5 C 73/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vyklizení nemovitosti

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsanou na LV č. , hodnota, , nacházející se v budově č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, zapsané na LV č. , hodnota, , jež stojí na pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na LV č. , hodnota, , to vše v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , zapsáno u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19.360,50 Kč k rukám , Jméno advokáta B, , advokáta v , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 6.4.2020, doručenou soudu téhož dne, domáhal vyklizení nemovitosti označené ve výroku I. tohoto rozsudku (dále také „byt“, „bytová jednotka“), jejímž je výlučným vlastníkem. Uvedl, že účastníci byli manželé, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . V důsledku rozvodu manželství zaniklo žalované odvozené právo bydlení, přesto však bytovou jednotku nadále užívá. Za její užívání hradí pouze minimální částku, jejíž výše neodpovídá výši nájemného v místě obvyklém a nehradí za služby a energie. Účastníci mají dvě děti, dcera , jméno FO, , narozená , datum, byla rozhodnutím zdejšího soudu za dobu nezletilosti svěřena do výlučné péče žalobce, nyní je již zletilá a bydlí s žalobcem. Dosud nezletilá dcera , jméno FO, , narozená , datum, byla svěřena do střídavé péče obou účastníků. Z tohoto důvodu nejsou dány podmínky pro to, aby bylo ve prospěch žalované založeno právo odpovídající věcnému břemeni bydlení podle § 768 odst. 2 občanského zákoníku. Žalovanou vyzval k vyklizení předmětné bytové jednotky písemnou výzvou doručenou právní zástupkyni žalované dne 20. 3. 2020, žalovaná se však z předmětného bytu nevystěhovala a byt nadále užívá.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Argumentovala tím, že bytová jednotka je ve společném jmění manželů, neboť v minulosti žalobci poskytla své výlučné prostředky na zaplacení vkladu členského podílu a dohoda mezi nimi byla taková, že se bude jednat o společný byt. V průběhu řízení pak současně s žalobcem učinila nesporné skutkové tvrzení o tom, že bytová jednotka je ve výlučném vlastnictví žalobce. V předmětném bytě s žalovanou bydlí dosud nezletilá dcera účastníků , jméno FO, , která byla svěřena do střídavé péče účastníků. Do bytu žalobce dochází, užívá ho, odváží si věci, a to i jejich společné, uzamkl sklep náležející k bytu. V bytě také na svých návštěvách pobývala dnes již zletilá dcera , jméno FO, , byt tedy neužívá výlučně sama. Žalobci od února 2021 hradí za byt částku 3.500 Kč měsíčně, žalobce na ni odmítá převést všechny platby, a pak ji za jejich úhradu žaluje. Namítla, že po rozvodu manželství zatím nedošlo k vypořádání zaniklého společného jmění účastníků, které tvoří více nemovitých věcí, z nichž má užitek pouze žalobce. Ze všech těchto důvodu považuje žalobu na vyklizení v rozporu s dobrými mravy.

3. Při jednání soudu dne 28. 3. 2023 žalobce uvedl, že tato věc pro něj není primární, i pokud by bylo návrhu vyhověno a povinnost uložená žalované by nebyla splněna dobrovolně, nebude požadovat výkon tohoto rozhodnutí. Nemá představu o tom, jak by to bylo s bydlením dosud nezletilé dcery účastníků, která zatím v bytě bydlí s žalovanou. Žaloba je určitý prostředek k tomu, aby žalovaná začala vůbec nějakým způsobem reagovat.

4. V průběhu řízení se žalovaná vzájemným návrhem ze dne 18. 7. 2023 pro případ, že žaloba nebude zamítnuta, domáhala zřízení práva odpovídající věcnému břemeni výlučného užívání bytové jednotky v její prospěch s odůvodněním, že za současné situace není schopna zajistit si potřebu bydlení jinak, neboť nemá dostatek finančních prostředků, navíc pečuje o nezletilé dítě, které je na výchovné prostředí v předmětném bytě zvyklé. Zdůraznila, že žalobce má bydlení dlouhodobě zajištěno v jiné nemovitosti rekonstruované za trvání manželství ze společných prostředků, přičemž ona tuto nemovitost neužívá, ani do ní nemá přístup.

5. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutková zjištění:

6. Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , má soud za prokázané, že jím bylo rozvedeno manželství účastníků uzavřené dne , datum, . Ze shodných tvrzení účastníků v tomto řízení soud zjistil dlouhodobý vážný rozvrat v manželství, jehož příčiny spočívaly v rozdílnosti povah a názorů na vedení běžného manželského života a v jejich vzájemném citovém odcizení.

7. Z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , , Anonymizováno, P a Nc , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, P a Nc , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , soud zjistil, že v té době nezletilá dcera účastníků , jméno FO, , narozená dne , datum, , byla na dobu po rozvodu svěřena do péče otce a nezletilá , jméno FO, , narozená dne , datum, , byla na dobu po rozvodu svěřena do střídavé péče rodičů.

8. Z výzvy ze dne 19. 3. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k vyklizení předmětné nemovitosti do 14 dnů od doručení výzvy; která byla žalované doručena prostřednictvím datové schránky její právní zástupkyně dne 20. 3. 2020.

9. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků, a dále z listin: ankety – prodej bytů ze dne 15. 6. 2000, stanov bytového družstva , Anonymizováno, ., právnická osoba, . se sídlem ve , Anonymizováno, , výzvy k uzavření smlouvy ze dne 27. 8. 2001, smlouvy o uzavření budoucí smlouvy kupní ze dne 6. 9. 2001, příjmového pokladního dokladu , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 7. 9. 2001, přihlášky žalobce jako člena družstva ze dne 3. 11. 2002, ústřižku poštovní poukázky ze dne 14. 11. 2002, potvrzení , právnická osoba, , , adresa, , ze dne 17. 1. 2003 o zaplacení členského podílu ve výši 172.392 Kč žalobcem, knihy členů družstva , právnická osoba, , smlouvou o bezúplatném převodu vlastnictví družstevní bytové jednotky ze dne 10. 12. 2003 uzavřené mezi , právnická osoba, jako převádějícím a žalobcem jako nabyvatelem, smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi akciovou společností , Anonymizováno, , adresa, jako pronajímatelem a žalobcem jako nájemcem bez uvedení data a výpisem z katastru nemovitostí ze dne 30. 3. 2020, LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k.ú. , adresa, , soud zjistil, že předmětná bytová jednotka je ve výlučném vlastnictví žalobce.

10. Ze spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že žalovaná jako matka nezletilých dětí podala ke zdejšímu soudu návrh datovaný dnem 7. 9. 2018 na úpravu výchovy a výživy k nezletilým dcerám , jméno FO, , narozené , datum, a , Anonymizováno, , narozené , datum, na dobu do a po rozvodu, ve kterém uvedla, že otec a matka zrušili společnou domácnost v červenci 2017, matka bydlela v bytě na adrese , adresa, a otec se odstěhoval do nově zrekonstruovaného domu v , adresa, , , Anonymizováno, , adresa, . Dcera účastníků , jméno FO, při jednání soudu dne 11. 10. 2018 uvedla, že asi poslední měsíc jsou týden u matky v , adresa, a týden u otce v domku, který se rekonstruoval. Původně se tam měli nastěhovat všichni, protože se rodiče hádali, je to tak, že otec tam nyní spíš jezdí přespávat, jinak ale je v , adresa, , matka s nimi v , Anonymizováno, není. Když jsou týden u otce, domů do , adresa, si jedou něco vzít. Když jsou u matky je to tak, že otec tam jezdí ráno, aby je zavezl do školy a udělal jim svačiny, protože, že matka chodí do práce už na šestou hodinu ráno. Přála si zůstat u otce, má s ním lepší vztah než s matkou. Žalovaná při jednání dne 19. 11. 2018 uvedla, že asi dva roky trvá situace, kdy otec dětí počká až děti zaspí a pak jede spát do , Anonymizováno, , právnická osoba, , snaží se u nich také občas přespávat. Jedná se o třípokojový byt, po celou dobu společného bydlení platila inkaso, což je po dobu asi patnácti let. V poslední době jí žalobce začal brát složenky a platí je on, jedná se o částku 1.500 Kč. Je nemajetná, nevlastní nemovitost, ani osobní automobil. Pracuje jako skladová účetní v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jiný příjem nemá. Žalobce nyní bydlí ve zrekonstruované nemovitosti, jedná se o přepychový dům, ve kterém plánovali společné bydlení. Z dalších nemovitostí účastníků, které se pronajímají, neměla nikdy žádné příjmy. Žalobce při jednání dne 20. 12. 2018 mimo jiné uvedl, že fakticky bydlí v , Anonymizováno, , adresa, , většinou ale v , Anonymizováno, . Jedná se o dům, který je v jeho výlučném vlastnictví a který se rekonstruoval k bydlení celé rodiny. S žalovanou vlastní podíl na nemovitosti v , adresa, , kde je restaurace, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , vše je pronajaté, pronájem z , Anonymizováno, je nyní 15.000 Kč, z , Anonymizováno, a , Anonymizováno, pokaždé asi 5.000 Kč. Pracuje jako dispečer dopravy, daňové přiznání podával i jako fyzická osoba.

11. Z návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství ze dne , datum, soud zjistil, že návrh podala žalovaná a uvedla v něm, že účastníci mají trvalé bydliště v bytě v , adresa, , který je ve výlučném vlastnictví žalovaného, ten však již od července 2017 převážně bydlí ve svém rodinném domě v , adresa, , Anonymizováno, , adresa, , jenž za trvání manželství zrekonstruoval.

12. Ze spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že návrhem ze dne , datum, se žalovaná domáhá vypořádání zaniklého společného jmění manželů, do kterého mimo jiné patří 1/2 nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, v katastrálním území , Anonymizováno, , právnická osoba, , nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, a 4830 v katastrálním území , adresa, , movité věci, a to zařízení a vybavení bytu v , adresa, a zařízení a vybavení domu č.p. , Anonymizováno, v katastrálním území , Anonymizováno, , právnická osoba, , dále obchodní podíl o velikosti 50 % v obchodní společnosti , právnická osoba, ., který žalobce nabyl za trvání manželství, účty založené žalobcem za trvání manželství u , právnická osoba, . a , právnická osoba, a je nutno vypořádat prostředky na zhodnocení nemovitosti rodinného domu v , adresa, – , Anonymizováno, , adresa, , která byla provedena ze společných prostředků účastníků. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 28. 11. 2023, sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že byla spojena řízení ve věcech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, , které budou nadále vedeny pod sp. zn. , spisová značka, , neboť spolu skutkově souvisí a týkají se týchž účastníků.

13. Skutkovými tvrzeními účastníků má soud za prokázané, že v případě nemovitostí tvořících předmět jejich zaniklého společného jmění se jedná o nemovitosti v katastrálním území , Anonymizováno, , právnická osoba, . Dále o nemovitosti v katastrálním území , adresa, , které mají v podílovém spoluvlastnictví, s dalšími osoby, tyto jsou pronajímány, nájem je placen žalobci, který s dalšími spoluvlastníky společně hradí prostředky k udržování nemovitostí.

14. Soud ve věci dále provedl důkaz výpisem z účtu žalované (rozené , jméno FO, ) č. , hodnota, u , právnická osoba, . za období od 1. 1. do 31. 1. 2003, ohlášením udržovacích prací ze dne 23. 7. 2002, kalkulací nákladů bez uvedení data, sdělením k ohlášením udržovacích prací bez uvedení data, smlouvou o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 28. 8. 2002, dohodou o přistoupení závazku ze dne 28. 8. 2002, sdělením , Anonymizováno, , a. s. ze dne 10. 8. 2023 a výslechem svědkyně , jméno FO, , ze kterých zjistil, že z výše uvedeného účtu žalované byla na základě příkazu ze dne 9. 1. 2023 odeslána částka ve výši 169.000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, (účet žalobce), avšak nebyl spolehlivě zjištěn účel této platby.

15. Zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně (§ 769 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“).

16. Je-li to přiměřené poměrům pozůstalého manžela, především proto, že pečuje o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, o něž manželé pečovali, nebo o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, jehož rodičem je zemřelý manžel, anebo o dítě, nezaopatřené, které s pozůstalým manželem žije, může soud na návrh pozůstalého manžela založit v jeho prospěch právo odpovídající věcnému břemeni bydlení podle okolností případu, nejdéle však do doby, než takové dítě nabude trvale schopnost samo se živit, a za úplatu srovnatelnou s nájemným v místě obvyklým; toto právo nezanikne, nabude-li dítě schopnost samo se živit jen na přechodnou dobu (§ 767 odst. 2 o. z.).

17. Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal, nebo nad kterým má kontrolu (§ 6 odst. 1, 2 o. z.).

18. Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (§ 8 o. z.).

19. Na základě výše uvedeného dospěl soud k následujícím závěrům:

20. Žalobce se vůči žalované domáhal vyklizení bytové jednotky v jeho výlučném vlastnictví s tím, že jejich manželství bylo rozvedeno, žalované k bytu svědčilo pouze právo bydlení, které jí rozvodem zaniklo a účastníci se o dalším bydlení žalované nedohodli. Nezletilá dcera účastníků byla na dobu po rozvodu svěřena do jejich střídavé péče.

21. Z výše citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že v případě, jsou-li splněny zákonné podmínky, tj. existuje pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, jeden z manželů má pouze právo bydlení a stále užívá předmětné obydlí a manželé se nedohodli, je soud povinen návrhu manžela s výhradním právem vyhovět a rozhodnout o povinnosti manžela s právem bydlení se vystěhovat. V takovém případě dochází k zániku práva bydlení okamžikem, kdy nastane konec lhůty pro vyklizení dle pravomocného rozsudku o vyklizení manžela s právem bydlení. Případná nepřiměřenost dopadu tohoto ustanovení je zmírněna možností manžela s právem bydlení domáhat se zřízení věcného břemene bydlení, kdy se uplatní úprava výše citovaného ustanovení § 767 odst. 2 o. z. obdobně. Ustanovení § 767 odst. 2 o. z. stanoví, že zřízení věcného břemene musí být přiměřené k poměrům pozůstalého manžela, v tomto případě po rozvodu manželství tedy poměrům žalované. Jedná se zejména o poměry majetkové, zdravotní, případně sociální, které musí mít skutečně závažnou povahu nebo musí nastat další skutečnosti, které zřízení věcného břemene bydlení náležitě opodstatňují. Zejména se jedná o případ, kdy manžel po rozvodu pečuje o nezletilé dítě, které dosud nenabylo plné svéprávnosti, nebo dítě nezaopatřené (tedy již zletilé a plně svéprávné), které žije s tímto manželem). Právo odpovídající věcnému břemeni bydlení může soud zřídit nejvýše do doby, kdy odpadne případná okolnost na straně manžela, který má povinnost se z bytu vystěhovat. V případě péče o dítě se tak bude jednat o dobu, než dítě nabude trvale schopnost se samo živit. Právo odpovídající věcnému břemeni bydlení může soud zřídit pouze za úplatu, a to za úplatu srovnatelnou s nájemným v místě obvyklým. O výši úplaty by měl soud rozhodnout v rámci rozhodnutí, kterým bude věcné břemeno zřízeno. Postup soudu občanského zákoníku je možný jen ve výjimečných situacích, okolnosti případu musejí být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn významný zásah do principu právní jistoty. Návrh na zřízení věcného břemene dle § 769 o. z. lze podat proti bývalému manželovi po rozvodu manželství, lze tak učinit samostatně, nebo využít vzájemného návrhu v rámci řízení o vyklizení z předmětného obydlí.

22. V této věci žalovaná využila svého práva a podala vzájemný návrh na zřízení věcného břemene bydlení. S ohledem na skutečnost, že z její strany byl tento návrh podán pro případ, že by soud žalobě o vyklizení vyhověl (uvedeno při jednání soudu dne 20. 7. 2023), a rozhodnutí o tomto návrhu by vyžadovalo další dokazování, neboť by bylo nutné podrobně zjistit majetkové, výdělkové, zdravotní a sociální poměry žalované a rovněž výši úplaty za zřízení tohoto práva srovnatelné s nájemným v místě obvyklým, a to znaleckým posudkem, na základě těchto okolností soud vyloučil vzájemný návrh žalované k samostatnému projednání.

23. Soud při hodnocení důkazů ve věci pečlivě přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Dospěl k závěru, že návrh není důvodný a nelze mu vyhovět.

24. Bylo prokázáno, že bytová potřeba žalobce je zcela uspokojena jiným způsobem než užíváním předmětné bytové jednotky, která je ve výlučném vlastnictví žalobce. Významná a rozhodná je skutečnost uvedená žalobcem, že žaloba na vyklizení pro něj není primární s tím, že i pokud by jeho návrhu bylo vyhověno a následně by povinnost uložená žalované nebyla splněna dobrovolně, nedomáhal by se výkonu rozhodnutí, žalobu podal jako určitý prostředek k tomu, aby žalovaná začala vůbec nějakým způsobem reagovat. S ohledem na uvedené lze usoudit, že žaloba má vůči žalované působit spíše jako určitý donucovací prostředek, neboť mezi účastníky je vedeno několik sporů, lze ji v tomto případě považovat dokonce za zneužití práva, a to je důvod pro zamítnutí žaloby.

25. Dalším důvodem pro zamítnutí žaloby je dle názoru soudu skutečnost, že nezletilá dcera účastníků byla pro dobu po rozvodu manželství svěřena do jejich střídavé péče, přičemž výkon rodičovského práva žalovanou k této dceři je vykonáván právě v předmětné bytové jednotce, ve které nezletilá bydlí od svého narození a považuje ji za svůj domov. Soud má za to, že pokud by návrhu vyhověl, jednalo by se o nepřiměřený zásah do práv nezletilé dcery účastníků, o nepřiměřenou tvrdost. A to i přesto, že dle žalobce žaloba na vyklizení směřuje pouze vůči žalované, nikoliv vůči nezletilé, je však zřejmé, že by pokud by žalované byla uložena povinnost byt vyklidit, byla by nucena se s matkou z bytu odstěhovat rovněž nezletilá.

26. Dalším závažným důvodem pro zamítnutí žaloby je skutečnost, že předmětnou žalobu soud považuje za žalobu podanou v rozporu s dobrými mravy. Provedeným dokazováním bylo ve věci zjištěno, že doposud není vypořádáno zaniklé společné jmění účastníků, do kterého kromě dalších věcí patří soubor nemovitostí, přičemž některé z nich jsou pronajímány, ale výtěžek z tohoto nájmu je hrazen pouze žalobci, žalované se z tohoto ničeho nedostává. Současně z provedených důkazů vyplynula skutečnost, že dům, ve kterém žalobce v současné době bydlí, byl zrekonstruován za trvání manželství ze společných prostředků účastníků, avšak tento dům užívá výhradně žalobce, přestože byl plánován pro společné užívání, a žalovaná do něj nemá přístup.

27. Zásada výkonu práv v souladu s dobrými mravy v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat dopad zákona a dává soudci prostor k uplatnění spravedlnosti a také slušnosti. Dobré mravy lze definovat jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující části společnosti a mají povahu norem základních. Není tedy vyloučeno, že i takový výkon práva, který odpovídá zákonu, může být shledán v rozporu s dobrými mravy, a že mu proto bude soudem odepřena právní ochrana.

28. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba není po právu, proto ji na základě shora uvedených důvodu zamítl.

29. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění soud z provedených důkazů již nevzal nic podstatného ani významného pro posouzení tohoto sporu. Má za to, že ve věci rozhodl na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu.

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch a náleží jí tak náhrada nákladů řízení. Náklady žalované potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva sestávají z nákladů za zastoupení advokátem stanovených dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), dle níž náleží právním zástupcům žalované (žalovaná byla v řízení zastoupena postupně dvěma advokáty) odměna za celkem devět úkonů právní pomoci dle § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, písemné podání - vyjádření k žalobě ze dne 22. 6. 2020, písemné podání – doplnění skutkových tvrzení ze dne 14. 4. 2023, další porada s klientkou přesahující jednu hodinu dne 2. 6. 2023, písemné podání – vyjádření a vzájemný návrh ze dne 18. 7. 2023, účast na jednání před soudem v délce nepřesahující dvě hodiny ve dnech 28. 3. 2023 a 28. 11. 2023, účast na jednání před soudem v délce přesahující dvě hodiny a nepřesahující čtyři hodiny dne 20. 7. 2023) po 1.500 Kč za úkon dle § 7 bod 4. za úkony z tarifní hodnoty 10.000 Kč dle § 9 odst. 1 a. t., celkem tedy 13.500 Kč, dále odměna za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. (účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, dne 7. 12. 2023) ve výši 750 Kč, a k nim náležejících deset paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem ve výši 3.000 Kč. K tomu náleží právnímu zástupci žalované , Jméno advokáta B, náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je plátcem, ve výši 21 % z částky 10.050 Kč (za jím provedených šest úkonů právní služby shora), tedy částka ve výši 2.110,50 Kč (první právní zástupkyně žalované , tituly před jménem, , jméno FO, není plátkyní DPH). Náklady za právní zastoupení žalované tak činí celkem 19.360,50 Kč. Právní zástupce žalované dále vyúčtoval ještě odměnu za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (vyjádření k výzvě k vyklizení ze dne 31. 3. 2020) ve výši 1.500 Kč a k němu náležející jednu paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem částku ve výši 1.800 Kč. Tato částka však žalované nebyla přiznána, neboť právní zástupci žalované toto vyjádření soudu jednak nedoložili, jednak toto bylo učiněno dle své datace ještě před podáním žaloby a zahájením řízení, a nemohlo se tak jednat o náklad řízení žalované. Jiné náklady řízení žalované nevznikly, resp. nebyly žalovanou uplatněny. Celková částka nákladů řízení účelně vynaložená žalovanou tak činila částku 19.360,50 Kč, kterou je žalobce povinen uhradit k rukám právního zástupce žalované, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).