42 C 67/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem: jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 7.141,44 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 547,91 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 141,44 Kč za dobu od 22.12.2019 do zaplacení a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky v částce 1 200 Kč, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 22 375,86 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Brno – venkov na nákladech, které hradila – svědečném, částku 3 360 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] ve znění dalších doplnění se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 10 547,91 Kč tvořené jistinou v částce 7 141,44 Kč a smluvní pokutou v částce 3 406,47 Kč, dále uhrazení nákladů spojených s uplatněním pohledávky v paušální výši 1 200 Kč a nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že účastníci jako podnikatelé uzavřeli dne [datum] smlouvu o realizaci překládky sítě elektronických komunikací (dále jen„ SEK“). Žalobce svůj závazek dle smlouvy splnil, oznámil ukončení realizace překládky a vystavil žalované za provedenou překládku fakturu na částku 7 141,44 Kč splatnou dne [datum], kterou však žalovaná neuhradila. Žalobce proto ke dni podání žaloby v souladu se smluvním ujednáním vyúčtoval žalované i smluvní pokutu v částce 3 406,47 Kč jako 0,3 % z dlužné částky za každý den prodlení ode dne [datum]. S ohledem na to, že žalovaná dluh neuhradila ani po zaslání několika upomínek žalobce se rovněž domáhá zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny pohledávky. Žalobce následně doplňoval svá tvrzení tak, že žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala nad rámec sjednané částky za provedení díla ve výši 193 570,34 Kč hradit i případné další náklady spojené s překládkou SEK. Povinnost hradit veškeré náklady pak pro žalovanou vyplývá i přímo ze zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Zdůraznil, že již ve smlouvě byla mezi účastníky sjednána jednotková cena jednotlivých položek provedených prací a použitého materiálu, jak byly uvedeny v příloze smlouvy – propočtu projektové dokumentace. V průběhu realizace překládky SEK však došlo ke zjištění, že původní technické řešení předpokládané ve smlouvě není proveditelné, kdy náklady by s ohledem na nutnost přerušení optického kabelu vzrostly více než o 100 000 Kč, práce by trvaly déle. Účastníci se proto dohodli na jiném technickém řešení. To si vyžádalo postupné zahloubení vedení SEK na obě strany tak, aby vedení vylo v místě brodu v požadované hloubce. Nejprve tedy byly vyhledány stávající kabely, došlo k obnažení trasy od zeminy, provedení hlubšího výkopu pro hlubší uložení kabelů a HDPE trubek, a to do požadované hloubky v místě křížení s korytem. V důsledku nového technického řešení přeložky SEK pak došlo mimo jiné k navýšení nákladů na zemní práce a naopak ke snížení nákladů na práce montážní či materiál. Kompletní seznam provedených prací a použitého materiálu spolu s naceněním žalobce uvedl v novém propočtu projektové dokumentace znějícím na částku 200 711,78 Kč, který nahradil původní propočet na částku 193 570,34 Kč. Žalobce vysvětlil, jak byl proveden přepočet provedených zemních prací, které byly prováděny v metrech krychlových na běžné metry, jak jsou uvedeny v propočtu projektové dokumentace. Žalobce tvrdil, že provedl dva výkopy o délce 30 m o šířce a hloubce 200 cm, po přepočtu pak šlo o výkopové práce v rozsahu 480 m, kdy tato hodnota byla snížena s ohledem na různou hloubku výkopu v různých místech na hodnotu 380 m, jak byla uvedena a oceněna v propočtu. Celkové náklady přeložky pak byly na žádost žalované rozděleny do dvou faktur, a to na fakturu znějící na částku dle původní smlouvy a na fakturu na částku, která je předmětem tohoto řízení. Žalobce měl za to, že k tomuto požadavku žalované došlo z důvodu, aby splnila podmínky dotace na akci pod označením Mokřady u [anonymizováno], k.ú. [ulice] u [obec]. Předmětná faktura tak fakticky neobsahuje vyúčtování nějakých zvláštních viceprací, když rozdělení ceny překládky do dvou faktur bylo pouze účetní operací v zájmu žalované. Žalovaná nové technické řešení odsouhlasila, nikdy nereklamovala, což učinila až v rámci obrany v tomto řízení, když popírá pouze rozsah provedených zemních prací. Závěrem pak žalobce navrhnul, aby soud žalobě zcela vyhověl, když měl svá tvrzení za prokázaná provedenými důkazy.

2. Žalovaná se vyjadřovala tak, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává. Tvrdila, že závazek z uzavřené smlouvy zcela splnila, a to i přesto, že žalobce svůj závazek ze smlouvy v celém rozsahu nesplnil, měl být splněn pouze částečně v daleko menším rozsahu. Žalovaná přesto uhradila žalobcem vystavenou fakturu na částku 193 570 Kč. Pohledávku dle další vystavené faktury na částku 7 141,44 Kč však zásadně odmítá, když dle ní žádné vícepráce nebyly sjednány, odsouhlaseny, ani žalobcem vykonány. Žalovaná následně potvrdila provedení překládky SEK odlišným způsobem, než bylo ujednáno v písemné smlouvě, avšak měla za to, že byly provedeny pouze dva dvacetimetrové výkopy, namísto původních 106 m výkopových prací. Rozporovala tak částku účtovanou žalobcem za provedené zemní práce. Pokud se vyjadřovala k novému propočtu projektové dokumentace vypracovanému žalobcem, kdy práce a použitý materiál v něm byly naceněny na částku 200 711,78 Kč, pak uváděla, že rozporuje provedení výkopových prací v rozsahu, jak jsou v něm uvedeny, tedy položky označené jako zemní práce. Položky montáž, geodetická příprava a realizace, materiál včetně jejich ocenění označila za nesporné. Závěrem se vyjádřila tak, že má za to, že v řízení nebyl rozsah provedeného díla prokázán, měla za to, že nebyl předložen důkaz o provedení výkopu o tvrzené délce a hloubce, když setrvala na tvrzení o délce výkopu nikoliv 60, ale 40 m. Navrhla proto zamítnutí žaloby pro neunesení důkazního břemene žalobcem.

3. Po skutkové stránce soud učinil provedeným dokazováním následující zjištění. Soud má na základě předložené smlouvy a nesporných tvrzení účastníků v řízení za prokázané, že mezi nimi byla dne [datum] uzavřena smlouva o realizaci překládky sítě elektronických komunikací č. [anonymizována dvě slova], kdy šlo o smlouvu mezi podnikateli, jak vyplývá z obchodního rejstříku ohledně žalobce, tak ze živnostenského rejstříku žalované. Pokud je žalobce ve smlouvě označen jako„ [právnická osoba]“, pak je to způsobeno následnou změnou obchodní firmy. Žalobce se uzavřenou smlouvou zavázal pro žalovanou zajistit překládku dotčené SEK ve svém vlastnictví a s ní související záležitosti v rozsahu projektu a za podmínek stanovených smlouvou. Žalovaná jako stavebník, který překládku vyvolal, se zavázala žalobci uhradit všechny nezbytné náklady spojené s překládkou, které by žalobci jinak nevznikly, pokud by překládka stavebníkem nebyla vyvolána. Překládka pak byla vedena pod označením„ [anonymizováno] [ulice] [anonymizována dvě slova] [obec] ([příjmení]), [anonymizováno]“. Dle čl. 4 smlouvy je dnem ukončení realizace překládky den, kdy je stavebníkovi doručeno oznámení o ukončení realizace Překládky. V čl. 5 smlouvy byly řešeny náklady spojené s překládkou, kdy je odkazováno na ust. § 104 odst. 17 zákona o elektronických komunikací, tedy povinnost stavebníka nést náklady dotčeného úseku SEK, které v souvislosti s překládkou vzniknou, a které by vlastníku SEK bez vyvolání nutnosti překládky nevznikly. Výše nákladů překládky dle uzavřené smlouvy byla vyčíslena na částku 193 570 Kč, kdy specifikace nákladů tvořila přílohu č. 2 smlouvy. V čl. 5 pak byla pro případ, že v souvislosti s realizací překládky SEK vzniknou další nezbytné náklady, sjednána povinnost stavebníka takové náklady žalobci uhradit. Dle platebních podmínek (čl. 6 smlouvy) byla žalovaná jako stavebník povinna náklady překládky uhradit na základě faktury do 30 dnů ode dne jejího doručení, další nezbytné náklady na základě samostatné faktury v téže lhůtě. V čl. 7 si účastníci sjednali pro případ prodlení s úhradou některé z částek, k jejichž úhradě by byl ten který účastník povinen, smluvní pokutu ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý den prodlení se splatností do 10 dnů od doručení písemné výzvy k její úhradě. Ke smlouvě byl vedle plánu provedení přeložky připojen i propočet projektové dokumentace, v němž byly náklady na překládku spočívající v zemních pracích, montáži, geodetických pracích, materiálu a poplatcích vyčísleny na celkovou částku 181 170,34 Kč, kdy jednotlivé práce, montáž i materiál byly zcela konkrétně specifikovány, byla vždy uvedena cena za jednotku práce či materiálu. Bylo rovněž prokázáno, že provedení přeložky bylo součástí projektu žalované spočívajícího v realizaci mokřadních a revitalizačních prvků, doprovodných výsadeb a biotechnických prvků, jako součásti lokálního biocentra, kdy šlo o projekt z operačního programu [anonymizována dvě slova], ohledně nějž byla žalovaná příjemcem dotace (viz detail tohoto projektu na webové stránce dotaceeu.cz).

4. Mezi účastníky bylo nesporné a bylo to potvrzeno i výslechem svědka [příjmení] [příjmení], že žalobce provedl překládku SEK jiným způsobem, než jak to bylo mezi účastníky dohodnuto ve smlouvě. Tato skutečnost pak vyplývá i z emailové komunikace účastníků z [měsíc] roku [rok], jak jí předložil žalobce. Svědek [příjmení] [příjmení] přitom vypověděl, že v dané době vyl a i nyní je jednatelem [právnická osoba] s.r.o., kdy pro žalobce spolu se [právnická osoba] [obec] na základě rámcové smlouvy poskytují komplexní servis v [územní celek]. K předmětné překládce pak uvedl, že tuto celou realizovali, kdy prováděli zemní práce překládky a ochrany telekomunikačních sítí. Uvedl, že v místě pracovali v měsících [měsíc] a [měsíc] roku [rok], kdy po započetí realizace bylo zjištěno, že překládku dle projektu nelze realizovat. Na místo byl proto pozván projektant, který navrhl technologicky nejlepší řešení, které by však bylo dražší a práce by se prodloužily asi o 2 měsíce. Protože žalovaná na stavbu čerpala dotace, potřebovala, aby práce byly provedeny v termínu. Našlo se tedy jiné provizorní řešení, které bylo levnější a práce bylo možno stihnout. Soud má dále za prokázané, že způsob, který byl pro provedení překládky zvolen, si vyžádal větší rozsah provedených zemních prací. Rozsah provedených zemních prací, jak jej tvrdil žalobce a jak jsou předmětem propočtu projektové dokumentace ze dne [datum] na celkovou částku 200 711,78 Kč, přitom měl spočívat v provedení pokládky [anonymizováno] nebo vrapované chráničky v množství (délce) 30 m a ceně 444,60 Kč, pokládce žlabů ostatních ve shodné délce a ceně 1 481,40 Kč, rýze v trávě [číslo] v množství 380 m v ceně 138 836,80 Kč a vytyčení trasy podél železnice, silnice v množství 60 m v ceně 592,80 Kč. Soud jen pro úplnost dodává, že se při dokazování omezil pouze na prokázání rozsahu provedených zemních prací v souvislosti s provedením přeložky SEK, když ostatní v propočtu projektové dokumentace uvedené práce a použitý materiál žalovaná jakkoliv nezpochybňovala. Rozsah provedených zemních prací v množství, jak je uveden v tomto propočtu má soud za prokázaný z důkazů předložených a navržených žalobcem, které při hodnocení v jejich vzájemných souvislostech tuto skutečnost prokazují. Soud jednak vyšel z plánů výkopů a přeložky, jak je předložil žalobce pod označením„ [anonymizována tři slova]“ a„ [anonymizována dvě slova]“, v nichž je zakreslen stávající terén, nový terén, vedení SEK před realizací přeložky a jeho nové umístění. Je zřejmé, že muselo dojít k zakopání vedení do větší hloubky, kdy hloubka pod stávajícím terénem se pohybuje od 184 – 171 cm, je počítáno s šířkou výkopu 200 cm, jde o dvě vedení SEK. Pokud jde o délku výkopu, pak žalobce tvrdil, že šlo o dva výkopy v délce 30 m, což odpovídá předloženému propočtu projektové dokumentace. Skutečnost, že skutečně byly tyto dva výkopy o uvedené délce žalobcem provedeny pak má soud za prokázané jednak z předloženého stavebního deníku [právnická osoba], a.s., jenž pro žalobce prováděla zhotovení uvedené přeložky, kdy pro tuto společnost zemní práce prováděla [právnická osoba] s.r.o., což má soud za prokázané výslechem svědka [příjmení] [příjmení] ve spojení se zápisem o předání a převzetí provedeného díla – [anonymizováno] [ulice] [anonymizována dvě slova] [obec] ([příjmení]), [anonymizováno] ze dne [datum]. Z předloženého stavebního deníku je přitom zřejmé, že zemní práce na předmětné překládce byly prováděny v období od [datum] do [datum] (což potvrdil i svědek [příjmení] [příjmení]), kdy při výkopech se ukázala nutnost případného přerušení optického kabelu a bylo tak zvoleno řešení postupného zahloubení a ochránění vedení na obě strany. Ze zápisu o předání a převzetí je pak zřejmé, že bylo použito 0,120 km HDPE trubek pro optický kabel a provedeno 0,060 km výkopů včetně podvrtů a přechodů. Zápisem je rovněž potvrzena skutečnost o provedení přeložky jiným způsobem, než jak bylo dohodnuto účastníky ve smlouvě, kdy se v něm uvádí, že stavbu nebylo možno provést tak, jak to bylo navrženo v projektu, bylo proto přistoupeno k postupnému zahloubení na obě strany tak, aby vedení v místě brodů bylo v požadované hloubce. Zápis rovněž svědčí o tom, že pro vedení byly použity půlené chráničky. Zápis konečně potvrzuje navýšení zemních prací, které spojuje s popsaným způsobem provedení přeložky. Uložení dvou optických kabelů do vrapovaných chrániček je rovněž patrno z přiložených fotografií, jak byly předloženy oběma účastníky. Způsob a rozsah provedených zemních prací, jak jej tvrdil žalobce a jak jej položkově uvedl a ocenil v propočtu projektové dokumentace, potvrdil ve své svědecké výpovědi i svědek [příjmení] [příjmení]. Ten výslovně uvedl, že podle dokumentace skutečného provedení, kterou má k dispozici, je zřejmé, že každý překop byl v délce 30 m, hloubce a šířce 2 m. Takové práce byly při provedení předmětné přeložky skutečně zrealizovány. Potvrdil rovněž umístění vrapových chrániček a žlabů, kdy odkázal i na fotografie, které žalobce předložil k důkazu. Potvrdil, že má rovněž k dispozici zaměření skutečně provedené práce od geodeta, který byl po dokončení prací na stavbě. K hloubce a šířce výkopu upřesnil, že je počítáno s tím, co bylo skutečně uděláno, kdy v některém místě výkopu může být šířka větší, jinde užší, uváděné 2 m jsou zlatým středem, průměrem toho, co se skutečně provedlo. Za situace, kdy má soud za prokázané, že při provádění předmětné přeložky SEK byly provedeny zemní práce v rozsahu provedení dvou třicetimetrový výkopů o průměrné šířce a hloubce 2 m, pak s ohledem na přepočet metrů krychlových na běžné metry, jak jej žalobce objasnil v předložené listině označené„ Provedený výkop (výpočet)“, má soud za prokázané provedení zemních prací žalobcem v rozsahu, jak je uvedeno v propočtu projektové dokumentace z [datum] v položce„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo]“ v množství 380 m. Z předloženého výpočtu je přitom zřejmé, že žalobce zohlednil i svědkem [příjmení] uváděnou skutečnost o tom, že hloubka šířka výkopu je průměrem, kdy v různých místech výkopu se může lišit a vypočtené množství práce 480 m proto ponížil právě na rozsah 380 m, jak je uveden v propočtu projektové dokumentace a jak byl následně žalované účtován.

5. V řízení bylo prokázáno, že došlo k dokončení díla tak, že tato skutečnost byla v souladu se smluvním ujednáním (čl. 4 smlouvy) oznámena žalované, což vyplývá s Oznámení o ukončení realizace překládky ze dne [datum], jehož doručení žalovaná v řízení nezpochybňovala, následně uhradila jednu z vystavených faktur, což nebylo mezi účastníky sporné. Ještě před doručením tohoto oznámení přitom došlo ke komunikaci mezi účastníky formou emailových zpráv, kdy ze zprávy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce žalované zaslal k odsouhlasení rozpočet na částku 200 711,78 Kč představující náklady na realizaci předmětné překládky SEK, kdy šlo zjevně o žalobcem předložený propočet projektové dokumentace z [datum]. Žalobce touto zprávou žalované osvětlil způsob výpočtu zemních prací a to, jak dospěl k rozsahu provedených výkopů 380 m, jak je v rozpočtu uveden. Potvrdil možnost rozdělení fakturace na dvě části, kdy jedna faktura bude na částku odpovídající rozpočtu dle smlouvy ve výši 193 570,34 Kč a druhá faktura pak na částku 7 141,44 Kč odpovídající doplatku do částky 200 711,78 Kč odpovídající nákladům za skutečně provedené práce a použitý materiál při provedení překládky, jak byl žalované oznámen formou připojeného rozpočtu. Žalovaná pak reagovala zprávou ze dne [datum], kterou odsouhlasila náklady dle původního rozpočtu, ohledně částky 7 141,44 Kč žádala o uzavření dodatku ke smlouvě včetně položkového rozpočtu. Žalobce na tento návrh reagoval zprávou z [datum], kdy s odkazem na uskutečněný telefonát sdělil, že původní faktura (zřejmě na částku 200 711,78 Kč) bude stažena, kdy k úhradě zaslal dva rozpočty, na které budou vystaveny faktury, uvedl, že dodatek ke smlouvě se nebude uzavírat, nejde o smlouvu o dílo. Z oznámení o ukončení realizace překládky je přitom zřejmé, že celkové náklady na realizaci překládky byly žalobcem určeny na částku 200 711,78 Kč, kdy jde o náklady nezbytně vynaložené na realizaci vynucené překládky SEK. Žalobce žalované sdělil, že fakturace bude rozdělena na dvě faktury, fakturu [číslo] na částku 193 570,34 Kč a fakturu [číslo] na částku 7 141,44 Kč.

6. Soud má tedy za prokázané, že žalobce řádně dokončil překládku SEK, jejíž nutnost byla vyvolána žalovanou, a následně jí vyúčtoval nezbytné náklady takové překládky, kdy rozsah provedených prací a použitého materiálu zcela konkrétně specifikoval v propočtu projektové dokumentace. Rozsah provedených zemních prací, jak je zde uveden, odpovídá rozsahu prací, jak byl v řízení prokázán. Cena za provedené práce pak odpovídá dohodě mezi účastníky, když jednotkové ceny, které jsou v propočtu uvedeny, odpovídají původnímu propočtu (jsou zcela shodné), tomu jak byly uvedeny v původním propočtu projektové dokumentace, který byl součástí uzavřené smlouvy. Žalobce tak provedené práce i materiál účtoval ve sjednaných cenách. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce vyúčtovanou cenu nákladů přeložky žalované účtoval dvěma fakturami, kdy z emailu ze dne [datum] lze dovodit, že se tak stalo na základě požadavku žalované a následné dohody se žalobcem. První fakturou [číslo] byla účtována částka 193 570,34 Kč, kterou žalovaná uhradila, což nebylo mezi účastníky sporné. Tato částka přitom odpovídá původně dle smlouvy sjednané ceně přeložky. S ohledem na zjištěný skutkový stav je však zřejmé, že touto fakturou nebyly účtovány práce a materiál dle původního propočtu projektové dokumentace, jak byl součástí uzavřené smlouvy, když následně došlo k provedení přeložky způsobem odlišným od způsobu sjednaného ve smlouvě, což si vyžádalo provedení prací v jiném rozsahu a použití jiného materiálu, případně materiálu v jiném množství. Z faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 7 141,44 Kč splatné dne [datum] má soud za prokázané, že jí žalobce žalované vyúčtoval zbývající část nákladů na provedení předmětné přeložky SEK, kdy vyúčtovaná částka odpovídá rozdílu mezi cenou za skutečně realizovanou překládku SEK, jak byla žalobcem stanovena v propočtu projektové dokumentace ze den [datum] v částce 200 711,78 Kč, a cenou která již byla vyúčtována předchozí fakturou na částku 193 570,34 Kč. Součet částek dle obou faktur pak odpovídá ceně za skutečné náklady žalobcem provedené překládky SEK, která byla vynucená žalovanou. Soud znovu zdůrazňuje, že má z provedeného dokazování za jednoznačně prokázáno to, že ohledně těchto nákladů byly žalobcem žalované vystaveny dvě faktury, bylo způsobena právě jejím požadavkem. Celková vyúčtovaná částka však odpovídala položkovému rozpočtu za skutečně provedené práce a použitý materiál, jak jej předložil žalobce a jak jej zaslal žalované, když jiný způsob provedení přeložky oproti způsobu sjednanému ve smlouvě si vyžádal jiný (větší) rozsah zemních prací, na druhé straně však některé práce předpokládané v původním rozpočtu provedeny nebyly, byl použit jiný materiál, či materiál v odlišném rozsahu, což žalovaná ani nezpochybňovala, když nesouhlasila pouze s žalobcem tvrzeným rozsahem provedených zemních prací. Žalovaná však nepředložila žádný důkaz, kterým by žalobcem tvrzený a v řízení prokázaný rozsah zemních prací zpochybnila, kterým by prokázala provedení zemních prací v menším rozsahu, tedy pouze dvou výkopů o délce 20 m a nižší (nikoliv konkrétně tvrzené) hloubce a šířce. Žalovanou předložené fotografie z místa provádění přeložky její tvrzení nemohou prokázat, když z nich není zřejmé, v jaké fázi provádění prací byly fotografie pořízeny, není na nich zachyceno zaměření provedeného výkopu, není z nich zřejmý celý rozsah výkopů, ani to zda jde již o finální výkop či pouze jeho část.

7. Žalovaná ve lhůtě splatnosti žalobci vyúčtovanou částku 7 141,44 Kč nezaplatila a neučinila tak ani po zaslání několika upomínek, předžalobní výzvy ze dne [datum], ani předžalobní výzvy právního zástupce žalobce ze dne [datum], kdy odeslání první upomínky a předžalobní výzvy je prokázáno předloženou dodejkou a kopií poštovní podací knihy. Žalovaná byla přitom vyzývána i k úhradě sjednané smluvní pokuty.

8. Dle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

9. Dle § 2604 občanského zákoníku dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

10. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Dle § 104 odst. 17 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací, nese náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku vedení sítě elektronických komunikací, a to na úrovni stávajícího technického řešení.

12. Po právní stránce soud hodnotil zjištěný skutkový stav následovně. Soud má v řízení za prokázané, že žalobce na základě uzavřené smlouvy provedl pro žalovanou dílo spočívající v realizaci ve smlouvě uvedené přeložky SEK, jejíž provedení bylo vynuceno žalovanou jako stavebníkem. Smlouva o dílo byla uzavřena v souladu s § 2586 občanského zákoníku, dílo bylo v souladu s § [číslo] dokončeno a předáno, když dle smluvních ujednání bylo dokončení díla vázáno na oznámení o jeho provedení žalobcem žalované. Žalobce dílo provedl způsobem, na kterém se se žalovanou dohodli, když původní písemná smlouva byla následně v tomto ohledu dohodu smluvních stran změněna, neboť původní způsob provedení díla se ukázal nemožným. V řízení pak bylo prokázáno, že dílo bylo provedeno v rozsahu, jak jej žalobce specifikoval v položkovém rozpočtu – propočtu projektové dokumentace ze dne [datum], který doručil žalované. Žalobci tak v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními a uzavřenou smlouvou vzniklo právo vyúčtovat žalované cenu za provedené dílo a žalované vznikla povinnost zaplatit žalobci dohodnutou cenu. Cena za provedené dílo ve výši 200 711,78 Kč uvedená v položkovém rozpočtu odpovídala přitom ceně, jak byla mezi účastníky sjednána, když žalobce účtoval provedené práce a použitý materiál v rozsahu, jak byly provedeny a jak byl použit (rozsah účtovaných zemních prací byl v řízení prokázán, další provedené práce a použitý materiál uvedené v rozpočtu nebyly mezi účastníky sporné), cena za jednotku práce či materiálu odpovídala dohodě dle uzavřené smlouvy, jak byla stanovena v původním propočtu projektové dokumentace připojeném ke smlouvě jako jeho příloha [číslo]. Žalobce v souladu s dohodou účastníků vyúčtoval cenu za provedené dílo – náklady na přeložku SEK dvěma fakturami, když rozdělení částky 200 711,78 Kč na částku odpovídající ceně sjednané v původní smlouvě a zbývající částku do celkové ceny díla bylo pouze účetní operací, kdy dle požadavku žalované byla jednou fakturou účtovaná původní cena díla zřejmě z důvodu dotačního řízení, nikoliv z důvodu toho, že by ve zbývající části žalovaná vyúčtovanou cenu rozporovala s tím, že neodpovídá skutečně provedeným pracím. Pokud by totiž žalovaná skutečně rozporovala rozsah provedených zemních prací, jak to učinila na svou obranu v tomto řízení, kdy nebylo prokázáno, že by tak učinila u žalobce již dříve, pak by jistě nepřistoupila k úhradě částky účtované první fakturou ve výši 193 570,34 Kč, když částka 7 141,44 Kč účtovaná druhou fakturou neodpovídá celé ceně za provedené zemní práce, jde asi pouze o 5 % celkové ceny za tyto práce. Nepoměrně větší část žalobcem tvrzených a v řízení prokázaných provedených zemních prací tak byla účtována první z faktur, kdy touto první fakturou účtovaná částka za zemní práce z tohoto důvodu neodpovídá ani ceně za zemní práce v rozsahu, který žalovaná uznávala (2 výkopy o délce 20 m, neurčené hloubky a šířky), když jde zcela nad rámec takto žalovanou připuštěného rozsahu provedených zemních prací.

13. Žalobce tedy oprávněně vystavil žalované faktury za provedené dílo, kdy druhou z vystavených faktur na částku 7 141,44 Kč žalovaná žalobci ve lhůtě splatnosti neuhradila a je tak povinna tuto částku mu zaplatit, když jde o splnění povinnosti žalované zaplatit žalobci dohodnutou cenu za provedené dílo v rozsahu, jak byl prokázán, za cenu jak byla dohodnuta. Povinnost hradit náklady překládky SE stavebníkem – žalovanou přitom vedle uzavřené smlouvy vyplývá i přímo z citovaného § 104 odst. 17 zákona o elektronických komunikacích.

14. Účastníci si v souladu s § 2048 a násl. občanského zákoníku v uzavřené smlouvě dohodli v případě prodlení s úhradou vyúčtované částky smluvní pokutu ve výši 0,3% denně z dlužné částky za každý den prodlení, kdy její splatnost byla určena do 10 dnů od doručení výzvy k jejímu zaplacení. Žalobce se tak s ohledem na prodlení žalované se zaplacením vyúčtované ceny za provedené dílo oprávněně domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 406,47 Kč, kdy její výše odpovídá sjednané smluvní pokutě za období ode dne následujícího po splatnosti faktury na částku 7 141,44 Kč do dne podání žaloby. Splatnost takto vyúčtované smluvní pokuty pak nastala po uplynutí desetidenní lhůty od doručení žaloby.

15. Žalobce se konečně oprávněně po žalované domáhá zaplacení úroku z prodlení z dlužné ceny za provedené dílo, když je s jejím placením ode dne následujícího po splatnosti faktury, kterou byla tato cena vyúčtována, v prodlení. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení je tedy v souladu s § 1968, 1970 občanského zákoníku, kdy výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. S ohledem na uvedené soud ve výroku I. rozsudku žalobě zcela vyhověl, když nárok žalobce na zaplacení částky 10 547,91 Kč odpovídající součtu dluhu na jistině a smluvní pokutě včetně požadovaného úroku z prodlení byl v řízení prokázán. Soud rovněž přiznal žalobci nárok na zaplacení částky 1 200 Kč jako náhrady nákladů spojených s uplatněním předmětné pohledávky, kdy jde v souladu s ust. § 513 občanského zákoníku o příslušenství v žalobě uplatněné pohledávky. Výše tohoto nároku s ohledem, že jde o uplatnění vzájemných pohledávek podnikatelů, je v souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů, které je žalovaná povinna uhradit k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Náklady přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů na zastoupení advokátem určených dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Náklady na právní zastoupení činí odměna advokáta celkem ve výši 12 320 Kč (tj. 8 právních úkonů á 1 540 Kč dle § 7 advokátního tarifu, a to za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu, sepis žaloby, vyjádření k odporu, účast u jednání dne [datum], [datum] a [datum], doplnění tvrzení z [datum], kdy za podání z [datum] soud náhradu nepřiznal, když žalobce jím pouze označoval k výzvě soudu důkazy k prokázání svých tvrzení a nejde tak o úkon dle § 11 advokátního tarifu), dále byl přiznán 8 × režijní paušál á 300 Kč dle § 11 a § 13 advokátního tarifu celkem v částce 2 400 Kč, náhrada za čas strávený cestou k soudním jednáním a zpět dle § 14 advokátního tarifu celkem v částce 900 Kč (9 půlhodin á 100 Kč), náhrada za cestovné za cesty z [obec] do [obec] a zpět k soudnímu jednání uskutečněnému dne [datum], určená dle vyhl. č. 358/2019 Sb. v částce 685 Kč, tj. 117,6 km automobilem BMW L, [registrační značka], při průměrné spotřebě 5,1 l na 100 km, ceně motorové nafty 31,80 Kč za 1 l a náhradě za 1 km jízdy 4,20 Kč, náhrada za cestovné za cesty z [obec] do [obec] a zpět k soudním jednáním dne [datum], [datum], určená dle vyhl. č. 589/2020 Sb. v částce 1 361Kč, tj. 2 x 117,6 km shodným automobilem, při průměrné spotřebě 5,1 l na 100 km, ceně motorové nafty 27,20 Kč za 1 l a náhradě za 1 km jízdy 4,40 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny, náhrad a paušálů v částce 3 709,86 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 22 375,86 Kč.

18. O nákladech řízení vynaložených státem bylo ve výroku III. rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledků řízení tak, že k jejich náhradě je povinna ve věci zcela neúspěšná žalovaná. Náklady řízení vynaložené státem přitom spočívají ve svědečném vyplaceném svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení] v částce 3 360 Kč.