16 C 19/2025

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o 270 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku , částka, se 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně na nákladech řízení částku , částka, k rukám advokátky , Jméno advokátky B, , sídlem , Adresa advokátky B, , a to do 45 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhali zaplacení částky , částka, s příslušenstvím představující náhradu za zhodnocení bytu č. , hodnota, v domě č. p. , adresa, ve vlastnictví žalovaného, které provedla žalobkyně v letech , Anonymizováno, . Žalobci konstatovali, že smlouvu o nájmu bytu uzavřela s žalovaným žalobkyně dne , datum, na dobu neurčitou, přičemž následnými dodatky docházelo opakovaně k prodlužování nájmu bytu, naposledy do , datum, . Nájem bytu však zanikl dohodou ke dni , datum, . V souvislosti se zánikem nájmu bytu žalobci vyzvali žalovaného k uhrazení částky představující zhodnocení bytu provedeného žalobkyní, neboť dle jejich názoru lhůta pro uplatnění tohoto nároku začala plynout až od skončení nájmu. Výši požadované částky žalobci odůvodnili odhadem zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy rozdíl mezi hodnotou bytu ke dni převzetí a tržní hodnotou bytu po rekonstrukci představoval , částka, . Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou předmětné částky, požadovali žalobci zaplacení zákonného úroku z prodlení od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný nárok žalobců neuznal co do důvodu ani co do výše, přičemž konstatoval, že žalobkyni byl na základě jejích žádostí z , datum, a , datum, udělen souhlas s provedením určitých úprav bytu s tím, že ve všech případech pronajímatel podmínil udělení souhlasu tím, že úpravy budou provedeny na náklady nájemníka a v případě vrácení bytu nebude nájemník uplatňovat finanční vyrovnání. Tuto podmínku žalobkyně akceptovala tím, že požadované úpravy provedla. Současně žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť nájemní smlouva uzavřená dne , datum, zanikla uzavřením nové smlouvy o nájmu bytu dne , datum, , což vyplývá z části VII. bod 7.3 nájemní smlouvy. Žalovaný má za to, že od toho data začala plynout tříletá obecná promlčecí lhůta, kdy ke dni podání žaloby bylo právo na zaplacení zhodnocení bytu promlčeno. Žalovaný současně nesouhlasil s oceněním zhodnocení předmětného bytu provedeného , tituly před jménem, , jméno FO, . Vzhledem k těmto skutečnostem navrhl žalovaný zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. Žalobci námitku promlčení považovali za nedůvodnou s tím, že uzavřením nájemní smlouvy ze dne , datum, došlo k novaci závazku, kdy původní nájemní smlouva sjednána na dobu neurčitou byla změněna na dobu určitou a následně prodlužována dodatky nájemní smlouvy. Žalobci namítli, že je nutné spatřovat rozdíl mezi pojmy zrušení a zánik nájemní smlouvy, kdy přesto, že v bodě 7.3 nájemní smlouvy z , datum, se hovoří o zrušení veškerých nájemních smluv, nelze s přihlédnutím k dalším částem nájemní smlouvy v předmětném ustanovení spatřovat ujednání, které by vedlo k zániku nájmu sjednaného nájemní smlouvou ze dne , datum, . Podle názoru žalobců zánik oprávnění nájemce byt nadále užívat je vázán na obnovení dispozičního práva pronajímatele k předmětu nájmu. Vůlí smluvních stran bylo pokračovat v nájemním vztahu kontinuálně, bez přerušení. Dle názoru žalobců nebyla na straně účastníků nájemní smlouvy vůle původní nájemní vztah ukončit, neboť byt nebyl předán pronajímateli, nebyla provedena kontrola stavu bytu ani vyúčtování služeb. Jelikož nájem bytu zanikl ke dni , datum, , pak k promlčení práva žalobců na zaplacení zhodnocení bytu nedošlo.

4. Z informací o pozemku, ze smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, , z pravidel pro užívání bytu, z protokolu o převzetí bytu ze dne , datum, , ze smlouvy o nájmu pro bydlení ze dne , datum, , z pravidel pro užívání bytu ze dne , datum, , ze smlouvy o nájmu pro bydlení č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , ze smlouvy o nájmu pro bydlení ze dne , datum, , z pravidel pro užívání bytu ze dne , datum, , ze smlouvy o nájmu pro bydlení č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , ze smlouvy o nájmu pro bydlení č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , z dohody o zániku nájmu ze dne , datum, a ze zápisu o předání bytu z , datum, má soud za prokázané, že mezi žalobkyní, dříve , jméno FO, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o nájmu bytu č. , hodnota, v , Anonymizováno, . podlaží domu č.p. , adresa, ve vlastnictví žalovaného, a to s účinností od , datum, na dobu neurčitou. Součástí smlouvy o nájmu bytu byla pravidla pro užívání bytu ze dne , datum, a protokol o převzetí bytu ze dne , datum, , z jehož obsahu vyplývá, že byt byl předán bez zjevných závad po vzájemné dohodě mezi nájemníky s novým vymalováním. Dne , datum, byla uzavřena nová smlouva o nájmu bydlení mezi žalobkyní a žalovaným, kdy předmětem nájmu byl totožný byt, avšak nájem bytu byl sjednán od , datum, na dobu určitou do , datum, . V části VII. bod 7.3. nájemní smlouvy se uvádí, že podpisem smlouvy se dohodou obou stran ruší veškeré nájemní smlouvy uzavřené mezi stranami této smlouvy. Jedinou nájemní smlouvou, která byla v rozhodném období uzavřena mezi stranami této smlouvy, byla nájemní smlouva z , datum, . Dodatkem ke smlouvě o nájmu pro bydlení ze dne , datum, došlo k prodloužení doby trvání nájmu do , datum, . Dne , datum, byla uzavřena zcela nová smlouva o nájmu, kde jako nájemci figurovali již oba žalobci jako manželé. Předmětem nájmu byl stejný byt, přičemž nájem byl sjednán od , datum, na dobu určitou do , datum, . Rovněž i v této smlouvě je v části VII. bod 7.3. uvedeno ujednání stran, že podpisem této smlouvy se ruší veškeré nájemní smlouvy uzavřené mezi stranami této smlouvy. Součástí nájemní smlouvy byly rovněž pravidla pro užívání bytu ze dne , datum, . Na základě dodatků k této nájemní smlouvě ze dnů , datum, a , datum, byl nájem bytu opakovaně prodloužen, a to nejdříve do , datum, a následně do , datum, . Písemnou dohodou účastníků ze dne , datum, došlo k zániku nájmu došlo ke dni , datum, .

5. Z žádosti o souhlas k provedení úprav v bytě č. , hodnota, v domě č.p. , adresa, (dále též předmětný byt) ze dnů , datum, , , datum, a , datum, , ze souhlasu , právnická osoba, s úpravami v bytě ze dnů , datum, , , datum, a , datum, , z faktur č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, , ze zápisu o předání bytu z , datum, , ze sdělení , právnická osoba, ve věci náhrady za zhodnocení bytu ze dne , datum, a , datum, , ze sdělení města , adresa, , odbor kancelář tajemníka, ze den , datum, , z odhadu č. , Anonymizováno, tržní hodnoty předmětného bytu zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, a z předžalobní výzvy ze dne , datum, má soud za prokázané, že dne , datum, požádala žalobkyně , právnická osoba, , subjekt spravující byty ve vlastnictví města , adresa, , o možnost provést úpravy v předmětném bytě, a to záměnu kovových zárubní za dřevěné, nalepení stropních polystyrenových kazet v koupelně, položení plovoucí podlahy v předsíni, v kuchyni a v obývacím pokoji, položení dlažby v koupelně a WC, přemístění vestavěné skříně z kuchyně do předsíně, obložení stěny bytového jádra dřevem v kuchyni s tím, že úpravy v bytě budou provedeny na náklady nájemníka. Z vyjádření , právnická osoba, k této žádosti ze dne , datum, vyplývá, že s provedením předmětných úprav Hospodářská správa souhlasí, mimo jiných podmínek nepodstatných pro skutkový stav věci, za podmínky, že úpravy budou provedeny zcela na náklad nájemníka a v případě vrácení bytu nebude nájemník uplatňovat finanční vyrovnání. Se záměnou ocelových dveřních zárubní nebyl vysloven souhlas. Úpravy měly být provedeny do , datum, . Dne , datum, žalobkyně požádala o další souhlas s provedením úprav v předmětném bytě, a to vybourání původního bytového jádra a vyzdění nového z materiálu ytong. V žádosti žalobkyně je uvedeno, že oprava bude provedena na vlastní náklady nájemnice a zůstane zachován původní půdorys bytu. Současně zde žalobkyně uvedla, že o úpravu v bytovém jádru žádala již dopisem z , datum, , avšak od těchto úprav bylo upuštěno, neboť se žalobkyně rozhodla provést celou rekonstrukci koupelny a WC až následně. Na předmětnou žádost bylo reagováno přípisem , právnická osoba, dopisem z , datum, , ve kterém byl vysloven souhlas s provedením úprav za podmínky, že úpravy budou provedeny zcela na náklad nájemníka a v případě vrácení bytu nebude uplatňováno finanční vyrovnání. Žalobkyně v této souvislosti předložila fakturaci týkající se rekonstrukce koupelny a WC, kdy celková částka představovala ke dni , datum, , Anonymizováno, včetně DPH. Další faktura vystavená , jméno FO, za cenu zednických prací při rekonstrukci bytu představovala částku , částka, . Dne , datum, žalobkyně žádala o provedení dalších úprav předmětného bytu, a to vybourání komory, avšak s těmito úpravami , právnická osoba, přípisem ze dne , datum, nesouhlasila. Ze sdělení , Anonymizováno, ze dnů , datum, a , datum, k žádosti žalobkyně ve věci náhrady za zhodnocení bytu vyplývá, že po poradě s právním oddělením , právnická osoba, v , adresa, žádosti o finanční náhradu nelze vyhovět. Ze zprávy z , datum, vyplývá, že žádost žalobkyně byla projednána na 33. schůzi Rady města , adresa, dne , datum, , přičemž žádost nebyla ze strany , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, schválena. V tomto směru informoval žalobkyni i odbor kanceláře tajemníka města , adresa, svým přípisem ze , datum, . Z protokolu o převzetí bytu vyplývá, že byt byl vrácen po rekonstrukci bytového jádra, které bylo provedeno na náklady nájemníka. Z odhadu tržní hodnoty nemovité věci – předmětného bytu zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , má soud za prokázané, že tržní hodnota bytu před rekonstrukcí představovala částku , částka, , po provedené rekonstrukci představovala částku , částka, . Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k uhrazení předmětných nákladů ve výši , částka, přípisem ze dne , datum, , avšak žádosti žalobkyně nebylo vyhověno.

6. Z výpovědi žalobkyně jako účastnice řízení má soud za prokázané, že důvodem podepsání nové nájemní smlouvy dne , datum, byl záměr žalobkyně předat byt do podnájmu třetí osobě na dobu jednoho roku. Při podepisování smlouvy si žalobkyně nevšimla, že nová smlouva je uzavírána na dobu určitou, což zjistila až následně. Žalobkyně však nepopřela, že při podpisu smlouvy na ni nebyl vyvíjen žádný nátlak, týkající se podpisu smlouvy, žalobkyně však obsahu smlouvy nevěnovala dostatečnou pozornost, smlouva si řádně nepřečetla, jen zkontrolovala osobní údaje a smlouvu následně podepsala. Žalobkyně uvedla, že pokud by měla informaci o tom, že se jedná o změnu nájemní smlouvy z doby neurčité na dobu určitou, pak by si smlouvu řádně přečetla. Žalobkyně se však domnívala, že smlouvu, kterou podepisuje, se vztahuje k podnájmu bytu. Skutečnost, že žalobkyně v dalším období uzavírala nájemní smlouvy na dobu určitou, zjistila až v průběhu roku , Anonymizováno, , kdy podepisovala nájemní smlouvu i se svým manželem. Ujednání obsažená v části VII. bod 7.3 smlouvy o nájmu bytu z , datum, si žalobkyně před podpisem smlouvy nepřečetla. Při ukončení nájmu bytu v roce , Anonymizováno, jednala žalobkyně s , tituly před jménem, , jméno FO, , ředitelem , právnická osoba, , kdy jej žádala o možnost výměny bytu s žalobkyní vybraným nájemníkem, kdy za provedené úpravy bytu měla žalobkyně od nového nájemníka obdržet částku , částka, . Jelikož , právnická osoba, výměnu bytu s tímto novým nájemníkem neodsouhlasila, žalobkyně sdělila, že za této situace bude požadovat po městu , adresa, úhradu nákladů na zhodnocení bytu. Žalobkyně uvedla, že před podpisem smlouvy dne , datum, neměla obavy, že by s ní nebyla uzavřena nová nájemní smlouva na dobu určitou, která by se týkala užívání předmětného bytu. Žalobkyně věděla, že podmínkou úprav bytu, které jí byly , právnická osoba, schváleny, je provedení těchto úprav na náklady žalobkyně. Považuje však za nespravedlivé, že městu , adresa, zhodnotila jeho majetek, který bude pronajímat třetím osobám, čímž se mu dostane obohacení na úkor žalobkyně.

7. Z výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, , zaměstnance , právnická osoba, , má soud za prokázané, že žalobkyně v minulosti žádala jako nájemnice o možnost provedení určitých úprav bytu, který užívala na základě nájemní smlouvy. , Anonymizováno, , Anonymizováno, se k tomuto požadavku vyjadřovala a stanovila podmínky, za kterých bylo možné úpravy provést. Pokud tedy žalobkyně následně tyto úpravy provedla, pak tímto jednáním akceptovala podmínky stanovené pronajímatelem. Takový postup byl standardní ve všech případech, kde se řešily nároky nájemníků na úpravy bytu. Svědek dále uvedl, že dle jeho názoru důvodem uzavření nové smlouvy o nájmu s žalobkyní ze dne , datum, byl nový postup města , adresa, , který byl přijat, kdy se doba nájmu měnila z doby neurčité na dobu určitou. Podrobnějších okolnosti podpisu smlouvy ze dne , datum, si již svědek nevybavil. Z části VII. bod 7.3. nájemní smlouvy z , datum, vyplývá, že podpisem této smlouvy došlo ke zrušení veškerých předchozích nájemních smluv, které byly případně uzavřeny. Vzory nájemních smluv jsou standardně umístěny na webových stránkách , právnická osoba, , kde se s nimi může nájemník seznámit. Při podpisu smlouvy v kanceláři je vždy nájemníkovi ponechán prostor se se smlouvou seznámit než dojde k jejímu podpisu. Pokud by žalobkyně neakceptovala podmínku uvedenou v souhlasu s provedením úprav bytu, tedy že úpravy budou provedeny na náklad nájemníka a v případě vrácení bytu nebude uplatňováno finanční vyrovnání, pak by souhlas pronajímatele s těmito úpravami nebyl dán. Jelikož žalobkyně byla dlouholetým nájemníkem, pak před uzavřením nové nájemní smlouvy nebyla prováděna kontrola bytu a v případě nedoplatků na nájmu by se tato záležitost řešila průběžně. Žádný systém, který by řešil zohledňování finančních prostředků vložených do úprav bytů žalovaného, není ze strany města , adresa, ani , právnická osoba, přijat.

8. Podle § 2220 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), nájemce má právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení.

9. Podle § 629 odst. 1 o.z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

10. Podle § 609 o.z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

11. Podle § 610 odst. 1 o.z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

12. Podle § 611 o.z., promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

13. Podle § 619 odst. 1 a 2 o.z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta plynout ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

14. Podle § 667 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.), změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci.

15. Podle § 574 odst. 2 obč. zák., dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve vzniknout, je neplatná.

16. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k právnímu závěru, že nárok žalobců není důvodný. Předně se soud musel zabývat otázkou, o jaký nárok se v daném případě jedná. V této souvislosti zákon rozlišuje buď náhradu nákladů spojených se změnou pronajatého bytu nebo náhradu za zhodnocení pronajatého bytu. V daném případě se žalobci domáhali zaplacení náhrady za zhodnocení bytu, která souvisela se změnami předmětu nájmu provedenými se souhlasem pronajímatele, aniž by jim vzniklo právo na náhradu nákladů spojených s provedením změny bytu. Předmětné právo nájemce na zaplacení zhodnocení vzniká vůči pronajímateli v době zániku nájmu, a to bez ohledu na to, zda o provedených změnách věděl či nikoliv. V daném případě moment zániku nájmu bytu, je podstatný nejen pro posouzení samotného nároku na úhradu za zhodnocení bytu, ale i pro posouzení běhu promlčecí lhůty, tedy zda bude aplikována ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do , datum, nebo, zda budou aplikována ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném od , datum, . Pro právní závěr tedy nebylo rozhodné datum uzavření nájemní smlouvy dne , datum, , ale bylo podstatné stanovit moment zániku nájemní smlouvy, která byla účinná v době provedení úprav bytu, a od kterého se odvíjelo i posouzení promlčecí lhůty. V tomto směru soud dospěl k závěru, že nájemní smlouva uzavřená dne , datum, zanikla uzavřením nové nájemní smlouvy dne , datum, , kdy v části VII. bod 7.3. je zcela určitě a srozumitelně uvedeno, že podpisem této nájemní smlouvy se dohodou obou stran ruší veškeré nájemní smlouvy uzavřené mezi stranami této smlouvy. Jelikož došlo k úpravám bytu užívaného žalobkyní v období účinnosti smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne , datum, , pak má soud za to, že právo nájemce na zaplacení zhodnocení bytu vzniklo v době zániku této nájemní, tedy ke dni , datum, . Žalobkyně ve své účastnické výpovědi tvrdila, že nepovažovala nájemní smlouvu ze dne , datum, za závazek, který by nějakým způsobem rušil či měnil její původní nájemní smlouvu, neboť se domnívala, že se touto smlouvou řeší podnájem bytu třetí osobě. Tato skutečnost je však v rozporu s obsahem samotné smlouvy o nájmu pro bydlení, z níž jednoznačně vyplývá, kdo je účastníkem smluvního vztahu, charakter smlouvy, tedy nikoliv smlouva podnájemní, přičemž zvýrazněná je i doba trvání nájmu, která byla sjednána na dobu určitou od , datum, do , datum, . Jak sama žalobkyně uvedla, smlouvu si řádně nepřečetla a měla za to, že smlouvou řeší podnájem bytu, což však nemůže vést k závěru o neplatnosti smlouvy. Žalobkyně potvrdila, že měla dostatečný prostor se se smlouvou seznámit, nikdo na ní nevyvíjel žádný nátlak při podpisu smlouvy a skutečnost, že považovala tuto smlouvu za jiný typ smlouvy, nemůže vést k závěru, že by nebyla naplněna ujednání obsažená v části VII. bod 7.3. nájemní smlouvy z , datum, , týkající se zrušení předchozí nájemní smlouvy. Tvrzení žalobkyně o nevědomosti změny doby trvání nájmu z doby neurčité na určitou pak vyvrací i další dodatek k nájemní smlouvě z , datum, a zvláště pak smlouva o nájmu z , datum, , která byla podepsána oběma žalobci a byla rovněž sjednána na dobu určitou od , datum, do , datum, . I tato smlouva byla následně dvěma dodatky prodlužována vždy na dobu určitou, přičemž dodatky podepsali oba žalobci. Lze tedy vyloučit, že by v tomto případě nebylo žalobkyni a následně oběma žalobcům zřejmé, že nájem bytu byl opakovaně sjednán na dobu určitou. V této souvislosti soud odkazuje na ustanovení § 4 odst. 1 o.z., kdy se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Za této situace nelze dovodit žádný právní následek z domněnky žalobkyně, že podepisuje podnájemní smlouvu, nikoliv novou smlouvu o nájmu předmětného bytu. Rovněž z výpovědi žalobkyně vyplynulo, že její původní záměr nebyl požadovat náhradu za zhodnocení předmětného bytu. Žalobkyně požadovala schválení výměny bytu s jiným nájemníkem, který byl ochoten za zhodnocení bytu žalobkyni vyplatit , částka, . Ve chvíli, kdy byl tento požadavek na výměnu bytu ze strany , právnická osoba, zamítnut, přistoupila žalobkyně k požadavku na úhradu zhodnocení bytu. Skutečnost, že byt nebyl v souvislosti se zánikem nájmu předán zpět pronajímateli, nemůže vést k závěru, že nájem bytu dle nově uzavřené smlouvy nezanikl. Soud tedy uzavírá, že po provedeném dokazování lze nájemní smlouvu uzavřenou dne , datum, považovat za zaniklou ke dni podpisu nové nájemní smlouvy dne , datum, , a to v souladu s článkem VII. bod 7.3. této nájemní smlouvy. Vzhledem k datu zániku nájemní smlouvy soud posuzoval dle o. z. nejen příp. nárok na úhradu zhodnocení bytu, ale především promlčecí lhůtu.

17. Podle ustanovení § 2220 odst. 1 o. z. nájemce může provádět změnu věci jen na základě předchozího písemného souhlasu pronajímatele. Dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení. Tato úprava v zásadě vyjadřuje princip bezdůvodného obohacení, o které však v pravém slova smyslu nejde. Jak bylo již shora uvedeno právo na vydání protihodnoty toho, oč se zvýšila hodnota pronajaté věci, vzniká teprve při skončení nájmu. Právo na vydání tohoto zhodnocení bytu se promlčuje podle obecné úpravy, tedy v tříleté promlčecí lhůtě, která počne běžet ode dne následujícího po dni zániku nájmu. Pokud soud dospěl k závěru, že k zániku nájemní smlouvy a tedy i nájmu bytu, za jehož účinnosti došlo k úpravám bytu, došlo ke dni , datum, , pak ode dne následujícího počala plynout tříletá promlčecí lhůta, která uplynula dne , datum, . Jelikož žaloba ve věci byla podána dne , datum, , pak lze uzavřít, že právo žalobců na zaplacení zhodnocení předmětného bytu se promlčelo. K promlčení práv pak soud přihlíží pouze v případě uplatněné námitky promlčení, kterou vznesl žalovaný v průběhu řízení a kterou nelze považovat za uplatněnou v rozporu s dobrými mravy. Stanovisko žalovaného vyjádřené prostřednictvím , právnická osoba, bylo prezentováno v obou souhlasech udělených dne , datum, i , datum, , kdy tato vyjádření nezpochybnitelným způsobem vyjadřovala stanovisko pronajímatele bytu k případnému finančnímu vyrovnání za zhodnocení bytu. Skutečnost, že žalobkyně nevěnovala řádnou pozornost obsahu smluv, které podepisovala, a zřejmě správně nedovodila moment zániku nájemního vztahu, který byl podstatný pro uplatnění nároku na zhodnocení bytu, nelze přičítat k tíži žalovaného. Pokud soud dospěl k závěru, že námitka promlčení je důvodná a nebyla uplatněna v rozporu s dobrými mravy, pak žalobu uplatněnou žalobci zamítl.

18. K tomuto závěru soud považuje za podstatné doplnit, že žalobkyně si v souvislosti s prováděním úprav užívaného bytu byla vědoma podmíněného souhlasu vydaného , právnická osoba, , který ve svých podáních ze dne , datum, i , datum, jednoznačně konstatoval, že úpravy bytu budou provedeny zcela na náklad nájemníka a v případě vrácení bytu nebude nájemník uplatňovat finanční vyrovnání. Jak vyplynulo z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , pokud by žalobkyně s touto podmínkou nesouhlasila, pak by souhlas s provedením úprav nebyl dán. Soud má za to, že se jednalo o naplnění tzv. odkládací podmínky, kdy při splnění této podmínky účinky právního jednání nastupují. Za této situace by se žalobci i v případě, že by nebylo právo promlčeno, nemohli domáhat zaplacení zhodnocení bytu, neboť se akceptací této podmínky žalovaného vzdali práv na úhradu finančního vyrovnání za zhodnocení bytu. V tomto směru soud odkazuje na výklad ustanovení § 667 odst. 1 obč. zák., podle něhož je nájemce oprávněn požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota pronajaté věci, pokud se s pronajímatelem nedohodl jinak. Ustanovení § 667 obč. zák. je ustanovením dispozitivního charakteru, připouští tedy odchylné ujednání. Pokud tedy nastoupily účinky právního jednání po splnění odkládací podmínky žalovaného, pak takové jednání nelze považovat za neplatné, případně za jednání, kterým by se nájemce vzdal budoucích práv tak, jak to předpokládá ustanovení § 574 odst. 2 obč. zák. Pokud se tedy nájemce domáhá práva na vypořádání zhodnocení bytu, ačkoliv se zavázal stavební úpravy provést na vlastní náklad a bez nároku na návratnost vynaložených finančních prostředků, pak nemůže důvodně očekávat, že žalovaná částka bude ze strany pronajímatele uhrazena.

19. V případě aktivní legitimace soud má za to, že aktivně legitimováni k zaplacení náhrady za zhodnocení bytu jsou oba manželé, neboť uzavřením manželství svědčí oběma manželům společné nájemní právo. Přes to, že fakticky vynaložila náklady na zhodnocení bytu žalobkyně, tehdejší výlučná nájemkyně, v době, kdy nebyla manželkou žalobcem, pak uzavřením sňatku vzniklo manželům společné nájemní právo a za této situace jsou oba aktivně legitimováni k podání předmětné žaloby.

20. Vzhledem ke shora uvedenému závěru soud nepovažoval za nutné doplňovat dokazování k objektivizaci výše zhodnocení bytu výslechem , tituly před jménem, , jméno FO, ani zpracováním znaleckého posudku. Rovněž soud nepovažoval za podstatné provést výslech další pracovnice , právnická osoba, , , jméno FO, , neboť skutečnosti týkající se způsobu a postupu při uzavření nájemních smluv byly dostatečně objasněny výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, . S přihlédnutím k závěrům soudu rovněž nebylo nutné předkládat odbornou zprávu revizního technika, která by se týkala objasnění původních rozvodů elektřiny, vody či odpadů bytu a jejich funkčnosti či vadnosti. Za dané situace soud tyto důkazní návrhy zamítl.

21. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), přičemž přihlédl k tomu, že žalobci nebyli ve věci úspěšní a jsou tedy povinni uhradit společně a nerozdílně náklady řízení žalovanému. Náklady řízení byly tvořeny odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od , datum, ve výši , částka, za jeden úkon právní služby. , datum, .00 – 11.10 hod. – 2 úkony, neboť jednání trvalo déle, jak 2 hodiny, a dne , datum, od 9.01 – 11.30 hod - 2 úkony, neboť jednání trvalo déle, jak 2 hodiny), odměna tedy činí celkem , částka, . Ke každému úkonu právní služby byl žalovanému přiznán režijní paušál ve výši , částka, , a to v souladu s § 13 odst. 4 cit. vyhlášky, celkem , částka, . Jelikož zástupce žalovaného osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů, tedy z částky , částka, , přiznána 21% DPH ve výši , částka, . Náklady řízení představují celkem , částka, .

22. K námitce žalobců o neúčelnosti vzniklých nákladů řízení souvisejících se zastoupením žalovaného ze strany advokáta soud odkazuje např. na závěry rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3819/13, v němž se uvádí, že z článku 37 odst. 2 a 3 Listiny plyne právo každého, tj. i osoby s právnickým vzděláním vykonávající advokátní činnost (analogicky i právo právnické osoby disponující pracovníky s právním vzděláním), na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení, a je garantována též rovnost všech účastníků před zákonem. V tomto směru bylo odkázáno na obdobný nález Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. II. ÚS 187/06. Soud konstatuje, že ústavně garantované právo na právní pomoc zahrnuje (zásadně, vyjma řízení, pro něž je předepsáno obligatorní zastoupení) právo účastníka zvolit si, zda se nechá či nenechá zastoupit a případně též kým. Právní zastoupení je tak ponecháno (s uvedenou výjimkou) zcela na vůli účastníka, a to bez ohledu na to, zda by toho byl jinak schopen sám. Účastníka nelze sankcionovat tím, že mu nebudou přiznány náklady odpovídající výši odměny advokáta s odůvodněním, že se mohl bránit sám. Na shora uvedené rozhodnutí Ústavního soudu navázalo i další rozhodnutí tohoto soudu pod sp. zn. IV. ÚS 1674/14, v němž je konstatováno, že každý účastník řízení si musí být vědom toho, že v případě neúspěchu ponese náklady řízení, a to případně i náklady právního zastoupení protistrany. Na druhou stranu mu však příslušné procesní předpisy garantují, že jeho náklady řízení budou v případě úspěchu nahrazeny. Pojem "účelně vynaložený náklad" v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. nutno chápat jako určitou pojistku před hrazením nákladů nesouvisejících s řízením, před nadbytečnými či nadměrnými náklady. Vzhledem k ústavně zaručenému právu na právní pomoc nelze prostřednictvím uvedeného termínu "účelně vynaložený výdaj" vymezovat kategorii osob, která by tak z hlediska právního zastoupení měla odlišné postavení, a tak jí de facto její právo upírat a z hlediska ostatních ji diskriminovat. V této souvislosti je nutné závěrem uvést, že v daném případě se jednalo o věc právně i skutkově složitou, o čemž svědčí zejména dvě jednání přesahující 2 hodiny, rozsah dokazování, specifičnost uplatněného nároku i několik obsáhlých vyjádření obou procesních stran s podrobnou právní argumentací. Vzhledem k výše uvedenému soud žalovanému náhradu nákladů řízení přiznal v celém rozsahu.

23. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. přičemž stanovil žalobcům lhůtu k zaplacení nákladů řízení v délce 45 dnů, když přihlédl především k výši nákladů řízení, která výraznějším způsobem zasáhne do majetkových poměrů žalobců.