7 C 140/2020
č. j. 7 C 140/2020-129
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Brno 49 Co 115/2024-159- OS Brno-venkov 7 C 140/2020-129
- KS Brno 49 Co 115/2024-159
Citované zákony (3)
Plný text
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně hodnota Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: OBEC Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví
I. Žaloba, podle které se určuje, že žalobkyně má ve svém vlastnictví část parcely parc. č. , hodnota, v obci , adresa, a katastrálním území , adresa, , která je zapsána v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , o celkové výměře 400 m2 – novou parcelu – ostatní plochu – parcelního čísla , hodnota, , která vznikla dle geometrického plánu společnosti , právnická osoba, ., číslo plánu , Anonymizováno, a je v tomto geometrickém plánu zaměřena body a souřadnicemi:Anonymizovaná tabulkaSouřadnice pro zápis do KN-YSouřadnice pro zápis do KN-X739-11593584.761194748.20981-26593537.781194764.54981-59593540.331194763.571593676.741194745.052593579.651194733.063593578.461194750.394593575.271194740.485593569.771194742.426593569.421194741.477593560.201194744.7310593527.931194751.4212593557.491197757.7013593553.601194759.06se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to k rukám právního zástupce žalovaného.
1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že se cítí být vlastníkem části pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 400 m2(nově by se jednalo o pozemek parc. č. , hodnota, ) v obci , adresa, a katastrálním území , adresa, , který bezprostředně navazuje na pozemky parc. č. st. , hodnota, - zastavěná plocha nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , hodnota, - rodinný dům a parc. č. st. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , který již její právní předchůdci užívali jako zahradu. K tomu žalobkyně uvedla, že kupní smlouvou ze dne , datum, uzavřenou s panem , jméno FO, od něj koupila dům č. p. , hodnota, stojící na pozemku parc. č. st. , hodnota, o výměře 232 m² a dále budovu bez č. p./č. e. postavenou na pozemku parc. č. st. , hodnota, o výměře 194 m2, to vše v obci a katastrálním území , adresa, . Pozemky, které žalobkyně koupila, byly oploceny v těch hranicích, v jakých se nacházejí v době podání žaloby a doposud. Kupní smlouvu, jakož i všechny podklady připravoval advokát , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, a žalobkyně tedy měla za to, že kupuje vše, co pan , jméno FO, užíval a tedy vlastnil, před uzavřením kupní smlouvy s ní, tedy že koupila vše, co bylo oploceno. Žalobkyně, pan , jméno FO, stejně jako jeho právní předchůdci předmětnou část pozemku parc. č. , hodnota, užívali cca do roku 2016 v dobré víře, že jim patří. Tuto dobrou víru nikdo nezpochybňoval, stejně jako nikdo nezpochybňoval, že by se nemělo jednat o vlastnictví pana , jméno FO, a jeho právních předchůdců. V souvislosti s výše uvedeným a podáním této žaloby si žalobkyně nechala vypracovat geometrický plán č. , hodnota, , v němž je vydržená část pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, nově označená jako parc. č. , hodnota, . V rámci přednesu žaloby na nařízeném jednání žalobkyně dále doplnila, že ona stejně jako pan , jméno FO, , který byl jejím právním předchůdcem, jakož i pan , jméno FO, a , jméno FO, , což byli prarodiče žalobkyně, byli od roku 1957 v dobré víře, že jejich předmětná část pozemku parc. č. , hodnota, vlastnicky náležela. Po celou tuto dobu, tedy od roku 1957 se průběžní i aktuální vlastníci chovali jako by jim pozemek patřil, a až do roku 2015 nikdo jejich vlastnictví předmětné části pozemku nezpochybňoval. Je třeba uvést, že manželé , jméno FO, a , jméno FO, , což byli babička a dědeček žalobkyně, kupní smlouvou z , datum, koupili mimo jiné stavební parc. č. , hodnota, , která byla zapsána ve vložce č. , hodnota, v , město, , aniž by v této kupní smlouvě byla jakkoliv specifikována výměra či umístění tohoto pozemku. Následně , jméno FO, a , jméno FO, koupili stavební pozemek parc. č. , hodnota, zapsané ve vložce č. , hodnota, pozemkové knihy pro katastrální území , adresa, . V roce , adresa, , jméno FO, a jeho manželka , jméno FO, žádali o povolení stavby obytného domu na těchto výše uvedených pozemcích a tato stavba jim byla povolena. Stavba byla zkolaudována řádně, aniž by opět kdekoliv bylo opět uvedeno, jaké výměry mají předmětné pozemky a v jakých hranicích se nachází. Zároveň žalobkyně uvedla, že v roce 1957 v době, kdy všechny pozemky, tj. pozemek parc. č. st. , hodnota, a pozemek parc. č. st. , hodnota, včetně sporné části pozemku parc. č. , hodnota, byly pod oplocením, včetně oplocení předmětné části pozemku , hodnota, a toto oplocení se v tomto místě nachází dodnes. Nikdy nikdo ve vztahu k manželům , jméno FO, (, jméno FO, a , jméno FO, ) nezpochybňoval, že nejsou vlastníky předmětné části pozemku. Naopak , právnická osoba, v , město, rozhodnutím z , datum, nařídil panu , jméno FO, posunout boční část oplocení vedle sklepa , jméno FO, , a to na zadní straně oplocení o 70 cm. Současně bylo panu , jméno FO, povoleno, pokud vyhoví všem požadavkům uvedeným ve zmiňovaném rozhodnutí, oplocení zahrádky. Na základě těchto uvedených skutečností, nemohli , jméno FO, a , jméno FO, být jiného názoru, než že jsou řádnými vlastníky těch pozemků k hranicím, v jakých se nachází dům a případně ostatní nemovitosti a zejména oplocená část pozemku , hodnota, . V dědickém řízení vedeném po paní , jméno FO, , které bylo vedené státním notářstvím v , adresa, pod č. j. , Anonymizováno, , zdědil jak dům č. p. , hodnota, nacházející se na parc. č. st. , hodnota, a stodolu na pozemku parc. č. st. , hodnota, , spolu s těmito pozemky zdědil syn , jméno FO, , její syn, narozený , datum, . V rozhodnutí o dědictví opět není uvedena žádná výměra zděděných pozemků. Tedy i pan , jméno FO, od počátku také až do své smrti byl přesvědčen, že je vlastníkem i části pozemku č. , hodnota, , která je oplocena do dnešního dne kolejovými pražci, neboť v těchto hranicích tuto část pozemku v dobré víře, že jsou vlastníky, užívali jeho rodiče. V roce 2006, resp. , datum, uzavřel , jméno FO, se žalobkyní kupní smlouvu, dle níž žalobkyni prodal obě stavební parcely, tedy , hodnota, a , hodnota, . A byl to právě advokát , tituly před jménem, , jméno FO, , který do kupní smlouvy , jméno FO, a žalobkyní uvedl výměry pozemků. Na základě jejího zadání měla tedy žalobkyně za to, že jako odborník připravil kupní smlouvu i na část pozemku parc. č. , hodnota, , která byla pod oplocením a neměla důvod pochybovat o tom, že tomu tak není. V kupní smlouvě z , datum, jsou sice uvedeny výměry pozemků, ovšem žalobkyně neměla důvod přeměřovat, zda to, co její rodina a její předkové užívali a ona dodnes užívá, tedy i předmětnou část pozemku č. , hodnota, co do výměry odpovídá tomu, co je uvedeno v kupní smlouvě. Žalobkyně dále uvedla, že až v roce 2015, kdy chtěla dům zrekonstruovat, v souvislosti s jednáním s bankou zjistila, že část pozemku č. , hodnota, , kterou její předkové užívali minimálně 60 let, není v jejím vlastnictví.
2. Žalovaný nárok žalobců neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Na svou obranu předně uvedl, že nesouhlasí s tím, že žalobkyně předmětný pozemek vydržela. K tomu žalovaný ve svém vyjádření dále uvedl, že žalobkyně kupní smlouvou ze dne , datum, nabyla vlastnické právo k pozemkům parc. č. st. , hodnota, a parc. č. st. , hodnota, a ke stavbě č. p. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, . Vklad vlastnictví byl proveden k , datum, . V roce 2015 žalobkyně provedla vůči katastru nemovitostí ohlášení vlastníka stavby ke stavbě č. p. , hodnota, , toto řízení bylo ukončeno dne , datum, . Dne , datum, podala žalobkyně k žalovanému Žádost o odkoupení pozemku, ve které žádá o odkup části pozemku, který je nyní předmětem sporu. Žádost o odkup pozemku byla zastupitelstvem obce zamítnuta. Dále žalovaný uvedl, že žalobkyně tvrdí, že předmětný pozemek vydržela, tak tomu tak není, neboť nenaplňuje ani jeden z předpokladů pro vydržení: existence domnělého právního titulu, dobrá víra oprávněného, že je vlastníkem dotčené části nemovitosti, existence omluvitelného omylu, že je oprávněným vlastníkem dotčené části nemovitosti a uplynutí desetileté vydržecí doby. Z žádosti žalobkyně z října 2015 je patrné, že se za vlastníka pozemku vůbec nepovažovala, neboť ve své žádosti výslovně uvedla: „po zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí žalobkyně zjistila, že část pozemku… je ve vlastnictví žalovaného“. Žalovaný k tomu dále uvedl, že právě dobrá víra o vlastnictví pozemku je předpokladem pro vydržení a že musí „existovat“ po celou dobu vydržecí doby, t. j. nejméně po dobu deseti let. Tedy nejméně od roku 2015 „ví“, že není vlastníkem předmětného pozemku a od jejího nabytí pozemku v roce 2006 ani neuplynula desetiletá lhůta. Žalovaný se také vyjádřil ke kupní smlouvě jako k putativnímu právnímu titulu: předmětem kupní smlouvy ze dne , datum, jsou výslovně dvě stavební parcely (vedené jako „st.“) a na nich stojící budovy. Žádný pozemek zahrady, jak uvádí žalobkyně. Žalobkyně si rovněž musela být vědoma toho, že do svého vlastnictví nabyla pozemky o celkové výměře 426 m², zatímco celková výměra pozemků včetně předmětné části pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 400 m², by byla celkem , hodnota, m². K tomu žalovaný odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , ve kterém je mimo jiné uvedeno, že „omluvitelnost omylu držitele při překročení výměry nabytého pozemku u více než 100 % lze připustit jen zcela výjimečně, byly-li pro to dány mimořádné okolnosti případu“. Žalovaný i s odkazem na výše uvedené má za to, že žádné mimořádné okolnosti v tomto případě dány nebyly. V reakci na doplněná skutková tvrzení během prvního nařízeného jednání ve věci žalovaný pak uvedl, že předmětný pozemek nemohli vydržet ani právní předchůdci žalobkyně. Ti podle tvrzení žalobkyně nabyli pozemek p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, na základě kupní smlouvy ze , datum, a pozemek p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, kupní smlouvou ze dne , datum, a od roku 1957 byli v dobré víře, že předmětný pozemek (část pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, ) jim patří. Přičemž domnělý právní titul odvozují od povolení rady , právnická osoba, v , město, ze dne , datum, oplotit zahrádku. Podle žalovaného naopak právě toto rozhodnutí rady , právnická osoba, v , město, je důkazem, že právní předchůdci žalobkyně vlastníkem pozemku nebyli a nemohli si to ani myslet, že jsou vlastníky předmětného pozemku. Pokud právní předchůdci žalobkyně cca po 11 letech od nabytí pozemku parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, katastrální území , adresa, , tj. v roce 1957 požádali tehdejší místní národní výbor, aby si mohli oplotit část obecního pozemku, je to dalším zjevným důkazem o tom, že věděli, že užívají cizí pozemek, k čemuž potřebují povolení, které může kdykoliv zaniknout.
3. Na prvním místě musel soud vyřešit otázku, zda tu vůbec existuje naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 zák. č. 99/, hodnota, Sb. Občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na určení vlastnictví žalobkyně k výše uvedenému pozemku. Ustálená soudní praxe dospěla ke konstantnímu závěru, že určovací žaloba má preventivní charakter a má místo jednak tam, kde lze její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. V daném konkrétním případě je zřejmé, že na určení vlastnického práva k předmětnému pozemku naléhavý právní zájem mají, neboť bez požadovaného určení by jejich vlastnické právo nemohlo být zapsáno do katastru nemovitostí, a tedy nebylo by možné dosáhnout souladu mezi stavem právním a faktickým.
4. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný je toho času v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Dále mezi účastníky není sporu o tom, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , hodnota, – bydlení, to vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , který nabyla na základě Kupní smlouvy ze dne , datum, .
5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému stavu: z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného dálkovým přístupem má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, - ostatní komunikace o výměře 747 m² zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, je žalovaný.
6. Z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného dálkovým přístupem má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku parc. č. st. , hodnota, - nezastavěná plocha a nádvoří o výměře 426 m², jehož součástí je stavba č. p. , hodnota, zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, je žalobkyně.
7. Z Kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, uzavřené mezi , jméno FO, , zastoupeným zvláštním zástupcem , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, (žalobkyní) má soud za prokázané, že touto kupní smlouvou , jméno FO, žalobkyni prodal stavební parcelu parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 234 m², na ní stojící dům č. p. , hodnota, - bydlení a stavební parcelu parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 194 m² a na něm stojící budovy bez č. p./č. e. vše v katastrálním území a obci , adresa, , zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to se všemi součástmi a příslušenstvím. Touto smlouvou bylo pro , jméno FO, žalobkyní zároveň zřízeno věcné břemeno doživotního práva bydlení v domě č. p. , hodnota, v , město, .
8. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, má soud za prokázané, že tímto rozsudkem soud schválil kupní smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene ze dne , datum, , a to z důvodu, že , jméno FO, , jako prodávající byl v době prodeje nemovitosti v jeho vlastnictví, zbaven způsobilosti k právním úkonům.
9. Z Geometrického plánu číslo , hodnota, -101/2015 ze dne , datum, má-li soud za prokázané, že v tomto geometrickém plánu je nově zaměřená budova č. p. , hodnota, na pozemku parc. č. st. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Tímto geometrickým plánem došlo ke sloučení pozemků parc. č. st. , hodnota, a parc. č. st. , hodnota, do pozemku parc. č. st. , hodnota, o výměře 426 m² a k vytvoření z části pozemku parc. 597/3 nového pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 400 m².
10. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud dále za prokázané, že žalobkyně je stále vlastníkem pozemku parc. č. st. , hodnota, na základě kupní smlouvy ze dne , datum, a k úpravě jejího vlastnického práva ke stavbě č. p. , hodnota, – bydlení, stojící na pozemku parc. č. st. , hodnota, na základě ohlášení vlastníka pozemku – vlastníka stavby ze dne , datum, . Ostatní skutečnosti uvedené v tomto výpise jsou stejné jako ve výpise pořízeném dálkovým přístupem (viz výše).
11. Z dopisu označeného jako Žádost o odkoupení pozemku zaslaného žalobkyní žalovanému ze dne , datum, má soud za prokázané, že v tomto dopise žalobkyně žalovaného žádá o možnost odkoupení části pozemku parc. č. , hodnota, , a to části odpovídající výměře 400 m², který je užíván jako zahrada. Přílohou tohoto dopisu je výše uvedený geometrický plán č. , hodnota, - 101/2015 ze dne , datum, .
12. Z dopisu označeného jako Sdělení zaslaného žalovaným žalobkyni ze dne , datum, má soud za prokázané, že v tomto dopise žalovaný žalobkyni sděluje, že zastupitelstvo obce , adresa, na svém zasedání dne , datum, projednalo žádost žalobkyně a sděluje jí, že s prodejem pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, o výměře 400 m² nesouhlasí a její žádost zamítlo.
13. Z dopisu žalované ze dne , datum, a z dopisu žalobkyně ze dne , datum, soud neučinil pro rozhodnutí v této věci žádná významná skutková zjištění.
14. Z Kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi , jméno FO, a , jméno FO, a manžely , jméno FO, a , jméno FO, má soud za prokázané, že touto kupní smlouvou manželé , jméno FO, a , jméno FO, koupili dům č. p. , hodnota, a stavební parcelu parc. č. , hodnota, v , město, .
15. Z Usnesení Okresního soudu v Hustopečích č. d. 802/48 ze dne , datum, má soud za prokázané, že tímto usnesením výše označený soud povolil podle kupní smlouvy z , datum, vklad vlastnického práva na jména manželů , jméno FO, a , jméno FO, k domu č. p. , hodnota, se stavební částicí , hodnota, ve vložce číslo , hodnota, pozemkové knihy pro katastrální území , adresa, .
16. Z listiny označené jako Žádost o vydání stavebního povolení ze dne , datum, adresované Okresnímu národnímu výboru v Hustopečích má soud za prokázané, že tímto , jméno FO, požádal o vydání stavebního povolení a vydání evidenčního listu na stavbu rodinného domu v , město, , který hodlá postavit na parc. č. , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , adresa, .
17. Z výměru Okresního národního výboru , adresa, ze dne , datum, má soud za prokázané, že tímto výměrem Okresní národní výbor v Hustopečích udělil , jméno FO, povolení ke stavbě obytného domu číslo , hodnota, v , město, na pozemku p. č. , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území obce , adresa, za níže uvedených podmínek. Zároveň ve stejný den Okresní národní výbor v Hustopečích vydal pro , jméno FO, Evidenční list pro drobnou stavbu č. , hodnota, .
18. Z Rozhodnutí Rady místního národního výboru v , město, ze schůze konané , datum, ve věcí nesrovnalosti se sousedem , adresa, , jméno FO, zaslán opis tohoto rozhodnutí, v němž je mimo jiné uvedeno: „Vám ukládá rada MNV, abyste provedl do , datum, svod vody přes zahradu do hlavního příkopu podle své volby /příkop nebo kanalizace/ se záchytnou šachtou mimo cestu. Posunout boční část oplocení vedle sklepa , jméno FO, č. p. , Anonymizováno, na zadní straně oplocení o 70 cm. Provést úpravu cesty a odstranit strom /jeřábek/ dřevo předat MNV. Po vyhovění těmto požadavkům povoluje se vám oplocení zahrádky.“19. Z Rozhodnutí Rady místního národního výboru v , město, ze schůze konané , datum, ve věci sousedských nesrovnalostí mezi Vámi a sousedem J. , jméno FO, č. p. , hodnota, byl , jméno FO, zaslán opis tohoto rozhodnutí, v němž bylo , jméno FO, uloženo 6 úkolů a až do vyřízení a udělení povolení mu bylo zakázáno oplocování navážení zeminy na zahrádku.
20. Z Rozhodnutí Státního notářství v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, má soud za prokázané, že tímto rozhodnutím mimo jiné pozůstalý syn , jméno FO, , narozený , datum, nabyl do svého vlastnictví dům č. p. , hodnota, se st. pl. , hodnota, a stodolu se st. pl. , hodnota, …, dům č. p. , Anonymizováno, se st. pl. , Anonymizováno, a další věci a zároveň byl povinen pozůstalým sourozencům vyplatit odpovídající část hodnoty dědictví.
21. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí v této věci.
22. Z knihovních vložek číslo , hodnota, a číslo , hodnota, má soud za prokázané, že v těchto listinách jsou označeny stavební pozemek p. č. , hodnota, a stavební pozemek p. č. , hodnota, bez uvedení jejich výměry.
23. Z Rozhodnutí o vydání konfiskovaných nemovitostí u přídělového řízení a jejím odevzdání do vlastnictví … ze dne , datum, má soud za prokázané, že v této listině je mimo jiné označena stavební parcela čp. , hodnota, bez uvedení jejich výměry.
24. Z Rozhodnutí Státního notářství v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, , hodnota, má soud za prokázané, že tímto rozhodnutím zůst. vdova nabyla vlastnictví po , jméno FO, dům č. p. , hodnota, se st. pl. , hodnota, a stodolu se st. pl. , hodnota, …, dům č. p. , Anonymizováno, se st. pl. , Anonymizováno, a další věci. Ani v tomto rozhodnutí nejsou uvedeny výměry předmětných stavebních pozemků.
25. Z listiny označené jako Návrh na ustanovení zvláštního zástupce , jméno FO, , nar. , datum, , t. č. Psychiatrická léčebna , adresa, ze dne , datum, , který vypracoval advokát , jméno FO, , má soud za prokázané, že již v té době si žalobkyně byla vědoma toho, že je vlastníkem stavební parcely parc. č. st. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 232 m² a stavební parcely parc. č. st. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 194 m², obě parcely v katastrálním území , adresa, zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, . Žádná zmínka o žádné zahradě.
26. Z Návrhu na zahájení řízení ve věci schválení právního úkonu za zbaveného způsobilosti k právním úkonům, který byl u Okresního soudu v , adresa, podán dne , datum, , a který zpracoval advokát , jméno FO, , má soud za prokázané, že v této listině bylo uvedeno, že , jméno FO, je vlastníkem domu č. p. , hodnota, , stojícím na stavební parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 232 m², stavební parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha nádvoří o výměře 232 m², budovy bez č. p./č. e. postavené na stavební parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 194 m² a stavební parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha nádvoří o výměře 194 m², vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Žádná zmínka o žádné zahradě.
27. Z protokolu o jednání zdejšího soudu ve věci , spisová značka, ze dne , datum, soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť v tomto protokole žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu zmiňovány nejsou.
28. Z leteckého měřičského snímků z roku 1947 má soud za prokázané, že v lokalitě předmětné zahrady se tehdy nacházela polní cesta. Z leteckého snímku ze současnosti pořízeného prostřednictvím dálkového přístupu přes internet (ortomapy) je zřejmé, že v současné době se tam ta cesta již nenachází. Z přiložených katastrálních map (čísla listů 89-91 spisu) soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť jsou v takovém měřítku, že z nich zjistit nic nelze.
29. Z návrhu novostavby rodinného domu p. , jméno FO, ze , Anonymizováno, č. , hodnota, má soud za prokázané, že návrh zobrazuje podobu staveb a obsahuje rovněž zákres katastrální mapy, kdy za rodinným domem je vyznačena parcela označená jako zahrada, tato parcela však bezprostředně nenavazuje na předmětný rodinný dům a neobsahuje ani číslo dané parcely, zatímco ostatní parcely zakreslené v katastrální mapě číslem parcely označeny jsou.
30. Ze Zápisu o schůzi rady MNV v , město, konané dne , datum, má soud za prokázané, že v tomto zápisu je pod bodem 3) uvedeno: „Ve sdělení za uplynulý týden informuje předseda radu MNV o místním šetření ve věci prodeje pozemku na rozšíření dvorků Pod dědinou“. , jméno FO, , adresa, odmítá odkoupiti zbytek pozemku, který zůstává po vybudování cesty a příkopu a žádá o odprodej pozemku v hraniční čáře svého domu. Vzhledem k tomu, že cestu a příkop pro odtok vody z „, Anonymizováno, “ je nutnou na uvedeném pozemku vybudovati rada MNV jeho žádost o odprodej pozemků zamítla.“31. Soud neprováděl důkaz zvukovým záznamem rozhovoru s , jméno FO, , nar. , datum, , neboť, pokud by potřeboval její svědectví, , jméno FO, by sám vyslechl jako svědka s tím, že by ji před výslechem náležitě jako svědka poučil, a to případně v místě jejího bydliště, pokud by se ze zdravotních nebo jiných důvodů nemohla k soudu dostavit. Soud neprováděl ani navržený důkaz výslechem , jméno FO, , a to z důvodu, že má za to, že skutečnosti, které by měla , jméno FO, svou výpovědí dosvědčit, byly v řízení prokázány provedenými listinnými důkazy, především historickými fotografiemi, ze kterých je zřejmé že v místech předmětné zahrady byla v minulosti cesta, a zápisy a rozhodnutími rady MNV , adresa, ohledně možnosti odkupu předmětného pozemku, respektive ohledně souhlasu s používáním předmětného pozemku jako zahrady.
32. Soud neprováděl důkaz znaleckým posudkem vyhotoveným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, v řízení zdejšího soudu sp. zn. , Anonymizováno, , neboť zdravotní stav a otázky posuzované osoby v tomto znaleckém posudku nemají žádný význam pro rozhodnutí soudu v této věci. Navíc se jedná o citlivé osobní údaje , jméno FO, .
33. Ze stejného důvodu, z jakého soud neprováděl důkaz výslechem , jméno FO, , soud neprováděl ani důkaz výslechem , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Soud dotazem na právního zástupce žalobkyně zjistil, k čemu by tito navrhovaní svědci měli vypovídat a konstatoval, že tyto skutečnosti byly v řízení prokázány jinými důkazy.
34. K vydržení vlastnického práva k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky. K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let (ust. § 1091 odst. 1 a 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
35. Podle ust. § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.
36. Podle ust. § 1090 odst. 1 o. z. se k řádnému vydržení vyžaduje pravost držby, a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.
37. Podle ust. § 991 o. z. je držba řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.
38. Podle ust. § 992 odst. 1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.
39. Podle ust. § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Dle důvodové zprávy k tomuto ustanovení je účelem mimořádného vydržení poskytnout ochranu faktickým stavům, jejichž základ je sice pochybný nebo sporný, ale kde tvrzené nebo domnělé vlastnictví trvá značně dlouhou dobu.
40. V tomto duchu je umožněno vydržet vlastnické právo tomu, kdo neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá, ale jeho držba trvala po dvojnásobně dlouhou vydržecí dobu. To neplatí, pokud ten, kdo vydržení popírá, prokáže osobě, která se mimořádného vydržení dovolává, její nepoctivý úmysl. Zákon tedy pro mimořádné vydržení nepožaduje řádnost držby, musí se však jednat o držbu „nikoliv v nepoctivém úmyslu“.
41. Podle ust. § 3066 o. z. se do doby stanovené v ust. § 1095 započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve, než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.
42. Podle ust. § 2189 o. z. platí: „Přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.“43. Protože žalobkyně v této věci tvrdila, že předmětný pozemek do svého vlastnictví nabyl již její právní předchůdce (, jméno FO, , popřípadě jeho právní předchůdci), a to na základě vydržení podle zák. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku je nutné zmínit ust. § 134 odst. 1 tohoto zákona: „Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.“44. Podle ust. § 130 tohoto zákona platí: „Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.“45. Přechodné ustanovení v o. z., tj. ust. § 3028 odst. 3, zní: „Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.“46. V dané věci soud některé vztahy posuzoval i podle zák. č. 141/1950 Sb. občanského zákoníku. Zejména podle příslušných ustanovení o výpůjčce, tj. podle ust. § 410 tohoto zákona, podle kterého platí: „§ 410 zák. č. 141/1950 Sb. občanský zákoník „Smlouvou o výpůjčce přenechává půjčitel věc vypůjčiteli k bezplatnému dočasnému užívání.“47. Z obsahu spisu vyplývají pro věc následující rozhodné skutečnosti: dne , datum, podala žalobkyně u zdejšího soudu žalobu, kterou se s odůvodněním, že je vlastníkem části pozemku (ohraničeného souřadnicemi uvedenými v Geometrickém plánu č. , hodnota, ) parc. č. , hodnota, v obci a katastrálním území , adresa, o výměře 400 m2, v tomto geometrickém plánu označenou jako parc. č. , hodnota, – ostatní plocha, domáhala určení že je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , který bezprostředně navazuje na parc. č. st. , hodnota, a parc. č. st. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, a který užívá jako zahradu. Vlastnictví k výše uvedeným nemovitostem žalobkyně nabyla Kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne , datum, . Touto kupní smlouvou žalobkyně od , jméno FO, , nar. , datum, , koupila pozemek parc. č. st. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 232 m2, jehož součástí je stavba č. p. , hodnota, rodinný dům a pozemek parc. č. st. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 194 m2, jehož součástí je budova bez čp/če se všemi součástmi a příslušenstvím. Předmětem koupě podle této kupní smlouvy není žádná zahrada. V této smlouvě bylo pro prodávajícího zároveň zřízeno věcné doživotní bezplatné právo bydlení v domě č. p. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Ani v dohodě zřízení věcného břemene, ve které jsou mimo jiné uvedeny i místnosti, které je prodávající oprávněn užívat, není žádná zmínka užívání zahrady. S ohledem na skutečnost, že , jméno FO, byl v době uzavření kupní smlouvy osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům, byla tato kupní smlouva rozsudkem zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, schválena. Společně s domem žalobkyně (stejně jako její právní předchůdce) užívala zahradu, která byla oplocena a o které si cca do roku 2016 v dobré víře myslela že jí patří a že ji koupila spolu s domem.
48. Mezi stranami není sporné, že v současné době je jako vlastník předmětného pozemku v katastru nemovitostí zapsán žalovaný.
49. Dne , datum, podala žalobkyně k žalovanému žádost o odkoupení pozemku, ve které žádá o odkup části pozemku, která je předmětem tohoto sporu. Žádost o odkup části pozemku byla zastupitelstvem obce zamítnuta. Protože žalobkyně neuspěla s žádostí o odkup předmětného pozemku, a protože nesouhlasila s odůvodněním zastupitelstva, proč jí pozemek nebyl odprodán, podala tuto žalobu. Tedy žalobkyně (stejně tak všichni její právní předchůdci) od , jméno FO, koupila (nabyli do svého vlastnictví) pouze stavební pozemky a na nich stojící stavby (a snad malý dvorek) z žádné kupní smlouvy ani jiné smlouvy (např. ze smlouvy o zřízení věcného břemene) nevyplývá, že by předmětem těchto smluv měla být i zahrada. Toho si žalobkyně musela být vědoma a také proto v roce 2015 požádala o odkup části předmětného pozemku o výměře 400 m2, který byl v té době a je dodnes užíván jako zahrada, a jako zahrada je i oplocen. S ohledem na výše uvedené, žalobkyně sama předmětný pozemek nemohla vydržet. Pokud v roce 2006 koupila dům a budovu bez čp/če spolu se stavebními pozemky pod těmito budovami, nemohla se domnívat, že s těmito stavebními pozemky koupila i „zahradu“ nebo jakoukoliv ostatní plochu, tím spíš, že po celou dobu byla ve všech případech zastoupena advokátem, který jí mohl a měl odborně poradit vše důležité ohledně smluv, které pro ni připravoval. Protože však plocha za domem byla oplocena, a protože nikdo nezpochybňoval, že tyto pozemky užívá neoprávněně, mohla se důvodně domnívat, že její užívání těchto pozemků je legální. To však neznamená, že by tyto pozemky měla v poctivé držbě (že by byla oprávněným držitelem), a že by jejich nerušené užívání jakkoliv zakládalo možnost přechodu vlastnického práva. Naopak z provedeného dokazování je zřejmé, že i právní předchůdci žalobkyně si byli vědomi toho, že pozemek za jejich domem (předmětný pozemek) není jejich a snažili se věc řešit, a to jak se sousedy, tak s Radou místního národního výboru v , město, , o čemž svědčí mimo jiné Rozhodnutí Rady místního národního výboru v , město, ze dne , datum, , ve kterém je mimo jiné uvedeno: „Po vyhovění těmto požadavkům povoluje se vám oplocení zahrádky.“ Z tohoto rozhodnutí je tedy zřejmé, na základě čeho došlo k oplocení předmětného pozemku. Tedy ze skutečnosti, že je pozemek oplocen (do současnosti) nelze v žádném případě dovozovat, že tato skutečnost může zakládat povědomí uživatele, že je oprávněným držitele ve smyslu ustanovení o vydržení (poctivá držba=držba v přesvědčení, že jsem vlastník). Pokud mi vlastník pozemku povolí jeho užívaní, popř. i jeho oplocení, neznamená to, že ho na mě převádí nebo vytváří podmínky pro pozdější přechod vlastnictví na základě vydržení. Pořád se jedná jen o užívání pozemku se souhlasem vlastníka. V terminologii o. z. se jedná o takzvanou výprosu ve smyslu ust. § 2189 o. z. Na základě užívaní věci jako „výpůjčky“ nebo jako „výprosy“ však nemůže dojít k přechodu vlastnického práva vydržením, ať jsou podmínky takovéhoto právního vztahu jakékoliv – třeba „povolení“ oplocení pozemku. V roce 1957, tedy v roce, kdy Rada místního národního výboru vydala rozhodnutí o povolení oplocení pozemku v tehdy platném občanském zákoníku institut výprosy nebyl, právní vztah mezi obcí , adresa, a uživatelem předmětného pozemku nejvíce odpovídal „výpůjčce“ podle ust. § 410 zák. č. 141/1950 Sb. v tehdy platném znění. Právní předchůdci žalobkyně pak nemohli předmětný pozemek vydržet na základě takzvaného mimořádného vydržení ve smyslu ust. § 1095 o. z., neboť tento institut v tehdejším právu nebyl. Žalobkyně sama pak předmětný pozemek nemohla nabýt na základě mimořádného vydržení, neboť od jejího nabytí nemovitostí (nikoliv předmětného pozemku) v roce 2006 ještě ani do dne rozhodování soudu ve věci neuplynula dvacetiletá vydržecí doba. Pokud by žalobkyně tvrdila, že vlastnictví k předmětnému pozemku nabyla na základě vydržení podle ust. § 1089 o. z., pak ani podle tohoto ustanovení nemohla vlastnictví nabýt, neboť, pokud by i prokázala, že se při koupi pozemku důvodně domnívala, že jej vlastní, tak pokud v roce 2015 požádala žalovaného o odprodej pozemku, tak ani ona nedržela předmětný pozemek po dobu více než 10 let v dobré víře že jí patří, tedy v poctivé držbě. Navíc v neprospěch žalobkyně ohledně rozsahu poctivé držby působí i judikatura Nejvyššího soudu České republiky jako například rozsudek , spisová značka, ze dne , datum, ve kterém je mimo jiné uvedeno: „Omluvitelnost omylu držitele při překročení výměry nabytého pozemku o více jak 100 % lze připustit jen zcela výjimečně, byly-li pro to dány mimořádné okolnosti případu.“ Žalobkyně však žádné mimořádné okolnosti případu v dané věci ani netvrdila ani neprokazovala.
50. Na základě uvedeného skutkového stavu vycházel soud z citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně (a ani její právní předchůdci) nemohla předmětný pozemek vydržet. Soud má za to, že podmínky držby (mimořádné držby) nebyly ze strany žalobkyně splněny. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a délku držby žalobkyně (ani její právní předchůdci) nevydržela předmětný pozemek a vzhledem k výše popsaným okolnostem jej ani mimořádně nevydržela. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými a dalšími důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobu v plném rozsahu zamítl.
51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 638,07 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 300 Kč za pořízení kopií listin ze spisu , Anonymizováno, u Okresního soudu ve , Anonymizováno, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , Anonymizováno, , z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , Anonymizováno, , z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , Anonymizováno, , z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , Anonymizováno, . 2023 a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , Anonymizováno, 2024 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 114,11 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , Anonymizováno, náhrada 1 187,96 Kč za 116 ujetých km v částce 787,96 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,63 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , Anonymizováno, náhrada 668,70 Kč za 69 ujetých km v částce 468,70 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,63 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , Anonymizováno, náhrada 1 257,45 Kč za 116 ujetých km v částce 857,45 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,63 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 114,11 Kč ve výši 4 223,96 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.