38 C 40/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci žalovanou dopisem ze dne 27. 11. 2020, je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 16.037,08 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále náklady státu ve výši 989,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci žalovanou dopisem ze dne 27. 11. 2020 je neplatná. Žalobu odůvodnil tím, že pokud jde o výpovědní důvody, tak je pravdou, že u něj byl prováděn test na přítomnost návykových látek, který jeden potvrdil přítomnost návykové látky a druhý ji vyvrátil. Dále pak namítá, že pokud bylo požití návykové látky zjištěno již dne 28. 4. 2020, pak mělo být výpovědním důvodem pro závažné porušení pracovních povinností a výpověď 27. 11. 2020 je podána po uplynutí 2 měsíční lhůty. K dalšímu skutku, který mu byl vytýkán, uvádí, že dne 19. 9. 2020 byla sobota, tedy den, kdy žalobce neměl pracovní směnu, ale nabídl se, že v práci vypomůže, v průběhu práce se mu udělalo špatně a tak raději práci ukončil a následně telefonicky informoval nadřízeného a poté byl 2 týdny na nemocenské s anonymizováno. Pokud jde o další skutek, tak 29. 10. 2020 v době 12:03 hodin byla na pracovišti přestávka a žalobce telefonoval v pracovní věci se skladníkem jméno příjmení a kvůli telefonování si z obličeje sundal roušku. Pokud jde o další skutek dne 27. 11. 2020, tak žalobce popírá, že by veřejně označil jednatele žalované za blbce a magora.

2. Žalovaný žalobu neuznal, uvedl, že dne 19. 9. 2020 byla skutečně sobota a žalobce měl pracovat od 5 hodin do 13 hodin. Dodatečně žalovaný zjistil, že žalobce si měl odskočit pro vajíčka, což sdělila jméno příjmení. Následně, když se vracel do práce, uviděl před budovou s místem výkonu práce vozidlo jednatele společnosti, a proto šel raději domů. Zaměstnanci včetně zaměstnance pak mají povinnost v případě opuštění svého pracoviště toto sdělit svému nadřízenému a to je jméno příjmení. Pokud jde o další skutek, pak přestávku, jak vyplývá ze zmíněného pracovního režimu žalobce, přestávku na oddech má žalobce do 12 hodin, pokud jde o osobu jméno příjmení, pak se jedná o pracovníka právnická osoba, který není osobou, která je určená pro komunikaci s právnická osoba Dále také žalovaný uvádí, že k telefonátu mělo dojít v kanceláři svědka příjmení, které není místem výkonu práce žalobce a žalobce v této kanceláři neměl co dělat.

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Účastníci uzavřeli dne datum pracovní smlouvu s druhem práce režijní pracovník manipulant s místem výkonu práce obec a číslo na dobu určitou, která byla dodatkem pracovní smlouvy ze dne datum změněna na dobu neurčitou (pracovní smlouva). Žalovaný žalobci dal výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce, kdy uvádí, že podáním ze dne 20. 7. 2020 byl písemně upozorněn pracovník na porušování povinností vyplývající z právních předpisů, když dne 28. 4. 2020 v 9:16 hodin se podrobil kontrole zaměstnavatele na přítomnost alkoholu či návykových látek a ve slinách žalobce byla zjištěna přítomnost omamných látek. Podáním ze dne 7. 10. 2020 byl žalobce upozorněn na porušování povinnosti vyplývajících z právních předpisů vztahující se k vykonávané práci, když dne 19. 9. 2020 provedl zaměstnavatel v době od 9:45 hodin do 10:15 hodin kontrolu dodržování pracovní doby v místně výkonu práce, tj. na adrese obec a číslo a bylo zjištěno, že v daném časovém úseku na pracovišti žalobce nebyl. Dále dne 27. 11. 2020 byl písemně upozorněn na porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k vykonávané práci, když dne 29. 10. 2020 v 12:03 hodin byl přistižen, že v pracovní době telefonuje žalobce ze svého soukromého telefonního přístroje a navíc neměl nasazený ochranný prostředek dýchacích cest. Po upozornění na shora uvedené porušení pracovních povinností jednatele společnosti pana jméno příjmení před dalšími současně přítomnými zaměstnanci jméno příjmení a jméno příjmení označil za magora a blbce, který společnost zaměstnavatele společně s jeho otcem Ing. jméno příjmení firmu položí. Tedy se shora uvedeného je zřejmé, že opakovaně závažně porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se na zaměstnancem vykonávané práce, přičemž byl v době posledních 6 měsíců opakovaně upozorněn na skutečnost, že v souvislosti s porušením povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci na možnost výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce, proto tímto dal žalovaný žalobci výpověď z pracovního poměru.

4. Dopisem ze dne 7. 10. 2020 byl žalobce žalovaným upozorněn, že dne 19. 9. 2020 byla provedena v době od 9:45 do 10:15 kontrola dodržování pracovní doby a bylo zjištěno, že ve shora uvedeném časovém úseku nebyl žalobce na místně výkonu práce přítomen. Následně žalobce kontaktoval telefonicky svého zaměstnavatele, že do práce v uvedený den nepřijde, když pečuje o nemocnou matku. Zaměstnavatel toto kvalifikoval jako závažné porušení povinností a upozornil na možnost výpovědi (upozornění na porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci).

5. Dopisem ze dne 27. 11. 2020 byl žalobce žalovaným upozorněn na porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k vykonávané práci, když dne 29. 10. 2020 byl jednatelem zaměstnavatele přistižen v pracovní době ve 12:03 hodin, jak v kanceláři svého nadřízeného telefonuje ze svého soukromého telefonního přístroje a navíc neměl v průběhu pracovní směny nasazen ochranný prostředek dýchacích cest. Po upozornění na shora uvedené porušování pracovních povinností, pak jednatele společnosti před dalšími současně přítomnými zaměstnanci označil magora a blbce, který společnost zaměstnavatele společně s jeho otcem Ing. jméno příjmení firmu položí. Toto bylo kvalifikováno jako porušení povinností vyplývajících z právních předpisů a byl upozorněn žalobce žalovaným na možnost dání výpovědi (upozornění na porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů).

6. Žalobce podepsal dne 11. 3. 2019 doklad o prokazatelném seznámení zaměstnance s pracovním režimem a riziky pro montáž a lisovnu, v němž jsou uvedeny přestávky, kdy zdravotní přestávky jsou v době do 6:50 do 7:00, 7:50 až 8:00, 9:00 až 9:20 je hluková přestávka, 10:30 až 11 je přestávka na jídlo a oddech, 11:50 až 12:00 je zdravotní přestávka, 12:50 až 13:00 je také zdravotní přestávka (doklad o prokazatelném seznámení zaměstnance s pracovním režimem a riziky). Dle výplatního lístku za září 2020 odpracoval žalobce 101 hodin, 9 hodin bylo přesčasových, 9 hodin bylo přesčasových s příplatkem 25 % a 9 hodin byl příplatek za sobotu a neděli. Dále byl v pracovní neschopnosti od 21. do 30. 9., tedy 8 dní (výplatní pásek). Žalovaný pak předložil fotografii, na niž je zachycen žalobce s rouškou nasazenou přes půlku úst a mobilním telefonem v ruce, za ním je svědek jméno příjmení (fotografie).

7. Výpovědí svědka jméno příjmení bylo zjištěno, že tento pracuje v obec ve právnická osoba, kde pracuje na rampě a chystá zakázky pro obec a obec. Pokud něco potřebuje, tak volá ze svého telefonu, aby se domluvil na zakázkách, které má poslat, firemní telefon nemá. Jemu šéfuje paní příjmení, ale pokud tam není, tak zakázky vyřizuje on. Když v zaměstnání nebyla šéfová, tak volal, protože tam nikdo jiný nebyl, proto volal žalobci, protože na jeho šéfa telefon neměl a nikdo jiný tam také nebyl. Konkrétně na to, zda 29. 10. 2020 telefonoval ve 12:05 se žalobcem a kdo inicioval hovor si nevzpomínal.

8. Svědek jméno příjmení vypověděl, že je zaměstnancem žalované na pozici mistr skladník, žalobce je jeho kolegou, který pracoval jako manipulant. Jeho nadřízeným byl pan příjmení, který skončil, pak zástupcem vedoucího byl pan příjmení a nadřízeným je jméno příjmení. Svědek jméno příjmení nebyl přítomen sobotní směně dne 19. 9. 2020. Pokud jde o přestávky tak uvedl, že má přestávku na oddech od 9:30 do 10:00 a pak má přestávku od 12:00 do 12:05, dále uvedl, že přestávek bylo více, ale bylo to pak zrušeno. Dále uvedl, že se každý den objednává materiál od právnická osoba, který objednává on a to výhradně telefonicky. Volají paní příjmení, když tam není, tak je domluveno s paní příjmení, že volají přímo skladníkovi. Volají ze svého služebního telefonu, kterým je pevná linka i ze soukromého. Pohodlnější je volat ze soukromého. Dne 29. 10. 2020 byla přestávka, byli v šatně. Žalobci volal skladník anonymizováno, potřeboval něco na další den. Pak tam přišel jméno příjmení a řešil to se žalobcem, co konkrétně mu vytýkal, to konkrétně neví. Materiál se běžně objednává mezi ráno mezi 7 a 8 hodinou a pak mezi 12 a 14 hodinou. Roušky si v šatně sundával, nosil jí, jen když byl v blízkosti ostatních. Žalobce telefonoval v šatně, za nadřízeného žalobce se nepovažoval. Před tímto incidentem nikdo neříkal, že by žalobce neměl se skladníkem anonymizováno telefonovat, že to není jeho práce. Žalobce běžně telefonoval se skladníkem nebo s paní příjmení s anonymizováno, bylo to denně. Nic hanlivého, či urážlivého na osobu jméno příjmení žalobce nepoužil. Pokud jde o přestávky, tak každý si dával přestávku, tak jak potřeboval.

9. Výpovědí svědka jméno příjmení soud zjistil, že tento byl nadřízeným žalobce, když byl jednatelem ve firmě žalovaného do 30. 3. 2020. Pokud jde o přestávky v práci, tak hlavní přestávka byla 30 minutová a pak byly další 5 minutové přestávky, tak že pracovníci odpracovali 6 hodin a zbytek byly přestávky. Přestávky byly rozepsané. Svědek uvedl, že přestávky nebyly sto procentně dodržovány, uvedl, že pokud byla momentální potřeba, nebo nebyl přítomen mistr, tak žalobce mohl telefonovat s paní příjmení, která byla určena ve právnická osoba jako kontaktní osoba, nebo mistrem montáže z anonymizováno, nebo někdy i přímo se skladníkem. Pokud jde o žalobce, uvedl, že to byl první roky klasický pracovník, který plnil základní úkoly, zásadní problémy s ním nebyly. V pozdějších letech došlo k nepochopení, toho co bude realizováno v dalším období, kdy se začalo s právnická osoba pracovat na vyřízení automatické výroby, kdy měla být vyrobena linka, tak aby pracovníci nemuseli pracovat v tak náročných podmínkách. Padl návrh, aby žalobce zkusil pracovat na montáži zámků, ale žalobce tento návrh odmítl.

10. Svědkyně jméno příjmení uvedla, že byla přítomna sobotní směně dne 19. 9. 2020, žalobce tam byl také, pak odešel. Neví o to, jestli někomu říkal, že bude odcházet, ale oni ho hledali a nemohli ho najít. Nevšimla si, že by byl nemocný. Pokud jde o telefonování, tak když žalobce pracuje jako zásobovač manipulant, dovážel pracovnici materiál. Když něco chybělo, tak telefonoval, buď podnikovým telefonem, ale ten většinou nešel, tak volal ze svého. Dělal to tak i mistr jméno příjmení. Pokud jde o přestávky, tak ty měly co hodinu 5 minut, když přišlo nové vedení, tak se to změnilo a mají přestávky co 2 hodiny. Velkou přestávku mají od 9:30 do 10:00 hodin a pak mají přestávku od 12:00 do 12:05 hodin. Osobně neslyšela žalobce nic vulgárního říci panu příjmení.

11. Svědkyně jméno příjmení uvedla, že byla spolu se žalobcem dne 19. 9. 2020 na sobotní směně. Pracuje ve firmě jako dělnice. Pak přišel pan příjmení starší a mladší a žalobce tam nebyl. Teprve až pan příjmení odjel, tak se žalobce vrátil, vzal si batoh a odešel. Svědkyně mu volala, ale nedovolala se mu, hledala ho a nešla ho, byl pryč více jak hodinu. Neví nic o tom, že by nadával žalobce přímo panu příjmení, jinak na pana příjmení nadával žalobce pořád, nadával mu do kreténů a blbců. Svědkyně uvedla, že zjišťovali i to, zda žalobce nešel k sousedům pro vajíčka, ale tam nešel. Volala pak žalobci i na mobil, ten zvonil, ale nebral ho. Pak žalobce volal do firmy na pevnou linku, to předávali panu příjmení Pan anonymizováno pak svědkyni říkal, že snad měl vést maminku do nemocnice. 12. jméno příjmení, jednatel společnosti uvedl, že dne 19. 9. 2020 v sobotu s majitelem firmy kolem 9 hodiny až 10 hodiny dorazili do firmy. Žalobce byl zapsaný v knize, tak ho hledali a nemohli ho najít. Volala mu i paní příjmení. Dále uvedl, že od pana příjmení z obec ví, že tam byl pro vajíčka. Žalobce pak volal na pevnou linku, že jeho maminka je nemocná, že s ní jel do nemocnice. To volal asi hodinu po tom. V pondělí pak volal, že je nemocný a nastoupil na nemocenskou. Pokud jde o datum 29. 10. 2020, tak hledal žalobce a nemohl ho najít. Šel pak do kanceláře vedoucího, kde byl žalobce s nohama na stole, v ruce měl telefon, proto šel jednatel ven, vzal telefon a vyfotil ho. Žalobce mu pak řekl, že se bavil s panem příjmení, ale on nemá právo se s ním bavit, kontaktní osobou je paní příjmení, která měla být ten den v práci, bylo to ve 12:03 hodin, v té době není přestávka. Platí rozpis přestávek, který žalobce podepsal. Dodržování přestávek kontroloval jednatel. Dále pak jednatel uvedl, že před firmou venku mu přímo do ucha řekl žalobce, že je blbec a magor. Následně pak jednatel uvedl, že hlavní přestávka je od 9:30 do 10:00 a pak od 55 minuty do celé, načež mu byla předestřena listina s přestávkami z 11. 3. 2019 a uvedl, že se tedy spletl.

13. Podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

14. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným méně závažným porušováním povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, závažným porušením povinností vyplývající z právních předpisů vtahujících se k vykonávané práci a porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

15. Podle § 58 odst. 1 zákoníku práce pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

16. Pro posouzení platnosti výpovědi z pracovního poměru není podstatné, jak zaměstnavatel ve výpovědi právně kvalifikuje porušení pracovních povinností vyplývajících z právních předpisů vztahující se zaměstnancem vykonávané práci, ale podstatné je, aby zaměstnavatel výpovědní důvod ve výpovědi skutkově vymezil tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. správním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého předem neomezeného okruhu okolností.

17. Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil pracovní povinnosti méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. V zákoníku, ani v ostatních pracovněprávních předpisem nejsou pojmy méně závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vtahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení pracovních povinností. Vymezení hypotézy právní normy tak závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní povinnosti k osobně zaměstnance, k jeho funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v nichž došlo k porušení pracovních povinností, k zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní povinnosti pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti o rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušení nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby v pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval (viz rozhodnutí NSČR ze dne 6. 5. 2010 21 Cdo 2334/2009).

18. Z tohoto pohledu soud tedy posuzoval jednotlivé výpovědní důvody, pro které byla žalobci dána žalovaným výpověď. Prvním výpovědním důvodem bylo to, že dne 28. 4. 2020 v 9:16 hodin byl žalobce podroben kontrole zaměstnavatele na přítomnost alkoholu či návykových látek a v jeho slinách byla zjištěna přítomnost omamných látek.

19. Soud dospěl k závěru, že tomuto výpovědnímu důvodu nebude provádět další dokazování, a to z toho důvodu, že zjištění, že zaměstnanec je pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek a nemůže tak vykonávat řádně svou práci, je samo o sobě závažným porušením pracovní povinnosti, a to i s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, kdy žalobce vykonával práci, při které manipuloval s díly, které zavážel jednotlivým pracovnicím a pokud by byl pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, tak by mohl způsobit sobě, ale i ostatním zaměstnancům pracovní úraz. Jedná se tak o závažné porušení pracovní povinnosti, pro které mu zaměstnavatel mohl dát výpověď, jednalo by se o samostatný výpovědní důvod. Pokud tak zaměstnavatel neučinil, jednalo se tak o jeho vlastní interní rozhodnutí. O důvodu pro výpověď se zaměstnavatel dozvěděl hned dne 28. 4. 2020 a uplynula mu tak lhůta dvou měsíců, ve kterých mohl dát žalovaný žalobci výpověď. Jedná se přitom o prekluzivní lhůtu podle §58 odst. 1 zákoníku práce, k jejímuž marnému uplynutí soud přihlíží z úřední povinnosti.

20. Pokud jde o další výpovědní důvod, tak tím bylo, že dne 19. 9. 2020 žalobce nebyl v době od 9:45 hodin do 10:15 hodin na pracovišti, kdy zde zaměstnavatel provedl kontrolu. Pokud jde o tento výpovědní důvod, pak soud hodnotí neomluvenou absenci na pracovišti rovněž jako závažné porušení pracovních povinností, pro které by mohl zaměstnavatel dát zaměstnanci ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy se o tomto důvodu dozvěděl výpověď. Tato prekluzivní lhůta by pak uplynula dne 7. 11. 2020. Stejně jako v předchozím případě však zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď až dne 27. 11. 2020, tedy po uplynutí prekluzivní dvou měsíční lhůty, ke které soud z úřední povinnosti přihlédl. Nicméně pokud jde o neomluvenou absenci žalobce na pracovišti, pak je nesporné, že žalobce v době provedení kontroly jednatelem společnosti a vlastníkem společnosti na pracovišti nebyl. Důvody, které uvádí jednatel společnosti a tedy žalovaná, že si měl jít k sousedům koupit vejce, však nebyla potvrzena ani svědeckou výpovědí svědkyně jméno příjmení, která naopak tvrdila, že tam žalobce, kterého hledala s další pracovnicí svědkyní příjmení, nebyl. Sám žalobce pak vysvětluje svou nepřítomnost na pracovišti tím, že jeho mamince nebylo dobře a následně nebylo dobře ani jemu, a proto ze směny odešel a následně od 21. 9. 2020 byl v pracovní neschopnosti, což je zase potvrzeno výplatním lístkem od zaměstnavatele, že tedy v době od 21. 9. do 30. 9. 2020 byl žalobce v pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel pak zřejmě nepřítomnost žalobce na pracovišti nehodnotil jako neomluvenou absenci, když mu sobotní směnu proplatil a jako neomluvenou absenci ji nikde neevidoval. Teprve až následně, tedy po uplynutí určité doby, mu toto porušení povinnosti vytkl písemně dne 7. 10. 2020. Pro zjednodušení však soud uvádí, že neomluvená absence jako taková by měla být závažným porušením pracovní povinnosti a žalobce se o tomto dozvěděl již dne 19. 9. 2020, kdy učinil kontrolu na pracovišti a tedy dvou měsíční lhůta mu uplynula dne 19. 11. 2020.

21. Pokud jde o další výpovědní důvod, pak dne 29. 10. 2020 ve 12:03 hodin byl žalobce přistižen, jak v pracovní době telefonuje ze svého soukromého telefonního přístroje a navíc neměl řádně nasazenou ochranu dýchacích cest. Pokud jde o tento výpovědní důvod, tak soud vytýkané porušení pracovní povinnosti hodnotí jako méně závažné a současně má za to, že výpověďmi slyšených svědků i výpovědí jednatele žalovaného bylo prokázáno, že žalobce použil soukromý telefon v rámci pracovní činnosti, když takto běžně jak on, tak i jméno příjmení ze svých mobilů zajišťovali objednávky pro žalovanou u spřízněné právnická osoba a běžně tak hovořili se skladníkem, mimoto to byl skladník této společnosti, který měl hovor iniciovat. Dále pak v době 12:03 byla u žalované přestávka, kdy žalobce mohl být mimo své pracoviště na šatně a pokud tedy na té šatně telefonoval nebo jiným způsobem se občerstvoval, mohl mít sundanou roušku a mohl v době přestávky i telefonovat ze svého soukromého telefonu. Pokud jde o přestávky, tak shodně všichni svědci uvedli, že přestávka je od 12:00 do 12:05, nikoliv tedy podle písemného rozpisu přestávek, které žalovaný předložil a nakonec takto uvedl přestávky i jednatel společnosti, který se, pokud je o ty přestávky a dobu jejího trvání, pletl. Současně také bylo svědky, ale i bývalým jednatelem potvrzeno, že zdravotní přestávky nebyly dodržovány zaměstnanci. Za této situace soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by došlo k porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, když žalobce jednak běžně používá svůj soukromý telefon pro pracovní účely, zajišťoval tak objednávky u právnická osoba, nadto telefonoval v době, kdy u žalované byla obvyklá přestávka, v této přestávce se nacházel na šatně, kde si z důvodu telefonování posunul roušku. Soud tedy dospěl k závěru, že vytýkaný skutek není zaviněné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisu vztahující se k žalobcem vykonávané práci.

22. Pokud jde o posledně vytýkané, tedy že žalobce měl před dalšími zaměstnanci a to jméno příjmení a jméno příjmení označit jednatele společnosti jméno příjmení za magora a blbce, pak jednatel společnosti uvedl, že toto mu měl žalobce říci na parkovišti do ucha, tedy bez přítomnosti dalších osob, ačkoli ve výpovědi se uvádí, že u toho měli být přítomni další dva zaměstnanci, svědek jméno příjmení nepotvrdil ve své výpovědi, že by slyšel žalobce, že by jednateli společnosti takto nadával, jediným kdo potvrdil, že žalobce na jednatele společnosti nadával, byla svědkyně jméno příjmení, která uvedla, že na pana příjmení žalobce nadával pořád a nadával mu do kreténů a blbců. Nicméně neslyšela, že by takto přímo nadával žalobce panu příjmení. Tedy ani poslední skutek vytýkaný žalobci jako porušení pracovních povinností se nestal tak, jak uvádí žalovaný ve výpovědi, tedy nebylo prokázáno, že by žalobce v přítomnosti dalších zaměstnanců jméno příjmení nadával, označil ho za magora a blbce. Vzhledem k výše uvedenému nebylo prokázáno, že by se dva skutky uvedené ve výpovědi staly, tak jak byly ve výpovědi označeny, tedy soud jednak skutek dne 29. 10. 2020 neshledal vážným zaviněným porušením povinností vyplývajících z právních předpisů a skutek ze dne 27. 11. 2020, kdy měl žalobce v přítomnosti dalších zaměstnanců nadávat jednateli společnosti, tak nebyl prokázán. U ostatních předchozích dvou skutků dne 28. 4. 2020 přítomnost omamných látek u žalobce a dne 19. 9. 2020 neomluvená absence v zaměstnání, tak v těchto případech uplynula žalobci s ohledem na to, že soud je hodnotí jako závažné porušení pracovních povinností, dvou měsíční doba, kdy žalovaná mohla dát žalobci výpověď. Za této situace dospěl tedy soud k závěru, že nebyly v projednávané věci splněny podmínky pro výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce a výpověď z pracovního poměru daná žalobci dopisem žalované ze dne 27. 11. 2020 je tak neplatnou podle § 580 občanského zákoníku, když žalobce se neplatnosti výpovědi dovolal.

23. Vyplacením svědečného svědku jméno příjmení za podání svědecké výpovědi dne 7. 9. 2021 ve výši 989,75 Kč jako ušlé mzdy vznikly České republice Okresnímu soudu v Bruntále náklady státu, které podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení právo na náhradu těchto nákladů vůči žalované.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16.037,08 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35.000 Kč sestávající z částky 2.500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 2.837,08 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 23. 7. 2021 náhrada 1.418,54 Kč za 150 ujetých km v částce 918,54 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,2 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce 500 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 9. 2021 náhrada 1.418,54 Kč za 150 ujetých km v částce 918,54 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,2 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce 500 Kč podle § 14 a. t. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li žalovaná dobrovolně to, co jí toto rozhodnutí ukládá, může se žalobce domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.