42 C 40/2024

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vydání bezdůvodného obohacení 155 737 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 155 737 Kč spolu s úrokem ve výši 8,05 % ročně od 2.6.2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19.2.2024 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 155 737 Kč s příslušenstvím v podobě úroku ve výši 8,05 % ročně od 2.6.2016 do zaplacení z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Uvedl, že ke dni 1.6.2016 mu společnost , právnická osoba, zaslala na běžný účet žalované vedený u , Anonymizováno, , č.ú. , č. účtu, úrok z dluhopisů za období od 1.6.2015 do 1.6.2016 po odečtení srážkové daně ve výši 5 373 Kč a zároveň jistinu ve výši 150 000 Kč, tj. splátku 5 kusů dluhopisů v nominální hodnotě 30 000 Kč za kus. Číslo účtu žalované mu sdělila její matka , tituly před jménem, , jméno FO, , nyní , jméno FO, , s tím, že je to číslo jejího účtu a svoluje, aby si žalobce na tento účet nechal dané prostředky zaslat, a že mu okamžitě po připsání těchto částek na daný účet tyto následující den v hotovosti vyplatí. Žalobce tehdy neměl žádný účet, proto byl na základě dohody s údajnou majitelkou účtu zvolen tento způsob výplaty, když daná společnost prováděla výplatu pouze bezhotovostně. Posléze vyšlo najevo, že uvedený účet patří dceři , tituly před jménem, , právnická osoba, , tedy žalované. Číslo běžného účtu žalované bylo součástí smlouvy o upsání dluhopisů, a to po dohodě s jeho údajnou majitelkou – matkou žalované, která měla k účtu dispoziční právo, žalovanou zastupovala na základě zmocnění – plné moci. Bylo dohodnuto, že celá částka bude ode dne připsání na uvedený účet úročena úrokem z prodlení dle vládního nařízení č. 142/1994 Sb., tj. v konkrétním období ve výši 8,05 % ročně. Dne 14.1.2019 byla žalované doporučeným dopisem zaslána předžalobní výzva k zaplacení žalované částky. Na tu nikterak nereagovala, pouze její zmocněnkyně (její matka) žalobci oznámila, že mu žalovaná zaplatí částku vyinkasovanou z vypovězeného penzijního spoření ve výši 9 300 Kč. K žádné úhradě však nedošlo. Žalobce poukázal dané částky na účet žalované, ta si je bez jakéhokoliv právního důvodu ponechala a jedná se tak o vědomé bezdůvodné obohacení. Proto žalobci náleží i úroky z prodlení ode dne následujícího po jejich složení na účet.

2. Žalovaná se vyjádřila tak, že uplatněný nárok neuznává. Účet na osobu žalované uzavřela na prosbu své matky, , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy její matka je vedena jako disponent účtu, prováděla na tomto účtu se žalobcem po vzájemné dohodě veškeré účetní operace, a to bez vědomí žalované. Žalovaná žalobce neznala, z účtu nečerpala žádné prostředky, o prováděných účetních operacích jí nebylo nic známo. Žalobce sám zajistil, aby bylo plněno na cizí účet, se žalovanou žádnou dohodu neuzavřel. Žalovaná mu nikdy nesdělila číslo svého účtu, nikomu neudělila plnou moc za ni jednat. Z daného účtu nikdy nic nečerpala, nedošlo ke zvětšení jejího majetku. Matka žalované patrně uzavřela se žalobcem nějaké dohody o zasílání peněžních prostředků na účet žalované, a to bez vědomí žalované. Žalobce měl matce žalované zasílat nějaké pokyny, jak s peněžními prostředky disponovat. Žalobce měl v té době splatné závazky, zřejmě na něho bylo vedeno několik exekucí, tímto jednáním tak mohlo dojít k poškození jeho věřitelů. Odkázala i na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , kde se po ní domáhal žalobce zaplacení částky 16 500 Kč, žaloba byla zamítnuta. Navrhla, aby bylo v této věci postupováno shodně. Ve vztahu k žalované částce vznesla námitku promlčení.

3. Žalobce v replice na vyjádření žalované setrval na podané žalobě. Měl za to, že nárok není promlčen, když žaloba byla podána v desetileté promlčecí lhůtě. Vzhledem k tomu, že ze strany žalované jde o úmyslné jednání, je možno zvažovat i lhůtu patnáctiletou. K tomu odkázal na § 638 občanského zákoníku. Tvrdil, že žalovaná disponovala s prostředky na účtu, když k tomu doložil výpis ze stavebního spoření sestry žalované (, jméno FO, ), na který z daného účtu převedla platbu ve výši 1 000 Kč. Dále tvrdil, že na účet stavebního spoření , jméno FO, (nevlastní sestry žalované) pak žalovaná dne 20.7.2016 převedla z jeho peněz částku 18 800 Kč. Údajná zmocněnkyně žalované , tituly před jménem, , jméno FO, se mu pak pokusila prodat spoření jak své dcery , Jméno žalované, , tak spoření , jméno FO, . Podle vyjádření matky žalované měly peníze žalobce převedené na předmětný účet žalované skončit na účtech jakýchsi nigerijských fondů. Kdo tyto transakce prováděl, není žalobci známo.

4. U nařízeného jednání žalobce doplnil, že stejnou žalobu podával i v roce 2019, kdy řízení bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Doplnil, že o tom, že majitelkou předmětného účtu je žalovaná se dozvěděl krátce po zakoupení dluhopisů. Závěrem navrhoval, aby žalobě bylo vyhověno. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, když žalovaný v řízení poukazoval na vztah s její matkou, žalovaná s věcí nemá nic společného, za své rodiče nemůže.

5. Soud provedl dokazování účastníky předloženými listinami, připojenými spisy zdejšího soudu i přípisem a listinami zaslanými do spisu , tituly před jménem, , právnická osoba, , matkou žalované, když v tomto směru postupoval dle § 120 odst. 2 o.s.ř. a provedl tyto důkazy, které byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu. Zjistil přitom následující skutečnosti. Ze smlouvy o upsání a koupi dluhopisů , právnická osoba, , jméno FO, soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 8.7.2014 mezi společností , právnická osoba, jako emitentem a žalobcem jako kupujícím, předmětem smlouvy byla koupě a upsání dluhopisů ve jmenovité hodnotě 30 000 Kč za kus, s datem emise 1.6.2014, datem splatnosti 1.6.2016, s výnosem 4,5 % ročně. V čl. IV. této smlouvy žalobce prohlásil, že požaduje vyplacení výnosu z dluhopisu a splacení jmenovité hodnoty dluhopisu na účet č. , č. účtu, , prohlásil, že je majitelem tohoto účtu. Ze zápisu o předání upsaných dluhopisů , právnická osoba, , jméno FO, a z listinné podoby těchto dluhopisů má soud za prokázané, že žalobce se stal vlastníkem 5 kusů dluhopisů specifikovaných ve smlouvě o upsání a koupi dluhopisů ze dne 8.7.2014. Z informace investorům ze dne 1.4.2015 soud zjistil, že se týkala výplaty úroků z výše specifikovaných dluhopisů ke dni 1.6.2015 v částce 5 147,8125 Kč. Nejde tedy o výplatu úroků za období, o které jde v tomto řízení. Z předžalobní výzvy ze dne 14.1.2019 spolu s podacím lístkem z téhož dne má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovanou k zaplacení žalované částky. Doručení předžalobní výzvy potvrdila , tituly před jménem, , právnická osoba, (matka žalované) v dopise doručeném soudu dne 26.8.2024. Ta dále uvedla, že účet č. , č. účtu, vedený u , Anonymizováno, byl založen v době studií žalované pro potřeby její matky, která je zmocněnou osobou k nakládání s prostředky na účtu. Žalovaná je majitelkou účtu, o pohybech na něm však nikdy neměla žádné povědomí. Potvrdila, že na účet byly poukázány prostředky od společnosti , právnická osoba, ve výši 155 737 Kč a dále ve výši 62 295 Kč, celkem tak šlo o částku 218 032 Kč. Na základě instrukcí žalobce byly tyto prostředky použity na stavební spoření a penzijní připojištění několika osob, k čemuž odkázala na dopis žalobce z 22.5.2016, jednotlivé transakce specifikovala. Uvedla, že žalovaná se nedopouštěla zpronevěry, ona (matka žalované) postupovala dle instrukcí žalobce, který byl v té době ve výkonu trestu odnětí svobody. S ohledem na právní hodnocení věci soud dopis matky žalované, dále nerozebírá. Z oznámení o účtu vydaného , právnická osoba, dne 2.1.2020 bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, (dále také jen „předmětný účet“) je veden pro žalovanou, zmocněnou osobou k nakládání s peněžními prostředky na tomto účtu je , právnická osoba, , matka žalované. Z historie tohoto účtu od 1.6.2016 do 31.7.2016 je prokázáno, že dne 1.6.2016 byla na tento účet poukázána částka 155 737 Kč z účtu společnosti označené , jméno FO, , právnická osoba, . Z téhož účtu byla na předmětný účet téhož dne připsána i částka 62 295 Kč. Celkem tak bylo danou společností na účet zasláno 218 032 Kč. Z dopisu ze dne 22.5.2016, který není podepsán, kdy žalobce k němu uvedl, že by mohlo jít o jím psaný dopis, soud zjistil, že je adresován , jméno FO, , tj. matce žalované. Obsahuje informaci o tom, že po 1. červnu matce žalované přistane na , jméno FO, běžný účet cca 218 000 Kč, kdy je dále uváděno, jak má být částka investována. S ohledem na právní hodnocení věci soud blíže nerozebírá instrukce k investicím obsažené v dopise, ani důkazy o tom, že následně došlo k jejich naplnění, jak je soudu zaslala matka žalované.

6. Pokud žalobce dokládal výpisy z účtu u , právnická osoba, spořitelny pro , jméno FO, a , tituly před jménem, , právnická osoba, za rok 2016, pak je z nich zřejmé, že na tyto účty byly připsány částky z předmětného účtu žalované. S ohledem na právní hodnocení věci soud tyto listiny blíže nerozebírá.

7. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že v této věci bylo vedeno řízení mezi týmiž účastníky. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 16 500 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V žalobě mimo jiné tvrdil, že mu ke dni 1.6.2015 společnost , právnická osoba, na předmětný účet žalované zaslala úrok z dluhopisů za období od 1.6.2014 do 1.6.2015 v částce 7 200 Kč. K tomu uváděl, že číslo tohoto účtu mu sdělila matka žalované s tím, že je to číslo jejího účtu, a že mu okamžitě po připsání výnosů tyto následující den v hotovosti vyplatí. Výnosy si tak na daný účet nechal převést dle dohody s údajnou majitelkou účtu, kdy posléze vyšlo najevo, že jde o účet žalované. U jednání v dané věci žalobce vypověděl, že to, že jde o účet žalované se měl dozvědět asi půl roku poté, co tam byl výnos z dluhopisů zaslán. Vyjádřil se tak, že si myslí, že žalovaná neměla ponětí o tom, jaké transakce za jejími zády dělá její matka. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 4.9.2019 s právní mocí ke dni 30.10.2019, kdy žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Z odůvodnění rozhodnutí je přitom zřejmé, že soud věc hodnotil tak, že z tvrzení žalobce a předložených důkazů nevyplývá, že by se žalovaná na jeho úkor obohatila, když žalobce měl konkrétní dohodu s matkou žalované o tom, jakým způsobem mu následně prostředky zaslané na účet vyplatí. Šlo tak o právní vztah žalobce a matky žalované. Nejednalo se o plnění bez právního důvodu. Soud se vyjadřoval i k námitce promlčení vznesené žalovanou.

8. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že pod uvedenou spisovou značkou byla projednávána shodná žaloba, jako je tomu v tomto řízení, která byla žalobcem proti žalované podána u soudu dne 7.3.2019. Řízení bylo pravomocně skončeno ke dni 17.12.2021, kdy bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku žalobcem. V řízení tak nebylo rozhodnuto o věci samé.

9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Podle odst. 2 tohoto ustanovení občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 609 občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

12. Podle § 610 odst. 1 občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

13. Podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

14. Podle § 621 občanského zákoníku okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

15. Podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky.

16. Podle § 638 odst. 1 občanského zákoníku právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Podle odst. 2 bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

17. Při zohlednění výše citované zákonné úpravy soud zjištěný skutkový stav po právní stránce hodnotil následovně. Soud má především za to, že již z tvrzení žalobce obsažených v žalobě i vyjadřovaných v celém průběhu řízení je zřejmé, že k převodu prostředků v žalované výši na předmětný účet, jehož majitelkou je žalovaná, nedošlo bez právního důvodu, jak by toho bylo třeba v případě odůvodněného návrhu na vydání bezdůvodného obohacení, ale z důvodu dohody uzavřené mezi žalobcem a matkou žalované, , tituly před jménem, , právnická osoba, . Předmětem jejich dohody bylo přitom ujednání o tom, že matka žalované, která měla k předmětnému účtu dispoziční oprávnění, umožní žalobci použít tento účet jako platební místo pro výplatu prostředků dle smlouvy o upsání a koupi dluhopisů , právnická osoba, , jméno FO, ze dne 8.7.2014 (viz bod 5 odůvodnění tohoto rozsudku), matka žalované se přitom zavázala vyplatit převedené prostředky v hotovosti žalovanému, a to následující den po jejich připsání na účet. Uzavřená smlouva mezi žalobcem a matkou žalované tak byla právním důvodem, pro který došlo k připsání daných prostředků na předmětný účet žalované. Tyto nebyly na účet poukázány bez právního důvodu, dle uzavřené smlouvy mělo dojít k jejich výplatě žalobci v hotovosti matkou žalované. Nárok žalobce na zaplacení dané částky by tak byl případně dán ve vztahu k matce žalované, jako druhé smluvní straně, která měla navíc k předmětnému účtu dispoziční oprávnění. Nebylo prokázáno, že by matka žalované jednala s žalobcem za žalovanou, na základě nějakého zmocnění. Žalovaná tak není ve věci zaplacení žalované částky pasivně legitimována, když nenastala situace, že by se na úkor žalovaného bez spravedlivého důvodu obohatila, jak to předpokládá výše citované ustanovení § 2991 občanského zákoníku. Sama tato skutečnost je přitom dostatečným důvodem pro zamítnutí žaloby. Jen na okraj lze konstatovat, že z listin zaslaných soudu matkou žalované je patrno, že s prostředky od společnosti , právnická osoba, připsanými na předmětný účet bylo následně zřejmě naloženo dle instrukcí daných matce žalované žalobcem. Tyto skutečnosti by však byly předmětem dokazování ve sporu mezi žalobcem a matkou žalované, v této věci nemají na rozhodnutí soudu o nedostatku pasivní legitimace žalované žádný vliv.

18. Ve věci však byla žalovanou navíc uplatněna námitka promlčení žalovaného nároku. Soud se tak touto námitkou zabýval, kdy dospěl k závěru, že i za situace, kdy by snad na straně žalované došlo ve vztahu k žalobci k bezdůvodnému obohacení, pak by nárok na jeho vydání byl již promlčen. Soud přitom zohlednil výše citovanou zákonnou úpravu týkající se promlčení. Z ní je zřejmé, že počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnuje vědomost ochuzeného o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení a o osobě povinné k jeho vydání (§ 621 občanského zákoníku). V řízení bylo přitom prokázáno, a to z vyjádření samotného žalovaného, že povědomí tom, že majitelkou předmětného účtu je žalovaná, měl krátce po uzavření smlouvy o upsání dluhopisů, tedy krátce po datu 8.7.2014. Pokud prostředky, jejichž vydání se v tomto řízení domáhá, byly na účet vloženy dne 1.6.2016 a měly být dle dohody s matkou žalované vyplaceny žalobci následující den v hotovosti, což se nestalo, tak nejpozději dne 3.6.2016 již žalobce věděl o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení i o osobě, která se na jeho úkor měla obohatit. Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí v obecné tříleté promlčecí době, kdy tato měla uběhnout dne 3.6.2019. Pokud dne 7.3.2019 podal žalobce žalobu, kterou se domáhal po žalované vydání tohoto bezdůvodného obohacení (viz věc sp. zn. , spisová značka, ), tak došlo zahájením tohoto řízení ke stavění promlčecí doby, ze které zbývaly ještě asi tři měsíce. Lhůta se pak znovu rozběhla dne následujícího po právní moci usnesení o zastavení řízení, tj. dne 18.12.2021 a uběhla v průběhu měsíce března roku 2022. Pokud tedy byla žaloba podána až 19.2.2024, pak se tak stalo po uplynutí promlčecí lhůty ohledně práva na vydání bezdůvodného obohacení. Za situace, kdy žalovaná v řízení vznesla námitku promlčení, nemohl by soud žalobě vyhovět. Pokud žalovaný ohledně neuplynutí promlčecí lhůty odkazoval na ustanovení § 638 občanského zákoníku, pak takový odkaz je nepřípadný, když dané ustanovení upravuje délku objektivní promlčecí doby, která se však uplatní pouze za situace, pokud již dříve neuplynula subjektivní promlčecí doba upravená v ustanovení § 621 občanského zákoníku, jak tomu bylo v této věci.

19. S ohledem na vše výše uvedené, tedy z důvodu nedostatku pasivní legitimace žalované, případně z důvodu promlčení uplatněného nároku žalobce, soud žalobu ve výroku I. rozsudku v celém rozsahu zamítnul.

20. O nákladech řízení bylo ve výroku II. rozsudku rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci zcela úspěšná žalovaná na náhradě nákladů řízení ničeho nepožadovala.