38 C 245/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Silvií Hodaňovou a přísedících přísedící ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o 171.093 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 242.850 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále soudní poplatek ve výši 3.588 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále náklady státu ve výši 1.297 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 52.230,01 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne [datum] domáhá zaplacení částky 171.093 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení, a to z titulu nároku na odstupné. Žalobu odůvodňuje tím, že dne [datum] jej žalovaná odvolala z funkce obchodního ředitele závodu [anonymizováno] a dne [datum] mu doručila dopis obsahující výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce s odůvodněním, že pro něj nemá jinou vhodnou práci, a že s ohledem na § 73a zákoníku práce mu nevzniká nárok na odstupné. Žalobce pak u jednání (dne [datum]) doplnil, že pozice obchodního ředitele byla obsazena až půl roku poté, co žalobce dostal výpověď, a tudíž trvá na tom, že po jeho obchodu nebyla obsazena. Dle přesvědčení žalobce byla funkce obchodního ředitele zrušena s jeho odchodem, čemuž odpovídá nejen organizační schéma společnosti. Na jednání dne [datum] soud připustil změnu (rozšíření) žaloby, k návrhu žalobce, a to na částku 242.850 Kč.

2. Žalovaná žalobní návrh neuznala a uvedla, že žalobce byl žalovanou písemně odvolán z místa vedoucího zaměstnance u žalované dokumentem ze dne [datum] a došlo tak k zániku sjednaného druhu práce obchodního ředitele. Dále pak postupovala žalovaná podle § 73a odst. 2 zákoníku práce, kdy se s ohledem na [anonymizováno] stav a kvalifikaci žalobce snažila dohledat jiné vhodné pracovní zařazení, ale takové však nenašla. Proto podle § 73a odst. 2 zákoníku práce, nastala fikce výpovědního důvodu podle § 52 písm. c) zákoníku práce, a proto dala žalovaná žalobci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce, z důvodu nadbytečnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaná neměla pro žalobce jinou vhodnou pracovní pozici, byla nucena žalobci doručit výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost vzniklou důsledkem organizační změny spočívající v odvolání z funkce obchodního ředitele, která byla žalobci doručena fikcí dne [datum]. Na podporu své argumentace žalovaná rovněž upozornila na rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], vedené pod spisovou značkou [spisová značka], kterým byla zamítnuta v plném rozsahu žaloba žalobce na neplatnost skončení pracovního poměru. Vzhledem k probíhajícímu odvolacímu řízení je rozhodnutí dosud nepravomocné. Žalovaná je přesvědčena, že postupovala v souladu se zákonnými ustanoveními (§ 73a zákoníku práce, § 52 písm. c) zákoníku práce), podle kterých je speciálně upraven režim odstupného v § 73a odst. 2 zákoníku práce, kdy odstupné zaměstnanci náleží jen pro případ, že byl odvolán z důvodu zrušení jeho pracovní pozice. Žalovaná však uvádí, že místo obchodního ředitele zrušeno nebylo a dosud existuje, nýbrž že k odvolání žalobce došlo v důsledku nespokojenosti s jeho výsledky. Žalovaná pak u jednání (dne [datum]) doplnila, že pozice obchodního ředitele nadále existuje a je v současnosti obsazená [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Pozice zůstala neobsazená, neboť obsazení obchodního ředitele není otázka dnů ani týdnů. Nadto došlo v květnu [rok] ke vstupu nového vlastníka, v důsledku čehož došlo ke zrušení [anonymizováno] ke konci roku [rok], to však není dle přesvědčení žalované v příčinné souvislosti s odvoláním a výpovědí žalobce.

3. Provedeným dokazování zjistil soud následující skutkový stav věci: Dne [datum] uzavřeli účastníci [anonymizováno] smlouvu, která upravuje podmínky výkonu funkce [anonymizována dvě slova] a rovněž v plném rozsahu nahradila pracovní smlouvu ze dne [datum]. Byla sjednána mzda ve výši [částka] měsíčně, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s platností od [datum]. Podle čl. 5 odst. 3 této [anonymizována dvě slova] byla sjednána možnost odvolání z funkce ze strany zaměstnavatele či odstoupení z funkce ze strany zaměstnance, dle zákonné opory v ustanovení § 73 zákoníku práce. Žalovaný byl tímto odvolán z funkce [anonymizována dvě slova] žalované, a to ke dni doručení tohoto odvolání, čímž dochází k zániku [anonymizována dvě slova]. Pracovní poměr však tímto nekončí s ohledem na čl. 5 odst. 4 [anonymizována dvě slova], pouze se přestává řídit podmínkami dle této smlouvy. Z manažerské smlouvy rovněž nikterak nevyplývá, že by se měla vztahovat pouze na závod [anonymizováno] (manažerská smlouva). Dopisem ze dne [datum] žalovaná odvolala žalobce z funkce [anonymizována dvě slova] závodu ke dni doručení odvolání, dle svědků žalobce toto odvolání četl a byl s ním seznámen dne [datum] v [údaj o čase] hodin a odmítl podepsat převzetí. Žalobce byl v tomto odvolání rovněž vyzván k tomu, aby se dostavil na personální oddělení za účelem prodiskutování možného pracovního zařazení (odvolání z funkce). Následujícího dne dala žalovaná žalobci výpověď z pracovního poměru, tedy dne [datum]. Výpověď odůvodňuje žalovaná tím, že dne [datum] byl žalobce odvolán z funkce obchodního ředitele. Lustrací personálních možností zjištěno, že není možné nabídnout jinou vhodnou pracovní pozici, a tedy za těchto okolností došlo k zániku druhu sjednané práce, přičemž není možné nabídnout jiný druh sjednané práce. Tímto tedy vypověděla pracovní poměr pro nadbytečnost, vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatel o jiných organizačních změnách. Těmito jinými organizačními změnami bylo odvolání z funkce obchodního ředitele ze dne [datum]. Výpověď žalobce četl, ale odmítl stvrdit její převzetí podpisem, byla tedy doručena fikcí na pracovišti za účasti tří svědků dne [datum] v [údaj o čase] hodin (výpověď z pracovního poměru ze dne [datum]). Ze svědeckých výpovědí ([anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], dále jako„ svědecké výpovědi“) soud zjistil, že pozice [anonymizována dvě slova] po tomto odvolání zůstala neobsazená, neboť obsazení [anonymizována dvě slova] není otázka dnů ani týdnů. V prosinci [rok] teprve docházelo k jednání s potenciálními zájemci (měli být tři), ohledně možného vstupu do společnosti, nebylo však zřejmé, co se bude dít se žalovanou a jejími závody. Nic v prosinci [rok] nenasvědčovalo tomu, že by mělo dojít ke zrušení závodu [anonymizováno]. Ke vstupu nového vlastníka došlo až v květnu [rok], v důsledku čehož došlo k útlumu a následnému zrušení závodu [anonymizováno] ke konci roku [rok], to však nebylo v prosinci [rok] možné předvídat.

4. Vzhledem k tomu, že soud měl skutkový stav dostatečně za prokázaný, další navrhované listiny neprováděl pro jejich nadbytečnost.

5. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobce byl zaměstnancem žalované a na základě manažerské smlouvy ze dne [datum] byl jmenován do pozice [anonymizována dvě slova]. V této pozici byl až do svého odvolání listinou ze dne [datum]. Následně dne [datum] byla žalobci dána ze strany žalované výpověď z pracovního poměru podle § 52c zákoníku práce, pro nadbytečnost s tím, že v současné době nemá pro žalobce jiného vhodného zaměstnání. Žalobce s touto výpovědí nesouhlasil a trval na svém dalším zaměstnávání. Žalobce mimo jiné tvrdil, že jeho pozice [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] byla zrušena a nebylo mu vyplaceno odstupné. Soud však provedeným dokazováním nemá za prokázané, že by již v prosinci [rok] bylo patrné, jaký bude další organizační vývoj žalované, případně zda a v jakém rozsahu bude zachován její provoz. Žádná z provedených listin ani žádná ze svědeckých výpovědí neprokázala, že by již v prosinci [rok] bylo zřejmé, že do společnosti vstoupí nový vlastník, a tím spíše nebylo zřejmé, jaké by takový nový vlastník měl se společností eventuální, zejména organizační, záměry.

6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jako„ zákoník práce“). Podle § 53 písm. c) zákoníku práce, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Podle § 73 odst. 2 zákoníku práce, jestliže je zaměstnavatelem jiná právnická osoba než uvedená v § 33 odst. 3 nebo fyzická osoba, může být s vedoucím zaměstnancem dohodnuta možnost odvolání z vedoucího pracovního místa podle odstavce 3, je-li zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může tohoto místa vzdát. Podle § 73a odst. 1 zákoníku práce, odvolání nebo vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance musí být provedeno písemně. Výkon práce na pracovním místě vedoucího končí dnem následujícím po doručení odvolání nebo vzdáním se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa uveden den pozdější. Podle § 73a odst. 2 zákoníku práce, odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho [anonymizováno] stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c); odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny.

7. Předmětem sporu v projednávané věci je posouzení nároku na odstupné ve vztahu k ustanovení § 73a odst. 2 a § 52 písm. c) zákoníku práce. Žalobce byl odvolán z funkce [anonymizována dvě slova] a následně mu byl výpovědí ukončen pracovní poměr u žalované (jak uvedeno shora) podle § 73a odst. 2 zákoníku práce, z důvodů podle § 52 písm. c) zákoníku práce. K tomuto soud uvádí, že podle § 73a odst. 2 in fine zákoníku práce, odstupné náleží v případě, že by rozvázání pracovního poměru žalobce po odvolání z místa vedoucího zaměstnance bylo v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny (srov. § 52 písm. c) zákoníku práce). Podle § 73a odst. 2 zákoníku práce dochází k fikci rozvázání pracovního poměru z výpovědního důvodu podle § 52 písm. c), pokud zaměstnavatel nemá pro zaměstnance, který byl odvolaný z vedoucího místa, jiné vhodné místo. Jinak řečeno, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď s odvoláním se na § 52 písm. c) zákoníku práce, aniž by se pro naplnění tohoto výpovědního důvodu opravdu vyžadovalo, aby byl zaměstnanec pro zaměstnavatele skutečně nadbytečným, vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, o technickém vybavení nebo o snížení stavu zaměstnanců nebo o jiných organizačních změnách. Znamená to tedy, že fakticky nemusela žalovaná rozhodovat o organizační změně nebo provádět nějaké organizační změny, kterými by se žalobce stal nadbytečným a jeho nadbytečnost vychází z fikce v případě, že zaměstnavatel nemá pro zaměstnance odvolaného z vedoucí pozice odpovídající zaměstnání. V tomto řízení pak bylo prokázáno, že zaměstnavatel neměl pro žalobce odpovídající práci, kterou by mohl vykonávat s ohledem na svůj zdravotní stav a kvalifikaci. Je pravdou, že pozice obchodního ředitele již nebyla obsazována, nelze však v poměrech projednávané věci uzavřít, že by tomu tak bylo v důsledku organizační změny. V předmětném období, tedy v prosinci 2020, žalovaná byla teprve ve fázi příprav a eventualit, co se týče nového vlastníka, a nebylo v té době zřejmé, zda ke vstupu nového vlastníka dojde, a tím spíše nebyly známy jeho případné organizační záměry.

8. Soud dospěl k závěru, že žalovaná v době, kdy dávala žalobci výpověď, ještě vědět nemohla o tom, že bude ukončen provoz závodu [anonymizováno] a nemohla to ani předpokládat. Z toho důvodu nelze rovněž usuzovat, že by žalovaná měla v úmyslu zrušit pozici obchodního ředitele v důsledku organizačních změn. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl a žalobci tudíž nevzniká nárok na odstupné. Vzhledem k tomu, že soud shledal nárok na odstupné nedůvodný jako celek, nezabýval se blíže rozsahem požadované částky. Vzhledem k tomu, že na jednání dne [datum] žalobce navrhl změnu (rozšíření) žaloby ve smyslu § 95 odst. 1 o. s. ř. a soud této změně návrhu dle citovaného ustanovení vyhověl, došlo ke změně (rozšíření) předmětu řízení z částky 171.093Kč na částku 242.850 Kč. S ohledem na tuto změnu žaloby je třeba vybrat doplatek na soudním poplatku ve výši 3.588 Kč, k jehož zaplacení je žalobce s ohledem na procesní neúspěch zavázán. Žalobce je tedy povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále soudní poplatek ve výši 3.588 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce je dále povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále náklady státu ve výši 1.297 Kč, vzniklé v důsledku svědecké účasti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 52.230,01 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 171.093 Kč sestávající z částky 7.980 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1.765,30 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 882,65 Kč za 60 ujetých km v částce 482,65 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 7,1 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 882,65 Kč za 60 ujetých km v částce 482,65 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 7,1 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 43.165,30 Kč ve výši 9.064,71 Kč.