9 C 87/2019

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Daříčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: právnická osoba, IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o náhradu nemajetkové újmy

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 20. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 32 912 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného na náhradě nákladů řízení částku 2 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Stát se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. V žalobě podané dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 20. 5. 2019 do zaplacení. V žalobě a dalších vyjádřeních včetně závěrečného návrhu uvedla, že je dcerou zemřelé jméno celé jméno žalobkyně, narozené datum, se kterou vedla společnou domácnost a měla k ní velmi blízký vztah. Její matka netrpěla žádnou závažnou chorobou, byla plně soběstačná, užívala pouze lék anonymizováno 110 sloužící k ředění krve. Dne datum byla její matka přijata do nemocnice, kterou provozuje žalovaný, s diagnózou mozkové mrtvice. Ten den jí matka několikrát stiskla ruku, vědomě plakala, hýbala se, pozorovala ji, gestikulovala rty, pouze nebyla schopná mluvit. Ošetřující lékař ji informoval, že má matka blokaci cévy vedoucí do mozku, že u ní bylo provedeno CT vyšetření mozku, že bude ochrnutá a že operace není možná z důvodu aktuálního zdravotního stavu. Šlo o postup non lege artis, protože její matce nebyla poskytnuta odborná pomoc, která mohla vést k záchraně života. Její matka nebyla zejména operována a za tím účelem převezena na specializované pracoviště, když u žalovaného nejsou technické ani personální podmínky pro operaci. Šlo o to, že léčba invazivním způsobem je finančně nákladná, a proto se neindikuje u tzv. neperspektivních starších osob. Dalšího postupu non lege artis se dopustila zdravotní sestra dne datum v odpoledních hodinách, když uhodila do monitorujícího zařízení, které zvukově signalizovalo újmu na zdraví její matky, a více tuto záležitost neřešila. K dalšímu pochybení došlo dne datum, kdy v odpoledních hodinách sestra přiložila její matce na obličej kyslíkovou masku s takovým přívodem kyslíku, že došlo k velkému bolestivému vzedmutí hrudního koše její matky a pohybu žeber a toto nepřiměřené umělé okysličení přispělo k srdečnímu selhání a úmrtí. Minimálně neetické je také to, že zdravotnická dokumentace obsahuje lživé údaje o tom, že její matka kouřila a pila. Zdravotnická dokumentace vůbec nebyla vedena v souladu se zákonem a neobsahuje všechny předepsané náležitosti. K úmrtí došlo dne datum. Pokud by její matce byla poskytnuta erudovaní lékařská péče a správná medikace, k úmrtí dojít nemuselo. Smrt její matky ji velmi zasáhla, dosud se s ní nevyrovnala, má problémy s koncentrací i výkyvy nálad, což jí limituje při běžných činnostech i při hledání zaměstnání, o které v důsledku popsaných událostí přišla. Podstatou vzniku nemajetkové újmy není jen nesprávně zvolený léčebný postup, ale také absolutní neočekávanost úmrtí, protože ze stany lékařů byla ujišťována, že léčebná péče bude trvat asi deset dní, že se v medicíně dějí zázraky, že může dojít k uzdravení, že sice maminka nebude schopná mluvit, ale že přežije. Pokud by jí byly sděleny pravdivé informace, trvala by na převozu matky na vyšší pracoviště. Z důvodu, že jí byl zdravotní stav matky idealizován, měla nereálná očekávání a její psychické strádání pak bylo o to větší.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že matka žalobkyně byla již při přijetí v hlubokém bezvědomí a na CT mozku v době přijetí byla patrná rozsáhlá maligní ischémie mozku. Byla jí nasazena veškerá potřebná léčba dle platných směrnic – antikoagulační terapie v redukované dávce vzhledem k rozsáhlé mozkové ischemii s rizikem krvácení, antibiotika vzhledem k zánětu dýchacích cest, terapie otoku mozku v redukované dávce vzhledem k vyšší hustotě krve, byly nasazeny léky v rámci prevence stresového žaludečního vředu, léky v rámci prevence tiché aspirace, léky proti horečce, inhalační terapie a veškerá další potřebná terapie podle nejnovějších medicínských znalostí. Pokud se jedná o léčebné možnosti, matka žalobkyně byla kontraindikovaná k intravenózní trombolýze (rozpuštění krevní sraženiny) i endovaskulární intervenci (vytažení krevní sraženiny přes cévu), kdy k těmto výkonům jsou stanovena přísné kritéria. Kontraindiakce vyplynula z toho, že v čase přijetí se již jednalo o definitivní devastaci levé poloviny mozku. Dekompresní kraniektomie (operace) byla kontraindikovaná vzhledem k věku matky žalobkyně, protože se indikuje u pacientů do 60 let věku, při vědomí, kteří se teprve postupně zhoršují. Stav matky žalobkyně byl konzultován s fakultní nemocnicí, která rovněž operaci neindikovala. Nebyl tudíž důvod k přeložení pacientky na vyšší pracoviště. Zdravotnická dokumentace byla vedena v souladu se zákonem. Matka žalobkyně trpěla závažnou srdeční arytmií, v důsledku které měla pravidelně užívat antikoagulační lék anonymizováno. Pokud by tento lék vysadila, bylo velké riziko vzniku krevní sraženiny v srdci a následné mozkové příhody 3. Vedlejší účastník na straně žalovaného rovněž navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Uvedl, že celý případ vznikl absolutním nepochopením zdravotního stavu matky žalobkyně samotnou žalobkyní. Žalobkyně si zřejmě subjektivně vykládala či poslouchala jen některé zprávy lékařů a ostatní neslyšela či je vytěsnila, což je běžné u osob blízkých. Žalovaný poskytl její matce adekvátní zdravotní péči a z jeho strany nedošlo k žádnému pochybení.

4. Soud rozhodoval na základě takto provedeného dokazování:

5. Z oznámení neurologického oddělení – JIP o převzetí nemocného bez jeho souhlasu ze dne datum soud zjistil, že službu konající lékař MUDr. jméno příjmení převzal toho dne v 5:33 pacientku v bezvědomí s předpokládanou dobou hospitalizace 10 dní.

6. Z denních záznamů neurologického oddělení – JIP (čl. 4 a čl. 107 verte) soud zjistil, že MUDr. příjmení dne datum zaznamenal, že pacientka nekomunikuje, nespolupracuje, je v pasivní poloze, spontánně flektuje. Tento stav se ani dne datum nezměnil.

7. Ze zdravotního záznamu rehabilitačního oddělení soud zjistil, že pacientka byla přivedena RZP, poté, co ji dne datum ráno kolem 4 hodiny žalobkyně našla v bezvědomí. Při vstupním kineziologickém rozboru bylo zjištěno, že je somnolentní, nespolupracuje, nekomunikuje. Diagnostikován byl mozkový infarkt. Byl vypracován plán rehabilitace a s pacientkou bylo až do datum pasivně rehabilitováno. Je zde uvedeno„ pracuje jako, alkohol, kouří“ 8. MUDr. jméno příjmení vypověděl, že pokud je v záznamu uvedeno„ pracuje jako, alkohol, kouří“, zde je zřejmé, že lékař pouze zapomněl tento řádek doplnit. Z této informace se nedá cokoliv vyčíst. K tomuto závěru lze dojít proto, že jednak pacientka je ročník rok, tudíž nelze předpokládat, že ještě pracuje, ale také proto, že zde chybí kvantifikace, kdy není uvedeno, kolik alkoholu případně pije, kolik kouří a kde pracuje, přitom může zde být uveden i alkohol 0 a kouří 0. Jedině pokud je do záznamu doplněno cokoliv konkrétního, tedy například jaké léky pacient užívá nebo jakými alergiemi trpí, pak je zcela jasné, že jde o údaj zjištěný ke konkrétnímu pacientovi a nemohlo dojít pouze k jeho překopírování.

9. Ze záznamů neurologického oddělení – JIP ze dne datum a ze záznamů neurologického oddělení o ordinovaných lécích ze dne datum a ze dne datum soud zjistil, že pacientka byla medikována, mimo jiné jí byl dne datum podán lék Pradaxa.

10. Ze zprávy o vyšetření CT mozku ze dne datum soud zjistil, že u pacientky došlo k progresi objemné ischemie levé mozkové hemisféry.

11. Z denních záznamů neurologického oddělení z datum a datum soud zjistil, že pacientka byla přeložena z JIP dne 2. 11. 218 v kómatu, poté, co jí bylo ráno provedeno kontrolní CTM, dne datum jí postupně narůstal tep i tlak, ve 12:55 došlo k zástavě dechu, byl konstatován exitus.

12. Z listu o prohlídce zemřelého soud zjistil, že je zde evidováno, že k úmrtí došlo dne datum v údaj o čase hod. Příčinou úmrtí byla zástava dechu v důsledku edému mozku, jiné pneumonie, původce NS a mozkového infarktu způsobeného trombózou ACM.

13. Ze zdravotního záznamu ze dne datum soud zjistil, že MUDr. příjmení zde zaznamenal svou snahu vysvětlit žalobkyni situaci její matky během hospitalizace, jeho vysvětlení žalobkyně nepřijala.

14. Z výpovědi jméno jméno příjmení soud zjistil, že byl bratrem matky žalobkyně, byl přítomen při příjezdu sanitky a poté sestru navštívil v nemocnici, v obou případech jeho sestra vůbec nekomunikovala, jen ležela. O zdravotním stavu jeho sestry mu nikdo nic neřekl, pouze sestřičky řekly, že se o sestru postarají.

15. Z výpovědi jméno příjmení soud zjistil, že je sestrou žalobkyně. Za matkou jela do nemocnice dne datum, matka v době návštěvy ležela a jen dýchala, nijak nekomunikovala. Během její návštěvy se ozval signál z nějakého přístroje, přišla sestra, silně do přístroje bouchla a řekla, že už to zvonit nebude. O stavu matky ji nikdo neinformoval.

16. MUDr. jméno příjmení vypověděla, že za ní dne 25. 10. přišla matka žalobkyně s tím, že jí dva dny štípou oči. Měla prokrvácenou oční spojivku a uváděla, že prodělala větší zátěž. Uváděla, že bere léky na ředění krve a kvůli očím je vysadila. Ptala se, zda může léky na ředění krve vysadit natrvalo, protože jí nedělají dobře, pak souhlasila, že je znovu nasadí.

17. MUDr. jméno příjmení vypověděl, že matku žalobkyně přijímal dne datum jeho kolega, pacientka byla po mozkové příhodě, ke které došlo asi ve spánku. Pacientka byla při přijetí v bezvědomí, podle záznamu sestry jednou otevřela oči a možná někdy pohnula levou končetinou, to bylo ale bezděčné. Je možné, že člověk v kómatu tiskne ruku nebo pohne ochrnutou končetinou, jde o reflexy, které vyvolá mícha. I slzení je možné. Pacientce bylo provedeno vstupní CT, které zjistilo rozsáhlé devastující poškození celé mozkové hemisféry. Z CT bylo zřejmé, že k mozkové příhodě došlo před osmi až dvanácti hodinami. Pro postup v takové situaci existují přísné směrnice a jednoznačný CMP manuál. V případě pacientky nebylo možné přistoupit k trombolýze, která by rozpustila krevní sraženinu, protože tato by zakrvácela celý mozek a okamžitě by došlo k úmrtí. Nebyl možný ani další léčebný postup nazvaný intervence, kdy se sraženina z mozku vytáhne přes cévu. Pokud jsou totiž přítomny změny v mozku, tato metoda nepřichází do úvahy. S neurochirurgem MUDr. příjmení v obec konzultoval možnost dekomprese, což je zákrok (operativní), při kterém by došlo k uvolnění mozkové tkáně, on ale tento postup nedoporučil, což bylo předem jasné, protože pacientka byla starší 60ti let a byla přijata již v bezvědomí, což jsou důvody kontraindikace tohoto postupu. Pokud by pacientka byla operována, zřejmě by operaci nepřežila a zřejmě by nepřežila ani transport do obec. Konzultace proběhla pouze z důvodu problémového chování žalobkyně. Jediné, co zbývalo, byla symptomatická léčba, kdy se léčí komplikace a následky. Tuto léčbu zahájili. Prognóza byla ale jasná, stav pacientky nebyl slučitelný se životem. Žalobkyni hned první den sdělil, že stav její matky je velmi špatný, že mozek je rozsáhle poškozen a nedá se operovat. Je pravda, že jí neřekl natvrdo, že její matka zemře.

18. Výpověď MUDr. příjmení potvrdil MUDr. jméno příjmení, který také vypověděl, že matku žalobkyně přijímal ve stavu bezvědomí s velmi těžkou mrtvicí, kdy již velká část mozku nefungovala. Po celou dobu postupoval podle směrnice, která určuje předepsaný postup.

19. MUDr. jméno příjmení vypověděl, že rodinu o úmrtí pacientky informoval on. Rodině sdělil, že příčinou úmrtí byla zástava dechu a následně zástava srdce. 20. jméno příjmení, která je sestrou na neurologické JIP, vypověděla, že při obsluze pacientů pracuje se dvěma přístroji, jeden je monitor životních funkcí a druhý je infuzní pumpa. Monitor je umístěn za hlavou postele, infuzní pumpa vedle postele. Oba přístroje mohou vydávat výstražný zvuk. Monitor životních funkcí například, pokud se pacientovi zvýší tlak, infuzní pumpa například, pokud infuze přestane kapat, poté co pacient pohne rukou. Pokud se ozve alarm u kteréhokoliv z přístrojů, zkontroluje, jaký je problém, ten napraví a alarm vypne tlačítkem. Teoreticky je možné, že by to na někoho mohlo působit tak, že do displeje bouchne. Pokud má pacient problémy s dýcháním, přiloží mu kyslíkovou masku, kyslík z dýchacího přístroje nejde pod tlakem, není možné, aby se hrudník pacienta nějak nadměrně zvedl v důsledku nadbytečného přívodu kyslíku, v masce jsou také otvory, které by to nedovolily. 21. příjmení jméno příjmení potvrdila také výpověď jméno příjmení a jméno příjmení, které jsou obě sestrami na neurologické JIP a ošetřovaly matku žalobkyně.

22. Žalobkyně vypověděla, že její matka byla vždy aktivní a zdatná. Dne datum doktorka příjmení dala matce kapky na oči a řekla jí, že má na jeden až dva dny vysadit anonymizováno. V úterý ráno našla matku v bezvědomí, ale hýbala přitom všemi končetinami a jednou rukou si mačkala druhou ruku. Při první návštěvě jí MUDr. příjmení řekl, že matka bude ochrnutá na půlku těla a na řeč a že jí neoperovali, protože by to nezvládla. Během celé doby s ní jinak žádný lékař nic nekonzultoval. Potkala pouze ve čtvrtek MUDr. anonymizováno, který jí sdělil, že někdy je i medicína bezmocná. Ve středu se matka hýbala, oči jí slzely, hýbala ramenem, konečky prstů, mačkala jí ruku. Najednou zazněl zvukový signál, přišla sestra a rychlým pohybem práskla do monitoru. Pak se matka nadechla a ruku už jí netiskla. V pátek odpoledne jí doktor řekl, že stav její matky je vážný. Sestra se z nějakého důvodu rozhodla přiložit matce kyslíkovou masku, říkala, že to je proto, aby se jí dobře dýchalo. Matka měla předtím růžovou tvář, pak ale začala červenat. Viděla, jak se jí nadzvedává hrudník, i žebra, řekla sestře, že jí určitě dala kyslíku moc, sestra řekla, že takto má být. Druhý den jí volal lékař, že matka zemřela, že to srdce nezvládlo.

23. Ke zjištění, zda žalovaný postupoval při léčebné péči o matku žalobkyně lege artis, tady takovým způsobem, který odpovídá nejvyššímu dosaženému vědeckému poznání, nechal soud vypracovat znalecký posudek znalcem příjmení celé jméno znalce, Ph.D. Znalce soud rovněž osobně vyslechl.

24. Znalec konstatoval, že vzhledem k anamnéze, klinickým příznakům a nálezům v dokumentaci Zdravotnické záchranné služby ze dne datum a v hospitalizační dokumentaci včetně nálezů CT mozku a RTG hrudníku, lze postup žalovaného hodnotit jako odpovídající uznávaným postupům a pravidlům medicínské vědy. Byla provedena všechna potřebná vyšetření včetně dvou CT vyšetření mozku, první dne datum, druhé dne datum, která byla provedena řádné a jejich popis byl adekvátní a korelující se základní diagnózou. Farmakologická léčba a monitorace odpovídala uznávaným postupům a pravidlům medicínské vědy. Případný úder do monitorujícího zařízení není způsobilý zhoršit stav pacienta. příjmení polomaska má v sobě otvory a i při použití maximálních průtoků není možno poškodit při jejím užití pacienta. Také dokumentace byla vedena řádně a obsahuje všechny očekávané údaje. Žalovaný je dostatečně materiálně i personálně vybaven pro poskytování zdravotní péče pacientům postiženým iCMP, disponuje dokonce certifikátem iktového centra, který ho opravňuje k péči o pacienty s iCMP v superaktuní fázi a k podávání některých druhů specifické terapie. Dne datum byla pacientka přeložena na jednotku neurologická intermediální péče vzhledem k výsledku druhého CT mozku, které potvrdilo velice negativní prognózu. Jde o jednotku stále na vyšší úrovni než je pouhé neurologické oddělení.

25. Dále znalec uvedl, že základním onemocněním vedoucím k úmrtí pacientky byla rozsáhlá ischemická cévní mozková příhoda (mozkový infarkt) v důsledku uzávěru jedné z klíčových mozkových tepen a jedné menší mozkové tepny, což rezultovalo v odúmrť drtivé většiny (cca 80%) mozkové tkáně levé mozkové hemisféry. Bezprostřední příčinou úmrtí byl v důsledku iCMP vzniknuvší otok odumřelé mozkové tkáně, což vedlo ke zvýšení nitrolebního tlaku a posléze i k útlaku mozkových struktur, což přivodilo zástavu dechu a srdeční činnosti. V okamžiku převzetí pacientky k hospitalizaci byla stanovena diagnóza mozkového infarktu způsobeného trombózou mozkových tepen, což byla správně stanovená diagnóza. V dalším průběhu hospitalizace byla pacientka léčena pro stále stejnou diagnózu a diagnózy rezultující, jako je zápal plic a mozkový edém. Dále byly přítomny diagnózy ischemické choroby srdeční s fibrilací síní a arteriální hypertenze. Základní diagnóza iCMP s nezvratným poškozením drtivé většiny mozkové tkáně levé mozkové hemisféry byla již vstupně jakoukoliv terapií nezvratná. Prognóza mozkového poškození takového rozsahu je vzhledem k nemožnosti regenerace mozkové tkáně vždy krajně nepříznivá, u pacientů, jako byla matka žalobkyně, vzhledem k jejímu věku a kombinaci diagnóz znamená téměř vždy letální vyústění bez ohledu na podpůrnou terapii v plné šíři, která byla poskytnuta.

26. Podle znalce je vcelku možné, že v prvních dnech hospitalizace z pohledu laika bylo možné interpretovat projevy pacientky, jako že se hýbala, plakala, stlačovala ruku, pohybovala ústy. I když pacienti nejsou zcela při vědomí, tak přítomnost velice blízkých osob může díky podprahovému vnímání proniknout k pacientovi snáze a dotknout se ho intenzivněji než přítomnost ošetřujícího personálu.

27. Znalec dále sdělil, že podání léku anonymizováno dne datum nemělo na zdravotní stav pacientky žádný vliv, protože nebyly zaznamenány žádné zásadní nežádoucí účinky, které by mu šly přičíst. Podání tohoto léku je na zvážení ošetřujícího lékaře. Lék anonymizováno je podáván ke snížení krevní srážlivosti. Fibrilace síní znamená vysoké riziko vytvoření krevní sraženiny v srdeční síni, která pak může být zanesena krevním řečištěm až do mozku a způsobit tam iCMP, což byla velmi pravděpodobně příčina iCMP u pacientky. Pokud tento lék není užíván pravidelně 2x denně, popřípadě není užíván několik dní vůbec, může to mít za následek popsaný děj.

28. Dle závěrů znalce matka žalobkyně již v době přijetí nebyla způsobilá k jakékoliv intervenční terapii mozkové mrtvice, a to ani neurochirurgické, ale ani intravenózní trombolýze nebo mechanické trombektomii (intervence). Tato kritéria nenaplňovala z hlediska nejasné doby vzniku mozkové mrtvice, definitivního vyjádření ischemických změn na CT vyšetření mozku, těžkého neurologického deficitu, poruchy vědomí a věku. O jejím osudu bylo rozhodnuto již v okamžiku přijetí. příjmení na přežití měla odhadem méně než 5 %, a to v případě jak konzervativní podpůrné terapie, tak i v případě operace Operační zákrok, kterým by byla dekompresivní kraniektomie, se v daných případech zvažuje pouze za předpokladu splnění především indikačního kritéria věku pod 60 let. Toto kritérium bylo ustanoveno s ohledem na rozsáhlé studie potvrzující, že u starších pacientů nepředstavuje provedení tak zatěžující operace pozitivní přínos pro jejich další osud. Operace není doporučována právě proto, že zvýšení šance je mizivé.

29. Dané důkazy posuzoval soud každý jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Za prokázaný pak vzal tento skutkový stav věci:

30. Matka žalobkyně byla dne datum převezena rychlou záchrannou službou do nemocnice, kterou provozuje žalovaný, poté, co byla žalobkyní nalezena v bezvědomí. Bylo jí provedeno CT mozku, na základě kterého byla stanovena diagnóza mozkového infarktu způsobeného trombózou mozkových tepen, který vedl v odúmrť drtivé většiny (cca 80%) mozkové tkáně levé mozkové hemisféry. Diagnóza byla stanovena správně. Pacientka již v době přijetí nebyla způsobilá k jakékoliv intervenční terapii mozkové mrtvice, a to ani neurochirurgické, kterou by byla dekompresivní kraniektomie, ale ani intravenózní trombolýze nebo mechanické trombektomii. Kritéria pro tyto zásahy nenaplňovala, a to z hlediska nejasné doby vzniku mozkové mrtvice, definitivního vyjádření ischemických změn na CT vyšetření mozku, těžkého neurologického deficitu, poruchy vědomí a věku. příjmení proto byla symptomatická léčba, která byla prováděna řádně. Byla provedena všechna potřebná vyšetření, po celou dobu léčby byla vedena řádná dokumentace, byla prováděna řádná farmakologická léčba i monitorace pacientky. Žalovaný je dostatečně materiálně i personálně vybaven pro poskytování zdravotní péče pacientům postiženým iCMP, disponuje certifikátem iktového centra. Případné bouchnutí do monitorovacího zařízení, přiložení kyslíkové masky ani podání léku Pradaxa nemohly způsobit zhoršení stavu pacientky. Po druhém CT mozku dne datum byla matky žalobkyně přeložena na jednotku neurologická intermediální péče, což opět nebyl postup, který by mohl vést ke zhoršení jejího stavu. Souhrnně lze konstatovat, že péče žalovaného o matku žalobkyně byla provedena lege artis. Nebylo zjištěno ani to, že by lékaři podali žalobkyni o zdravotním stavu její matky nepravdivé informace, MUDr. příjmení jí hned první den sdělil, že stav její matky je velmi špatný, že mozek je rozsáhle poškozen a nedá se operovat.

31. Zjištěný skutkový stav věci posuzoval soud podle § 2910 občanského zákoníku, podle kterého škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil, povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

32. Předpokladem vzniku odpovědnosti podle citované právní úpravy je naplnění čtyř podmínek. Jde o porušení právní povinnosti, vznik škody, příčinnou souvislost mezi jednáním a vznikem škody a zavinění ve formě alespoň nevědomé nedbalosti. Přitom důkazní břemeno ohledně splnění všech podmínek pro vznik odpovědnosti je na žalobci.

33. Po aplikaci citované právní úpravy na zjištěný skutkový stav věci soud konstatoval, že není naplněna již první podmínka pro přiznání nároku na náhradu škody, a to porušení právní povinnosti, když nebylo prokázáno, že by žalovaný své povinnosti porušil, naopak bylo zjištěno, že lékařská péče byla matce žalobkyně poskytnuta lege artis. Proto žalobkyni nemohlo vzniknout právo na náhradu nemajetkové újmy a žaloba musela být v celém rozsahu zamítnuta.

34. Právo na náhradu nákladů řízení soud přiznal žalovanému a vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného podle § 142, odst. 1 občanského soudního řádu, a to vzhledem k tomu, že žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.

35. Náklady žalovaného spočívají v nákladech na právní zastoupení, a to odměně za osm úkonů právní služby (převzetí zastoupení, účast u čtyř jednání, z toho dvakrát v délce přesahující dvě hodiny – datum a datum - a jedno vyjádření ve věci), tedy 8 x 3 100 Kč, k tomu osm režijních paušálů po 300 Kč, celkem 27 200 Kč, vše dle advokátního tarifu, k tomu pak 21% DPH ve výši 5 712 Kč, celkem 32 912 Kč. 36. ulice účastník uplatil právo na náhradu 7 režijních paušálů po 300 Kč (převzetí zastoupení, dvojí podání a účast u čtyř jednání), což celkem činí 2 100 Kč.

37. Žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků. Proto státu nebylo přiznáno právo na náhradu jeho nákladů řízení, kterými jsou náklady ustanovené zástupkyni žalobkyně a znalečné. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15ti dnů ode dne jeho doručení, písemně ve třech vyhotoveních, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.