9 C 197/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] v obci [obec] na ulici [ulice] neměl žalovaný přivázaného svého psa plemene německý ovčák na vodítku, a umožnil mu tak volně pobíhat. Bohužel v důsledku tohoto zanedbání dozoru nad psem žalovaného, tento pes vyběhl otevřenou brankou zahrady a pokousal psa žalobkyně plemene čivava, kterého žalobkyně v tu chvíli venčila na veřejném prostranství v obci. Žalobkyně vynaložila veškerou snahu o záchranu svého psa, kdy neprodleně po jeho napadení vyhledala odbornou veterinární pomoc a kvůli přetrvávajícím potížím, také následující ráno. Jelikož však zdravotní stav psa se i nadále zhoršoval, byla nucena převézt jej na veterinární kliniku s pohotovostí v [obec], kde byl pes nejen ošetřen ale následně i hospitalizován. I přes všechnu tuto snahu a veškerou poskytnutou veterinární péči se psa nepodařilo zachránit a tento dne [datum] zemřel. Žalovaný svým jednáním porušil povinnost stanovenou v obecně závazné vyhlášce [územní celek] [číslo] když umožnil volný pohyb psa bez zajištění vodítkem na veřejném prostranství obce, přičemž za toto své jednání byl rovněž uznán vinným ze spáchání přestupku rozhodnutím Komise pro projednání přestupků [územní celek] ze dne [datum], sp. zn. [číslo] [rok]. Kromě toho žalovaný porušil povinnost majitele jakéhokoliv zvířete počínat si tak, aby chováním zvířete nedocházelo k nedůvodné škodě na vlastnictví, zdraví či životě jiného. Tato obecná prevenční povinnost byla však jednáním žalovaného porušena, neboť nezabezpečil svého psa tak, aby nedošlo ke vzniku škody. K prospěchu žalovaného nelze přičíst ani to, co uváděl v rámci správního řízení, tedy že nemohl za vyběhnutí psa ze svého pozemku, neboť neměl důvod pochybovat o tom, že brána do ulice zavřená, když tuto pravděpodobně nezavřela jeho vnoučata, která se v danou chvíli pohybovala po jeho pozemku. Tento přístup svědčí pouze o jeho značně nedbalém jednání směrem k pohybu psa, který již v minulosti několikrát pobíhal na veřejném prostranství, a dokonce i napadl jiného psa menšího vzrůstu. Míra nedbalosti přístupu žalovaného je o to vyšší, když pes žalovaného je plemene německý ovčák, což je plemeno s tendencí ochranářského chování, většinou využívané k obrannému výcviku a především dostatečné velikosti k tomu, aby budilo respekt. Žalovaný již proto měl věnovat zvýšenou pozornost jeho pohybu a především pak jeho ovladatelnosti, která byla omezena jeho zanedbaným dozorem nad zvířetem. V této souvislosti žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 972/2003 ze dne 14. 4. 2004. Pokud navíc měl žalovaný zkušenost, že jeho pes je za jistých okolností hůře ovladatelný a že je schopen při pohybu psa před brankou domu za tímto vyběhnout, měl zavření branky a její nepřekonatelnost kontrolovat důkladněji. Lze tedy uzavřít, že k úmrtí psa žalobkyně došlo zcela jednoznačně z důvodu zanedbání dozoru žalovaného nad jeho psem, neboť pokud by jej zabezpečil, ke vzniku škody by nedošlo. Žalobkyni byla způsobena škoda představovaná jednak náklady na veterinární péči a ošetření a s tím souvisejícími cestovními náklady. Za první dvě návštěvy u MVDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. v [obec] ve dnech [anonymizováno] a [datum] žalobkyně uhradila částku [částka], jak je patrno z přiložené faktury [číslo]. Za ošetření a hospitalizaci na Veterinární klinice s pohotovostí v [obec] žalovaná uhradila částku [částka], což dokládá lékařskou dokumentací a výčtem účtovaných položek společně s kopií účtenky jakožto dokladu o úhradě. V souvislosti s návštěvami veterinářů měla žalobkyně rovněž cestovní výdaje v celkové výši [částka], neboť absolvovala 2× cestu z [obec] do [obec] a zpět (při délce jedné cesty 13,5 km a cestu z [obec] do [obec] a zpět (při délce jedné cesty 43,5 kilometru) to je celkem 141 km. Při průměrné spotřebě 5 l [číslo] km, průměrné ceně nafty v roce [rok] ve výši [částka] tak náklady na pohonné hmoty činí celkem [částka] Náklady na amortizaci vozidla přitom při sazbě 4,10 Kč/km činí [částka] Vedle škody spočívající v úhradě veterinární péče a s ní souvisejících nákladů byla v důsledku pokousání a usmrcení psa žalobkyně psem žalovaného způsobena žalobkyni také majetková škoda, a to minimálně ve výši kupní ceny psa žalobkyně ve výši [částka]. Dojde-li totiž v důsledku poškození zdraví psa k úplné ztrátě jeho chovatelské hodnoty, lze ji v rámci náhrady škody vzniklé reparovat částkou odpovídající pořizovací ceně tohoto psa. K tomu žalobkyně odkázala na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 17 Co 15/2010 ze dne 22. 3. 2011. Tato pořizovací cena je přitom cenou obvyklou, jak dokládá žalobkyně přiloženou inzercí. K tomu žalobkyně dále uvádí, že její pes byl narozen [datum], takže ke dni úmrtí mu nebyly ještě ani [anonymizováno] roky. Pes byl mladý zcela zdravý, a jelikož se jednalo o fenku, mohla mít štěňata. Proto vyčíslená škoda je škodou pouze minimální. V době, kdy došlo k napadení psa žalobkyně psem žalovaného, byla žalobkyně na procházce společně se svou nezletilou dcerou [jméno], která v té době měla [anonymizováno] let a která celému incidentu přihlížela. Pes žalobkyně byl rodinným mazlíčkem, celá rodina jej vnímala jako dalšího člena rodiny. Nejen žalobkyně, ale i její nezletilá dcera vnímala celou záležitost jako velmi stresovou až traumatizující, neboť i přes rychlý sled celé události zaznamenali moment, kdy se k nim značnou rychlostí blížil zjevně rozzuřený pes většího vzrůstu, a bylo zřejmé, že dojde k napadení, kterému již nebylo možné zabránit. Žalobkyně a její dcera tak musely být přítomny okamžiku, kdy došlo k samotnému útoku, tento sledovaly, přičemž je zřejmé, že tak razantní útok byl spojen s poměrně hlasitým kňučením psa žalobkyně značícím bolest a také projevy zranění, jako je krvácení, strnulý stav a bezvládnost. Nicméně podstatná je i skutečnost, že to byla sama žalobkyně, která musela jako první odrazit útok psa žalovaného, když se jej během jeho útoku snažila odehnat kopnutím. Tento traumatizující zážitek měl za následek zhoršení atmosféry v celé rodině, neboť žalobkyně musela vynaložit mnoho úsilí a času, aby jejich procházky po okolí probíhaly bez strachu a obavy z možného dalšího napadení. Žalobkyně je více lekavá, reaguje nervozitou na blízkou přítomnost psů větších plemen a totéž chování zaregistrovala u své dcery. U nezletilé dcery se navíc přidaly problémy s pozorností a soustředěním, tedy žalobkyně musí vyvíjet mnohem větší snahu, aby svou dceru zapojila do vzdělávacích aktivit, musí ji více motivovat a snažit se udržet v rodině pozitivní atmosféru, jako v období před napadením. Přestože žalobkyně prokazatelně prožila ztrátu domácího mazlíčka, žalovaný do dnešního dne nevyjádřil vůči osobě žalobkyně žádnou známku účasti na jejím naštěstí, naopak její ztrátu zlehčuje, její nárok neuznává a odpovědnost se snaží zlehčovat přenášením částečné odpovědnosti na žalobkyni. Náhradu škody odmítá, přičemž odkazuje na jednání jiných osob než žalobkyně, které však s průběhem samotné škodné události nemohou souviset. Vztahy mezi sousedními obyvateli jsou napjaté, trvající konfliktní atmosféra přitom jen traumatizující stav žalobkyně prohlubuje. S ohledem na výše uvedené žalobkyně nárokuje náhradu způsobené nemajetkové újmy ve výši [částka].

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že podle jeho přesvědčení není žalobkyně aktivně věcně legitimovaná k podání žaloby. Incident, při němž došlo k pokousání psa žalobkyně psem žalovaného, byl řešen ve správním řízení. Z celého správního řízení, včetně rozhodnutí přestupkové komise vyplývá, že do řízení se přihlásil jako poškozený [celé jméno svědka], [datum narození], který mimo jiné prohlásil, že pokusného psa pořídil a zaplatit on a stejně tak, že peněžní prostředky na péči o zemřelého psa vynaložil on. Vzhledem k tomu, že žalobkyně a [jméno] [příjmení] nejsou manželé, nemohlo jít ani o prostředky ze společného jmění manželů. Žalobkyně ve svém podání ani netvrdí, že by došlo k postoupení pohledávky z [celé jméno svědka] na ni. Nad rámec uvedeného žalovaný sdělil, že za nesporné je možné považovat pouze skutečnost, že dne [datum] došlo k incidentu psů a rovněž skutečnost, že jeden ze psů dne [datum] zemřel. Ostatní v žalobě uvedená tvrzení jsou účelová a nepravdivá. Předmětný den byl žalovaný se svým psem na vlastním pozemku – zahradě. V době, kdy k incidentu došlo, byl v garáži a chystal pro svého psa granule. Teprve v okamžiku, kdy slyšel křik, vyběhl ven a zjistil, že branka do zahrady je otevřena a žalobkyně mu oznámila, že jeho pes pokousal čivavu a že s ní pojede k veterináři. Následně žalovaný spatřil pana [celé jméno svědka], který vyjel se svým vozem z garáže, objel blok domů a zvyšující rychlostí mířil vozidlem k němu. Narazil do brány, za níž stal žalovaný, tuto porazil a rovněž tak i 4 metry vysokou túji stojící za ním. Žalovaný přes vysoký věk stihl částečně uskočit, přesto byl lehce zasažen a v šoku. Žalovanému je známo, že celou záležitost řešila Policie ČR jako ublížení na zdraví. Výsledek trestního řízení není žalovanému znám. Pokud jde o branku, žalovaný uvedl, že když ji viděl před incidentem naposledy, byla zavřená. Sám ji vždy zajišťoval řetízkem přehozeným přes sloupek branky. Během toho dne však za ním přišla vnoučata a nedokáže říci, zda branku řádně zajistila. V každém případě branka se otevírá dovnitř zahrady a jeho pes nebyl schopen i zevnitř bez dalšího otevřít. Žalovaný má za to, že celý incident vznikl především v důsledku toho, že žalobkyně nechala obě čivavy běhat venku po veřejném prostranství [územní celek] bez jakéhokoliv zajištění. Dá se říci, že volné pobíhání těchto čivav na ulici a v okolí bydliště žalobkyně i zahrady žalovaného bylo na denním pořádku. Je-li tedy žalobkyní vyčítána žalovanému nedostatečná prevence vzniku škody, je třeba zdůraznit, že tuto prevenci opakovaně porušoval vlastník čivav. Současně i ze strany vlastníka čivav docházelo k porušování vyhlášky [územní celek] [číslo]. Skutečnost, že obě čivavy byly v den, kdy došlo k incidentu, bez řádného zajištění na vodítku, tedy pobíhaly po veřejném prostranství volně, přiznala žalobkyně i pan [celé jméno svědka] v rámci shora uvedeného správního řízení. Podle sousedů celý incident vznikl tak, že čivavy při svém volném pohybu přiběhly až v brance do zahrady žalovaného, štěkaly na psa žalovaného a skákaly a dorážely na branku. Pro žalovaného je to jediné logické vysvětlení toho, jak mohlo dojít k otevření branky, kterého jeho v té době březí fena využila a vyběhla za provokujícími čivavami. Dále žalovaný uvádí, že není pravdou, že by jeho pes dříve již třikrát pokousal jiného psa. Je skutečností, že před tímto incidentem jednou došlo ke kontaktu s jiným menším psem, který volně pobíhal po obci, nicméně nebyl vůbec pokousán, spíše byl v šoku. Dostal uklidňující injekci a byl v pořádku. Žalovaný rovněž poukazuje na rozpor mezi tvrzením žalobkyně o zdraví pokousané čivavy a možnosti mít štěňata a mezi jejím opakovaným vyjádřením v místě bydliště, kdy veřejně tvrdila, že právě pokousaná čivava nemohla štěňata mít kvůli svému zdravotnímu stavu. Žalovaný nezpochybňoval náklady na veterinární ošetření pokousané čivavy, nesouhlasil ale s náklady na cestovné, které nepovažuje za účelně vynaložené, neboť pokousaný pes nebyl ani jednou odvezen do nejbližší veterinární ordinace.

3. Z výzvy k úhradě způsobené újmy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k tomu, aby jí uhradil náklady léčení jejího psa, včetně škody ve výši pořizovací ceny psa a způsobené nemajetkové újmy ve výši [částka], a to do 10 dnů ode dne doručení výzvy. Ze sledování zásilek soud zjistil, že výzva k úhradě újmy byla doručena žalovanému [datum].

4. Z kopie inzerátu na serveru [webová adresa] soud zjistil, že jsou zde nabízena štěňata čivavy bez průkazu původu za cenu [částka]. Inzerce je ze dne [datum].

5. Z denního záznamu Veterinárního zařízení MVDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., [obec a číslo], soud zjistil, že žalobkyně se dostavila do veterinárního zařízení dne [datum] v 17:23 hod k ošetření psa, kdy bylo zjištěno několik čerstvých kousných ran do podkoží na hřbetu a na břiše. Následně se dostavila ke kontrole [datum] v 9:42 hod, kdy bylo provedeno opět ošetření a doporučena kontrola dne [datum].

6. Z faktury číslo [rok] soud zjistil, že dne [datum] ve 21:29 se žalobkyně dostavila se psem opět k ošetření do veterinárního zařízení MVDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., kdy bylo konstatováno zhoršení stavu psa, a majitelé byli odesláni na veterinární kliniku. Zároveň bylo provedeno vyúčtování veterinární péče, a to částkou [částka].

7. Z lékařské dokumentace Veterinární kliniky s pohotovostí, [ulice a číslo], [obec], soud zjistil, že pes žalobkyně byl přijat k hospitalizaci dne [datum] ve 20:11 hod a následujícího dne [datum] v 16:45 hod zemřel. Z faktury číslo [anonymizováno] soud zjistil, že touto fakturou bylo vyúčtována veterinární péče o psa žalobkyně, a to částkou [částka].

8. Z dopisu zástupce žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný k výzvě o úhradu způsobené újmy sdělil, že celá situace vznikla díky tomu, že psi žalobkyně pobíhali po veřejném prostranství, a žalobkyně tak opakovaně porušovala vyhlášku [územní celek]. Kdyby tomu tak nebylo, k incidentu by nedošlo. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s incidentem ohledně psa způsobil přítel žalobkyně škodu žalovanému, považuje žalovaný celou situaci za vyřešenou tím, že každá ze stran si ponese své náklady.

9. Z technického průkazu vozidla [registrační značka] soud zjistil, že jako provozovatel je vedena žalobkyně, vozidlo používá jako palivo motorovou naftu, spotřeba na 100 km činí 5,9 l, 4,3 l a 4,9 l nafty.

10. Z připojeného spisu [územní celek], komise pro projednávání přestupků, sp. zn. [číslo] [rok] zjistil následující skutečnosti: Z obecně závazné vyhlášky [číslo] [územní celek] soud zjistil, že tato obecně závazná vyhláška upravuje pohyb psů na veřejném prostranství obce. Podle čl. 3 bodu 1 vyhlášky je pohyb psů na veřejném prostranství možný pouze s použitím vodítka, jehož délka umožňuje ovladatelnost psa. Podle bodu 2 téhož článku osoba, která psa doprovází je povinna mít vždy psa na vodítku a s nasazeným náhubkem, není-li tato osoba schopna vzhledem ke svému fyzickému psychickému stavu zajistit ovladatelnost psa pomocí vodítka, anebo při pohybu se psem na veřejném prostranství se zvýšeným pohybem osob (např. ulice, náměstí vycházkové zóny). Náhubek musí být uplatněn tak, aby znemožňoval kousnutí. Podle bodu 3 téhož článku je volný pohyb psů povolen na veřejném prostranství mimo zastavěná území [územní celek]. Pes musí být v tomto případě nasazený náhubek. Z faktur založených ve správním spisu soud zjistil, že žalobkyni byla vyúčtována za lékařské ošetření na Veterinární klinice s pohotovostí částka [částka] a za ošetření ve veterinárním zařízení MVDr. [jméno] [příjmení] částka [částka]. Z protokolu o ústním projednání přestupku ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne se dostavil žalovaný [celé jméno žalovaného] (jako obviněný z přestupku), který uvedl, že incident se stal [datum] (správně [datum]) někdy po poledni. Žalovaný byl v té době u sebe na dvorku na ulici [ulice] ve [obec]. Má tam svoji garáž a také zahrádku. V ten moment chystal psovi krmení a pes se pohyboval volně na zahradě, branka byla v tu dobu zavřená. Žalovaný zaregistroval řev, kdy pes vyletěl zahrady. Bylo to proto, že na psa přes plot dovážely čivavy. Čivavy byly u dveří, a to za přimělo psa k reakci. Předtím než došlo k tomuto incidentu, za žalovaným přišla vnoučata, která pošla brankou. Žalovaný se nedokázal vyjádřit, jestli vnoučata branku zavřela. Jak žalovaný uslyšel ten řev, vyběhl ven. Sám nic neviděl, ale paní [celé jméno žalobkyně] říkala, že jeho vlčák pokousal čivavu. Pokusného psa si vzala k sobě a řekla, že s ním jede na veterinu. Za chvíli potom viděl, jak pan [celé jméno svědka] vyjíždí z garáže autem, objel 2 domy, rozjel se vůči žalovanému a narazil do branky. Žalovaný stál před tou brankou. Kdyby neuskočil, tak by mu pan [celé jméno svědka] přerazil nohy nebo snad zabil. Slupek od banky vrátil, když za touto stojí čtyřmetrová túje, která je vyvrácena taky. Policie sdělila žalovanému, že pan [celé jméno svědka] má věc uvést do původního stavu. Policista mu také řekl, že to oboustranná vina. To myslel tak, že oni měli mít své čivavy uvázané, což se nestalo. Ze strany žalovaného byla vinna, že neměl zajištěnou banku. Dále žalovaný uvedl, že incident neviděl. Neviděl ani to, jak pes otevřel branku. Dále soud zjistil, že k projednání přestupku se dostavil také [celé jméno svědka], který uvedl, že byl v té době na zahradě, přítelkyně byla se svým dítětem na svojí zahradě, která je v blízkosti zahrady pana [celé jméno žalovaného]. Uvedl, že samotný incident neviděl, doběhl, až když uslyšel řev. Vše viděla jeho přítelkyně [celé jméno žalobkyně]. Po napadení psa odvezli na veterinu. Veterinář jej ošetřil, vrátili se s ním, přes noc se však stav psa zhoršil, tak ho odvezli na veterinu do [obec] a potom pes zemřel. Dále [celé jméno svědka] uvedl, že se připojuje s nárokem na náhradu škody ve výši [částka], kdy se jedná o náklady na léčení psa. Dále uvedl, že pan [celé jméno žalovaného] nezvládá svého psa, je to už asi třetí incident, který se stal. Někdy minulý rok měl pes žalovaného pokousat nějakého jorkšíra, kterého měli odvézt do [obec]. Byl to pes paní [jméno] [příjmení]. K vlastnictví psa [celé jméno svědka] uvedl, že vlastníkem psa je on, jeho přítelkyně [celé jméno žalobkyně] a dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Uvedl, že psa pořídil před třemi lety, byl to dárek pro dceru na Vánoce. Pes stál [částka]. V době incidentu pes nebyl na vodítku, [celé jméno svědka] uvedl, že ví o tom, že pes na vodítku měl být. Ale kdyby dcera psa vzala do náručí, tak ten pes, co utekl ze zahrady, by mohl pokousat i ji. V době incidentu venčila psa jeho přítelkyně [celé jméno žalobkyně] a společná dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Obě ten incident viděly, bylo u toho také více lidí. Dále soud z protokolu zjistil, že se k ústnímu projednání přestupku dostavila i žalobkyně, která uvedla, že předmětného dne někdy v odpoledních hodinách šla se psem ven. Šly na zahradu. Když procházeli kolem zahrady pana [celé jméno žalovaného], tak z ní vyběhl jeho pes, kousl jejich [anonymizováno]. Po tom, co ten pes kousl [anonymizováno], tak do něj jednou kopla. Někdo donesl ručník, ona do něj zabalila svého psa, který byl v šoku a pokousal ji. Následně jela na veterinu do [obec], a poté si jela ošetřit ruku. Druhý den ráno šla se psem na kontrolu, kde mu vyčistili rány, a pes byl v pořádku. Odpoledne si vzala volno, ale když byla doma, tak se pes začal počůrávat a slintat. Jela s ním opět na veterinu, tam ji odkázali na veterinární kliniku do [obec], kde pes následující den bez zemřel. Vlastníkem psa byla ona, její dcera a pan [celé jméno svědka]. K pořízení psa uvedla, že jej koupili společně s panem [celé jméno svědka]. Mají společné peníze, takže to šlo z jejich společných peněz. K incidentu dále uvedla, že když se svým psem procházeli kolem zahrady pana [celé jméno žalovaného], tak se jeho pes rozběhl, narazil na branku, která se otvírá ven, tím se branka otevřela, a pes běžel rovnou k jejímu psovi a hned na něj zaútočil. Dvakrář jej kousl do břicha a jednou za krkem. Ještě doplnila, že když šli kolem zahrady pana [celé jméno žalovaného], tak viděla, jak na psa pana [celé jméno žalovaného] její pes zaštěkal. Na toto štěkání pes pana [celé jméno žalovaného] zareagoval tak, že vyletěl ze zahrady. K otevření brány následně žalobkyně upřesnila, že pes pana [celé jméno žalovaného] narazil do brány, ta se otevřela dovnitř, do zahrady, a pak pes vyběhl. V té době žalobkyně venčila dvě čivavy. Byla to [anonymizováno] a druhý byl pes. Ani tento pes nebyl na vodítku, ale stihl utéct zpět na zahradu žalobkyně. Z rozhodnutí [územní celek], komise pro projednávání přestupku, ze dne [datum], sp. zn. [číslo] [rok], soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] nebyl uznán vinným tím, že dne [datum] v době okolo 17:00 hod na veřejném prostranství na ulici [ulice] v zastavěném území [územní celek] umožnil volný pohyb psa rasy německý ovčák bez zajištění vodítkem, kdy pes vyběhl otevřenou brankou zahrady na veřejné prostranství a pokousal jiného psa rasy čivava v oblasti břicha, který na následky zranění zemřel, čímž porušil povinnost stanovenou v ustanovení čl. 3 bod 1 obecně závazné vyhlášky [územní celek] [číslo] čímž jako fyzická osoba porušil povinnost stanovenou obecně závaznou vyhláškou obce, a tedy v nedbalosti spáchal přestupek podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 251/2016 Sb. Jako trest mu byla uložena pokuta ve výši [částka] a zároveň mu byla uložena povinnost zaplatit paušální náhradu nákladů řízení. Poškozený [celé jméno svědka] byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

11. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že k celé záležitosti došlo tak, že šla venčit psy kolem zahrady pana [celé jméno žalovaného] Pan [celé jméno žalovaného] byl na zahradě se svými vnoučaty, jeho pes pobíhal po zahradě. Když šli kolem, jeho pes přiběhl k brance, narazil do ní čumákem, branka se otevřela dovnitř, pes vyběhl a pokousal jejího psa jménem [anonymizováno]. Žalobkyně do psa žalovaného kopla, pes [anonymizováno] pustil a začal honit druhého psa žalobkyně, který ale stihl utéct k žalobkyni na zahradu. Potom žalobkyně zabalila [anonymizováno] do ručníku, a přitom [anonymizováno] žalobkyni pokousala. Potom žalobkyně jela se psem na veterinu do [obec]. Tam psa ošetřili, druhý den měli jet na kontrolu. Ta proběhla ještě v pořádku, na veterině vyčistili rány, a řekli, že pokud by se zdravotní stav zhoršil, mají přijet. Žalobkyně šla po návratu do práce, odpoledne, když se vrátila, zdravotní stav [anonymizováno] se zhoršil, začala slintat, jeli tedy znovu do [obec]. Tam jim řekli, že mají jet na veterinu do [obec]. Tam [příjmení] přijali na pobyt a druhý den volali, že zemřela. S panem [celé jméno žalovaného] nebyla žádná řeč, když pan [celé jméno svědka] přišel oznámit panu [celé jméno žalovaného], že pes zemřel, paní [příjmení] poslala pana [celé jméno svědka] někam a řekla mu, že si za to můžeme sami a že na nás zavolá policii. V minulosti chodila žalobkyně několikrát kolem zahrady pana [celé jméno žalovaného], to ale pes pana [celé jméno žalovaného] byl vždy v blízkosti pana [celé jméno žalovaného], k plotu nepřiběhl a psi žalobkyně na něho také nijak nereagovali, že by například štěkali. Když se stal ten incident, bylo to poprvé, kdy byl pes pana [celé jméno žalovaného] u plotu. Když viděl psy žalobkyně, štěkal, dorážel na branku a ta se při tom otevřela. [anonymizováno] na psa pana [celé jméno žalovaného] také štěkala. V tu dobu byla žalobkyně od psů cca 2 metry. Eimy pořídili společně s panem [celé jméno svědka] před Vánoci roku [rok] jako dárek pro jejich společnou dceru. Pořídili ji za [částka]. V té době s panem [celé jméno svědka] hospodařili společně, společně hradili svoje potřeby, tyto konkrétní peníze ale vydělala žalobkyně. Šlo o zpropitné, žalobkyně pracuje v restauraci. Peníze žalobkyně dala panu [celé jméno svědka], aby koupil dárek pro jejich společnou dceru. Pokud jde o nemajetkovou újmu, žalobkyně zažila jsem šok, když byla svědkem napadení [anonymizováno]. Nikdy dříve nic takového neviděla, bylo to také zčásti způsobeno tím, že byla pokousaná od [anonymizováno]. Navíc [anonymizováno] doma všem chybí, byl to domácí mazlíček. Chybí i dceři, ta má všude její fotky. Je pravda, že mají ještě jiného psa, toho si pořídili asi rok po pořízení [anonymizováno]. Doklad o úhradě kupní ceny za [anonymizováno] nemáme. Pan [celé jméno žalovaného] se nikdy neomluvil, neptal se, jestli jim má uhradit náklady. Oni sami jej o to nežádali kvůli tomu, jak byl přijat pan [celé jméno svědka], když šel oznámit úmrtí [anonymizováno]. Když s panem [celé jméno žalovaného] mluvili u mediátora, říkal, že se mu měli přijít omluvit. Žalobkyně ví o tom, že v minulosti došlo ze strany psa pana [celé jméno žalovaného] k napadení jiného psa. Šlo o jorkšíra lidí, co bydlí ve vedlejším vchodu. Když šel majitel toho psa panem [celé jméno žalovaného] a chtěl zaplatit [částka] za vyšetření psa, pan [celé jméno žalovaného] mu z okna řekl, že mu nic nezaplatí. Až když majitel řekl, že to dá k soudu, hodil mu žalovaný těch [částka] z balkonu. Když šel žalovaný se svým psem ven, nosil s sebou proutek a toho psa bil. Bil ho, i když se pes chtěl jenom přivítat. Pokud jde o ovladatelnost svých psů, žalobkyně uvedla, že zavolala [anonymizováno], tak ta k ní přišla a přiběhl i ten druhý pes. Nikdy se nezaběhli nebo se netoulali. K okolnostem incidentu žalobkyně dále uvedlea, že šli kolem zahrádek. Vzhledem k tomu, že je tam zatáčka, tak se blížili k brance zahrady pana [celé jméno žalovaného] čelně. Její psi pobíhali v pásu mezi silnicí a zahradami. Když se přiblížili k zahradě pana [celé jméno žalovaného], [anonymizováno] přišla k brance a štěkla na psa pana [celé jméno žalovaného], ten se rozběhl k brance, štěkal, pak narazil do branky, která se otevřela, on vyběhl a hned chytil [anonymizováno] do tlamy. Ten druhý pes stihl utéct na zahradu otce žalobkyně. Na štěkání psa pana [celé jméno žalovaného] psi žalobkyně reagovali tak, že jeden stihl utéct, a druhý nezareagoval, je pomalejší. Žalobkyně reagovala tak, že na psy zavolala, ale vše se seběhlo tak rychle, že k žalobkyni nepřiběhli. Žalobkyně v minulosti viděla, že pes pana [celé jméno žalovaného] doráží u plotu na procházející psy. Pokud jde o volbu veterináře k ošetření [anonymizováno], jejich veterinář z [obec] v době incidentu v ordinaci nebyl. Kamarádka žalobkyně telefonicky domluvila ošetření v [obec]. Dohodla, že je hned vezmou, proto žalobkyně jela se zraněným psem do [obec].

12. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že svědek je přítelem žalobkyně, žijí spolu asi [anonymizováno] let a mají společnou dceru. V době onoho incidentu byl svědek na zahradě, je to kousek od zahrady pana [celé jméno žalovaného]. Uslyšel řev, vyběhl jsem ven a uviděl jsem, jak před zahradou pes pana [celé jméno žalovaného] a„ casnuje“ jejich [anonymizováno]. Už si nepamatuje, jak to proběhlo. Buď pes [anonymizováno] pustil, nebo ho vytrhla žalobkyně. Svědek vzal psa, šel jsem pro auto, přítelkyně šla zatím pro doklady a peníze. Svědek jsem jel k zahradě pana [celé jméno žalovaného]. Když se blížil, pes mu zaštěkal v autě, a on neubrzdil a narazil do plotu pana [celé jméno žalovaného]. Poškodil mu také túji. Pak přijela policie. Svědek se s panem [celé jméno žalovaného] na místě dohodli, že mu opraví bránu a dá novou túji, a pan [celé jméno žalovaného] zaplatí léčení psa. Když potom pes umřel, šel to svědek říci panu [celé jméno žalovaného], který ho poslal někam. Pak už spolu nemluvili. Bránu svědek opravil a dal jsem panu [celé jméno žalovaného] novou túji. Psa si pořídili tak, že přítelkyně mu dala peníze, aby koupil psa pro dceru. Měl to být dárek k Vánocům. V té době hospodařili s přítelkyní společně, měli společné peníze. Pes stál [částka] nebo [částka], svědek si to už nepamatuje. Žádný doklad o zaplacení psa nemá. Pan [celé jméno žalovaného] se nikdy nepřišel omluvit ani zeptat na to, aby uhradil psa. V minulosti už pes pana [celé jméno žalovaného] napadl i jiné psy. Jednoho psa honil, ale nechytil, pak jednoho psa od sousedů, šlo také o jorkšíra, chytil. Ten pes nebyl nijak moc zraněný, ale sousedi chtěli po panu [celé jméno žalovaného] zaplatit náklady léčení, šlo asi o [částka] Pan [celé jméno žalovaného] je nejprve poslal někam, a potom jim asi za týden peníze hodil z balkonu. Takhle pan [celé jméno žalovaného] jedná. Pokud jde vztah k [anonymizováno], byl to rodinný mazel. Svědka se dotklo hlavně to, že za celou dobu se žalovaný nepřišel ani omluvit. On sám svého psa má zavřeného za garáží, přijde ho vyvenčit jen jednou za den, ten pes je chudák, svědkovi je ho líto, on sám za nic nemohl.

13. Podle ustanovení § 1115 odst. 1 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

14. Podle ustanovení § 1127 o. z. jsou z právního jednání týkajícího se společné věci všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

15. Podle ustanovení § 2933 o. z. způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.

16. Podle ustanovení § 2970 o. z. při poranění zvířete nahradí škůdce účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. Náklady spojené s péčí o zdraví nejsou neúčelné, i když podstatně převyšují cenu zvířete, pokud by je vynaložil rozumný chovatel v postavení poškozeného.

17. Podle ustanovení § 2971 o. z. odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

18. Podle ustanovení § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

19. Podle ustanovení § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

20. Podle ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř je soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

21. Z výše uvedeného rozhodnutí [územní celek] komise pro projednávání přestupků soud zjistil, že dne [datum] v době okolo sedmnácté hodiny na veřejném prostranství na ulici [anonymizováno] v zastavěném území [územní celek] [anonymizováno] žalovaným volný pohyb svého psa rasy německý ovčák bez zajištění vodítkem, kdy pes vyběhl otevřenou brankou zahrady na veřejné prostranství a pokousal jiného psa rasy čivava v oblasti břicha, který na následky zranění zemřel z, čímž porušil povinnost stanovenou v ustanovení čl. 3 bod 1 obecně závazné vyhlášky [územní celek] [číslo]. S ohledem na ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán závěrem přestupkové komise od, že žalovaný se dopustil přestupku, a to jednáním popsaným ve výroku rozhodnutí o přestupku. Dále soud s provedeným provedeným dokazováním zjistil, že pokousaným psem byla čivava [anonymizováno] žalobkyně. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, z provedeného dokazování vyplynulo, že předmětného psa koupila žalobkyně a její přítel svědek [celé jméno svědka] ze společných prostředků pro společnou dceru. S tímto zjištěním se ve smyslu ustanovení § 1115 odst. 1 o. z. pojí závěr, že žalobkyně, [celé jméno svědka] a jejich společná dcera jsou spoluvlastníky, respektive byli spoluvlastníky předmětného psa. Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 1127 o. z. jsou z právního jednání týkající se věci spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně, mohl kterýkoliv z nich vystupovat při uplatňování nároku na náhradu škody jménem všech. Žalobkyně jako spoluvlastnice je tedy aktivně věcně legitimována k podání žaloby v této věci.

22. Dále bylo provedeným dokazování zjištěno, že k celému incidentu došlo tak, že napadený pes [anonymizováno] a druhý pes žalobkyně při procházce volně pobíhali po ulici, a to i v bezprostřední blízkosti plotu za, kterým se nacházel žalovaný i se svým psem plemene německý ovčák, který reagoval na štěkání psů žalobkyně. Z provedeného dokazování také vyplynulo, že žalobkyně věděla o tom, že pes žalovaného u plotu doráží na procházející psy a v minulosti již napadl jiného psa malého vzrůstu. Při samotném incidentu, kdy došlo k napadení psa žalobkyně, tato reagovala tak, že útočícího psa žalovaného kopla, ten odběhl a začal honit druhého psa. Dále bylo provedeným dokazováním zjištěno, že v souvislosti s léčbou vznikly žalobkyni náklady na veterinární péči v celkové výši [částka]. Dále má soud za prokázané, že žalobkyni vznikly náklady na cestovné, a to 2× na cestu z [obec] do [obec] a zpět, a cestu z [obec] do [obec] a zpět, a to ve struktuře uvedené v žalobě, kdy jde o celkovou částku [částka]. Pokud jde o námitku žalovaného, že žalobkyně nejela se psem do nejbližší veterinární ordinace, považuje ji soud za nedůvodnou. Žalovaný jednak v řízení ani netvrdil, která bližší veterinární ordinace byla v danou dobu (po 17 hod) otevřená, vzdálenost [obec] – [obec] je pouhých 13,5 km a soud tuto vzdálenost nepovažuje za nepřiměřenou, a konečně po žalované nebylo možné ve shora popsané vypjaté situaci požadovat, aby vyhledávala a porovnávala, která z aktuálně otevřených ambulancí je nejblíže. Pokud jde pak o hospitalizaci psa v [obec], na uvedenou kliniku byla žalované odeslána ošetřujícím veterinářem. Žalobkyní vynaložené náklady na léčení jejího psa tak soud považuje za účelné. V průběhu řízení bylo mezi stranami učiněno nesporným, že hodnota psa žalobkyně činí částku [částka] Celkem tak žalobkyni vznikla škoda ve výši [částka]. Pokud jde o nemajetkovou újmu, bylo zjištěno, že žalobkyně utrpěla šok, jednak v souvislosti s tím, že byla svědkem napadení svého psa, přičemž nikdy dřív nic takového neviděla, dále byl šok způsobený tím, že ji pokousal její vlastní napadený pes. Po úmrtí napadeného psa pociťovala ztrátu, pes byl domácí mazlíček. Chybí, jak žalobkyni, tak i její dceři, která má všude fotky. Je pravda, že mají ještě jednoho psa, kterého si pořídili asi rok po pořízení napadeného psa. Pokud jde o nemajetkovou újmu, soud zohlednil skutečnost, že žalobkyně zažila útok psa žalovaného na jejího psa, který byl domácí mazlíček, kdy toto napadení žalobkyni citově zasáhlo, a to jak samotný útok, tak i skutečnost, že viděla, jak je její pes v šoku, a následně jak umírá. Tato újma je z části zmenšována skutečností, že nešlo o jediného psa žalované. Na druhou stranu újmu zvyšuje skutečnost, že žalovaný se nikdy za způsobení poranění a smrti psa žalované neomluvil. S ohledem na tyto skutečnosti soud dospěl k závěru, že nemajetková újma nedosahuje takové intenzity, aby jí odpovídala náhrada ve výši [částka], ale pouze náhrada ve výši [částka] Celkem by tak žalované náležela částka [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná celý incident z části zavinila, snížil soud náhradu o částku v rozsahu [anonymizováno]. Zavinění žalobkyně soud spatřuje v tom, že nechala své oba psy pobíhat v bezprostřední blízkosti plotu, za kterým se nacházel pes žalovaného, kdy její pes na psa žalovaného štěkal, a tak jej z části vyprovokoval. Žalobkyně takto postupovala za situace, kdy věděla, že pes žalovaného nemá rád malé psy a již na ně v minulosti zaútočil. Pokud by žalobkyně měla své psy na vodíku a šla s nimi nikoli těsně kolem plotu žalovaného, ale po silnici, je možné, že by k incidentu nedošlo, případně by byla schopna své psy ochránit, když sama uvedla, že psa žalovaného kopnutím odehnala.

23. Přestože tedy hlavní příčinou vzniku celého incidentu byla nedbalost žalovaného, žalovaná se na něm z části podílela. Žalobkyni tak náleží celkem částka [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě škody a nemajetkové újmy dopisem ze dne [datum] do 10 dnů od doručení výzvy a v řízení bylo prokázáno, že výzva byla žalovanému doručena dne [datum], měl žalovaný náhradu zaplatit do [datum]. V prodlení se tak ocitl až od [datum] a od tohoto data má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

24. Odpovědnost žalovaného vyplývá z ustanovení § 2933 o. z., povinnost hradit účelně vynaložené náklady vyplývá ze shora uvedeného ustanovení § 2970 o.z. Vzhledem k tomu, že se na vzniku škody podílela i žalovaná, povinnost žalovaného byla přiměřeně snížena podle ustanovení § 2918 o. z. Náhrada uvedením v původní stav v dané věci nepřicházela v úvahu, proto se poskytne v penězích dle § 2951 odst. 1 o. z. Pokud jde o nemajetkovou újmu, byla škoda způsobena protiprávním činem žalovaného, proto má žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2971 o. z. právo na náhradu nemajetkové újmy, kterou důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

25. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, kdy žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, neboť rozhodnutí záviselo na úvaze soudu, který určil formu a výši zadostiučinění. Soud přiznal žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v tomto řízení v rozsahu 40 %. Soud takto postupoval s ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla neúspěšná z 30 % a úspěšná ze 70 %, přičemž do tohoto poměru soud nezapočítal výsledek rozhodování o nemajetkové újmě, neboť v této části záviselo rozhodnutí na úvaze soudu ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 OSŘ Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je„ a. t.“). Zástupci žalobkyně proto náleží odměna za šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu ve věci samé, výzva k plnění ze dne [datum], podání ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum]) po [částka] (§ 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5 a. t.). K ní přísluší paušální částka náhrad hotových výdajů [částka] (§ 13 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a. t.), což tedy činí [částka] za každý úkon, tedy částku [částka], přičemž za účast u jednání dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny náleží advokátovi odměna ve dvojnásobné výši (§ 11 odst. 1 písm. g) a. t.). Ve vztahu k dalším úkonům právní služby náleží zástupci žalobkyně náhrada za promeškaný čas strávený cestou na jednání soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět, celkem za dvě půlhodiny, tj. ve výši [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t.), což celkem činí [částka]. K tomu přísluší advokátu žalobkyně náhrada daně z přidané hodnoty, jejímž je plátcem (§ 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu) v zákonné sazbě 21 %, tedy ve výši [částka], což vše celkem činí [částka]. Dále je důvodným nákladem žalobkyně v tomto řízení soudní poplatek za žalobu ve výši [částka]. Celkem náklady žalobkyně v tomto řízení tedy činí [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka]). S ohledem na částečný úspěch žalobkyně, proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovaného na náhradě nákladů řízení celkem částku [částka], která je splatná k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu).

26. Zástupce žalobkyně podáním ze dne [datum] nadepsaným„ Vyúčtování nákladů řízení žalobkyně“ vyúčtoval kromě již shora přiznané odměny, také odměnu za další níže uvedené úkony právní služby. Konkrétně za účast na mediaci ze dne [datum], za jízdné za cestu na mediační setkání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět, za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět a za náhradu za promeškaný čas zástupce žalobkyně strávený cestou na setkání s mediátorem dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět. K těmto uvedeným a vyúčtovaným úkonům právní služby uvádí soud následující. Odměna za účast advokáta žalobkyně na mediačním jednání dne [datum], stejně jako náhrada za promeškaný čas zástupce žalobkyně strávený cestou na mediační setkání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět nebyla přiznána z důvodu, že tyto náklady neshledal soud v této souvislosti účelně vynaloženými. Setkání s mediátorem bylo nařízeno samotným účastníkům řízení a bylo tak jejich povinností se ho osobně zúčastnit. V případě zastoupení žalobkyně advokátem v souvislosti s jeho účastí na setkání s mediátorem nejde o náklad placený v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem prvního stupně, i když byla mediace tímto soudem nařízena (viz. Usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3658/17 ze dne [datum]). Cestovní výdaje za cestu na mediační setkání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět a za účast na jednání soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět nemohly být zástupci žalobkyně přiznány z důvodu, že jejich výši nijak neprokázal, když kopii velkého technického průkazu nedoložil, přestože v podání ze dne [datum] ji jako přílohu označil.