16 C 138/2025

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 105 504,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , přičemž první splátka je splatná do 3 dnů od právní moci rozsudku a potom vždy každého prvního dne v měsíci předem k rukám žalobkyně, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni , částka, s 12,75% úrokem ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , advokáta se sídlem , Adresa advokáta A, , a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , přičemž první splátka je splatná do 3 dnů od právní moci rozsudku a potom vždy každého prvního dne v měsíci předem k rukám zástupce žalobkyně, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, pod číslem , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat finanční prostředky do sjednaného úvěrového rámce ve výši , částka, . Ke dni podání žaloby představuje dlužná částka neuhrazenou jistinu úvěru ve výši , částka, , poplatky za pojištění ve výši , částka, , náklady na vymáhání pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, kapitalizovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do , datum, ve výši , částka, a současně do , datum, kapitalizovala sjednaný úrok z úvěru ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala zaplacení příslušenství pohledávky od , datum, do zaplacení. Celková kapitalizovaná částka ke dni podání žaloby představovala , částka, (, částka, + , částka, + , částka, ).

2. Žalovaný v odporu proti vydanému platebnímu rozkazu namítl neplatnost smlouvy o revolvingovém úvěru s přihlédnutím k ustanovením § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný poskytnuté finanční prostředky s přihlédnutím ke své osobní a majetkové situaci nemohl řádně splácet, jelikož žije sám a jeho jediným příjmem v době uzavření smlouvy byla částka , částka, . Pokud je uveden v žádosti o poskytnutí úvěru příjem ostatních členů domácnosti ve výši , částka, , tak tento údaj se nezakládal na pravdě. Po odečtení plateb ostatních závazků zůstala žalovanému částka na pokrytí životních potřeb ve výši , částka, měsíčně. Vzhledem k příjmům žalovaného by v případě exekuce nebylo možné provádět žádné srážky z jeho příjmu. Žalovaný navrhl žalobkyni zaplacení částky , částka, po odečtení plateb uhrazených v roce 2023 a 2024, a to v 10 splátkách, z nichž každá úhrada představuje 1/10 zbývající jistiny.

3. Z flexibilní půjčky – revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , z úvěrových podmínek, z výpisu čerpání, splátek a úhrad úvěru, z úvěrové zprávy žalobkyně, z dodatku k úvěrové smlouvě s přiděleným VS , var. symbol, ze dne , datum, , z dodatku k úvěrové smlouvě s přiděleným VS , var. symbol, ze dne , datum, , z dodatku k úvěrové smlouvě s přiděleným VS , var. symbol, ze dne , datum, , z výpisu z účtu u provedených platbách, z ústřižku poštovní poukázky ze dne , datum, , z upomínky včetně složenky k zaplacení, z poslední výzvy před zesplatněním smlouvy ze dne , datum, , z opisu výpisu proplacení smlouvy č. , hodnota, , z úplného výpisu z obchodního rejstříku, z karty klienta ze dne , datum, , z ověření bonity MLS, z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, , z poštovního podacího archu ze dne , datum, , z předžalobní výzvy ze dne , datum, a z poštovního podacího archu ze dne , datum, , má soud za prokázané, že dne , datum, byla prostřednictvím elektronických prostředků na dálku podepsána mezi účastníky řízení flexibilní půjčka – revolvingový úvěr pod č. , hodnota, , na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši , částka, . Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 27,9 % a pojištění schopnosti splácet představovalo 8,9 % z minimální splátky úvěru. Vynaložené náklady spojené s upomínáním představovaly , částka, měsíčně a smluvní pokuta , částka, v případě opoždění se zaplacením kterékoliv splátky úvěru. V samotné smlouvě je uvedeno, že žalovaný byl ke dni podepsání smlouvy důchodcem s čistým měsíčním příjmem ve výši , částka, , přičemž příjem ostatních členů domácnosti dle informace žalovaného činil , částka, . Výdaje na bydlení byly ze strany žalovaného deklarovány ve výši , částka, , splátky všech úvěrů představovaly , částka, a ostatní výdaje , částka, , celkem tedy , částka, měsíčně. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad za období od , datum, do , datum, má soud za prokázané, že žalovaný fakticky vyčerpal ze sjednaného úvěrového rámce částku , částka, a fakticky v daném období uhradil částku , částka, . Součástí smlouvy o úvěru byly i úvěrové podmínky platné od , datum, . Příjem žalovaného byl ověřen ústřižkem poštovní poukázky o výplatě důchodu za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Příjem ostatních členů domácnosti nebyl žádným způsobem prověřován. Dne , datum, došlo mezi účastníky řízení elektronickými prostředky na dálku k uzavření dodatku k úvěrové smlouvě, na základě níž byl navýšen žalovanému úvěrový rámec na částku , částka, a výše minimální měsíční splátky se navýšila na , částka, . K ověření finanční situace žalovaného k tomuto datu byla předložena pouze fotografie displeje mobilního telefonu s údaji z mobilní banky, z níž vyplývá, že invalidní důchod žalovaného činil za období od , datum, do , datum, částku , částka, . Jiné skutečnosti ověřovány nebyly. Dne , datum, byl elektronickými prostředky na dálku podepsán další dodatek k úvěrové smlouvě, na základě něhož došlo k navýšení úvěrového rámce na částku , částka, a výše minimální měsíční splátky představovala , částka, . V tomto směru žalobkyně nedoložila žádné důkazy o prověření aktuálních majetkových a osobních poměrů žalovaného ke dni podpisu druhého dodatku ke smlouvě. Dne , datum, byl podepsán další dodatek k úvěrové smlouvě, kterým došlo k navýšení úvěrového rámce na částku , částka, a výše minimální měsíční splátky činila , částka, . V ostatním zůstala smlouva o úvěru nezměněna. K prověření aktuální finanční situace žalovaného byl předložen pouze detail z účtu žalovaného, z něhož vyplývalo, že za období od , datum, do , datum, mu byl vyplacen invalidní důchod druhého stupně ve výši , částka, . Žalobkyně v případě vyhodnocení osobních majetkových poměrů žalovaného vycházela i z příjmů ostatních členů domácnosti, které měly představovat částku , částka, - , částka, měsíčně. Z úvěrové zprávy vyplývá, že žalovaný měl ke dni uzavření smlouvy 5 existujících splátkových závazků, kdy měsíční splátky činily celkem částku , částka, a zbývající částka k uhrazení představovala , částka, . Úvěr byl s přihlédnutím k neplacení sjednaných splátek zesplatněn a žalovaný byl přípisem ze dne , datum, vyzván, aby zaplatil dlužnou částku ve 14denní lhůtě. Jelikož žalovaný takto neučinil, dostal se od , datum, do prodlení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil.

4. Žalovaný ve své účastnické výpovědi podepsání smlouvy o úvěru včetně jejích dodatků nepopřel, v uvedeném období byl hazardním hráčem a byl ochoten udělat cokoliv, aby získal finanční prostředky na hru. V této souvislosti rovněž žalovaný nepravdivě uvedl ve smlouvě o úvěru příjem další osoby v domácnosti ve výši , částka, , ačkoliv s žádnou osobou v uvedené době domácnost nesdílel. V současné době představuje příjem žalovaného částečný invalidní důchod ve výši , částka, a příjem z práce v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně čistého. Výdaje žalovaného představují inkaso ve výši , částka, měsíčně, nákup dřeva na vytápění ve výši , částka, ročně, vodné a stočné ve výši , částka, čtvrtletně, doplatek na léky ve výši , částka, měsíčně, platba ostatních dluhů ve výši , částka, měsíčně a náklady na dopravu na dojíždění do chráněné dílny částku , částka, měsíčně. Žalovaný požádal, aby v případě, že bude žalobě zcela či částečně vyhověno, byla stanovena lhůta k plnění v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, měsíčně.

5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Jelikož se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, musel se soud přednostně zabývat otázkou, zda předmětná smlouva byla uzavřena platně s přihlédnutím k ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Úvěr může být poskytnut pouze za situace, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nevyplývá pochybnost o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. V případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele dle § 86 odst. 1 cit. zákona je smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 cit. zákona, neplatná.

10. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel (žalobkyně) s zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.

11. Z provedeného dokazování učinil soudu závěr, že schopnost žalovaného platit úvěr ve sjednaných splátkách nebyla ze strany věřitele prověřena v zákonem požadovaném rozsahu. Ke dni uzavření smlouvy o úvěru žalovaný dosahoval příjmu pouze ve výši , částka, , přičemž jeho výdaje činily minimálně , částka, . Jak vyplynulo z výpovědi samotného žalovaného, pokud uvedl příjem ostatních členů domácnosti ve výši , částka, , pak se tento údaj nezakládal na pravdě. V případě, že by si věřitel tuto informaci prověřil, případně požadoval po žalovaném doložení dokladů o příjmech ostatních členů domácnosti, pak by musel dospět k závěru, že úvěr v požadované výši nelze poskytnout. Přesto, že příjem žalovaného byl natolik nízký, byly podepsány v období od , datum, do , datum, tři dodatky k úvěrové smlouvě, na základě nichž došlo k postupnému navýšení úvěrového rámce z částky , částka, na částku , částka, a k navýšení splátek z , částka, měsíčně na , částka, měsíčně. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalovaný v době uzavření smlouvy i v období následujícím měl výrazné finanční zatížení v podobě pěti splátkových závazků, kdy v době uzavření smlouvy činily tyto splátky celkem , částka, a celkový zůstatek těchto závazků částku , částka, . Výdaje žalovaného pak nebyly věřitelem žádným způsobem prověřovány, ačkoliv jeho příjem se pohyboval na hranici životního minima. S přihlédnutím k těmto skutečnostem dospěl soud k závěru, že schopnost žalovaného hradit sjednané splátky nebyla ze strany věřitele řádně prověřena a vzhledem k tomuto závěru lze žalobkyni přiznat pouze neuhrazenou jistinu úvěru, neboť smlouvu o úvěru lze považovat ze shora uvedených důvodů za neplatnou. Z předložených listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný fakticky vyčerpal částku , částka, a zaplatil částku , částka, . Soud tedy zavázal žalovaného k zaplacení rozdílu těchto částek, tedy částky , částka, . Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne , datum, do 14 dnů od doručení výzvy. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, dostal se od , datum, do prodlení se zaplacením neuhrazené jistiny úvěru. Soud provedl kapitalizaci zákonného úroku z prodlení za období požadované žalobkyní, tedy od , datum, do , datum, ve výši 12 % ročně z částky , částka, , což představuje částku , částka, . Pokud soud připočetl tento kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení k neuhrazené jistině úvěru (, částka, + , částka, ) představuje celková částka, která byla žalobkyni přiznána , částka, , společně se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, neboť žalovaný je nadále v prodlení s úhradou dlužné jistiny úvěru.

12. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

13. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároků, které nebyly důvodné vzhledem k dovození neplatnosti smlouvy o úvěru. Jednalo se o částku , částka, (, částka, – , částka, ) s příslušenstvím, představující kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši , částka, , část kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, (, částka, - , částka, ), poplatky za pojištění ve výši , částka, , náklady na vymáhání ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , část uhrazené jistiny úvěru, 12,75 % úrok z úvěru z částky , částka, od , datum, do zaplacení a 12% zákonný úrok z prodlení z částky , částka, (, částka, - , částka, ) od , datum, do zaplacení. Pokud soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru včetně jejich dodatků je neplatná, pak se žalobkyně nemůže úspěšně domáhat zaplacení ve smlouvě sjednaného úroku z úvěru, poplatků, nákladů na vymáhání a smluvních pokut.

14. Soud zamítl důkaz navržený žalovaným, a to výslech žalobkyně a pracovníka žalobkyně, který uzavíral smlouvu včetně dodatků s žalovaným, neboť tento důkaz nebyl pro závěr o skutkovém stavu věci i právní hodnocení uplatněného nároku podstatný.

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná do 61% uplatněného nároku a neúspěšná do 39% nároku, náleží jí tedy náklady řízení ve výši 22% z celkových, důvodně vynaložených, nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 4 úkony právní služby (kvalifikovaná předžalobní výzva, převzetí věci a sepis žaloby, účast u jednání den , datum, ), odměna tedy činí , částka, (4x , částka, ). K úkonu za převzetí věci byl přiznán režijní paušál ve výši , částka, , a to v souladu s § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do , datum, . K dalším třem úkonům právní služby byl přiznán režijní paušál ve výši , částka, , a to v souladu s § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od , datum, . Za podání žalobkyně ze dne , datum, a 8. 9 2025 nebyla odměna přiznána, neboť těmito podáními žalobkyně doplnila rozhodné skutečnosti k uplatněnému nároku, což soud nepovažuje za účelně vynaložené náklady řízení. Je povinností žalobkyně, zvlášť pokud je zastoupena advokátem, aby žaloba ve věci byla určitá, uplatněné nároky jasné a jejich výše soudem i protistranou přezkoumatelná. Pokud soud musel tyto nedostatky žaloby odstranit, pak tato skutečnost nemůže být přičítána k tíži žalovanému.

16. Dále byly náklady řízení představovány cestovními výdaji zástupkyně žalobkyně k procesnímu soudu u jednání dne , datum, , přičemž cesta byla vykonána z , adresa, a zpět při celkové vzdálenosti 268 km (2x 134 km). Náhrada byla stanovena dle vyhl. č. 475/2024 Sb. Paušální částka za cestovní výdaje představovala , částka, (268 km x , částka, ), náklady na pohonné hmoty činily , částka, , přičemž byly vypočítány z průměrné spotřeby vozidla 4,4 l motorové nafty/100 km, vzdálenosti 268 km a ceně za 1litr pohonných hmot dle vyhlášky ve výši , částka, . Dále byla požadována náhrada za ztrátu času v souladu s § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od , datum, , což představuje , částka, za každou započatou půlhodinu u úkonů prováděných v místě, které není sídlem advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět. Z , adresa, a zpět představuje náhrada za promeškaný čas 8 započatých půlhodin po , částka, , tedy celkem , částka, .

17. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty byla mu z odměny, režijních paušálů a náhrad, tedy z částky , částka, přiznána 21% DPH ve výši , částka, . Náklady řízení představují celkem , částka, , 22% činí , částka, .

18. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst.1 o. s. ř., přičemž v případě výroků I. a III. stanovil lhůtu k plnění v pravidelných měsíčních splátkách, a to ve výši , částka, u nároku z titulu neuhrazeného úvěru a ve výroku III. ve výši , částka, měsíčně u nákladů řízení. Soud přihlédl k osobní a majetkové situaci žalovaného, jehož celkový měsíční příjem se pohybuje kolem , částka, čistého a jeho pravidelné výdaje představují částku ve výši kolem , částka, měsíčně. Se stanovenými splátkami ve výroku I. žalobkyně souhlasila. Celkové splátky ve výši , částka, nemohou zásadním způsobem ovlivnit majetkové a osobní poměry žalovaného. Soud rovněž musel respektovat oprávněný zájem věřitele na přiměřenou lhůtu k zaplacení jeho pohledávky.