5 C 87/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení hranice mezi pozemky, I. Žaloba, aby soud určil, že společná hranice mezi pozemky č. , hodnota, a pozemky č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, je vyznačena v Příloze č. , hodnota, ve Znaleckém posudku pro určení průběhu vlastnické hranice, vypracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem v oboru geodézie a kartografie, ze dne , datum, , která má být nedílnou součástí rozhodnutí soudu, se zamítá.II. Žalobci a, b jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit každému z žalovaných č. , hodnota, na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám , Jméno advokáta B, , advokáta v , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se domáhali vydání rozsudku, kterým by soud určil vymezení společné hranice mezi pozemky č. , hodnota, a pozemky č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , a to dle přílohy č. , hodnota, znaleckého posudku pro určení průběhu vlastnické hranice, vypracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem v oboru geodézie a kartografie, ze dne , datum, , který by byl nedílnou součástí rozsudku. Uvedli, že vlastní nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a žalovaní vlastní nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , přičemž účastníci řízení jsou sousedé a jejich nemovitosti na sebe navazují cca v 60 % délky hranice. Stavební úřad , právnická osoba, na základě žádosti žalobců vydal dne , datum, rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, , kterým dodatečně povolil soubor staveb ve vlastnictví žalobců, a to přístavbu k rodinnému domu , Anonymizováno, na pozemku , Anonymizováno, , ve dvorní části podél levé hranice pozemku, přístavby kůlny na pozemku , Anonymizováno, navazující na přístavbu výše, stavbu skladu na pozemku , Anonymizováno, navazující na přístavbu kůlny a nástavbu rodinného domu , Anonymizováno, . Proti tomuto rozhodnutí podali žalovaní odvolání, ve kterém namítají narušení vlastnických a užívacích práv k nemovitostem žalovaných, kdy mimo jiné tvrdí, že některé části staveb žalobců přesahují na jejich pozemky. Odvolací orgán rozhodnutí zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k dalšímu řízení s tím, že existence občanskoprávní námitky žalovaných stran hranice mezi pozemky a stavbami zakládá postup dle správního řádu s následným přerušením řízení. Stavební úřad následně vyzval účastníky řízení, aby v souladu se správním řádem podali žádost o vyřešení sporných otázek rozsahu vlastnických práv k příslušnému soudu. Žalobci si nechali vypracovat znalecký posudek za účelem určení hranice, ve kterém znalec konstatoval, že hranice probíhá mezi jednotlivými budovami ve vlastnictví účastníků řízení, kdy tato hranice je zakreslená v příloze č. , hodnota, znaleckého posudku. Dle žalobců je hranice mezi nemovitostmi nesporná a identifikovatelná. Žalobci nezpochybňují současné vyznačení hranice v katastrální mapě a nepovažují za nutné předkládat nový geometrický plán za účelem vyznačení hranice. K otázce naléhavého právního zájmu na rozhodnutí ve věci žalobci uvedli, že jej spatřují v rozhodnutí stavebního úřadu, podle kterého není možné rozhodnout o dodatečném povolení stavby, dokud nebude rozhodnuto v řízení o určení hranice mezi pozemky.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. Rozhodnutí stavebního úřadu , Anonymizováno, , kterým byly dodatečně poveleny stavby žalobců, bylo zrušeno rozhodnutím , Anonymizováno, , č. j. , č. účtu, , sp. zn. , č. účtu, ze dne , datum, . , Anonymizováno, vytkl stavebnímu úřadu, že opatřením ze dne , datum, vyzval žalované k podání žádosti o vyřešení vlastnického práva a sporné hranice na příslušný soud. , Anonymizováno, zdůraznil, že v případě dodatečného povolení stavby stavební zákon klade dokazování k tíži stavebníka. Podklady předložené žalobci nesplňují náležitosti pro dodatečné povolení stavby, kdy žalobci zasahují do střechy domu žalovaných a není vyřešen odtok dešťových vod. Dle žalovaných posudek předložený žalobci nemá náležitosti znaleckého posudku dle § 127a o. s. ř., neboť v něm chybí doložka znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Znalecký posudek je zcela účelový a jeho jediným úkolem je legitimizovat černé stavby žalobců. Žalovaní odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu, který uvedl, že samotná subjektivní pochybnost o průběhu sporné hranice neumožňuje její určení podle poslední pokojné držby a je třeba žádat o určení vlastnictví ke sporné části parcely. Žalovaní namítli, že žaloba by měla směřovat na určení vlastnictví, ne na určení hranic. Rovněž příloha č. , hodnota, ke znaleckému posudku nemůže nahradit geometrický plán, což by způsobilo nevykonatelnost rozsudku. K vyjádření žalobců žalovaní uvedli, že stavební úřad nevyzval žalobce k podání žaloby na určení hranice, ale k podání žaloby na určení vlastnictví a v současné době se části staveb žalobců nachází na pozemku žalovaných. Žalovaní rovněž uvedli, že v dané věci není dán naléhavý právní zájem žalobců.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková tvrzení:

4. Účastníci řízení učinili nesporným, že žalovaní užívají nemovitosti na své straně hranice po dobu více jak 100 let a tato hranice je nesporná a identifikovatelná.

5. Z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, , sp. zn. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím bylo zrušeno rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, pod č. j. , Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, , ze dne , datum, a věc byla vrácena k novému projednání. , Anonymizováno, označil rozhodnutí stavebního úřadu za nepřezkoumatelné, vycházející z nespolehlivě zjištěného stavu věcí.

6. Z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že v řízení o dodatečné povolení stavby byla žalobcům stanovena lhůta pro odstranění nedostatků vyplývajících z námitek občanskoprávní povahy účastníků řízení, a to ohledně existence hranice mezi pozemky a stavbami; existence občanskoprávní námitky vlastnictví zdi skladu a umístění skladu vzhledem ke stávajícím stavbám a existence občanskoprávní námitky stran hranice mezi pozemky a stavbami. Správní řízení bylo přerušeno. V odůvodnění stavební úřad uvedl, že v průběhu řízení byly podány námitky občanskoprávní povahy. Mezi účastníky nedošlo k uzavření dohody, a tak stavební úřad vyzval žalobce, aby podali žádost o vyřešení sporných otázek rozsahu vlastnických práv před příslušným soudem.

7. Z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, sp. zn. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že řízení ve věci vydání dodatečného povolení bylo přerušeno do doby vyřešení předběžné otázky – pravomocného rozhodnutí soudu o určení hranice mezi pozemky.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, k nemovitostem zapsaných na LV , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , bylo zjištěno, že žalobci jsou vlastníci pozemků p. č. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba rodinného domu , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba garáže bez čp/če, p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, .

9. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, k nemovitostem zapsaných na LV , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , bylo zjištěno, že žalovaní jsou vlastníci pozemků p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno10. Z kopie znaleckého posudku č. , hodnota, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro prokázání naléhavého právního zájmu na rozhodnutí ve věci.

11. Z výše uvedených zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu, že žalobci zahájili správní řízení o dodatečné povolení stavby, a to přístavby k rodinnému domu č. p. , Anonymizováno, , přístavby kůlny, stavby skladu a nástavby rodinného domu č. p. , Anonymizováno, . Správní řízení bylo přerušeno za účelem vyřešení občanskoprávních námitek účastníků řízení. Hranici mezi pozemky účastníci označili za nespornou a identifikovatelnou.

12. Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem (§ 80 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).

13. Soud se ve věci nejprve zabýval otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem žalobců na podání této určovací žaloby. Dle výše citovaného ustanovení § 80 o.s.ř. se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na určení je naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým, přičemž o takový vztah se jedná tehdy, jestliže rozhodnutí soudu může zjednat určitost, jistotu a jasnost právních vztahů účastníků, mezi nimiž až do té doby byla existence právního vztahu neurčitá, nejistá a nejasná. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky (žaloba na plnění) vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků.

14. Naléhavý právní zájem na určení nemůže být dán tehdy, pokud rozhodnutí, jímž by bylo žalobě vyhověno, by žalobci nemohlo zajistit ve srovnání se stávajícím stavem postavení příznivější. Pomocí určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné – dosud nezahájené nebo již probíhající – řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otázky) nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2014, 33 Cdo 1734/2013). Jestliže ke dni vydání rozhodnutí o určovací žalobě ve smyslu § 80 o. s. ř. nemá žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem, je to vždy důvodem k zamítnutí určovací žaloby. (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 914/2014).

15. Žalobci se domáhali vydání rozhodnutí o určení hranic pozemků, přitom však mezi nimi tato hranice sporná není a žalobci sami uvedli, že nezpochybňují současné vyznačení hranice v katastrální mapě. V takovém případě soud uvádí, že nelze aplikovat ust. § 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť podle tohoto ustanovení lze postupovat pouze v případě, jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné. Soud určí hranici podle poslední pokojné držby, případně podle slušného uvážení. Toto ustanovení tak nedopadá na poměry řešené věci.

16. Soud nemohl žalobě vyhovět, neboť zde není dán atribut spornosti. Rozhodnutí o určovací žalobě musí zjednat určitost, jistotu a jasnost právních vztahů účastníků, což v daném případě není potřeba. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobci nemají naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Již samotná absence naléhavého právního zájmu je dostatečným důvodem pro zamítnutí žaloby, aniž by se soud musel zabývat meritem věci. Nedostatek naléhavého právního zájmu je samostatným a prvořadým důvodem, pro který určovací žaloba nemůže obstát, proto soud žalobu zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž každému z nich náleží 1/2 této částky, tj. , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z 5 úkonů (zastupování dvou účastníků snížené o 20 %), a to za 1) převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., 2) návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , 3) písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , 4) písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a 5) účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. Vzhledem k tomu, že se jednalo o společné úkony pro oba účastníky, soud přiznal paušální náhradu pouze jednou. Náklady byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (dle § 149 odst. 1 o.s.ř.).