6 C 30/2024

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 5.572.900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to k rukám zástupce žalobce, advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky za období od , datum, a zaplacení. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že s žalovanou dne , datum, uzavřel smlouvu o zápůjčce (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala vrátit nejpozději do , datum, . Žalovaná tento svůj závazek nesplnila a od , datum, je s vrácením poskytnutých peněžních prostředků v prodlení. Žalovaná dluh vyplývající ze Smlouvy výslovně uznala co do důvodu i výše na základě uznání dluhu ze dne , datum, . Žalovaná nijak nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce k úhradě dlužné částky a na dlužnou částku ničeho neuhradila. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení představující inflaci za kalendářní roky , Anonymizováno, , na kterou žalobci vznikl nárok na základě čl. I odst. 4 Smlouvy, v němž se žalovaná zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky navýšené o inflaci za dobu trvání zápůjčky. Žalobce požadoval inflaci pouze za roky , Anonymizováno, s tím, že výše nároku se odvíjí od roční míry inflace měřené vzrůstem úhrnného indexu spotřebitelských den zboží a služeb, kterou vyhlašuje každý kalendářní rok , právnická osoba, . Za rok , Anonymizováno, činila inflace celkem částku , částka, , za rok , Anonymizováno, částku ve výši , částka, a za rok , Anonymizováno, částku , částka, . Úrok z prodlení z těchto částek požadoval žalobce ode dne následujícího po dni zveřejnění roční míry inflace , právnická osoba, , čímž se pohledávka stala určitelnou. Řízení o této žalobě bylo původně vedeno u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , nicméně s ohledem na skutečnost, že nárok žalobce vyplýval ze stejné smlouvy, týkal se týchž účastníků řízení a skutkově souvisel s nárokem uplatněným žalobou doručenou soudu dne , datum, , rozhodl soud z důvodu hospodárnosti podle § 112 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), o spojení obou věcí ke společnému řízení, které bylo nadále vedeno pod sp. zn. , spisová značka, .

2. Žalovaná nárok žalobce ani zčásti neuznala, namítala, že sama nikdy žádné peněžní prostředky od žalobce zapůjčeny neměla, neobdržela je ani v hotovosti ani platbou na bankovní účet. Smlouva byla fiktivním právním jednáním, peníze si fakticky zapůjčil pan , jméno FO, na úhradu svých dluhů. , jméno FO, se dohodl s žalobcem, že stranou Smlouvy bude formálně žalovaná v postavení vydlužitele, protože pan , jméno FO, byl v okamžiku zapůjčení peněz v insolvenčním řízení, v jehož průběhu se nemohl dále zadlužovat. Žalovaná a pan , jméno FO, byli v té době partneři. Dluh byl zajištěn zástavním právem, které zatěžuje nemovitosti ve vlastnictví žalované. Zápůjčka je reálným kontraktem a žalovaná popírala, že by od žalobce převzala částku , částka, , jak je uvedeno v čl. I. odst. 1., bodu i) Smlouvy, a rovněž popírá, že by částka , částka, , pokud byla skutečně uhrazena na účet specifikovaný ve Smlouvě, bylo plnění, ke kterému měla dispoziční oprávnění. Je pravdou, že žalovaná následně dne , datum, písemně uznala dluh vyplývající ze Smlouvy. Toto uznání však bylo vynuceno výhrůžkou skončení pracovního poměru se společností, jejímž většinovým vlastníkem je žalobce, a příslibem toho, že žalobce pak nebude požadovat příslušenství dluhu. K tomuto ukončení pracovního poměru následně stejně došlo a na osobním jednání navrhoval žalobce žalované řešení, že na něj převede zatížené nemovitosti s tím, že dluh zanikne a on jí zaplatí částku 1,5 milionu korun českých. Tento způsob vypořádání tvrzeného dluhu byl pro žalovanou absolutně nevýhodný, a proto nebyl akceptován. Žalovaná dále namítala, že dluh uznala, ovšem nikoliv co do důvodu, který v uznání dluhu není žádným způsobem specifikován, ani co do výše, neboť v uznání dluhu je uvedena pouze jistina , částka, a dále je uznávána „odměna a příslušenství“, která není přesnou specifikací příslušenství dlužné částky, protože žádná třetí osoba není schopna bez důvodných pochybností reálnou výši dluhu k datu jeho uznání přesně specifikovat. Uznání dluhu také postrádá závazek vydlužitele v postavení uznávající osoby uhradit dluh do určitého konkrétního okamžiku. Jestliže tedy následně žalovaná svým prohlášením prodlužuje promlčecí lhůtu, pak se toto prodloužení týká maximálně jistiny dluhu a nikoliv jejího příslušenství, které je požadováno žalobou. Vůči tomuto příslušenství proto žalovaná vznesla námitku promlčení. Jelikož však měla žalovaná uznání dluhu za neplatné z důvodu toho, že byla přinucena k podpisu uznání dluhu, namítla žalovaná promlčení celého nároku žalobce včetně jistiny zápůjčky.

3. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

4. Z účastnické výpovědi žalované bylo zjištěno, že s panem , Anonymizováno, byli partneři, měli spolu osobní i pracovní vztah, pomáhala mu v podnikání. Jednou mu podepsala směnku a málem přišla kvůli tomu o byt. Bylo to v roce , Anonymizováno, , její dcera si musela vzít hypotéku, aby o byt nepřišla. Následně si pan , jméno FO, našel nemovitosti na , Anonymizováno, , které se mu líbily. V té době podnikal na vlastní IČO, proto se nemovitosti koupily na firmu, vzali si na to úvěr, který se měl splácet z peněz firmy. Tam však žádné peníze nebyly, úvěr se nesplácel a následně šel pan , jméno FO, do insolvence. Aby nemovitosti nesebrala banka, řekl jí, že má známého, který by jim s tím pomohl. Takto ji pan , jméno FO, seznámil s žalobcem, který jí půjčil peníze s tím, že nemovitosti se napsaly na ni. Žalobce jí řekl, že kromě jistiny po nich nebude chtít nic navíc. Následně se s panem , Anonymizováno, rozešli, pan , jméno FO, si našel novou přítelkyni a místo toho, aby se dluh splácel, věnoval se stavbě domu. Poté se založila společnost , právnická osoba, , kde byla zaměstnána od , datum, . Dělala tam všechno, snídaně, účetní, veškeré revizní zprávy a komunikovala s hosty. Za to dostávala , částka, , používala vlastní vozidlo a dokonce si sama tankovala. Žalobce, který byl většinovým společníkem společnosti, se o nic nezajímal, o všem však rozhodovala po dohodě s žalobcem. Později dostávala více peněz, protože v některých měsících byla práce náročnější. Práci dělala ráda, byl to takový rodinný penzion. Asi v září , Anonymizováno, dluhy rostly, v té době ji kontaktoval zástupce žalobce a poslal jí uznání dluhu. Zalekla se toho a oslovila svou právní zástupkyni, která jí řekla, že pokud to podepíše, bude ručit celým svým majetkem a bude to muset celé zaplatit. Nedbala na to a uznání dluhu podepsala. Při osobním setkání jí bylo dále naznačeno, že pokud uznání dluhu nepodepíše, přijde o práci. Také jí pan , jméno FO, říkal, že se bavil s žalobcem, který mu říkal, že pokud nepodepíše uznání dluhu, přijde exekutor a sebere jí střechu nad hlavou. Poté ji žalobce odvolal z funkce jednatelky společnosti , právnická osoba, , musela odevzdat veškeré účetnictví jako nějaký defraudant, ale vše bylo samozřejmě v pořádku. Z tohoto důvodu byla svolána valná hromada, na které ji zbavil jednatelství a řekl jí, že její zaměstnání bylo pouze fiktivní. Od té doby začal teror. Byly jí zasílány dopisy ze sociálního a zdravotního pojištění, aby toto pojištění doplatila, neboť žalobce napsal, že její pracovní poměr neuznává. Také po ní požadoval vrácení mzdy, kterou jí za její práci vyplatil. Situace se má tak, že by dluh ráda splatila, nemovitosti však nemůže prodat, protože žalobce tam má klauzuli, která brání prodeji. Na dlužnou částku doposud ničeho nezaplatila. V době, kdy byla zaměstnaná u společnosti , právnická osoba, , byla rovněž zaměstnaná u společnosti , Anonymizováno, na dohodu o provedení práce jako účetní, nějaký příjem měla i jako účetní , Anonymizováno, a rovněž dělala daňová přiznání plátcům DPH. V současné době dělá účetní jako OSVČ a daňová přiznání plátcům DPH. Čistého si měsíčně vydělá asi , částka, , finančně ji podporuje její syn, který pracuje v , Anonymizováno, .

5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, a ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, a ze dne , datum, bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to tak, že peněžní prostředky ve výši , částka, poskytl žalované na její výslovnou žádost před podpisem této smlouvy v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem této smlouvy, a zbývající peněžní prostředky ve výši , částka, žalobce uhradil žalované na její výslovnou žádost bezhotovostně v den podpisu Smlouvy na bankovní účet č. , č. účtu, ze svého účtu č. , č. účtu, uvedený ve Smlouvě. Peněžní prostředky ve výši , částka, byly na účet č. , č. účtu, připsány dne , datum, . Zapůjčené peněžní prostředky byly určeny výhradně na zaplacení kupní ceny při koupi nemovitých věcí, které byly sepsány v majetkové podstatě dlužníka , jméno FO, , a to pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, (dále jen „Nemovitosti“). Žalovaná se ve Smlouvě zavázala vrátit zapůjčené peněžní prostředky nejpozději do , datum, zvýšené o součet částek, které jsou násobkem roční míry inflace a zapůjčené částky, a to za každý rok či poměrnou část roku trvání zápůjčky, jednorázově i po částech. V čl. I. odst. 4 Smlouvy bylo dále ujednáno, že inflací se rozumí roční míra inflace měřená vzrůstem úhrnného indexu spotřebitelských cen zboží a služeb, kterou vyhlašuje každý kalendářní rok , právnická osoba, .

6. Z kupní smlouvy ze dne , datum, má soud za prokázané, že peněžní prostředky zapůjčené žalované byly poskytnuty na účel sjednaný ve Smlouvě, a to na úhradu kupní ceny za nákup Nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi insolvenčním správcem dlužníka , jméno FO, , , právnická osoba, , jako prodávajícím a žalovanou jako kupujícím. Prodávající podpisem této smlouvy potvrdil, že částka ve výši , částka, byla uhrazena v hotovosti realitní kanceláři jako blokovací depozitum a zbývající částka ve výši , částka, byla uhrazena bezhotovostně na účet insolvenčního správce č. , č. účtu, , to vše před podepsáním této kupní smlouvy.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně nemovitostí evidovaných na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, ke dni , datum, bylo zjištěno, že ke dni , datum, byla jako vlastník Nemovitostí v katastru nemovitostí evidována žalovaná, přičemž nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne , datum, .

8. Z e-mailové komunikace mezi žalovanou a žalobcem, která probíhala v období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že žalovaná si byla vědoma dluhu vůči žalobci, jeho existenci nijak nezpochybňovala a opakovaně vyjádřila ochotu dluh zaplatit. Z e-mailové komunikace dále vyplývá, že žalobce a žalovaná měli mezi sebou obchodní vztah a že peněžní prostředky byly žalobcem půjčeny s dobrým úmyslem, na úhradu dluhu , jméno FO, . E-mailová komunikace naopak neobsahuje žádnou výhrůžku žalobce, že pokud žalovaná nepodepíše uznání dluhu, přijde kvůli tomu o práci. Jediné, čím žalobce v e-mailové komunikaci žalované hrozil, bylo to, že pokud žalovaná dluh nezaplatí, případně nepřijde s nějakým konkrétním návrhem dohody, bude dlužná částka vymáhána soudní cestou.

9. Z e-mailové komunikace mezi žalovanou a zástupcem žalobce ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná v tomto e-mailu zástupci žalobce sdělila, že nemá problém s podepsáním uznání dluhu, nicméně požaduje, aby v tomto uznání bylo napsáno, že dluh byl použit na dluh pana , Anonymizováno, k úhradě pohledávky insolvenčního správce, jinak už by nemohla argumentovat tím, jak a proč dluh vznikl, čí byl a komu se platilo.

10. Z uznání dluhu ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci vyplývající ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, co do důvodu i výše s tím, že celý závazek je popsán v čl. I. uznání dluhu a v čl. II. je obsaženo prohlášení žalované, že žalobci dluží částku na jistině ve výši , částka, spolu s odměnou a příslušenstvím a tento svůj dluh uznává.

11. Z indexu spotřebitelských cen - inflace - prosinec , Anonymizováno, bylo prokázáno, že průměrná míra inflace v roce , Anonymizováno, byla 3,8 %.

12. Z indexu spotřebitelských cen - inflace - prosinec , Anonymizováno, má soud za prokázané, že průměrná míra inflace v roce , Anonymizováno, byla 15,1 %.

13. Z indexu spotřebitelských cen - inflace - prosinec , Anonymizováno, bylo zjištěno, že průměrná míra inflace v roce , Anonymizováno, byla 10,7 %.

14. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že tato pracovní smlouva byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, jako zaměstnavatelem a žalovanou jako zaměstnancem. V pracovní smlouvě byl jako druh práce sjednán účetní služby s dnem nástupu do práce , datum, . Pracovní smlouvu za společnost , právnická osoba, podepsala žalovaná.

15. Z listiny označené jako (domnělý) pracovní poměr na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce tímto dopisem žalované oznámil, že má za to, že pracovní poměr žalované, který měl vzniknout na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, , vůbec nevznikl, neboť pracovní smlouva je neplatná, respektive neúčinná, neboť je stižena zjevným střetem zájmů spočívajícím v tom, že byla za zaměstnavatele i zaměstnankyni podepsána totožnou osobou - žalovanou. Žalovaná tento dopis převzala dne , datum, .

16. Z pozvánky na valnou hromadu společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že na den , datum, byla svolána valná hromada společnosti , právnická osoba, s ohledem na skutečnost, že žalovaná jakožto jednatelka dlouhodobě neplní své povinnosti.

17. Ze zápisu z valné hromady společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že valná hromada společnosti , právnická osoba, dne , datum, mimo jiné přijala usnesení, kterým žalovanou odvolala z funkce jednatelky společnosti.

18. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ohledně společnosti , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalovaná byla jedinou jednatelkou této společnosti od , datum, do , datum, .

19. Ze sdělení , Anonymizováno, ze dne , datum, a z výpisu lustrovaných věcí bylo zjištěno, že žalovaná se proti usnesení valné hromady o jejím odvolání z funkce jednatelky společnosti , právnická osoba, ani proti ukončení pracovního poměru v této společnosti žalobou nijak nebránila.

20. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, ve spojení s poštovním podacím archem ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky včetně příslušenství a odměny sjednané v čl. I odst. 4 Smlouvy s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena nejpozději ve lhůtě 7 dní od obdržení této výzvy, bude vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalované odeslána dne , datum, .

21. Z e-mailové komunikace mezi zástupcem žalobce a žalovanou ze dne , datum, bylo zjištěno, že předžalobní výzva ze dne , datum, byla zástupcem žalobce žalované rovněž zaslána prostřednictvím e-mailu.

22. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě částky , částka, včetně příslušenství a částek inflace za kalendářní roky , Anonymizováno, v celkové výši , částka, s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena nejpozději ve lhůtě 7 dní od obdržení této výzvy, bude vymáhána soudní cestou, Anonymizováno23. Z e-mailové komunikace mezi zástupcem žalobce a žalovanou ze dne , datum, bylo zjištěno, že předžalobní výzva ze dne , datum, byla zástupcem žalobce žalované rovněž zaslána prostřednictvím e-mailu.

24. Soud zamítl návrh žalované na provedení důkazu výslechem svědka , jméno FO, , neboť byl žalovanou navrhován k prokázání jejího tvrzení, že půjčka sloužila na úhradu dluhů , jméno FO, a on ji měl také uhradit. Existence případné dohody mezi žalovanou a , jméno FO, není pro toto řízení relevantní, neboť peněžní prostředky byly prokazatelně poskytnuty právě žalované, která díky nim na základě kupní smlouvy ze dne , datum, nabyla vlastnické právo k Nemovitostem, a to způsobem ujednaným ve Smlouvě. Byla to přitom právě žalovaná, kdo se ve Smlouvě zavázal peněžní prostředky žalobci vrátit. Pokud mezi žalovanou a , jméno FO, existovala dohoda o tom, že peněžní prostředky namísto žalované vrátí , jméno FO, , nemůže jít tato skutečnost k tíži žalobce, neboť ten s takovou dohodou nevyslovil souhlas. Žalovaná výslech tohoto svědka nenavrhla k prokázání svého tvrzení, že zápůjčku uzavřela pod nátlakem, jak uvedla její zástupkyně v závěrečném návrhu. Ze shora uvedených důvodů byl proto návrh žalované na provedení důkazu výslechem svědka , jméno FO, zamítnut.

25. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to tak, že částku ve výši , částka, uhradil na výslovnou žádost žalované před podpisem Smlouvy v hotovosti realitní kanceláři jako blokovací depozitum a zbývající částku ve výši , částka, poskytl bezhotovostně převodem na účet č. , č. účtu, , jak vyplývá z kupní smlouvy ze dne , datum, . Skutečnost, že peněžní prostředky byly žalované poskytnuty v plné výši a na sjednaný účel, kterým byla úhrada kupní ceny Nemovitostí, jež žalovaná nabyla na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , byla rovněž prokázána e-mailovou komunikací mezi žalobcem a žalovanou a účastnickou výpovědí žalované, z nichž vyplynulo, že žalovaná si je dluhu vůči žalobci vědoma a stejně tak si je vědoma svého závazku dluh zaplatit. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovanou a z účastnické výpovědi žalované bylo prokázáno, že žalovaná ve sjednané lhůtě poskytnuté peněžní prostředky žalobci nevrátila a na dlužnou částku doposud ničeho nezaplatila. Žalovaná svůj dluh vůči žalobci uznala co do důvodu i výše na základě uznání dluhu, které žalovaná podepsala dne , datum, . Provedeným dokazováním naopak bylo vyvráceno tvrzení žalované, že uznání dluhu podepsala pod nátlakem, který měl spočívat v tom, že jí žalobce vyhrožoval, že pokud uznání dluhu nepodepíše, přijde o práci. Byť žalovaná ve své výpovědi uvedla, že jí bylo žalobcem naznačeno, že pokud uznání dluhu nepodepíše, přijde o práci, nejedná se dle názoru soudu o tak intenzivní nátlak, který by ovlivnil vůli žalované natolik, že se na jeho základě rozhodla uznání dluhu podepsat. Z provedených důkazů, zejména z e-mailové komunikace mezi žalovanou a žalobcem a žalovanou a zástupcem žalobce, ale i z výpovědi samotné žalované je naopak zřejmé, že žalovaná si je dluhu vědoma a opakovaně vyjádřila ochotu jej zaplatit. V e-mailové komunikaci mezi zástupcem žalobce a žalovanou ze dne , datum, , tedy jen dva dny před podpisem uznání dluhu, žalovaná zástupci žalobce sdělila, že nemá problém uznání dluhu podepsat, a dokonce si kladla podmínky, za kterých je ochotna tak učinit. Z toho je zřejmé, že rozhodnutí žalované uznání dluhu podepsat bylo jejím svobodným rozhodnutím, vyjádřením její svobodné vůle, která nebyla ze strany žalobce nijak ovlivněna.

26. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

27. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

28. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Podle § 587 odst. 1 o. z. kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.

30. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

31. Podle § 639 o. z. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

32. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která jakožto reálný kontrakt byla uzavřena okamžikem poskytnutí peněžních prostředků, jež byly v souladu se smluvním ujednáním poskytnuty částečně v hotovosti a částečně bezhotovostně převodem na účet určený ve Smlouvě. Současně bylo prokázáno, že peněžní prostředky byly použity na účel sjednaný ve Smlouvě. První námitku žalované, že žalobce neprokázal, že jí byla částka ve výši , částka, poskytnuta v hotovosti před podpisem Smlouvy, má soud za vyvrácenou, a to jednak samotnou smlouvu o zápůjčce, jejímž podpisem žalovaná stvrdila, že částka ve výši , částka, jí byla uhrazena na její výslovnou žádost před podpisem Smlouvy v hotovosti, a dále kupní smlouvou ze dne , datum, , e-mailovou komunikací mezi žalovanou a žalobcem a výpovědí samotné žalované. Žalovaná dále namítala, že v uznání dluhu nebylo dostatečně specifikováno příslušenství a odměna, které podpisem uznání dluhu uznala, a že uznání dluhu podepsala pod nátlakem, neboť jí žalobce vyhrožoval, že pokud uznání dluhu nepodepíše, přijde o práci. Pokud jde o námitku nedostatečné identifikace dluhu, který žalovaná uznala, odkazuje soud v této souvislosti na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 3851/2007 (dostupné na nsoud.cz), v němž Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že „v písemném prohlášení dlužníka adresovaném věřiteli musí být závazek jednoznačně identifikován, přičemž není vyloučeno, aby vymezení uznávaného závazku bylo obsaženo i v jiné písemnosti (např. faktuře), na kterou písemné uznání dostatečně určitě odkáže“. V posuzovaném případě je závazek, který je předmětem uznání, popsán v čl. I. odst. 1 uznání dluhu, v němž je výslovně uvedeno, že žalovaná a žalobce uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce, podle které bylo žalované zapůjčeno , částka, , a v odst. 2 uznání dluhu je pak uvedeno, že podle čl. I. odst. 3, odst. 4 Smlouvy se žalovaná zavázala vrátit zapůjčenou částku navýšenou o „inflaci“ nejpozději do , datum, . Výslovný odkaz na čl. I. odst. 3, odst. 4 Smlouvy považuje soud za dostatečnou identifikaci odměny, která byla ve Smlouvě sjednána a jež odpovídala násobku roční míry inflace a zapůjčené částky. V čl. I. odst. 4 uznání dluhu je pak výslovně uvedeno, že vzhledem k tomu, že žalovaná svůj závazek ze Smlouvy nesplnila, je ode dne , datum, v prodlení se zaplacením dluhu a od tohoto dne k jistině a odměně přirůstají úroky z prodlení v zákonné výši. Samotné uznání dluhu je pak obsaženo v čl. II. odst. 1 uznání dluhu, v němž žalovaná prohlašuje, že dluží žalobci částku na jistině ve výši , částka, spolu s odměnou a příslušenstvím a tento svůj dluh uznává. Vzhledem k tomu, že každou listinu je nutné vykládat nikoliv podle jednotlivého ustanovení, ale podle jejího obsahu s přihlédnutím ke všemu, co je v ní uvedeno, považuje soud i s ohledem na shora uvedené závěry Nejvyššího soudu ČR uznání dluhu za dostatečně určité včetně uznání odměny a příslušenství. Pokud jde o další námitku žalované, že v uznání dluhu chybí závazek vydlužitele v postavení uznávající osoby uhradit dluh do určitého konkrétního okamžiku, k tomu soud uvádí, že § 2053 o. z. (na rozdíl od § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013) již nevyžaduje, aby uznání dluhu obsahovalo příslib uznávajícího, že zaplatí dluh, který uznává. V souvislosti s námitkou žalované, že uznání dluhu podepsala pod nátlakem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 12. 2019, sp. zn. 21 Cdo 2250/2018, v němž Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že „psychické donucení (nátlak) způsobuje, že vůle jednajícího je deformována pod vlivem bezprávné výhrůžky, a tudíž není projevem přání jednajícího účastníka právního vztahu, ale jeho důvodné obavy (důvodného strachu). Jednající osoba tak například uzavře smlouvu (dohodu) podle pokynů druhého účastníka právního vztahu, kterou by nebýt důvodné bázně (kupř. o svou osobu či osoby blízké, popř. o své majetkové, ekonomické či jiné zájmy) za normálních poměrů neuzavřela. Každý psychický nátlak (psychické donucení) ovšem nelze považovat za nepřípustný. O bezprávnou výhrůžku jde tehdy, jestliže osoba vykonávající psychický nátlak hrozí něčím, co není oprávněna učinit (např. hrozbou ublížení na zdraví, hrozbou značné škody na majetku apod.), nebo vyhrožuje tím, co by sice byla oprávněna učinit, avšak prostřednictvím výhrůžky si vynucuje něco, k čemu být použita nesmí (např. jednajícímu je vyhrožováno, že musí uzavřít určitou smlouvu, jinak že bude příslušným orgánům oznámen jako pachatel trestného činu, který skutečně spáchal). Přitom není třeba, aby cíl, který je sledován použitím bezprávné výhrůžky, byl sám protiprávní. Musí jít také o výhrůžku takového druhu a takové intenzity, aby podle okolností a povahy konkrétního případu u toho, vůči komu jí bylo použito, vzbudila důvodnou bázeň. Konečně musí být bezprávná výhrůžka adresována tomu, jehož právní úkon (nyní právní jednání) se vynucuje, nebo osobám jemu blízkým Hrozí-li však někdo tím, co je oprávněn provést a čím je oprávněn hrozit za tím účelem, aby druhou stranu přiměl k určitému jednání, nejde o bezprávnou výhrůžku, ale o oprávněný nátlak, který nemůže být důvodem neplatnosti právního úkonu (nyní právního jednání) uzavřeného pod jeho vlivem“. V posuzovaném případě sice bylo v rámci dokazování zjištěno, že žalobce hrozil žalované tím, že bude dlužnou částku vymáhat soudně, na žalovanou bude vedena exekuce a přijde o střechu nad hlavou. Jedná se však o právní výhrůžku, kterou byl žalobce oprávněn učinit, neboť mu žalovaná ve sjednané lhůtě nevrátila poskytnuté peněžní prostředky. Tvrzení žalované, že jí mělo být vyhrožováno ztrátou zaměstnání, bylo prokázáno pouze účastnickou výpovědí žalované. Tato výhrůžka však s ohledem na všechny rozhodné skutečnosti podle názoru soudu nenaplňuje svou intenzitou znaky bezprávní výhrůžky, která by ovlivnila vůli žalované natolik, že se z důvodu obavy, že bude naplněna, rozhodla uznání dluhu podepsat. Žalovaná v e-mailu zaslaném zástupci žalobce dne , datum, vyjádřila ochotu uznání dluhu podepsat, a dokonce si kladla podmínky, za jakých je ochotna tak učinit. Současně se ohledně uznání dluhu radila i se svou zástupkyní a navzdory její radě, aby uznání dluhu nepodepsala, a upozornění na následky podepsání uznání dluhu se žalovaná rozhodla uznání dluhu podepsat. Práce, kterou žalovaná ve společnosti , právnická osoba, vykonávala, žalovanou naplňovala a měla ji ráda. Z její vlastní výpovědi však vyplývá, že tato práce nebyla jediný zdroj jejích příjmů, navíc jí v té době chodily nabídky od společností na pozici účetní, které žalovaná odmítala z důvodu toho, že by na práci již neměla čas. I v případě, že by o zaměstnání přišla, byla by tedy žalovaná schopna si najít jiné odpovídající zaměstnání. Soud proto dospěl k závěru, že podepsání uznání dluhu bylo svobodným rozhodnutím žalované a výhrůžky ztrátou zaměstnání nebyly takové intenzity, aby ovlivnily její rozhodnutí uznání dluhu podepsat, a tím způsobily neplatnost uznání dluhu. Podepsáním uznání dluhu došlo v souladu s § 639 o. z. k přerušení běhu promlčecí lhůty a počátku běhu nové desetileté promlčecí lhůty, jež začala běžet od , datum, . Žaloba byla podána dne , datum, , resp. dne , datum, , tedy v desetileté promlčecí lhůtě běžící od uznání dluhu. Námitku promlčení nároku žalobce vznesenou žalovanou proto soud důvodnou neshledal. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že uznání dluhu žalovanou je platné, nastala vyvratitelná právní domněnka, že dluh v rozsahu uznání ke dni uznání trval, čímž došlo k přenesení důkazního břemene na žalovanou, která musí prokázat, že dluh v mezidobí zanikl. Výpovědí samotné žalované a e-mailovou komunikací mezi žalobkyní a žalovaným však bylo prokázáno, že dluh nadále existuje a žalovaná na něj doposud ničeho nezaplatila. Kromě námitky promlčení, která soudem nebyla shledána důvodnou, pak žalovaná netvrdila žádnou jinou okolnost, z níž by vyplývalo, že dluh v mezidobí zanikl. Pokud jde o sjednanou odměnu za poskytnutí zápůjčky představující roční míru inflace měřenou vzrůstem úhrnného indexu spotřebitelských cen zboží a služeb, nárok na její zaplacení vyplývá z § 2392 odst. 1 věty první o. z. ve spojení s čl. I. odst. 4 Smlouvy. Žalobce požadoval odměnu pouze za období let , Anonymizováno, , přičemž výši inflace doložil indexy spotřebitelských cen za jednotlivé roky, za které inflaci požaduje. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve sjednané lhůtě zápůjčku navýšenou o inflaci žalobci nevrátila, dostala se dnem následujícím po její splatnosti do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s § 1970 o. z. rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z dlužné jistiny zápůjčky požadoval žalobce úrok z prodlení ode dne , datum, , kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou jistiny zápůjčky. Ke stejnému dni se žalovaná dostala do prodlení i se zaplacením odměny, která se však v důsledku prodlení žalované s vrácením zápůjčky nadále každým dnem navyšuje. Žalobce však požadoval odměnu (inflaci) pouze za roky , Anonymizováno, s tím, že úrok z prodlení požadoval z celkové částky inflace za každý požadovaný rok, a to ode dne následujícího po dni zveřejnění roční míry inflace , právnická osoba, , kdy se částka inflace za požadované období stala určitelnou. S ohledem na výše uvedené shledal soud žalobu v celém rozsahu důvodnou, a proto jí ve výroku I. tohoto rozsudku v celém rozsahu vyhověl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, (zahrnuje i zaplacený soudní poplatek ve věci sp. zn. , spisová značka, ) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení na základě plné moci ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za podání žaloby ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za repliku k vyjádření žalované ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky , částka, (2 x , částka, ) za účast na jednání soudu dne , datum, přesahující dvě hodiny (12:30 - 14:55 hodin) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, za účelem účasti na jednání cestovní náhrada v částce , částka, (cesta , adresa, a zpět při ujetí celkem , hodnota, km, při ceně pohonných hmot , částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, za účelem účasti na jednání cestovní náhrada v částce , částka, (cesta , adresa, a zpět při ujetí celkem , hodnota, km, při ceně pohonných hmot , částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, za účelem účasti na jednání cestovní náhrada v částce , částka, (cesta , adresa, a zpět při ujetí celkem , hodnota, km, při ceně pohonných hmot , částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

34. Soud pro úplnost uvádí, že si je vědom toho, že první tři úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) byly učiněny ještě před spojením obou věcí ke společnému řízení. Všechny tyto úkony právní služby by tedy měly být účtovány zvlášť za každé řízení a odměna za každý z úkonů právní služby by měla být počítána z tarifní hodnoty odpovídající částce, která byla v té době předmětem řízení. Zástupce žalobce si však všechny tři úkony právní služby účtoval pouze jednou, přičemž odměnu za ně účtoval z tarifní hodnoty odpovídající součtu částek za obě řízení (, částka, ). Soudu se tento postup jeví spravedlivější ve vztahu k žalované, neboť žalobci nic nebránilo oba nároky uplatnit jedinou žalobou, jejich rozdělení do dvou samostatných žalob soud nepovažuje za účelné (ostatně z tohoto důvodu došlo k následnému spojení obou věcí ke společnému řízení). Účelné potom nemůže být ani přiznání náhrady nákladů řízení za první tři úkony právní služby za každé zvlášť vedené řízení, neboť s ohledem na výši částky, jež je předmětem řízení, by došlo k výraznému navýšení celkové výše nákladů řízení, které je žalovaná povinna žalobci v tomto řízení nahradit. Soud z tohoto důvodu přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za první tři úkony právní služby v jím vyúčtované výši, tedy z tarifní hodnoty odpovídající součtu částek, jež byly předmětem obou původně samostatně vedených řízení.