43 C 183/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Večeřou, Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena Jméno Zástupce , advokátem sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozena Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 62 491,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 448,91 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 42 448,91 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, kterou žalobkyně navrhuje, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 908,72 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.6.2020 do 27.1.2022 ve výši 10 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.7.2020 do 27.1.2022 ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.8.2020 do 27.1.2022 ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.9.2020 do 27.1.2022 ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.10.2020 do 27.1.2022 ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.11.2020 do 27.1.2022 ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.12.2020 do 27.1.2022 ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.1.2021 do 27.1.2022 ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.2.2021 do 27.1.2022 ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.3.2021 do 27.1.2022 ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.4.2021 do 27.1.2022 ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.5.2021 do 27.1.2022 ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.6.2021 do 27.1.2022 ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.7.2021 do 27.1.2022 ve výši 8,5 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.8.2021 do 27.1.2022 ve výši 8,5 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.9.2021 do 27.1.2022 ve výši 8,5 %., zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.10.2021 do 27.1.2022 ve výši 8,5 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.11.2021 do 27.1.2022 ve výši 8,5 %, zákonný úrok z prodlení z částky 2517,03 Kč od 28.12.2021 do 27.1.2022 ve výši 8,5 %, zákonný úrok z prodlení z částky 11 908,72 Kč od 29.1.2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, částku 8133,54 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7816 Kč, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 25. 8. 2022, převedeným do rejstříku C dne 16. 5. 2023, domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 62 491,17 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o úvěru, uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní dne 25. 2. 2020, č. , IBAN, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky převodem na účet ve výši 50 000 Kč. Dlužná částka ze smlouvy nebyla žalovanou uhrazena, a to ani na základě předžalobní výzvy.

2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, elektronický platební rozkaz byl proto zrušen.

3. Žalobkyně byla usnesením ze dne 8. 8. 2023 podle § 43 odst. 1 o. s. ř. vyzvána k odstranění vad žaloby, žalobu doplnila v soudem určené lhůtě dne 30. 8. 2023.

4. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

5. Ve věci bylo nařízeno jednání na 26. 9. 2023, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak bylo jednáno v nepřítomnosti žalované.

6. Žalobkyně se k jednání dostavila a zde s odkazem na písemné vyhotovení žaloby uvedla, že žaloba je podávána z titulu smlouvy o úvěru, na jejímž základě bylo žalované vyplaceno převodem na účet 50 000 Kč, avšak žalovaná následně řádně nehradila, věc se nepodařilo vyřešit smírnou cestou, proto nezbylo než podat žalobu. Úvěruschopnost byla posouzena na podkladě listin přiložených k žalobě, dále výpisem z registrů.

7. Soud dále vyšel z listinných důkazů smluvní dokumentací, potvrzením o platbách, posouzením úvěruschopnosti, bilancí, výzvou, předžalobní výzvou, sdělením banky.

8. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, je neplatná z důvodu absence odpovídajícího posouzení úvěruschopnosti žalované.

18. Tato základní náležitost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak zakotvena v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nebyla žalobkyní doložena, a to ani přes výzvu k doplnění žaloby a ani na základě poučení u jednání.

19. K tomu soud dále uvádí, že soudu byly předloženy určité podklady dokládající příjmovou situaci žalované, zejména pracovní smlouva včetně dodatku, kterým byla pracovní smlouva prodloužena na dobu neurčitou, dále třemi výplatními páskami za období předcházející uzavření úvěrové smlouvy, dále výpisem z účtu za jeden měsíc předcházející uzavření úvěrové smlouvy.

20. Soud byl však nucen vyhodnotit tyto podklady jako nedostatečné, kdy nebyly žádným způsobem zjišťovány případné další příjmy žalované, zejména pak nebyly žádným způsobem zjišťovány, tím méně objektivizovány podklady od třetích osob, jak požaduje konstantní judikatura vrcholných soudů, výdaje žalované. Nebylo nijak zjištěno, jaké má pravidelné výdaje na bydlení a uspokojování dalších životních potřeb, případné nezbytné výdaje na zdravotní péči. Nebyly zjišťovány ani základní osobní poměry žalované, tedy v jaké formě bydlení bydlí, s kolika osobami a jakými sdílí domácnost, kolik osob je na ní závislých výživou. Nebyl proveden žádný propočet, ze kterého by bylo patrné porovnání příjmové a výdajové stránky. Pokud žalobkyně u jednání zmiňovala prověření dlužnických registrů, pak ani v tomto směru nebylo soudu ničeho předloženo.

21. Pro úplnost soud dodává, že na uvedených závěrech nemůže nic změnit ani předložení výpisu z účtu žalované za dobu předcházející uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, neboť takový výpis, navíc za omezené období 1 měsíce, nenahrazuje objektivizované podklady, jak uvedeno výše, nenahrazuje ani nezbytný propočet provedený poskytovatelem úvěru ke zjištění příjmové a výdajové bilance, se zohledněním případných dalších dluhů obdobného druhu. Mimoto skutková tvrzení musí být uvedena přímo žalobkyní, tato nelze nahrazovat odkazem na listiny přiložené k žalobě, z nichž by si snad měl soud tyto skutečnosti sám extrahovat.

22. Za dané situace nebylo možno žalobě vyhovět z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, bylo však možno posoudit věc po právní stránce odlišně, a sice jako bezdůvodné obohacení, přičemž strany byly o této možnosti odlišného posouzení soudem u jednání poučeny.

23. Bylo prokázáno, že žalované byly právním předchůdcem žalobkyně vyplaceny finanční prostředky v hotovosti ve výši 50 000 Kč, jak plyne ze smlouvy o úvěru, dále ze sdělení banky, které si soud vyžádal a kterým bylo prokázáno, že prostředky byly skutečně vyplaceny na účet vedený na jméno žalované. Současně bylo prokázáno, že žalovaná uhradila celkem 7551,09 Kč, zbývá tedy, aby žalovaná doplatila žalobkyni 42 448,91 Kč.

24. Výrokem I. proto bylo žalované z titulu bezdůvodného obohacení uloženo uhradit žalobkyni částku 42 448,91 Kč, tedy rozdíl mezi tím, co bylo žalované vyplaceno, a co nebylo žalovanou vráceno.

25. Žalobkyni současně svědčí nárok podle § 1970 občanského zákoníku na úrok z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od 29. 1. 2022, neboť první žalobkyní prokázaná výzva k úhradě dlužné částky byla žalované odeslána dne 23. 12. 2021, jak žalobkyně prokázala podacím lístkem na čl. 35, přičemž však teprve následně dne 28. 1. 2022 došlo k zesplatnění pohledávky. Je třeba vyjít z toho, že pohledávka se stala zralou teprve ke dni zesplatnění, a teprve od tohoto dne bylo možné prostředky vymáhat a teprve od následujícího dne má žalobkyně nárok na příslušenství pohledávky ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., bez ohledu na následně vyslovenou neplatnost smlouvy.

26. Výrokem II. byla žaloba co do zbývající části nárokovaného příslušenství pohledávky zamítnuta.

27. Žalobkyně byla v řízení ve vztahu k žalované převážně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva, v poměrné výši podle míry úspěchu.

28. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2500 Kč, dále z náhrady nákladů právního zastoupení podle ustanovení § 7 bod 5 a podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, přičemž s ohledem na částku předmětu sporu je vyloučena aplikace § 14b advokátního tarifu, za 4 úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, kdy pod tento úkon soud řadí i doplnění žaloby k výzvě soudu, tedy její doplnění o náležitosti, které žaloba měla již zprvu obsahovat, dále účast u jednání, po 3620 Kč. Podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, tedy náleží 15 680 Kč.

29. Dále přísluší náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu v rozsahu 6x započatá půlhodina za cestu k soudu a zpět, celkem 6x 100 Kč, dále cestovné podle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb., za 200 km cesty ze sídla advokáta ve , adresa, k soudu a zpět, při spotřebě paliva dle předloženého velkého technického průkazu vozidla 9,7 litrů benzinu automobilového 95 oktanů na 100 km tedy celkem 200 x 5,20 Kč + 2 x 9,7 x 41,20 Kč, tedy náleží 15 680 Kč + 600 Kč + 1040 Kč + 799 Kč = 18 119 Kč, navýšené o 21 % sazby DPH se zaokrouhlením na celé koruny nahoru podle § 146 odst. 1 daňového řádu, které je advokát plátcem, jak soudu doložil, tedy přísluší 21 924 Kč + 2500 Kč = 24 424 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.

30. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla úspěch v rozsahu 66 %, vycházeje z rozsahu, v jakém bylo žalobě vyhověno a v jakém byla žaloba zamítnuta, včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, žalovaná měla úspěch v rozsahu 34 %, svědčí žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených v rozsahu 32 %. Soud proto žalobkyni přiznal částku 7816 Kč.

31. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, a to v délce 15 dnů od právní moci rozsudku, když soud shledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalovanému ukládána k zaplacení, rovněž s přihlédnutím k příslušenství a též k výši nároku na náhradu nákladů řízení, tak aby měl žalovaný reálně možnost dluh včas uhradit.