41 C 41/2024
č. j. 41 C 41/2024-46
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Brno 18 Co 25/2025-68- OS Brno-venkov 41 C 41/2024-46
- KS Brno 18 Co 25/2025-68
Citované zákony (1)
Plný text
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 62 295 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, kterou se žalovaný domáhá po žalované zaplacení částky 62 295 Kč s 8,05 % úrokem ročně od 2. 6. 2016 do zaplacení, se zamítá., jméno FO, . Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 2. 2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 62 295 Kč s úrokem ve výši 8,05 % ročně od 2. 6. 2016 do zaplacení z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnil tím, že ke dni 1. 6. 2016 mu společnost , právnická osoba, zaslala na běžný účet žalované vedený u ČSOB, č. ú. , Anonymizováno, , úrok z dluhopisů za období od 1. 6. 2015 do 1. 6. 2016 po odečtení srážkové daně ve výši 2 295 Kč a zároveň jistinu ve výši 60 000 Kč, tj. splátku 2 kusů dluhopisů v nominální hodnotě 30 000 Kč za kus. Číslo účtu žalované mu sdělila její matka , tituly před jménem, , jméno FO, , nyní , jméno FO, , s tím, že je to číslo jejího účtu a svoluje, aby si žalobce na tento účet nechal dané prostředky zaslat, a že mu okamžitě po připsání těchto částek na daný účet tyto následující den v hotovosti vyplatí. Žalobce tehdy neměl žádný účet, proto byl na základě dohody s údajnou majitelkou účtu zvolen tento způsob výplaty, když daná společnost prováděla výplatu pouze bezhotovostně. Posléze vyšlo najevo, že uvedený účet patří dceři , tituly před jménem, , právnická osoba, , tedy žalované. Číslo běžného účtu žalované bylo součástí smlouvy o upsání dluhopisů, a to po dohodě s jeho údajnou majitelkou – matkou žalované, která měla k účtu dispoziční právo, žalovanou zastupovala na základě zmocnění – plné moci. Bylo dohodnuto, že celá částka bude ode dne připsání na uvedený účet úročena úrokem z prodlení dle vládního nařízení č. 142/1994 Sb., tj. v konkrétním období ve výši 8,05 % ročně. Dne 14. 1. 2019 byla žalované doporučeným dopisem zaslána předžalobní výzva k zaplacení žalované částky. Na tu nikterak nereagovala, pouze její zmocněnkyně (její matka) žalobci oznámila, že mu žalovaná zaplatí částku vyinkasovanou z vypovězeného penzijního spoření ve výši 9 300 Kč. K žádné úhradě však nedošlo. Žalobce poukázal dané částky na účet žalované, ta si je bez jakéhokoliv právního důvodu ponechala a jedná se tak o vědomé bezdůvodné obohacení. Proto žalobci náleží i úroky z prodlení ode dne následujícího po jejich složení na účet.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Tvrdila, že účet uzavřela pro potřeby své matky, , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy její matka je vedena jako disponent účtu, prováděla na tomto účtu se žalobcem po vzájemné dohodě veškeré účetní operace, a to bez vědomí žalované. Žalovaná žalobce neznala, z účtu nečerpala žádné prostředky, o prováděných účetních operacích jí nebylo nic známo. Žalobce sám zajistil, aby bylo plněno na cizí účet, s žalovanou žádnou dohodu neuzavřel. Žalovaná mu nikdy nesdělila číslo svého účtu, nikomu neudělila plnou moc za ni jednat. Z daného účtu nikdy nic nečerpala, nedošlo ke zvětšení jejího majetku. Žalobce měl v té době splatné závazky, zřejmě na něho bylo vedeno několik exekucí, tímto jednáním tak mohlo dojít k poškození jeho věřitelů. Ve vztahu k žalované částce vznesla námitku promlčení.
3. Skutková zjištění učinil soud z provedených důkazů.
4. Ze smlouvy o upsání a koupi dluhopisů , právnická osoba, , jméno FO, soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 9. 7. 2014 mezi společností , právnická osoba, jako emitentem a žalobcem jako kupujícím, předmětem smlouvy byla koupě a upsání dluhopisů ve jmenovité hodnotě 30 000 Kč za kus, s datem emise 1. 6. 2014, datem splatnosti 1. 6. 2016, s výnosem 4,5 % ročně. V čl. IV. této smlouvy žalobce prohlásil, že požaduje vyplacení výnosu z dluhopisu a splacení jmenovité hodnoty dluhopisu na účet č. , č. účtu, , prohlásil, že je majitelem tohoto účtu.
5. Ze zápisu o předání upsaných dluhopisů , právnická osoba, , jméno FO, a z listinné podoby těchto dluhopisů bylo zjištěno, že žalobce se stal vlastníkem 2 kusů dluhopisů specifikovaných ve smlouvě o upsání a koupi dluhopisů ze dne 9. 7. 2014.
6. Z informace investorům ze dne 1. 4. 2015 soud zjistil, že se týkala výplaty úroků z výše specifikovaných dluhopisů ke dni 1. 6. 2015 v částce 2 052,75 Kč.
7. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 1. 2019 spolu s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovanou k zaplacení žalované částky.
8. Z oznámení o účtu vydaného , právnická osoba, dne 2. 1. 2020 bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, (dále také jen „předmětný účet“) je veden pro žalovanou, zmocněnou osobou k nakládání s peněžními prostředky na tomto účtu je , právnická osoba, , matka žalované.9. , tituly před jménem, , právnická osoba, (matka žalované) v dopise doručeném soudu dne 25. 9. 2024 uvedla, že účet č. , č. účtu, vedený u ČSOB byl založen v době studií žalované pro potřeby její matky, která je zmocněnou osobou k nakládání s prostředky na účtu. Žalovaná je majitelkou účtu, o pohybech na něm však nikdy neměla žádné povědomí. Potvrdila, že na účet byly poukázány prostředky od společnosti , právnická osoba, ve výši 155 737 Kč a dále ve výši 62 295 Kč, celkem tak šlo o částku 218 032 Kč. Na základě instrukcí žalobce byly tyto prostředky použity na stavební spoření a penzijní připojištění několika osob, k čemuž odkázala na dopis žalobce z 22. 5. 2016, jednotlivé transakce specifikovala. Uvedla, že žalovaná se nedopouštěla zpronevěry, ona (matka žalované) postupovala dle instrukcí žalobce, který byl v té době ve výkonu trestu odnětí svobody.
10. Z historie tohoto účtu od 1. 6. 2016 do 31. 7. 2016 bylo zjištěno, že dne 1. 6. 2016 byla na tento účet poukázána částka 155 737 Kč z účtu společnosti označené , jméno FO, , právnická osoba, . Z téhož účtu byla na předmětný účet téhož dne připsána i částka 62 295 Kč. Celkem tak bylo danou společností na účet zasláno 218 032 Kč.
11. Z dopisu ze dne 22. 5. 2016, který není podepsán a jehož pravost žalobce nijak nerozporoval, soud zjistil, že je adresován , jméno FO, , tj. matce žalované. Obsahuje informaci o tom, že po 1. červnu matce žalované přistane na Radčin běžný účet cca 218 000 Kč, kdy je dále uváděno, jak má být částka investována.
12. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že v této věci bylo vedeno řízení mezi týmiž účastníky. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 16 500 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V žalobě mimo jiné tvrdil, že mu ke dni 1. 6. 2015 společnost , právnická osoba, na předmětný účet žalované zaslala úrok z dluhopisů za období od 1. 6. 2014 do 1. 6. 2015 v částce 7 200 Kč. K tomu uváděl, že číslo tohoto účtu mu sdělila matka žalované s tím, že je to číslo jejího účtu, a že mu okamžitě po připsání výnosů tyto následující den v hotovosti vyplatí. Výnosy si tak na daný účet nechal převést dle dohody s údajnou majitelkou účtu, kdy posléze vyšlo najevo, že jde o účet žalované. U jednání v dané věci žalobce vypověděl, že to, že jde o účet žalované se měl dozvědět asi půl roku poté, co tam byl výnos z dluhopisů zaslán. Vyjádřil se tak, že si myslí, že žalovaná neměla ponětí o tom, jaké transakce za jejími zády dělá její matka. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 4. 9. 2019 s právní mocí ke dni 30. 10. 2019, kdy žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Z odůvodnění rozhodnutí je přitom zřejmé, že soud věc hodnotil tak, že z tvrzení žalobce a předložených důkazů nevyplývá, že by se žalovaná na jeho úkor obohatila, když žalobce měl konkrétní dohodu s matkou žalované o tom, jakým způsobem mu následně prostředky zaslané na účet vyplatí. Šlo tak o právní vztah žalobce a matky žalované. Nejednalo se o plnění bez právního důvodu. Soud se vyjadřoval i k námitce promlčení vznesené žalovanou.
13. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že v této věci bylo vedeno řízení mezi týmiž účastníky. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 155 737 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V žalobě mimo jiné tvrdil, že mu ke dni 1. 6. 2015 společnost , právnická osoba, na předmětný účet žalované zaslala úrok z dluhopisů za období od 1. 6. 2015 do 1. 6. 2016 v částce 5 737 Kč a dále splátku 5 kusů dluhopisů v částce 5 x 30 000 Kč, tzn. 150 000 Kč. K tomu uváděl, že číslo tohoto účtu mu sdělila matka žalované s tím, že je to číslo jejího účtu, a že mu okamžitě po připsání výnosů tyto následující den v hotovosti vyplatí. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 23. 9. 2024, který dosud nenabyl právní moci, kdy žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.
14. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobce uzavřel jako kupující se společností , právnická osoba, smlouvu o upsání a koupi dluhopisů, ve které prohlásil, že je majitelem předmětného účtu a určil po dohodě s matkou žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , že na tento účet mají být poukázány veškeré platby. Předmětný účet je veden na jméno žalované, disponentem účtu je matka žalované. Na účet byla společností , právnická osoba, poukázána částka 62 295 Kč dne 1. 6. 2016, žalobce uvedl matce žalované pokyny pro odeslání plateb z předmětného účtu. Žalobce vyzval žalovanou k uhrazení žalované částky.
15. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.).
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Podle odst. 2 tohoto ustanovení o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.
19. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.
20. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.
21. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.
22. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.
23. Podle § 638 odst. 1 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Podle odst. 2 bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.
24. Při zohlednění výše citované zákonné úpravy soud zjištěný skutkový stav po právní stránce hodnotil následovně. Soud má především za to, že již z tvrzení žalobce obsažených v žalobě i vyjadřovaných v celém průběhu řízení je zřejmé, že k převodu prostředků v žalované výši na předmětný účet, jehož majitelkou je žalovaná, nedošlo bez právního důvodu, jak by toho bylo třeba v případě odůvodněného návrhu na vydání bezdůvodného obohacení, ale z důvodu dohody uzavřené mezi žalobcem a matkou žalované, , tituly před jménem, , právnická osoba, . Předmětem jejich dohody mělo být ujednání o tom, že matka žalované, která měla k předmětnému účtu dispoziční oprávnění, umožní žalobci použít tento účet jako platební místo pro výplatu prostředků dle smlouvy o upsání a koupi dluhopisů , právnická osoba, , jméno FO, ze dne 9. 7. 2014, matka žalované se měla zavázat vyplatit převedené prostředky v hotovosti žalovanému, a to následující den po jejich připsání na účet. Tvrzená dohoda mezi žalobcem a matkou žalované tak byla právním důvodem, pro který došlo k připsání daných prostředků na předmětný účet žalované. Tyto nebyly na účet poukázány bez právního důvodu.
25. Nárok žalobce na zaplacení dané částky by tak byl případně dán ve vztahu k matce žalované, jako druhé smluvní straně, která měla navíc k předmětnému účtu dispoziční oprávnění. V řízení nebylo prokázáno, že by matka žalované jednala s žalobcem za žalovanou, na základě nějakého zmocnění. Žalovaná tak není ve věci zaplacení žalované částky pasivně legitimována, když nenastala situace, že by se na úkor žalovaného bez spravedlivého důvodu obohatila, jak to předpokládá výše citované ustanovení § 2991 o. z. Sama tato skutečnost je přitom dostatečným důvodem pro zamítnutí žaloby.
26. Soud rovněž konstatuje, že z listin, zaslaných soudu matkou žalované, je patrno, že s prostředky od společnosti , právnická osoba, připsanými na předmětný účet bylo následně zřejmě naloženo dle instrukcí daných matce žalované žalobcem. Tyto skutečnosti však v této věci nemají na rozhodnutí soudu o nedostatku pasivní legitimace žalované žádný vliv.
27. Ve věci však byla žalovanou navíc uplatněna námitka promlčení žalovaného nároku. Soud se tak touto námitkou zabýval, kdy dospěl k závěru, že i za situace, kdy by snad na straně žalované došlo ve vztahu k žalobci k bezdůvodnému obohacení, pak by nárok na jeho vydání byl již promlčen. Soud přitom zohlednil výše citovanou zákonnou úpravu týkající se promlčení. Z ní je zřejmé, že počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnuje vědomost ochuzeného o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení a o osobě povinné k jeho vydání (§ 621 o. z.). V řízení bylo prokázáno, a to z vyjádření samotného žalovaného, že povědomí o tom, že majitelkou předmětného účtu je žalovaná, měl krátce po uzavření smlouvy o upsání dluhopisů, tedy krátce po datu 9. 7. 2014. Pokud prostředky, jejichž vydání se v tomto řízení domáhá, byly na účet vloženy dne 1. 6. 2016 a měly být dle dohody s matkou žalované vyplaceny žalobci následující den v hotovosti, což se nestalo, tak nejpozději dne 3. 6. 2016 již žalobce věděl o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení i o osobě, která se na jeho úkor měla obohatit. Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí v obecné tříleté promlčecí době, kdy tato měla uběhnout dne 3. 6. 2019. Pokud tedy byla žaloba podána až 19. 2. 2024, pak se tak stalo po uplynutí promlčecí lhůty ohledně práva na vydání bezdůvodného obohacení. Za situace, kdy žalovaná v řízení vznesla námitku promlčení, nemohl by soud žalobě vyhovět. Pokud žalovaný ohledně neuplynutí promlčecí lhůty odkazoval na ustanovení § 638 o. z., pak takový odkaz je nepřípadný, když dané ustanovení upravuje délku objektivní promlčecí doby, která se však uplatní pouze za situace, pokud již dříve neuplynula subjektivní promlčecí doba upravená v ustanovení § 621 o. z., jak tomu bylo v této věci.
28. S ohledem na vše výše uvedené, tedy z důvodu nedostatku pasivní legitimace žalované, případně z důvodu promlčení uplatněného nároku žalobce, soud žalobu ve výroku I. rozsudku v celém rozsahu zamítnul.
29. O nákladech řízení bylo ve výroku II. rozsudku rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci zcela úspěšná žalovaná na náhradě nákladů řízení ničeho nepožadovala.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.