6 C 248/2024
č. j. 6 C 248/2024-72
V PLATNOSTI- OS Břeclav 6 C 248/2024-72
- KS Brno 49 Co 85/2025-110
Okresní soud v Břeclavi rozhodl o odstranění kovového přístřešku umístěného na pozemku v katastrálním území, který byl zřízen bez souhlasu vlastníka a bez stavebního povolení. Soud uznal žalobce vlastníkem pozemku a prokázal, že stavbu zřídil žalovaný bez právního titulu. Na základě § 1085 odst. 1 občanského zákoníku přikázal žalovanému odstranění stavby včetně náhrady nákladů řízení. Rozsudek byl vydán v zájmu ochrany vlastnického práva a zákonného pořádku.
Plný text
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Anonymizováno IČO Anonymizováno sídlem Jméno žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o odstranění neoprávněné stavby
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku odstranit z pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, obci adresa stavbu kovového přístřešku umístěného na tomto pozemku, konkrétně na adresa na zpevněné ploše v uliční části před stavbou rodinného domu č. p. Anonymizováno.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to k rukám zástupce žalobce, advokáta Jméno advokáta A.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal odstranění stavby kovového přístřešku umístěného na pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa (dále jen „Pozemek“), konkrétně na adresa na zpevněné ploše v uliční části před stavbou rodinného domu č. p. Anonymizováno. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že je výlučným vlastníkem Pozemku, na němž žalovaný, konkrétně na adresa na zpevněné ploše v uliční části před stavbou rodinného domu č. p. Anonymizováno, umístil bez jakéhokoliv právního titulu stavbu kovového přístřešku (dále jen „Stavba“). Stavba byla na Pozemku umístěna bez souhlasu a vědomí žalobce, nadto v usnesení č. hodnota přijatém na zastupitelstvu adresa konaném dne datum je požadováno odstranění Stavby. Žalovaný tedy protiprávně užívá pozemek v majetku žalobce, neboť nedisponuje žádným právním titulem k umístění Stavby na Pozemku (nájemní smlouvou, smlouvou o zřízení služebnosti, právu stavby či jinou smlouvou). Rozhodnutím právnická osoba adresa ze dne datum č. Anonymizováno o nařízení odstranění stavby vydanému pod č. j. Anonymizováno a sp. zn. č. účtu bylo pravomocně nařízeno odstranění Stavby. Na výzvu k vyklizení Pozemku a odstranění Stavby odeslanou zástupcem žalobce zástupci žalovaného dne datum obdržel zástupce žalobce od zástupce žalovaného odpověď ze dne datum, v níž je uvedeno, že žalovaný neužívá Pozemek neoprávněně.
2. Žalovaný s nárokem žalobce nesouhlasil a uplatněný nárok neuznal. Žalovaný namítal, že kvalita zaměření hranic pozemků zanesených do katastrální mapy nekoresponduje s reálným stavem pozemků. Žalobce neprokázal, že se Stavba skutečně nachází na Pozemku a že tuto Stavbu zřídil právě žalovaný. Ten byl jako vlastník sousedního pozemku do katastru nemovitostí zapsán až k datum. Logicky si nelze představit, že by před provedením vkladu realizoval nějakou stavbu, která přináleží ke kupované nemovitosti. Žalovaný dále poukázal na korektiv spočívající v nemožnosti přivolit k šikanóznímu výkonu práva, neboť v dané lokalitě Obce adresa se nachází celá řada přístřešků a parkovacích stání na pozemcích ve vlastnictví žalobce. Žalobce tyto vytvořené parkovací přístřešky a parkovací stání nikterak neřeší s výjimkou jediného případu, a to je žaloba na žalovaného, která je předmětem tohoto řízení. I pokud by byla Stavba odstraněna, nesloužil by daný prostor k jinému účelu, než je parkování vozidel, k čemuž byl žalobcem dán souhlas. Žalovaný z tohoto důvodu považoval nárok žalobce za šikanózní.
3. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.
4. Z informace o pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa bylo prokázáno, že žalobce byl ke dni datum evidován v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa.
5. Z informace o pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa má soud za prokázané, že žalovaný byl ke dni datum evidován v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba – rodinný dům č. p. Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa.
6. Z rozhodnutí právnická osoba adresa ze dne datum č. Anonymizováno, č. j. Anonymizováno, sp. zn. č. účtu, bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím bylo žalovanému nařízeno odstranění stavby nazvané „ocelový přístřešek“, nacházející se na pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, který je umístěn na adresa na zpevněné ploše v uliční části před stavbou rodinného domu č. p. Anonymizováno, neboť přístřešek byl proveden bez územního souhlasu, případně územního rozhodnutí a ohlášení, případně stavebního povolení vyžadovaného stavebním zákonem. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí soud dále zjistil, že řízení o odstranění stavby bylo zahájeno na základě podnětu žalobce ze dne datum k prověření černé stavby na Pozemku. Jednalo se o přístřešek, který byl vybudován bez souhlasu obce jako vlastníka Pozemku. Stavební úřad provedl dne datum kontrolní prohlídku, žalovaný byl jako stavebník vyzván k účasti na kontrolní prohlídce, k níž se však nedostavil. V rámci provedeného místního šetření byl sepsán protokol a pořízena fotodokumentace, přičemž při kontrolní prohlídce bylo zjištěno, že stavba ocelového přístřešku o rozměrech cca 7,0 x 7,5 m a výšky cca 2,5 m byla umístěna a provedena bez územního souhlasu, případně územního rozhodnutí a ohlášení, případně stavebního povolení vyžadovaného stavebním zákonem. Přístřešek měl být postaven v srpnu 2022 na Pozemku bez souhlasu žalobce jakožto vlastníka Pozemku. Žalovaný jako stavebník podal dne datum žádost o dodatečné povolení stavby. Stavební úřad však stavbu dodatečně nepovolil, neboť žalovaný ve stanovené lhůtě nedoplnil svou žádost o chybějící náležitosti. Stavební úřad proto rozhodl o pokračování v řízení o odstranění stavby a současně usnesením č. Anonymizováno ze dne datum vydaným pod č. j. Anonymizováno stanovil lhůtu, dokdy může účastník řízení (žalovaný) uplatnit své námitky. Ve stanovené lhůtě nebyly uplatněny žádné námitky ani připomínky.
7. Z výpisu o průběhu zasedání č. Anonymizováno zastupitelstva Obce adresa ze dne datum bylo prokázáno, že zastupitelstvo Obce adresa na zasedání konaném dne datum jako bod č. hodnota projednávalo žádost žalovaného o dodatečné zastřešení stání na pozemku parc. č. Anonymizováno kterou usnesením č. hodnota zamítlo s tím, že zastupitelstvo požaduje odstranění zastřešeného stání.
8. Z žádosti o projednání, resp. hledání řešení situace ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný se prostřednictvím svého zástupce obrátil na žalobce s žádostí o řešení situace ohledně dodatečného povolení Stavby. V tomto dopise žalovaný mimo jiné uvedl, že Stavbu realizoval před svým domem na adrese adresa a že by rád věděl, zda je zde cokoliv, co by mohl udělat pro to, aby získal od žalobce kladné stanovisko k dodatečnému povolení Stavby, neboť Stavba již byla realizována, finance byly vynaloženy, a eventuální nutnost odstranění Stavby je tedy nehospodárným řešením.
9. Z odpovědi na žádost o projednání, resp. hledání řešení situace ze dne datum ze dne datum a z potvrzení o odeslání zprávy do datové schránky ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce žalovanému v odpovědi na jeho žádost ze dne datum, která byla zástupci žalovaného doručena do jeho datové schránky dne datum, sdělil, že žalovaný umístil Stavbu na Pozemek bez povolení či ohlášení stavebního úřadu a bez předchozího souhlasu žalobce jako vlastníka Pozemku. Není tedy možné, aby žalobce poskytoval žalovanému součinnost k tomuto protiprávnímu postupu. Současně žalobce tímto dopisem vyzval žalovaného k bezodkladnému odstranění Stavby v intencích rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby.
10. Z výzvy k vyklizení nemovitosti (odstranění stavby), předžalobní výzva ze dne datum a z potvrzení o odeslání zprávy do datové schránky ze dne datum má soud za prokázané, že tímto dopisem, který byl do datové schránky zástupce žalovaného doručen dne datum, žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k odstranění Stavby, a to nejpozději do 1 měsíce od doručení této výzvy, jinak bude nárok vymáhán soudní cestou.
11. Z reakce na výzvu k vyklizení nemovitosti (odstranění stavby) ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný reagoval na výzvu žalobce k odstranění Stavby dopisem ze dne datum, v němž žalobci prostřednictvím svého zástupce sdělil, že výzvě nelze vyhovět, neboť žalovaný má za to, že Pozemek neužívá neoprávněně.
12. Z kupní smlouvy a smlouvy o úschově finančních prostředků a listin ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný touto smlouvou převedl své vlastnické právo mimo jiné k pozemku parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba – rodinný dům č. p. Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa, na pana jméno FO, r. č. RČ, jako kupujícího. Žalovaný současně v čl. II odst. 3 písm. a), bodu (i) smlouvy informoval kupujícího o tom, že žalobce podal výzvu k odstranění ocelového přístřešku, který se nachází na pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa.
13. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně nemovitostí evidovaných na LV č. hodnota v katastrálním území adresa prokazující stav evidovaný k datu datum bylo prokázáno, že vlastnické právo k pozemku parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba – rodinný dům č. p. Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa, ve prospěch jméno FO, r. č. RČ, bylo do katastru nemovitostí zapsáno s právními účinky vkladu práva ke dni datum.
14. Soud z důvodu nadbytečnosti zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu kupní smlouvou ze dne datum, listem vlastnictví pro k. ú. adresa č. hodnota, správním spisem právnická osoba adresa sp. zn. č. účtu, provedením zaměření předmětného přístřešku a provedením prohlídky předmětného přístřešku, neboť skutkový stav potřebný pro rozhodnutí soudu ve věci samé byl dostatečně zjištěn již provedenými důkazy.
15. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobce je vlastníkem Pozemku, na kterém žalovaný v měsíci srpnu 2022 bez ohlášení, stavebního povolení, popř. rozhodnutí stavebního úřadu vyžadovaného stavebníkem zákonem a bez souhlasu žalobce jako vlastníka Pozemku umístil stavbu kovového přístřešku, který je umístěn na adresa na zpevněné ploše v uliční části před stavbou rodinného domu č. p. Anonymizováno, jež byl původně ve vlastnictví žalovaného, který jej však na základě kupní smlouvy ze dne datum převedl jako součást pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa na nového nabyvatele. Skutečnost, že Stavbu umístil na Pozemek právě žalovaný vyplývá kromě rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby rovněž z komunikace mezi účastníky řízení z období před podáním žaloby, zejména z dopisu ze dne datum, v němž žalovaný výslovně uvedl, že Stavbu realizoval právě on. Z tohoto dopisu lze rovněž dovodit, že žalovaný si je vědom toho, že Stavba se nachází na Pozemku a že žalovaný nedisponuje žádným oprávněním k umístění Stavby na Pozemku. Tyto skutečnosti jsou podpořeny jednáním samotného žalovaného po zahájení řízení o odstranění Stavby, neboť žalovaný namísto námitek ohledně toho, že Stavbu nerealizoval nebo že se Stavba nenachází na Pozemku, vynaložil veškeré úsilí k tomu, aby byla Stavba dodatečně povolena, a dokonce se o to pokoušel i v době, kdy bylo vydáno rozhodnutí o odstranění Stavby. Z komunikace mezi účastníky a z rozhodnutí o odstranění stavby bylo rovněž prokázáno, že Stavba se nachází na pozemku žalobce (před vydáním rozhodnutí byla provedena kontrolní prohlídka na místě samém za účelem zjištění umístění Stavby, tj. ověření toho, zda se skutečně nachází na Pozemku), že byla na tento pozemek umístěna bez souhlasu žalobce a žalovaný nedisponuje ani žádným oprávněním k umístění Stavby na Pozemku. což vyplývá rovněž ze samotných tvrzení žalovaného, který v řízení ani netvrdil, že nějakým oprávněním disponuje, naopak je z jeho tvrzení zřejmé, že žádným takovým oprávněním nedisponoval ani nedisponuje.
16. Podle § 1084 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku.
17. Podle § 1084 odst. 2 o. z. vlastník pozemku nahradí osobě, která zřídila na cizím pozemku stavbu v dobré víře, účelně vynaložené náklady. Osoba, která v dobré víře nebyla, má táž práva a povinnosti jako nepřikázaný jednatel.
18. Podle § 1085 odst. 1 o. z. soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře.
19. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce se podle § 1085 odst. 1 o. z. domáhá odstranění neoprávněné stavby, která byla zřízena na jeho pozemku. Povinností žalobce je v řízení prokázat, že stavba byla skutečně zřízena na pozemku v jeho vlastnictví, tuto stavbu zřídil žalovaný jako stavebník a že žalovaný stavbu zřídil na pozemku žalobce, aniž měl k tomu jakýkoliv právní titul. Pro toto řízení naopak není podstatná otázka vlastnictví sousedních pozemků a staveb, neboť podle § 1084 odst. 1 o. z. připadá stavba zřízená na cizím pozemku vlastníkovi pozemku. Rovněž není podstatné, zda byla stavba na cizím pozemku zřízena v dobré víře či nikoliv. Stavebník má pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, pokud stavbu na cizím pozemku zřídil v dobré víře, jinak má pouze práva a povinnosti jako nepřikázaný jednatel. Provedeným dokazováním přitom bylo prokázáno, že Stavba se skutečně nachází na pozemku žalobce, jehož vlastnictví k pozemku žalovaný nijak nezpochybnil a naopak tuto skutečnost označil za nespornou. V řízení bylo rovněž prokázáno, že Stavbu na Pozemku zřídil žalovaný, který tuto skutečnost sám deklaroval ve svém dopise ze dne datum. Soud sice neměl k dispozici celý správní spis týkající se řízení o odstranění nepovolené stavby, nicméně z odůvodnění rozhodnutí, kterým bylo nařízeno odstranění nepovolené stavby, vyplývá, že před vydáním rozhodnutí proběhla kontrolní prohlídka na místě samém, v rámci níž bylo ověřeno, že Stavba se skutečně nachází na Pozemku. Žalovaný současně v řízení ani netvrdil, že by měl jakýkoliv titul, který by jej opravňoval k realizaci Stavby na Pozemku. Již ze samotných tvrzení žalovaného je naopak zřejmé, že si je vědom toho, že žádným takovým titulem nedisponuje. Pokud jde o námitku žalovaného, že odstraněním Stavby by se nic nezměnilo a dané místo by nadále sloužilo k parkování vozidel a že ze strany žalobce šlo o šikanózní výkon práva, k tomu soud uvádí, že je věcí vlastníka, zda, komu, jakým způsobem a v jakém rozsahu dovolí předmět v jeho vlastnictví užívat. Pokud žalobce svolil k tomu, aby pozemky v jeho vlastnictví sloužily k parkování vozidel, neznamená to, že vlastníci staveb a okolních pozemků jsou oprávněni si na pozemcích ve vlastnictví žalobce zřizovat parkovací přístřešky. Za situace, kdy žalovaný Stavbu realizoval nejen bez jakéhokoliv oprávnění, ale rovněž bez předchozího stavebního povolení, ohlášení či rozhodnutí stavebního úřadu vyžadovaného zákonem, tedy zcela svévolně a bez souhlasu žalobce jako vlastníka pozemku, nelze takovému stavu poskytnout jakoukoli právní ochranu, ale naopak je třeba poskytnout ochranu vlastnickému právu žalobce. Překážkou pro odstranění Stavby není ani její význam či účel, neboť Stavba slouží jako parkovací přístřešek, jehož účelem je ochrana zaparkovaných vozidel před sluncem, přičemž její hodnota není natolik významná, aby bylo namístě upřednostnit zachování Stavby před jejím odstraněním. S ohledem na vše shora uvedené shledal soud žalobu v celém rozsahu důvodnou, a proto jí ve výroku I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších (dále jen „o. s. ř.”), v klasické třídenní lhůtě, neboť nejde o odstranění stavby sloužící k bydlení.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do datum (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za podání žaloby ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za vyjádření se k vyjádření žalovaného ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a dále odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 a. t., ve znění účinném od datum, z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 13 odst. 4 a. t., ve znění účinném od datum, v souvislosti s cestou realizovanou dne datum za účelem účasti na jednání náhrada cestovních výdajů v částce částka (cesta adresa a zpět při ujetí celkem hodnota km, při ceně pohonných hmot částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce částka podle § 14 odst. 3 a. t., ve znění účinném od datum. Pokud jde o náhradu nákladů řízení za sdělení ze dne datum, za tento úkon soud žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť se nejedná o podání ve věci samé, které by bylo potřebné k úspěšnému uplatnění práva u soudu. Jak již bylo konstatováno výše, otázka vlastnického práva k sousednímu pozemku a stavbě nebyla pro toto řízení relevantní, na úspěch žalobce v řízení tedy tento úkon neměl žádný vliv. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.