7 C 131/2018

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitým věcem <b>I. Určuje se, že žalobkyně je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideální jedné poloviny (1/2) pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra] – zastavěná plocha a nádvoří – jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, to vše v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsáno v katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], Katastrální pracoviště Břeclav, na listu vlastnictví [číslo].</b> <b>II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 000 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 23. 5. 2018 se žalobkyně vůči žalovanému domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že ona je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideální jedné poloviny (1/2) pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra] – zastavěná plocha a nádvoří – jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, to vše v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsáno v katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo]. Žalobu odůvodnila tím, že darovala žalovanému předmětné nemovitosti. Žalovaný se k ní a k jejím blízkým choval v rozporu s dobrými mravy. Proto se touto žalobou domáhá určení vlastnictví k uvedeným nemovitostem jako vrácení daru pro nevděk. Dne [datum] odvolala žalobkyně svůj dar žalovanému pro nevděk ve smyslu ust. § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. z.“). Protože žalovaný na tuto výzvu nijakým způsobem nereagoval, zaslala mu žalobkyně stejnou výzvu ještě dne [datum]. To, že mu byla tato listina doručena, a že zná její obsah, potvrdil při jednání opatrovnického soudu, kdy na dotaz právní zástupkyně žalobkyně, zda mu byla tato listina doručena, konstatoval, že mu doručená byla a že zná její obsah. K odvolání daru pro nevděk žalobkyně přistoupila z důvodu nemravného úmyslného jednání žalovaného vůči její osobě a osobám jí blízkým, a sice jejímu otci panu [jméno] [příjmení] a kamarádovi, který pomáhal s rekonstrukcí bytů, k panu [jméno] [příjmení]. Žalovaný v rámci řízení o úpravě poměrů k nezletilým synům si z vlastní iniciativy zajistil soudního znalce, kterému sdělil, že jsou oba nezletilí synové žalobkyní, jejím otcem a kamarádem matky fyzicky týrání. Tento znalec zpracoval toliko zprávu, ve které závěry žalovaného potvrdil. Na základě tohoto tvrzení žalovaného bylo podáno trestní oznámení, jehož předmětem bylo prověřování oznámení otce (žalovaného), nikoliv znalce, o týrání svěřené osoby. Předmětné trestní oznámení směřovalo proti žalobkyni, jejímu otci a blízkému kamarádovi, kteří se podle sdělení otcem (žalovaného) měli týrání dopustit. Následným prověřováním tohoto oznámení Policií České republiky bylo tvrzení otce (žalovaného) zásadně vyvráceno. Při jednání o úpravě poměrů k nezletilým byly dále vyvráceny závěry znalce [příjmení] [jméno], a to znaleckým posudkem zpracovaným k žádosti soudu znalkyní [příjmení] [příjmení]. V rámci řízení o úpravě poměrů k nezletilým synům vyšlo rovněž najevo, že žalovaný o žalobkyni smýšlí výrazně negativně, před jejich syny o ní hovoří hanlivě, snižuje její autoritu, a dokonce zpochybňuje samotnou její existenci.

2. Takové úmyslné chování žalovaného žalobkyni výrazně ubližuje a poškozuje ji v oblastech pro ni nejdůležitějších a nejcitlivějších, a to v oblasti vzájemných vztahů matky a dětí a v jejím rodinném životu.

3. Žalovaný tím, že obvinil z týrání otce žalobkyně, způsobil tímto napětí rodinných vazeb mezi otcem a dcerou. Dále žalobkyně uvedla, že podobně tomu bylo i ve vztahu ke kamarádovi, který jí byl oporou v období, kdy se rozhodla z nefungujícího manželství odejít. Všechny žalobcem označené osoby byly nuceny absolvovat výslechy na polici a čelit tlaku okolí, které se o tak závažném obvinění doslechlo.

4. Naléhavý právní zájem žalobkyně spatřuje v tom, že je třeba uvést zápis v katastru nemovitostí do souladu se skutečností tak, aby faktický a právní stav byl uveden v soulad, čehož žalobkyně s ohledem na nečinnost žalovaného nemůže dosáhnout jinou cestou, než na základě pravomocného rozsudku soudu.

5. Žalovaný k výzvě soudu, aby se k žalobě vyjádřil, uvedl, že žalovaný nárok v celém rozsahu neuznává. Ve svém vyjádření žalovaný uvedl, že souhlasí s tvrzením žalobkyně o uzavření darovací smlouvy k předmětným nemovitostem, dále že mezi ním a žalobkyní probíhá rozvodové řízení a zároveň že bylo nepravomocně rozhodnuto o svěření dětí do péče žalobkyně, proti čemuž se odvolal. Dále uvedl, že nepopírá, že mu bylo doručeno odvolání daru pro nevděk ze strany žalobkyně.

6. Žalovaný uvedl, že nesouhlasí s tvrzením žalobkyně o nemravném a úmyslném jednání vůči žalobkyni a osobám jí blízkým. Všechna tvrzení a jednání žalovaného byla učiněna v souvislosti s řízením o úpravě poměrů k nezletilým dětem, které se žalovaný snažil získat do své péče, nikoliv však nepravdivými tvrzeními a zkreslenými znaleckými posudky, jak tvrdí žalobkyně. Proto žalovaný navrhl, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

7. Soud ve věci provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. Z listiny označené jako Darovací smlouva ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně darovala žalovanému jednu ideální polovinu (1/2) pozemku [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům a jednu ideální polovinu (1/2) pozemku [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí].

8. Z dopisu označeného jako: Odvolání daru pro nevděk a výzva k uzavření souhlasného prohlášení ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně tímto dopisem oznámila žalovanému, že tímto dopisem odvolává svůj dar pro nevděk a zároveň odstupuje od darovací smlouvy. Toto odvolání daru a odstoupení od darovací smlouvy žalovaná odůvodnila tím, že žalovaný během probíhajícího odvolacího řízení ve věci péče o nezletilé syny zcela nepravdivě obvinil žalobkyni z toho, že fyzicky týrá – denním bití rukou a řemenem jejich nezletilé syny, a to jen proto, že nebyl spokojen s tím, že byly soudem prvního stupně svěřeny do péče žalobkyně a žalovanému byl upraven styk a stanoveno výživné. Dále uvedla, že celá záležitost je o to horší, že žalovaný spolu s žalobkyní obvinil ze stejného jednání i jejího otce pana [příjmení] a pana [jméno] [příjmení], o kterém se mylně domníval, že je mým přítelem. A navíc na ni, pana [příjmení] a pana [příjmení] podal dne [datum] u okresního státního zastupitelství trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu týrání svěřené osoby a trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí. Žalobkyně v tomto dopise zároveň žalovaného vyzvala, aby vyvinul potřebnou součinnost pro zápisy jejího vlastnického práva k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí s tím, že se případně obrátí se svým nárokem na soud. Přílohou tohoto dopisu bylo Souhlasné prohlášení o vzniku*) změně*) zániku*) práva k nemovitosti. Toto souhlasné prohlášení nebylo žalovaným podepsáno.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného dálkovým přístupem z internetu z listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba, a pozemku [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba, je [celé jméno žalovaného], bytem [adresa žalovaného a žalobkyně] (žalovaný).

10. Z podacích lístků ze dne 17. 1. 2018 a 26. 1. 2018 má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] (žalobkyně) jako odesílatel zaslala v tyto dny doporučené dopisy na adresu [celé jméno žalovaného], [adresa žalovaného a žalobkyně].

11. Z protokolu o jednání ze dne [datum rozhodnutí] ve věci [spisová značka] [anonymizována dvě slova] má soud za prokázané, že otec [celé jméno žalovaného] (žalovaný) v rámci své výpovědi k dotazu právního zástupce matky (žalobkyně) uvedl, že je pravdou, že od manželky (žalobkyně) obdržel výzvu k vrácení daru, ale nijak na ni nereagoval.

12. Z usnesení Policie České republiky, [stát. instituce], Územního odboru [obec], Oddělení obecné kriminality dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] má soud za prokázané, že tímto usnesením byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu týrání svěřené osoby, kterého se měli dopustit [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. Z tohoto usnesení má soud mimo jiné za prokázané, že podnět k prošetření v této věci vyplynul z oznámení podaného [stát. instituce], Odborem sociálních věcí a školství pod sp. zn. po [anonymizováno] [číslo]. Toto usnesení obsahuje závěr, že:„ Z doložených zpráv je dokladováno, že děti v péči matky prospívaly, nebyly stresovány, při příchodu matky nebo prarodičů z [obec] se na tyto těšily a nejevily známky strachu. Přitom tyto zprávy vycházejí z období, jak před přestěhováním dětí k matce, tak i z jejich pobytu u matky a blízkých příbuzných. Proto se jeví sdělení znalce, kde byly děti vyšetřovány jen v několika případech, v silném rozporu s pravidelností sledování jejich chování a jednání v běžném životě a prostředí. Vzhledem k tomu, že jde o dva zdravé aktivní chlapce, mezi nimiž probíhá zdravá sourozenecká rivalita, jsou na každodenním pořádku i společné hry a hašteření. Běžná drobná poranění pak jsou normální vývoj chlapců této věkové kategorie. Pokud by měl nezletilý [jméno] na sobě tak velké a viditelné modřiny, jak popisoval jeho otec, je zarážející, že si jich nevšimly zejména učitelky mateřských školek, kde se chlapec nacházel. Tvrzení otce se tak jeví jako nepodložená a zavádějící… Vzhledem k výše uvedenému, k důkazní situaci a k prověřované rodinné situaci lze konstatovat, že oznámení na protiprávního jednání matky a dědy dětí se jeví jako účelové ze strany otce k vymožení své péče o děti a„ potrestání“ matky dětí, která si dovolila odejít ze vztahu a vzít s sebou i oba nezletilce“ 13. Z rozsudku u [anonymizována dvě slova] v opatrovnické věci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nenabyl právní moci, má soud za prokázané, že tímto nepravomocným rozhodnutím zdejší soud na základě provedeného dokazování rozhodl o svěření nezletilých synů do péče matky s tím, že otci určil povinnost platit na syny výživné a zároveň upravil jejich styk s otcem. Odůvodnění tohoto rozsudku obsahuje tato konstatování. Právní zástupce otce (žalovaného) k návrhu na rozvod manželství mimo jiné uvedl, že situace v rodině není jednoduchá a manželství je nesouladné. Dále uvedl, že otec (žalovaný) byl a je značnou dobu v zaměstnání, pracuje totiž jako řidič kamionu a finančně zabezpečuje potřeby rodiny. Nepopírá, že v tomto smyslu a z tohoto důvodu se více podílela na péči o děti matka. Zájem podílet se na péči o děti má v co nejširším rozsahu, a proto navrhoval střídavou péčí. Dále toto odůvodnění obsahuje i popis výpovědi otce (žalovaného), ve kterém mimo jiné uvádí, že není pravdou, že by manželce (žalobkyni) cokoliv vytýkal v péči o děti.

14. Z rozsudku u zdejšího soudu v opatrovnické věci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který rovněž doposud nenabyl právní moci, má soud za prokázané, že tímto nepravomocným rozhodnutím zdejší soud na základě provedeného dokazování rozhodl o opětovném svěření nezletilých synů do péče matky s tím, že otci určil povinnost platit na syny výživné a zároveň upravil jejich styk s otcem. Tento„ nový“ rozsudek byl vydán poté, co: 1) [název soudu] na základě odvolání otce výše uvedený rozsudek [název soudu] zrušil a vrátil věc k novému projednání (z důvodu změny poměrů, která nastala po vyhlášení prvostupňového rozsudku); 2) vydal předběžné opatření, kterým uložil matce povinnost předat nezletilé syny do péče otce (a to na základě zprávy [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Odůvodnění toho rozsudku mimo jiné obsahuje i konstatování, že právní zástupkyně otce (žalovaného) podala na matku dětí (žalobkyni), jejího otce a údajného přítele trestní oznámení pro týrání dětí, a zároveň podala stížnost na postup [stát. instituce] a [stát. instituce], které nevěnovaly žádosti otce o prošetření situace a učinění dalších kroků dostatečnou pozornost.

15. Tohoto rozsudku je mimo jiné významná část věnována znaleckému posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a jejímu výslechu při nařízeném jednání. Mimo jiné je zde uvedeno, že znalec [příjmení] dovozuje týrání z toho, že děti jsou intelektuálně opožděné, což ona v žádném případě nezjistila a matka, že je tak v péči nekompetentní. Dále soudu sdělila, že, jak již uvedla v posudku, matka nebyla nikdy znalcem šetřená. Má tedy za to, že znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] je zpochybnitelný, protože nikdo ze znalců by si nedovolil učinit takové závěry, rozhodně je neetické, aby ať už otec nebo znalec pět měsíců shromažďovali důkazy o týrání a až teprve poté věc oznámili.

16. Součástí odůvodnění tohoto rozsudku je také hodnocení znaleckého posudku a výslechu znalce [příjmení] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. Ten mimo jiné u jednání dne [datum] doplnil, že otec dětí jej kontaktoval někdy v [anonymizována dvě slova] [rok] s tím, že chce šetřit problémy, které má se svým synem, konkrétně s malým [jméno]. Sám znalec uvedl, že šetřil osobu otce a dětí, matku nevyšetřoval. Přes otce měl informaci, že se matka odmítá tohoto zúčastnit, sám ji nekontaktoval.

17. V odůvodnění rozsudku je rovněž uvedeno, že k důkazu bylo provedeno usnesení Policie České republiky, územního odboru [obec], [číslo jednací], která prověřovala matku, jejího otce a domnělého přítele z podnětu otce ze dne [anonymizována dvě slova] pro podezření ze spáchání trestného činu týrání svěřené osoby a týrání osoby žijící ve společném obydlí. Z tohoto usnesením bylo zjištěno, že trestní stíhání bylo odloženo.

18. Z usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že tímto usnesením byla matce (žalobkyni) uložena povinnost předat nezletilého [jméno] a nezletilého [jméno] do péče otce. V odůvodnění tohoto usnesení je mimo jiné uvedeno, že v průběhu odvolacího řízení otec návrhem doručeným odvolacímu soudu [datum] navrhl nařízení předběžného opatření. Návrh odůvodnil tím, že po poradě s advokátem navštívil psychologa a soudního znalce [příjmení] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], který po provedení komplexního psychologického vyšetření zjistil, že obě děti jsou týrány bitím rukou a řemenem svým dědou [jméno] [příjmení] a také matkou a jejím novým přítelem. Dále je zde uvedeno:„ Dále otec uvedl, že na tyto osoby podal u Státního zastupitelství v [obec] trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu týrání svěřené osoby a týrání osoby žijící ve společném obydlí, obrátil se rovněž na odbor sociální péče o dítě v [obec] a [obec], kde však věc nebyla řešena a proti postupu úřadů podal stížnost.“ Návrh na nařízení předběžného opatření otec osvědčil listinnými důkazy, a to trestním oznámením o podezření ze spáchání výše uvedených trestných činů týkající se matky nezletilých dětí (žalobkyně), jejich děda [jméno] [příjmení] a nového partnera matky označeného jménem„ [jméno]“ podaným [datum] Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec].

19. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zpracovaného dne [datum] na základě ustanovení [název soudu] má soud za prokázané, že tento posudek mimo jiné popisuje časovou osu vývojem chování otce a matky v průběhu probíhajícího soudního řízení dále obsahuje vyšetření nezletilého [jméno] a nezletilého [jméno], matky (žalobkyně) a otce (žalovaného). V tomto posudku v rámci vyšetření otce (žalovaného) je mimo jiné uvedeno:„ Muž se rozchodu zpočátku bránil, nespokojenost ženy hodnotil jako krizi, která přejde. Posléze souhlasil s rozchodem se svěřením dětí do matčiny péče. Později žádal o péči střídavou, až přišel s oznámením na týrání dětí. Týrání dětí nadměrným bitím matkou, jejím otcem a jejím přítelem konzultoval s psychologem, a ten od [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] prováděl vyšetření, zejména [jméno], které pak formuloval do znaleckého posudku. Je s podivem, že otec, pokud měl důvod se domnívat, že děti jsou byty, či dokonce týrány, nepromluvil o tom s matkou a nechal věci plynout po dobu pěti měsíců. Až po této době se obrací na soud.“ 20. Z [rozhodnutí] [název soudu] sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tímto nálezem bylo konstatováno, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo porušeno právo stěžovatelky (žalobkyně) na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a že se tímto nálezem výše uvedený rozsudek krajského soudu ruší. V odůvodnění tohoto nálezu je mimo jiné uvedeno:„ Předně je třeba uvést, že předběžné opatření bylo vydáno v odvolacím řízení krajským soudem, což stěžovatelce výrazně ztížilo obranu proti němu; stěžovatelka neměla možnost se proti němu odvolat a i když krajskému soudu následně předložila listinné důkazy, které zpochybňovaly„ osvědčené skutečnosti“ pro vydání předběžného opatření, krajský soud je nepovažoval za dostatečně průkazné a její návrh na zrušení předběžného opatření zamítl. Je tak hořkou skutečností, že odnětím nezletilých z péče matky krajskému soudu postačily negativní informace znalce [příjmení], o jehož možné podjatosti krajský soud věděl, ale nijak se jimi nezabýval, zatímco pro narovnání změněných poměrů mu jiné důkazy, předložené matkou nepostačovaly.“ 21. Z protokolu o jednání ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázané, že při tomto jednání byly prováděny důkazy, které byly později uváděný v odůvodnění rozhodnutí zdejšího soudu, a to konkrétně v rozsudku sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který byl již dříve jako důkaz uveden.

22. Z rozsudku [název soudu], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že tímto rozsudkem krajský soud změnil rozsudek zdejšího soudu tak, že nezletilé syny účastníků svěřil do výchovy otce (žalovaného). V odůvodnění tohoto rozsudku je mimo jiné uvedeno:„ V současné době už není podstatné, zda skutečnosti uváděné nezletilým [jméno] znalci [příjmení] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] o jeho nepřiměřeném fyzickém týrání matkou a jejím otcem, byly pravdivým popisem skutečností nebo spíše projevem„ naprogramovanosti“ dítěte,…, neboť nezletilý [jméno] již o nich odmítá mluvit, pokud k nim přesto došlo, zjevně je již vytěsnil a žádnou výraznou roli ve vztahu k matce již nehrají.“ 23. Ze spisu Policie České republiky, [stát. instituce], Územního odboru [obec], Oddělení obecné kriminality, [číslo jednací] má soud za prokázané, že dne [datum] bylo na Policii ČR, [stát. instituce], Územní odbor [obec] Okresním státním zastupitelstvím v [obec] doručeno„ Trestní oznámení – podezření ze spáchání trestného činu týrání svěřené osoby dle § 198 TrZ a týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 TrZ, podané [celé jméno žalovaného] (žalovaným) prostřednictvím advokátní kanceláře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum]. Toto trestní oznámení bylo podáno na [jméno] [příjmení] (žalobkyni), [jméno] [příjmení] (otce [příjmení] [příjmení]) a na„ nového partnera paní [příjmení],„ [jméno]“ ([jméno] [anonymizováno]). Podle tohoto spisu bylo trestní řízení zahájeno na základě Podnětu k prošetření [stát. instituce], podaného [stát. instituce], odborem sociálních věcí a školství ze dne [datum]. Městský úřad v tomto podnětu uvedl, že tak činí na základě oznámení, které obdrželi dne 14. 3. 2017.

24. Dále vzal soud za prokázané výpovědi, respektive podaná vysvětlení těchto osob: [příjmení] [příjmení] (otec žalobkyně), [jméno] [celé jméno žalobkyně] (matka žalobkyně), [jméno] [příjmení] (kamarád žalobkyně), [jméno] [celé jméno žalovaného] (otec žalovaného), [jméno] [příjmení] (matka žalovaného), [jméno] [celé jméno žalobkyně] (setra žalobkyně) a sám tyto výslechy neprováděl, neboť tyto osoby byly před jejich výpověďmi poučeny podobně jako v civilním řízení a navíc ke skutečnostem, které jsou významné i pro rozhodnutí soudu v této věci vypovídaly v [anonymizováno] [rok], kdy si určitě tyto skutečnosti pamatovaly lépe.

25. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] má soud za prokázané, že [příjmení] [příjmení] při tomto svém výslechu uvedl, že děti nikdy nebil, že jej děti měly rády.

26. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] má soud za prokázané, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] při tomto svém výslechu uvedla, že děti nikdo netýral, páskem je nikdo nikdy nebil. Pokud děti neposlechly, tak se jim domlouvalo, dostaly přes zadek a bylo. Nikdo je nebil žádným páskem, to se v životě nestalo. [jméno] je takový tvrdohlavější, ale zejména děda na něj platil. Kluci jej měli moc rádi, on s nimi chodil i spávat, když byli u nás. Děti nikdy nebil, měly jej rády.

27. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] při tomto svém výslechu uvedl, že on kluky nikdy neuhodil, ani je nezbil. V době, kdy jsem připravoval byt na přestěhování, jsem tam jezdil skoro denně. Vídal jsem [jméno] (žalobkyni) jak se chová k dětem. Měli spolu pěkný vztah, chovala se k nim normálně jako běžná máma. Také s dědou měli kluci pěkný vztah.

28. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] má soud za prokázané, že [jméno] [celé jméno žalovaného] při tomto svém výslechu mimo jiné uvedl, že [jméno] nechtěla synovi kluky dávat, tak začal věc řešit. Nejdříve byl několikrát i s kluky u psychologa [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], který vypracoval zprávu o týrání dětí svěřených do péče, kdy na základě této zprávy syn podal na Krajský soud do [obec] žádost o předběžné opatření k upravení styku matky s nezletilými syny. Když se kluci nastěhovali do [obec], tak jsme se od staršího [jméno] dozvěděli, že v [obec] byly od dědy [příjmení] biti a že je děda bil řemenem po celém těle a matka že je rovněž často fackovala. Starší vnuk [jméno] z toho byl ve špatném psychickém stavu. Dále také uvedl, že jednou při koupání vnuka [jméno] si syn [jméno] všiml, že má na zadku modřiny od pásku. Ptali jsme se staršího vnuka a on nám řekl, že ho děda [příjmení] bil řemenem s přezkou po zadku.

29. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] při tomto svém výslechu mimo jiné uvedla, že po odstěhování syna a jeho přítelkyně (žalobkyně) byly naše vztahy ze začátku normální, později začaly problémy, protože snacha [jméno] nechtěla děti k nám pouštět, i když oba dva byli na nás citově vázáni a chtěli k nám chodit. Proč je k nám nechtěla pouštět nevím. V měsíci [anonymizováno] [rok] se snacha [jméno] odstěhovala ze [obec] do [obec] k rodičům, později si našla svůj byt. [příjmení] [jméno] si děti jednou za 14 dní bral do [obec]. Když se měly vracet, tak prosily, aby tam nemusely jezdit, že je tam bijí.

30. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] má soud za prokázané, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] při tomto svém výslechu mimo jiné uvedla, že se sestrou si je velmi blízká, a proto ví, že se sestra o své děti vždy vzorně starala. Rozhodně nesouhlasí s tím, že by děti její sestry byly nějak bity či týrány kýmkoliv v rodině.

31. Soud neprováděl navržené výslechy svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl navržen jako svědek, aby vypověděl k okolnostem sepisování darovací smlouvy. Jak již bylo výše konstatováno, soud tento výslech neprováděl, a to z důvodu, že okolnosti sepisu darovací smlouvy nejsou pro rozhodování o odvolání daru pro nevděk právně významné. 32. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] (bratra žalovaného) soud neprováděl z důvodu, že policejní spis obsahuje úřední záznam o šetření v obci [obec], při kterém byl vyslechnut. V ní uvedl, že [jméno] (žalobkyně) obědy nevařila a nevařila ani teplé večeře. Kluci chodili občas na jídlo k našim rodičům. Kromě vaření se o děti řádně starala, kluci nechodili špinaví ani hladoví, v domě měla [jméno] uklizeno, nebyl tam žádný nepořádek. Co se týká bití kluků, tak pokud [jméno] bydlela v [obec], tak neví, že by docházelo k nějakým fyzickým trestům. O tom, že [jméno] a její otec pan [příjmení] mají kluky bít, se dověděl až poté, kdy se [jméno] odstěhovala na podzim 2016 do [územní celek].

33. Podle ust. § 80 zák. č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

34. Soud posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobou jako nárok dárce podle ust. § 2072 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle ust. § 2072 odst. 1 „o. z.“ platí:„ Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li již dar odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.“ 35. Soud pro úplnost uvádí i ust. § 2072 odst. 2 „o. z.“, podle kterého platí:„ Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.“ V této souvislosti soud pouze konstatuje, že v odborné literatuře existují dva rozdílné způsoby interpretace tohoto ustanovení a to ten, že se zákonodárce v tomto ustanovení dopustil legislativní chyby, když v textu uvedl„ osobě obdarovanému blízké“, kdy v textu mělo být správně uvedeno:„ osobě dárci blízké“. Druhy způsob interpretace pak uvádí, že se o chybu nejedná: v takovém případě, osoby dárci blízké nemají být primárně těmi, vůči nimž je obdarovaný zavázán nějakým zvláštním ohledem. Avšak jestliže se obdarovaný proti těmto osobám proviní a dárce to bude považovat za ublížení jemu samotnému, pak je možné dar odvolat podle odstavce prvního. Druhý odstavec tak správně směřuje k osobám blízkým obdarovanému. V tomto konkrétním případě soud podle ustanovení odstavce 2) § 2072 „o. z.“ postupovat nebude, neboť se přiklání spíše k interpretaci, že se o chybu nejedná.

36. Soud tedy nejdříve posuzoval, zda má žalobkyně naléhavý právní zájem na určení jejího vlastnického práva k ideální jedné polovině předmětných nemovitostí. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně dopisem ze dne [datum] odvolala svůj dar pro nevděk a odstoupila od darovací smlouvy ze dne [datum] a zároveň vyzvala žalovaného, aby vyvinul potřebnou součinnost při zápisu vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem ve formě souhlasného prohlášení. Protože tak žalovaný neučinil, existuje v zápisu v katastru nemovitostí mezi faktickým a právním stavem rozpor. Odstranění tohoto rozporu s ohledem na chování žalovaného žalobkyně není schopna dosáhnout jinak, než pravomocným rozhodnutím soudu. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není.

37. Po provedeném dokazování má soud za to, že podmínky, za kterých mohla žalobkyně (dárkyně) odstoupit od darovací smlouvy pro nevděk, tj. že jí úmyslně (nebo z hrubé nedbalosti) žalovaný (obdarovaný) ublížil tak, že zjevně porušil dobré mravy, byly naplněny a žalobkyně tedy mohla odstoupit od darovací smlouvy pro nevděk, což také dopisem ze dne [datum], jehož převzetí žalovaný potvrdil do protokolu v opatrovnickém řízení, učinila.

38. Předně je třeba zdůraznit, že v této věci soud neposuzoval, zda došlo k údajnému týrání synů účastníků či nikoliv. To bylo předmětem trestního řízení, resp. sekundárně opatrovnického řízení, přičemž soudu jsou známy jak rozhodnutí v těchto řízeních učiněná, tak i průběh těchto řízení, a to z odůvodnění těchto rozhodnutí nebo např. z připojeného policejního spisu. Soud se rovněž nezabýval okolnostmi vzniku darovací smlouvy a pohnutkami, které vedly k podpisu této darovací smlouvy, protože se v tomto řízení nejedná o určení, zda je tato smlouva platná či nikoliv. Ostatně oba účastníci shodnými tvrzeními potvrdili platnost darovací smlouvy ze dne 15. 7. 2016. Stejně tak oba účastníci shodnými tvrzeními učinili nesporným i tvrzení, že Odvolání daru pro nevděk a výzva k uzavření souhlasného prohlášení ze dne 10. 1. 2018 bylo žalovanému doručeno. Soud v této věci tedy posuzoval pouze to, zda byly splněny podmínky, za kterých lze po obdarovaném legálně žádat vrácení daru pro nevděk ve smyslu ust. § 2072 odst. 1 „o. z.“, tedy za a) zda žalovaný ublížil žalobkyni tak, že zjevně porušil dobré mravy, za b) že tak učinil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, a za c), že mu to žalobkyně neprominula.

39. Z kontextu Odvolání daru…, podané žaloby a průběhu řízení je zřejmé, že žalobkyně žalovanému jeho nevděk neprominula.

40. Úmysl žalovaného soud pak spatřuje v tom, že vzhledem k tomu že se před rozvodovým řízením prakticky nepodílel na chodu domácnosti a výchově dětí (ovšem ani toto nebylo a není předmětem tohoto řízení) a navíc v počátku opatrovnického řízení ani neprojevoval výhrady vůči výchovnému působení (prostředí) žalobkyně, jeho jediným způsobem jak (poté co prvoinstanční soud v opatrovnickém řízení rozhodl o svěření dětí do výchovy matce, neboť k výchovnému prostředí matky neměl výhrady) dosáhnout toho, aby děti byly svěřeny do jeho péče, bylo žalobkyni, jako osobu převážně pečující o chod domácnosti a výchovu dětí,„ očernit“ tak, aby soud toto své rozhodnutí změnil. K tomu využil všechny prostředky. Jak z trestního spisu a především z opatrovnického spisu vyplývá, nebylo mu cizí ani před dětmi žalovanou znevažovat, ba dokonce popírat její existenci, na což poukazuje i znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svém posudku, který byl v tomto řízení rovněž proveden k důkazu.

41. Jednání ubližující žalobkyni, kterým jí zjevně žalovaný porušil dobré mravy, pak soud spatřuje nikoliv v samotném aktu podání trestního oznámení, ale ve způsobu jak to učinil. Ze způsobu jak to učinil je totiž zjevné, že smyslem podání trestního oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu týrání svěřené osoby, resp. týrání osoby žijící ve společném obydlí Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec], a podání podnětů na Oddělení sociálně-právní ochrany dětí v [obec] a v [obec], nebyla ochrana dětí před údajným týráním, ale snaha o diskreditaci žalobkyně a zároveň o diskreditaci osob, které byly pro žalobkyni v období řešení konfliktu souvisejícího s opuštěním společné domácnosti a rozvodu oporou. Ze Zprávy o týrání dětí svěřených do péče matky vypracované dne [datum] klinickým a forenzním psychologem a zároveň soudním znalcem [příjmení] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] je zjevné, že tento byl žalovaným koncem [anonymizováno] [rok] požádán o vypracování soudně znaleckého posudku. Z Posudku vypravovaného tímto znalcem (který je součástí jak opatrovnického spisu, tak policejního spisu /byl proveden k důkazu/), má soud za prokázané, že nejpozději dne [datum] vedl s nezletilým [jméno] v rámci vyšetření rozhovor o tom, že ho děda ([jméno] [příjmení]) bije. V posudku je dále uvedeno:„ Psycholog otce vyzval, aby domácí násilí oznámil na OSPOD a s dědou, panem [jméno] [příjmení], promluvil a eventuálně pohrozil, že pokud se to bude opakovat, tak že to ohlásí policii.“ Z provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalovaný tak učinil až bezprostředně před nařízeným odvolacím řízením v [časové období] [rok]. Z tohoto soud dovozuje, že žalovaný tak nečinil v zájmu nezletilých dětí (protože v zájmu nezletilých dětí by tak musel učinit ihned poté, co to zjistil, resp. ihned poté co mu to znalec doporučil – [datum]). Tím žalobkyni v rozporu s dobrými mravy ublížil a tím byly naplněny podmínky, za kterých lze podle ust. § 2072 odst. 1 „o. z.“, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 000 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) „a. t.“ ze dne 12. 3. 2018, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) „a. t.“ ze dne 17. 5. 2018, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) „a. t.“ ze dne 11. 9. 2020, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) „a. t.“ ze dne 9. 4. 2021 a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) „a. t.“ ze dne 26. 5. 2021 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 „a. t.“.

43. O povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývající z ust. § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla od této povinnosti podle § 11„ ZoSP“ osvobozena, soud rozhodne samostatným usnesením.