41 C 243/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 48 039 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka s 15 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, částky částka a úroku ve výši 66,85 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, 15 % úroku ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu adresa-venkov dne datum, ve znění doplnění žaloby z datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokutou. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši částka a žalovaný se zavázal finanční částku vrátit ve 42 měsíčních splátkách ve výši částka. Úrok byl sjednán ve výši 66,85 % ročně. Dále uvedla, že úvěr byl žalovanému poskytnut dne datum. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně tvrdila, že byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný požádal dne datum o poskytnutí úvěru, k žádosti přiložil doklady ohledně existence bankovního účtu a listiny k ověření úvěruschopnosti, po ověření úvěruschopnosti byla na emailovou adresu žalovaného zaslána smluvní dokumentace. Dále žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného platbu ve výši částka, když tato platba byla opatřena variabilním symbolem, představujícím žalobkyní vygenerovaným podpisovým kódem. Žalovaný dne datum zaslal žalobkyni SMS zprávu ve tvaru „Souhlasím Jméno žalovaného Anonymizováno“, tímto způsobem potvrdil, že se seznámil se smluvní dokumentací a že akceptoval nabídku na uzavření smlouvy. Na základě této skutečnosti žalobkyně dne datum vyplatila žalovanému úvěr ve výši částka.

2. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek. Dále tvrdila, že v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na uhrazení smluvní pokuty dle bodu 6.1. v celkové výši částka (žalobkyni vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši částka za každou ze splátek, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tzn. u splátek 1 a 2) a dle 6. 2. smlouvy právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši částka (žalobkyni vzniklo právo na uhrazení náhrady nákladů ve výši částka za každou ze splátek, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tzn. u splátek č. hodnota a 2). V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni také právo na zesplatnění celého dluhu, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky č. hodnota splatné datum. Žalobkyně dluh zesplatnila ke dni datum. Žalobkyně uvedla, že dle čl. 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina a veškeré nezaplacené úroky staly součástí tzv. nové jistiny úvěru ve výši částka, kterou byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. právnická osoba žalobkyně tvrdila, že dle 6. 5. smluvních ujednání žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení s úhradou nové jistiny, a to až do jejího úplného zaplacení (v posuzované věci od datum).

3. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky částka představované zbývající dlužnou tzv. novou jistinou (původní dlužná jistina ve výši částka a dlužný úrok ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka), částky částka představované neuhrazenou smluvní pokutou dle 6.1., částky částka představované náhradou nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle čl. 6.2. smlouvy, částky částka představované smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z nové jistiny zápůjčky od datum do dne podání žaloby a 66,85 % úroku za poskytnutí úvěru ročně z původní výše neuhrazené jistiny v částce částka od datum do datum a 15% úrok z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka. Závěrem tvrdila, že žalovaný svůj závazek neuhradil ani po odeslání předžalobní výzvy.

4. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně ověřovala z údajů, které jí byly žalovaným poskytnuty (a to jak ohledně výše příjmů, tak i výše měsíčních výdajů) a dále z veřejně dostupných databází ISIR, bankovního registru klientských informací, nebankovního registru klientských informací, SOLUS. Dále prověřovala centrální evidenci exekucí, insolvenční rejstřík. Příjem žalovaného byl ověřen z předložených výplatních pásek a pracovní smlouvy. Žalovaný uvedl náklady ve výši částka měsíčně a příjmy ve výši částka.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že návrh obsahoval závazek žalobkyně poskytnout žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši částka a závazek žalovaného úvěr vrátit ve 42 měsíčních splátkách ve výši částka společně s úrokem ve výši 66,85 % ročně. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částka. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátky o více než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka za každou splátku, u které se ocitl v prodlení (6. 1.). Podle čl. 6. 2. smlouvy má žalobkyně právo vůči žalovanému na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení s úhradou o délce 15 dnů, částka. Podle čl. 6. 3. b) smlouvy v případě, že se dlužník octne v prodlení s úhradou splátky 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Podle 6. 4. se veškeré nezaplacené původní splátky úvěru až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jako jistinu, tak běžný úrok, stávají součástí nové jistiny úvěru a tuto je dlužník povinen uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění. Podle 6. 5. jestli klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně oznámila schválení úvěru žalovanému dne datum.

7. Žalovanému byly poskytnuty informace o úvěru a předsmluvní formulář.

8. Kopií z interního systému žalobkyně nazvaného Doklad o vyplacení úvěru nebyly zjištěny žádné skutečnosti.

9. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl své měsíční příjmy ve výši částka a výdaje ve výši částka, když mezi výdaje patřila částka životního minima ve výši částka, úhrada za bydlení v částce částka měsíčně (nájemné včetně inkasa). Prověřování úvěruschopnosti bylo zjištěno z výpisů ze záznamů SOLUS, NRKI, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu žalovaného a výpisu z účtu, vedeného na jméno žalovaného.

10. Z listiny nazvané Karta klienta bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil žádnou splátku.

11. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu dne datum a datum. Úvěr byl zesplatněn výzvou žalobkyně ze dne datum.

12. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne datum.

13. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala poskytnout na bankovní žalovaného účet finanční prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal úvěr vrátit v 42 měsíčních splátkách ve výši částka společně s úrokem ve výši 66,85% ročně. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částka. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátky o více než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka za každou splátku, u které se ocitl v prodlení (6. 1.). Podle čl. 6. 2. smlouvy má žalobkyně právo vůči žalovanému na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení s úhradou o délce 15 dnů, částka. Podle čl. 6. 3. b) smlouvy v případě, že se dlužník octne v prodlení s úhradou splátky 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Podle 6. 4. se veškeré nezaplacené původní splátky úvěru až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jako jistinu, tak běžný úrok, stávají součástí nové jistiny úvěru a tuto je dlužník povinen uhradit nejpozději v den následující po dni zesplatnění. Podle 6. 5. jestli klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně oznámila schválení úvěru žalovanému dne datum. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů, které jí byly poskytnuty žalovaným před uzavřením smlouvy o úvěru, nahlédnutím do veřejných registrů a ověřovala je z předložených listin (potvrzení o příjmu a výpis z bankovního účtu). Žalovaný neuhradil žalobkyni před podáním žaloby žádnou splátku. Úvěr byl zesplatněn výzvou žalobkyně ze dne datum. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky.

14. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827.

15. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

16. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

17. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

18. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

20. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

21. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

22. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.

23. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.).

24. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od datum, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

25. V posuzovaném případě však žalobkyní navrženými důkazy nelze prokázat, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaný požádal o úvěr emailem, sdělil identifikační údaje žalobkyni, žalobkyně mu zaslal potvrzovací částka na bankovní účet a SMS zprávu na telefonní číslo, které žalovaný uvedl a zadáním zaslaného SMS kódu do systému žalobkyně žalovaný souhlasil s obsahem navrhované úvěrové smlouvy) došlo. Výpis z interního systému žalobkyně projev vůle žalovaného k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se žalobkyní tvrzeným obsahem nezachycuje a její uzavření právě se žalovaným nijak neprokazuje. Z výpisu z interního systému žalobkyně není zjistitelný obsah žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, zjistitelné není ani to, že s tvrzeným zněním smlouvy o úvěru byl žalovaný seznámen a že projevil vůči žalobkyni vůli k jejímu zavření se žalobkyní tvrzeným obsahem. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byl vázán.

26. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalovaného k zaplacení úroků, poplatků a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši.

27. Dále soud dospěl k závěru, že žalobkyně nijak neprokázala, že žalovaný předmětný úvěr převzal, neboť z předložené listiny – kopie bez podpisu a data, zřejmě výpisu z databáze žalobkyně, nazvané „doklad o vyplacení úvěru“ se převzetí úvěru nijak nepodává. Z tohoto předloženého důkazu soud nemohl mít za prokázané, že žalovaný čerpal uváděné finanční prostředky ve výši částka. Soud doplňuje, že žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka vyzvána k označení důkazů ohledně převzetí úvěru žalovaným V případě, že žalobkyně ve svém písemném vyjádření žádný jiný důkaz neoznačila, pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní o tom, že žalovaný úvěr skutečně převzal.

28. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu v celém rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

29. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že se již nezabýval řádným posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní a také přiměřeností jednotlivých smluvních pokut.

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně nebyla v řízení úspěšná a žalovanému tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo (výrok II. rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.