16 C 218/2018

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobce: Jméno žalobce A , IČO IČO žalobce B sídlem Adresa žalobce B proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení neúčinnosti právního jednání I. Určuje se, že darovací smlouva uzavřená dne , datum, mezi manžely , jméno FO, , r.č. , RČ, , bytem , adresa, a , jméno FO, , r.č. , RČ, , bytem , adresa, , jako dárci na straně jedné, a , Jméno žalovaného, , r.č. , RČ, , bytem , adresa, , jako obdarovaným na straně druhé, jejímž předmětem je darování bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, , postavené na pozemku parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, m2 včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu , Anonymizováno, na společných částech budovy č.p. , Anonymizováno, na parc. č. , hodnota, a spoluvlastnického podílu v rozsahu , hodnota, , adresa, , katastrálním území , adresa, -město v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , žalovanému, je vůči žalobci právně neúčinná, AnonymizovánoII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhal určení, že darovací smlouva uzavřená dne , datum, mezi manžely , jméno FO, a , jméno FO, , oba bytem , adresa, , jako dárci na straně jedné, a žalovaným jako obdarovaným na straně druhé, jejímž předmětem je převod bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, , postavené na pozemku parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří včetně spoluvlastnických podílů v rozsahu , Anonymizováno, na společných částech budovy č.p. , Anonymizováno, a na pozemku parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na listech vlastnictví č. , hodnota, a , Anonymizováno, pro obec , adresa, , katastrálním území , adresa, -město, je vůči žalobci právně neúčinná. Svou žalobu odůvodnil tím, že má za dlužnicí , jméno FO, , matkou žalovaného, pohledávku z titulu náhrady škody, kterou způsobila žalobci v období let , Anonymizováno, ve výši , částka, , , částka, a , částka, . Nárok na náhradu škody byl předmětem , podezřelý výraz, řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém bylo projednáváno úmyslné , podezřelý výraz, jednání , jméno FO, , která jako zaměstnanec žalobce vyváděla na základě účelově vytvořených účetních případů finanční hotovost ve svůj prospěch a vědomě a nepravdivě upravovala stav pokladní knihy v účetním informačním systému žalobce. Žalobce konstatoval, že ke dni podání občanskoprávní žaloby byla , jméno FO, společně s , jméno FO, zavázány rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku , částka, a , částka, . V případě škody ve výši , částka, bylo jednání A. , jméno FO, ke dni podání občanskoprávní žaloby předmětem vyšetřování ze strany Policie ČR. Dne , datum, byla mezi manžely , jméno FO, a , jméno FO, a žalovaným, jejich synem, uzavřena darovací smlouva, na základě níž byly shora specifikované nemovitosti převedeny do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalobce má za to, že podepsáním darovací smlouvy došlo ze strany dlužníka k úmyslnému zkrácení možnosti uspokojení vymahatelné pohledávky žalobce z majetku dlužníka náležejícího do společného jmění manželů. Žalobce uvedl, že dlužnice písemně uznala dluh vůči žalobci ve výši , částka, , přičemž dle dostupných informací dlužnice v současné době nevlastní žádný jiný majetek vyšší hodnoty, z něhož by mohla být uspokojena pohledávka žalobce.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť nárok žalobce nepovažoval za důvodný. Tvrdil, že v roce , Anonymizováno, získal družstevní byt, kdy cenu za převod členských práv uhradil z hypotečního úvěru poskytnutého v roce , Anonymizováno, . Předmětný úvěr byl zajištěn zástavní smlouvou uzavřenou mezi rodiči žalovaného a , právnická osoba, ., přičemž předmětem zástavy byl byt na č. , Anonymizováno, v bytovém domě č.p. , Anonymizováno, v , adresa, na , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále též předmětný byt) ve vlastnictví , jméno FO, a , jméno FO, . V souvislosti s refinancováním hypotéky v roce , Anonymizováno, se žalovaný s rodiči dohodl, že z důvodu zjednodušení situace mu rodiče svůj byt darují, čímž dojde i k převodu zástavní povinnosti ze zástavní smlouvy ze dne , datum, na žalovaného. Žalovaný tvrdil, že několik let pobýval v , Anonymizováno, , poté krátce bydlel v bytě svých rodičů, avšak nyní již delší dobu žije s manželkou v bytě na adrese , adresa, . Žalovaný dále uvedl, že matka ho nikdy neseznamovala se svými pracovními či finančními problémy, přičemž žalovaný netušil, že matka je vyšetřována v , podezřelý výraz, věci. O , podezřelý výraz, stíhání své matky se žalovaný dověděl až v roce , Anonymizováno, , kdy věc začal projednávat Okresní soud v , adresa, . Ve vyjádření ze dne , datum, žalovaný doplnil svá tvrzení, že darování předmětného bytu byla kompenzace majetkového prospěchu sestry žalovaného, který získala jako dědictví po prarodičích. Žalovaný sice předpokládal, že byt rodičů získá do svého vlastnictví až po jejich úmrtí, avšak v souvislosti s refinancováním svého úvěru k tomuto kroku rodiče žalovaného přistoupili již v roce , Anonymizováno, . Rodiče žalovanému zatajili , podezřelý výraz, stíhání jeho matky a ani z běžného života svých rodičů žalovaný nedovodil, že získali nějaké nadstandardní finanční prostředky. Rodiče žalovaného nijak finančně nepodporovali, dávali mu jen běžné dárky k narozeninám či Vánocům. Skutečnost, že rodiče žalovanému nesdělili informaci o , podezřelý výraz, stíhání jeho matky, bylo následně vysvětleno tím, že se za uvedené jednání , jméno FO, styděli. K prokázání svých tvrzení žalovaný navrhl výslech svých rodičů, se svou účastnickou výpovědí žalovaný nesouhlasil.

3. Přednostně se soud musel zabývat otázkou, zda účastníci tak, jak jsou označeni v žalobě, jsou nositeli hmotněprávní povinnosti i oprávnění, tedy, zda jsou ve věci aktivně a pasivně věcně legitimováni. Aktivně legitimován k podání odpůrčí žaloby je věřitel, který má vůči dlužníkovi vykonatelnou pohledávku. Pasivně legitimován v těchto typech žalob není sám dlužník, ale je jím třetí osoba, vůči níž neúčinné jednání dlužníka směřovalo či z něj měla přímý prospěch., právnická osoba, projednávané věci bylo na žalobci, aby prokázal, že má vůči dlužníkovi, , jméno FO, , vykonatelnou pohledávku. Žalobce v tomto směru odkázal na průběh , podezřelý výraz, řízení vedeného u Okresního osudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , v němž uplatnil svůj nárok na náhradu škody. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , z rozsudku Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , z usnesení Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, a z rozsudku Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, má soud za prokázané, že u Okresního soudu v , adresa, probíhalo , podezřelý výraz, řízení, v němž byla stíhána , jméno FO, společně s , jméno FO, za přisvojení cizí věci, která jí byla svěřena, čímž způsobila na cizím majetku značnou škodu, kdy v případě , jméno FO, byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Současně byl A. , jméno FO, uložen trest zákazu činnosti, a to výkonu zaměstnání účetní a výkonu živnosti v oblasti účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence na dobu jednoho roku. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla oběma obžalovaným, tedy , jméno FO, a , jméno FO, , uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci náhradu škody ve výši , částka, . Poslední rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, vůči obžalované , jméno FO, nabyl právní moci , datum, . V předcházejících rozhodnutích pak byla řešena stejná trestná činnost obžalovaných, avšak rozhodnutími Krajského soudu v , adresa, byla rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, zrušena a bylo uloženo věc znovu projednat. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, žalobce prokázal existenci vykonatelné pohledávky věřitele vůči dlužníkovi.

5. Existenci vykonatelné pohledávky vůči dlužníkovi žalobce dále prokázal rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , kterým byla obžalovaná , jméno FO, uznána vinnou , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , neboť si přisvojila věc, která jí byla svěřena a způsobila tak na cizím majetku větší škodu. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla zavázána uhradit žalobci náhradu škody ve výši , částka, . Rozsudek nabyl právní moci , datum, .

6. Dále se soud zabýval otázkou, zda byla odpůrčí žaloba podána ve lhůtě stanovené § 590 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdy se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž došlo v posledních dvou letech mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby.

7. Z darovací smlouvy ze dne , datum, a z výpisů z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, a LV , Anonymizováno, k datu , datum, má soud za prokázané, že darovací smlouva mezi , jméno FO, a , jméno FO, a žalovaným byla uzavřena dne , datum, , přičemž k ověření podpisů účastníků darovací smlouvy došlo dne , datum, . Právní účinky zápisu vkladu vlastnického práva nastaly ke dni , datum, . Podle § 1105 o. z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. Jelikož odpůrčí žaloba byla u soudu podána , datum, lze uzavřít, že žaloba byla podána v zákonem stanovené lhůtě dvou let od převodu nemovitostí na žalovaného.

8. Z výpovědi , jméno FO, , otce žalovaného, má soud za prokázané, že v roce , Anonymizováno, byl jeho synovi poskytnut hypoteční úvěr na zakoupení členských práv k družstevnímu bytu, přičemž tento úvěr byl zajištěn zástavní smlouvu, jejímž předmětem byl byt na , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, . Tento byt byl nejméně od roku , Anonymizováno, fakticky užíván manžely , jméno FO, . V roce , Anonymizováno, získala sestra žalovaného dům po svých prarodičích a z tohoto důvodu se manželé , jméno FO, rozhodli, že svůj byt na , adresa, darují žalovanému. Dalším důvodem darování byla snaha svědka vyhnout se návštěvám bankovních ústavů za účelem podepisování listin souvisejících se zástavní smlouvou. Svědek připustil, že poslední listina, kterou v souvislosti s předmětným bytem podepsal, byla z , datum, , tedy před datem uzavření darovací smlouvy. V letech , Anonymizováno, se manželé , jméno FO, s rodinou svého syna vídali 2x-3x týdně, jezdili i společně na dovolené. O , podezřelý výraz, stíhání své manželky se svědek dověděl v roce , Anonymizováno, od manželky. Svědkovi je známo, že dluh jeho manželky vůči žalobci představuje částku přes , částka, . Svědek nedokázal upřesnit, jakým způsobem jeho manželka využila zpronevěřené finanční prostředky, neboť o finance rodiny se starala vždy ona. Podle názoru svědka se žalovaný o , podezřelý výraz, stíhání své matky dověděl až po roce , Anonymizováno, . V letech , Anonymizováno, si rodina svědka nepořídila žádné hodnotnější věci. Svědek odmítl v rámci , podezřelý výraz, řízení vypovídat proti své manželce. Syn se v období darování bytu neptal, zda má svědek či jeho manželka nějaké dluhy, nebylo mu divné, že dochází k darování předmětného bytu, ve kterém bydleli jeho rodiče, neboť to bylo v předchozím období takto domluveno a přislíbeno.

9. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , matky žalovaného, má soud za prokázané, že v období let , Anonymizováno, se s žalovaným vídali pravidelně asi jednou týdně, neboť svědkyně pomáhala s péčí o vnuka. Svědkyně měla za to, že žalovaný nevěděl o jejím , podezřelý výraz, stíhání. Výpověď z pracovního poměru svědkyně dostala v červnu , Anonymizováno, , avšak tuto skutečnost její manžel nezaznamenal, neboť následujícího dne nastoupila do pracovní neschopnosti. Manžel svědkyně se o její trestné činnosti dověděl někdy v roce , Anonymizováno, . Přestože předmětný byt rodiče žalovaného nadále fakticky užívají, v darovací smlouvě nebylo žádné věcné břemeno týkající se zajištění jejich bytových potřeb sjednáno. Důvodem darování bytu v srpnu , Anonymizováno, byla změna úrokové sazby u hypotečního úvěru poskytnutého žalovanému a dále skutečnost, že dcera svědkyně získala dům od své babičky. Uvedené majetkové zvýhodnění dcery mělo být žalovanému kompenzováno darováním předmětného bytu, ačkoliv svědkyně neměla žádnou představu o tom, jakým způsobem žalobci uhradí vzniklou škodu, když byt byl jejím jediným hodnotným majetkem. Svědkyně namítla, že spolupachatelka , podezřelý výraz, jednání, , jméno FO, , vlastnila rovněž majetek vyšší hodnoty, avšak vůči ní žalobce nepodnikl žádné kroky. Žalovaný se v souvislosti s uzavřením darovací smlouvy svědkyně neptal, zda má nějaké dluhy, neboť svědkyně nikdy žádné dluhy neměla. Svědkyně v době existence pracovního poměru u žalobce dosahovala příjmu asi , Anonymizováno, - , částka, čistého měsíčně. Svědkyně dále vypověděla, že pokud u jednání v , podezřelý výraz, věci uvedla, že za syna uhradila půjčku či mu dala nějaké peníze ve výši , Anonymizováno, - , částka, , tak se zřejmě jednalo o doplacení nějakého úvěru, kdy tato částka byla synem vrácena. Pokud svědkyně synovi zaslala na účet nějakou vyšší částku, pak se jednalo o prostředky, které si zapůjčila od spořitelny. Svědkyně však nedokázala vysvětlit, z čeho následně splácela takto získané prostředky. Peníze, které zpronevěřila a které představovaly měsíčně asi , částka, -, částka, , svědkyně dávala na chod domácnosti nebo byly využity na výlety a dovolenkové pobyty s paní , jméno FO, .

10. Z darovací smlouvy ze dne , datum, , z výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, k datu , datum, , ze zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne , datum, , ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne , datum, včetně splátkového kalendáře, ze zástavní smlouvy k nemovitostem z , datum, , z dodatku ke smlouvě o hypotečním úvěru ze dne , datum, , z e-mailu , jméno FO, panu , jméno FO, ze dnů , datum, a , datum, , z uznání dluhu ze dne , datum, , z výzvy k náhradě majetkové škody ze dne , datum, , z přípisu , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, žalobci, z identifikačních údajů z katastru nemovitostí k datu , datum, , z části protokolu o jednání ve věci , spisová značka, dne , datum, (strana 6 protokolu), z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , z přehledu výplat důchodu , jméno FO, za období od , datum, do , datum, , z evidenčního listu důchodového pojištění , jméno FO, za rok , Anonymizováno, a z potvrzení o vyplacených dávkách , podezřelý výraz, pojištění , jméno FO, za období , datum, do , datum, má soud za prokázané, že žalovaný dne , datum, uzavřel s , právnická osoba, . smlouvu o hypotečním úvěru pod číslem , tel. číslo, , na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka , částka, na úhradu členských práv a povinností k družstevnímu bytu č. , Anonymizováno, v , adresa, . Stejného dne, tedy , datum, , byla uzavřena zástavní smlouva k nemovitostem mezi , jméno FO, a , jméno FO, jako zástavci a , právnická osoba, ., kdy hypoteční úvěr poskytnutý žalovanému byl zajištěn zástavou bytu č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , adresa, . Dne , datum, uzavřel žalovaný společně s , jméno FO, , svou manželkou, smlouvu o hypotečním neúčelovém úvěru, na základě níž byly dlužníkům poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , které byly čerpány jednorázově. Předmětný hypoteční úvěr byl rovněž zajištěn zástavním právem k bytové jednotce č. , Anonymizováno, na základě zástavní smlouvy ze dne , datum, . Dodatkem ke smlouvě o hypotečním úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, došlo pouze ke změně úrokové sazby. Dne , datum, byla mezi žalovaným a jeho rodiči, , jméno FO, a , jméno FO, , uzavřena písemně darovací smlouva, jejímž předmětem byl převod bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, a spoluvlastnického podílu v rozsahu , Anonymizováno, na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, a na parc. č. , hodnota, vše v obci , adresa, , katastrální území , adresa, – město. Žádné důvody darování či věcná břemena nebyla v darovací smlouvě uvedena. Podpisy účastníků smlouvy byly úředně ověřeny dne , datum, . Ke vkladu vlastnického práva pro žalovaného do katastru nemovitostí došlo ke dni , datum, . Z písemného uznání dluhu , jméno FO, ze dne , datum, má soud za prokázané, že uvedeného dne jmenovaná uznala vůči žalobci dluh ve výši , částka, . Tento dluh se , jméno FO, zavázala hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Předmětným uznáním se , jméno FO, nezřekla odpovědnosti za dluhy vzniklé obdobným jednáním do roku , Anonymizováno, ve výši , částka, , kde mělo být vyčkáno na výsledek , podezřelý výraz, řízení. Obdobně o uznání svých dluhů informovala , jméno FO, i , adresa, , zástupce žalobce, v elektronické korespondenci z , datum, a , datum, . , jméno FO, byla žalobcem písemně vyzvána k náhradě majetkové škody podáním ze dne , datum, . Současně žalobce z evidence katastru nemovitostí zjistil, že A. , jméno FO, nevlastní ke dni , datum, žádnou nemovitost. K majetkové situaci A. , jméno FO, bylo v rámci , podezřelý výraz, řízení zjištěno (protokol o hlavním líčení ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, ), že žije sama s manželem, který má příjem asi , částka, čistého měsíčně, jediným příjmem , jméno FO, byl důchod ve výši asi , částka, měsíčně. , jméno FO, dále uvedla, že nemá žádný majetek, závazky, dluhy, exekuce a není v insolvenci. Přípisem , tituly před jménem, , jméno FO, , právní zástupkyně , jméno FO, , ze dne , datum, bylo žalobci sděleno, že A. , jméno FO, je ochotna uhradit polovinu vzniklé škody ve výši , částka, . Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, má soud za prokázané, že ve dnech , datum, , , datum, a , datum, byly vloženy z účtu , jméno FO, finanční prostředky na účet žalovaného ve výši , částka, a 2x , částka, . Dále byly provedeny další vklady na účet žalovaného, a to dne , datum, , , datum, ve výši , částka, a , částka, , aniž z výpisu vyplývá, kdo vklad provedl. Dne , datum, byl na účet žalovaného proveden vklad ve výši , částka, . Žalovaným byla tato částka ve stejný den poukázána na účet jeho manželky, , jméno FO, . Ze stejného výpisu z účtu pak vyplývá, že žalovaný na účet , jméno FO, poukázal dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Dále z výpisu z účtu žalovaného za uvedené období vyplývá, že splácel hypoteční úvěr ve splátkách po , částka, měsíčně a že jeho jediným pravidelným příjmem byla mzda od společnosti , Anonymizováno, ., která se pohybovala mezi , částka, - , částka, čistého měsíčně. Z přehledu výplaty důchodu , jméno FO, od , datum, do , datum, má soud za prokázané, že v tomto období se pohybovala výše důchodu od , částka, měsíčně do , částka, měsíčně. Z potvrzení o vyplacených dávkách , podezřelý výraz, pojištění vyplývá, že v období o , datum, do , datum, byly , jméno FO, vypláceny dávky , podezřelý výraz, pojištění, které představovaly částku ve výši , částka, až , částka, .

11. Podle § 589 odst. 1 o. z., zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

12. Podle § 589 odst. 2 o. z., neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

13. Podle § 590 odst. 1 o. z., věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání,a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám,b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, neboc) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

14. Podle § 594 odst. 1 o. z., neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

15. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k právnímu závěru, že nárok žalobce na určení neúčinnosti právního jednání dlužníka vůči žalobci, na základě něhož žalovaný nabyl darováním předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví, je důvodný. Předně soud považuje za nutné konstatovat, že institut relativní neúčinnosti právního jednání umožňuje za určitých, přesně vymezených, předpokladů věřiteli dosáhnout uplatnění své pohledávky na majetku, o který dlužník svůj majetek k tíži věřitele zkrátil, tedy zabránit takovému jednání dlužníka, kterým zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele neúčinností tohoto jednání. Neúčinnost právního jednání nenastává ze zákona či z právního jednání strany, ale pouze rozhodnutím soudu na základě tzv. odpůrčí žaloby, jejímž účelem je dosažení toho, aby právní jednání dlužníka byla prohlášena proti konkrétnímu věřiteli neúčinnými. Aktivně oprávněn k podání odpůrčí žaloby je věřitel, který má vůči dlužníkovi v době rozhodování soudu o odpůrčí žalobě vykonatelnou pohledávku. Tedy jde o věřitele, který má pro svou pohledávku vůči dlužníkovi již exekuční titul. Další podmínkou, která musí být kumulativně splněna, je menší hodnota majetku dlužníka ve srovnání se stavem před tímto jeho jednáním a skutečnost, že dlužník má nedostatek jiného majetku, na kterém se lze hojit. Pasivně legitimována je pak osoba, v jejíž prospěch byl zkrácen majetek dlužníka nebo kterému vznikl prospěch. Odporovat lze úplatným jednáním, mezi která patří i darovací smlouva, byť se zde nejedná o typické úplatné jednání. Je nutné konstatovat, že podle dosavadní rozhodovací praxe soudů vyšších stupňů na daný případ nelze aplikovat ustanovení § 591 o.z., které upravuje neúčinnost bezúplatných jednání dlužníka, za které se považuje bezúplatné plnění, u něhož není zapotřebí ujednání ohledně bezúplatnosti a podle o.z. je bezúplatné plnění nezávislé na smlouvě. Jelikož žalovaný a dlužník byly osobami blízkými, jednalo se o matku a syna, pak v daném případě přichází v úvahu aplikace § 590 odst. 1 písm. c) o. z. Dovolat se neúčinnosti právního jednání podle tohoto ustanovení zákona se netýká případu, kdy osobě blízké úmysl dlužníka zkrátit věřitele nebyl znám a ani znám být nemusel. Podle nové právní úpravy se nyní u blízké osoby nevyžaduje náležitá pečlivost a míra vědomosti i odpovědnosti této osoby blízké se ve srovnání s předchozí právní úpravou snižuje. Nadále však v daném řízení přechází důkazní břemeno na osobu blízkou v tom smyslu, že musí prokázat, že úmysl zkrácení nemohla v době realizace právního jednání rozpoznat. U osob blízkých se totiž konstruuje domněnka znalosti zkracujícího úmyslu. Možnost odporovat jednáním mezi osobami blízkými se týká jednání učiněných během dvou let před podáním žaloby. V tomto případě věřitel musí prokázat úplatnost právního jednání, skutečnost, že jednání bylo učiněno ve prospěch osoby blízké a nepřímou účast osoby blízké na zkrácení věřitele. Žalovaný v případě tohoto ustanovení zákona pak musí prokázat, že právní jednání bylo uskutečněno případně dříve, než v zákonem stanovené lhůtě dvou let, nebo že dlužník neměl úmysl zkrátit věřitele nebo, že žalovaný nevěděl nebo nemusel vědět o zkracujícím úmyslu dlužníka.

16. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že aktivní legitimace žalobce ve věci je dána, neboť ke dni rozhodnutí soudu měl žalobce vůči dlužnici vykonatelnou pohledávku na základě dvou pravomocných a vykonatelných rozsudků soudu ze dnů , datum, a , datum, . Zákonná dvouletá lhůta byla dodržena, neboť darovací smlouva sice byla podepsána dne , datum, , avšak ke vkladu vlastnického práva pro žalovaného do katastru nemovitostí došlo až dne , datum, a žaloba ve věci byla podána dne , datum, . Pasivní legitimace žalovaného byla rovněž prokázána, neboť je osobou blízkou, která úplatným jednáním dlužnice, tedy darovací smlouvou ze dne , datum, , získala majetkový prospěch představující vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, v občanskoprávním řízení, z její výpovědi jako obžalované v , podezřelý výraz, řízení a z údajů z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že dlužnice nemá jiný majetek, na kterém by se případně věřitel mohl hojit, a pohledávka stále existuje.

17. V další části dokazování se soud zaměřil na prokázání tvrzení žalovaného, jako osoby blízké dlužníkovi, že zkracující úmysl dlužníka v době realizace právního jednání nemohl rozpoznat, tedy že zkracující úmysl dlužníka mu znám nebyl nebo alespoň mu znám být nemusel. V tomto směru soud vyslechl navržené svědky, rodiče žalovaného, z jejichž výpovědí má za prokázané, že žalovaného o , podezřelý výraz, stíhání , jméno FO, neinformovali, přičemž nedokázali upřesnit, ve kterém období se žalovaný o trestné činnosti své matky a s tím související náhradě škody dověděl. Dle názoru svědků se žalovaný o této skutečnosti dověděl nejdříve v roce , Anonymizováno, , avšak později, než manžel dlužnice. Skutečné období vědomosti žalovaného o , podezřelý výraz, stíhání své matky se výpovědí samotného žalovaného nepodařilo prokázat, neboť odmítl ve věci jako účastník řízení vypovídat. Soud má za to, že nelze ztotožňovat domněnku svědků o vědomosti žalovaného o těchto rozhodných skutečnostech s faktickou vědomostí prokázanou výpovědí účastníka řízení. Nelze totiž vyloučit, že se žalovaný mohl dovědět o , podezřelý výraz, stíhání své matky a jejím úmyslu zkrátit uspokojení věřitele darováním jediného hodnotného majetku žalovanému, jiným způsobem, než od rodičů. Svědci dále uvedli, že důvodem darování nemovitostí žalovanému byla i skutečnost, že došlo v roce , Anonymizováno, k refinancování hypotečního úvěru poskytnutého žalovanému v roce , Anonymizováno, , kdy především otec žalovaného již neměl zájem vyřizovat formální náležitosti v bance. V tomto směru bylo prokázáno, že poslední listina, která byla ze strany svědků podepsána v souvislosti s hypotečním úvěrem poskytnutým žalovanému v roce , Anonymizováno, , byla ze dne , datum, , tedy 5 dnů před podpisem darovací smlouvy. Ke změně úrokové sazby smlouvy o hypotečním úvěru, kterou žalovaný označil jako refinancování smlouvy o úvěru, pak došlo až dne , datum, , tedy 4 dny po podpisu darovací smlouvy. Tato skutečnost tedy vyvrací tvrzení žalovaného i výpovědi svědků, že podepsání darovací smlouvy bylo v důsledku tzv. refinancování hypotečního úvěru poskytnutého žalovanému. Dále svědci shodně vypověděli, že k darování nemovitostí žalovanému došlo z důvodu příslibu rodičů, že převodem těchto nemovitostí bude kompenzováno nabytí nemovitostí sestrou žalovaného od prarodičů v roce , Anonymizováno, . Sám žalovaný ve svých vyjádřeních uvedl, že se domníval, že nemovitosti získá až po úmrtí svých rodičů. Nebylo věrohodným způsobem svědky vysvětleno, proč se rozhodli darovat žalovanému nemovitosti mnohem dříve a jak uvedené rozhodnutí svému synovi odůvodnili. Současně vyvolává určité pochybnosti skutečnost, že dcera manželů , jméno FO, nabyla nemovitosti po svých prarodičích již v roce , Anonymizováno, , avšak k určité „rodinné kompenzaci“ žalovaného došlo až v roce , Anonymizováno, , tedy ve chvíli, kdy byla v rámci , podezřelý výraz, řízení prokázána rozsáhlá majetková škody způsobená , jméno FO, . Postoj žalovaného k důvodům a pohnutkám svých rodičů nebyl žádným způsobem objasněn, neboť žalovaný ve věci odmítl vypovídat. Výpisem z účtu žalovaného za shora uvedené období bylo dále prokázáno, že , jméno FO, , přestože dosahovala příjmů na hranici minimální mzdy, byla schopna před podpisem darovací smlouvy zaplatit za svého syna půjčku, která dosahovala řádově desítky tisíc korun, a opakovaně zasílala na jeho účet částky ve výši , částka, – , částka, v období od ledna , Anonymizováno, do srpna , Anonymizováno, , celkem , částka, . Je sice pravdou, že určitá část finančních prostředků ve výši , částka, byla , jméno FO, na její účet vrácena, avšak je nejasné, proč nebyla částka vrácena celá a proč si žalovaný ponechal část finančních prostředků. Pokud by byly finanční prostředky použity na nákup zboží přes internet, jak uvedla zástupkyně žalovaného, tak se soudu nejeví logické, aby z poskytnutých peněz určených na úhradu kupní ceny zboží byla následně část peněz žalovaným vrácena na účet matky. Nebylo rovněž výpovědí žalovaného objasněno, kdy a z jakých prostředků vrátil své matce poskytnuté finanční prostředky použité na úhradu jeho závazků, pokud dosahoval mzdy ve výši , částka, – , částka, čistého měsíčně a jakým způsobem si poskytování takto vysokých finančních prostředků od matky vysvětloval. Skutečnost, že žalovaný částky určené na úhradu jeho závazků své matce následně vrátil, nebyla v řízení nijak prokázána. Rovněž nebyl objasněn ze strany žalovaného vklad finanční částky ve výši , částka, na jeho účet dne , datum, a její okamžité přeposlání na účet manželky žalovaného, neboť k těmto skutečnostem žalovaný odmítl vypovídat jako účastník řízení. Dále má soud z výpovědí svědků za prokázané, že vazby mezi rodiči a žalovaným byly velmi těsné, vídali se a navštěvovali každý týden, tedy lze důvodně pochybovat o tom, že žalovanému nebylo nic o , podezřelý výraz, stíhání jeho matky známo. Soud má za to, že žalovaný musel zaznamenat, že matka jezdila na výlety, dovolené a prodloužené víkendy s M. , jméno FO, , ačkoliv tyto pobyty musely být spojeny s finančními výdaji přesahujícími příjmy matky žalovaného. A. , jméno FO, potvrdila, že v souvislosti s uzavřením darovací smlouvy se jí žalovaný neptal na žádné skutečnosti, které by se týkaly aktuální finanční situace rodičů, případně jejich dluhů a závazků. Přesto, že podle nové právní úpravy se u blízké osoby nevyžaduje náležitá pečlivost a je dána nižší míra vědomosti a odpovědnosti této osoby blízké ve srovnání s předchozí právní úpravou, nadále musí osoba blízká v řízení prokázat, že úmysl zkrácení nemohla v době realizace právního jednání rozpoznat. Soud má za to, že po provedeném dokazování žalovaný v tomto směru důkazní břemeno neunesl, neboť neprokázal, že úmysl své matky zkrátit majetek nemohl v době realizace právního jednání rozpoznat.

18. Pokud se týká námitek uplatněných žalovaným, pak soud konstatuje, že v průběhu řízení nebyl ze strany žalovaného předložen ani označen žádný důkaz o tom, že pohledávka žalobce za dlužníkem v celém rozsahu ke dni rozhodnutí zanikla, případně, že dlužník v mezidobí nabyl majetek, na kterém by se mohl věřitel hojit. Námitky žalovaného, že se žalobce ve vztahu k majetku státu nechoval jako řádný hospodář a nevymáhal svou pohledávku i vůči spoluobžalované , jméno FO, , jsou právně bezvýznamné a nemohou mít vliv na posouzení důvodnosti uplatněného nároku. Věřitel se jednak může domáhat uspokojení rozsudkem přiznané pohledávky vůči kterémukoliv ze solidárně odpovědných dlužníků, a případný nezodpovědný postoj při správě majetku žalobce je nutné řešit v rámci interních kompetencí této organizace. Uplatněním odpůrčí žaloby v daném případě rovněž nelze považovat za porušení dobrých mravů, neboť se jedná o zákonný institut ochrany věřitele při vymáhání jeho vykonatelných pohledávek. Závěrem soud konstatuje, že odpůrčí žalobu lze podat i v případě, že předmětem převodu byl majetek náležející do společného jmění manželů, neboť i v tomto případě lze vést exekuci na předmětný majetek či jeho část.

19. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a určil, že darovací smlouva uzavřená mezi rodiči žalovaného a žalovaným dne , datum, je vůči žalobci právně neúčinná.

20. Soud dále zamítl důkaz na provedení výslechu účastníka řízení – žalovaného, neboť žalovaný se svou účastnickou výpovědí nesouhlasil.

21. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), přičemž přihlédl k tomu, že žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , paušální náhradou za 9 úkonů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to ve výši po , částka, za následující úkony - podání žaloby, příprava účasti na jednání soudu dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, , vyjádření žalobce ze dne , datum, , příprava účasti na jednání soudu dne , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, (2 úkony), neboť jednání se konalo déle, jak 2 hodiny, příprava účasti na jednání soudu dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, , celkem , částka, . Dále byly náklady řízení představovány cestovními výdaji zástupce žalobce k procesnímu soudu u jednání dne , datum, , , datum, a , datum, , tj. 3 x 44 km, celkem , hodnota, km, přičemž jízda byla vykonána z , Jméno žalobce B, do , adresa, a zpět. Paušální částka za cestovní výdaje představuje dle vyhl. č. 475/2024 Sb. celkem , částka, (, částka, x 132 km). Náklady na pohonné hmoty činily , částka, , přičemž byly vypočítány z průměrné spotřeby vozidla 4,6 l benzinu 95 oktanů/100 km, vzdálenosti 132 km a ceně za 1 litr pohonných hmot dle shora uvedené vyhlášky ve výši , částka, . Náklady řízení představují celkem , částka, .

22. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.