18 C 276/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 31 360 Kč s příslušenstvím

I. Řízení, jímž se žalobkyně domáhala úhrady částky 3 738,37 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení, se zastavuje

II. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 18 080 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení za období od 10.9.2007 do 18.12.2020 ve výši 19 091,77 Kč a nadále běžícím ve výši 7,25 % ročně z částky 18 080 Kč od 19.12.2020 do 31.12.2020; 7,25% ročně z částky 18 080 Kč od 1.1.2021 do 30.6.2021; 7,25% ročně z částky 18 080 Kč od 1.7.2021 do 31.12.2021 a od 1.1.2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšenou o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 13 280 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení za období od 10.9.2007 do 18.12.2020 ve výši 13 488,49 Kč a nadále běžícím ve výši 7,25 % ročně z částky 13 280 Kč od 19.12.2020 do 31.12.2020; 7,25% ročně z částky 13 280 Kč od 1.1.2021 do 30.6.2021; 7,25% ročně z částky 13 280 Kč od 1.7.2021 do 31.12.2021 a od 1.1.2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšenou o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 525,59 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, advokáta JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D..

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 31 360 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 10.9.2006 Smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 640 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9.9.2007. Žalovaný na uvedenou půjčku uhradil 1 920 Kč, a žalovaný tak i nadále dluží na jistině 18 846,15 Kč a na souhrnném poplatku 12 513,85 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 25. 6. 2015. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil a žalobkyně proto požadovala též úrok z prodlení z neuhrazené jistiny.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl se souhlasem žalobkyně obsaženým v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě písemných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o půjčce ve spojení se smluvními podmínkami má soud za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO], [obec a číslo], [ulice a číslo], uzavřel se žalovaným jako dlužníkem dne 10.9.2006 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě mu poskytl v hotovosti peněžní prostředky v částce 20 000 Kč. Převzetí tohoto obnosu žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o půjčce. V souvislosti s půjčkou se pak žalovaný zavázal zaplatit tomuto věřiteli celkovou částku 33 280 Kč, představovanou jistinou půjčky ve výši 20 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč, a to v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 640 Kč s první splátkou splatnou 7. dne od data uzavření smlouvy. RPSN k takto sjednané půjčce činila 199,4 %. Z žalobních tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný uhradil její právní předchůdkyni částku 1 920 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18.12.2020, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021, a poštovního podacího archu ze dne 1.2.2021 má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 6.1.2021.

7. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky před podáním žaloby, a to výzvou ze dne 29.7.2021 odeslanou dne 30.7.2021 (viz. výzva a podací lístek).

8. Na základě uvedených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož původní věřitel [právnická osoba], [IČO], [obec a číslo], [ulice a číslo], uzavřel se žalovaným jako dlužníkem dne 10.9.2006 smlouvu o půjčce, na jejímž základě mu poskytl v hotovosti peněžní prostředky v částce 20 000 Kč. Převzetí tohoto obnosu žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o půjčce. V souvislosti s půjčkou se pak žalovaný zavázal zaplatit tomuto věřiteli celkovou částku 33 280 Kč, představovanou jistinou půjčky ve výši 20 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč a RPSN 199,4 %. Následně smlouvou o postoupení pohledávky došlo k postoupení pohledávky na úhradu půjčky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobce na žalobkyni a žalovaný byl o této skutečnosti písemně vyrozuměn. Žalovaný na tuto skutečnost, jakož ani na následující výzvu zaslanou mu žalobcem nijak nereagoval.

9. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena v roce 2006, dopadají na posuzovaný právní vztah o půjčce ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“) s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

10. Podle § 657 občanského zákoníku platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

11. Podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 39 je ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy neplatné. Podle § 41 vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

12. Ve smyslu ustanovení § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13. S ohledem na skutečnost, že k postoupení pohledávky došlo dne 18.12.2020 je na daný vztah nutno aplikovat ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014, podle nějž platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

14. Žalobkyně vzala svoji žalobu v rozsahu výroku I. částečně zpět. Proto soud ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. řízení částečně zastavil (výrok I.)

15. V projednávaném případě měl žalovaný a původní věřitel sjednat smlouvu o půjčce, kdy žalovaný měl v dohodnutém termínu vrátit jednak půjčku (částku 20 000 Kč) a dále poplatek 13 280 Kč. Obsah poplatku nebyl ve smlouvě sjednán a jde tak o odměnu za půjčení peněz, tedy úrokem z půjčky. Tomu ostatně nasvědčuje i stanovená RPSN pro daný případ ve výši 199,4 %. Tvrdila-li žalobkyně v podání ze dne 26.11.2021, že souhrnný poplatek představuje v rozsahu částky 3 425,64 Kč úrok z poskytnuté půjčky v sazbě 16,94 % ročně stanovené podle sazby ARAD zjištěné ze statistických údajů vedených ČNB jako úroková míra úvěrů poskytovaných bankami spotřebitelům v záři 2006 a ve zbytku úplatu za administrativní činnost, nelze této argumentaci přisvědčit. I na dohodu o výši úrokové sazby dopadají požadavky na určitost právního jednání. Jestliže ze smlouvy nevyplývá, k jakému účelu je souhrnný poplatek sjednáván, či co je jeho konkrétním obsahem, nelze dodatečně konstruovat, že část poplatku je sjednaným úrokem ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1. obč.zák.. Nelze tak činit ani dodatečným odkazem na běžnou úrokovou míru zjištěnou dodatečně ze statistických dat sbíraných Českou národní bankou, neboť v takovém případě nebyl žalovaný, navíc v postavení spotřebitele, předem seznámen s podmínkami za nichž půjčku přijímá (výší obchodního úroku) a tedy takové ujednání je pro svoji neurčitost tak pro rozpor se zákonem neplatné.

16. Soud pak hodnotil závazek k úhradě souhrnného poplatku, tak jak byl ve smlouvě sjednán, tj. v jedné částce, určené konkrétní výší a bez bližšího určení jeho povahy. Občanský zákoník v rozhodné době přímo neupravoval limity výše úroku, tedy cenu peněz, který může věřitel po dlužníkovi požadovat. Limitem tak bylo zejména ustanovením § 3 občasného zákoníku, tedy, že ujednání o plnění spojená s poskytnutím půjčky nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Kdy již je úrok považován a nepřiměřený bylo judikováno mimo jiné rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 čj. 21 Cdo 1484/2004 (publikované ve sbírce rozhodnutí pod číslem C 3171) dle něhož„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Za účelem ověření úrokové míry půjček poskytovaných obyvatelům s dobou splatnosti do 1 roku soud ze systému České národní banky - ARAD – Systém časových řad ze dne 10.2.2017 předloženého žalobkyní zjistil, že průměrná úroková sazba u korunových půjček a úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu domácností v ČR v září 2006 činila 16,94 % ročně. Sjednaný úrok ve výši 199,4 % ročně pak je více než 11 krát vyšší než úrok obvykle poskytovaný bankami, tedy ujednání o výši úroku je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku neplatné. Soud pak má za to, že ujednání o výši úroku lze oddělit od zbytku smlouvy o půjčce, a proto neplatnost ujednání o úroku z půjčky nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy ve smyslu ustanovení § 41 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že však v daném případě byla sjednána smlouva o půjčce dle ustanovení občanského zákoníku a nikoliv smlouva o úvěru podle ustanovení obchodního zákoníku, kdy pojmovým znakem půjčky není sjednání úroku, není ani na místě, aby soud moderoval sjednaný úrok na úrok obvyklý, tak jak předpokládalo ustanovení § 497 ve spojení s § 502 odst. 1 obchodního zákoníku ve vztahu k úvěru.

17. Za situace, kdy je ujednání o výši úroku z půjčky – souhrnného poplatku - neplatné, vznikla žalovanému povinnost na základě neplatně uzavřené smlouvy o půjčce vrátit sopečnosti Provident Financial bezdůvodné obohacení v rozsahu fakticky poskytnuté částky, tj. částku 20 000 Kč, do sjednaného data. Pokud žalovaný dle tvrzení žalobkyně na předmětnou půjčku uhradil částku 1 920 Kč (žalovaný vyšší úhradu netvrdil), pak i nadále na bezdůvodném obohacení dluží částku 18 080 Kč s jehož úhradou je v prodlení od 10.9.2007 (tj. dne následujícího po splatnosti půjčky). Soud proto uvedenou částku uložil žalovanému uhradit včetně úroku z prodlení stanoveného dle § 517 odst. 1 a 2 obč.zák. ve spojení s nařízení vlády č. 142/1994 Sb. žalobkyni, která prokázala, že na ni na základě smlouvy o postoupení pohledávky uvedená pohledávka přešla (výrok II.).

18. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok III.)

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 529,59 Kč, přičemž tato částka představuje 15,31 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57,65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42,35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 255 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 360 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.