214 C 13/2023

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Tankó ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 15. 7. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 470 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 22. 6. 2021 do 14. 7. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 200 000 Kč od 15. 7. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 70 000 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 200 000 Kč od 12. 11. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 78 289,8 Kč k rukám zástupce žalované, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou (respektive návrhem na vydání platebního rozkazu) ze dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 500 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 200 000 Kč od 15. 7. 2021 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 70 000 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 200 000 Kč od 12. 11. 2022 do zaplacení.

2. Žalobkyně ve své žalobě uvádí, že dne , datum, uzavřela se žalovanou a jejím zemřelým manželem, panem , jméno FO, , (oba dále jen jako „prodávající“) kupní smlouvu o převodu bytových jednotek, vymezených podle zákona o vlastnictví bytů v budově č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, zastavěná plocha a nádvoří, způsob ochrany rozsáhlé chráněné území, a to následujících bytových jednotek:a) bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , způsob využití byt a k ní se vážící spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vzhledem k celku na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , b) bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , způsob využití byt a k ní se vážící spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vzhledem k celku na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , c) bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , způsob využití byt a k ní se vážící spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vzhledem k celku na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , d) bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , způsob využití byt a k ní se vážící spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vzhledem k celku na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , e) bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , způsob využití byt a k ní se vážící spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vzhledem k celku na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , f) bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , způsob využití byt a k ní se vážící spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vzhledem k celku na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen „nemovitosti“).Za nemovitosti měla žalobkyně zaplatit celkem částku ve výši 1 300 000 Kč, přičemž z toho částka ve výši 200 000 Kč měla být uhrazena při podpisu smlouvy, částka ve výši 100 000 Kč měla být uhrazena do 14 dnů ode dne podpisu smlouvy, a částka ve výši 1 000 000 Kč měla být zaplacena prostřednictvím advokátní úschovy. Žalobkyně uvádí, že už dne , datum, zaslala prodávajícím na bankovní účet částku 30 000 Kč jako zálohu na kupní cenu nemovitostí, z důvodu, že manžel žalované potřeboval nutně peníze na nákup invalidního vozíku. Dále pak žalobkyně tvrdí, že dne , datum, , po ověření podpisů na kupní smlouvě, předala prodávajícím v hotovosti částku 200 000 Kč a následně dne , datum, i další část kupní ceny ve výši 70 000 Kč. Dle názoru žalobkyně se však kupní smlouva stala neplatnou z důvodu nemožnosti plnění, když po smrti manžela žalované byly nemovitosti žalovanou převedeny na 3. osobu. Proto žalobkyně žádá po žalované vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu již zaplacené kupní ceny ve výši celkem 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. K tomu však žalobkyně požaduje i náhradu škody ve výši 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, a to z důvodu, že žalobkyně si poté, co si nevyřídila hypoteční úvěr od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a.s., pro splnění smlouvy zapůjčila od pana , jméno FO, 1 000 000 Kč za smluvní úrok ve výši 200 000 Kč, avšak ani po zapůjčení prostředků nedošlo k naplnění smlouvy z již uvedeného důvodu, že nemovitosti byly převedeny žalovanou na 3. osobu. Žalobkyni tedy měla vzniknout škoda ve výši smluvního úroku, který musela zaplatit za zapůjčení finančních prostředků, které následně nemohly být využity pro svůj účel, tj. k zaplacení doplatku kupní ceny. Co se týče příčinné souvislosti, uvádí žalobkyně, že nebýt převedení nemovitostí na 3. osobu, mohla být smlouva dodržena a smluvní úrok by byl nutným nákladem, který musela žalobkyně vynaložit s ohledem na nevyřízení hypotéky, a nesla by jej ze svého a po právu, avšak při převedení nemovitostí došlo pouze k tomu, že se žalobkyni bezdůvodně snížil majetek o částku 200 000 Kč.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Dle žalované částka 30 000 Kč zaplacená žalobkyní měla být úhradou dlužného nájmu, a nikoliv zaplacením části kupní ceny nemovitostí. Dále žalovaná rozporuje, že by žalobkyně prodávajícím uhradila při podpisu smlouvy částku 200 000 Kč a má za to, že tato hotovostní transakce v této výši neproběhla, a současně rozporuje, že by žalobkyně předala prodávajícím dne , datum, částku ve výši 70 000 Kč. Pokud jde o nárok na náhradu škody, žalovaná jej zcela neuznává, a uvádí k tomu, že je vinou žalobkyně, že se jí nepodařilo si vyjednat hypoteční úvěr, ze kterého měl být hrazen doplatek kupní ceny ve výši 1 000 000 Kč, ostatně pokud žalobkyně měla nějaké potíže s vyřízením úvěru, měla požádat prodávající o změnu sjednaného platebního režimu, avšak tak se nestalo. Z důvodu řádného nezaplacení části kupní ceny byla zrušena smlouva o advokátní úschově, která byla párovou smlouvou ke smlouvě kupní, a došlo tak ke zhroucení dojednaného platebního systému na úhradu kupní ceny za nemovitosti. Žalovaná má tedy za to, že nemůže odpovídat za škodu, kterou nezpůsobila, když žalovaná si sama zvolila jiné než předem dohodnuté financování kupní ceny. Na závěr namítá i nedostatek v pasivní legitimaci, kdy dle názoru žalované by měli být pasivně legitimovaní v této věci všichni dědicové po jejím manželovi.

4. Soud vzal dle § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), za nesporná následující shodná skutková tvrzení účastníků: Mezi žalobkyní a prodávajícími byla uzavřena dne , datum, písemná dohoda, která byla označena jako „Kupní smlouva o převodu bytových jednotek“, na základě které měli prodávající převést vlastnictví nemovitostí na žalobkyni a žalobkyně měla za tento převod vlastnictví prodávajícím uhradit částku v celkové výši 1 300 000 Kč, a dále písemná dohoda nazvaná „Smlouva o advokátní úschově“, která určovala pravidla a proces pro zaplacení části kupní ceny ve výši 1 000 000 Kč. Zánik advokátní úschovy ke dni , datum, byl žalobkyni i žalované sdělen oznámením ze dne , datum, . K úmrtí manžela žalované došlo dne , datum, . Nedošlo k naplnění Kupní smlouvy o převodu bytových jednotek. Nemovitosti byly převedeny na 3. osobu. Dne , datum, byla zaslána žalované předžalobní upomínka.

5. K tomu soud uvádí, ač si je vědom zákazu opisu provedených důkazů dle § 157 odst. 3 o.s.ř., musí minimálně zmínit za účelem většího porozumění odůvodnění rozsudku, že v Kupní smlouvě o převodu bytových jednotek bylo dohodnuto, že za nemovitosti bude zaplaceno 1 300 000 Kč, a to tak, že při podpisu smlouvy bude uhrazeno v hotovosti 200 000 Kč, do 14 dnů od podpisu smlouvy bude uhrazeno 100 000 Kč převodem na účet prodávajících, a 1 000 000 Kč bude uhrazen prodávajícím z hypotečního úvěru, prostřednictvím složení částky do advokátní úschovy. Mimo jiné bylo v této smlouvě ujednání o tom, že uzavřením smlouvy pozbývají platnosti veškerá předchozí ujednání učiněná jak v ústní, tak písemné podobě, a také to, že v případě zamítnutí návrhu na zápis vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí pro žalobkyni, zavazují se smluvní strany uzavřít novou smlouvu. Ke smlouvě o advokátní úschově soud pouze blíže uvádí, že měla omezenou platnost 30 dnů od podpisu, tj. od , datum, do , datum, . K nenaplnění Kupní smlouvy o převodu bytových jednotek budiž řečeno, že se tak stalo jak z důvodu převodu nemovitostí na 3. osobu, tak z důvodu nezaplacení celé kupní ceny, když už nešlo zaplatit část kupní ceny přes advokátní úschovu a smluvní strany si nedojednali žádnou změnu platebního systému.

6. Soud dále z provedeného dokazování zjistil následující:- Žalobkyně dne , datum, zaslala na účet manžela žalované částku ve výši 30 000 Kč, která byla zálohou na kupní cenu nemovitostí (důkaz: detail o pohybu na účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vedeném u , právnická osoba, ., ze dne , datum, , příjmový doklad ze dne , datum, , příjmový doklad ze dne , datum, , příjmový doklad ze dne , datum, , příjmový doklad ze dne , datum, , příjmový doklad ze dne , datum, ). Dle názoru soudu uhrazená částka ve výši 30 000 Kč nepředstavuje úhradu dlužného nájemného, neboť nájemné bylo dle doložených příjmových dokladů ke dni zaslání finančních prostředků uhrazeno a nebyl tedy prokázán žádný dluh, který by měl být touto částkou plněn. Uhrazená částka proto je dle názoru soudu zálohou na úhradu kupní ceny nemovitostí, jak tvrdí žalobkyně.- Žalobkyně od svého přítele, pana , jméno FO, , získala dne , datum, částku ve výši 270 000 Kč, kterou mu slíbila vrátit, a tuto pak předala prodávajícím (k rukám manžela žalované), kdy dne , datum, bylo předáno 200 000 Kč a dne , datum, bylo předáno 70 000 Kč (důkaz: doklad o výběru hotovosti z účtu ze dne , datum, , Kupní smlouva o převodu bytových jednotek ze dne , datum, , a svědectví , jméno FO, ). K tomuto soud vysvětluje, že nemá pochyb o tom, že si žalovaná od svého přítele obdržela finanční prostředky k úhradě kupní ceny. Soud vyšel jak z dokladu o výběru hotovosti, tak z bezprostředního svědectví přítele žalobkyně, který důvěryhodně popsal proč jí peníze dal a jak s penězi bylo naloženo. Soud si je vědom osobních vazeb mezi svědkem a žalobkyní, avšak osobní vazby bez dalšího nezpůsobují nevěrohodnost svědka. Svědectví v daném případě bylo konzistentní a dle názoru soudu získaného bezprostředním výslechem svědka bylo svědectví neovlivněné osobními vazbami a svědek vypovídal pravdu. O pravdivosti a věrohodnosti svědectví také hovoří to, že svědek s ohledem na dobu událostí (2,5 let starých), o kterých svědčil, si nevzpomínal přesně na data a bližší podrobnosti, avšak v hrubých obrysech soudu sdělil, co se tehdy dělo, zejména, že ho žalobkyně prvně požádala o poskytnutí částky ve výši 300 000 Kč a následně žádala už jen 270 000 Kč, které jí poskytl s tím, že mu poskytnuté peníze vrátí, a dále že dopravoval žalobkyni do nějaké uličky za obchodem , Anonymizováno, ve , adresa, , kde šla prodávajícím předat před ním přepočítanou částku ve výši 70 000 Kč. Soud následně zjistil z veřejně dostupných map, že za prodejnou , Anonymizováno, se nachází , adresa, a vedle ní také , adresa, , tj. adresa trvalého pobytu žalované (, adresa, ) a adresa posledního pobytu manžela žalované (, adresa, ). K tomu je vhodné poznamenat, že je nerozhodné, na které konkrétní adrese byly peníze předány. I tato drobnost ve výpovědi vypovídá o věrohodnosti svědka a zapadá do tvrzeného popisu událostí. Pokud jde o předání částky 200 000 Kč, tak prodávající podepsali v Kupní smlouva o převodu bytových jednotek ze dne , datum, , že částku obdrželi. Pokud žalovaná namítá, že při podpisu smlouvy nebyly předány peníze, ale nějaké peníze (v neznámé výši) později téhož dne předala žalobkyně manželu žalované, uvádí k tomu soud, že věří, že bylo předáno právě smluvených 200 000 Kč, a žalovaná ani neprokázala ničeho jiného. Ostatně finanční prostředky nemusí být předány ihned k podpisu smlouvy, avšak dle názoru soudu je vyhovujícím způsobem, když jsou předány v den podpisu smlouvy, jak bylo učiněno v tomto případě. O tom, že byla předána částka 200 000 Kč dne , datum, i 70 000 Kč dne , datum, prodávajícím skrz zesnulého manžela žalované svědčí řetězec přímých i nepřímých důkazů, a to podpis na smlouvě, svědectví, a také skutečnost, že žalobkyně si obstarala právě finanční prostředky v celkové výši 270 000 Kč, a nikoliv v částce jiné.- Žalobkyně uzavřela s , jméno FO, dne , datum, písemnou dohodu nazvanou „Smlouva o zápůjce“, na základě které obdržela finanční prostředky ve výši 1 000 000 Kč, které zavázala se vrátit společně s částkou 200 000 Kč, přičemž žalobkyně uhradila následně , jméno FO, částku v celkové výši 1 200 000 Kč (důkaz: Smlouva o zápůjčce ze dne , datum, , detail pohybu na účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, , potvrzení o splácení jistiny zápůjčky ze dne , datum, , potvrzení o splacení úroků ze zápůjčky ze dne , datum, , detail o pohybu na účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, a , datum, ). S ohledem na provedené bankovní transakce soud a předložená potvrzení o vrácení nemá pochyby o tom, že peníze byly skutečně poskytnuty a vráceny. Pokud jde o to, že dle tvrzení žalobkyně, že místo vrácení 200 000 Kč byly jako ekvivalent předány 4 zlaté mince, nemá to žádný vliv na splnění povinnosti z dohody. Dle soudu žalobkyně vrátila 1 000 000 Kč a dále i 200 000 Kč a je lhostejné, zda v podobě finančních prostředků či v ekvivalentu zlatých mincí.- Po úmrtí manžela žalované bylo vypořádáno jeho společné jmění se žalovanou, a to tak, že žalovaná prakticky získala všechny aktiva ze společného jmění manželů a do dědictví pak připadla pouze pohledávka vůči žalované z titulu vypořádání společného jmění manželů, kterou na základě dohody dědiců získala žalovaná (důkaz: usnesení Okresního soudu v Bruntále č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ).

7. Soud neprovedl pro nadbytečnost některé navrhované důkazy, a to konkrétně výslech žalobkyně, výslech žalované, důkaz dědickým spisem Okresního soudu Bruntál sp. zn. , spisová značka, , kromě usnesení č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , výslech svědka , jméno FO, , důkaz předložením zlatých mincí, výslech svědkyně , jméno FO, z , právnická osoba, v , Anonymizováno, a výslech svědkyně , jméno FO, z , právnická osoba, v , Anonymizováno, . Pokud jde o výslechy , jméno FO, a , jméno FO, , měly sloužit pouze k ověření způsobu podepisování smlouvy (respektive ověřování podpisů), který však nemá přímý vliv na souzenou věc. Výslech , jméno FO, ani předložení zlatých mincí by nepřinesly nové skutečnosti, které by mohly ovlivnit skutkový stav věci, jen by potvrzovaly již soudem zjištěné skutečnosti. Taktéž dokazování celým dědickým spisem bylo nadbytečné, když zásadní je pouze výše zmíněné usnesení, z něhož plyne způsob vypořádání SJM žalované a jejího manžela a pak i dědictví po manželovi žalované. Co se týče výslechu žalobkyně a žalované, tak ani jedna nedorazila na žádné jednání u soudu, a soud nepovažoval za nutné provádět jejich výslech a kvůli tomuto dále odročovat jednání, i když zde byl návrh na provedení jejich výslechu. Soud však měl na paměti, že výslech účastníků by mohl provést jen jestli s tím účastník souhlasí a dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak, v daném případě však soud neměl ani výslovný souhlas a také skutkový stav prokázal jinak, a to jak mezi účastníky nespornými skutečnostmi, výslechem svědka, či prostřednictvím písemných důkazů.

8. Závěr soudu o skutkovém stavu je následující: Žalobkyně dne , datum, zaslala na účet manžela žalované částku ve výši 30 000 Kč, která byla zálohou na kupní cenu nemovitostí. Mezi žalobkyní a prodávajícími byla uzavřena dne , datum, písemná dohoda, která byla označena jako „Kupní smlouva o převodu bytových jednotek“, na základě které měli prodávající převést vlastnictví nemovitostí na žalobkyni a žalobkyně měla za tento převod vlastnictví prodávajícím uhradit částku v celkové výši 1 300 000 Kč, a dále písemná dohoda nazvaná „Smlouva o advokátní úschově“, která určovala pravidla a proces pro zaplacení části kupní ceny ve výši 1 000 000 Kč. Žalobkyně předala prodávajícím (k rukám manžela žalované) dne , datum, částku ve výši 200 000 Kč a dne , datum, pak ještě částku 70 000 Kč. Sjednaná dohoda nazvaná „Smlouva o advokátní úschově“ zanikla ke dni , datum, . Žalobkyně uzavřela s , jméno FO, dne , datum, písemnou dohodu nazvanou „Smlouva o zápůjce“, na základě které obdržela finanční prostředky ve výši 1 000 000 Kč, jenž zavázala se vrátit společně s částkou 200 000 Kč, a které měla využít pro zaplacení kupní ceny nemovitostí, když nedostala hypoteční úvěr, přičemž žalobkyně uhradila následně , jméno FO, částku v celkové výši 1 200 000 Kč. K úmrtí manžela žalované došlo dne , datum, . Po úmrtí manžela žalované bylo vypořádáno jeho společné jmění se žalovanou, a to tak, že žalovaná prakticky získala všechny aktiva ze společného jmění manželů a do dědictví pak připadla pouze pohledávku vůči žalované z titulu vypořádání společného jmění manželů, kterou na základě dohody dědiců získala žalovaná. Nedošlo k naplnění dohody nazvané „Kupní smlouva o převodu bytových jednotek“. Nemovitosti byly převedeny na 3. osobu.

9. Dle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

10. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Dle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

12. Dle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Dle ustanovení § 2006 odst. 1 a 2 o. z. stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době. Nemožnost plnění prokazuje dlužník.

15. Dle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

17. Dle ustanovení § 2913 odst. 1 o. z. Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

18. Dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

19. Právní hodnocení soudu je uvedeno v následujících odstavcích.

20. Sjednaná písemná dohoda označená jako „Kupní smlouva o převodu bytových jednotek“, na základě které měli prodávající převést vlastnictví nemovitostí na žalobkyni a žalobkyně měla za tento převod vlastnictví prodávajícím uhradit částku v celkové výši 1 300 000 Kč je v souladu § 2079 a násl. o. z. platně uzavřenou smlouvou kupní.

21. Za situace, kdy článek XIII. Závěrečná ujednání a konkrétně jeho bod 13. 1. kupní smlouvy ruší veškerá předchozí ujednání smluvních stran učiněných před podpisem smlouvy, tak i jakékoliv zaplacení zálohy na kupní cenu učiněné před podpisem smlouvy, je účinností smlouvy bezdůvodným obohacením dle § 2991 o. z. Jinak řečeno zaplacená částka 30 000 Kč je ode dne uzavření kupní smlouvy, tj. ode dne , datum, bezdůvodným obohacením z důvodu, že tato částka byla plněna z právního důvodu (dřívějšího ústního ujednání o zaplacení zálohy na kupní cenu), který odpadl (byl zrušen kupní smlouvou). Žalobkyně má tedy právo na vrácení částky 30 000 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o. z., jehož výše byla určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne , datum, (tj. dne následujícího po uzavření kupní smlouvy, díky které odpadl dřívější důvod úhrady). Žalobkyní žádané zákonné úroky z prodlení za období od , datum, do , datum, musel soud zamítnout, neboť nárok na ně za toto období nevznikl s ohledem na výše uvedené.

22. Pokud však žalovaná hradila prodávajícím (k rukám manžela žalované) dále část kupní ceny v rozsahu celkem 270 000 Kč, má soud za to, že se nemůže domáhat vydání bezdůvodného obohacení v tomto rozsahu, neboť tato částka byla plněna na kupní smlouvu, která je stále platná (nebyla vypovězena, nezanikla dohodou, odstoupením, ani jiným způsobem), a proto soud žalobu v tomto rozsahu zamítl. Soud podotýká, že nedodržení sjednaného způsobu úhrady částky 70 000 Kč, která měla být placena bezhotovostním převodem, nemá žádného vlivu, neboť hotovostním předáním byla konkludentně (mlčky) akceptována změna způsobu placení této částky. Jiná situace by byla, kdyby byla hotovostní platba odmítnuta s ohledem na dřív sjednaný bezhotovostní způsob úhrady.

23. Pokud je poukazováno na skutečnost, že je zde absolutní nemožnost plnění, které zapříčinil zánik kupní smlouvy, soud se s tímto neztotožňuje. V dané věci jsou dva základní faktory, kvůli kterým nedošlo k naplnění smlouvy, avšak které nevedou k absolutní nemožnosti plnění. Prvním z nich je převod nemovitostí na 3. osobu. Skutečnost, že nemovitosti byly převedeny na 3. osobu, neznamená v poměrech stávajícího občanského zákoníku, že nelze bez dalšího kupní smlouvu již nikdy splnit. V souladu s ustanovením výše citovaného § 2006 o. z. není plnění nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek a s většími náklady. Promítnuto na tento případ to znamená, že pokud byly převedeny nemovitosti na 3. osobu, neruší se automaticky původní kupní smlouva, ale závazek převést nemovitosti na žalobkyni dál trvá. Nelze totiž vyloučit, že by šlo za ztížených podmínek kupní smlouvu dodatečně splnit tak, že se nemovitosti vykoupí (třeba i za vyšší kupní cenu, nežli původně byla získána) zpět za účelem splnění kupní smlouvy a převedení nemovitostí v katastru nemovitostí na žalobkyni. Teprve za situace, že aktuální vlastník by nebyl schopný či ochotný ani za vyšší cenu prodat žalobkyni nemovitosti, mohlo by se mluvit o nemožnosti plnění. V daném řízení však nebylo tvrzeno, a tudíž ani prokazováno, že by žalobkyně činila jakékoliv úkony k získání nemovitostí zpět, tj. soud nemůže určit, že by plnění bylo nemožné. Ostatně obecná skutečnost, že prodávající není vlastníkem nějaké věci, nezpůsobuje bez dalšího (ať už počáteční či následnou) neplatnost závazku, neboť prodávající osoba je povinna si věc opatřit. Obdobný závěr zastává i Nejvyšší soud, viz jeho rozsudek ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 29 Cdo 2601/2016. Druhým faktorem, kvůli kterému nedošlo k řádnému naplnění kupní smlouvy je skutečnost, že nebyla uhrazena kupní cena dle kupní smlouvy a také dle dohody nazvané „Smlouva o advokátní úschově“, která je dle názoru soudu platnou inominátní (nepojmenovanou) smlouvou v souladu s § 1746 odst. 2 o. z. V samotné kupní smlouvě není uvedeno do kdy má být uhrazena částka 1 000 000 Kč, která měla být získána z hypotečního úvěru, pouze to, že bude placena skrz sjednanou advokátní úschovu, která dle smlouvy o advokátní úschově trvala od , datum, do , datum, . Soud si je vědom toho, že žalobkyně nezískala včas hypoteční úvěr a kvůli tomu byla zrušena smlouva o úschově, avšak s ohledem na to, že v samotné smlouvě není ujednána přesná doba, do kdy má být částka 1 000 000 Kč doplacena, s ohledem na ujednání o tom, že v případě zamítnutí návrhu na zápis vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí pro žalobkyni, zavazují se smluvní strany uzavřít novou smlouvu, a také vlivem toho, že od smlouvy nebylo odstoupeno ani nebyla jinak zrušena, má soud za to, že žalobkyně i prodávající měli úmysl uzavřít případně novou smlouvu, pokud by původní smlouva nemohla plnit sjednaný účel – převedení vlastnického práva za úplatu. Ostatně i z dalších závěrečných ustanovení se podává úmysl stran mít platnou smlouvu nežli neplatnou, i v případě, že by některé ujednání bylo neplatné či neúčinné. I když tedy byla smlouva o advokátní úschově do jisté míry smlouvou párovou, doplňující smlouvu kupní, nic nebránilo, respektive nebrání účastníkům, aby si domluvili novou úschovní smlouvu a splnili tak kupní smlouvu. Jinak řečeno „zhroucení platebního systému“ vlivem toho, že nelze využít původní smlouvu o advokátní úschově, není absolutní, neboť jde vyřešit novou smlouvou o advokátní úschově, případně jinou domluvou na změně platebního systému, a to zvlášť za situace, kdy dle smlouvy chtějí být účastníci vázání smlouvou a případné neplatné či neúčinné ujednání mají nahradit jiným. Je nutné také přihlédnout k tomu, že pokud jsou schopni účastníci udělat celou novou smlouvu v případě zamítnutí návrhu na vklad do katastru, tím spíš by měli být schopni změnit si platební podmínky. Výkladem ad maiori ad minus (od většího k menšímu) tedy soud dospěl k tomu, že jakékoliv nedostatky v platebním systému nemůžou vést k absolutní neplatnosti smlouvy za stavu, jaký byl soudu účastníky předestřen, když si můžou platební systém sami opravit.

24. Dle soudu žalobkyně správně označila žalovanou za pasivně legitimovanou osobu, neboť žalovaná je jediná pasivně legitimovaná osoba v této věci. To vyplývá ze skutečnosti, že žalovaná se stala po smrti manžela vlastnicí nemovitostí, avšak z titulu vypořádání společného jmění manželů, a nikoliv z titulu dědictví (viz usnesení Okresního soudu v Bruntále č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ). Pokud tedy přešla veškerá aktiva (včetně nemovitostí) ze společného jmění manželů na žalovanou, nelze uvažovat o tom, že by pasivum spočívající v závazku dodržet kupní smlouvu nepřešlo pouze na žalovanou v důsledku vypořádání společného jmění manželů, ale přešla by na všechny dědice z titulu dědictví. Takový způsob uvažování by byl proti dobrým mravům, protože ostatní dědici nedostali nemovitosti (neboť ty ani nepřešli do dědictví vlivem vypořádání společného jmění manželů), a proto nemůžou být vázaní povinností splnit kupní smlouvu, tj. převést nemovitosti na žalobkyni. Jinak řečeno, pokud byla žalovaná po smrti svého manžela jedinou vlastnicí nemovitostí, měla smlouvu splnit ona sama. Smlouva tak zůstala platná, jen na straně prodávajících figurovala pouze žalovaná jako výhradní vlastnice nemovitostí, a nikoliv už manželé jako společní vlastníci nemovitostí.

25. Pokud jde o náhradu škody ve výši 200 000 Kč, nelze dle názoru soudu žalobkyni ani tento nárok přiznat, a proto musel žalobu i v tomto rozsahu zamítnout. V daném případě nepochybně škoda (tj. prakticky zmenšení majetku žalobkyně) vznikla, neboť žalobkyní dne , datum, uzavřená písemná dohoda s , jméno FO, nazvaná „Smlouva o zápůjčce“, byla skutečně dle § 2390 o. z. smlouvou o zápůjčce, kdy za poskytnutí zápůjčky žalobkyně musela uhradit úroky (lhostejno zda v penězích či nějakém jiném ekvivalentu) dle § 2392 odst. 1 o. z. v hodnotě 200 000 Kč. Tato škoda však je pouze zvýšeným nákladem žalobkyně, který vynaložila, aby mohla splnit platnou smlouvu, když nezískala hypoteční úvěr. Aby mohla být žaloba na náhradu škody úspěšná, je nutné mimo jiné dovodit i tzv. kauzální nexus, tj. vztah mezi škodou (zde zaplacením úroků ve výši 200 000 Kč) a zaviněným jednáním žalované. Teprve pokud by žalovaná způsobila vznik škody a bez jejího chování by ke vzniku škody nedošlo, může být nárok oprávněný. V daném případě však nelze bez dalšího dovodit, že by žalovaná mohla za vznik škody. Žalovaná počítala s tím, že žalobkyně bude mít zajištěno financování prostřednictvím hypotečního úvěru, kdy toto vyplývalo ze smlouvy, a proto nemůže odpovídat za to, že si žalobkyně bez jejího vědomí zajistila jiné financování. Ostatně žalobkyně si zapůjčila finanční prostředky na úhradu části kupní ceny nemovitostí, avšak nedomluvila se s žalobkyní na novém způsobu zaplacení, nelze tedy žádat po žalované nahrazení škody, kterou ani nemohla předpokládat. Jiná situace by byla, kdyby se žalobkyně s žalovanou domluvila na nových podmínkách hrazení části kupní ceny, v důsledku toho si zapůjčila finanční prostředky a pak by nedošlo k naplnění smlouvy, to však nebyl tento případ.

26. Soud o náhradě nákladů řízení rozhodl ve smyslu § 142 odst. 3 a 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), přičemž se musel zabývat poměrem úspěchu a neúspěchu. V dané věci byla žalovaná v drtivé většině úspěšná a neúspěšná pouze v nepatrné části, proto soud rozhodl, že žalobkyně nahradí žalované 100 % jejich nákladů řízení. Náklady řízení žalované představuje odměna za zastoupení stanovená dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve výši 10 300 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž zástupce žalované učinil v dané věci 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne , datum, , doplnění rozhodných skutečností ze dne , datum, , vyjádření k doplnění žaloby ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, , účast u jednání dne , datum, ), proto odměna činí celkem 61 800 Kč, a dále byla ke každému úkonu právní služby přiznána náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč/úkon, tedy celkem za šest úkonů 1 800 Kč, a to v souladu s § 13 odst. 4 advokátního tarifu, dále náhrada za zmeškaný čas při cestě zástupce na jednání k soudu a zpět, kdy za dvě cesty z , adresa, a zpět náleží 4 x 100 Kč za každou započatou půlhodinu dle ust. § 14 odst. 3 cit. vyhlášky. Při cestě na jednání z , adresa, a zpět bylo použito osobní vozidlo Volkswagen , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , palivo nafta, kdy bylo při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km ujeto celkem 100 km. Cena spotřebovaného paliva při ceně 34,4 Kč/l činila 182,32 Kč a sazba základní náhrady za použití dopravního prostředku dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, pro rok 2023 činila 5,2 Kč/1 km, tedy v daném případě 520 Kč. Jelikož zástupce žalované je plátcem daně z přidané hodnoty, byla žalobkyni z odměny za zastoupení, náhrady hotových výdajů, cestovného, a náhrady ztraceného času zástupce v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána i náhrada 21 % DPH ve výši 13 587,48 Kč. Náklady řízení žalované tak celkem činily 78 289,8 Kč, a právě tuto částku je žalobkyně povinna uhradit žalované. Jelikož žalovanou, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit tuto náhradu k rukám advokáta žalované.

27. Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

28. Na závěr si soud dovoluje apelovat na účastníky, aby i přes tento vydaný rozsudek zkusili najít smírné řešení svých vzájemných nedořešených (právních i neprávních) vztahů. Lidové přísloví praví, že „i ten nejhorší smír je lepší než nejlepší rozsudek“. Nejinak je tomu i v této věci, neboť soudu byla předložena věc k řešení a soud ji dle platného práva vyřešil. Vyřešil tím všechny spory mezi účastníky? Bohužel nikoliv, naopak lze říci, že pootevřel Pandořinu skříňku, ze které budou vyplouvat další problémy, které jen budou vyostřovat spor mezi účastníky a můžou vyvolat další soudní řízení. Je tedy na samotných účastnících, aby se přičinili o vyřešení svých problémů.