Okresní soud v Břeclavi · Rozsudek

7 C 287/2021

č. j. 7 C 287/2021-430

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-07-12 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBV:2024:7.C.287.2021.430

  1. OS Břeclav 7 C 287/2021-430
  2. OS Břeclav 7 C 287/2021-453
Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Břeclavi zamítl žalobu žalobkyně o určení vlastnického práva a zrušení kupní smlouvy, protože neprokázala neplatnost plné moci ani neúměrně nízkou kupní cenu. Soud uznal, že plná moc byla platná, obsahem jasně určená a v souladu s právními předpisy. Závěr o ceně obvyklé byl podložen odhadem, který odpovídal odbornému posouzení. Soud přiznal žalovaným nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovaným:

1. Jméno žalované A., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B., IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení vlastnického práva I. Žaloba, podle které se určuje, že žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovité věci zapsané na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území a obec adresa, v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí České republiky vykonává právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to k pozemku parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří o výměře výměra m2, na němž stojí stavba č. p. hodnota, objekt k bydlení, stavbě č. p. hodnota, objekt k bydlení, stojící na pozemku parc. č. hodnota a k pozemku parc. č. hodnota, zahrada, o výměře Anonymizováno m2, se zamítá. II. Žaloba, podle které se zrušuje kupní smlouva uzavřená žalobkyní a žalovanou 1. dne datum, dle které bylo převedeno vlastnické právo k nemovité věci zapsané na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území a obec adresa, v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí České republiky vykonává právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to k pozemku parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří o výměře výměra m2, na němž stojí stavba č. p. hodnota, objekt k bydlení, stavbě č. p. hodnota, objekt k bydlení, stojící na pozemku parc. č. hodnota a k pozemku parc. č. hodnota, zahrada, o výměře Anonymizováno m2 z žalobkyně na žalovaného 1. za kupní cenu ve výši částka se zrušuje a nemovité věci se vrací zpět do vlastnictví žalobkyně, se zamítá. III. Žaloba, podle které je žalovaný 1. povinen uhradit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá. IV. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému 1. na náhradě nákladů řízení částku částka, a to k rukám právního zástupce žalovaného 1. V. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému 2. na náhradě nákladů řízení částku částka, a to k rukám právního zástupce žalovaného 2.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala, aby soud určil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území a obec adresa, eventuálně, že kupní smlouva uzavřená žalobkyní a žalovanou 1. dne datum se zrušuje a nemovité věci, jež jsou předmětem této smlouvy se vrací zpět do vlastnictví žalobkyně, eventuálně, že žalovaný 1. je povinen uhradit žalobkyni částku částka a v každém případě jí nahradit náklady řízení. K tomu žalobkyně uvedla, že z kupní smlouvy ze dne datum se dověděla, že touto kupní smlouvou, při jejímž podpisu byla zastoupena dle plné moci panem jméno FO, měla za úplatu ve výši částka převést vlastnické právo k nemovitostem mu zapsaným na listu vlastnictví č. hodnota na žalovaného 1. Z další kupní smlouvy, založené ve sbírce listin vztahujících se k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. hodnota, ze dne datum se žalobkyně dověděla, že žalovaná 1. touto kupní smlouvou měla za úplatu ve výši částka převést vlastnické právo k těmto nemovitostem na žalovaného 2. Žalobkyně s ohledem na zjištěný obsah kupních smluv namítla vůči žalovaným podáním ze dne datum jejich absolutní neplatnost, a to z dále uvedených důvodů: - Žalobkyně si není vědoma, že by udělovala, kterékoliv osobě plnou moc k prodeji jejích nemovitostí. Žalobkyně si pouze uvědomuje, že na začátku roku 2021 na poště v Anonymizováno byla panem jméno FO donucena pod nátlakem a výhrůžkami k podpisu jí blíže neznámého dokumentu, jehož obsah jí nebyl znám. - Žalobkyně dále namítá, že plná moc udělená jméno FO je neurčitá, neboť svým obsahem si vzájemně rozporuje, když jejím obsahem má být zmocnění k uzavření kupní smlouvy, avšak jako smluvní strany úkonu, k němuž zmocnění směřuje, je označen na jednom místě společnost Anonymizováno., IČO: IČO a na jiném místě společnost právnická osoba, IČO: IČO. Plná moc je tedy neurčitá, co do určení osoby smluvní strany, s nímž má zmocněnec právní úkol jménem zmocnitele učinit. Vzhledem k neurčitosti plné moci, jakož i vzhledem k nevědomosti žalobkyně o podpisu plné moci, je právní úkon spočívající ve zmocnění dle plné moci neplatný (pro neurčitost, jakož i pro nevážnost vůle ke zplnomocnění). Stejně tak právní úkon učiněný na základě neplatné plné moci (kupní smlouva ze dne datum), je rovněž absolutně neplatná pro rozpor se zákonem. - Rovněž sjednání neúměrně nízké kupní ceny (zřejmě sjednané panem jméno FO jako nezmocněným „zmocněncem“ dle plné moci) představuje hrubý nepoměr plnění jedné ze stran k tomu, co poskytla druhá strana, což může ve spojitosti s dalšími okolnostmi tohoto případu naplňovat znaky jednání kolidujícího s dobrými mravy. Jednání odporující dobrým mravům je rovněž absolutně neplatné. Pokud je kupní smlouva ze dne datum absolutně neplatná, je v tomto důsledku rovněž neplatný i následný převod vlastnického práva dle kupní smlouvy ze dne datum, neboť žalovaný 2., nemohl nabýt vlastnického práva od žalovaného 1., neboť tento nebyl vlastníkem. - Za podstatné porušení povinností žalovaným 1. žalobkyně považuje jeho prodlení s úhradou kupní ceny za převod vlastnického práva k nemovitostem ve výši částka, které trvá od datum do dnešního dne, když k úhradě kupní ceny zápočtem, jak uvádí kupní smlouva ze dne datum, nemohlo dojít pro neplatnost pohledávek, jež měly sloužit k započtení oproti kupní ceně.

2. Dle Kupní smlouvy ze dne datum měla být kupní cena za převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve výši částka uhrazena zápočtem proti pohledávkám: a) ze smlouvy o úvěru ze dne datum věřitele Jméno žalované A. ve výši částka včetně příslušenství, b) ze smlouvy o úvěru ze dne datum věřitele Jméno žalované A. ve výši částka včetně příslušenství, c) ze smlouvy o úvěru ze dne datum věřitele Jméno žalované A. ve výši částka včetně příslušenství, d) ze smlouvy o úvěru ze dne datum věřitele Jméno žalované A. ve výši částka včetně příslušenství, e) ze smlouvy o úvěru ze dne datum věřitele Jméno žalované A. ve výši částka včetně příslušenství, f) ze smlouvy o úvěru ze dne datum věřitele Jméno žalované A. ve výši částka včetně příslušenství, g) ze smlouvy o úvěru ze dne datum věřitele Jméno žalované A. ve výši částka včetně příslušenství, h) ze smlouvy o úvěru ze dne datum věřitele Jméno žalované A. ve výši částka včetně příslušenství. Žalobkyně však nikdy od žalovaného 1. ke svým rukám (ve prospěch jejího bankovního účtu) plnění dle výše uvedených smluv o úvěru v uvedené výši neobdržela.

3. Kromě toho, pohledávky z titulu uvedených smluv o úvěru jsou smlouvami spotřebitelskými (na něž se vztahují ustanovení o spotřebitelských úvěrech) nemohli nikdy vzniknout, neboť předmětné úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné, a to z těchto důvodů: - výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou v rozporu s ust. § 112 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru zajištěny směnkou, což pro rozpor smlouvy se zákonem činí ve smyslu ust. § 588 občanského zákoníku, tuto úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou - smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřená poté, co věřitel nedostatečně (nebo dokonce vůbec) posoudil osobní, výdělkové a majetkové poměry dlužníka, porušení povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a ve spojení s ust. § 588 občanského zákoníku, způsobuje její absolutní neplatnost.

4. Pohledávky z neplatné Smlouvy o úvěru nejsou způsobilé k započtení. Pro neplatnost zápočtu tak do dnešního dne nebyla kupní cena uhrazena.

5. Dále žalobkyně v žalobě uvedla, že odstoupení od kupní smlouvy ze dne datum má za důsledek zrušení této kupní smlouvy od počátku. Žalovaný 1. tak v důsledku odstoupení od této kupní smlouvy není vlastníkem předmětných nemovitostí, neboť tato kupní smlouva je tímto zrušena od počátku a ani žalovaný 2. se tak nemohl stát vlastníkem těchto nemovitostí, nabyl-li je od nevlastníka. Odstoupením od smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti zaniká právní titul, na jehož základě nabyl účastník smlouvy vlastnické právo, a obnovuje se původní stav i v případě, že nabyvatel, dříve, než došlo k odstoupení od smlouvy, nemovitost převedl na další osobu.

6. Žalobkyně toliko okrajově uvádí, že žalovaný 2. nemohl být ani v dobré víře. adresa víra se posuzuje se zřetelem ke všem okolnostem věci, zejména musí být dána dobrá víra o tom, že zde není žádný důvod, pro který by některá ze smluvních stran kupní smlouvy mohla od kupní smlouvy (ze dne datum) účinně odstoupit. Za předpokladu, že dalším nabyvatelům v době uzavření kupní smlouvy (ze dne datum) bylo známo, že některá ze smluvních stran kupní smlouvy ze dne datum může od kupní smlouvy odstoupit s účinky předjímanými ustanovením § 48 odst. 2 obč. zák., a že důvody pro odstoupení od smlouvy již byly naplněny, nepožívá vlastnické právo k majetku, jež nabyli kupní smlouvou (ze dne datum) ústavní ochrany (pro absenci dobré víry dalších nabyvatelů) a v důsledku odstoupení od kupní smlouvy (ze dne datum) se tak obnovuje vlastnické právo prodávajícího z této kupní smlouvy.

7. Dále žalobkyně jako eventuální nárok pro případ, že bude v řízení posouzena kupní smlouva ze dne datum jako platná, nebo pro nabytí vlastnického práva žalovaného 2. k předmětným nemovitostem, nebude možné určit vlastnické právo žalobkyně k těmto nemovitostem, uplatňuje žalobkyně svá práva vyplývající jí z neúměrného krácení, tj. požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu (konstitutivního zrušení smlouvy /s účinky ex tunc/ a navrácení do původního stavu), ledaže jí žalovaný 1. doplní, oč byla žalobkyně zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy.

8. Pro případ, že zrušení kupní smlouvy ze dne datum nebude možné, domáhá se žalobkyně, vzhledem k neplatnému započtení pohledávek žalovaného 1. oproti pohledávce žalobkyně za žalovaným 1., v důsledku čehož nebyla ani k dnešnímu dni řádně uhrazena kupní cena sjednaná v kupní smlouvě ze dne datum, nároku na zaplacení výše sjednané kupní ceny dle této kupní smlouvy ve výši částka a nároku na dorovnání kupní ceny do ceny obvyklé, tj. dorovnání ve výši částka, neboť uzavřením této kupní smlouvy došlo k neúměrnému krácení žalobkyně sjednáním kupní ceny ve výši neodpovídající obvyklé ceně.

9. Žalovaní se k věci vyjádřili tak, že navrhli, aby soud v celém rozsahu zamítl.

10. Žalovaný 1. i žalovaný 2. považují žalobní návrh za zcela nedůvodný, neboť je založen na zásadně nepravdivých tvrzeních žalobkyně, jež rozhodně neodpovídají důkazní situaci. Tedy: žalobkyně v žalobě uvádí, že se o převodu nemovitých věcí dozvěděla až ex post (avšak bez uvedení konkrétního časového údaje) kdy ke své žádosti obdržela kupní smlouvu ze dne datum a kupní smlouvu ze dne datum. Dále žalobkyně tvrdí, že si není vědoma žádného zplnomocnění třetí osoby, konkrétně pana jméno FO k převodu nemovitých věcí, které jsou předmětem žalobního návrhu směřujícího na žalovanou 1. Výše uvedená tvrzení žalobkyně považuje žalovaný 1. za účelová a lživá. Žalobkyně byla po celou dobu o převodu nemovitých věcí z její osoby na žalovaného 1. písemně a s předstihem informována. Není pravdou, že se žalobkyně o převodu nemovitých věcí dozvěděla až ex post, ostatně tomuto tvrzení odporuje i ta skutečnost, že o převodu nemovitých věcí je jak převodci, tak i nabyvateli příslušným katastrálním pracovištěm zasláno písemné vyrozumění o převodu nemovitých věcí.

11. Dále žalovaní rozhodně odmítají tvrzení žalobkyně, že plná moc ze dne datum je neurčitá, resp. neplatná. Pokud by tvrzení žalobkyně bylo relevantní, pak by rozhodně nemohla být podkladem pro převod nemovitých věcí u příslušného katastru nemovitostí a v rámci vkladového řízení by nebyla akceptována.

12. Žalovaní také zásadně odmítají tvrzení žalobkyně, že jí sjednané smlouvy o úvěru z pozice úvěrované jsou absolutně neplatné, neboť odporují zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Toto tvrzení žalobkyně neodpovídá znění sjednaných smluv o úvěru a současně i pozici žalobkyně jako úvěrované, neboť tato uzavírala předmětné smlouvy jako podnikatel, a nikoliv jako spotřebitel, to vše pro podnikatelské účely žalobkyně a úhradě jejích dluhů z podnikání. S ohledem na výše uvedené nemůže obstát ani další tvrzení žalobkyně o nezpůsobilosti pohledávek k započtení. Toto se jeví pouze jako účelové.

13. Žalovaní dále namítají, pokud žalobkyně konstatuje, že cena za převod nemovitých věcí ve výši částka je nízká a žádá její dorovnání částkou částka, tedy celkem zaplacení částky částka, pak takové tvrzení je v rozporu se znaleckým posudkem, který stanovil ke dni datum cenu obvyklou nemovitých věcí v částce částka. Dle mínění žalovaných sjednaná kupní cena ve výši částka odpovídá ceně obvyklé v místě a čase.

14. Nad vše shora uvedené žalovaní namítají, že tvrzení žalobkyně uplatněná v žalobním návrhu nejsou nikterak řádně důkazně doložena.

15. Rovněž žalobkyní uplatněný eventuální petit považují za vzájemně si odporující zejména v otázce určení vlastnictví a neplatnosti kupní smlouvy ze dne datum. Otázka platnosti či neplatnosti právního jednání musí být posouzena jako otázka předběžná již u prvého výroku, tudíž nelze se žalobou na určení, ač eventuálním petitem, domáhat i výroku o neplatnosti kupní smlouvy.

16. Při jednání soud provedl dokazování listinami předloženými žalobcem a z nich zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva uzavřené mezi žalovaným 1. a žalobkyní dne datum má soud za prokázané, že touto smlouvou zřídila žalobkyně zástavní právo ve prospěch žalovaného 1. k pozemku parc. č. hodnota o výměře výměra m² – zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba č. p. hodnota – bydlení, k pozemku parc. č. hodnota o výměře výměra Anonymizováno m² – zahrada a ke stavbě č. p. hodnota stojícím na pozemku parc. č. hodnota, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa pro katastrální území a obec adresa, kdy předmět zástavy tvoří veškeré příslušenství a součástí výše uvedených nemovitostí. Tuto zástavu žalobkyně zřídila ve prospěch žalovaného 1. za účelem k zajištění jejich pohledávek vůči žalovanému 1. v celkové výši částka. Zároveň v této smlouvě žalobkyně prohlašuje, že na základě jednotlivých smluv o úvěru, respektive na základě uznání dluhu ze dne datum je žalobkyně vůči žalovanému 1. dlužníkem pohledávky v celkové výši částka a částka s příslušenstvím.

17. Z Kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným 1. a žalovaným 2. ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný 2. koupil za sjednanou kupní cenu částka od žalovaného 1. touto kupní smlouvou následující nemovitosti: pozemek parc. č. hodnota o výměře výměra m² – zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba č. p. hodnota – bydlení, k pozemku parc. č. hodnota o výměře výměra m² – zahrada a ke stavbě č. p. hodnota stojícím na pozemku parc. č. hodnota, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa pro katastrální území a obec adresa.

18. Z Kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným 1. má soud za prokázané, že žalovaný 1. koupil od žalobkyně za dohodnutou kupní cenu částka touto kupní smlouvou následující nemovitosti: pozemek parc. č. hodnota o výměře výměra m² – zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba č. p. hodnota – bydlení, k pozemku parc. č. hodnota o výměře výměra m² – zahrada a ke stavbě č. p. hodnota stojícím na pozemku parc. č. hodnota, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa pro katastrální území a obec adresa. Zároveň má soud z této kupní smlouvy za prokázané, že tuto kupní smlouvu za prodávající, a tedy za žalobkyni podepsal na základě přiložené plné moci jméno FO.

19. Z plné moci ze dne datum má soud za prokázané, že zmocnitel Jméno žalobkyně udělila tímto plnou moc zmocněnci jméno FO, a to k veškerým právním jednáním za zmocnitele v souvislosti se zcizením níže uvedených nemovitých věcí souvisejících se sjednáním a uzavřením kupní smlouvy za zmocnitele jako prodávající s nabyvatelem, resp. kupující Jméno žalované A., a to za kupní cenu ve výši částka, když kupní cena bude uhrazena formou vzájemného zápočtu pohledávek prodávající a nabyvatele. Tato plná moc mimo jiné obsahuje ujednání o tom, že sjednání a uzavření kupní smlouvy se týká následujících nemovitých věcí: pozemek parc. č. hodnota o výměře výměra m² – zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba č. p. hodnota – bydlení, k pozemku parc. č. hodnota o výměře výměra m² – zahrada a ke stavbě č. p. hodnota stojícím na pozemku parc. č. hodnota, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa pro katastrální území a obec adresa. Dále tato plná moc obsahuje i klauzuli o tom, že je udělená zmocněnci i k veškerým právním jednáním za zmocnitele před Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa v souvislosti s vkladovým řízením, jež se týká vkladu vlastnického práva na základě výše uvedené kupní smlouvy, uzavřené mezi zmocnitelem jako prodávajícím a společností Anonymizováno jako nabyvatelem, respektive kupujícím.

20. Z internetových stránek „reality iDNES.cz“ má soud za prokázané, že na těchto stránkách byl nabízen „prodej nájemního domu, činžáku 383 m2“ (předmětné nemovitosti) za částka s tím, že tento inzerát dále obsahuje popis nabízené nemovitosti. Z tohoto inzerátů však není zřejmé, kdo jej zadal a zda na něj bylo nějakým způsobem reagováno.

21. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území a obec adresa má soud za prokázané, že v době vyhotovení tohoto výpisu tj. datum byl vlastníkem nemovitostí na tomto listu vlastnictví zapsaných (předmětné nemovitosti) žalovaný 2. Dále je na tomto listu vlastnictví v kolonce „věcná práva zatěžující nemovitost“ uvedeno mimo jiné zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši částka ve prospěch právnická osoba.

22. Ze Smlouvy o úvěru ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní (která je v záhlaví této smlouvy označena jménem a příjmením, rodným číslem, identifikačním číslem organizace /IČO/a místem podnikání a bytem, a zároveň je u ní uvedeno číslo bankovního účtu) a žalovaným 1. má soud za prokázané, že žalovaný 1. na základě této smlouvy poskytl žalobkyni úvěr ve výši částka za podmínek v této smlouvě uvedených, dále má soud z této listiny za prokázáno, že k zajištění tohoto úvěru bylo ve prospěch žalovaného 1. zřízeno zástavní právo k nemovitostem – k předmětným nemovitostem. Tato smlouva v závěrečných ujednáních obsahuje seznam povinných příloh, mezi kterými je mimo jiné uvedeno: živnostenský list nebo výpis z obchodního rejstříku, poslední daňové přiznání.

23. Z Výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku vedeného na jméno Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně, má soud za prokázané, že žalobkyně má živnostenské oprávnění k provozování živností: truhlářství, podlahářství a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Sídlo a provozovnu na adrese: adresa.

24. Ze Smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené mezi Jméno žalované A. (žalovaný 1.) jako budoucím prodávajícím a Jméno žalobkyně (žalobkyní) jako budoucím kupujícím ze dne datum má soud za prokázané, že touto smlouvou se účastníci domluvili na budoucím odkupu předmětných nemovitostí žalobkyní, a to za podmínek v této smlouvě uvedených. Mimo jiné je v této kupní smlouvě dohodnuta i budoucí kupní cena ve výši částka.

25. Z listiny označené jako Uznání dluhu uzavřené mezi Jméno žalobkyně a Jméno žalované A. dne datum má soud za prokázané, že v této listině, která je podepsána ověřeným podpisem žalobkyně tato uznala svůj dluh vůči žalovanému 1. jak co do důvodu, tak co do výše, a to ve výši částka plynoucí z níže uvedených právních titulů: - Smlouvy o úvěru ze dne datum sjednané mezi žalobkyní a žalovaným 1.; dluh z této smlouvy k datum po započtení zaplacených úroků ve výši částka činí celkovou výši včetně příslušenství částka - Smlouvy o úvěru ze dne datum sjednané mezi žalobkyní a žalovaným 1.; dluh z této smlouvy k datum celkovou výši včetně příslušenství částka - Smlouvy o úvěru ze dne datum sjednané mezi žalobkyní a žalovaným 1.; dluh z této smlouvy k datum po započtení zaplacených úroků ve výši částka činí celkovou výši včetně příslušenství částka - Smlouvy o úvěru ze dne datum sjednané mezi žalobkyní a žalovaným 1.; dluh z této smlouvy k datum po započtení přeplatku z vyplacené exekuce ve výši částka činí celkovou výši včetně příslušenství částka - Smlouvy o úvěru ze dne datum sjednané mezi žalobkyní a žalovaným 1.; dluh z této smlouvy k datum činí celkovou výši včetně příslušenství částka - Smlouvy o úvěru ze dne datum sjednané mezi žalobkyní a žalovaným 1.; dluh z této smlouvy k datum činí celkovou výši včetně příslušenství částka - Smlouvy o úvěru ze dne datum sjednané mezi žalobkyní a společností Anonymizováno právnická osoba. a dále na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum mezi Anonymizováno právnická osoba a žalovaným 1.; dluh z této smlouvy k datum po započtení vymožené částky částka činí celkovou výši včetně příslušenství částka - Smlouvy o úvěru ze dne datum sjednané mezi žalobkyní a žalovaným 1.; dluh z této smlouvy k datum Kč činí celkovou výši včetně příslušenství částka - Žádosti žalobkyně o úhradu exekuce spisová značka ve výši částka na účet exekutora jméno FO; dluh žalobkyně ke dni datum vůči žalovanému 1. činí částka.

26. Z listiny označené jako Odhad obvyklé ceny nemovité věcí č. Anonymizováno ze dne datum má soud za prokázané, že odhadce tituly před jménem jméno FO pro objednatele – žalovaného 1. zpracoval znalecký posudek na stanovení ceny obvyklé na předmětné nemovitosti. Na základě znaleckého posouzení znalec dospěl k závěru, a to i s ohledem na zatížení předmětných nemovitostí právy třetích osob, že obvyklá cena předmětných nemovitostí ke dni zpracování tohoto posudku je částka. Tento posudek neobsahuje doložku podle ust. § 127a o. s. ř. proto jej soud provedl pouze jako listinný důkaz.

27. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území a obec adresa má soud za prokázané, že v době vyhotovení tohoto výpisu tj. datum byl vlastníkem nemovitostí na tomto listu vlastnictví zapsaných (předmětné nemovitosti) žalovaný 1. Dále je na tomto listu vlastnictví v kolonce „věcná práva zatěžující nemovitost“ uvedeno mimo jiné zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši částka ve prospěch právnická osoba.

28. Z Kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným 2. a žalovaným 1. dne datum má soud za prokázané, že žalovaný 1. koupil za sjednanou kupní cenu částka od žalovaného 2. touto kupní smlouvou následující nemovitosti: pozemek parc. č. hodnota o výměře výměra m² – zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba č. p. hodnota – bydlení, k pozemku parc. č. hodnota o výměře výměra m² – zahrada a ke stavbě č. p. hodnota stojícím na pozemku parc. č. hodnota, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa pro katastrální území a obec adresa.

29. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území a obec adresa má soud za prokázané, že v době vyhotovení tohoto výpisu tj. datum byl vlastníkem nemovitostí na tomto listu vlastnictví zapsaných (předmětné nemovitosti) žalovaný 1. Dále již není na tomto listu vlastnictví v kolonce „věcná práva zatěžující nemovitost“ uvedeno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši částka ve prospěch právnická osoba.

30. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně s žalovaným 1. dne datum uzavřela kupní smlouvu na prodej nemovitostí s následujícím obsahem: předmětem prodeje byly tyto nemovitosti: pozemku parc. č. hodnota o výměře výměra m² – zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba č. p. hodnota – bydlení, pozemku parc. č. hodnota o výměře výměra Anonymizováno m² – zahrada a stavba č. p. hodnota stojícím na pozemku parc. č. hodnota, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa pro katastrální území a obec adresa, kupní cena byla dohodnuta na částku částka a platební podmínky byly dohodnuty tak, že celá kupní cena bude zaplacena zápočtem proti pohledávkám žalobkyně vůči žalovanému 1.: a) ze smlouvy o úvěru ze dne datum věřitele Jméno žalované A. ve výši částka včetně příslušenství, b) ze smlouvy o úvěru ze dne datum věřitele Jméno žalované A. ve výši částka včetně příslušenství, c) ze smlouvy o úvěru ze dne datum věřitele Jméno žalované A. ve výši částka včetně příslušenství, d) ze smlouvy o úvěru ze dne datum věřitele Jméno žalované A. ve výši částka včetně příslušenství, e) ze smlouvy o úvěru ze dne datum věřitele Jméno žalované A. ve výši částka včetně příslušenství, f) ze smlouvy o úvěru ze dne datum věřitele Jméno žalované A. ve výši částka včetně příslušenství, g) ze smlouvy o úvěru ze dne datum věřitele Jméno žalované A. ve výši částka včetně příslušenství, h) ze smlouvy o úvěru ze dne datum věřitele Jméno žalované A. ve výši částka včetně příslušenství. Tato kupní smlouva byla katastrálním úřadem „zavkladována“ a žalovaný 1. byl na základě této smlouvy zapsán do katastru nemovitostí jako vlastník. Tuto kupní smlouvu za žalobkyni jako prodávající podepsal na základě plné moci ze dne datum (datum podpisu plné moci žalobkyní na poště v Hustopečích u Brna), resp. ze dne datum (datum přijetí zplnomocnění jméno FO na poště v adresa). Následně žalovaný 1. stejné nemovitosti kupní smlouvou ze dne datum prodal žalovanému 2. za kupní cenu částka. Tedy předmětné nemovitosti přešly na základě povolení vkladu vlastnického práva na žalovaného 2. Dne datum žalobkyně u zdejšího soudu podala žalobu na určení vlastnického práva k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území a obec adresa. Protože v mezidobí v rámci tohoto řízení bylo mezi stranami podáno několik návrhů na nařízení předběžného opatření, které se vesměs týkaly možností nakládat s těmito nemovitostmi a vzhledem k tomu, že se žalovanému 2. patrně nepodařilo svoje vlastnické právo realizovat, došlo mezi žalovaným 1. a žalovaným 2. ke „zpětnému“ prodeji těchto nemovitostí, a to kupní smlouvou ze dne datum za stejných podmínek jako při koupi v srpnu 2021, ale v opačném postavení účastníků, takže v době rozhodování soudu je v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. č. hodnota o výměře výměra m² – zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba č. p. hodnota – bydlení, pozemku parc. č. hodnota o výměře výměra Anonymizováno m² – zahrada a stavba č. p. hodnota stojícím na pozemku parc. č. hodnota, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa pro katastrální území a obec adresa opět zapsán žalovaný 1. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný 2. není ke dni rozhodování soudu ve věci pasivně legitimován. Protože se však jedná „o nástupnictví“ účastníka ve smyslu ust. § 107a o. s. ř. a žalobkyně ve vztahu k němu neučinila žádné procení návrhy, soud tedy rozhodoval i o jeho právech a povinnostech plynoucích z předmětné žaloby.

31. Podle ust. § 90 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) platí: „Účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.“ 32. Podle ust. § 574 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí: „Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.“ 33. Podle ust. § 576 o. z. platí: „Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.“ 34. Podle ust. § 577 o. z. platí: „Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.“ 35. Podle ust. § 578 o. z. platí: „Chyby v psaní nebo v počtech nejsou právnímu jednání na újmu, je-li jeho význam nepochybný.“ 36. Podle ust. § 587 odst. 1 o. z. platí: „Kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.“ 37. Podle ust. § 588 o. z. platí: „Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“ 38. Podle ust. § 984 o. z. platí: „Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. adresa víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.“ 39. Na základě uvedeného skutkového stavu vycházel soud z citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že není důvodná.

40. Soud má za to, že podle obsahu žaloby se v daném případě jedná o minimálně dva samostatné nároky (výroky A. a B. návrhu petitu, byť všechny výroky jsou označovány „in eventum“), které jsou z hlediska svého obsahu shodné, neboť otázku platnosti kupní smlouvy ze dne datum si soud musí jako předběžnou otázku vyřešit před rozhodnutím o výroku A. žaloby. Z žaloby navíc není zřejmé, vůči komu žalobkyně výrok A. a výrok B. žaloby směřuje, a to ani poté, kdy žalovaný 2. v průběhu řízení přestal být vlastníkem předmětných nemovitosti a žalobkyně o této skutečnosti byla informována, avšak neučinila žádné procesní návrhy (viz výše). Soud si posoudil návrh výroku C. žaloby jako eventuální návrh, o kterém by rozhodoval v případě zamítavého rozhodnutí o výroku A.

41. Na základě skutkových tvrzení žalobkyně a žalovaných 1. a 2. soud nejdříve řešil otázku vlastnictví žalovaného 2., především pak to, zda předmětné nemovitosti nabyl od žalovaného 1. (v době zápisu vkladu jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí) v dobré víře, že je kupuje od vlastníka, neboť v době uzavření kupní smlouvy mezi žalovaným 1. a žalovaným 2. byl v katastru nemovitostí zapsán žalovaný 1. jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí. Žalobkyně ve vztahu k žalovanému 2. ani v žalobě, ani v žádném jiném jejím podání nic netvrdí o tom, že by žalovaný 2. v době uzavření kupní smlouvy s žalovaným 1. (dne datum) nebyl v dobré víře, že předmětné nemovitosti kupuje od „nevlastníka“. Za situace, kdyby bylo v tomto řízení prokázáno, že žalovaný 2. předmětné nemovitosti nabyl v dobré víře, že jejich skutečným vlastníkem je žalovaný 1. (který byl v době uzavření kupní smlouvy dne datum), pak by bylo v tomto řízení dále bezpředmětné dokazování o tom, zda kupní smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným 1. byla či nebyla z jakéhokoliv důvodu neplatná. Neboť v takovém případě by vlastníkem předmětných nemovitostí byl žalovaný 2. V průběhu řízení však došlo k tomu, jak již bylo výše konstatováno, že žalovaný 2. předmětné nemovitosti převedl „zpátky“ na žalovaného 1. Z toho mimo jiné plyne i to, že žalovaný 2. v této věci již není pasivně legitimován. Protože však žalobkyně, ač byla informována o změně vlastnického práva k předmětným nemovitostem v průběhu řízení na toto nijakým způsobem nereagovala a neučinila vůči soudu žádný procesní návrh směrem k účastenství žalovaného 2. v tomto řízení. Proto soud rozhodoval i o jeho právech a povinnostech. Žaloba vůči němu směřovala v „primárním“ výroku žaloby. Jak již bylo konstatováno, v průběhu řízení došlo k zániku pasivní legitimace žalovaného 2., tedy v době rozhodování soudu žalovaný 2. již ve věci nebyl pasivně legitimován, a proto soud žalobu vůči němu zamítl (tj. soud v době svého rozhodování již vůbec neposuzoval, zda předmětné nemovitosti nabyl v dobré víře či nikoliv).

42. Výrokem II. tohoto rozsudku soud rozhodl, že tak, že se žaloba zamítá v časti, podle které se žalobkyně domáhala zrušení kupní smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným 1. ze dne datum, v žalobě označené jako „in eventum“. Důvodem zamítnutí žaloby v této části je to, že podle svého obsahu se (stejně jako u výroku I. tohoto rozsudku) jedná o určovací žalobu ve smyslu ust. § 80 o. s. ř., kde pro to, aby o ní soud mohl rozhodovat musí žalobce mít naléhavý právní zájem, musí jej také v žalobě tvrdit a v řízení prokázat. Žalobkyně naléhavý právní zájem ve vztahu k výroku I. tohoto rozsudku ani netvrdí, ani neprokazuje, a navíc ho ani nemá, neboť i v případě, že by soud jejímu návrhu „vyhověl“, tak by takový výrok neměl způsobilost změnit žádná práva či oprávnění, žádné právní vztahy mezi účastníky.

43. K tomu, aby soud mohl rozhodovat v dané věci o návrhu žalobkyně, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, musí také existovat naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. V daném případě z kontextu žaloby je zřejmé, že naléhavý právní zájem žalobkyně dán je, neboť v době podání žaloby byl jako vlastník předmětných nemovitostí v katastru nemovitostí zapsán žalovaný 2. a v době rozhodování soudu žalovaný 1. Tedy změny zápisu v katastru nemovitostí se žalobkyně mohla domoci jen podáním určovací žaloby.

44. V daném případě je pro rozhodnutí soudu důležité i to, jakým způsobem a kdy byla žalobkyně informována (předvolána) o nařízeném jednání. Dne datum bylo účastníkům prostřednictvím jejich právních zástupců zasláno předvolání k jednání nařízenému na datum. Předvolání žalobkyni jí bylo zasláno prostřednictvím její právní zástupkyně, kdy toto předvolání zároveň platilo i pro ni. Toto předvolání bylo právní zástupkyni doručeno dne datum, tzn. že lhůta pro předvolání podle ust. § 115 odst. 2 o. s. ř. byla dodržena, jako i ostatní náležitosti předvolání. Ještě téhož dne soud obdržel žádost právního zástupce žalovaných z důvodu kolize s jiným nařízeným jednáním. Soud této žádosti vyhověl a jednání za stejných podmínek odročil na datum. Dne datum byla soudu doručena právní zástupkyní žalobkyně žádost o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti žalobkyně, která se chtěla jednání osobně zúčastnit. Přílohou této žádosti byla “neschopenka“ která mimo jiné obsahovala jméno a příjmení žalobkyně, razítko a podpis ošetřujícího lékaře, a především datum počátku pracovní neschopnosti datum a datum vystavení datum. Na základě této žádosti soud informoval právní zástupce účastníků, že na nařízeném jednání dne datum bude jednání pouze na základě výše uvedené žádosti odročeno. Ještě téhož dne byla právní zástupkyně žalobkyně o vyhovění žádosti informována e-mailem. Dne datum bylo jednání odročeno na datum a protokol z tohoto jednání byl zaslán právním zástupcům účastníků do datových schránek. Tento protokol mimo jiné obsahoval výzvu žalobkyni, aby soudu obratem zaslala „neschopenku“ se správným datem vystavení. Zároveň bylo právním zástupcům účastníku zasláno vyrozumění o odročení jednání datum. Dne datum v reakci na sdělení právní zástupkyně žalobkyně bylo na pokyn soudce této telefonicky sděleno, že soud neupozorňuje na datum datum, nýbrž na to, že přiložená neschopenka je již stará jeden rok. O tomto byl do spisu učiněn úřední záznam. Dne datum bylo soudu doručeno právní zástupkyní žalobkyně oznámení o ukončení právního zastupování. Dne datum byli účastníci, resp. jejich právní zástupce informováni o tom, že z důvodu uzavření soudu se jednání odročuje na datum, o tomto odročení byla žalobkyně informována telefonicky a byl o tom ve spise učiněn úřední záznam. Doručenka doručovaná žalobkyni na adresu uvedenou v žalobě se vrátila s poznámkou, že žalovaná na této adrese nikdy nebydlela a to přesto, že se jedná o adresu uvedenou kromě již zmíněné žaloby i ve všech smlouvách i v živnostenském listu jako adresa sídla i adresa podnikání, a také v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území a obec adresa. Toto předvolání je tedy (kromě přímého telefonického informování) žalobkyni doručeno fikcí, při zachování všech zákonných lhůt a náležitostí. Dne datum žalobkyně telefonicky informovala soud, že jí zatím nebylo předvolání doručeno. Bylo jí sděleno, že má řádně doručeno předvolání k jednání dne datum. Na to žalobkyně soudu sdělila, že se jednání nezúčastní, neboť jí stále běží neschopenka a zároveň věc předává novému právnímu zástupci, který se na jednání musí připravit. Dne datum byla soudu doručena e-mailem bez elektronického podpisu žádost o odročení z důvodu trvání pracovní neschopnosti a předávání podkladů novému právnímu zástupci. Na jednání soudu dne datum soud informoval právního zástupce žalovaných o žádosti žalobkyně o odročení a zároveň mu sdělil, že by mohlo být provedeno. Na dotaz soudu, zda by souhlasil s odročením z důvodu účasti žalobkyně nebo jejího nového právního zástupce na jednání, právní zástupce žalovaných s tímto souhlasil. Proto bylo toto jednání odročeno na datum. Z centrální evidence obyvatel byla zjištěna adresa pobytu žalobkyně (stejná jako v žalobě), z informačního systému soudu byla zjištěna ještě další adresa, na které by se žalobkyně mohla zdržovat. Na všechny tyto adresy byla žalobkyni zaslána předvolání k jednání na jednání dne datum a na všech adresách jí bylo doručeno. Navíc na pokyn soudce byla žalobkyně o konaném jednání informována telefonicky, o čemž byl do spisu učiněn úřední záznam. Dne datum byl soudu půl hodiny před jednáním doručen e-mail bez elektronického podpisu s omluvou a žádostí o odročení. Kromě toho, že soud k takovémuto podání nepřihlíží, se jednání žalobkyně tak, jak bylo výše popsáno, jeví jako účelové (účelem je patrně žalované držet v nejistotě), a proto této žádosti nevyhověl, zároveň má za to, že všechny náležitosti předvolání byly splněny, a proto jednání dne datum proběhlo.

45. Při rozhodování o výroku I. jedna tohoto rozsudku soud tedy posuzoval, zda jsou relevantní námitky žalobkyně ohledně platnosti kupní smlouvy ze dne datum.

46. Žalobkyně ohledně platnosti kupní smlouvy ze dne datum namítala:

47. Za prvé, že tato kupní smlouva nemůže být platná, neboť byla podepsána osobou, která nebyla k podepsání této smlouvy oprávněna, neboť plná moc, na základě které byla smlouva podepsána panem jméno FO, byla neplatná, a to z důvodu, že tato plná moc nebyla projevem skutečné a vážné vůle žalobkyně takovou plnou moc panu jméno FO udělit. Navíc dle tvrzení žalobkyně měla být podepsána pod nátlakem a výhrůžkami. Soud má za to, že (z důvodu této námitky neplatnosti) je plná moc ze dne datum platná, neboť je z ní zřejmé, kdo udělil plnou moc, a k čemu ji udělila Jméno žalobkyně jako zmocnitel panu jméno FO jako zmocněnci, k veškerým právním jednáním za zmocnitele v souvislosti se zcizením níže uvedených nemovitostí souvisejících se sjednáním a uzavřením kupní smlouvy, kdy tyto nemovitosti jsou v této plné moci vyjmenovány a zároveň je určena i výše kupní ceny ve výši částka a způsob zaplacení této kupní ceny formou vzájemného zápočtu pohledávek. Pokud žalobkyně ve své žalobě tvrdila, že smlouvu nepodepsala, respektive ji podepsala pod nátlakem a výhrůžkami, tak k tomuto tvrzení v průběhu řízení soudu nenavrhla žádné důkazy, a tím, že se bez omluvy nezúčastnila nařízeného jednání, ač byla řádně předvolána, se zbavila možnosti reagovat na poučení soudu podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. a ust. § 101 a § 120 o.s.ř., které jí při nařízeném jednání bylo poskytnuto. Ze samotné plné moci pak není ani zřejmé, kdy a jakým způsobem mělo k výhrůžkám, respektive nátlaku dojít, neboť tato plná moc byla podepisována ověřeným vlastnoručním podpisem zmocněnkyně na poště v Hustopečích dne datum s tím, že ověřovací doložka obsahuje prohlášení, že tuto listinu žalobkyně vlastnoručně podepsala. Ze skutečnosti, že zmocněnec tuto plnou moc podepsal dne datum v adresa, pak nelze dovodit, že by zmocněnec byl přítomen podpisu plné moci zmocnitelkou v Hustopečích, neboť by nedávalo smysl, že by sám přijetí zmocnění na téže poště ve stejný den také nepodepsal.

48. Za druhé žalobkyně namítala, že stejná plná moc je neplatná z důvodu její neurčitosti, neboť svým obsahem si vzájemně odporuje, kdy na jedné straně je uvedeno, že Jméno žalobkyně jako zmocnitel uděluje plnou moc jméno FO jako zmocněnci k uzavření kupních smluv se společností Jméno žalované A. a v dalším textu pak uvádí, že zmocnitele zmocňuje k veškerým právním jednání před katastrálním úřadem v souvislosti s vkladovým řízením, jež se týká vkladu vlastnického práva na základě kupní smlouvy uzavřené mezi zmocnitelem a společností KAPPA RESIDENTAL s.r.o. I z tohoto hlediska soud považuje předmětnou plnou moc za platnou, neboť má za to, že uvedené jiné osoby v plné moci (a to na základě chyby v psaní, která s největší pravděpodobností nastala při vytváření plné moci v počítači,) nemá na platnost a rozsah uděleného zplnomocnění žádný vliv, neboť z věty, která je v této plné moci uvedená je zcela zřejmé kdo, jaké oprávnění a komu udělil. V této plné moci je přímo uvedeno: „Tato plná moc je zmocnitelem udělena zmocněnci k veškerým právním jednáním za zmocnitele před Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa v souvislosti se vkladovým řízením, jež se týká vkladů vlastnického práva na základě výše uvedené kupní smlouvy, …“ Jinými slovy to znamená, že Jméno žalobkyně jako zmocnitel udělila plnou moc jméno FO jako zmocněnci i k veškerým právním jednáním za Jméno žalobkyně před katastrálním úřadem v souvislosti s vkladovým řízením, jež se bude týkat vkladu vlastnického na základě kupní smlouvy, jejíž obsah v této plné moci je zcela přesně a konkrétně uveden. I kdyby tato věta nepokračovala, i tak je z ní zcela zřejmé, o jaké oprávnění se v této části plné moci jedná. Soudu se navíc jeví, že uvedení jiné společnosti je projevem chyby v psaní, která navíc ve smyslu ust. § 578 o. z. nevyvolává žádné důsledky, neboť (jak již bylo výše konstatováno) je obsah uděleného zplnomocnění z kontextu plné moci nepochybný.

49. Za třetí žalobkyně namítala absolutní neplatnost kupní smlouvy ze dne datum z důvodu neúměrně nízké kupní ceny, která naplňuje znaky jednání kolidujícího s dobrými mravy, „zaplacená“ kupní cena představuje hrubý nepoměr plnění jedné ze stran k tomu co poskytla druhá strana. V souvislosti s tímto důvodem neplatnosti kupní smlouvy žalobkyně uvádí, že jako eventuální petit žádá dorovnání kupní ceny do ceny obvyklé, kterou uvádí ve výši částka. V této souvislosti žalobkyně tedy žádá po žalovaném 1. faktické zaplacení dohodnuté kupní ceny ve výši částka a dorovnání kupní ceny do ceny obvyklé ve výši částka, tedy do celkové sumy částka. Jakým způsobem žalobkyně dospěla k této částce neuvádí. Navíc soudu nijakým způsobem neprokázala, že se jedná o cenu obvyklou v místě a čase realizace kupní smlouvy. Po provedeném dokazování soud ani tento důvod neshledává jako důvod pro rozhodnutí o vlastnictví žalobkyně k předmětným nemovitostem z důvodu absolutní neplatnosti kupní smlouvy ze dne datum. Jako důkaz, který soud provedl, žalobkyně soudu předložila webovou stránku reality iDNES.cz, na které jsou předmětné nemovitosti nabízeny k prodeji, z této webové stránky však není jasné, z jaké je doby, kdo tento inzerát zadal a zda nabízená cena odpovídá ceně obvyklé. Proti tomu žalovaní soudu předložili odhad obvyklé ceny nemovité věci číslo 154/2019 zpracovaný na základě objednávky žalovaného 1. dne datum, který sice neobsahuje doložku ve smyslu ust. § 127a o.s.ř. a nemohl tedy být proveden jako důkaz znaleckým posudkem, ale svým obsahem odpovídá odborně zpracovanému znaleckému posudku. Soud tento důkaz provedl jako důkaz listinný. Z jeho obsahu soud mimo jiné zjistil, že v rámci vypracovávání tohoto odhadu proběhlo i místní šetření ohledně předmětných nemovitostí za účasti žalobkyně a že tato listina jako přílohy obsahuje i listiny, které zpracovatel nemohl získat jinak než od žalobkyně. Soud má za to, že tento odhad byl zpracován s náležitou pečlivostí a odborností zpracovatele, a že tedy odpovídá ceně obvyklé v daném místě a čase, při zohlednění konkrétního stavu jak faktického, tak právního předmětných nemovitostí. To, že tento důkaz nebyl a nemohl být proveden jako znalecký posudek (nýbrž pouze jako listina) nebylo pro rozhodnutí soudu významné, důkazním břemenem ke svému tvrzení o neúměrně nízké ceně nemovitosti byla povinována žalobkyně a ta soudu žádný důkaz nepředložila, resp. předložila důkaz, který tuto skutečnost neprokazoval. Navíc soud v tomto řízení jako listinný důkaz provedl Smlouvu o smlouvě budoucí kupní ze datum, ve které se žalovaný 1. s žalobkyní dohodl na tom, že nejpozději do datum bude mezi nimi uzavřena kupní smlouva s obsahem dohodnutým v této smlouvě o smlouvě budoucí. Kromě jiného bylo dohodnuto, že předmětem této kupní smlouvy budou stejné nemovitosti, které jsou předmětem této žaloby a dále byla dohodnuta kupní cena ve výši částka. Z tohoto soud dovozuje, že obvyklá cena předmětných nemovitostí se v době realizace kupní smlouvy (datum) mohla pohybovat v rozmezí od částka do částka. Žádná z těchto mezních hodnot se soudu nejeví jako neúměrně nízká kupní cena předmětných nemovitostí.

50. Za čtvrté žalobkyně uvádí, že z procesní opatrnosti dopisem ze dne datum od předmětné smlouvy odstoupila z důvodu podstatného porušení povinností ze strany žalovaného 1., neboť tento jí dohodnutou kupní cenu nezaplatil. Žalobkyně má za to, že smlouvy o jejich úvěrech, na základě kterých mělo dojít k zaplacení kupní ceny zápočtem, byly mezi ní a žalovaným 1. sjednávány jako spotřebitelské smlouvy a protože žalovaný 1. při jejich sjednávání s náležitou pečlivostí nezkoumal úvěruschopnost žalobkyně, má žalobkyně za to, že jsou absolutně neplatné, a tudíž závazky z nich plynoucí nejsou způsobilé k zápočtu. Žalovaný 1. proti tomu namítal, že úvěry poskytnuté žalobkyni byly úvěry sjednané mezi podnikateli, a to vše pro podnikatelské účely žalobkyně a za účelem úhrady jejich dluhů z podnikání. Žalovaný 1. soudu předložil jednu ze smluv o úvěru, z jejíž záhlaví soud zjistil, že žalobkyně je v ní označena jménem a příjmením, rodným číslem a identifikačním číslem organizace (IČO), a místem podnikání a bytem. Soud má za to, že IČO a místo podnikání se ve spotřebitelských smlouvách obvykle neuvádí, ale z této smlouvy nelze jednoznačně určit, zda šlo o smlouvu mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti nebo o smlouvu spotřebitelskou. Pro posouzení otázky zaplacení kupní ceny tento důkaz nemá význam, neboť důkazní břemeno o těchto skutečnostech bylo na straně žalobkyně. Pokud žalobkyně ve své žalobě tvrdila, že smlouvy o úvěrech byly sjednány jako spotřebitelské, tak k tomuto tvrzení v průběhu řízení soudu nenavrhla žádné důkazy, a tím, že se bez omluvy nezúčastnila nařízeného jednání, ač byla řádně předvolána, se zbavila možnosti reagovat na poučení soudu podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. a ust. § 101 a § 120 o.s.ř., které jí při nařízeném jednání bylo poskytnuto. Žalobkyně zároveň tvrdila, že prostředky z úvěrových smluv navíc ke svým rukám neobdržela, tak i v tomto případě bylo důkazní břemeno na její straně. I v tomto případě žalobkyně v průběhu řízení soudu nenavrhla žádné důkazy, a tím, že se bez omluvy nezúčastnila nařízeného jednání, ač byla řádně předvolána, se zbavila možnosti reagovat na poučení soudu podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. a ust. § 101 a § 120 o.s.ř., které jí při nařízeném jednání bylo poskytnuto. Navíc žalovaný 1. v rámci své procesní obrany soudu předložil listinu označenou jako Uznání dluhu uzavřené v souladu s ust. § 2053 a násl. občanského zákoníku. Z této listiny tedy vyplývá, že žalobkyně závazky uvedené v této listině uznává jak co do důvodu, tak co do výše. Tato listina je žalobkyní podepsána úředně ověřeným podpisem, s prohlášením, že listina byla před ověřovatelem vlastnoručně podepsána. To mimo jiné znamená, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Soud tedy má za to, že žalobkyně v tomto řízení neprokázala, ani to, že by jí cena nebyla zaplacena a ve spojitosti s tím ani to, že by existoval relevantní důvod pro odstoupení od smlouvy ze dne datum. V této souvislosti soud konstatuje, že žalobkyně skutečnost o odstoupení od smlouvy uvedla pouze z procesní opatrnosti, nikoliv jako důvod zániku smlouvy.

51. Protože žalobkyně neprokázala ani to, že jí kupní cena nebyla zaplacena a ani to, že by v době uzavření kupní smlouvy byla obvyklá kupní cena předmětných nemovitostí částka. Soud zamítl žalobu i v této části žaloby (výrok III. tohoto rozsudku).

52. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k žalovanému 1. rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému 1., jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka (tarifní hodnota se u více nároku počítá podle nároku nejvyššího a eventuálního výroku se počítá podle výroku primárního) sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. O dalších případných nákladech právního zástupce (cestovné, náhrada za zmeškaný čas apod.) soud nerozhodoval, neboť právní zástupce žalovaného 1. mu pro to nedodal podklady.

53. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k žalovanému 2. rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému 2., jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka (tarifní hodnota se u více nároku počítá podle nároku nejvyššího a eventuálního výroku se počítá podle výroku primárního) sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. O dalších případných nákladech právního zástupce (cestovné, náhrada za zmeškaný čas apod.) soud nerozhodoval, neboť právní zástupce žalovaného 2. mu pro to nedodal podklady. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, můžou se žalovaní domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.