41 C 243/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 48 039 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s 15 % úrokem z prodlení ročně od , datum, do zaplacení, částky , částka, a úroku ve výši 66,85 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , 15 % úroku ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu , adresa, -venkov dne , datum, , ve znění doplnění žaloby z , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a smluvní pokutou. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal finanční částku vrátit ve 42 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Úrok byl sjednán ve výši 66,85 % ročně. Dále uvedla, že úvěr byl žalovanému poskytnut dne , datum, . Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně tvrdila, že byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný požádal dne , datum, o poskytnutí úvěru, k žádosti přiložil doklady ohledně existence bankovního účtu a listiny k ověření úvěruschopnosti, po ověření úvěruschopnosti byla na emailovou adresu žalovaného zaslána smluvní dokumentace. Dále žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného platbu ve výši , částka, , když tato platba byla opatřena variabilním symbolem, představujícím žalobkyní vygenerovaným podpisovým kódem. Žalovaný dne , datum, zaslal žalobkyni SMS zprávu ve tvaru „Souhlasím , Jméno žalovaného, , Anonymizováno, “, tímto způsobem potvrdil, že se seznámil se smluvní dokumentací a že akceptoval nabídku na uzavření smlouvy. Na základě této skutečnosti žalobkyně dne , datum, vyplatila žalovanému úvěr ve výši , částka, .

2. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek. Dále tvrdila, že v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na uhrazení smluvní pokuty dle bodu 6.1. v celkové výši , částka, (žalobkyni vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši , částka, za každou ze splátek, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tzn. u splátek 1 a 2) a dle 6. 2. smlouvy právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši , částka, (žalobkyni vzniklo právo na uhrazení náhrady nákladů ve výši , částka, za každou ze splátek, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tzn. u splátek č. , hodnota, a 2). V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni také právo na zesplatnění celého dluhu, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky č. , hodnota, splatné , datum, . Žalobkyně dluh zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyně uvedla, že dle čl. 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina a veškeré nezaplacené úroky staly součástí tzv. nové jistiny úvěru ve výši , částka, , kterou byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. , právnická osoba, žalobkyně tvrdila, že dle 6. 5. smluvních ujednání žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení s úhradou nové jistiny, a to až do jejího úplného zaplacení (v posuzované věci od , datum, ).

3. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky , částka, představované zbývající dlužnou tzv. novou jistinou (původní dlužná jistina ve výši , částka, a dlužný úrok ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, ), částky , částka, představované neuhrazenou smluvní pokutou dle 6.1., částky , částka, představované náhradou nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle čl. 6.2. smlouvy, částky , částka, představované smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z nové jistiny zápůjčky od , datum, do dne podání žaloby a 66,85 % úroku za poskytnutí úvěru ročně z původní výše neuhrazené jistiny v částce , částka, od , datum, do , datum, a 15% úrok z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Závěrem tvrdila, že žalovaný svůj závazek neuhradil ani po odeslání předžalobní výzvy.

4. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně ověřovala z údajů, které jí byly žalovaným poskytnuty (a to jak ohledně výše příjmů, tak i výše měsíčních výdajů) a dále z veřejně dostupných databází ISIR, bankovního registru klientských informací, nebankovního registru klientských informací, SOLUS. Dále prověřovala centrální evidenci exekucí, insolvenční rejstřík. Příjem žalovaného byl ověřen z předložených výplatních pásek a pracovní smlouvy. Žalovaný uvedl náklady ve výši , částka, měsíčně a příjmy ve výši , částka, .

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že návrh obsahoval závazek žalobkyně poskytnout žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši , částka, a závazek žalovaného úvěr vrátit ve 42 měsíčních splátkách ve výši , částka, společně s úrokem ve výši 66,85 % ročně. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit , částka, . Pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátky o více než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, za každou splátku, u které se ocitl v prodlení (6. 1.). Podle čl. 6. 2. smlouvy má žalobkyně právo vůči žalovanému na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení s úhradou o délce 15 dnů, , částka, . Podle čl. 6. 3. b) smlouvy v případě, že se dlužník octne v prodlení s úhradou splátky 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Podle 6. 4. se veškeré nezaplacené původní splátky úvěru až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jako jistinu, tak běžný úrok, stávají součástí nové jistiny úvěru a tuto je dlužník povinen uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění. Podle 6. 5. jestli klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně oznámila schválení úvěru žalovanému dne , datum, .

7. Žalovanému byly poskytnuty informace o úvěru a předsmluvní formulář.

8. Kopií z interního systému žalobkyně nazvaného Doklad o vyplacení úvěru nebyly zjištěny žádné skutečnosti.

9. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl své měsíční příjmy ve výši , částka, a výdaje ve výši , částka, , když mezi výdaje patřila částka životního minima ve výši , částka, , úhrada za bydlení v částce , částka, měsíčně (nájemné včetně inkasa). Prověřování úvěruschopnosti bylo zjištěno z výpisů ze záznamů SOLUS, NRKI, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu žalovaného a výpisu z účtu, vedeného na jméno žalovaného.

10. Z listiny nazvané Karta klienta bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil žádnou splátku.

11. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu dne , datum, a , datum, . Úvěr byl zesplatněn výzvou žalobkyně ze dne , datum, .

12. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne , datum, .

13. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala poskytnout na bankovní žalovaného účet finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit v 42 měsíčních splátkách ve výši , částka, společně s úrokem ve výši 66,85% ročně. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit , částka, . Pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátky o více než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, za každou splátku, u které se ocitl v prodlení (6. 1.). Podle čl. 6. 2. smlouvy má žalobkyně právo vůči žalovanému na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení s úhradou o délce 15 dnů, , částka, . Podle čl. 6. 3. b) smlouvy v případě, že se dlužník octne v prodlení s úhradou splátky 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Podle 6. 4. se veškeré nezaplacené původní splátky úvěru až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jako jistinu, tak běžný úrok, stávají součástí nové jistiny úvěru a tuto je dlužník povinen uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění. Podle 6. 5. jestli klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně oznámila schválení úvěru žalovanému dne , datum, . Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů, které jí byly poskytnuty žalovaným před uzavřením smlouvy o úvěru, nahlédnutím do veřejných registrů a ověřovala je z předložených listin (potvrzení o příjmu a výpis z bankovního účtu). Žalovaný neuhradil žalobkyni před podáním žaloby žádnou splátku. Úvěr byl zesplatněn výzvou žalobkyně ze dne , datum, . Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky.

14. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.

15. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

16. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

17. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

18. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

20. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

21. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

22. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.

23. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, , lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).

24. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od , datum, , jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

25. V posuzovaném případě však žalobkyní navrženými důkazy nelze prokázat, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaný požádal o úvěr emailem, sdělil identifikační údaje žalobkyni, žalobkyně mu zaslal potvrzovací , částka, na bankovní účet a SMS zprávu na telefonní číslo, které žalovaný uvedl a zadáním zaslaného SMS kódu do systému žalobkyně žalovaný souhlasil s obsahem navrhované úvěrové smlouvy) došlo. Výpis z interního systému žalobkyně projev vůle žalovaného k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se žalobkyní tvrzeným obsahem nezachycuje a její uzavření právě se žalovaným nijak neprokazuje. Z výpisu z interního systému žalobkyně není zjistitelný obsah žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, zjistitelné není ani to, že s tvrzeným zněním smlouvy o úvěru byl žalovaný seznámen a že projevil vůči žalobkyni vůli k jejímu zavření se žalobkyní tvrzeným obsahem. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byl vázán.

26. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalovaného k zaplacení úroků, poplatků a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši.

27. Dále soud dospěl k závěru, že žalobkyně nijak neprokázala, že žalovaný předmětný úvěr převzal, neboť z předložené listiny – kopie bez podpisu a data, zřejmě výpisu z databáze žalobkyně, nazvané „doklad o vyplacení úvěru“ se převzetí úvěru nijak nepodává. Z tohoto předloženého důkazu soud nemohl mít za prokázané, že žalovaný čerpal uváděné finanční prostředky ve výši , částka, . Soud doplňuje, že žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, vyzvána k označení důkazů ohledně převzetí úvěru žalovaným V případě, že žalobkyně ve svém písemném vyjádření žádný jiný důkaz neoznačila, pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní o tom, že žalovaný úvěr skutečně převzal.

28. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu v celém rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

29. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že se již nezabýval řádným posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní a také přiměřeností jednotlivých smluvních pokut.

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně nebyla v řízení úspěšná a žalovanému tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo (výrok II. rozsudku).