9 C 33/2024

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 , se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení Anonymizováno . Anonymizováno Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení kterékoliv ze stanovených splátek.

II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, , co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, a z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to k rukám zástupce žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení kterékoliv ze stanovených splátek.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení a částky , částka, . Uvedla, že žalobkyně uzavřela na základě elektronicky adresované žádosti žalované se žalovanou formou elektronické komunikace smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Žalovaná potvrdila registraci a uvedla číslo bankovního účtu s tím, že na tento účet žádá poukázat příslušnou částku úvěru. Následně žalobkyně poskytla žalované dne , datum, úvěr ve výši , částka, , a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Ve smlouvě se žalovaná zavázala splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 22. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Smluvní strany si ujednaly, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši vyčerpala, avšak s úhradou úvěru se dostala do prodlení. Upomínkou ze dne , datum, byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a vyzvána k jeho úhradě. Do prodlení celého úvěru se žalovaná prokazatelně dostala dne , datum, . Předmětem žaloby je pohledávka ve výši , částka, sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, za období od , datum, do data odeslání předžalobní výzvy , datum, ve výši , částka, . Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení.

2. Žalovaná v žalobě uplatněný nárok uznala a požádala o možnost splácet dlužnou částku v měsíčních splátkách po , částka, . Potvrdila, že předmětnou smlouvu uzavřela, ale moc si ji nečetla a nevšimla si výše úroků, následně od žalobkyně dostala částku , částka, . Úvěr si brala kvůli tomu, že sestra, u které tehdy se svými dětmi bydlela, po ní chtěla peníze za bydlení. Ke svým majetkovým poměrům uvedla, že je samoživitelka, má tři děti, dvě ve své péči ve věku , Anonymizováno, a , Anonymizováno, let, třetí dítě ve věku , Anonymizováno, roky, je u svého otce, na toto třetí dítě platí výživné , částka, měsíčně. Její jediný příjem je v současné době tvořen přídavky na děti v celkové výši , částka, . Jiný příjem nemá. Do září loňského roku byla na rodičovské dovolené s posledním dítětem. Od té doby hledá práci, ale nedaří se jí to. Kromě dluhů u žalobkyně splácí úvěr u , právnická osoba, , kdy splátka činí , částka, měsíčně. V současné době žije u své matky, která má starobní důchod a z toho důchodu pomáhá živit ji i její dvě děti. V období od listopadu do ledna , Anonymizováno, skutečně neměla žádné jiné příjmy než právě rodičovský příspěvek. Žalobkyně se žalované na její další majetkové a osobní poměry nedotazovala. Neptala se na to, kde bydlí, jaké má výdaje s bydlením, zda mám vyživovací povinnosti apod. Zda u žalobkyně ve dnech , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . a , datum, prováděla další čerpání úvěru uvedla, že si to neuvědomuje.

3. Přestože žalovaná uznala nárok, který je vůči ní v řízení uplatňován, nerozhodl soud ve věci rozsudkem pro uznání, neboť dospěl k závěru, že v této věci jsou dány důvody dle ustanovení § 153a odst. 2 OSŘ, pro které nelze rozsudek pro uznání vydat. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, tedy pokud by byl v rozporu s právními předpisy (§ 99 odst. 2 věta první OSŘ). V tomto případě soud dospěl k závěru, že smlouva, ze které se žalobkyně domáhá svého nároku v tomto řízení, je v rozporu s ustanovením § 580 odst. 1 o. z., když se příčí dobrým mravům. Rozpor s dobrými mravy soud spatřuje ve výši sjednaného úroku ve výši 40 % měsíčně, což představuje 480 % ročně. Zcela zjevně jde o úrok přesahující obvyklém úrokové sazby. Proto soud nerozhodl ve věci rozsudkem pro uznání, ale na základě výsledků dokazování.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným formou elektronické komunikace dne , datum, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované nezajištěný, bezhotovostní úvěr s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru s tím, že úvěr má podobu tzv. revolvingového úvěru a výše úvěrového limitu činí , částka, . Smluvní strany se dohodly, že úvěrový limit bude žalované poskytnut dne , datum, a žalovaná může po celou dobu trvání smlouvy žádat o poskytnutí peněžních prostředků opakovaně, ovšem vždy pouze tak, aby celková výše jistiny poskytnuté na základě smlouvy dosahovala maximálně výše limitu. Podle čl. II. odst. 2.1.5 byl úvěr žalované poskytnut na dobu neurčitou, tedy smlouva trvá do doby úplného splacení jistiny žalovanou. V témže článku odst. 2.1.6 si smluvní strany ujednaly úročení úvěru ve výši 40 % měsíčně. Žalovaná se zavázala splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 22. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období s tím, že jistinu úvěru může splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy (čl. II. odst. 2.1.7.). V čl. IV. odst. 4.2 písm. c) bylo pro případ prodlení s plněním, tj. vrácením poskytnutého úvěru nebo placením sjednaného úroku ujednáno, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. V článku VI. odst. 6.2 se smluvní strany dohodly, že v případě prodlení žalované po dobu dvou kalendářních měsíců nebo delší, se bez dalšího stává splatný celý dluh (tj. nesplacená jistina, nesplacený úrok a veškeré sankce z prodlení podle čl. 4.2.). Žalobkyně je dále oprávněna jednostranně požadovat okamžité splacení celého dluhu, dojde-li k porušení smluvní povinnosti žalovanou uvedené ve smlouvě (čl. VI. odst. 6.3 písm. a)). V případě zesplatnění úvěru je žalovaná povinna vrátit poskytnuté peněžní prostředky, nesplacený úrok a veškeré sankce z prodlení podle čl. 4.2. (čl. VI. odst. 6.4).

5. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že , právnická osoba, . potvrdila, že dne , datum, byla na účtu žalobkyně zaúčtována na výdajové straně platba ve výši , částka, , která byla poukázána na protiúčet č. , č. účtu, , s datem splatnosti , datum, a variabilním symbolem: , var. symbol, . Ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno, že se jedná o čerpání ze dne , datum, . Z potvrzení o platbě soud zjistil, že , právnická osoba, . potvrdila, že dne , datum, byla na účtu žalobkyně zaúčtována na výdajové straně platba ve výši , částka, , která byla poukázána na protiúčet č. , č. účtu, , s datem splatnosti , datum, a variabilním symbolem: , var. symbol, . Ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno, že se jedná o čerpání ze dne , datum, . Z potvrzení o platbě soud zjistil, že , právnická osoba, . potvrdila, že dne , datum, byla na účtu žalobkyně zaúčtována na výdajové straně platba ve výši , částka, , která byla následně poukázána na protiúčet č. , č. účtu, , s datem splatnosti , datum, a variabilním symbolem: , var. symbol, . Ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno, že se jedná o čerpání ze dne , datum, . Z potvrzení o platbě soud zjistil, že , právnická osoba, . potvrdila, že dne , datum, byla na účet žalobkyně zaúčtována na příjmové straně platba ve výši , částka, , která byla poukázána s datem splatnosti , datum, a variabilním symbolem: , var. symbol, . V kolonce „typ pohybu“ je uvedeno, bezhotovostní příjem. Všechna uvedená potvrzení vystavila , právnická osoba, . na základě elektronické žádosti klienta prostřednictvím aplikace Internetbanking dne , datum, .

6. Z výpisu z účtu/Plus účet , právnická osoba, ., číslo účtu/kód banky: , Anonymizováno, /, Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, , , datum, do , datum, , , datum, do , datum, vedeného na žalovanou, jako majitelku účtu soud zjistil, že dne , datum, , , datum, a , datum, byly na tento účet připsány příchozí úhrady v každém uvedeném období ve výši , částka, , kdy se jednalo o sociální dávky rodičovského příspěvku. Z uvedených výpisů soud dále zjistil, že výdaje žalované byly vyšší než její dosažitelné příjmy a konečné zůstatky na účtu žalované se dostávaly do záporných zůstatků, když konkrétně v měsíci prosinci , Anonymizováno, činila výše konečného zůstatku -, částka, ; v měsíci listopadu , Anonymizováno, částku -, částka, a v měsíci lednu , Anonymizováno, částku -, částka, .

7. Z nedatované výzvy soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovanou, že se s úhradou úroků a nákladů prodlení vyplývajících ze smlouvy dostala do prodlení. Žalovaná byla vyzvána k úhradě alespoň minimální částky ve výši úroku za čerpané období a nákladů prodlení, a to v termínu tří dnů od doručení. Současně byla žalovaná upozorněna, že po uplynutí této lhůty dojde k zesplatnění úvěru, důsledkem čehož přijde o možnost splácení závazku a žalobkyně bude požadovat okamžitou úhradu celé dlužné částky. Minimální částka k úhradě byla předepsána ve výši , částka, , celková dlužná částka činí , částka, .

8. Z listiny označené Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek, vyplývajících z předmětné smlouvy oznámila žalobkyně žalované, že dne , datum, došlo k zesplatnění úvěru žalované a celková dlužná částka k tomuto dni činila , částka, . K úhradě dluhu poskytla žalobkyně žalované lhůtu 3 dnů od doručení výzvy.

9. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že tato banka potvrdila, že majitelem a jediným disponentem osobního účtu č. , č. účtu, byla v únoru ruku , Anonymizováno, žalovaná a na tento účet byla dne , datum, připsána platba ve výši , částka, z účtu č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, .

10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů. Podle poštovního podacího lístku byla výzva ze dne , datum, žalované ještě téhož dne odeslána na adresu trvalého bydliště uvedeného ve smlouvě (, adresa, ).

11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

13. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobkyně jako úvěrující uzavřela se žalovanou jako úvěrovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z, na základě které poskytla žalované dne , datum, na jí uvedený účet peněžní prostředky ve výši , částka, . Podle smlouvy byl úvěr poskytnut na dobu neurčitou, tj. do doby úplného splacení jistiny žalované. Na svůj dluh žalovaná nic neuhradila.

17. V daném případě soud na základě provedeného dokazování činí závěr o skutkovém stavu, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaná, připsána platba ve výši , částka, , pod variabilním symbolem , var. symbol, , přičemž tato platba byla provedena z účtu žalobkyně vedeného u , právnická osoba, . Dopisem ze dne , datum, právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě neuhrazené pohledávky do tří dnů, přičemž tato výzva byla ještě téhož dne odeslána.

18. Žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Co se týká samotného zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, posoudila žalobkyně schopnost žalované splácet úvěr pouze z předložených výpisů z bankovního účtu za měsíce listopad až prosinec , Anonymizováno, a leden , Anonymizováno, . Z těchto výpisů by pak žalobkyně při bližším zkoumání musela zjistit, že výdaje žalované převyšují její skutečné měsíční příjmy, že konečné zůstatky na účtu se každý měsíc pohybují v záporných číslech, že na konci každého měsíce žalovaná přečerpala povolený kontokorent, dostala se do nepovoleného debetu, za což jí byl naúčtován debetní úrok a že z důvodu nedostatku finančních prostředků na účtu žalované nemohla banka některé bankovní transakce provést. Z uvedeného žalobkyně mohla dovodit, že žalovaná s největší pravděpodobností nebude schopna ze svého příjmu poskytnutý úvěr řádně splácet. Sama žalobkyně již další zkoumání úvěruschopnosti žalované neprováděla. Nezjišťovala tedy, jakým způsobem měla žalovaná zajištěno bydlení a jaké náklady s tím měla spojené. Zástupce žalobkyně přitom v žalobě uvádí, že žalovaná byla dále lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI, žádné důkazy k tomu nenavrhl a ani nepředložil. Žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění).

19. Žalobkyně současně navrhovala, že v případě neuznání nároku žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak nechť je částka přiznána jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V daném případě soud provedl důkaz dotazem na banku žalované, kdy dle sdělení , právnická osoba, . je majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, žalovaná a na tento účet byla dne , datum, připsána částka , částka, . Soud má za to, že se žalobkyni podařilo prokázat, že žalovaná se na její úkor bezdůvodně obohatila ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Je tak povinna toto bezdůvodné obohacení v rozsahu částky , částka, žalobkyni vydat, neboť žalovaná na předmětný úvěr ničeho nezaplatila. Vzhledem k tomu, že žalovaná při jednání požádala o možnost splácet dlužnou částku pravidelnými měsíčními splátkami a zjištěné majetkové poměry žalované, vyhověl soud žádosti žalované a uložil jí povinnost splácet dlužnou částku včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, jak uvedeno ve výroku I. a III. tohoto rozsudku. Povinnost k úhradě dluhu byla žalované stanovena pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že pokud žalovaná neuhradí některou splátku v době splatnosti, tedy se dostane s úhradou splátky do prodlení, je žalobkyně oprávněna žádat zaplacení celé pohledávky najednou.

20. Splatnost pohledávky pak soud odvíjí od Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , ve které byla žalované uložena povinnost plnění do 3 dnů od doručení výzvy. Výzva byla odeslána dne , datum, , doručena pak byla ve smyslu ustanovení § 573 o. z. třetí pracovní den po odeslání, tj. , datum, . Povinnost plnění žalované byla stanovena na 3 dny, tj. do , datum, a od , datum, je pak žalovaná v prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Ke dni , datum, činila zákonná výše úroku z prodlení 15 % ročně, proto soud přiznal žalobkyni u dluhu z bezdůvodného obohacení zákonný úrok v této výši.

21. Tak jak je uvedeno ve výroku II. byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na skutečnost, že žalobkyni byl přiznán nárok pouze z titulu bezdůvodného obohacení a co se týká zákonného úroku z prodlení, tak přiměřená doba k vrácení dlužné jistiny je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná by se ocitla v prodlení, teprve pokud by nesplácela podle rozhodnutí soudu.

22. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že k závěru o neplatnosti smlouvy by soud dospěl i pokud by žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované, a to podle ustanovení § 588 o. z., když sjednaný úrok je zjevně v rozporu s dobrými mravy.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku , částka, a zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od , datum, do dne rozhodnutí soudu činila , částka, , celkem ke dni rozhodování soudu , částka, . Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši , částka, a co do zákonného úroku z prodlení, jehož výše za období od , datum, do dne rozhodnutí soudu činila , částka, , celkem ke dni rozhodování soudu , částka, . Žalobkyně byla úspěšná co do částky , částka, . Neúspěch pak zaznamenala co do částky , částka, , ohledně které byla žaloba zamítnuta. S ohledem na uvedené, má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení podle úspěchu, a to v rozsahu 22,35 %. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. sestávající se z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci dle § 11 odst. 1, písm. a), písm. d) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tedy , částka, , což činí , částka, . K tomu náleží advokátovi žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku , částka, . Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, dle položky 2 bodu 1 písm. b) a doplatkem soudního poplatku ve výši , částka, dle položky 1 bodu 1 písm. a) a položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků, obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, činí celkem částku , částka, . S ohledem na částečný úspěch žalobkyně, proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalované celkem , částka, .