictví žalobce. Anebo žalovaná navrhla vypořádat spoluvlastnictví tak, že rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , včetně drobné stavby betonového bazénu na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalované, a žalovaná je povinna zaplatit žalobci vypořádací podíl.7. , Jméno žalobce8. V podání ze dne , datum, (č.l. 169) žalovaná navrhla, aby bylo zrušeno podílového spoluvlastnictví mezi žalobcem a žalovanou a budova č. p. , Anonymizováno, byla rozdělena na jednotku č. , hodnota, ve vlastnictví žalobce a jednotku č. , hodnota, ve vlastnictví žalované v souladu se znaleckým posudkem ze dne , datum, zhotovitele , právnická osoba, ., žalovaná není povinna žalobci uhradit rozdíl mezi hodnotou rozdělených jednotek č. , hodnota, a č. , hodnota, určené znaleckým posudkem, zrušuje se podílové spoluvlastnictví mezi žalobcem a žalovanou k nemovitosti nepodléhající evidenci v katastru nemovitostí, a to drobné podzemní stavbě na pozemku p č. , Anonymizováno, /1 používané jako sklípek na ovoce a stavbě betonového bazénu na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1, výlučným vlastníkem drobné podzemní stavby na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1 se stává žalobce a výlučným vlastníkem nemovité věci nepodléhající evidenci v katastru nemovitostí, a to stavbě betonového bazénu, se stává žalovaná, žalobce je povinen zaplatit žalované vypořádací podíl z titulu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a žalovaná je povinna zaplatit žalobci vypořádací podíl. Výlučným vlastníkem věcí tvořících obvyklé vybavení společné domácnosti žalobce a žalované dosud nevypořádaného, a to kuchyňské linky, sporáku na vaření a pečení a pračky, se stává žalobce. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vyrovnání podílu na movitých věcech .. Kč a dále žalobce je povinen zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši 1/2 z hodnoty motorového vozidla , jméno FO, , jméno FO, ve výši , částka, , když ohledně motorového vozidla žalovaná uvedla, že na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne , datum, byl tento automobil v podílovém spoluvlastnictví, automobil žalobce prodal a výtěžek z prodeje si ponechal. Zůstatkovou cenu vozu odhadla na , částka, .

9. U jednání soudu dne , datum, žalovaná uvedla, že při návrhu na rozdělení rodinného domu vycházela ze situace, jak je nemovitost účastníky fakticky užívána, když náklady na rozdělení nemovitosti uvedla ve výši , částka, za vybudování kovového venkovního schodiště, další náklady by byly příčky, celkové náklady odhadla na částku do , částka, , když prostory, které navrhuje, aby připadly žalobci, tedy byt č. , hodnota, , shledala hodnotnějšími. Dále navrhla ohledně vypořádání tzv. drobných staveb, aby do vlastnictví žalobce byl přikázán sklípek a do vlastnictví žalované bazén, navrhla zřídit tzv. nezbytnou cestu ve prospěch žalované za úplatu a ohledně pozemku pod domem navrhla, aby situace byla řešena nájemní smlouvou. Dále uvedla, že s bratrem žalobce má dobré vztahy, když upozornila, že žalobce si koupil další nemovitost, ve které tráví čas o víkendech, když vztahy s žalobcem neshledala vyhrocenými (např. společně oslavili křtiny vnuka).10. , jméno FO11. Ve vyjádření ze dne , datum, žalovaná rozporovala obvyklou cenu nemovitostí stanovenou znaleckým posudkem soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť závěry znalce považuje na neobjektivní a značně podhodnocené.

12. V závěrečném návrhu žalovaná uvedla, že navrhuje zrušit podílové spoluvlastnictví k rodinnému domu č. p. , Anonymizováno, a drobným stavbám – stavbě bazénu a sklípku na ovoce. Tvrdila, že rodinný dům lze rozdělit na dvě bytové jednotky, vztahy s žalobcem nejsou špatné, při případ společného podílení se na nákladech spojených s domem by mohla uzavřít dohodu o užívání nemovitosti, zmínila, že v domě bydlí v současnosti i dcery žalobce a žalované, žalovaná je v tíživé situaci s ohledem na to, že v důsledku změny právní úpravy bude zrušeno její pracovní místo na stavebním úřadě. Rozporovala závěry znalce, který stanovil obvyklou cenu podílů na nemovitostech. A konečně navrhla, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví k nemovitostem a uložil žalobci zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši 50 % spoluvlastnických podílů dle zásady dobrých mravů a dále uložil žalobci uhradit žalované , částka, jako vypořádací podíl za prodej osobního automobilu.

13. Skutková zjištění soud učinil z provedených důkazů.

14. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k rodinnému domu v části obce , adresa, na pozemku p. č. , Anonymizováno, /3, zapsané na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, bylo zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, když žalobce je vlastníkem podílu ve výši id 2/3 a žalovaná podílu ve výši id 1/3. Z části C) výpisu z LV č. , hodnota, bylo zjištěno, že nabývacím titulem byla dohoda o vypořádání společného jmění manželů ze dne , datum, .

15. Podílové spoluvlastnictví žalobce a , adresa, , r. č. , RČ, , k pozemku p. č. , hodnota, , pozemku p. č. , Anonymizováno, /1, pozemku p. č. , Anonymizováno, /4, jehož součástí je stavba bez č. p./č. ev. a k pozemku p. č. , hodnota, bylo zjištěno z výpisu z LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , když oba jsou vlastníky spoluvlastnického podílu ve výši id 1/2.

16. Podílové spoluvlastnictví žalobce ve výši id ½ k pozemku p. č. , Anonymizováno, /15 bylo zjištěno z výpisu z LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, .

17. Vlastnické právo žalobce k nemovitostem - pozemku p. č. , Anonymizováno, /3, p. č. , Anonymizováno, /3, na němž stojí stavba , adresa, – rodinný dům zapsaný na LV č. , hodnota, , pozemku p. č. , Anonymizováno, , bylo zjištěno z výpisu z LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , když nabývacím titulem bylo usnesení soudu ve věci projednání dědictví sp. zn. D 517/1997 Okresního soudu , adresa, -venkov ze dne , datum, , dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne , datum, , kupní smlouva ze dne , datum, a darovací smlouva ze dne , datum, .

18. Vlastnické právo žalobce k pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. 11, rodinný dům, a pozemku p. č. , hodnota, bylo zjištěno z výpisu z LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, a obec , adresa, .

19. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo zúženo společné jmění manželů žalobce a žalované, až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti.

20. Dohodou o vypořádání společného jmění manželů, uzavřenou dne , datum, , si žalobce a žalovaná vypořádali majetek v jejich společném jmění manželů tak, že do výlučného vlastnictví žalobce připadl spoluvlastnický podíl ve výši id 2/3 budovy č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, na pozemku p. č. , Anonymizováno, /3 v katastrální území , adresa, , spoluvlastnický ve výši id 1/2 budovy bez č. p./č. ev., postavené na pozemku p. č. , Anonymizováno, /4 v katastrální území , adresa, , a podnik žalobce - obchodní firma , Jméno žalobce, s místem podnikání , adresa, . Do výlučného vlastnictví žalované připadl spoluvlastnický podíl ve výši id 1/3 budovy č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, postavené na pozemku p. č. , Anonymizováno, /3 v katastrální území , adresa, . Do podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované, každý ve výši id 1/2 nemovitostí, připadly nemovitosti, nepodléhající evidenci v katastru nemovitostí, a to drobná podzemní stavba na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1 o rozměrech 3x3 m, používaná jako sklípek na ovoce a drobná stavba betonového bazénu na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1, obojí v katastrální území , adresa, , a dále motorové vozidlo , jméno FO, , jméno FO, 1., Anonymizováno, rok výroby 1996, reg. zn. , SPZ, .21. , spisová značka22. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl změněn rozsudek zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve výroku I. tak, že se zamítá žaloba na určení, že spoluvlastnický podíl žalobkyně (v předmětné věci žalované) k nemovité věci – stavbě bez č. p./č. ev. stojící na pozemku p. č. , Anonymizováno, /4 v katastrální území , adresa, je ve výši id 1/4, a rozsudek soudu prvního stupně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , se ve výroku I. mění tak, že se zamítá žaloba na určení, že spoluvlastnický podíl žalovaného (v předmětné věci žalobce) k nemovité věci – stavbě bez č. p./č. ev. stojící na pozemku p. č. , Anonymizováno, /4 v katastrální území , adresa, je ve výši id 1/4. Usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 10. 2022, č. j. , spisová značka, , bylo odmítnuto dovolání žalobkyně (v předmětném řízení žalované), která se domáhala určení, že výše jejího spoluvlastnického podílu k nemovitosti – stavbě bez č. p./č. ev. stojící na pozemku p. č. , Anonymizováno, /4 zapsané na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , tvoří id 1/4 celku.23. , adresa24. E-mailovou zprávou ze dne , datum, žalobce vyzval žalovanou k zaplacení jedné poloviny doplatku na energie spojené s užíváním rodinného domu s tím, že vyúčtoval žalované výši nedoplatku za rok 2022 v částce , částka, .

25. Z faktury/vyúčtování ze dne , datum, , adresované žalobci, byla zjištěna výše zálohy za místo spotřeby , adresa, ve výši , částka, . Z vyúčtování , právnická osoba, . za období od , datum, do , datum, byla zjištěna celková spotřeba zemního plynu ve výši 41,645 MWh, místo spotřeby , adresa, , výše zálohy , částka, . Z daňového dokladu/faktury ze dne , datum, č. , hodnota, adresované žalobci byl zjištěn nedoplatek za doběrné místo od , datum, , a to ve výši , částka, .

26. Z výpisu z , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalovaná poukázala ze svého účtu částku , částka, dne , datum, na účet č. , Anonymizováno, s poznámkou „Doplatek rok , adresa, rodinný dům energie“.

27. Ze znaleckého posudku nazvaného „Posouzení možnosti reálného rozdělení věci nemovité“ vypracovaného společností , právnická osoba, ., znalecký ústav, dne , datum, , k objednávce žalované, bylo zjištěno, že je reálné navrhované řešení žalované, a to rozdělení nemovitosti, je však nutné vyjádření příslušného stavebního úřadu k navrhovaným stavebním úpravám a změnám s tím, že rodinný dům č. p. , Anonymizováno, v katastrální území , adresa, lze reálně rozdělit na dvě jednotky, pro zajištění přístupu je třeba využít institutu nezbytné cesty. Ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že neobsahuje doložku ve smyslu § 127a zákona č. 99/1963 Sb.

28. Ze znaleckého posudku č. 926/04/23, vyhotoveného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , bylo zjištěno, že znalec dospěl k závěru rodinný dům č. p. , Anonymizováno, na pozemku p. č. , Anonymizováno, /3 lze reálně rozdělit na dvě bytové jednotky, a to dle návrhu žalované. Pro zajištění přístupu k nově vzniklé bytové jednotce na pozemku p. č. , Anonymizováno, /3, který je ve vlastnictví žalobce, přes pozemek p. č. , Anonymizováno, /1 a , Anonymizováno, je třeba využít institutu nezbytné cesty.

29. Žádostí ze dne , datum, žalovaná požádala stavební úřad v obci , adresa, o vyjádření k možnosti rozdělení rodinného domu na dvě bytové jednotky s tím, že ze sdělení stavebního úřadu ze dne , datum, bylo zjištěno, že stavební úřad na základě žádosti dle předloženého znaleckého posudku č. , Anonymizováno, /04/23 ze dne , datum, , který vypracoval , tituly před jménem, , jméno FO, , sděluje, že lze za předpokladu provedení stavebních úprav uvedených ve znaleckém posudku na str. 5 rozdělit rodinný dům.

30. Výpisem z majetkového účtu žalobce u společnosti , právnická osoba, . byla zjištěna výše finančních prostředků žalobce, a to v částce , částka, k , datum, .31. , č. účtu, .

32. Z e-mailové zprávy ze dne , datum, od , jméno FO, , pracovníka z mBank, žalované, bylo sděleno, že banka předběžně schválila půjčku žalované, a to ve výši , částka, s tím, že v ceně je započítáno i pojištění schopnosti úvěr splácet. Z e-mailové zprávy ze dne , datum, od , jméno FO, , pracovníka z mBank, žalované, bylo sděleno, že aktuální výše peněz k libovolnému účelu, který banka může žalované půjčit činí až , částka, .

33. Z přiložených barevných fotografií nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti.

34. Ze souboru fotografií z rodinné události účastníků nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti.

35. Z kupní smlouvy, uzavřené dne , datum, mezi žalobcem jako prodávajícím a , jméno FO, jako kupujícím, bylo zjištěno, že žalobce převedl do vlastnictví kupující osobní vozidlo , jméno FO, , jméno FO, , rok výroby 1996, reg. zn. , SPZ, , a to za sjednanou cenu , částka, .

36. Čestným prohlášením ze dne , datum, , jméno FO, , narozený , rodné přijmení, , datum, , prohlásil, že zprostředkoval pro žalobce prodej vozidla , jméno FO, , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , kupní cena byla dohodnuta ve výši , částka, , byla uhrazena v hotovosti při podpisu kupní smlouvy a z této obdržené částky od žalobce dostal darem částku , částka, .

37. Ze smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod žalobce jako odběratele, uzavřené dne , datum, , nebyly zjištěny žádné skutečnosti.

38. Z výpisu z interního systému soudu (ISAS) bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovanou u zdejšího soudu proběhlo již šest soudních sporů (rozvod manželství, o výchovu a výživu, rozšíření SJM do předchozího rozsahu, změna výše výživného, o určení vlastnického práva k spoluvlastnickému podílu a o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví).

39. Obvyklá cena nemovitosti, a to rodinného domu č.p. , Anonymizováno, stojící na pozemku p. č. , Anonymizováno, /3 (ve výučném vlastnictví žalobce), byla zjištěna ze znaleckého posudku č. , hodnota, -12/2023 vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , a to celkem ve výši , částka, , když cena spoluvlastnického podílu žalovaného ve výši id 1/3 nemovitosti byla znalcem stanovena ve výši , částka, a cena spoluvlastnického podílu žalobce ve výši id 2/3 nemovitosti byla stanovena ve výši , částka, . Z obsahu znaleckého posudku, bod 4.2.2.3. strana 18 bylo soudem zjištěno, že rodinný dům e stavba pro bydlení, částečně podsklepený, má dvě nadzemní podlaží a obytné podkroví, jednotlivá podlaží jsou přístupná vnitřním schodištěm a dům je jednobytový. Jedná se o dům s čtyřmi obytnými místnostmi a kuchyní, v 2. nadzemním podlaží a obytném podkroví. V 1. nadzemním podlaží nelze zřídit obytnou místnost, protože světlá výška místností nesplňuje předepsanou hodnotu 2,5 m. Znalec dále uvedl, že reálné uživatelské rozdělení domu bez větších stavebních úprav není možné, a proto nelze cenu rozdělit přímo dle velikosti spoluvlastnického podílu ve výši id 1/3 a id 2/3. Určení obvyklé ceny jednotlivých podílů podle realizovatelných prodejů je obtížné, protože s těmito podíly se většinou obchoduje na dražbách nebo v rámci rodiny, což je prostředí, které není pro výběr porovnatelných nemovitostí pro stanovení ceny obvyklé vhodné. S ohledem na tuto skutečnost znalec určil obvyklou cenu spoluvlastnických podílů ve výši id 2/3 a id 1/3 z ceny rodinného domu porovnávací metodou, poníženou o 20 %.

40. Z dodatku č. , hodnota, ke znaleckému posudku č. , hodnota, -12/2023, vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , byla zjištěna obvyklá cena spoluvlastnického podílu žalobce a žalované na rodinném domě č. p. , Anonymizováno, , a to ve výši , částka, pro podíl ve výši id 2/3 na rodinném domě č. p. , Anonymizováno, (spoluvlastnický podíl žalobce) a ve výši , částka, pro podíl ve výši id 1/3 (spoluvlastnický podíl žalované), obvyklá cena spoluvlastnického podílu žalobce ve výši id 1/2 na stavbě neevidované v katastru nemovitostí, podzemní stavby na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1 v katastrální území a obci , adresa, , užívané jako sklípek na ovoce byla stanovena znalcem ve výši , částka, a ve stejné hodnotě id 1/2 spoluvlastnického podílu ve vlastnictví žalované, obvyklá cena spoluvlastnického podílu žalobce ve výši id 1/2 na stavbě neevidované v katastru nemovitostí, betonové stavbě bazénu na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1 v katastrální území a obci , adresa, , byla znalcem stanovena ve výši , částka, .

41. Z ústního podání znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, u jednání soudu dne , datum, a dne , datum, bylo zjištěno, že znalec stanovil obvyklou cenu jednotlivých spoluvlastnických podílů v souladu s danou metodikou s tím, že běžně se na realitním trhu neprodávají spoluvlastnické podíly. Znalec uvedl, že je obecnou zásadou, že v případě prodeje spoluvlastnického podílu je hodnota vždy nižší, cenu spoluvlastnického podílu nelze stanovit jako polovinu ceny celého domu při obvyklé ceně. Obvyklou cenu, což je prodejní cena, určil tak, že je to cena, jak by se nemovitost prodala na realitním trhu. Uvedl rovněž, že nemovitost tím, že je na cizím pozemku, je znehodnocena. Metodika určení obvyklé ceny nemovitosti vychází z toho, že se porovnávají skutečné ceny porovnatelných nemovitostí, u rodinných domů se málokdy stane, že se porovnávají stejné nebo takřka stejné domy, jako je oceňovaný rodinný dům, a proto jsou k znalci k dispozici koeficienty, kterými se upravují ceny tak, aby se co nejvíc přiblížily oceňované nemovitosti. Podle standardu oceňování obsahují koeficienty vlastnosti nemovitostí, které podstatně ovlivňují cenu nemovitostí, přibližně se jedná o sedm koeficientů. Jedná se vždy o zásadní vlastnosti, jako je poloha, velikost rodinného domu, stav, vybavenost, velikost obce, potom zda má rodinný dům garáž nebo možnost parkování, případně názor znalce a také vlastnosti pozemku.

42. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce a žalovaná jsou bývalí manželé, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , bylo zúženo společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Dne , datum, účastníci uzavřeli dohodu o vypořádání jejich společného jmění manželů, na základě které se žalobce stal vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši id 2/3 budovy č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, na pozemku p. č. , Anonymizováno, /3 v katastrální území , adresa, , spoluvlastnického podílu ve výši id 1/2 budovy bez č. p./č. ev., postavené na pozemku p. č. , Anonymizováno, /4 v katastrální území , adresa, , a podniku žalobce - obchodní firma , Jméno žalobce, s místem podnikání , adresa, . Na základě této dohody se žalovaná stala výučným vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši id 1/3 budovy č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, postavené na pozemku p. č. , Anonymizováno, /3 v katastrální území , adresa, a do podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované, každý ve výši id 1/2 nemovitostí, připadly nemovitosti, nepodléhající evidenci v katastru nemovitostí, a to drobná podzemní stavba na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1 o rozměrech 3x3 m, používaná jako sklípek na ovoce a drobná stavba betonového bazénu na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1, obojí v katastrální území , adresa, , a dále motorové vozidlo , jméno FO, , jméno FO, , Anonymizováno, , rok výroby 1996, reg. zn. , SPZ, . Žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. č. 968/3, na kterém rodinný dům č. p. , Anonymizováno, stojí, je podílovým spoluvlastníkem okolních pozemků p. č. , hodnota, , p. č. , Anonymizováno, /1, p. č. , hodnota, a p. č. , Anonymizováno, /4, tedy včetně přístupové komunikace k rodinnému domu, jehož součástí je stavba bez čísla popisného a čísla evidenčního, které vlastní společně se svým bratrem , adresa, . Žalobce prodal vozidlo , jméno FO, , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , za částku , částka, třetí osobě, za zprostředkování prodeje vyplatil synu , adresa, částku , částka, . Účastníci nemovitosti užívají, jejich vztahy nejsou dobré, u zdejšího soudu proběhlo šest soudních řízení, které mezi sebou vedli. Žalovaná se částečně podílí na nákladech spojených s energiemi v domě. Stavební úřad dle znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že lze za předpokladu provedení stavebních úprav uvedených ve znaleckém posudku na str. 5 rozdělit rodinný dům. Znaleckým posudkem byla stanovena obvyklá cena spoluvlastnického podílu žalobce na rodinném domě č. p. , Anonymizováno, ve výši , částka, a žalované ve výši , částka, , obvyklá cena spoluvlastnického podílu ve výši id 1/2 na stavbě neevidované v katastru nemovitostí, podzemní stavby na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1, užívané jako sklípek na ovoce byla stanovena znalcem ve výši , částka, a obvyklá cena spoluvlastnického podílu ve výši id ½ na stavbě neevidované v katastru nemovitostí, betonové stavbě bazénu na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1 byla znalcem stanovena ve výši , částka, . Výše finančních prostředků žalobce činila , částka, k , datum, (v investičních fondech), výše finančních prostředků žalované činila 350 508,95 ke dni , datum, (na bankovním účtu č. , č. účtu, ), žalovaná má možnosti získat úvěr od mBank až do výše , částka, .

43. Podle § 1140 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

44. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

45. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

46. Spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může být zahájen na základě žaloby kteréhokoli spoluvlastníka, který se cítí být ve spoluvlastnictví nespokojen a nechce v něm setrvat; jako takové je dané řízení nutno vnímat perspektivou základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny. Vlastnické právo zahrnuje i právo přestat být vlastníkem (věc opustit, zcizit); v případě spoluvlastnictví se specificky uplatňuje zásada, že nikdo nemůže být spravedlivě nucen setrvávat ve spoluvlastnictví. Pro případ, že se sami spoluvlastníci nedohodnou na oddělení ze spoluvlastnictví či jeho zrušení a vypořádání, má každý z nich právo obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví [srov. § 1140 a § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“)]. Rozhodnutí nesetrvávat nadále ve spoluvlastnickém vztahu je svobodným rozhodnutím spoluvlastníka, jehož vlastnické právo je chráněno čl. 11 odst. 1 Listiny, ovšem stejnou měrou jako vlastnické právo kohokoli jiného, tedy i ostatních spoluvlastníků. Z druhé strany platí rovněž, že nikoho nelze nutit k uzavření mimosoudní dohody (ať už se jí brání z objektivních, či subjektivních důvodů), ačkoliv smírné vyřešení věci, a zvláště ve věcech zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je (vždy) více než vítané a vhodné.

47. Zruší-li soud spoluvlastnictví, vydává následně konstitutivní rozhodnutí o způsobu jeho vypořádání, návrhy účastníků přitom není vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), je vázán pouze zákonným pořadím jednotlivých možností podle § 1143 a násl. o. z. (rozdělení věci, přikázání věci jednomu či více spoluvlastníkům za náhradu, nařízení prodeje věci ve veřejné dražbě).

48. V posuzované věci bylo prokázáno, že žalobce a žalovaná jsou na základě dohody o majetkovém vypořádání, uzavřené dne , datum, , podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, když oba projevili vůli spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. Sporným byl navrhovaný způsob vypořádání, když žalobce navrhl, aby nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví a byla mu uložena povinnost zaplatit žalované náhradu, žalovaná navrhovala rozdělení rodinného domu na dvě samostatné bytové jednotky. Žalobce s navrhovaným rozdělením nemovitosti (rodinného domu) nesouhlasil.

49. Soud konstatuje, že volba konkrétního způsobu vypořádání je v konečném důsledku na úvaze soudu, účastník řízení nad ním fakticky nemá kontrolu. Svůj návrh soudu sdělit může i nemusí, v průběhu řízení jej může měnit (například podle výsledků provedeného dokazování, zejména znaleckého zkoumání, např. k (ne)dělitelnosti nemovité věci), aniž by změna návrhu žalobce byla považována za změnu žaloby ve smyslu § 95 o. s. ř., která by podléhala schválení soudu, co do způsobu vypořádání zrušeného spoluvlastnictví žalobce nedisponuje předmětem řízení volně jako například v případě žaloby na plnění. Žádný ze spoluvlastníků tak nadále nemá osud řízení zcela ve svých rukou.

50. Ohledně rozdělení rodinného domu č.p. , Anonymizováno, bylo v posuzované věci znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, prokázáno, že rozdělení domu je reálně možné za předpokladu provedení stavebních úprav. Z vyjádření místně příslušného stavebního úřadu bylo prokázáno, že rozdělení domu je možné. Znaleckým posudkem , právnická osoba, ., jež soud hodnotiljako listinný důkaz a z důvodu absence doložky ne jako řádný znalecký posudek, bylo tvrzeno, že reálně rozdělení rodinného domu na dvě samostatné bytové jednotky je možné. Naopak znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, bylo prokázáno, že v 1. nadzemním podlaží nelze zřídit obytnou místnost, protože světlá výška místností nesplňuje předepsanou hodnotu 2,5 m, a proto reálné uživatelské rozdělení domu bez větších stavebních úprav není možné.

51. Výpisem z majetkového účtu žalobce u společnosti , právnická osoba, . byla prokázána výše finančních prostředků žalobce, a to v částce , částka, k , datum, . Z potvrzení o zůstatku účtu č. , č. účtu, vedený na jméno žalované byla zjištěna výše zůstatku v částce 350 508,95 Ke dni , datum, a e-mailovou zprávou ze dne , datum, od , jméno FO, , pracovníka z mBank, žalované, bylo prokázáno, že aktuální výše peněz k libovolnému účelu, který banka může žalované půjčit činí až , částka, .

52. Z výpisu ISAS vzal soud za prokázané, že účastníci mezi sebou vedli u zdejšího soudu již šest soudních sporů (šestým sporem je toto řízení).

53. Z výpisu z LV č. , hodnota, bylo prokázáno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /3, jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, a z LV č. , hodnota, bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši id 1/2 veškerých okolních pozemků, včetně přístupové komunikace k rodinnému domu.

54. Z e-mailové komunikace mezi účastníky, výzvy k zaplacení nedoplatku energií a také potvrzeními o úhradě nákladů, spojených s energiemi v rodinném domě, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o společném užívání rodinného domu, žalovaná se podílela na hrazení energií v domě částečně, byla žalobcem vyzývána k doplacení nedoplatku.

55. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru o vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, že žalobci přikázal předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví.

56. Zohlednil přitom zejména skutečnost, že žalobce tento způsob vypořádání od počátku navrhoval a prokázal dostatek finančních prostředků k zaplacení vypořádacího podílu žalované. Dalším hlediskem svědčícím přikázání nemovitostí žalobci je skutečnost, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku, jehož součástí je rodinný dům a dále vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši id ½ na okolních pozemcích, včetně přístupové komunikace. V neposlední řadě byl soud nucen zohlednit také to, že mezi účastníky jsou rozpory poněkud vyšší intenzity, což bylo prokázáno velkým množstvím soudních sporů, jež mezi sebou vedli u tohoto soudu, což brání reálnému rozdělení nemovitosti (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Nadto žalobce s navrhovaným rozdělením rodinného domu nesouhlasil.

57. Soud se navrhovaným rozdělením rodinného domu zabýval a dospěl k závěru, že ohledně tohoto způsobu vypořádání neunesla žalovaná břemeno tvrzení a důkazní, když sice prokázala, že reálné rozdělení rodinného domu je možné, avšak nepředložila soudu jediný důkaz o proveditelnosti navrhovaného rozdělení, např. navrhovala rozmístění bytových jednotek i tam, kde dle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, není vybudování bytové jednotky možné z důvodu, že světlá výška místností nesplňuje předepsanou hodnotu 2,5 m (č. l. 292), apod. Žalovaná neunesla rovněž důkazní břemeno v tom směru, že neprokázala, ani netvrdila, kdo bude hradit náklady vzniklé v souvislosti s vybudováním dvou nových bytových jednotek, to vše za předpokladu, že žalobce s tímto způsobem vypořádání spoluvlastnictví od počátku nesouhlasil. Nadto žalovaná sice navrhla (bez dalšího) uzavření nájemní smlouvy ohledně užívání pozemku, jehož je rodinný dům součástí a jehož je výučným vlastníkem žalobce a zřízení věcného břemene ohledně přístupové komunikace k rodinnému domu, když vlastníkem id ½ těchto nemovitostí je žalobce. Žalobce však ani s jedním z těchto návrhu nesouhlasil, a proto soudu nezbylo nic jiného než zvolit žalobcem navrhovaný způsob vypořádání spoluvlastnictví, a to přikázání nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví.

58. V řízení bylo prokázáno, že dohodou o vypořádání společného jmění manželů ze dne , datum, se účastníci stali také podílovými spoluvlastníky osobního automobilu , jméno FO, , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , a kupní smlouvou, uzavřenou mezi žalobcem jako prodávajícím a , jméno FO, jako kupujícím, dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce předmětný automobil prodal za sjednanou cenu , částka, . Čestným prohlášením , jméno FO, , syna účastníků, ze dne , datum, , vzal soud za prokázané, že žalobce z kupní ceny za prodej automobilu dal částku , částka, synovi jako odměnu za zprostředkování jeho prodeje.

59. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že žalovaná má právo jako podílový spoluvlastník na vyplacení ½ kupní ceny z předmětného vozidla. Ačkoliv žalobce tvrdil, že 1/2 kupní ceny vozidla, poníženou o částku , částka, , kterou předal synovi , adresa, , započetl oproti pohledávce žalované vzniklé v důsledku neuhrazení energií na rodinnému domě, pak k tomuto žalobce nepředložil soudu žádný důkaz, a proto soud k tvrzenému zápočtu nemohl nijak přihlédnout. Nadto soud konstatuje, že pokud žalobce bez dohody s žalovanou prodal společný majetek (vozidlo) a poté část kupní ceny dal třetí osobě jako odměnu za zprostředkování (synovi), pak k tomuto soud nemohl přihlédnout a žalované vznikl nárok na úhradu 1/2 utržené kupní ceny z předmětného vozidla bez jakéhokoliv ponížení o vyplacenou odměnu synovi. Současně soud konstatuje, že pokud žalovaná požadovala vyplacení 1/2 hodnoty vozidla ve výši , částka, , pak toto tvrzení nemělo oporu v dokazování a žalovaná v tomto směru nepředložila žádný důkaz.

60. Pokud jde o výši vypořádacího podílu, pak soud vycházel ze znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -12/2023 a z dodatku č. , hodnota, k tomuto posudku ze dne , datum, , byla zjištěna obvyklá cena spoluvlastnického podílu žalobce a žalované na rodinném domě č. p. , Anonymizováno, , a to ve výši , částka, pro podíl ve výši id 2/3 na rodinném domě č. p. , Anonymizováno, (spoluvlastnický podíl žalobce) a ve výši , částka, pro podíl ve výši id 1/3 (spoluvlastnický podíl žalované), obvyklá cena spoluvlastnického podílu žalobce ve výši id 1/2 na stavbě neevidované v katastru nemovitostí, podzemní stavby na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1 v katastrální území a obci , adresa, , užívané jako sklípek na ovoce byla stanovena znalcem ve výši , částka, a ve stejné hodnotě id ½ spoluvlastnického podílu ve vlastnictví žalované, obvyklá cena spoluvlastnického podílu žalobce ve výši id ½ na stavbě neevidované v katastru nemovitostí, betonové stavbě bazénu na pozemku p. č. 968/1 vše v katastrální území a obci , adresa, , byla znalcem stanovena ve výši , částka, . Soud je toho názoru, že znalec u jednání soudu dne , datum, a dne , datum, řádně vysvětlil své závěry, když uvedl, že obvyklou cenu jednotlivých spoluvlastnických podílů stanovil v souladu s danou metodikou s tím, že vysvětlil, že je obecnou zásadou, že v případě prodeje spoluvlastnického podílu je hodnota vždy nižší, cenu spoluvlastnického podílu nelze stanovit jako polovinu ceny celého domu při obvyklé ceně. K námitkám žalované, která nesouhlasila s určenou výší ceny vysvětlil, že nemovitost tím, že je na cizím pozemku, je znehodnocena. Metodika určení obvyklé ceny nemovitosti vychází z toho, že se porovnávají skutečné ceny porovnatelných nemovitostí, u rodinných domů se málokdy stane, že se porovnávají stejné nebo takřka stejné domy, jako je oceňovaný rodinný dům, a proto jsou k znalci k dispozici koeficienty, kterými se upravují ceny tak, aby se co nejvíc přiblížily oceňované nemovitosti. Podle standardu oceňování obsahují koeficienty vlastnosti nemovitostí, které podstatně ovlivňují cenu nemovitostí, přibližně se jedná o sedm koeficientů. Jedná se vždy o zásadní vlastnosti, jako je poloha, velikost rodinného domu, stav, vybavenost, velikost obce, potom zda má rodinný dům garáž nebo možnost parkování, případně názor znalce a také vlastnosti pozemku, když pomocí koeficientů byla znalcem stanovena finální výše ceny.

61. S ohledem na výše uvedené právní závěry soud žalobě vyhověl, neboť mezi účastníky nebylo sporné, že se domáhají zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, reálné rozdělení nemovitostí není po zohlednění všech kritérií v daném případě možné, a proto přikázal nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce, u kterého bylo prokázáno, že mu svědčí veškerá hlediska k tomuto způsobu vypořádání (výrok I.), za současného uložení povinnosti žalobci zaplatit žalované přiměřenou náhradu za její spoluvlastnický podíl do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku ve výši stanovené znaleckým posudkem (výrok II.).

62. Pokud jde o lhůtu k plnění, pak soud shledal přiměřenou lhůtu navrhovanou žalobcem v délce tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, a to s ohledem na výši stanovené náhrady za přikázání nemovitostí, a proto návrhu žalobce vyhověl.

63. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III), když soud zohlednil nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, když důvody pro aplikaci § 142 odst. 3 o. s. ř. soud v nyní projednávané věci neshledal, neboť pro to nejsou dány žádné zvláštní okolnosti projednávané věci. Podle citovaného nálezu Ústavního soudu nelze procesní úspěch navrhovatele, a odpovídající procesní neúspěch dalších spoluvlastníků, odvozovat od skutečnosti, že bylo vyhověno samotnému návrhu na zrušení spoluvlastnictví - právě proto, že soud mu vyhoví téměř vždy. Dále proto, že podání návrhu je projevem výkonu ústavně chráněného vlastnického práva, který může kdykoli uskutečnit kterýkoli ze spoluvlastníků, aniž by bylo spravedlivé jej za takový projev sankcionovat a také proto, že vyhověním návrhu na zrušení spoluvlastnictví řízení nekončí, nýbrž soud dále jedná o způsobu jeho vypořádání (přičemž není vázán návrhy účastníků, ale zákonnou posloupností). Procesní úspěch účastníka nelze odvíjet ani od výsledného způsobu vypořádání spoluvlastnictví. Teprve ve fázi rozhodování o vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví se naplno projeví charakter řízení iudicium duplex, jehož specifika nekorespondují charakteristickým znakům civilního sporu v režimu občanského soudního řádu, a v důsledku toho je stanovování úspěchu jednotlivých účastníků ve věci pro účely rozhodnutí o nákladech řízení velmi obtížné. Vyvolání řízení je svobodnou volbou navrhovatele („žalobce“), do jehož majetkové sféry nemusel nikdo zasáhnout, a ani jej k podání žaloby přimět. Stejně tak je svobodnou volbou jiného spoluvlastníka („žalovaného“) neuzavřít navrženou mimosoudní dohodu a požadovat určitý způsob vypořádání, neboť i na jeho straně jde o výkon ústavně zaručeného vlastnického práva. Žádná z procesních stran navíc výsledkem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví po finanční stránce neztrácí, obě odcházejí od soudu s majetkovou hodnotou, se kterou do něj vstoupily (ať už dobrovolně, či vynuceně). Nikdo z hlediska objemu majetku nezískává nic navíc, nikdo nic netratí; majetkovou ztrátu utrpí každý z účastníků „pouze“ ve vynaložených nákladech řízení, byť jde často o značné částky. Posuzování míry úspěšnosti spoluvlastníků jen na základě hodnocení míry úspěšnosti jednotlivých účastníků daného typu řízení podle kritéria - jaká zásadní otázka byla mezi účastníky sporná a jak byl tento spor řešen v rozhodnutí soudem vyřešen, bez zohlednění řady dalších aspektů a specifik řízení, je formalistické, mechanické a neodpovídající charakteru předmětného řízení.

64. Ustanovení § 142 o. s. ř. je proto podle názoru Ústavního soudu třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouzetehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicium duplex totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. (nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 262/20). V odůvodněných případech lze některému z účastníků přiznat právo na náhradu nákladů, a to podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť způsob vypořádání spoluvlastnictví (i stanovení míry úspěchu jednotlivých účastníků) závisí na úvaze soudu. Zvláštními okolnostmi konkrétního jedinečného případu může být např. obstrukční chování spoluvlastníka, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva.

65. O náhradě nákladů řízení státu (výrok IV. a V.) bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto případě byla míra úspěchu účastníků, dle názoru soudu, stejná, je proto soud uložil povinnost nahradit státu náklady řízení oběma účastníkům ve výši 50 %. Tímto nákladem státu bude znalečné, které bude vyplaceno znalci , tituly před jménem, , jméno FO, za vypracování znaleckých posudků. Jelikož v době rozhodování soudu ještě nebyla výše přiznaných nákladů známa, bylo o této náhradě rozhodnuto jen co do základu, a to tak, že žalobce i žalovaná jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa, – venkov náhradu těchto nákladů řízení v rozsahu každý 50 %. O výši těchto nákladů bude rozhodnuto samostatným usnesením poté, co výše těchto nákladů bude známa.