19 C 79/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Stehlik Vodrážkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným zmocněncem Mgr. jméno příjmení, narozeným datum bytem adresa o zaplacení částky 142 323,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 142 323,14 Kč s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 142 323,14 Kč od 8. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 142 323,14 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních po sobě jdoucích splátkách po 10 000 Kč splatných vždy do 15. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to až do úplného splacení jistiny a příslušenství, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 40 283,30 Kč, a to v pravidelných měsíčních po sobě jdoucích splátkách po 10 000 Kč splatných vždy do 15. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po splacení jistiny a příslušenství dle výroku I. tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, Mgr. jméno příjmení, advokátky, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu, ve znění doplnění žaloby, domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 142 323,14 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen,,právní předchůdkyně‘‘) dne 29. 9. 2016 smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. bankovní účet, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 617 881 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované na základě informací sdělených žalovanou, porovnáním příjmů a výdajů žalované se statistickými daty. Rovněž před poskytnutím úvěru prověřila žalovanou v registrech bankovních i nebankovních klientských informací, jakož i z vlastních systémů. Na základě takto shromážděných dat právní předchůdkyně žalobkyně neshledala, že by u žalované byla dána obava, že nebude schopna poskytnutý úvěr splácet. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu se sjednaným 6,90 % ročním úrokem spolu s poplatky souvisejícími s pokynutím úvěru a jeho správou v měsíčních splátkách. Jelikož žalovaná tomuto svému závazku nedostála ani přes upomínky s upozorněním na zesplatnění celého zůstatku na úvěrovém účtu, byl úvěr ke dni 30. 6. 2021 zesplatněn. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 142 323,14 Kč. Žalovaná po zesplatnění úvěru uhradila část dlužné částky, konkrétně splátkami ze dne 10. 8. 2021, 19. 8. 2021 a 20. 8. 2021, v celkové výši 182,43 Kč, které byly započítány na příslušenství. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Žalovaná na dluh ničeho neuhradila ani na základě zaslané předžalobní upomínky. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení dlužné částky 142 323,14 Kč spolu se smluvním 6,90 % ročním úrokem ode dne 8. 7. 2021 (tj. od následujícího dne po dni, kdy platby žalované tyto úroky přestávaly krýt) a zákonným úrokem z prodlení ode dne 1. 7. 2021 (tj. od data následujícího po dni zesplatnění), jdoucím z dlužné jistiny 142 323,14 Kč až do zaplacení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že úvěr poskytnutý právní předchůdkyní žalobkyně ve výši 617 881 Kč si půjčovala za účelem podpory podnikání svého syna Mgr. jméno příjmení, které bylo v roce 2015 zasaženo protiústavní novelou zákona o spotřebních daních. Žalovaná měla představu, že syn za ní bude závazek splácet a v okamžiku, kdy dojde k obnovení ústavního pořádku a zrušení důsledků protiústavních pokut a exekucí celního úřadu do podnikání a života jejího syna, bude synovi poskytnuta náhrada škody, ze které se úvěr doplatí jednorázově, resp. bude uhrazen v termínech, v jakých byl ujednán. K tomu však nedošlo. První žaloby proti rozhodnutí celního úřadu byly skončeny v roce 2019 u Ústavního soudu celkovým nepochopením vzniklého problému soudní moci. Z toho důvodu byla v roce 2020 otevřena nová kauza, která 7. 11. 2022 dospěla kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu. To vedlo k tomu, že na základě pokuty celního úřadu žalovaná, jakož i její syn nebyli schopni splácet zesplatněné úvěry v bankách. Navíc je žalovaná přesvědčena, že došlo k pochybení na straně zaměstnanců právní předchůdkyně žalobkyně, kteří vedli rozdílné stavy dokumentace s faktickým stavem nastavení účtů, což nakonec vyústilo v insolvenční návrh na syna žalované, a to v únoru 2020 Krajským soudem v Praze byl pak na syna žalované datum vyhlášen konkurz vedený pod sp. zn. insolvenční spisová značka. Za situace, kdy žalovaná cítí škodu způsobenou jejímu synovi právní předchůdkyní žalobkyně, jakož i sobě vlastní, považuje za nepřestavitelné, že by měla (byť ze svého) cokoliv na sjednaný úvěr hradit, zatímco její syn čelí celním úřadům, neschopné soudní moci, nečinné policii a státnímu zastupitelství a šikanózním insolvenčním návrhům. Až do rozhodnutí o žalobě o šikanózním návrhu České spořitelny proto nebude cokoliv na dluh hradit.

3. Žalobkyně k procesnímu stanovisku žalované uvedla, že úvěr byl žalovanou sjednán pro konsolidaci jiného úvěru. Skutečnost, zda předchozí půjčené prostředky žalovaná ve skutečnosti poskytla svému synovi, je v projednávané věci irelevantní. Rozhodné pro danou věc je, zdali žalovaná finanční prostředky čerpala, což žalovaná ve svém odporu nevyvrací, a zdali je ve sjednaných splátkách uhradila, což naopak žalovaná neprokazuje, ba ani netvrdí. V případě, že mezi žalovanou a jejím synem existovala dohoda, že bude splátky hradit místo ní, a pokud syn z jakéhokoliv důvodu takto nečinil, jde o vztah mezi žalovanou a třetí osobou. Žalobkyně není odpovědná za jakékoliv dohody o splácení a ani není povinna brát v potaz, že taková dohoda mezi žalovanou a třetí osobou nebyla dodržena. Rovněž důvod nesplácení daného úvěru třetí osobou je pro žalobkyni a dané soudní řízení irelevantní. Pokud žalovaná dále uvádí, že je v této situaci z důvodu porušování ústavních práv jejího syna a dále opakovaného rozhodování orgánů veřejné moci v neprospěch jejího syna, se dle žalobkyně rovněž jedná o skutečnosti, které pro dané soudní řízení nejsou rozhodné. Žalobkyně pak vyslovila souhlas s případným uložením peněžitého plnění ve splátkách.

4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 29. 9. 2016 bylo zjištěno, že na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 617 881 Kč s tím, že úvěr bude veden na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Úvěr byl sjednán na splacení dluhů vyplývajících z poskytnutí úvěru na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Účastníky bylo dohodnuto, že peníze z úvěru budou nejpozději do 14. 10. 2016 převedeny přímo na příslušný účet k úhradě pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně podle sjednaného účelu a případný přebytek převeden na bankovní účet určený žalovanou. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně úvěr splatit spolu s úrokem sjednaným ve výši 6,90 % ročně v 68 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 11 008 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje dnem 17. 10. 2016 a uhradit jí sjednané poplatky. Úroky z úvěru i ceny za úkony jsou připisovány k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce a jsou klientem spláceny společně s pravidelnými splátkami úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna použít provedené splátky k úhradě nejdříve splatného peněžitého závazku žalované z této smlouvy, s nímž je žalovaná v prodlení, a to nejprve k úhradě nákladů spojených s případným vymáháním pohledávky a příslušenství pohledávky. Dále bylo účastníky ujednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat splacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím v případě prodlení žalované se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo se splacením více než dvou splátek v dohodnuté lhůtě, a dále též účtovat z nesplacených částek úrok z prodlení.

6. Žalobkyně na doložení ověřování úvěruschopnosti žalované a její platební historie předložila výsledky dotazů na insolvenční rejstřík, databázi neplatných dokladů, databázi CCB, dále výpisy z osobního účtu žalované za období od 1. 9. 2015 do 29. 9. 2016, jakož i žádost o poskytnutí úvěrového produktu, ve které jsou zaznamenány informace poskytnuté žalovanou.

7. Z podkladů pro soudní řízení k úvěrovému účtu ze dne 1. 9. 2021 ve spojení s výpisem z účtu soud zjistil, že žalovaná čerpala poskytnutý úvěr v plné výši 617 881 Kč dne 29. 9. 2016, přičemž jí byl současně naúčtován poplatek za vyřízení úvěru ve výši 5 000 Kč. Žalovaná hradila sjednané splátky nepravidelně, proto jí byly účtovány (kromě úroků) úroky z prodlení a poplatky. Ke dni 30. 6. 2021 byl zůstatek úvěru zesplatněn s tím, že pohledávka na úvěrovém účtu – jistina úvěru – k tomuto datu činila celkem 142 323,14 Kč.

8. Z výpisu z úvěrového účtu žalované č. bankovní účet za období od 29. 9. 2016 do 31. 12. 2016 bylo zjištěno, že z poskytnutého úvěru byla částka 393 479,20 Kč použita na konsolidaci úvěru vedeného právní předchůdkyní žalobkyně na úvěrovém účtu č. bankovní účet, přičemž zbývající částka 224 401,80 Kč byla poukázána na osobní účet žalované (č. bankovní účet).

9. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 30. 6. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovanou o tom, že ode dne 30. 6. 2021 je celá zbývající částka úvěru splatná a je nadále úročena smluvním úrokem i úrokem z prodlení. K datu 30. 6. 2021 žalovaná dlužila celkem 143 287 Kč a byla vyzvána k úhradě tohoto dluhu.

10. Z přehledu o umořování dluhu za období od 30. 6. 2021 do 10. 3. 2022 se podává, že po zesplatnění celého úvěru žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně splátku ve výši 32,43 Kč dne 10. 8. 2021, splátku ve výši 50 Kč dne 19. 8. 2021 a splátku ve výši 100 Kč dne 20. 8. 2021, které byly započteny na příslušenství.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny bylo dále zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou žalobkyni a žalovanou o této skutečnosti písemně vyrozuměla (doloženo oznámením o postoupení pohledávky ze dne 10. 9. 2021).

12. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní upomínkou ze dne 10. 3. 2022 ke splnění jejího závazku z úvěrové smlouvy (k datu 20. 3. 2022 v celkové výši 157 361,38 Kč) s upozorněním na jeho vymáhání soudní cestou. Odeslání upomínky žalované je prokazováno přiloženou detailní informací k zásilkám.

13. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 29. 9. 2016 smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 617 881 Kč a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně tento úvěr spolu se sjednaným 6,90 % ročním úrokem splatit v 68 pravidelných splátkách ve výši 11 008 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje dnem 17. 10. 2016, a hradit též ceny spojené s poskytnutím a správou úvěru a s jeho případným vymáháním. Protože však žalovaná takto poskytnutý a v plné výši čerpaný úvěr řádně nesplácela, vyzvala ji právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou ke splnění dluhu ve stanovené lhůtě do 30. 6. 2021, v důsledku jejíhož marného uplynutí prohlásila zůstatek úvěru s příslušenstvím za splatný k uvedenému datu, a to v souladu se smluvním ujednáním. Dlužná jistina úvěru tak činí celkem 142 323,14 Kč.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle § 1968 věta prvá o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. Na podkladě shora uvedených skutečností soud v daném případě dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně je po právu. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě se věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve sjednané výši a žalovaná se jej zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Jelikož však žalovaná tento svůj smluvní závazek porušila, neboť poskytnutý úvěr řádně nesplácela, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna úvěr včetně úroků a všech ostatních finančních závazků žalované vůči ní v souladu s podmínkami prohlásit za okamžitě splatný a vyzvat žalovanou k jeho úhradě. Žalovaná však na výzvu k úhradě nereagovala. V řízení bylo dále prokázáno, že předmětná pohledávka včetně jejího příslušenství byla postoupena na žalobkyni, která se tím stala aktivně věcně legitimovaná k vymáhání dlužné částky. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaná své závazky vyplývající z uzavřené smlouvy řádně a včas neplnila a svým povinnostem nedostála. Ze všech uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 142 323,14 Kč spolu s úrokem ve výši 6,90 % ročně z částky 142 323,14 Kč (představované dlužnou jistinou úvěru) ode dne 8. 7. 2021 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 142 323,14 Kč od 1 7. 2021 do zaplacení tak, jak žalobkyně požadovala.

19. Lhůtu k plnění ve výroku I. soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. a umožnil žalované uhradit peněžité plnění ve splátkách; s přihlédnutím ke stanovisku žalobkyně ohledně úhrady dluhu ve splátkách. Výši splátek soud stanovil tak, aby se žalobkyni jako věřiteli dostalo plného uspokojení pohledávky v přiměřené lhůtě. Za takovou lhůtu lze v souladu s ustálenou rozhodovací praxí nalézacích soudů považovat období ne delší než cca dva a půl roku od právní moci rozsudku. Této lhůtě a celkové výši dlužné částky odpovídají pravidelné měsíční splátky ve výši uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku. Plnění ve splátkách přitom bylo žalované umožněno pod sankcí ztráty výhody splátek, z čehož plyne, že poruší-li žalovaná svoji povinnost a neuhradí-li včas byť jedinou splátku, vzniká tím žalobkyni jakožto věřiteli možnost vymáhat splnění celého dluhu najednou. Je tak zcela na žalované, zda využije poskytnutou možnost vyřešit své závazky úhradou ve splátkách, či nikoliv, čímž žalobkyni vznikne právo přistoupit k vymáhání celého zůstatku dluhu najednou.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 40 283,30 Kč Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 694 Kč a náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem v celkové výši 26 100 Kč za pět úkonů právní služby po 5 220 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění, vyjádření ze dne 27. 3. 2023, účast při jednání soudu dne 6. 10. 2023), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 1 500 Kč za pět úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v citovaném znění, z náhrady za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 400 Kč za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč a z náhrady cestovních výdajů, jejichž výše činí dle vyhlášky č. 191/2023 Sb. částku 586,20 Kč, a to za účast při jednání u Okresního soudu v Berouně dne 6. 10. 2023 při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) ve výši 5,20 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr benzinu dle § 4 písm. a) ve výši 41,20 Kč za použití osobního automobilu tovární značky HYUNDAI, se spotřebou pohonné hmoty 6,10 l /100 km a o celkové ujeté vzdálenosti 76 km na trase obec - obec a zpět; vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., představovanou částkou 6 003,11 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty.

21. Lhůtu k plnění ve výroku II. soud rovněž stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř., v podrobnostech soud odkazuje na odst. 16 tohoto odůvodnění. Ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Berouně ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.