4 C 166/2023

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce , Jméno žalobce, , narozeného , Datum narození žalobce, , r.č. , RČ, , a žalovaného , Jméno žalovaného, ., IČO: , IČO, , k pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 412 m2, jehož součástí je stavba , adresa, ; č. p. , hodnota, ; rodinný dům, tedy budova č. p. , hodnota, , stojící na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, ; pozemku p. č. , hodnota, , zahrada, o výměře 33 m2; pozemku p. č. , Anonymizováno, , zahrada, o výměře 57 m2 a pozemku p. č. , hodnota, , zahrada, o výměře 109 m2; vše v k.ú.: , adresa, , obci , adresa, , vše zapsáno Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, .

II. Do výlučného vlastnictví žalobce , Jméno žalobce, , narozeného , Datum narození žalobce, , r. č. , RČ, , se přikazuje pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 412 m2, jehož součástí je stavba , adresa, ; č. p. , hodnota, ; rodinný dům, tedy budova č. p. , hodnota, , stojící na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, ; pozemek p. č. , hodnota, , zahrada, o výměře 33 m2; pozemek p. č. , Anonymizováno, , zahrada, o výměře 57 m2 a pozemek p. č. , hodnota, , zahrada, o výměře 109 m2; vše v k.ú.: , adresa, , obci , adresa, , vše zapsáno Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, .

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku , částka, , a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta A, , advokáta.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, na znalečném částku, jejíž výše bude uvedena v samostatném rozhodnutí. Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným na LV , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, , tj. pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , hodnota, , rodinný dům, dále pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada, pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zahrada a pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada, vše v obci a k. ú. , adresa, (dále jen „nemovitosti).Žalobce uvedl, že nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví jeho a žalovaného, který je nabyl na základě kupních smluv ze dne , datum, . Žalobce užívá nemovitosti jako jejich výlučný uživatel od listopadu , hodnota, , tj. od úmrtí svého otce, který předtím nemovitosti užíval od sedmdesátých let 20. století. Žalovaný nemovitosti nabyl za účelem komerčního využití. Žalobce uvedl, že nemovitosti nejsou reálně dělitelné, má zájem nabýt nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a žalovanému vyplatit podíl.Žalovaný ve svém vyjádření ze dne , datum, sdělil, že souhlasí se zrušením spoluvlastnictví a přikázáním nemovitostí do vlastnictví žalobce s tím, že žalovanému bude vyplacen podíl.Mezi stranami byla sporná cena vypořádacího podílu.Soud má za prokázané následující skutečnosti.Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno a mezi účastníky není sporu o tom, že jako vlastníci nemovitostí jsou v katastru nemovitostí evidováni žalobce a žalovaný s tím, že každý byl vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/2 na nemovitostech.Žalobce vyzval žalovaného k narovnání vlastnických vztahů k nemovitostem dopisem ze dne , datum, , toto žalovaný odmítl. Žalovaný dopisem ze dne , datum, vyzval žalobce ke zpřístupnění nemovitostí a vyřešení spoluvlastnictví.Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, zpracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, ., má soud za prokázané, že obvyklá cena nemovitostí byla znalcem na základě porovnávací metody stanovena na částku , částka, . Znalecký posudek předložený žalobcem měl všechny zákonem stanovené náležitosti, znalec uvedl, ze kterých zdrojů vycházel a stanovení výsledné obvyklé ceny nemovitostí řádně a náležitě odůvodnil. Znalecký posudek byl soudem doplněn výslechem znalkyně. Znalkyně podrobně vysvětlila a zdůvodnila své závěry obsažené ve znaleckém posudku. Uvedla, že v objektu bydlení není žádná koupelna, místnost byla označena jako koupelna rodinnou klienta, ale je v ní jen vývod studené vody bez ohřevu. Budovy nejsou vytápěny. Sklep je v podstatě nepřístupný kvůli strmému svahu. Dům je ze smíšeného zdiva, neodpovídá technickým normám, je tam tma a nevětratelno. Na bydlení je zcela nevhodný, chátrající, s malým pozemkem. Výslovně uvedla, že cena nemovitostí je tatáž jako ke dni vypracování posudku, ceny tohoto typu nemovitostí v poslední době spíše klesají.Z výpisu zaúčtovaných plateb čísla účtu , č. účtu, bylo zjištěno, že ke dni , datum, byl majitelem tohoto účtu žalobce a že k tomuto dni činil disponibilní zůstatek na tomto účtu částku , částka, .Soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí s tím, že každý je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/2. Oba účastníci souhlasili s tím, aby bylo jejich podílové spoluvlastnictví k nemovitostem zrušeno. Znaleckým posudkem , tituly před jménem, , adresa, ze dne , datum, a výslechem znalce byla obvyklá cena nemovitostí stanovena na částku , částka, . Žalovaný, ač avizoval předložení jiného znaleckého posudku, tak tento nepředložil a vyjma zcela vágního tvrzení o podhodnocení ceny nic dalšího neuvedl. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že nemovitosti nelze reálně rozdělit. Žalobce projevil zájem o to, aby mu byly nemovitosti přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Žalovaný souhlasil se zrušením spoluvlastnictví a přikázáním nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce.Podle § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.Podle § 1141 odst. 1 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu.Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem. Oba účastníci souhlasili se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k nemovitostem. V řízení nebylo tvrzeno a ani provedeným dokazováním nebylo zjištěno, že by zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k nemovitostem došlo k újmě některého ze spoluvlastníků či by o ně bylo žádáno v nevhodnou dobu. Vzhledem k tomu, že zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem nebránila žádná zákonná překážka, rozhodl soud výrokem I. tohoto rozsudku o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k Nemovitostem. Soud je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. stanovisko býv. Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. Cpj 37/88) vázán zákonem stanoveným pořadím způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví ke společné věci. Bylo zjištěno, že rozdělení nemovitostí není možné. V případě, že společnou věc nelze dost dobře reálně rozdělit, je druhým zákonem stanoveným způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázání společné věci do vlastnictví jednoho či více spoluvlastníků s tím, že ostatním spoluvlastníkům bude vyplacena náhrada ve výši odpovídající jejich vypořádacím podílům. Žalobce v průběhu řízení projevil zájem o přikázání nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví, nemovitosti byly užívány rodinou žalobce po několik generací. Žalobce doložil, že je schopen žalovaného v přiměřené lhůtě vyplatit na jeho vypořádacím podílu. Doložení solventnosti je přitom jednou z podmínek pro to, aby mohla být spoluvlastníkovi přikázána věc do jeho výlučného vlastnictví (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016, dostupné na nsoud.cz). Za situace, kdy účastníci neprohlásili cenu nemovitostí za nespornou, proto soudu nezbylo než vycházet ze žalobcem předloženého znaleckého posudku, který stanovil obvyklou cenu nemovitostí na částku 580.000 Kč. Žalobce je v takovém případě povinen zaplatit žalovanému na jeho vypořádacím podílu polovinu této částky, tj. 290.000 Kč. Soud tedy zrušil spoluvlastnictví a nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce s tím, že žalovanému bude vyplacen uvedený vypořádací podíl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 100.860 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 290.000 Kč sestávající z částky 9.460 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 10.746 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 10. 2024 náhrada 5.373 Kč za 520 ujetých km v částce 4.373 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,26 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1.000 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 11. 2024 náhrada 5.373 Kč za 520 ujetých km v částce 4.373 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,26 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1.000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 69.306 Kč ve výši 14.554,26 Kč a dále náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku v částce 12.000 Kč.