7 C 271/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Irenou Hladíkovou, Ph.D., LL.M. ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A Jméno advokáta B proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 919 636 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 919 636 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 919 636 Kč od 10. 3. 2020 do zaplacení, vše do 3 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci další zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 374 114 Kč od 10. 3. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 42 % částkou 115 129 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov náhradu nákladů řízení ve výši 71 % částkou 15 003,72 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov náhradu nákladů řízení ve výši 29 % částkou 1 128,28 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se žalobou došlou, doručenou soudu dne 2. 11. 2022, za připuštění změny žaloby usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 23. 10. 2023 č. j. 7 C 271/2022-195, domáhal zaplacení částky 1 293 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z této částky od 10. 3. 2020 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že účastníci uzavřeli ústní dohodu stvrzenou písemným záznamem vyhotoveným , jméno FO, , na základě které byl mezi účastníky dohodnut prodej nemovité věci a žalovaná se zavázala žalobci vyplatit částku v penězích vypočtenou tak, že z kupní ceny za prodej předmětných nemovitých věcí se odečte částka odpovídající zůstatku na úvěrovém účtu vedeném , Anonymizováno, k úvěrové smlouvě č. , Anonymizováno, , a částka odpovídající všem dalším závazkům žalované, které před prodejem předmětných věcí žalovaná vyčíslí, dělená 4. Kupní smlouvou uzavřenou dne 9. 3. 2020 došlo k prodeji předmětných nemovitých věcí za kupní cenu 5 175 000 Kč. Dne 9. 6. 2020 žalovaná uhradila žalobci část závazku dle jejich dohody ve výši 600 000 Kč. Zbývá zaplatit 693 750 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Shodně se žalobcem tvrdila uzavření kupní smlouvy ohledně pozemku parcela č. St. , Anonymizováno, , jehož součásti je stavba domu – budova č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, dne 9. 3. 2020. Kupní smlouva byla uzavřena mezi prodávající, žalovanou, a kupujícím , jméno FO, . Kupní cena činila 5 175 000 Kč. Prodávající a kupující se dohodli, že část kupní ceny odpovídající aktuální výši pohledávky pana , jméno FO, ve výši 1 496 457 Kč bude uvolněna na účet zástavního věřitele, zbývající část kupní ceny 3 678 543 Kč bude vyplacena ve prospěch prodávající na účet č. , č. účtu, . Předmětnou nemovitost darovala dne 16. 4. 2010 matka žalované žalované. Žalobce je otcem žalované. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 27. 1. 2016 č. j. 5 C 252/2013-216 byla zamítnuta žaloba matky žalované, která se domáhala určení vlastnictví k předmětným nemovitostem a vrácení daru. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2017 č. j. 13 Co 216/2016-269 bylo odmítnuto odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 27. 1. 2016 č. j. 5 C 252/2013-216. Nemovitosti tedy byly ve výlučném vlastnictví žalované a žalobci nepřísluší žádné finanční vyrovnání. Na nemovitostech vázlo zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. , Anonymizováno, ve výši 802 000 Kč ve prospěch , Anonymizováno, a exekuce vedené soudním exekutorem , jméno FO, . Exekuční nároky byly zajištěny půjčkou žalované od , jméno FO, . Dne 8. 2. 2018 byla mezi zástavním věřitelem , jméno FO, a žalovanou uzavřena zástavní smlouva k nemovitým věcem, zapsána v katastru nemovitostí. Zaplacení částky 600 000 Kč tvrzené žalobcem jako částečné plnění žalovaná popírá. Pokud by snad soud uznal nějaký nárok žalobce, pak by to mohla být pouze částka 319 615, 25 Kč. Částka 3 678 457 Kč děleno 4 činí 919 614,25 Kč, případných zaplacených 600 000 Kč dává částku 319 615,25 Kč. Žalovaná tvrdila, že žalobci byla , jméno FO, poukázána celkem částka ve výši půjčky 913 075 Kč. Žalovaná popírá uzavření dohody tvrzené žalobcem a popírá podpis na záznamu o dohodě předložený žalobcem. Předložená dohoda je zcela neurčitá a nevymahatelná. K uznání dluhu podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) nedošlo (§ 2054 o. z.). Žalobce si půjčil od partnera žalované , jméno FO, částku 600 000 Kč, která mu byla zaslána 9. 6. 2020 z účtu , jméno FO, ; peníze nebyly odeslány na plnění žalované tvrzené žalobcem. Od roku 2018 do roku 2020 byly zasílány půjčky ve výši celkem 913 075 Kč žalobci z účtu , jméno FO, . Žalobce z prodeje předmětných nemovitostí nežádal ničeho s tím, že finanční prostředky se rozdělí pro vnuky , jméno FO, a , jméno FO, .

3. Podáním došlým, doručeným soudu dne 18. 1. 2023 žalobce tvrdil, že žalovaná si byla vědoma nároku žalobce na výplatu odpovídající části z výtěžku z prodeje předmětných nemovitých věcí, neboť do rekonstrukce nemovité věci žalobce investoval v podstatě veškeré své výdělky, úspory a svůj čas. Žalovaná sdělila žalobci, že se na předmětných nemovitostech nadřel, matka žalované žalobce podvedla a nic mu nedala. Dohodli se proto, že žalovaná dům prodá, část výtěžku se rozdělí na 4 díly. V květnu 2011 bylo manželství žalobce a matky žalované pravomocně rozvedeno, žalobce se s matkou žalované na vypořádání společného jmění manželů nijak nevyrovnal. Matka žalované obdržela nemovitosti darem od své babičky, nicméně žalobce pracující u Policie ČR dosahoval dlouhodobě poměrně vysokých příjmů, které použil na rekonstrukci předmětných nemovitých věcí. Pro neutěšené vztahy mezi manžely a opakované zadlužování matky žalované se žalobce v roce 2007 z rodinného domu odstěhoval na ubytovnu, přičemž matce žalované vše zanechal. Vztahy mezi účastníky tohoto soudního řízení byly velmi dobré do září 2021. Žalobce žalovanou a svého vnuka zval na dovolené, koupil žalované auto a poskytoval rovněž žalované půjčky. Vztahy se změnily přibližně v září 2021, kdy se žalobce vrátil z dovolené, na kterou vzal i syna žalované , jméno FO, . Žalobci není znám důvod změny chování žalované. Žalovaná přestala kontaktovat žalobce, nekontaktovala ho ani na Vánoce ani na 60. narozeniny žalobce. Předžalobní výzvy byly doručovány doporučeně na dodejku do vlastních rukou žalované. Žalobce se pokoušel řešit situaci mimosoudně. Žalovaná žádné závazky před prodejem nemovitosti nevyčíslila. Žalobce odkázal na jím tvrzenou ústní dohodu. Z účtu, ze kterého žalovaná hradila žalobci částku 600 000 Kč žalobci, hradila žalovaná veškeré půjčky, které jí žalobce poskytl, a na tento účet byly poukazovány platby adresované žalované. Žalovaná používala účet , jméno FO, z důvodu exekucí a dluhů žalované. Finanční situace , jméno FO, neumožňovala tvrzenou půjčku žalobci 913 075 Kč. Žalobce je dlouhodobě finančně zcela soběstačný, je zaměstnán a má pravidelný příjem.

4. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 22. 11. 2023 č. j. 7 C 271/2022-225 byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 1 293 750 Kč s zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 1 293 750 Kč od 10. 3. 2020 do zaplacení. Žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v plné výši částkou 2 100 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí a žalobci byla uložena povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov náhradu nákladů řízení státem zálohově placených v plné výši.

5. Proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 22. 11. 2023 č. j. 7 C 271/2022-225 podal žalobce včas odvolání. V průběhu odvolací lhůty žalobce vzal zpět žalobu o zaplacení částky 374 114 Kč. Prodejní cena nemovitostí byla 5 175 000 Kč. Částka 1 496 457 Kč byla vyplacena panu , jméno FO, . Podle dohody účastníků měly být uhrazeny další závazky žalované z kupní ceny. Po odečtení této částky tak zbyla žalované částka 3 678 543 Kč, z toho 1/4 činí 919 636 Kč. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 7. 2. 2024 č. j. 7 C 271/2022-247 bylo k návrhu žalobce částečně zastaveno řízení o zaplacení částky 374 114 Kč, a v tomto rozsahu byl zrušen výrok I. rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 22. 11. 2023 č. j. 7 C 271/2022-225. K odvolání žalobce byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 8. 2024 č. j. 70 Co 128/2024-275 zrušen rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 22. 11. 2023 č. j. 7 C 271/2022-225 ve výroku I. v rozsahu zamítnutí žaloby o zaplacení částky 919 636 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 1 293 750 Kč od 10. 3. 2020 do zaplacení, dále byly zrušeny návazné výroky II., III. o náhradě nákladů řízení.

6. Odvolací soud vyslovil následující závěry. Má být jednoznačně formulován závěr, zda se žalobci podařilo prokázat existenci ústní dohody v tvrzeném znění či nikoliv. Od tohoto závěru se mohou odvíjet další úvahy ohledně právního jednání. Závěr o rozporu právního jednání s dobrými mravy nelze postavit bez dalšího pouze na tom, že se někdo zaváže uzavřít pro něho nevýhodnou smlouvu. Soukromoprávní vztahy se vyznačují rovností smluvních stran, které jsou nadány autonomií vůle. Smluvní strany mohou být k uzavření smlouvy motivovány různými skutečnostmi, které nemusí být patrné ze samotné smlouvy. Bylo by krátkozraké považovat smlouvy, v nichž je zřejmý nepoměr mezi povinnostmi stran, automaticky za rozporné s dobrými mravy. Takový postup soudu by představoval nepřípustný zásah do smluvní svobody (bod 19. citovaného usnesení odvolacího soudu). V bodě 17. odůvodnění odvolací soud dává za pravdu žalobci, že u jednání dne 22. 11. 2023 žalobce při vyslovení věty „že po žalované nechce ani korunu, chce jen své peníze“ chtěl s největší pravděpodobností vyjádřit skutečnost, že požaduje jen to, na co má dle svého názoru nárok.

7. V bodě 16. odůvodnění usnesení odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně uvádí, že bylo prokázáno, že účastníci jednali v kanceláři svědka , právnická osoba, , o pár odstavců přesto takové jednání označuje za údajné. Soud se nevypořádal se všemi důkazy, respektive je adekvátně nezhodnotil. Nelze dojít k přesvědčivému závěru o prokázání existence či neexistence ústní dohody a zamítnout žalobu z důvodu neunesení důkazního břemene. Dohodu označuje soud prvního stupně jako tvrzenou a má za to, že žalobce neprokázal její přesné znění, zároveň soud prvního stupně cituje ze záznamu o ústní dohodě a dovozuje z toho závěry. Pokud soud prvního stupně uvádí, že se rozhodně nejednalo o dohodu vymahatelnou, toto tvrzení nijak blíže nerozvádí a považuje tvrzenou dohodu za rozpornou s dobrými mravy. Pokud však soud prvního stupně zamítl žalobu z důvodu neunesení důkazního břemene žalobce ohledně právního titulu, na základě něhož by žalovaná měla žalobci poskytnout plnění, jsou případné nedostatky dohody, které by způsobovaly její neplatnost, až vedlejší. Hypoteticky lze uvažovat, že tvrzená dohoda by dle svého obsahu byla stejně neplatná, nejprve je však nutno najisto postavit, zda bylo mezi účastníky vůbec něco sjednáno. Soud prvního stupně se tedy měl zabývat předně tím, zda nějaká dohoda byla vůbec sjednána, a až poté eventuálně řešit, zda šlo o platné právní jednání. Klíčová je výpověď svědka , tituly před jménem, , právnická osoba, . Svědek , tituly před jménem, , právnická osoba, mimo jiné konkrétně vypověděl, že do záznamu o dohodě sepsal, co mu žalobce a žalovaná řekli v kanceláři, že „se takto dohodli, že tak se vyřeší to SJM (…) žalobce přišel, později se svou dcerou, kdy mi (pozn. svědkovi) to začaly vykládat a já jsem to sepsal do toho záznamu“. Soud prvního stupně neozřejmil, proč tedy nepovažuje záznam o dohodě za věrohodný, proč tento nevypovídá o vůli účastníků a obsahu ústní dohody. Nedostatečně je rovněž odůvodněna otázka podpisu žalované. Svědek si nepamatoval, zda žalovaná záznam podepsala, uvedl však, že dokument byl po celou dobu ve spisu, advokát dokument nikomu nedával, takže dovozuje, že žalovaná ho podepsala, když tam je ten podpis.

8. V dalším stupni řízení před soudem prvního stupně je soud vázán uvedenými názory odvolacího soudu. K jednání dne 4. 11. 2024 byl předvolán opětovně svědek , jméno FO, ; bez omluvy se nedostavil. Žalovaná navrhla, aby vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu bylo jednáno v její nepřítomnosti. U jednání dne 4. 11. 2024 právní zástupce žalobce označil k důkazu doplňující výpověď svědka , tituly před jménem, , právnická osoba, v návaznosti na odůvodnění odvolacího soudu. Žalobce mluvil s , tituly před jménem, , jméno FO, krátce po jednání, kdy byl svědek slyšen. Svědek říkal žalobci, že poté, co vydal žalobci ústní záznam o jednání, tak asi za týden nebo za 14 dnů se k němu dostavila žalovaná s panem , jméno FO, a žádala vydání toho záznamu. Svědek sdělil žalované, že záznam už nemá, že ho vydal žalobci. Žalobce zarazilo, že žalovaná tvrdí, že záznam nepodepsala, a přitom žádala jeho vydání po svědkovi. Žalobce se svědkem dále nehovořil. Právní zástupce žalobce navrhl doplnění dokazování výslechem svědka , jméno FO, ohledně uzavření ústní dohody žalobce s žalovanou. Svědek může vypovědět další skutečnosti, které nevypověděl. Soudem bylo konstatováno, že u jednání dne 19. 1. 2023 bylo dáno poučení podle ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. Právní zástupce žalobce sdělil, že až po výslechu svědka , jméno FO, sdělil tento svědek žalobci, že se ho na to nikdo neptal. Žalovaná sdělila svědkovi , jméno FO, , že byla s žalobcem u právníka, kde uzavřela s otcem, tedy žalobcem, dohodu o vypořádání finančních prostředků z prodeje domu. Jedná se tedy o novou skutečnost, která vyšla najevo až po výslechu svědka.

9. Návrhy na provedení doplnění dokazování soud zamítl. Soud dospěl k závěru, že na základě zjištěného skutkového stavu lze věc právně posoudit ve světle usnesení odvolacího soudu, aniž by dokazování k návrhům u jednání dne 4. 11. 2024, a dokazování výpovědí svědka , jméno FO, , bylo doplněno. Je pochopitelné, že žalovaná měla vědomost o tvrzeném ústním záznamu o jednání, když tento ústní záznam se uvádí v žalobě. Záznam byl vydán v originále ze spisu advokáta žalobci pro provedení znaleckého dokazování o pravosti podpisu žalované. Oba účastníci byli soudem vyzváni, nechť předloží záznam o jednání v originále pro účely vypracování znaleckého posudku. Důkaz výpovědí svědka , jméno FO, soud zamítl vzhledem k tvrzení, že se svědka nikdo neptal na skutečnosti ohledně uzavření dohody o vypořádání finančních prostředků z prodeje domu. Svědku byl předestřen předmět soudního řízení, účastníci a právní zástupci před započetím výpovědi svědka. Svědek mohl spontánně vypovědět všechny skutečnosti, které považoval za významné. Výpověď , jméno FO, nebyla prováděna, stejně v předchozím řízení před soudem prvého stupně, když svědek měl vypovídat k dluhům v rodině a z kupní smlouvy ohledně předmětných nemovitostí bylo jednoznačně prokázáno, že svědku byly finanční prostředky poskytnuty dle shodných tvrzení účastníků. Soud neprováděl ani důkaz znaleckým posudkem revizním k vypracovanému znaleckému posudku o pravosti podpisu žalované. Odvolací soud odkázal na výpověď svědka , tituly před jménem, , právnická osoba, . Za této situace soud považuje zjištěný skutkový stav za dostačující.

10. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 9. 3. 2020 byla uzavřena kupní smlouva ohledně předmětných nemovitostí mezi žalovanou jako prodávající a kupujícím, přičemž obsah předložené kupní smlouvy nebyl žádným z účastníků zpochybněn. Soud provedl dokazování výpovědí žalobce, svědeckými výpověďmi, listinnými důkazy a znaleckým posudkem o pravosti podpisu žalované na záznamu (o) ústní dohodě (protokoly o jednání).

11. Sporná byla skutečnost, zda účastníci uzavřeli ústní dohodu, o které měl být sepsán záznam advokátem , jméno FO, . Záznam (o) ústní dohodě (č. l. 16 spisu) neobsahuje podpis advokáta , tituly před jménem, , právnická osoba, . Obsah odpovídá tvrzením žalobce. V záznamu se dále uvádí, že závazek dle této dohody nevznikne dříve, než slečna , Jméno žalované, uzavře kupní smlouvu o prodeji uvedených nemovitostí. „Pan , Jméno žalobce, se současně s tím touto dohodou zavazuje, že pro případ splnění závazku slečny , Jméno žalované, , jak je výše specifikován, nebude činit žádné právní úkony směřující k uplatnění jeho vlastnického práva k budově bez č. p. na pozemcích p. č. , hodnota, , , Anonymizováno, (…) v k. ú. , adresa, (…), resp. prohlašuje, že vlastnické právo slečny , Jméno žalované, k této nemovitosti uznává“. Záznam o ústní dohodě předložený žalobcem obsahuje tvrzený podpis žalované a žalobce. Žalovaná podpis popřela; soud ustanovil soudní znalkyni z oboru písmoznalectví, odvětví ruční písmo. Ze znaleckého posudku bylo prokázáno, že je pravděpodobnější, že sporný podpis není pravým podpisem žalované, než že by se jednalo o její pravý podpis. K záznamu o dohodě vypovídal svědek , tituly před jménem, , právnická osoba, , zbaven mlčenlivosti jako advokát ze strany žalobce. Vypověděl, že nemá povinnost mlčenlivosti vůči žalované. Žalobce mu udělil plnou moc pro zastupování ve věci vypořádání společného jmění manželů a žalovaná mu udělila plnou moc pro zastupování ohledně realizace dohody tvrzené žalobcem. Záznam o dohodě sepisoval svědek pro žalobce jako advokát. Sdělil svědkovi, že se dohodli o převodu již převedené věci, které na žalovanou převedla její matka. Advokát nesepisoval dohodu, ale záznam té dohody, co mu řekli v kanceláři. Výtěžek z domu se měl rozdělit. Měly se z toho zaplatit dluhy žalované, bývalé manželky žalobce a zbytek se měl rozdělit. Plnou moc k zastupování žalobce ve věci vypořádání SJM byla udělena žalobcem advokátu dne 23. 2. 2012. Svědek si již nepamatuje, jestli tam přišel žalobce se žalovanou druhý den nebo ten den. Žalovaná sama přišla 9. 3. 2012, kdy chtěla zastoupení po advokátovi. Advokát sepsal, co mu účastníci řekli. Oni se pak dohodli, že se vyřeší to společného jmění manželů. Advokát to vnímal jako smlouvu ve prospěch třetí osoby. Záznam zpravidla podepisují přítomní, svědek vychází z toho, že jsou to podpisy účastníků. Nepamatuje si, jestli žalovaná záznam podepisovala. Svědek to pochopil tak, že žalovaná chce rodiče vypořádat, podělit. Matka žalované chtěla tu nemovitost před otcem schovat, tak ji převedla na dceru a dcera je hodná a bez souhlasu matky to chtěla vyřešit tímto způsobem; spravedlivým způsobem, že to prodají a zaplatí dluhy. Mezi účastníky byla rovněž rozporná skutečnost právně významná ohledně poskytnutí částky 600 000 Kč tvrzené žalobcem jako zaplacení části závazku žalované dle jím tvrzené dohody dne 9. 6. 2020. Tuto platbu popřel svědek , jméno FO, jako platbu žalované vůči žalobci z dohody tvrzené žalobcem. Bylo prokázáno, že žalovaná některé částky přijímala a odesílala z účtu svědka. U poskytnutí částky 600 000 Kč není uveden důvod tvrzený žalobcem. Po změně žaloby se žalobce domáhá zaplacení i této částky. Z výpovědi svědka , jméno FO, , kupujícího předmětnou nemovitost bylo pouze prokázáno, že se se žalovanou setkal v době uzavření kupní smlouvy a část kupní ceny šla na účet žalované a část na účet pana , jméno FO, . Kupní smlouvu připravovala advokátní kancelář , Anonymizováno, . Svědek neprověřoval, jestli je to přímo účet žalované. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že je přítelem žalované a jsou mu známy skutečnosti ohledně vztahů v rodině. Před prodejem předmětných nemovitostí žalobce sám říkal, ať se to prodá, že už s tím nechce mít nic společného a taky říkal, že jestli z toho něco zbude, ať se to rozdělí mezi vnuky. Žalovaná žalobci nic nedluží, ani z morálního hlediska. Žalovaná měla ze žalobce strach. Žalovaná říkala svědkovi, že žádnou dohodu se žalobcem neuzavřela, že by mu měla dávat nějaké peníze. , jméno FO, vyplatil exekuce, aby to šlo mimo dražbu. Žalovaná dlužila peníze i svědkovi, takže to, co z toho zbylo, šlo na účet svědka. Asi v roce 2018 žalobce začal hodně pít a svědek poslal žalobci na účet nějaké peníze. Postupně mu peníze půjčoval. Žalovaná ani neměla z čeho dávat peníze žalobci. Dne 9. 6. 2020 půjčil svědek žalobci částku 600 000 Kč, protože žalobce si stěžoval, že nemůže sám žít, měl dluhy. Svědek chtěl pomoci žalobci a v nejbližší době, až se dá žalobce trochu do kupy, tak to měl vrátit. Svědek teď zvažuje podání žaloby, aby žalobce svědkovi peníze vrátil vzhledem k tomu, jak se žalobce chová k žalované a dětem. Žalovaná dlužila svědkovi větší částku, než kterou dostal svědek z té kupní ceny. Svědek a žalovaná se dohodli, že tu částku z kupní ceny pošle žalovaná na účet svědka a svědek pak koupil z toho chalupu ve , adresa, . Kupní smlouva na chalupu ve , adresa, byla na jméno žalované, ale peníze na to šly z účtu svědka. Svědek to nechal žalované na koupi té chalupy, že to bude pro děti. Rodičovský příspěvek chodil žalované na účet svědka, byli tak domluveni. Žalovaná byla v exekuci. Žalovaná má vlastní účet. Svědek je živnostník a v letech 2008 a 2009 pracoval v Kanadě a přivezl si peníze. Má peníze, které nemusí zdůvodňovat. Není si vědom, že by si půjčoval nějaké peníze v roce 2018 až 2020. Jednou vezl žalovanou k advokátovi , jméno FO, , neví, jestli byl uvnitř, advokát zastupoval žalovanou v té soudní věci. Žalovaná nemá dispoziční právo k účtu svědka. Rodičovský příspěvek z účtu svědek vybral, žalovaná přístup k tomu neměla. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že byl několikrát přítomen toho, kdy žalobce říkal žalované, ať ty nemovitosti prodá, ať jde klidně pod cenu, ale ať už to zmizí. Říkal, že jestli z toho něco zůstane, tak ať to dostanou vnuci. Tím myslel , jméno FO, a , jméno FO, . Mínil tím, ať už zmizí ty starosti, ať už je klid. Z výpovědi svědků , jméno FO, , biologického syna žalobce a biologického bratra žalované, svědkyně , jméno FO, a , jméno FO, byly pouze zjištěny skutečnosti ohledně vztahů v rodině, přičemž důvod skončení kontaktu účastníků v září 2021 svědci neznali. Žalobce jako účastník soudního řízení popřel výpověď svědka , jméno FO, . Částku 600 000 Kč poslala žalobci žalovaná. Žalobce vypověděl, že po té dovolené v září 2021, kdy byl na dovolené žalobce se synem žalované, se odmlčeli a žalobce neví, co se stalo. Žalobce žalované vyplatil dvě půjčky, jednu exekuci. Záznam o dohodě se sepisoval v kanceláři advokáta, jak svědek vypověděl. Seděl tam žalobce, žalovaná a advokát. Záznam podepsal žalobce a žalovaná. Žalobce si od žalované nepůjčoval, ani od , jméno FO, si nic nepůjčoval; bylo to naopak. Žalobce s manželkou postavili dům a rozvedli se. Dům stavěl žalobce za své peníze a manželka to dala dceři. Dcera přišla a říkala „tati dáme to dohromady, určitou částku dostaneš ty a určitou částku já, neboj se“. To slíbila žalobci, když mu seděla na klíně a plakala. Žalovaná věděla, že manželka okradla žalobce. Žalobce po žalované nechce ani korunu, chce jen své peníze.

12. Byl zjištěn následující skutkový stav, významný pro právní posouzení projednávané věci. Z výpovědi svědka , Anonymizováno, bylo prokázáno, že účastníci jednali v jeho kanceláři blíže nezjištěného dne a mluvili o tom, že žalovaná vyřeší spor rodičů o vypořádání jejich společného jmění manželů. Mluvili o tom, že se rozdělí z prodeje a advokát o tom sepsal záznam o dohodě. Svědek si nepamatuje, jestli záznam podepsala žalovaná. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , právnická osoba, bylo prokázáno, že obsah dohody uvedené v záznamu (o) jednání, předloženém žalobcem, odpovídá obsahu ústně uzavřené dohody mezi účastníky. Svědek jako advokát sepsal to, co účastníci říkali. Záznam zůstal v advokátním spise v kanceláři advokáta, a bylo tak prokázáno, že žalovaná záznam podepsala. Výpovědí svědka , tituly před jménem, , právnická osoba, byly vyvráceny závěry znaleckého posudku o pravděpodobnosti nepravého podpisu žalované. Byla platně uzavřena kupní smlouva, jejíž účinky nastaly, ohledně předmětných nemovitostí. Peníze z kupní ceny byly rozděleny tak, jak je uvedeno ve smlouvě. V ústní dohodě si účastníci ujednali, že závazek žalované poskytnout žalobci peněžní plnění vznikne uzavřením kupní smlouvy ohledně předmětných nemovitostí. Žalobci náleží částka 919 636 Kč dle výpočtu ujednaného účastníky v jejich ústní dohodě způsobem stanoveným dle kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanou jako prodávající a kupujícím dne 9. 3. 2020. Zaplacení částky 600 000 Kč dne 9. 6. 2020 žalobci žalovaná popřela jako její plnění na základě ústní dohody účastníků tvrzené žalobcem, a žalobce tak rozšířil žalobu o zaplacení částky 600 000 Kč. Nemůže pak žalovaná současně navrhovat, aby v případě vyhovění žaloby byla částka 600 000 Kč zohledněna v přisouzeném plnění. Do září 2021 byly vztahy mezi účastníky dobré. Poté došlo ke změně, důvod zhoršení vztahů zůstal neobjasněn; nicméně pro právní posouzení věci není tako skutečnost relevantní. Z výpovědí svědků , jméno FO, a , jméno FO, bylo prokázáno, že žalobce po uzavření ústní dohody mezi účastníky říkal, že peníze, které zbudou, zůstanou z prodeje předmětných nemovitostí mají být rozděleny mezi jeho vnuky, děti žalované. Z tohoto ústního projevu žalobce bylo pouze prokázáno, že žalobce zvažoval poskytnutí peněz z kupní smlouvy na základě ústní dohody účastníků ve prospěch vnuků. Nebyla tak prokázána změna ústní dohody uzavřené mezi účastníky.

13. Podle § 34 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (obč. zák.) Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Použití obč. zák. vyplývá z § 3028 o. z.

14. Na základě zjištěného skutkového stavu bylo prokázáno, že dohoda uzavřená v ústní formě mezi účastníky do konce roku 2013 splňuje náležitosti právního jednání dle současné terminologie, právního úkonu dle terminologie do 31. 12. 2013, vymezené v ust. § 35 a následující obč. zák. Z výpovědi svědka , Anonymizováno, bylo prokázáno, že účastníci jednali v jeho kanceláři blíže nezjištěného dne a uzavřeli dohodu dle znění v záznamu (o) ústní dohodě sepsaného advokátem. Záznam zůstal v advokátním spise v kanceláři advokáta, a bylo tak prokázáno, že žalovaná záznam podepsala. Výpovědí svědka , tituly před jménem, , právnická osoba, byly vyvráceny závěry znaleckého posudku o pravděpodobnosti nepravého podpisu žalované. Byla platně uzavřena kupní smlouva, jejíž účinky nastaly, ohledně předmětných nemovitostí. Peníze z kupní ceny byly rozděleny tak, jak je uvedeno ve smlouvě. V ústní dohodě si účastníci ujednali, že závazek žalované poskytnout žalobci peněžní plnění vznikne uzavřením kupní smlouvy ohledně předmětných nemovitostí. Žalobci náleží částka 919 636 Kč dle výpočtu ujednaného účastníky v jejich ústní dohodě způsobem stanoveným dle kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanou jako prodávající a kupujícím dne 9. 3. 2020. Zaplacení částky 600 000 Kč dne 9. 6. 2020 žalobci žalovaná popřela jako její plnění na základě ústní dohody účastníků tvrzené žalobcem, a žalobce tak rozšířil žalobu o zaplacení částky 600 000 Kč. Nemůže pak žalovaná současně navrhovat, aby v případě vyhovění žaloby byla částka 600 000 Kč zohledněna v přisouzeném plnění. Do září 2021 byly vztahy mezi účastníky dobré. Poté došlo ke změně, důvod zhoršení vztahů zůstal neobjasněn; nicméně pro právní posouzení věci není tako skutečnost relevantní. Z výpovědí svědků , jméno FO, a , jméno FO, bylo prokázáno, že žalobce po uzavření ústní dohody mezi účastníky říkal, že peníze, které zbudou, zůstanou z prodeje předmětných nemovitostí, mají být rozděleny mezi jeho vnuky, děti žalované. Z tohoto ústního projevu žalobce bylo pouze prokázáno, že žalobce zvažoval poskytnutí peněz z kupní smlouvy na základě ústní dohody účastníků ve prospěch vnuků. Nebyla tak prokázána změna ústní dohody uzavřené mezi účastníky. Na základě kupní smlouvy uzavřené dne 9. 3. 2020, tedy za účinnosti o. z., nastal první den prodlení žalované nastal 10. 3. 2020. Výše úroku z prodlení je dána ust. § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se provádí ust. § 1970 o. z.

15. Žaloba byla zamítnuta o zákonný úrok z prodlení od 10. 3. 2020 do zaplacení z částky 374 114 Kč, když žalobce vzal předtím zpět žalobu o zaplacení částky 374 114 Kč bez příslušenství.

16. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Poměrně úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů právního zastoupení ve výši 42 %. Žalována byla částka 1 293 750 Kč a žalobce vzal zpět žalobu o zaplacení částky 374 114 Kč jako nedůvodnou. Přisouzena byla částka 919 636 Kč jako důvodná (71 % – 29 % činí 42 %). Náhrada nákladů právního zastoupení za 100 % úspěšnosti by se sestávala z odměny za 1 úkon právní služby ve výši odměny 11 980 Kč podle ust. § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (11 x 11 980 Kč): příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, replika k vyjádření žalované doručená soudu dne 18. 1. 2023, jednání dne 19. 1. 2023, změna žaloby doručená soudu dne 8. 3. 2023, jednání dne 23. 10. 2023, 2 úkony za jednání dne 22. 11. 2023 přesahující 2 hodiny, podání odvolání doručené soudu dne 17. 1. 2024, jednání dne 4. 11. 2024. Podle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 300 Kč (11 x 300 Kč). Soud nepřisoudil odměnu jako právní úkon za sdělení adresy svědka doručené dne 2. 5. 2023, sdělení dne 14. 11. 2023, podání došlé dne 26. 4. 2024. Nejedná se o úkony právní služby ve smyslu ust. § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu. Žádost o osvobození od soudního poplatku doručená soudu dne 26. 4. 2024 byla posouzena jako nedůvodná, zamítnuta usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. 4. 2024 č. j. 7 C 271/2022-253, které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 8. 2024, č. j. 70 Co 129/2024-279 (právní moc dne 11. 9. 2024). Nebyla tedy přisouzena náhrada nákladů řízení ohledně řízení o osvobození od soudního poplatku. Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty; právní zástupce žalobce je plátcem DPH (28 366,80 Kč). Žalobce dále zaplatil soudní poplatek 34 688 Kč, 30 000 Kč, 45 982 Kč. 42 % ze 100 % náhrady nákladů řízení (náhrada nákladů právního zastoupení částkou ve výši 163 446,80 Kč, soudní poplatky celkem částkou 110 670 Kč) činí 115 129 Kč.

17. O náhradě nákladů řízení státu, zálohově placených, bylo rozhodnuto podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. podle úspěšnosti účastníků v řízení (71 % a 29 %). Bylo zohledněno, že žalobce složil zálohu 5 000 Kč. Celkem činila odměna a náhrada hotových výdajů pravomocně přisouzená soudní znalkyni částku 21 132 Kč, zálohově z toho bylo placeno státem 16 132 Kč a 5 000 Kč byla použita záloha složená žalobcem.

18. Lhůta k plnění 3 měsíce ohledně výroku I. byla poskytnuta vzhledem k výši přisouzené částky, přičemž soud také zohlednil dobu trvání soudního řízení a vědomost žalované, že je vedeno řízení o zaplacení poměrně vysoké částky k návrhu žalobce. Výroky o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a náhradě nákladů řízení státu ukládají povinnost plnění v souladu se zákonnou lhůtou podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k výši přisouzených částek soud neshledal důvody pro poskytnutí delší lhůty k plnění. Ve výroku III. je uložena povinnost žalované plnit k rukám právního zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.