9 C 172/2022

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně , bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta , se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Česká republika - Jméno žalovaného , IČO: IČO žalovaného , se sídlem Adresa žalovaného o vydání pozemku,

I. Řízení se zastavuje v části, kterou se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle ohledně pozemků v k. ú. , adresa, , parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

II. Soud nahrazuje projev vůle žalovaného, jímž souhlasí s uzavřením smlouvy o převodu pozemků s žalobkyní, v tomto znění:Převodce: , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Jméno žalovaného, ,se sídlem , adresa, , PSČ: , adresaaNabyvatel: , Jméno žalobkyně, , nar. , Datum narození žalobkyně, ,bytem , Adresa žalobkyněuzavírají tutoSmlouvu o převodu pozemkuI., Jméno žalovaného, , jednající jménem , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako převodce, spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o půdě“), mimo jiné též tyto pozemky ve vlastnictví státu:- parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , oba v katastrálním území , adresa, , kraj Jihomoravský;- parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , kraj Jihomoravský;- parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , oba v katastrálním území , adresa, , kraj Jihomoravský;- parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, na , Anonymizováno, , , adresa, , kraj Jihomoravský a- parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, , kraj Jihomoravský(dále jen jako „pozemky“).

II. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. Nevydané pozemky uvedené v článku I. této smlouvy byly oceněny na částku , částka, .Nároky nabyvatele vůči převodci na převod jiného pozemku dle zákona o půdě činí ke dni uzavření této smlouvy částku , částka, (slovy: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Tento nárok , Anonymizováno, uplatňuje na základě pravomocného rozhodnutí , právnická osoba, – Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne , datum, , č. j. SPU , č. účtu, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, – , Anonymizováno, .

III. Převodce převádí na nabyvatele nemovitosti – pozemky specifikované v článku I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a nabyvatel je do svého výlučného vlastnictví přijímá. Vlastnické právo k pozemkům přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.

IV. Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatel dále prohlašuje, že mu je znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímá tak, jak je uvedeno v článku III. této smlouvy.V.1) Smluvní strany se dohodly, že jakékoliv změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody účastníků smlouvy.2) Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy smluvními stranami.

VI. Smluvní strany po přečtení smlouvy prohlašují, že s jejím obsahem souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle a na důkaz toho připojují své podpisy.V Praze dne ……………… V Praze dne ………………………………………………… ……………………………….., Anonymizováno, – , Jméno žalovaného, , Jméno žalobkyněIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyni se vrací část zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši , částka, .

V. Žalovanému se vrací část zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši , částka, . Žalobkyně se domáhá nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále též jen „zákon o půdě“). Svůj žalobní nárok odůvodňuje tím, že je oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě, a náleží jí jako náhrada podle § 11 a 11a cit. zákona. Původní oprávnění , Anonymizováno, a , jméno FO, uplatnili v zákonem stanovených lhůtách (, datum, ) u Pozemkového úřadu města , Anonymizováno, nárok na vrácení nemovitostí, a to grafického přídělu č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . O tom, že , Anonymizováno, a , adresa, jsou oprávněnými osobami podle § 4 odst. 1 zákona o půdě bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Původní oprávnění zemřeli v průběhu správního řízení vedeného před žalovaným. Žalobkyně, jako jejich jediná zákonná dědička, zdědila jejich nárok, a je proto oprávněnou osobou ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o půdě. O restitučním nároku žalobkyně bylo rozhodnuto rozhodnutím žalovaného ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, tak, že žalobkyně není vlastníkem nemovitosti - části grafického přídělu č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , a to části , jméno FO, - role o výměře , Anonymizováno, m2 (nyní části p. č. KN , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - ost. pl., dráha) a části , jméno FO, X - role o výměře , Anonymizováno, m2 (nyní části p. č. KN , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - oba ost. pl., jiná pl., , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, - vše ost. pl., neplodná) vše v k. ú. , adresa, . Restituční nárok plynoucí z výše uvedeného rozhodnutí byl žalovaným oceněn na částku , částka, . Žalobkyně s takovým oceněním nesouhlasí, což také sdělila žalovanému a domáhala se přecenění. Podle žalobkyně byly předmětné pozemky již v době jejich přechodu na stát určeny k zastavění železničním tělesem, jako i provedení stavebních úprav břehu a zpevněného koryta toku Leskava a za tímto účelem byly předchůdcům žalobkyně odejmuty. Proto měly být pozemky oceněny jako stavební, tj. cenou , částka, /m2 dle § 14 odst. 1 vyhlášky 182/1988 Sb. Výše nároku žalobkyně tak měla ke dni podání žaloby činit , částka, . K ocenění nevydaných pozemků předložila žalobkyně znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, vyhotovený znaleckým ústavem , právnická osoba, ., podle kterého mají být předmětné pozemky oceněny částkou , částka, . Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný při ocenění restitučního nároku žalobkyně pochybil, když jako státní orgán disponoval a disponuje značným aparátem a prostředky ke zjištění skutečné výše nároku žalobkyně a k určení povahy odňatého pozemku ke dni jeho přechodu na stát, nikterak se nepodílel na vyhledání podkladů pro správné ocenění restitučního nároku a svévolně tak přenesl svoji zákonnou povinnost a břemeno spravedlivého vypořádání restitučního nároku na žalobkyni. Žalobkyně tento postup žalované ho považuje za projev svévole. Při uspokojování restitučního nároku postupoval žalovaný také naprosto liknavě a v době podání žaloby nebyl nárok žalobkyně ani po více než 30 letech od jeho uplatnění vypořádán (nárok byl uplatněn v roce , Anonymizováno, ). Jedná se o zjevně nepřiměřeně dlouhou dobu, která sama o sobě svědčí o liknavosti žalovaného bez dalšího. Vzhledem k tomu, že restituční nárok nebyl vypořádán, žalovaný postupuje svévolně a liknavě, domáhá se žalobkyně vypořádání svého nároku soudní cestou, což je jednoznačně i v souladu s bohatou judikaturou takovou situaci upravující (například rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ,

III. ÚS , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , jméno FO, . ÚS , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , spisová značka, , a řada dalších).Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Žaloba není důvodná, neboť žalovaný nevydané pozemky správně ocenil na částku , částka, . Pokud jde o nesprávné ocenění, žalovaný jednak uvádí, že z výše uvedeného posudku předloženého žalobkyní plyne, že část nevydaných pozemků byla zastavěna již ke dni odnětí pozemků (uzavření darovací smlouvy , datum, ), a proto na ně nedopadá působnost zákona o půdě. Z tohoto důvodu je podle žalovaného výše uvedené rozhodnutí ze dne , datum, nesprávné, a soud by z něj neměl v této části vycházet. Pokud jde o posouzení pozemků jako stavebních, žalobkyně jejich povahu dovozuje z toho, že již v době odnětí byly zahrnuty do Směrného územního plánu , Anonymizováno, . S tím však žalovaný nesouhlasí, neboť podle něj u ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu existence směrného územního plánu není důvodem pro závěr o stavebním charakteru pozemku (I. ÚS , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Definice stavebního pozemku vychází z konkrétní v dané době účinné právní úpravy územního plánování. V době odnětí, v roce , Anonymizováno, , platila definice stavebního pozemku obsažená v ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, Ú.l., nadepsaného “stavební pozemek a staveniště”, dle kterého se stavebním pozemkem rozumí místo vymezené územním rozhodnutím k zástavbě. Směrný územní plán města , Anonymizováno, tedy není dostatečným podkladem pro posouzení pozemku, jako stavebního. Protože není doložena existence územního rozhodnutí, nelze odňaté pozemky považovat za stavební. Dále žalovaný namítal, že na části odňatých pozemků se v době odnětí i dnes nachází břehy a koryto vodního toku , Anonymizováno, , nelze je tedy považovat za stavební. K pozemkům, jejichž vydání se žalobkyně aktuálně domáhá (po částečném zpětvzetí), žalovaný uvedl, že vyjma pozemků p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , které jsou dotčeny veřejně prospěšnou stavbou poldru, není u ostatních pozemků žádná překážka, která by bránila jejich vydání.Ve vztahu k pozemkům uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku vzala žalobkyně při jednání konaném dne , datum, žalobu zpět. Žalovaný se ke zpětvzetí odmítl vyjádřit, nicméně žádné vážné důvody, pro které by řízení nemělo být zastaveno nesdělil. Proto soud s ohledem na dispozitivní úkon žalobkyně řízení podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 OSŘ z části zastavil.Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobkyně je osobou oprávněnou ve smyslu ustanovení § 4 zákona č. 229/1991 Sb. Nesporná byla mezi stranami také hodnota náhradních pozemků a skutečnost, že vydání pozemků p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , oba v k. ú. , adresa, , p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , všechny v k. ú. , adresa, na , Anonymizováno, , a pozemků p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , všechny v k. ú. , adresa, nebrání žádná překážka.Sporné tedy zůstalo to, jaká je hodnota restitučního nároku plynoucího z rozhodnutí žalovaného SPU , č. účtu, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, - , Anonymizováno, , zda se žalovaná dopustila při uspokojování nároků žalobců liknavosti a svévole, zda žalobkyně vyvíjela judikaturou požadovanou aktivitu, a dále zda u náhradních pozemků p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, jsou dány překážky bránící vydání.K ocenění nároku plynoucího z rozhodnutí SPU , č. účtu, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, – , Anonymizováno6. V řízení bylo rozhodnutím , právnická osoba, , Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj, č. j. SPU , č. účtu, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, - , Anonymizováno, , ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , prokázáno, že o restitučním nároku žalobkyně bylo rozhodnuto tak, že není vlastníkem části grafického přídělu č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , a to části , jméno FO, – role o výměře , Anonymizováno, m2, nyní části p. č. KN , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ost. plocha, dráha a čísti , jméno FO, X – role o výměře , Anonymizováno, m2, nyní části KN , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ost. plocha, jiná plocha, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, – vše ost. plocha, neplodná, vše v k. ú. , adresa, . Tyto tato skutečnost byla mezi stranami nesporná. Sporné bylo ocenění nároku. Žalovaný nevydané pozemky ocenil na částku , částka, (zjištěno z Protokolu o výpočtu ceny nevydávaných pozemků ze dne , datum, ). Žalobkyně se na žalovaného obrátila prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne , datum, , ve kterém uvádí, že ocenění provedené žalovaným považuje za nesprávné, neboť dle jejího názoru byly nevydané pozemky v době přechodu na stát určeny k zastavení, neboť byly určeny k zastavění stavbami dopravní infrastruktury (železničním tělesem) již v době jejich přechodu na stát, a to již Směrným územním plánem města , Anonymizováno, z října , Anonymizováno, , a proto mají být oceněny dle § 14 odst. 1 vyhlášky 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., jako pozemek stavební, a to částkou , částka, za 1 m2. K tomu žalobkyně předložila posudek znaleckého ústavu , právnická osoba, . ze dne , datum, , č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , podle kterého byly odňaté pozemky GP č. , hodnota, - , jméno FO, - role o výměře , Anonymizováno, m2 a GP č. , hodnota, - , jméno FO, X - role o výměře , Anonymizováno, již ve směrném územním plánu z roku , Anonymizováno, začleněny do plochy ČSD - rozšíření původní železnice. Pozemky je tedy třeba ocenit jako pozemky stavební, tedy částkou , částka, /m2. Celková cena nevydaných pozemků tedy činí , částka, . Zpracovateli posudku byli dr. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , dále , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, . Žalovaný se závěry posudku znaleckého ústavu , právnická osoba, . nesouhlasil. Předně k výše uvedenému posudku uvedl, že znalecký ústav , právnická osoba, . ke dni , datum, pozbyl znalecké oprávnění a ze tří uvedených zpracovatelů měl a má znalecké oprávnění pouze dr. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, (tyto skutečnosti jsou patrné ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, a výpisu ze seznamu znalců). Dále pak namítl, že podle posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. , č. účtu, , nebyly odňaté pozemky stavebními, když podle právní úpravy účinné v době odnětí předmětných pozemků (, datum, ) nebyl směrný územní plán závazným podkladem pro vydání územního rozhodnutí - nebyl územně plánovací dokumentací. To se stalo až po vydání vyhlášky č. 85/1976 Sb. (účinná od , datum, ), která nově definuje stavební pozemek a staveniště. Proto je třeba pozemky ocenit, jako zemědělskou půdu v kultuře role (orná půda) dle příslušného BPEJ cenou z přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 182/1988 Sb. Cena pozemku GP č. , hodnota, , jméno FO, činí , částka, a cena pozemku GP č. , hodnota, , jméno FO, X činí , částka, . Při výslechu oba znalci setrvali na svých závěrech. Po seznámení se závěrem formulovaným v usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého za územně plánovací dokumentaci ve smyslu § 11a odst. 13 zákona č. 229/1991 Sb. lze považovat již směrný územní plán vydaný v souladu se zákonem č. 84/1958 Sb. uvedl znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , že toto rozhodnutí neznal a při zpracování posudku z něj nevycházel. Podle přesvědčení soudu je třeba v projednávané věci postupovat obdobně, jako ve výše uvedené věci posuzované Nejvyšším soudem. Je tomu proto, že předmětné nevydané pozemky byly směrným územním plánem města , Anonymizováno, z října , Anonymizováno, zcela jednoznačně zahrnuty do ploch určených pro ČSD (zjištěno ze směrného územního plánu a identifikace směrného územního plánu , Anonymizováno, z roku , Anonymizováno, na grafický příděl a mapu KN) a dále proto, že nejpozději již v roce , Anonymizováno, na předmětných pozemcích probíhala výstavba právě pro účely ČSD (zjištěno z historických ortofotografií). Jestliže tedy k vynucenému darování předmětných pozemků, které měly formálně kulturu role, došlo za situace, kdy tyto již byly zahrnuty výše uvedeným směrným územním plánem do ploch určených pro ČSD, přičemž již v roce , Anonymizováno, (rok po darování pozemků) na nich byly realizována výstavba, nelze než ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu uzavřít, že pozemky je třeba pro účely ocenění považovat za pozemky stavební.

7. Pokud jde o skutečnost, že nevydané pozemky nejsou zcela zastavěny drážními stavbami, tak z judikatury vážící se k restitučnímu zákonodárství plyne, že za zastavěné nutno v daných souvislostech považovat i ty pozemky, jež sice bezprostředně zastavěny nejsou, ovšem se stavbou bezprostředně souvisí a jsou potřebné k jejímu provozu a obsluze, případně vykazují se stavbou funkční souvislost (resp. v době přechodu na stát byly výše uvedeným směrným územním plánem k zastavění drážními stavbami určeny); srov. k tomu např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo jeho usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Proto je předmětné pozemky třeba ocenit jako pozemky stavební.

8. Soud při svém rozhodování vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu, který se dlouhodobě kloní k názoru, že i v těch případech, kdy byly pozemky v době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby), lze takové pozemky v zásadě ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Dovolací soud současně ve své judikaturní praxi aproboval i flexibilnější přístup k posuzování původní povahy odňatých pozemků, v rámci něhož soudy podle kontextu každého jednotlivého případu zohledňují různé relevantní okolnosti a neulpívají rigidně jen na vydání územního rozhodnutí jako na podmínce uznání pozemků za stavební, přičemž kritéria uváděná judikaturou pro závěr o stavebním charakteru původních pozemků nejsou taxativními hledisky, jež musí být naplněna současně, nýbrž jde toliko o příkladmo uváděné konkrétní faktory, jež mohou k závěru o stavební povaze pozemku vést. Na stavební charakter původních pozemků v době jejich odnětí lze tedy usuzovat na základě různorodých kritérií (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jakož i judikaturu v něm citovanou, ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 280/23, jímž byla ústavní stížnost vůči němu odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost).

9. Soud dospěl k závěru, že skutečnosti uvedené pod 6 – 8 tohoto rozsudku jsou individuálními a specifickými okolnostmi ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu, které odůvodňují v tomto konkrétním případě předmětné nevydané pozemky ocenit jako pozemky stavební. Proto soud vycházel z posudku , právnická osoba, . a cena nevydaných pozemků tedy činí , částka, .

10. I kdyby měla být důvodná argumentace žalovaného ohledně pozemku GP č. , hodnota, , jméno FO, X s ohledem na skutečnost že tento je z části nezastavěn, a tvoří břeh zpevněného koryta vodního toku , Anonymizováno, , a soud by měl vycházet z ceny určené znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, (, částka, ), stále by cena pozemku GP č. , hodnota, , jméno FO, při výměře , Anonymizováno, m2 při ceně , částka, /m2 činila , částka, a celkový nárok žalobkyně plynoucí z výše uvedeného rozhodnutí by činil , částka, , což by s ohledem na níže uvedenou celkovou cenu vydávaných pozemků (, částka, ) nebránilo tomu, aby soud žalobě vyhověl. Nicméně soud zastává výše prezentovaný názor, že s ohledem na zahrnutí obou výše uvedených pozemků směrným územním plánem do ploch určených pro ČSD (výstavba drážního tělesa a příslušenství), bylo třeba oba pozemky v době přechodu na stát považovat za pozemky stavební.

11. Pokud jde o námitky žalovaného týkající se zániku oprávnění , právnická osoba, . vykonávat znaleckou činnost, soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého znalec, který před soudem „stvrzuje“ podaný písemný posudek, činí tak jako znalec i v době, kdy již znaleckou činnost nevykonává nebo není oprávněn ji vykonávat; to platí i v případě znaleckého ústavu. Proto soud mohl vycházet z výše uvedeného posudku , právnická osoba, . ze dne , datum, , i když této znalecké kanceláři ke dni , datum, zaniklo znalecké oprávnění, a mohl vyslechnout jednoho ze zpracovatelů posudku, který navíc znalecké oprávnění dosud má.K nároku žalobkyň a liknavosti a svévoli žalované12. V řízení bylo prokázáno ve výroku uvedeným rozhodnutím (ve spise na č. l. 24), že nárok žalobkyně, který je předmětem tohoto řízení, vznikl v červenci , Anonymizováno, . K ocenění nároku (nevydaných pozemků) ze strany žalovaného na částku , částka, došlo , datum, (ve spise na č. l. 20). Žalobkyně s tímto oceněním nesouhlasila a vyzvala žalovaného k přecenění nároku, který je předmětem tohoto řízení, dopisem ze dne , datum, (č. l. 27), a to s argumentací shodnou, jako je v žalobě. Na tuto výzvu žalovaný reagoval dopisem ze dne , datum, (č. l. 47), kterým ocenění předmětných pozemků jako pozemků určených pro stavbu odmítl a zároveň uvedl, že nejsou doloženy doklady, které by jasně dokazovaly, že pozemky byly v době převzetí státem určeny pro stavbu. Dále uvedl, že při stanovení výše náhrady za nevydané pozemky postupuje podle vyhlášky č. 316/1990 Sb., dle které se stanovenou cenou dle § 14 odst. 1 této vyhlášky oceňují pozemky určené pro stavbu vymezené stavebními předpisy platnými v době jejich převodu na stát. Předmětné pozemky přešly na stát v době, kdy územní plánování bylo upraveno zákonem č. 84/1958 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 144/1959 Ú.l., která v ustanovení § 2 vymezovala stavební pozemek jako místo určené územním rozhodnutím k zastavění. Směrný územní plán, na který žalobkyně odkazuje, nebyl územně plánovací dokumentací, která by pozemky určené k zastavění v době jejich převodu na stát vymezovala. Ocenění pozemků, jako pozemků stavebních, žalovaný odmítá doposud, i když v tomto řízení bylo poukázáno na výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého lze za územně plánovací dokumentaci ve smyslu § 11a odst. 13 (nyní 14) zákona č. 229/1991 Sb. považovat již směrný územní plán vydaný v souladu se zákonem č. 84/1958 Sb., přičemž toto rozhodnutí muselo být žalovanému známo již od jeho vydání, neboť žalovaný byl účastníkem řízení před Nejvyšším soudem. Pokud jde o šetření ohledně povahy nevydaných pozemků, provést řádné šetření za účelem správného ocenění restitučních nároků bylo zcela jednoznačně na žalovaného, resp. jeho předchůdci. Toto žalovaný, resp. jeho předchůdce zjevně neučinili, i když si museli být vědomi, že na nevydaných pozemcích proběhla výstavba, a musela tedy existovat územně plánovací dokumentace. Navíc žalobkyně minimálně výše uvedeným dopisem žalovaného na problém s oceněním pozemků upozorňovala a odkázala na existující směrný územní plán. Ze shora popsaných důvodů soud dospěl k závěru, že žalovaný v tomto konkrétním případě postupoval a dosud postupuje vůči žalobkyni svévolně (neocenil správně nevydané pozemky, a to přes upozornění žalobkyně, v řízení uplatňuje argumentaci, která je v rozporu s posledně citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu) a liknavě (k přecenění dosud nepřistoupil). V této souvislosti soud odkazuje na usnesení Nejvyššího sudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve kterém soud zopakoval závěr, že „soudní praxe je ustálena i v tom, že jako přinejmenším liknavý, ba až svévolný lze kvalifikovat i takový postup žalovaného (jeho právního předchůdce), jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžoval uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).“ Je zřejmé, že za situace, kdy žalovaný nesprávně ocenil odňatý a nevydaný pozemek, kdy rozdíl mezi jí provedeným oceněním a oceněním správným je výrazný, nemohlo dojít k uspokojení nároku žalobkyně prostřednictvím veřejných nabídek. Proto se žalobkyně může domáhat vydání konkrétních pozemků touto žalobou. Soud se tedy nezabýval argumentací stran ohledně kvality nabídek žalované a aktivity žalobkyně, spočívající v účasti ve veřejných nabídkách žalované.K vhodnosti pozemků pro vydání a jejich ceně13. Při posuzování „vhodnosti“ pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního (§ 11a odst. 1 zákona o půdě) nutno hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě a § 6 zákona č. 503/2012 Sb., či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Tato hlediska je přitom vždy nutno zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě pro nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Tedy ani oprávněná osoba, vůči níž , právnická osoba, (žalovaná) postupoval liknavě, svévolně či diskriminujícím způsobem (a jež může uspokojit své právo i převodem pozemku nezahrnutého do veřejné nabídky podle § 11a zákona o půdě), se nemůže neomezeně domáhat převodu jakéhokoliv zemědělského pozemku z vlastnictví státu (a ve správě , právnická osoba, ); takto jí nelze přiřknout ani pozemky, jejichž převodu brání nedostatek vhodnosti jejich zařazení do veřejné nabídky podle zákona o půdě (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud dále uzavřel, že je na soudu, aby v každé jednotlivé věci vždy s ohledem na její konkrétní okolnosti posoudil, zda pozemky vybrané oprávněnou osobou jako náhradní, jsou pro uspokojení jejího restitučního nároku vhodné, a to ke dni vyhlášení jeho rozhodnutí. Soud veden těmito zákonnými a judikaturními východisky dospěl ohledně jednotlivých pozemků k níže uvedeným závěrům.

14. Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že všechny ve výroku , jméno FO, . rozsudku článku I. smlouvy uvedené pozemky jsou zapsány na LV č. , hodnota, , kdy vlastníkem těchto pozemků je , Anonymizováno, , Anonymizováno, a příslušnost hospodařit s majetkem státu má , Jméno žalovaného, .

15. Vyjma pozemků p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, oba v k. ú. , adresa, , byla mezi účastníky shoda, že neexistuje žádná zákonná překážka bránící jejich vydání. Pokud jde o pozemky p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , namítal žalovaný, že oba pozemky jsou dotčeny veřejně prospěšnou stavbou poldru, a to dle platné a závazné územně plánovací dokumentace konkrétně , adresa, územního rozvoje Jihomoravského kraje a územního plánu obce , adresa, . Proto jsou vyloučeny z převodu podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb. Provedeným dokazováním soud zjistil, že oba výše uvedené pozemky jsou skutečně v , adresa, územního rozvoje Jihomoravského kraje zahrnuty do části veřejně prospěšných staveb, konkrétně , Anonymizováno, , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , adresa, (zjištěno z grafické části zásad územního rozvoje čl. , Anonymizováno, ), v územním plánu obce , adresa, jsou však zahrnuty v plochách SM – plochy smíšené nezastavěného území (zjištěno z grafické části územního plánu čl. , Anonymizováno, - , Anonymizováno, ). Podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb. nelze podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, převádět z vlastnictví státu na jiné osoby mimo jiné zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury8 nebo těmito stavbami již zastavěné, s dále uvedenými výjimkami. Z uvedeného je patrné, že omezení dané citovaným ustanovením na pozemky p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, nedopadá, neboť pozemky nejsou určeny k zastavení veřejně prospěšnými stavbami dokumenty uvedenými v tomto ustanovení (tedy ani v územním plánu, regulačním plánu ani rozhodnutím o umístění stavby). , adresa, územního rozvoje nejsou v předmětném zákonném ustanovení uvedeny a dispozici uvedené právní normy nelze nad rámec zákona rozšiřovat. Skutečnost, že jsou uvedené pozemky v zásadách územního rozvoje zahrnuty do ploch veřejně prospěšných staveb, tedy není zákonnou překážkou pro jejich vydání. S ohledem na tuto skutečnost tedy soud dospěl k závěru, že ohledně žádného z pozemků uvedených v čl. , jméno FO, tohoto rozsudku není dána překážka bránící jeho vydání.

16. Pokud jde o cenu těchto pozemků, tato nebyla mezi stranami prakticky sporná, když žalobci souhlasili s tím, že jejich cena je taková, jak je určeno ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , RČ, (na č. l. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, ), přičemž uvedený posudek předložil k prokázání ceny pozemků žalovaný. V případě pozemků v k. ú. , adresa, cena pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, činí , částka, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, činí , částka, , v případě pozemku v k. ú. , adresa, p. č. , hodnota, činí , částka, , v případě pozemků v k. ú. , adresa, p. č. , hodnota, činí , částka, , p. č. , hodnota, činí , částka, , v případě pozemků v k. ú. , adresa, na , Anonymizováno, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, činí , částka, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, činí , částka, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, činí , částka, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, činí , částka, , a v případě pozemků v k. ú. , adresa, pč., Anonymizováno, /, Anonymizováno, činí , částka, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, činí , částka, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, činí , částka, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, činí , částka, , a p. č. , částka, . Celková cena vydávaných pozemků činí , částka, . S ohledem na výše uvedené vyčíslení hodnoty neuspokojeného nároku žalobkyně (, částka, ) je zřejmé, že hodnota pozemků, které na základě tohoto rozsudku nabude žalobkyně, je nižší než hodnota jejího nevypořádaného nároku. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

17. Řízení o uspokojení nároku převodem náhradních pozemků oprávněným osobám je svojí povahou řízením o určitém způsobu vypořádání vztahů mezi účastníky ve smyslu ustanovení § 153 odst. 2 OSŘ. Nárok oprávněných osob tu lze uspokojit vícero způsoby a soud v řízení není žalobním návrhem vázán (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Ukáže-li se v průběhu řízení, že oprávněnými osobami vybraný pozemek není k převodu způsobilý, lze žalobě vyhovět i převodem jiného vhodného pozemku, především z nabídky , právnická osoba, ČR, za předpokladu, že s takovým plněním oprávněné osoby souhlasí. Soud tedy na žalobkyni v tomto řízení pohlíží jako na plně úspěšnou ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, a proto jí náleží náhrada nákladů řízení.

18. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“). Zástupci žalobkyně náleží odměna za třináct úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení ze dne , datum, , návrh ve věci samé, podání ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, ). Pokud jde o tarifní hodnotu vycházel soud ze skutečnosti, že cena náhradních pozemků byla oceněna na částku , částka, . Tomu pak podle § 7 bodu 5 a. t. odpovídá sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby , částka, . K ní přísluší paušální částka náhrad hotových výdajů , částka, (§13 odst. 4, § 11 odst. 1 písm. a), písm. d.), písm. g) a. t., což činí , částka, za každý úkon, přičemž za účast u jednání dne , datum, , které přesáhlo 2 hodiny náleží advokátovi odměna ve dvojnásobné výši § 11 odst. 1 písm. g) a. t., což činí celkem , částka, . Dále advokát žalobkyně požaduje jízdné za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne , datum, z , adresa, a zpět uskutečněnou osobním vozidlem tovární značky , Anonymizováno, , typ X4, reg. značka , SPZ, , ujeto tam i zpět celkem , hodnota, km při průměrné spotřebě 6,4 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši , částka, za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši , částka, za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb., účinné od , datum, ), jízdné činí celkem po zaokrouhlení , částka, , jízdné za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne , datum, z , adresa, a zpět uskutečněnou osobním vozidlem tovární značky , Anonymizováno, , typ V36, reg. značka , SPZ, , ujeto tam i zpět celkem , hodnota, km při průměrné spotřebě 11,4 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot benzinu automobilového 95 oktanů ve výši , částka, za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši , částka, za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb., účinné od , datum, ), jízdné činí celkem po zaokrouhlení , částka, , jízdné za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne , datum, z , adresa, a zpět uskutečněnou osobním vozidlem tovární značky , Anonymizováno, , typ X4, reg. značka , SPZ, , ujeto tam i zpět celkem , hodnota, km při průměrné spotřebě 6,4 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši , částka, za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši , částka, za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 398/2023 Sb., účinné od , datum, ), jízdné činí celkem po zaokrouhlení , částka, , jízdné za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne , datum, z , adresa, a zpět uskutečněnou osobním vozidlem tovární značky , Anonymizováno, , typ X4, reg. značka , SPZ, , ujeto tam i zpět celkem , hodnota, km při průměrné spotřebě 6,4 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši , částka, za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši , částka, za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 398/2023 Sb., účinné od , datum, ), jízdné činí celkem po zaokrouhlení , částka, , dále náhradu za promeškaný čas zástupce žalobkyně za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, z , adresa, a zpět, celkem za 48 půlhodin, tj. ve výši , částka, , což celkem činí , částka, , čemuž přísluší advokátovi žalobkyně náhrada DPH, jíž je plátcem (§ 137 odst. 3 písm. a) OSŘ) ve výši , částka, . Důvodným nákladem v tomto řízení jsou náklady vynaložené na znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, zpracovaný znaleckou kanceláří , právnická osoba, , s. a. ve výši , částka, včetně DPH, jejíž výši advokát žalobkyně prokázal fakturou č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a Potvrzením o úhradě ze dne , datum, a dále pak náklady na výslech znalce v průběhu řízení (nevrácená část zálohy) ve výši , částka, . Celková odměna advokáta žalobkyně a náhrada hotových výdajů činí tedy částku , částka, (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, ). Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení výše uvedenou částku, která je splatná k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 OSŘ).

19. Soud zástupci žalobkyně nepřiznal vyúčtovanou odměnu za podání ze dne , datum, označené jako „Replika k vyjádření žalovaného ze dne , datum, “, neboť ze spisu vyplývá, že podání žalovaného ze dne , datum, bylo zástupci žalobkyně zasláno dne , datum, pouze na vědomí, zástupce žalobkyně nebyl soudem vyzván, aby se k tomuto podání písemně vyjádřil. Soud tedy uvedený úkon považuje za neúčelně vynaložený náklad soudního řízení, a proto zástupci žalobkyně odměnu a náhradu hotových výdajů za tento úkon nepřiznal.

20. Zároveň soud rozhodl výroky IV. a V. o vrácení nespotřebovaných záloh na náklady důkazu výslechem znalců. Každý z účastníků složil na zálohách částku , částka, , a to žalobkyně na náklady výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaný na náklady výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalci , tituly před jménem, , jméno FO, bylo přiznáno a vyplaceno znalečné ve výši , částka, , znalci , tituly před jménem, , jméno FO, znalečné ve výši , částka, . Nespotřebovaná část záloh tedy byla účastníkům vrácena, jak je uvedeno ve výrocích IV. a V. tohoto rozsudku