19 C 21/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Dočkalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: žalobu na ochranu osobnosti

I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zveřejnit na nejbližším zasedání zastupitelstva [územní celek] po právní moci rozhodnutí omluvu žalobkyni v tomto znění: „ Není pravdivé tvrzení v mém emailu pod označením Názor zastupitele – reakce na článek paní starostky ze dne [datum] a v mém emailu s Předmětem: RE: Článek do zpravodaje„ Názor zastupitele – reakce na článek paní starostky“ ze dne [datum], že jste do vedení města zvolil starostku, která lže na RM, ZM i ve Zpravodaji a toto lhaní nabírá od února na intenzitě a že [příjmení] starostka předkládá zastupitelům a občanům nepravdivé a zcela smýšlené informace nejen na jednáních rady a zastupitelstva města, ale také už i ve Zpravodaji města, za což se jí já, [celé jméno žalovaného], omlouvám.“, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zveřejnit po právní moci rozsudku na nejbližším veřejném zasedání zastupitelstva [územní celek] omluvu žalobkyni v tomto znění: „ Není pravda mé tvrzení z článku pod označením Názor zastupitele – vedení města cenzuruje projevy občanů ve Zpravodaji [územní celek] z června 2020, že starostka [územní celek] [celé jméno žalobkyně] připustila cenzuru názoru občanů ve videozáznamu z 15. jednání zastupitelstva města, za což se jí já, [celé jméno žalovaného], omlouvám.“

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zveřejnění omluvy na nejbližším zasedání zastupitelstva [územní celek] ve znění uvedeném ve výroku shora. Uvedla, že žalobkyně je od [datum] zastupitelkou a od [datum] starostkou [územní celek]. Žalovaný se dopustil neoprávněného zásahu do osobnostních práv žalobkyně tím, že v červnovém Zpravodaji [územní celek] za rok 2020 zveřejnil článek pod označením„ Názor zastupitele – vedení města cenzuruje projevy občanů“. V článku se zaobíral cenzurou činěnou žalobkyní coby starostkou. Výslovně uvedl, že na internetu zveřejněný zvukově upravený videozáznam z 15. jednání zastupitelstva města byl cenzurovaný, když v tomto videozáznamu byly cenzurovány nepohodlné názory několika albrechtických občanů. Uvedenou cenzuru žalobkyně připouští a využívá. Žalobkyně rozporuje, že by došlo k cenzuře názorů několika albrechtických občanů. Z důvodu zákonné povinnosti chránit osobní údaje osob (GDPR) dochází k utlumení zvuku čili anonymizaci v pasážích videozáznamu z jednání zastupitelstva, která mají osobní povahu nebo se netýkají činnosti města. Dále konstatovala, že z článku žalovaného není seznatelné, které konkrétní nepohodlné názory byly cenzurovány a u kterých občanů. Tvrzení žalovaného o cenzuře nemá pravdivý základ, když úmyslem bylo jen vědomě, nepoctivě uškodit žalobkyni. Žalovaný veřejně vznesl křivé obvinění o cenzuře a tímto obviněním a pomluvou neoprávněně dehonestoval politickou činnost žalobkyně i její osobnostní práva ve veřejném a soukromém životě. Dalšího porušení osobnostních práv žalobkyně se žalovaný dopustil emailem odeslaným širší veřejnosti (jednotlivým zastupitelům města) pod označením„ Názor zastupitele – reakce na článek paní starostky ze dne [datum]“, a druhým emailem s předmětem RE: článek do zpravodaje„ Názor zastupitele – reakce na článek paní starostky“ ze dne [datum]. V emailech žalovaný přímo uvedl:„ Jste do vedení města zvolil starostku, která lže na RM, ZM i ve Zpravodaji a toto lhaní nabírá od února na intenzitě.“,„ [příjmení] starostka předkládá zastupitelům a občanům nepravdivé a zcela smýšlené informace, nejen na jednáních rady a zastupitelstva města, ale také už i ve Zpravodaji města.“ Žalobkyně se kategoricky ohrazuje proti veřejnému označení žalobkyně za lhářku, neboť žalobkyně neuvádí lživé, nepravdivé ani zcela smýšlené na RM, ZM ani ve Zpravodaji města. Žalobkyně dále uvedla, že z uvedených emailů není zřejmé, v čem konkrétně žalobkyně lže, proč a z jakých důvodů to nabírá od února na intenzitě. Tvrzení žalovaného o těchto okolnostech nemá skutkový (pravdivý) základ. Ze strany žalovaného šlo o nepravdivé skutkové tvrzení difamačního charakteru, které následně, křivě a vědomě použil pro dehonestující hodnotové soudy proti žalobkyni. Nejedná se proto o kritiku věcnou a přípustnou. Kritika nemůže být lživá, bezbřehá, svévolná a nedůvodně zraňující. Pokud kritika v konkrétním případě postrádá právní přípustnost, není namístě upřednostňovat právo na kritiku před právem na ochranu osobnosti člověka. Lživé informace a hodnotící soudy žalovaného objektivně poškodili pověst žalobkyně, dobré jméno v soukromém i veřejném životě. Žalobkyně je předmětem veřejných pomluv, narážek, urážek, že je lhářka, že předkládá nepravdivé či smyšlené údaje, že cenzuruje to, co je pro ni nevyhovující. Žalobkyně velice negativně psychicky nese a prožívá celou věc, což se projevuje její rozladěností, stresem. Dehonestace a difamace žalobkyně žalobkyni hluboce citově zasáhla, deprimuje ji a žalobkyně cítí bezdůvodné ponížení u svého okolí a rodinných příslušníků. Taktéž utrpěla politická angažovanost žalobkyně.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že od [datum] je zastupitelem [územní celek]. Žalovaný rozporoval tvrzení žalobkyně, podle kterého ji ve svých emailech z 14. a [datum] adresovaných kolegům zastupitelům nepravdivě a bezdůvodně nařkl z toho, že jako starostka města předkládala zastupitelům a občanům nepravdivé zcela smyšlené informace. Uvedl, že jeho tvrzení na adresu starostky byla a jsou pravdivá. Pro podporu svého tvrzení uvedl konkrétní příklady, ve kterých se žalobkyně svého jednání při jednání před orgány města dopustila. Ke skutku uvedenému v žalobě týkajícího se toho, že žalovaný žalobkyni neprávem označil za osobu, která připouští cenzuru a využívá ji, žalovaný uvedl, že ve svém článku v červnovém Zpravodaji města se mimo jiné zastal dvou albrechtických občanek MUDr. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] tím, že v reakci na rozsah provedené anonymizace jejich projevů na 15. veřejném jednání zastupitelstva uvedl„ byly tak cenzurovány nepohodlné názory několika albrechtických občanů“. Za tímto názorem žalovaný nadále stojí. MUDr. [příjmení] hovořila v čase určeném pro diskuzi s občany k zastupiteli, bývalému místostarostovi [jméno] [příjmení], hovořila věcně a slušně, přesto byl její projev anonymizován v celém rozsahu, nikoliv pouze případné osobní údaje. Ing. [jméno] [příjmení] hovořila v diskuzi pro občany ke členu komise rady města panu [jméno] [příjmení], hovořila věcně a slušně, přesto byl její projev celý anonymizován, nikoliv pouze případné osobní údaje. Obdobné projevy jiných občanů na videozáznamech z předešlých veřejných jednání zastupitelstva nebyly nikdy předtím podrobeny anonymizaci v takovém rozsahu, jako tomu bylo u projevů MUDr. [příjmení] a Ing. [obec]. Zdůvodnění anonymizace, které pověřenec města Bc. [jméno] [příjmení] uvádí ve svém vyjádření, že nebyla daná informace věcná vzhledem k aktuálně probíranému tématu, respektive nepřispívala k veřejnému zájmu a diskuzi, považuje žalovaný za účelové, když oba projevy zazněly v době určené pro diskuzi s občany, kde občané mohou hovořit na volné téma. Dle žalovaného se jednalo o anonymizaci v rozsahu nad rámec povinností uložených zákonem. Žalovaný dále podotkl, že odpovědnost za zpracování osobních údajů nese vždy správce osobních údajů, tedy město Město Albrechtice, kde osobou s nejvyššími kompetencemi v této oblasti je starostka obce. Jako taková je z titulu své funkce plně zodpovědná za nastavení pravidel pro anonymizaci osobních údajů, její kontrolu a v neposlední řadě za výsledek provedené anonymizace videozáznamů z veřejných jednání zastupitelstva města. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně zastává funkci starostky města, jedná se o osobu veřejně činnou, která musí akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané. Žalovaný považuje informace, které uvedl, jakož i použité výrazové prostředky, za pravdivé a naprosto přiměřené, kdy jako komunální politik se vyjadřoval k práci a politice starosty města. Tvrzení žalobkyně o tom, že články ve Zpravodaji města v emailech zastupitelům žalobkyni hluboce citově zasáhly, považuje žalovaný za účelové. Žalobkyni žalovaný vnímá jako velice razantní a tvrdou političku, která své politické oponenty nikterak nešetří a na jejich adresu neváhá ve veřejném prostoru použít silnější výrazy (chytrák, hulvát, provokatér). Žalobkyně například na 11. zasedání zastupitelstva města veřejně zaútočila na své kolegy v zastupitelstvu tím, že prohlásila, že odmítla poskytnout rodinným příslušníkům zastupitelů benefity, o které měli zájem nebo na které byli zvyklí. Tento velice silný výrok na adresu zastupitelů nikdy ničím nedoložila, přestože k tomu byla žalovaným vyzvána. Žalovaný proto žalobu považuje za pouhou formu nátlaku na svou osobu, neboť žalovaný patří k opozičním zastupitelům, který aktivně a věcně vystupuje se svými názory, což vede v mnoha případech k názorovým diskuzím mezi žalovaným a žalobkyní. Vystupování žalovaného vůči žalobkyni nikdy nepřekročilo hranici slušného chování. Žádná nepravdivá tvrzení o žalobkyni nepronesl. Naopak žalobkyně svými prohlášeními ve Zpravodaji města a v tisku označila žalovaného za hulváta a provokatéra. Nikdy se však, i přes výzvu žalovaného, za tato urážlivá prohlášení neomluvila. Žalovaný ve vyjádření ze dne [datum] uvedl časový sled celé kauzy. Dne [datum] proběhlo 15. veřejné zasedání zastupitelstva [územní celek], na kterém se někteří občané kriticky vyjadřovali k politické situaci ve městě, k práci vedení města a k práci člena komise rady města pana [příjmení] (otce starostky města Ing [celé jméno žalobkyně]). [datum] na YouTube zveřejnilo [územní celek] cenzurovaný videozáznam ze zasedání zastupitelstva města. Ve zveřejněném záznamu byl vymazán zvuk u vystoupení několika občanů města. [datum] proběhla 27. [jméno] města. V zápisu z jednání této rady města, podepsaném žalobkyní, která svým podpisem stvrdila jeho správnost, je uvedena nepravdivá informace (lež) o tom, že v rámci přezkumu hospodaření města Město Albrechtice město obdrželo výtku v hospodaření na provozu koupaliště. [datum] na 16. veřejném zasedání zastupitelstva města Město Albrechtice vystoupila radní Ing. [jméno] [příjmení] a upozornila přítomné na to, že v průběhu jednání 27. RM byla projednávána situace na koupališti a že žádala žalobkyni o doložení tvrzení o výtce v hospodaření na koupališti. Toto tvrzení však žalobkyně nikdy nedoložila. Na 16. veřejném zasedání zastupitelstva města Město Albrechtice žalobkyně prohlásila, že pověřenec GDPR Bc. [jméno] [příjmení] anonymizuje a upravuje jednotlivá vysílání zastupitelstva, uvedla, že nikdo z města nerozhoduje o anonymizaci. [datum] proběhla 28. [jméno] města. V zápisu z jednání této rady, je zapsáno, že žalobkyně podala přítomným radním informace o stavu žádosti podané do tzv. Norských fondů. Informovala je o tom, že podaná žádost sice splňuje náležitosti, ale nebyla vybrána k financování. Toto nebyla pravda, neboť v té době nebyly přijaté žádosti ještě ani zkontrolovány po formální stránce, natož, aby o nich bylo rozhodnuto. [datum] na 17. veřejném zasedání zastupitelstva města Město Albrechtice žalobkyně na dotaz na daňové úspory z odpočtu DPH, o kterých mluvila na zastupitelstvu města v prosinci 2019 a které dle jejích slov měly v roce 2020 dosáhnout několika milionů korun, žalobkyně uvedla, že daňových úspor z odpočtu DPH město dosáhne až v okamžiku, kdy město zrealizuje veliké investice jako jsou rekonstrukce zámku v [anonymizováno] nebo rekonstrukce Měšťanského domu. Jelikož fyzická realizace těchto dvou investičních akcí v květnu 2020 ještě ani nezačala, žalobkyně svým sdělením vlastně potvrdila, že její vyjádření na prosincovém zastupitelstvu města v roce 2019 nebylo pravdivé. Na 17. veřejném zasedání Zastupitelstva [územní celek] žalobkyně k dotazu na stav žádosti o dotaci na rekonstrukci Měšťanského domu z Norských fondů odpověděla, že informaci sdělenou na 28. [jméno] města, že město dotaci nedostane, protože byli vybráni jiní žadatelé, obdržela. V červnu 2020 ve Zpravodaji 2- 2020 byl otištěn článek týkající se anonymizace. [datum] žalovaný zaslal zastupitelům města e-mail s přiloženým článkem do zpravodaje města, ve kterém se ohrazuje proti lživým výrokům žalobkyně. [datum] žalovaný zaslal zastupitelům města e-mail s reakcí na odpověď zastupitelů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. K poučení soudu podle § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu na jednání dne [datum] žalovaný doplnil skutečnosti, které byly skutkovým základem hodnotícího soudu o lhaní žalobkyně. Uvedl, že adresátem kritiky v emailech byli zastupitelé, kteří z výkonu své funkce mají povinnost účastnit se zasedání zastupitelstva a byly jim známy výroky žalovaného ohledně lží žalobkyně ve věci norských fondů na radě, na což žalovaný upozorňoval na dubnovém zastupitelstvu. Dále žalovaný upozorňoval na to, že žalobkyně nemá právdu ohledně anonymizace. Na červnovém zastupitelstvu žalovaný upozorňoval na to, že žalobkyně nemá pravdu, že Ing. [příjmení] navýšila cenu za projektovou dokumentaci z důvodu složitosti prací, neboť důvodem byly vícepráce.

3. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl zrušen rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], kterým soud žalobu zamítl. Okresnímu soudu vytkl, že se u skutku hodnotících soudů uvedených v e-mailech z 14. a [datum] a v připravovaném článku do zpravodaje zabýval okolnostmi, které nebyly předmětem těchto výroků, naopak obsahem e-mailů a přílohy a jeho pravdivostí se soud blíže nezabýval, konkrétně tvrzením, že anonymizaci neprovádí pověřenec, ale město, tedy jeho vedení a v tomto případě starostka, a že žalovaný v článku nenapadal zastupitele [anonymizováno]. Okolností cenzury záznamu ze zasedání zastupitelstva se soud nezabýval v kontextu toho, že jde současně o jednu ze skutkových okolností, která může zakládat oprávněnost hodnotícího soudu o lhaní žalobkyně.

4. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Žalobkyně je od roku 2018 starostkou [územní celek]. Žalovaný je zastupitelem [územní celek] od února 2020 (nesporná tvrzení účastníků). Žalovaný v obecním tisku Zpravodaj [územní celek] z [datum] vydal článek„ Názor zastupitele – vedení města cenzuruje projevy občanů“, ve kterém reagoval na internetu zveřejněný zvukově upravený videozáznam z 15. jednání zastupitelstva města, ve kterém dle jeho názoru byly cenzurovány nepohodlné názory několika albrechtických občanů. V článku kriticky hodnotil působení žalobkyně a místostarosty pana [příjmení] ve vedení města. Uvedl, že žalobkyni a místostarostovi nevyhovovalo složení rady, kdy pod vlivem žalobkyně došlo k výměně tří nepohodlných radních. [jméno] však nefungovala ani po jejich výměně a za půl roku byla rada nekompletní a její pravomoci přešly na zastupitelstvo. Krizi ve fungování rady už neměla žalobkyně na koho svést. Dále uvedl, že kde chybí argumenty, nastupuje politikaření. Žalobkyně i místostarosta odstoupili dobrovolně z funkcí. Spolu se zastupiteli za [jméno] a ODS opustili probíhající zasedání zastupitelstva a další dva měsíce bojkotovali jakoukoli konstruktivní práci vedení města. Roční působení žalobkyně ve funkci starostky a místostarosty [anonymizováno] podle žalovaného charakterizuje jejich velké sebevědomí nepodložené praktickými zkušenostmi, nereálné sliby, minimální vstřícnost k názorům ostatních, neschopnost týmové práce. Na závěr článku žalovaný uvedl, že starostka (žalobkyně) mívá problémy naslouchat lidem s jinými názory, ale připustit cenzuru projevu občanů z veřejného zastupitelstva je už hodně přes čáru. Vyzval zastupitele, kteří žalobkyni ve znovuzvolení do funkce starostky podpořili, aby občanům garantovali, že vedení města bude pracovat efektivně a že budou platit pravidla demokracie, ke kterým cenzura rozhodně nepatří (článek žalovaného). Pod článkem žalovaného byla vytištěna reakce žalobkyně, ve které uvedla, že pokud se týče cenzury, anonymizace videí ze zastupitelstva probíhá bez jakéhokoliv zásahu, nebo dokonce návodu jak a co anonymizovat ze strany kohokoliv na městském úřadě. [příjmení] způsobem se anonymizovalo i v době, když žalobkyně nebyla starostkou. Celou anonymizaci provádí nezávislý pověřenec, který pracuje pro Mikroregion Krnovsko. Uvedla, že absolutní zděšení v ní vyvolal písemný útok na pana [příjmení] [jméno] [příjmení], který dle pana [celé jméno žalovaného] i s dalšími zastupiteli nepracoval, bojkotoval práci města. Ve větší části svého článku se žalobkyně vyjadřuje k Ing. [anonymizováno], který byl dlouholetým zastupitelem a starostou obce, který po vážné [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [příjmení] [příjmení] poděkovala za dlouholetou práci pro město. Dále uvedla, že vyjádření žalovaného považuje ve vztahu k Ing. [anonymizováno] za hulvátství nejvyššího kalibru (článek žalobkyně). Následně žalovaný zaslal zastupitelům města dne [datum] e-mail s přílohou s připravovaným článkem do zpravodaje města ze dne [datum], v němž reagoval na článek žalobkyně ve zpravodaji, kdy uvedl, že ve svém článku ve zpravodaji zhodnotil působení žalobkyně v pozici starostky. Zároveň se chtěl ohradit proti jejím výmyslům a uvést celou záležitost na pravou míru. V souvislosti s tím uvedl, že je mu smutno z toho, že žalobkyně předkládá zastupitelům a občanům nepravdivé a zcela smyšlené informace nejen na jednání rady a zastupitelstva města, ale také už i ve zpravodaji města. Uvedl, že v červnovém zpravodaji bylo zveřejněno jeho březnové hodnocení práce žalobkyně coby starostky a místostarosty [anonymizováno], kteří dobrovolně opustili funkce, vyinkasovali odchodné, mandáty zastupitelů si ponechali, ale jako zastupitelé řádně nepracovali. Uvedl, že za svým hodnocením si stojí a reakce žalobkyně jen potvrzuje, že jeho slova jsou pravdivá. Naopak slova starostky jsou smyšlená a lživá. Za prvé není pravda, že anonymizaci projevů občanů v záznamech z veřejných jednání zastupitelstva města provádí nezávislý pověřenec, který funguje jako poradní orgán. Odpovědnost nese vždy správce osobních údajů, v tomto případě město, jeho vedení a tedy starosta. Za druhé není pravda, že v březnovém článku hodnotil práci pana [příjmení] nebo dalších zastupitelů. Hodnotil práci starostky a místostarosty. Byla to právě žalobkyně, která zcela účelově uvedla smyšlenou informaci, kterou spojila článek žalovaného se jménem pana [příjmení], aby tím odpoutala pozornost od jeho veřejné kritiky její práce. Na závěr požádal žalobkyni, aby se mu ve zpravodaji města omluvila za lži a pomluvy na jeho adresu a omluvila se také rodině pana [příjmení]. V emailu z [datum] určeném zastupitelům žalovaný napsal v reakci na dvě odpovědi ostatních zastupitelů pravděpodobně na odpovědi zastupitelů [příjmení] a [příjmení], že žalovanému vadí, že pan [příjmení] s ostatními zastupiteli zvolili do vedení starostku, která lže na RM, ZM i ve zpravodaji a toto lhaní nabírá od února na intenzitě. Dále poznamenal, že ve zpravodaji mohou být uváděny i hlasy kritické, opoziční s tím, že pokud starostka ve svém článku vyloženě lže, pak je protireakce žalovaného na místě. Poznamenal dále, že k diskutované úpravě videozáznamu z únorového zastupitelstva neexistuje ani písemné upozornění pověřence GDPR s tím, že jako koaliční zastupitel a člen kontrolního výboru může paní [příjmení] navrhnout funkční změnu (e-maily, článek ze dne [datum]). Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že označení v článku Zpravodaje Města Albrechtic z [datum]„ zastupitelé ODS“ se vztahovalo k zastupiteli [anonymizováno], který byl jediným jejím zástupcem v zastupitelstvu. Soud v této souvislosti nehodnotil důkazy článkem [jméno] [příjmení] ze Zpravodaje Města Albrechtic z [datum], kandidátní listinou do voleb a zápisem o výsledku voleb do zastupitelstva v roce 2018 s tím, že skutečnosti jimi prokazované, tedy otázka politické příslušnosti pana [příjmení] a souvislost článku žalobce s osobou pana [příjmení], jsou ve věci nepodstatné.

6. Videozáznamy z veřejných jednání zastupitelstva [územní celek] jsou zveřejňovány na internetu a v kabelové televizi. Při 15. veřejném zasedání Zastupitelstva [územní celek] [datum] v závěrečné diskusi s občany vystoupili s projevem MUDr. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], přičemž jejich celé vystoupení bylo ve videozáznamu zpřístupněno bez zvuku (videozáznam). Pověřenec pro ochranu osobních údajů pro Mikroregion [příjmení] [jméno] [příjmení] v dopise z [datum] k objasnění důvodů úpravy záznamu z 15. jednání zastupitelstva uvedl, že za zpracování osobních údajů včetně anonymizace nezodpovídá pověřenec pro ochranu osobních údajů, ale správce ([územní celek]). Pověřenec funguje jako poradní orgán (vyjádření [jméno] [příjmení]). Žalobkyně při jednání na 16. zasedání zastupitelstva města dne [datum] uvedla, že úpravu záznamu ze zasedání zastupitelstva provádí pověřenec Bc. [příjmení], který záznam zpracuje, výsledek poté odbor IT zveřejňuje. Uvedla, že nikdo z města záznam neupravuje (videozáznam ze zasedání zastupitelstva). Soud žalovaného poučil dle § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu, aby uvedl skutková tvrzení, ze kterých plyne, že žalobkyně připustila cenzuru názoru občanů ve videozáznamu z 15. zasedání zastupitelstva, navrhl důkazy. K poučení soudu žalovaný ničeho nedoplnil.

7. Žalobkyně při jednání Rady [územní celek] dne [datum] podala přítomným informace o stavu žádosti podané do "norských fondů" týkající se rekonstrukce měšťanského domu ve městě. Informovala o tom, že žádost splňuje náležitosti, ale nebyla vybrána k financování s tím, že možnost financování připadá v úvahu jedině v případě nevyčerpání alokovaných prostředků nebo v případě odstoupení vybraných žadatelů (zápis z jednání Rady města). Toto tvrzení vyvrátil žalovaný vyjádřením Ministerstva kultury ČR z [datum], ve kterém se sděluje, že žádost o dotace byla zaregistrována, kdy žádosti jsou nyní kontrolovány po formální stránce, následně budou žadatelé neúplných žádostí vyzýváni k doplnění, následovat bude hodnocení žádostí (vyjádření MK ČR). Při jednání na 17. zasedání zastupitelstva dne [datum] žalobkyně na dotaz žalovaného a citaci zápisu z jednání rady uvedla, že informaci uvedenou v zápisu z jednání Rady [územní celek] ze dne [datum] obdržela. Žalovaný vyjádření žalobkyně při jednání rady označil za lež (videozáznam ze zasedání zastupitelstva).

8. Soud i s ohledem na pokyn odvolacího soudu se nezabýval dalšími kauzami uvedenými žalovaným, ve kterých se žalobkyně měla dopouštět lží, když tyto nebyly uváděny ve výrocích žalovaného, které jsou předmětem řízení a nejsou přímo skutkovým základem tvrzení žalované nebo jeho hodnotících soudů na adresu žalobkyně. Soud tak do hodnocení důkazů nezahrnul další důkazy provedené rozvahou [právnická osoba] a.s., informacemi z katastru nemovitostí, listinami vyhotovenými Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, odboru podpory korporátního řízení a kontroly, směrnicí města [číslo] 2016. Soud dále zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazu výslechem žalobkyně dokladem o zastávání funkce starosty, dopisem žalobkyně z [datum], výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], zpracovatele žádosti o dotaci na rekonstrukci měšťanského domu, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], smlouvou o poskytování služeb anonymizace, emailem zastupitelce [příjmení], Zpravodajem 2, 3, 5/ 2020, [číslo], výslechem [jméno] [příjmení], Zpravodajem Města Albrechtic 9/ 2020 článkem žalovaného na straně 1, výslechem [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], návrhy žalovaného na provedení důkazu výslechem žalovaného, žalobkyně, osvědčením o vzniku mandátu člena zastupitelstva, výslechem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], videozáznamem z 8., 9., 10., 13., 15., 16., 18. a 20. jednání zastupitelstva města, zápisem z jednání z 15. a 27. zasedání rady města, Zpravodajem Města Albrechtic [číslo], 2, [číslo], 3, [číslo], články z Deníku [webová adresa], STA Bruntálsko, Právo z [datum], [webová adresa] z [datum], videozáznamem ze zasedání zastupitelstva 9, 10, 11, 15 zasedání zastupitelstva (podle návrhu ze dne [datum] str. 9), metodickým doporučením MV ČR 2018, výslechem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], dokumentem„ prodej dříví firmě [právnická osoba] – shrnutí, vyjádření odboru veřejné správy, dozoru a kontroly ze dne [datum], zprávou o výsledku přezkoumání hospodaření města za rok 2016, žádostí o zařazení bodu do programu jednání 19. ZM, žádostí o zařazení bodu do programu jednání 23. ZM, článkem„ Názor zastupitele – komentář k průběhu 20. veřejného zasedání zastupitelstva“, odpovědí KHS MSK ze dne [datum], doporučením MV ČR ke konání zastupitelstev obcí v době nouzového stavu, vyjádřením odboru veřejné správy, dozoru a kontroly MV ČR z [datum], článkem„ Názor zastupitele“ – zpravodaj [číslo], emailem„ RE: zpravodaj článek z [datum], stránkami Ministerstva kultury k dotačnímu programu v kauze měšťanský dům, výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], zápisy o jednání s firmou [právnická osoba]

9. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům.

10. Podle ust. § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

11. Podle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku, ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

12. Podle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku, člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

13. Podle ust. § 2951 odst. 2 občanského zákoníku, nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

14. Žalobkyně uplatnila podanou žalobou dva nároky z porušení práva na ochranu osobnosti. Obecným předpokladem pro vznik odpovědnosti z porušení práva na ochranu osobnosti je existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající v porušení či ohrožení osobnosti člověka, neoprávněnost či protiprávnost tohoto zásahu, existence příčinné souvislosti mezi zásahem a jeho neoprávněností. Žalobkyně tvrdila porušení osobnostního práva na ochranu cti a lidské důstojnosti dvěma skutky žalovaného nepravdivými písemnými projevy difamačního charakteru. Soud se tak musel zabývat kolizí ústavních práv na ochranu osobnosti a svobody projevu. Při jejím řešení bylo třeba hodnotit obecná kritéria, a to povahu výroku (skutkové tvrzení či hodnotící soud), obsah výroku, formu výroku, postavení kritizované osoby, porušení soukromé či veřejné sféry kritizované osoby, chování kritizované osoby, autora výroku, kdy byl výrok pronesen. Prvním skutkem je písemné tvrzení žalovaného, že vedení města cenzuruje projevy občanů a že starostka Města Albrechtic Ing [celé jméno žalobkyně] připustila cenzuru názoru občanů ve videozáznamu z 15. jednání zastupitelstva města. V tomto případě se jedná o skutkové tvrzení s hodnotícím soudem, kdy žalovaný v článku ve zpravodaji uvedl, že byl zveřejněn zvukově upravený videozáznam z 15. jednání zastupitelstva, cenzuru připustila žalobkyně (skutkové tvrzení), kdy toto jednání hodnotil jako cenzuru ze strany žalobkyně (hodnotící soud). V řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně se aktivně svým jednáním podílela na částečné anonymizaci videozáznamu. Skutkové tvrzení žalovaného je tudíž nepravdivé a jako takové porušující osobnostní právo žalobkyně na ochranu důstojnosti a cti. Obsah výroku byl ryze politický, tedy vyjádření zastupitele na adresu starostky, s čímž úzce souvisí i postavení kritizující a kritizované osoby a veřejná sféra této osoby, která byla předmětem výroku. Jednalo o výrok politický, u kterého je poskytována silná ochrana práva na svobodu projevu. [příjmení] výroku byla slušná bez expresivních výrazů. Soud zohlednil skutečnost, že výrok byl pronesen v místním tisku s dosahem na širokou veřejnost, která není obeznámena s postupem orgánů veřejné moci při ochraně osobních údajů (GDPR). Z tohoto pohledu výrok žalovaného i použitý výraz„ cenzura“ byl jednoznačně difamačního charakteru snižujícím důstojnost a čest žalobkyně. Žalovaný neprokázal pravdivost skutkového tvrzení, že žalobkyně upravila či provedla cenzuru záznamu. Soud má za to, že právo na ochranu osobnosti žalobkyně požívá větší ochrany než na právo na svobodu projevu žalovaného. Zároveň neshledal jiné okolnosti vylučující protiprávnost jednání žalovaného. Soud v této části žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zveřejnit po právní moci rozsudku na nejbližším veřejném zasedání zastupitelstva města Město Albrechtice omluvu žalobkyni tak, jak je uvedeno ve výroku II. shora.

15. Pokud se týče druhého skutku, a to jednání žalovaného spočívajícího v hodnotícím soudu o lhaní žalobkyně v příloze emailu ze dne [datum] pod označením Názor zastupitele – reakce na článek paní starostky a v emailu s Předmětem: RE: Článek do zpravodaje„ Názor zastupitele – reakce na článek paní starostky“ ze dne [datum], zabýval se soud pravdivostním základem tohoto hodnotícího soudu. V samotných výrocích opíral žalovaný svůj hodnotící soud o tvrzení, že žalobkyně lže v článku ve zpravodaji z června 2020, že anonymizaci provádí pověřenec Mikroregionu Krnovsko. Jako lež označil v emailu vyjádření žalobkyně ve stejném článku zpravodaje, že v článku zpravodaje žalovaný hodnotil práci pana [příjmení]. Jako lež lze posoudit vyjádření žalobkyně o tom, že anonymizaci provádí pověřenec. Tuto lež žalobkyně pronesla jak ve zpravodaji, tak na veřejném zasedání zastupitelstva. Informaci o tom, že článek žalovaného ve zpravodaji útočil na osobu pana [příjmení] lze považovat spíše za zavádějící a účelovou ze strany žalobkyně, nikoliv jako lež. Částečně lze proto hodnotící soud žalovaného považovat za podložený pravdivostním základem. Žalovaný ve svém hodnotícím soudu uvedl, že žalobkyně lže nejen ve zpravodaji a zastupitelstvu, ale i na radě, navíc že lhaní nabírá od února na intenzitě. Soud nepovažuje za nezbytné, aby z výroku byl patrný pravdivostní základ pro lhaní žalobkyně ve všech úrovních (zpravodaj, rada, zastupitelstvo) i pro zvyšování intenzity jejího lhaní. Za podstatné považuje to, že byl ve výroku pravdivostní základ pro„ lhaní žalobkyně“ obsažen. Z dalších okolností, které souviseli s proneseným soudem žalovaného, lze za skutkový základ hodnotícího soudu s přihlédnutím k tomu, že emaily byly adresovány zastupitelům obce, nikoliv široké veřejnosti, považovat nepravdivou informaci žalobkyně pronesenou na jednání rady města a zastupitelstva o tom, že nebylo vyhověno žádosti města o čerpání veřejných dotací z tzv. Norských fondů. Z hlediska časového přitom jednotlivá jednání a výroky obou účastníků navazovali, kdy v únoru 2020 proběhlo 15. zasedání zastupitelstva, následně byl zveřejněn upravený videozáznam ze zastupitelstva, [datum] se žalobkyně vyjadřovala ve věci Norských fondů na jednání rady města, [datum] se žalobkyně vyjadřovala ve věci anonymizace záznamu na zasedání zastupitelstva a [datum] se na zasedání zastupitelstva vyjadřovala žalobkyně ke kauze Norských fondů. V červnu 2020 vyšli články účastníků ve zpravodaji města. Soud má za to, že pravdivý skutkový základ hodnotícího soudu žalovaného byl prokázán i přesto, že skutkový základ v celém svém rozsahu nebyl ve výroku žalovaného obsažen, ale vyplýval také z časové souslednosti jednotlivých jednání, dále místního a věcného kontextu, kdy se jednalo výroky adresované zastupitelům města, kteří byli účastni jednotlivým jednáním a výrokům obou účastníků. Z pohledu shora uvedených obecných kritérií se jednalo o výrok žalovaného opět politického charakteru vůči žalobkyni coby starostce města dotýkající se její veřejné sféry, navíc adresovaný nikoliv„ široké veřejnosti“, ale pouze zastupitelům města, nikoliv expresivní formy. Navíc je třeba zdůraznit v neprospěch žalobkyně, že výroku žalovaného předcházelo veřejné vyjádření žalobkyně v reakci na článek žalovaného, ve kterém se žalobkyně okrajově bránila výroku žalovaného o cenzuře, v převažující části potom ve svém vyjádření podsunula zcela zavádějícím způsobem žalovanému útok proti osobě pana [příjmení] [příjmení] a žalovaného dehonestovala. Žalobkyně tak podnítila žalovaného k další reakci, kdy žalovaný se proti tvrzení žalované ohradil v emailu ze [datum]. Soud neshledal protiprávnost zásahu výroku žalovaného do práva žalobkyně na ochranu osobnosti z důvodu prokázání pravdivostního základu výroku, rovněž z důvodu uplatnění práva žalovaného na svobodu projevu v rámci politické diskuse v tomto případě vylučujícího protiprávnost zásahu do práva žalobkyně. Žalobu v tomto bodě zamítl.

16. Dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu soud účastníkům nepřiznal náhradu účelných nákladů řízení s ohledem na poměr úspěchu obou účastníků ve sporu.