12 C 76/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 17.456,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 14.456,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.281,58 Kč od 26. 8. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 175,20 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 3.000 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 6.992,20 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14.081,58 Kč s příslušenstvím a smluvními pokutami v částce 200 Kč a 3.000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně dodávala elektřinu do odběrného místa žalované, dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, avšak žalovaná nesplnila svou povinnost a cenu dodané elektřiny neuhradila. Žalovaná se rovněž opakovaně dostala do prodlení s platbami předepsaných záloh.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradila. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10).

3. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum], žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v její nepřítomnosti.

4. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dodávala elektřinu do odběrného místa žalované na adrese [adresa žalované], pro potřeby domácnosti, a to na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] Smluvní strany si ve smlouvě (strana1/2) v části nazvané„ Ostatní ujednání“ sjednaly, mimo jiné:„ Učiní-li Zákazník bez souhlasu innogy jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen innogy, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy a/nebo vedoucí k ukončení dodávky od innogy (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy nerespektujícímu sjednanou výpovědní dobu (vč. plné moci ke změně dodavatele; za takový projev vůle se nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakované (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení Smlouvy ze strany innogy) a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat Zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro Zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 3.000 Kč pro kat. Domácnost a 10.000 Kč pro kat. Podnikatel.“ 5. Ve shodné části smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Text„ Ostatních ujednání“ je koncipován jako souvislý text psaným drobným písmem obsahující celou řadu informací, aniž by byl jakkoli členěn. (shodná tvrzení účastníků, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], informace pro zákazníka, plán záloh a plateb)

6. Bylo také prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala dodanou elektřinu fakturou [variabilní symbol] ze dne [datum] znějící na částku 17.673,39 Kč splatnou 20. 7. 2020 za zúčtovací období od 20. 2. 2020 do 16. 6. 2020, a to za celkové množství odebrané elektřiny 3,46700 MWh. Následně byla faktura žalobkyní opravena, a to opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] ze dne [datum] znějícím na částku 14.281,58 Kč za zúčtovací období od 20. 2. 2020 do 16. 6. 2020 a celkový objem odebrané elektřiny 2,69800 MWh. Částka 14.081,58 Kč představovala cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb, částka 200 Kč smluvní pokutu za prodlení se zaplacením zálohy na dodávku elektřiny za měsíc březen 2020 splatné 15. 3. 2020 a zálohy za měsíc duben 2020 splatné 15. 4. 2020 Smluvní pokuta ve výši 100 Kč byla vyúčtována upomínkou ze dne [datum] a ve výši 100 Kč oznámením o přerušení dodávky ze dne [datum] (shodná tvrzení účastníků, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], vyúčtování - faktura [variabilní symbol], opravné vyúčtování [variabilní symbol], upomínka ze dne [datum], oznámení o zahájení realizace přerušení dodávky ze dne [datum])

7. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že smluvní strany si v části smlouvy„ Ostatní ujednání“, ujednaly pro případ, kdy zákazník opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, smluvní pokutu ve výši 3.000 Kč pro kategorii domácnost. Jelikož žalovaná neplnila opakovaně platební povinnosti ze smlouvy, když konkrétně neuhradila zálohu za měsíc březen 2020 a duben 2020, nárokovala žalobkyně v žalobě smluvní pokutu ve výši 3.000 Kč. U jednání soudu žalobkyně naopak uvedla, že jde o smluvní pokutu, která je sankcí za jednání žalované, které vedlo žalobkyni k odstoupení od smlouvy. Z listin doložených žalobkyní bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 3.000 Kč vyúčtováním [variabilní symbol] ze dne [datum] splatným 26. 6. 2020, kdy dle textu listiny šlo o smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy. (shodná tvrzení účastníků, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], vyúčtování smluvní pokuty ze dne [datum], oznámení o přerušení dodávky ze dne [datum], odstoupení od smlouvy ze dne [datum] včetně výpisu z knihy odeslané pošty)

8. Dále bylo prokázáno, že podpisem přihlášky k [anonymizováno] Pojištění domácnosti dle pojistné smlouvy [anonymizováno] [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], jako pojistitelem, a [anonymizováno] [právnická osoba], jako pojistníkem, dne [datum] žalovaná přistoupila jako účastník – pojištěný k [anonymizováno] pojištění domácnosti a zavázala se žalobkyni platit úhradu za pojistné ve výši 219 Kč měsíčně spolu se zálohou na dodávku elektřiny. Žalovaná nesplnila svou povinnost, ke které se podpisem přihlášky k pojištění zavázala, a nezaplatila úhradu za pojistné splatnou dne 15. 3. 2020. Žalobkyně nárokovala pojistné ve zlevněné výši 175,20 Kč (shodná tvrzení účastníků, přihláška k [anonymizováno] pojištění domácnosti ze dne [datum], oznámení o přijetí do pojištění ze dne [datum], potvrzení o přiznání individuální slevy pojistného ze dne [datum])

9. Soud má za prokázáno, že žalovaná celkovou dlužnou částku neuhradila ani přes písemné předžalobní upomínky ze dne [datum] a [datum] zaslané přímo žalobkyní. (předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně výpisu z knihy odeslané pošty, předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu)

10. Vztahy mezi účastníky řízení se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., energetickým zákonem a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.

11. Dle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporů.

12. Dle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby, a oprávněný zákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu.

13. Dle ustanovení § 2758 odst. 1, 2 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

14. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Mezi žalobkyní a žalovanou byla v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 458/2000 Sb. uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na jejímž základě byla žalované dodávána elektřina do sjednaného odběrného místa. Žalobkyně přitom uzavírala smlouvu v postavení podnikatele ve smyslu ustanovení § 420 občanského zákoníku a žalovaná v postavení spotřebitele ve smyslu ustanovení § 419 občanského zákoníku. Žalovaná porušila své závazky vyplývající ze smlouvy, za období od 20. 2. 2020 do 16. 6. 2020 vznikl žalované doplatek vyúčtování elektřiny v částce 14.081,58 Kč. Dále žalobkyně s žalovanou uzavřeli pojistnou smlouvu pro pojištění domácnosti s měsíčním pojistným ve výši 219 Kč. Žalovaná ani pojistné nehradila řádně, vznikl jí dluh 175,20 Kč. Soud po zjištění skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že nároky žalobkyně na tyto částky je oprávněný a proto zavázal žalovanou k jejich úhradě ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

15. Dle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Dle ustanovení § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

17. Podle ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu v částce 200 Kč (2 x 100 Kč), jelikož se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením záloh za měsíce březen a duben 2020. V části smlouvy nazvané„ Ostatní ujednání“ byla sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Přestože uvedená část smlouvy působí značně chaoticky, neboť jde o souvislý text, kde absentují jakékoli rozlišení či odstavce, což způsobuje, že v textu je velmi obtížné se orientovat, právě jen tato smluví pokuta ve výši 100 Kč pro každý jednotlivý případ prodlení je sjednána v jedné větě, kterou lze považovat za jasnou a srozumitelnou. V rámci svých skutkových tvrzení žalobkyně výslovně uvedla, za porušení jaké konkrétní platební povinnosti byla smluvní pokuty stanovena, včetně odkazu na konkrétní ustanovení Smlouvy (viz shora). Soud má za to, že smluvní pokuta byla sjednána řádně, byla řádně vyčíslena, proto zavázal žalovanou rovněž k úhradě smluvní pokuty ve výši 200 Kč.

20. Dále žalobkyně nárokovala smluvní pokutu ve výši 3.000 Kč, o níž v žalobě uváděla, že je sankcí za opakované porušení platební povinnosti, a to neuhrazení záloh za měsíce březen a duben 2020, u jednání soudu pak svá tvrzení opravila v tom směru, že šlo o smluvní pokutu za jednání žalované, které vedlo žalobkyni k odstoupení od smlouvy. Dle doložené listiny – vyúčtování smluvní pokuty ze dne [datum] šlo o smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy. Smluvní pokuta v částce 3.000 Kč byla rovněž sjednána v části smlouvy nazvané„ Ostatní ujednání“. Jak již bylo shora zmíněno, daná část smlouvy je psaná drobným písmem jako souvislý text obsahující celou řadu informací, kdy v textu je velmi náročné se orientovat, formulace jsou neobratné, těžko srozumitelné. Smlouva uzavřená mezi účastníky přitom měla spotřebitelský charakter, proto je nutné na závazky z ní vzniklé aplikovat ustanovení § 1810 a násl. občanského zákoníku o závazcích ze spotřebitelských smluv uzavíraných se spotřebitelem. Současně jde o smlouvu formulářovou a adhezní ve smyslu § 1798 občanského zákoníku, kdy obsah smlouvy byl zcela předchystán žalobkyní, přičemž žalovaná v postavení spotřebitele o obsahu smlouvy, včetně částí týkajících se smluvních pokut, nemohla jakkoliv vyjednávat. Ujednání o smluvních pokutách jsou obsažena až v části„ Ostatní ujednání“, kde spotřebitel neočekává stanovení dalších případných finančních požadavků žalobkyně. Pro případ porušení jakékoliv povinnosti ze strany žalobkyně, pak žádná smluvní pokuta sjednána není. Soud tak dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě je tzv. nepřiměřeným ujednáním ve smyslu ustanovení § 1813 občanského zákoníku (a čl. 2 a čl. 3 Směrnice 93/13 EHS), které zakládá významnou nerovnováhu práv v neprospěch žalované jako spotřebitele. Dle ustanovení § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží (ledaže se jej spotřebitel dovolá).

21. Současně má soud za to, že v rozporu s požadavkem dobré víry znamená takto koncipovaná smlouva k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, odporuje principu důvěry a poctivosti ve smluvních vztazích a je v rozporu se zákonnou úpravou na ochranu spotřebitele. Soud přihlédl při rozhodování ke skutečnosti, že smlouva je sestavena žalobkyní tak, že zásadní ujednání týkající se dalších finančních požadavků na spotřebitele, které při uzavírání běžné smlouvy o dodávkách energií nelze očekávat či předpovídat, je obsaženo až v části„ Ostatní ujednání“. Smlouva se tak stává nepřehlednou, netransparentní a i s ohledem na způsob jejího sjednání, kdy je vypracována žalobkyní disponující pracovníky s právním vzděláním, výrazně narušuje rovnost smluvních stran. S ohledem na všechny shora uvedené argumenty soud považuje ujednání o smluvní pokutě ve výši 3.000 Kč za neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 občanského zákoníku, přičemž podle § 588 občanského zákoníku soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak. Nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3.000 Kč tak soud zamítl.

22. Rovněž nárok žalobkyně na úrok z prodlení z dlužné částky 14.081,58 Kč a přiznané smluvní pokuty 200 Kč odpovídá právní úpravě platné ke dni vzniku prodlení, tedy ustanovení § 1970 občanského zákoníku 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v zákonné výši a ode dne následujícího po dni, který je stanoven jako den splatnosti v opravném daňovém dokladu, soud proto žalobnímu návrhu vyhověl i v této části.

23. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2, § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když úspěch žalobkyně ve věci byl částečný. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalované zaslána přímo žalobkyní. V prvé řadě se při rozhodování o nákladech řízení zabýval soud otázkou, úspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 16.045,76 Kč (14.456,78 Kč + 1.558,01 Kč + 30,97 Kč – úroky z prodlení do dne rozhodování soudu), která představuje 84 % původního předmětu řízení (19.045,76 Kč). Žalovaná byla úspěšná ohledně částky 3.000 Kč, což je 16 % z předmětu řízení. Od úspěchu žalobkyně je nutné odečíst úspěch žalované, tzn. 84 % méně 16 % vychází tedy, že žalobkyně má právo na 68 % vynaložených nákladů řízení.

24. Náklady řízení žalobkyně činí 10.282,67 Kč, přičemž jde o soudní poplatek ve výši 800 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků; náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby á 300 Kč v částce 900 Kč, stanovená dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast u jednání soudu); odměna za zastupování účastníka advokátem stanovená dle § 7 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v částce 5.460 Kč (3 úkony á 1.820 Kč); jízdné z [obec] do [obec] a zpět na jednání soudu při použití motorového vozidla tovární značka Škoda Octavia, [registrační značka], jehož průměrná spotřeba je 4,1 l motorové nafty v ceně 27,20 Kč, při vzdálenosti 159 km a základní náhradě za používání silničních motorových vozidel v sazbě 4,4 Kč za 1 km jízdy dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., celkem 876,92 Kč; náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., za čas strávený cestou z [obec] do [obec] a zpět za 6 půlhodin á 100 Kč v celkové výši 600 Kč; a daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad stanovená v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 1.645,75 Kč. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované zaplatit 68 % nákladů řízení žalobkyně v částce 6.992,20 Kč.

25. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaná dle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinna zaplatit tuto náhradu advokátu.