16 C 223/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 25 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 25 000 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit 8 044,41 Kč a 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 25 000 Kč od datum do datum, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 275 Kč k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne datum domáhala zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaného tím, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatné smlouvy o zápůjčce podepsané mezi spol. právnická osoba, obec a číslo, a žalovaným dne datum pod číslo částku 30 000 Kč a žalovaný na úhradu této částky zaplatil pouze částku 5 000 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně ve výši 8 044,41 Kč z dlužné částky ve výši 25 000 Kč od datum do datum a stejné příslušenství z částky 25 000 Kč požadovala od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů.

4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně dne datum, na základě níž přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek písemně vyrozuměn.

5. Z předložených listinných důkazů, především ze smlouvy o zápůjčce, z přehledu plateb žalovaného a z předžalobní výzvy ze dne datum má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. právnická osoba, obec a číslo, poskytla žalovanému na základě neplatné smlouvy o zápůjčce podepsané dne datum pod číslo částku 30 000 Kč a žalovaný na úhradu této částky zaplatil pouze 5 000 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky ve výši 25 000 Kč od datum do 20. 1 2020, což představuje částku ve výši 8 044,41 Kč, a stejné příslušenství z částky 25 000 Kč požadovala od datum do zaplacení. Počátek prodlení žalovaného, od kterého provedla kapitalizaci zákonného úroku z prodlení, žalobkyně odvodila ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky (dne datum), která měla být uhrazena dle neplatně sjednané smlouvy o zápůjčce, tedy od datum.

6. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

8. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je co do žalované jistiny důvodný, neboť bylo prokázáno, že žalovaný převzal na základě neplatné smlouvy o zápůjčce od právní předchůdkyně žalobkyně částku 30 000 Kč, na kterou fakticky uhradil jen 5 000 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni, případně jejímu právnímu předchůdci, uhradil fakticky pouze tuto částku, výše bezdůvodného obohacení se o tuto částku snížila a žalovaný je tedy povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši 25 000 Kč. S přihlédnutím k tomuto závěru soud zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 25 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, neboť žalovaný byl od tohoto data v prodlení s úhradou této částky. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení soud považuje doručení předžalobní výzvy ze dne datum žalovanému, kdy zásilka byla odeslána doporučenou poštou na trvalou adresu žalovaného dne datum a doručena byla, příp. se dostala alespoň do sféry jeho dispozice, nejpozději dne datum. Po uplynutím následné lhůty 5 dnů k dobrovolnému splnění závazku lze považovat bezdůvodné obohacení za splatné ode dne datum Lhůta ke splnění závazku v délce 5 dnů vyplývá z ustanovení § 1958 odst. 2 o. z., kdy dlužník je povinen plnit dluh věřiteli bez zbytečného odkladu, pokud není čas splnění dohodnut. Za dobu„ bez zbytečného odkladu“ zákon obvykle považuje lhůtu v délce 5 - 10 dnů od doručení výzvy k plnění dlužníkovi ze strany věřitele. Vzhledem ke skutkovým okolnostem věci soud považuje za přiměřenou lhůtu ke splnění závazku dobu 5 dnů. V této souvislosti soud považuje za nutné konstatovat, že počátek prodlení nelze odvodit ze smlouvy o zápůjčce a zde stanoveného data splatnosti poslední splátky, když se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení a nikoliv plnění z této neplatné smlouvy.

11. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

12. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároku na příslušenství za období od datum do datum, v části kapitalizovaného, neboť v tomto období nebyl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení, neboť žalobkyně v řízení neprokázala, že před datem datum žalovaného řádně vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení.

13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná do 76 % uplatněného nároku, neúspěšná do 24 % z uplatněného nároku, náleží jí tedy náklady řízení ve výši 52 % (76 % - 24 %). Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkonu právní služby (převzetí věci, sepis žaloby, výzva před podáním žaloby), odměna tedy činí 900 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla jí z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 252 Kč Náklady řízení představují celkem 2 452 Kč, 52 % z této částky činí 1 275 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.