9 C 147/2017

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Daříčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: právnická osoba , část názvu právnické osoby , IČO sídlem adresa o zaplacení částky 954 577 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 415 200 Kč s 8,05% ročními úroky z prodlení od 28. 3. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 201 577 Kč s 8,05% ročními úroky z prodlení částky 163 160 Kč od 28. 3. 2017 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 44 274 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalobce je povinen zaplatit na nákladech řízení státu na účet Okresního soudu v Bruntále částku 3 780 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit na nákladech řízení státu na účet Okresního soudu v Bruntále částku 5 670 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 916 160 Kč s 8,05% ročním úrokem z prodlení od 28. 3. 2017 do zaplacení, sestávající z: - bolestného ve výši 238 311 Kč, když na celkové bolestné ve výši 352 839 Kč již byla vedlejším účastníkem uhrazena částka 114 528 Kč, - náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 438 065 Kč, když na celkovou náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 562 865 Kč již byla vedlejším účastníkem uhrazena částka 124 800 Kč, - náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením ve výši 14 416 Kč, když na celkové náklady léčení ve výši 27 041 Kč již byla vedlejším účastníkem zaplacena částka 12 625 Kč - náhrady ušlého zisku z podnikání ve výši 225 368 Kč.

2. Usnesením č. j. [číslo jednací] bylo řízení zastaveno ohledně celého požadavku žalobce na náklady léčení a ušlý zisk celkem ve výši 239 784 Kč s 8,05% ročním úrokem z prodlení od 28. 3. 2017 do zaplacení, protože účastníci si tento nárok vypořádali mimosoudně s tím, že ohledně této částky nebudou požadovat náhradu nákladů řízení.

3. Předmětem řízení tedy zůstal nárok na bolestné ve výši 238 311 Kč a nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 438 065 Kč, celkem 676 376 Kč s 8,05% ročním úrokem z prodlení od 28. 3. 2017 do zaplacení.

4. Podáním ze dne [datum] rozšířil žalobce žalobu o částku 38 417 Kč. Úroky z prodlení z této částky nežádal. Učinil tak poté, co byl vypracován znalecký posudek, podle kterého by se podle Metodiky NS mělo žalobci dostat: - na bolestném částka 307 248 Kč - na náhradě za ztížení společenského uplatnění částka 741 577 Kč 5. Žalobce uvedl, že vedlejším účastníkem: - byla uhrazena na bolestné další částka 94 704 Kč, na bolestném proto zbývá zaplatit částka 98 016 Kč - na náhradu za ztížení společenského uplatnění mu nic dalšího zaplaceno nebylo, nově proto zbývá zaplatit částku 616 777 Kč 6. Celkem tedy nově požadoval částku 714 793 Kč.

7. Rozšíření žaloby bylo povoleno usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací].

8. K odůvodnění svého požadavku žalobce uvedl, že dne [datum] utrpěl závažné zranění a s tím spojenou újmu v důsledku dopravní nehody, kterou způsobil žalovaný, který již byl za dané jednání pravomocně odsouzen, současně bylo rozhodnuto o tom, že se žalobce odkazuje se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalovaný byl v rozhodném období pojištěn pro případ své odpovědnosti za provoz vozidla. Nárok na bolestné a ztížení společenského uplatnění uplatňuje podle nového občanského zákoníku a Metodiky NS, a to přesto, že ke vzniku škody došlo ještě za účinnosti vyhlášky č. 440/2001 Sb., protože tato vyhláška byla Ústavním soudem zrušena jako neústavní. Vymezil se také proti postupu vedlejšího účastníka, který provedl u části uznaných nároků snížení o 20 % z důvodu údajného spoluzavinění žalobce. Sdělil, že žalovaný byl vyzván k náhradě nároků žalobce prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne [datum], na kterou bylo reagováno sdělením právního zástupce žalovaného ze dne [datum]. Nejpozději v den zpracování dané reakce se tak žalovaný dozvěděl o charakteru a výši nároku, nejpozději ode dne následujícího je tedy v prodlení.

9. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, vznesl námitku promlčení a upozornil na spoluzavinění žalobce.

10. Také vedlejší účastník s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že již byla vyplacena náhrada podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., protože není důvod pro aplikaci Metodiky NS, naopak byl dán důvod pro 20% krácení nároků z důvodu spoluzavinění.

11. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 9C 147/2017-254. Soud žalobu zamítl pro promlčení - co do bolestného ve výši 86 897 Kč s 8,05% ročním úrokem z prodlení od 28. 3. 2017 do zaplacení. žalobě vyhověl - ohledně celé požadované náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 616 777 Kč - ohledně částky 11 119 Kč bolestného, - celkem tady ohledně částky 627 896 Kč, s 8,05% ročním úrokem z prodlení z částky 589 479 Kč od 28. 3. 2017 do zaplacení.

12. Nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění soud shledal nepromlčený, protože k ustálení zdravotního stavu žalobce došlo [datum]. Neshledal rovněž podmínky pro spoluúčast žalobce na škodě. Ohledně výše náhrady soud postupoval podle nového občanského zákoníku a Metodiky NS, kterou aplikoval podle § 3079, odst. 1, 2 nového občanského zákoníku, protože ve vysoce devastujícím vlivu úrazu na život žalobce spatřoval mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele, které tento postup umožňují.

13. Co do částky 86 897 Kč s 8,05% ročním úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, ohledně které byla žaloba zamítnuta, podal žalobce odvolání, které ale bylo odvolacím soudem odmítnuto, protože žalobce odvolání nijak neodůvodnil. V tomto rozsahu je tedy rozhodnutí zdejšího soudu pravomocné.

14. Do rozsudku podal odvolání také vedlejší účastník, a to co do částky 627 896 Kč, ve které bylo žalobě vyhověno.

15. Krajský soud v Ostravě v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrdil rozsudek zdejšího soudu v části, ve které bylo vyhověno žalobě co do bolestného ve výši 11 119 Kč s 8,05% ročním úrokem z prodlení od 28. 3. 2017 do zaplacení. V tomto směru je tedy rozhodnutí rovněž pravomocné.

16. Pokud jde o náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 616 777 Kč, zde odvolací soud rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil k novému projednání.

17. Nárok žalobce na náhradu za ztížení společenského uplatnění odvolací soud shodně se zdejším soudem neposoudil jako promlčený a neshledal ani podmínky pro snížení náhrady v důsledku spoluzavinění žalobce.

18. Odvolací soud však nesouhlasil s aplikací Metodiky NS a uvedl, že okresní soud měl vzhledem k okamžiku vzniku škody postupovat podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (starý občanský zákoník) a při stanovení výše odškodnění vycházet z vyhl. č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Podle § 7 odst. 1 této vyhlášky se výše odškodnění stanoví na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku. Podle odstavce 3 ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud výši odškodnění přiměřeně zvýšit. Předpoklady, za nichž lze odškodnění zvýšit, byly vyloženy ve stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 203/2010 ze dne 12. 1. 2011.

19. Odvolací soud proto uložil zdejšímu soudu nově vyhodnotit nárok žalobce na ztížení společenského uplatnění podle starého občanského zákoníku a posoudit, zda jsou dány okolnosti hodné mimořádného zřetele pro zvýšení odškodnění podle § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb., a to ve smyslu vyhodnocení všech kritérií pro naplnění mimořádného zvýšení. Případné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění podle § 7 odst. 3 vyhlášky, které je založeno na srovnání způsobu života a aktivit, kterým se poškozený věnoval, či mohl věnovat v době před poškozením zdraví, se stavem po škodné události, je závislé na rozsahu, v jakém je změněna, případně zcela ztracena schopnost poškozeného zvládat běžné životní úkony, a současně musí být situace poškozeného poměřována i s jinými obdobnými případy řešenými judikaturou, tedy s případy podobnými skutkově, kdy došlo ke srovnatelnému poškození zdraví se srovnatelnými důsledky pro budoucí život poškozených.

20. Po doplnění dokazování o nový výslech žalobce a po konstatování rozsudků s obdobným skutkovým základem žalobce i vedlejší účastník setrvali na svých procesních stanoviscích.

21. Žalobce opět poukázal na skutečnost, že újma na zdraví byla způsobena pouze několik dnů před účinností nové právní úpravy, která byla účinná od 1. 1. 2014, přičemž dle judikatury způsob a rozsah odškodňování újmy na zdraví dle právní úpravy účinné do konce roku 2013 je v zásadě nedůstojný a neodpovídá principům moderní společnosti ani zásadám, které se uplatňují v rámci evropského prostoru. Dle závěrů Ústavního soudu by neměla být původní právní úprava vůbec aplikována, případně by měla být modifikována takovým způsobem, který by odpovídal principům platným od 1. 1. 2014. Pokud by měla být náhrada posuzovaná dle tehdy platné úpravy, je možné dovodit, že se v případě žalobce jedná o případ hodný zvláštního zřetele, v rámci něhož pak přichází v úvahu zvýšení původní náhrady o několikanásobek. V tomto směru nelze vycházet z žádných předcházejících rozhodnutí, neboť každá z těchto věcí je extrémně individuální. Žalobce újma na zdraví postihla zcela zásadním způsobem a obrátila mu celý život tzv. naruby. Bylo prokázáno naprosto nadstandartní sportovní zaujetí žalobce, jeho aktivní způsob života, který se projevoval i v rámci rodinného života a také v rámci jeho výkonu samostatné výdělečné činnosti. To vše bylo v zásadě zničeno. Je nutné přihlédnout také k hodnotě náhrady ve vztahu k běhu času a inflaci. Další podstatný aspekt je i otázka velmi dlouhého a několikaletého ustavování zdravotního stavu žalobce, kdy v roce 2019 došlo k ustálení pouze relativnímu, absolutně není ustálen dosud. Lze spíše předpokládat další, třeba jen mírné zhoršování. Jediným možným a správným způsobem stanovení výše náhrady je stanovení takového násobku původní hodnoty dle předcházející právní úpravy, která by ve svém důsledku korespondovala s výší, jež by byla stanovena dle nového způsobu oceňování těchto náhrad tak, jak je aplikovaná od roku 2014, tedy o sedminásobek.

22. Vedlejší účastník upozornil, že v rozhodnutí odvolacího soudu bylo jasně konstatováno, že daný případ má být posouzen podle předchozí právní úpravy a v rámci toho bylo soudu uloženo, aby se zabýval tím, zda daný případ naplňuje kritéria § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb. Tato kritéria jsou poměrně přísná. Podle judikatury je možné hodnotit mimořádné důvody například proto, že v daném případě došlo k rozsáhlým zdravotním postižením. Takovéto případy pak byly v minulosti hodnoceny tak, že došlo k přiznání celých násobků základního bodového hodnocení. Případy, které jsou popsány v judikatuře, kdy k takovým závažným následkům došlo, nelze srovnávat s případem, jako je tento. Protože v daném případě kritéria § 7 odst. 3 naplněna nejsou, navrhl zamítnutí žaloby.

23. Soud při dalším rozhodování vycházel z tohoto dokazování provedeného v první fázi řízení:

24. Základ nároku žalobce vyplývá z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, kterého se dopustil tím, že dne [datum] způsobil dopravní nehodu, při které žalobce utrpěl zranění ve formě zlomeniny v oblasti levého hlezenního kloubu a luxační zlomeniny levé patní kosti s výraznou úchylkou fragmentů s dobou léčení přesahující půl roku. Se svým nárokem na peněžitou náhradu újmy byl žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.

25. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce v oboru chirurgie, traumatologie, úrazová chirurgie, stanovení nemateriální újmy na zdraví, ze dne [datum] vyplynulo, že žalobce při dopravní nehodě utrpěl poranění levé dolní končetiny v oblasti hlezna a nohy. Jednalo se o zlomeninu vnitřního a zevního kotníku C a o tříštivou zlomeninu patní kosti vlevo. V důsledku tohoto poranění byl hospitalizován a opakovaně operován, a to dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]. Stav žalobce bylo možno označit za ustálený ke dni [datum], od té doby byl již jeho stav bez funkčního zlepšení hybnosti a svalové síly levé dolní končetiny a řízená rehabilitace byla ukončena. Zranění zanechalo trvalé následky ve smyslu omezené hybnosti a svalové síly v oblasti levé dolní končetiny – bérce a nohy.

26. Pokud jde o výši náhrady za ztížení společenského uplatnění, tu podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. vyčíslil znalec na celkem 108 000 Kč (900 bodů).

27. Pokud jde o srovnání způsobu života a aktivit, kterým se poškozený věnoval, či mohl věnovat v době před poškozením zdraví, se stavem po škodné události, vycházel soud z výpovědí žalobce, [jméno] [příjmení], bývalé manželky žalobce, a jeho dcer [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

28. Z těchto výpovědí soud zjistil, že v době nehody žili všichni jako úplná rodina, trávili spolu hodně času. Žalobce podnikal v oboru stavebních prací, pracoval zejména fyzicky. Ve volném čase se věnoval především sportu, jezdil na bruslích, na lyžích, na snowboardu, na kole, působil v krnovském cyklistickém oddíle, jezdil i maratony, od dětství se věnoval házené, 18 let se věnoval paraglidingu, dělal i přelety Alp, věnoval se také motocyklovému sportu a turistice, na cestách rád fotil. Ke sportu vedl také děti a na sport byl navázán i jeho společenský život, do okruhu jeho přátel patřili zejména sportovci, se kterými jeho rodina trávila mimo jiné společné sportovní dovolené.

29. Po úraze se život žalobce zcela změnil. Práci se může věnovat i nadále, ale jen díky práškům na bolest. Ve zbytku času musí jen odpočívat. Se sportem musel přestat. Paragliding je velmi fyzicky náročný sport, stejně motocyklový sport, který v sobě zahrnuje skoky, extrémní výjezdy a sjezdy, k čemž je potřeba dobrá fyzická kondice. Po rekonvalescenci mu ze všech sportovních aktivit zbylo jen kolo, ale i u toho má bolesti a již to není uspokojivé, protože nedokáže držet krok s kamarády. S tím je spojeno také významné ovlivnění jeho společenského života. Společné dovolené s přáteli skončily. O přátele z paraglidingu přišel úplně. S kamarády z motocyklového sportu se někdy sejde, ale už s nimi nedokáže sdílet jejich zájmy. Přátelství s rodinami cyklistů se úplně rozpadlo. Celá situace ovlivnila také jeho psychiku, musel navštívit psychiatra i psychologa a brát antidepresiva. Léky na něho neměly dobrý vliv, psychické problémy se snaží řešit návštěvami psychologa. Má strach řídit auto. Úraz měl vliv na jeho vztah s manželkou, v důsledku svého psychického stavu přestal komunikovat a to vedlo postupně k rozpadu jejich manželství. Našel si pak přítelkyni, ale i tento vztah byl ovlivněný úrazem.

30. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 1 167 914 Kč do konce března 2017. Z vyjádření k předžalobní výzvě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobci, že se ztotožňuje se stanoviskem pojišťovny, která nárok žalobce považuje za nedůvodný.

31. V další fázi řízení soud dokazování doplnil o nový výslech žalobce.

32. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobce změnil zaměstnání. Protože již nesportuje, fyzickou práci již nezvládal tak dobře, a proto ukončil podnikání a nyní je zaměstnán jako správce budovy jedné z krnovských škol. Ze sportovních aktivit mu zůstalo již jen elektrokolo. S dřívějšími přáteli se již nestýká. Našel si nové přátele mezi ornitology, v té souvislosti se stále věnuje fotografování. Společenských akcí se již neúčastní, necítí se při nich dobře, chodí jen do práce a k vodě. Stále trpí bolestmi, které se zvětšují, chrupavka v kotníku je v podstatě bez kloubní výživy, tím pádem se musí zvyšovat medikace. Bolesti má při každém pohybu, takže i při chůzi. Na bolest bere dvě tablety denně, léky mu předepisuje lékař. Stále má pohybová omezení v kotníku, to znamená, chození po nerovném terénu, chození do schodů, i to že na noze déle jenom stojí, mu způsobuje bolest. Není schopen stoupnout si na špičky, ohnout nohu tak, aby pohodlně šel do schodů. Nedokáže pohodlně řídit, protože mu způsobuje problémy mačkat spojku. S dcerami udržuje dobré vztahy, obě dodělávají školu, starší z nich je u matky, mladší je u něho. Také s bývalou manželkou udržuje velice dobrý vztah. S partnerkou, kterou si našel po rozvodu, se již rozešel, nyní má novou partnerku, se kterou je něco přes rok, společnou domácnost spolu nesdílí. Stále má problémy s psychickou pohodou, léky v tomto směru nebere, protože ho utlumovaly. Domácnost zvládá za pomocí dcery, protože po práci bývá velmi unavený a musí více odpočívat.

33. Pokud jde o právní hodnocení věci, zde byl soud vázán pokyny odvolacího soudu, který nepřipustil možnost aplikace nové právní úpravy a Metodiky NS, proto zjištěný skutkový stav věci hodnotil podle právní úpravy platné v době vzniku škody:

34. Podle § 444 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (starý občanský zákoník) při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění. Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech.

35. Podle § 7 vyhlášky 440/2001 Sb., odst. 1, 2 o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, výše odškodnění ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku. Hodnota 1 bodu činí 120 Kč.

36. Podle § 7 vyhlášky 440/2001 Sb., odst. 3 ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud výši odškodnění stanovenou podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit.

37. Podle stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 203/2010 výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění určená na základě celkového bodového ohodnocení stanoveného lékařem představuje již sama o sobě náhradu za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti. Předpokladem přiměřeného zvýšení odškodnění je existence takových výjimečných skutečností, které umožňují závěr, že, zejména vzhledem k uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, kupříkladu při uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, i s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví i na jeho předpokládané uplatnění v životě, nelze omezení poškozeného vyjádřit jen základním odškodněním za ztížení společenského uplatnění.

38. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu zp. Zn. 25 Cdo 2356/2013 úsudek soudu o přiměřenosti zvýšení odškodnění vychází jednak z konkrétních, individuálně určených okolností posuzované věci, jednak z obecné zkušenosti soudu s přihlédnutím k jiným případům podobného druhu.

39. Podle pokynů odvolacího soudu v souladu s citovanou právní úpravou soud nejprve zkoumal, zda jsou dány podmínky pro úvahu o nutnosti zvýšení odškodnění podle § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb., tedy zda jsou dány výjimečné skutečnosti, pro které by základní odškodnění bylo nepřiměřeně nízké a neodpovídající zásahu do práv žalovaného.

40. Podle citovaného stanoviska sp. zn. Cpjn 203/2010 soud posuzoval uplatnění žalobce v době vzniku škody v životě a společnosti ve všech relevantních oblastech. Konstatoval pak, že uplatnění žalobce a jeho životní nasazení před vznikem škody bylo velmi vysoké. Žalobce žil v době vzniku škody výrazně aktivním způsobem života, který zahrnoval především různé fyzické aktivity. Byl podnikatelem ve stavebnictví a převážně pracoval fyzicky. Díky podnikání zajišťoval příjmy pro svou rodinu, které byl velmi oddaný. Jinak byl celý jeho život založen na sportovním vyžití, věnoval se mnoha sportům, a to i sportům velmi fyzicky náročným. Se sportem se pojily i jeho další koníčky, například fotografování, a byl s ním spojen také jeho bohatý společenský život. Byl součástí několika komunit sportovců, se kterými trávil volný čas, včetně dovolených, společenských akcí a podobně. Do tohoto svého vyžití zapojoval rodinu. Všechny složky jeho života, pracovního, rodinného, společenského i sportovního tak byly nerozlučně propojeny. Byl zdravý psychicky i fyzicky a nebyl důvod předpokládat, že v daném vysoce aktivním způsobu života nebude pokračovat i nadále ke spokojenosti své i své rodiny.

41. V důsledku újmy na zdraví bylo žalobci znemožněno podnikání, i když může být zaměstnán, ovšem pouze v zaměstnání s nízkými požadavky na fyzický výkon. Zcela znemožněno mu bylo sportovní vyžití. Nemůže se již věnovat žádnému ze sportů, kterým se věnoval dříve, může pouze jezdit na elektrokole. Rozpadl se jeho společenský život dříve navázaný na život sportovní. Tato skutečnost ho vzhledem k nastavení jeho předchozího života velmi výrazně psychicky zasáhla, což je pochopitelné. V důsledku zranění se mu tak postupně rozpadl rodinný život, rozvedl se a přišel tak mimo jiné o možnost vychovávat děti v úplné rodině. Jinak je soběstačný, i když všechny jeho činnosti jsou omezeny stálým pohybovým omezením a zvýšenou únavou.

42. Souhrnem lze říci, že žalobce v době vzniku zranění žil nadstandardně aktivním životem, který není běžný v normální populaci, a o tuto možnost v důsledku zranění přišel. Škodu, kterou utrpěl, proto není možné vyjádřit pouze základním vyčíslením, ale je na místě podle § 7, odst. 3 vyhlášky 440/2001 Sb. odškodnění přiměřeně zvýšit.

43. Při stanovení výše zvýšení odškodnění vycházel soud podle pokynů odvolacího soudu a podle platné judikatury z posouzení konkrétních okolností posuzované věci a také ze srovnání s jinými případy podobného druh řešenými judikaturou.

44. Pokud jde o srovnání s podobnými případy, účastníci žádné rozhodnutí ke srovnání nenavrhli, soud proto vycházel pouze z případů, které sám ohodnotil jako nejvíce podobné dané věci, když samozřejmě zcela autentický případ nalézt nelze.

45. Jako nejpodobnější dané věci soud vyhodnotil rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1416/2008, kterým bylo poškozené přiznáno zvýšení odškodnění o trojnásobek. Poškozená ve věku 30 let utrpěla zranění při autonehodě dne 7. 2. 2003, bylo jí způsobeno těžké zranění pravé dolní končetiny s následným středně těžkým omezením hybnosti pravého kolena, lehkým omezením hybnosti páteře a koloidními jizvami. V důsledku úrazu je výrazně omezena při pohybu a snížila se její možnost zapojení do kulturního a společenského života, nikoliv však takovou měrou, aby z něho byla vyloučena. Škoda byla bodově ohodnocena na 900 bodů, čtyřnásobek bodového ohodnocení činil celkem 432 000 Kč.

46. V dané věci soud přihlédl k zásadnímu rozdílu v možnosti žalobce uplatnit se v životě před nehodou a po nehodě, který je dán aktivně uplatňovanou schopností vysokého fyzického nasazení žalobce před a velmi malou možností po nehodě. Tento aspekt plně vyvažuje vyšší věk žalobce v době nehody, než bylo u poškozené v citovaném případě, a odůvodňuje přiznání o něco vyššího navýšení odškodnění.

47. Z výše uvedených důvodů proto soud přiznal žalobci právo na zvýšení odškodnění o čtyřnásobek základního bodového ohodnocení, tak aby se žalobci dostalo odškodnění za 5 x 900, tedy 4 500 bodů, což představuje celkovou částku 540 000 Kč.

48. Protože žalobci již byla za ztížení společenského uplatnění vyplacena částka 124 800 Kč, vyhověl soud žalobě nově co do částky 540 000 Kč – 124 800 Kč = 415 200 Kč s 8,05% ročními úroky z prodlení od [datum] do zaplacení.

49. Co do částky 616 777 – 415 200 Kč = 201 577 Kč s 8,05% ročními úroky z prodlení částky 163 160 Kč od [datum] do zaplacení žalobu zamítl. (žalobce z částky 38 417 Kč, o kterou rozšířil žalobu, úroky z prodlení nežádal).

50. Právo na náhradu nákladů řízení přiznal soud žalobci, který byl se svým nárokem úspěšný ve větší části, a to podle 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí.

51. Soud přitom vycházel z toho, že ohledně částky, o kterou vzal žalobce žalobu zpět, uzavřeli účastníci dohodu o jejím vyjmutí z rozhodování o náhradě nákladů řízení, kdy z této částky nebude požadovat náhradu nákladů řízení žádný z nich.

52. Posuzována tedy byla zbylá částka spočívající v nároku na bolestné a v nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění v celkové výši 98 016 Kč a 616 777 Kč, celkem 714 793 Kč.

53. Pokud jde o tuto částku, byl žalobce v konečném výsledku úspěšný co do částky 11 119 + 415 200 Kč = 426 319 Kč, což činí 60%, žalovaný byl úspěšný co do 40%. Žalobci proto přísluší právo na náhradu 60- 40% = 20% nákladů řízení.

54. Žalobce v první fázi řízení uplatil tyto náklady řízení: -) odměna advokáta před rozšířením žaloby z částky 676 376 Kč ve výši 11 020 Kč za tyto úkony: . převzetí věci ze dne [datum] . žaloba ze dne [datum] (čl. 2) . replika k vyjádření žalované strany ze dne [datum] (čl. 89) . účast u jednání dne [datum] v trvání přes dvě hodiny (čl. 117) . účast u jednání dne [datum] v trvání přes dvě hodiny (čl. 158) . další porada s klientem dne [datum] přesahující jednu hodinu (čl. 251) . doplnění tvrzení ze dne [datum] (čl. 171) . účast u vyšetření klienta znalcem dne [datum] (čl. 209) . další porada s klientem dne [datum] přesahující jednu hodinu (čl. 252) . vyjádření ke znaleckému posudku a rozšíření žaloby dne [datum] (čl. 230) -) odměna advokáta po rozšířením žaloby z částky 714.793 Kč ve výši 11.180 Kč za tyto úkony: . účast u jednání dne [datum] (čl. 242) . účast u vyhlášení rozsudku dne [datum] - odměna ve výši jedné poloviny (čl. 2) - paušální náhrada hotových výdajů dle advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 14 úkonů právní služby, vše dohromady 153 210 Kč, společně s 21% DPH ve výši 32 174 Kč, cekem částka 185 384 Kč -) náklady za zpracování znaleckého posudku ve výši 8 200 Kč (čl. 253) celkem částka 193 584 Kč.

55. Za odvolací řízení a za další řízení u soudu prvého stupně uplatnil žalobce náhradu za tři učiněné úkony právní služby.

56. Právní zástupce žalobce se zúčastnil jednání u odvolacího soudu dne [datum] a jednání u tohoto soudu dne [datum]. Za ty mu náleží odměna ve výši 2 x 11 180 Kč a režijní paušál 2 x 300 Kč, což společně s 21% DPH ve výši 4 822 Kč, činí 27 782 Kč. Tato částka mu byla soudem uznána.

57. Odvolání, které nijak neodůvodnil, a které bylo jako takové odvolacím soudem odmítnuto, soud posoudil jako neúčelný úkon a odměnu ani režijní paušál za tento úkon právnímu zástupci žalobce neuznal.

58. Celkové náklady žalobce tak činí částku 221 366 Kč. Podíl 20% z této částky činí 44 274 Kč a tato částka byla žalobci na náhradě nákladů řízení přiznána.

59. Ohledně nákladů státu soud rozhodl podle § 148, odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

60. Stát vynaložil v řízení na znalečné částku 9 450 Kč. Podle podílu úspěchu na věci, žalobce zaplatí 40% těchto nákladů, tedy částku 3 780 Kč, žalovaný 60%, tedy částku 5 670 Kč.