12 C 373/2024
č. j. 12 C 373/2024-221
V PLATNOSTI- OS Č. Budějovice 12 C 373/2024-221
- KS Č. Budějovice 19 Co 799/2025-241
Okresní soud v Českých Budějovicích potvrdil nárok žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 240 000 Kč za prodlení v provedení díla, které bylo v rámci smlouvy o dílo povinností zhotovitele. Soud se rozhodl, že žalovaná byla v prodlení i přes omezení kapacity zařízení, protože plnění nebylo nemožné, ale jen ztížené. Zhotovitel měl přístup k pozemkům třetích osob již od uzavření smlouvy a činnost na nich prováděl, což vylučuje nárok na výmluvu z nedostatku předání pozemků. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 90 936,20 Kč proti žalované.
Plný text
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní Mgr. Kristýnou Křiváčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A, IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 240 000 Kč
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 240 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 210 000 Kč od 15. 3. 2024 do zaplacení a z částky 30 000 Kč od 25. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 90 936,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 240 000 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty sjednané v rámci smlouvy o dílo na likvidaci skládky dřevního odpadu uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne datum. Žalovaná se v této smlouvě zavázala provést a předat dílo – likvidaci dřevní skládky ve Volarech, nejpozději do datum. Následně pak byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně (a poté i žalobkyní) a žalovanou uzavřeny celkem čtyři dodatky ke smlouvě o dílo, jimiž byla prodlužována lhůta k dokončení a předání díla nakonec nejpozději do datum. Dle žalobkyně žalovaná nedokončila a nepředala dílo žalobkyni včas, kdy pro tento případ sjednala žalobkyně se žalovanou ve smlouvě o dílo smluvní pokutu. Na základě smlouvy o dílo je objednatel (žalobkyně) oprávněn požadovat po zhotoviteli (žalované), který nedodrží termín provedení a předání díla smluvní pokutu ve výši částka za každý i započatý měsíc prodlení závazku zhotovitele. Žalobkyně pak uplatnila písemnou formou proti žalované nárok na zaplacení smluvní pokuty, a to za celkem hodnota měsíců prodlení od datum do datum v celkové výši částka.
2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Odmítla, že by své povinnosti neplnila řádně a dále odmítla tvrzení o vzniku nároku na smluvní pokutu i na právo na odstoupení od smlouvy. Dle žalované se žalobkyně ve smlouvě o dílo zavázala k předání pozemků určených pro provedení díla zhotovitelem písemným protokolem, a to do pěti dnů od podpisu smlouvy. K protokolárnímu předání pozemků ve vlastnictví žalobkyně došlo až s více než ročním zpožděním a k předání ostatních pozemků ve vlastnictví třetích osob doposud nedošlo. Žalovaná tak dle jejího názoru nemůže být v prodlení, což vyplývá i ze zápisu z místního šetření, z něhož plyne, že likvidace dřevní skládky se dokončuje na pozemcích třetích osob, nikoliv na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně. Dále žalovaná uvedla, že i při vynaložení maximální odborné péče nemohla předvídat množství cizorodého materiálu, který tvořil těleso skládky dřevního odpadu. Žalovaná z tohoto důvodu chtěla jednat o smlouvě, žalobkyně však zahájila soudní řízení.
3. Žalobkyně v replice uvedla, že kategoricky vylučuje, že by žalovaná neměla být v prodlení s provedením díla proto, že jí žalobce protokolárně nepředal pozemky. Žalovaná byla oprávněna ihned po uzavření smlouvy o dílo využívat veškeré pozemky a také tak žalovaná činila od samého počátku, což současně potvrzují i souhlasy vlastníků dotčených pozemků udělené před uzavřením smlouvy o dílo. Žalobkyně dále odmítla tvrzení žalované, že by dílo na jejích pozemcích mělo být provedeno, neboť se na těchto pozemcích nachází žalovanou navezený neznámý sypký materiál. Dále uvedla, že platí, že žalobkyně mohla v pozici objednatele uzavřít smlouvu o dílo i ve vztahu k pozemkům, které nejsou v jejím vlastnictví. Tvrzení o nečekaném množství cizorodého materiálu v tělesu skládky je pak dle žalobkyně irelevantní, neboť povinnost zaplatit smluvní pokutu pramení z tzv. objektivní odpovědnosti, tedy bez ohledu na zavinění. Smlouva o dílo navíc obsahuje ujednání, v němž zhotovitel prohlašuje, že si je vědom rizika, že poměr dřevní hmoty a jiného odpadu v tělese skládky nelze exaktně definovat a s tímto vědomím do smluvního vztahu vstupuje.
4. Na vyjádření žalobkyně reagovala žalovaná podáním, v němž uvedla, že ze skutečnosti, že třetí osoby daly souhlas s prováděním činností v souvislosti s likvidací skládky, neplyne, že pozemky byly řádně předány k provedení díla, a proto má za to, že k předání dosud nedošlo a žalovaná tak nemůže být v prodlení se splněním díla. Dále žalovaná uvedla, že co se týká pozemků žalobkyně, bylo dílo provedeno řádně a včas. Likvidace dřevní skládky musela vždy probíhat v souladu s veřejnoprávními předpisy v oblasti likvidace odpadů. To plyne též z obsahu dodatků smlouvy, ve kterých je prodloužení termínu pro splnění díla v souladu s provozním řádem zařízení žalované. Tomuto zařízení bylo rozhodnutím Anonymizováno ze dne datum omezena kapacita, a proto nebylo možné závazek stihnout a tím se splnění závazku stalo nemožným. Za těchto okolností má žalovaná za to, že uplatnění smluvní pokuty je nemravné, protože zajišťuje závazek, který se stal objektivně nesplnitelným (nemožným).
5. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:
6. Mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva od dílo, jejímž předmětem byla likvidace skládky v katastrálním území obce adresa vytěžením, zpracováním, úpravou a následným využitím staré dřevní hmoty uložené ve skládce. Zhotovitel se zavázal k tomu, že vytěží a zpracuje těleso skládky pro účely výroby tepla z biomasy a je si vědom rizika, že poměr dřevní hmoty a ostatního odpadu v tělese skládky není možné exaktně definovat. Objednatel se ve smlouvě zavázal předat na základě písemného protokolu pozemky určené pro provedení díla zhotovitelem do pěti pracovních dnů od podpisu smlouvy. Zhotovitel se zavázal provést a předat dílo nejpozději do datum. Dále dle smlouvy je objednatel oprávněn požadovat po zhotoviteli, který nedodržel termín provedení a předání díla smluvní pokutu ve výši částka za každý započatý měsíc prodlení až do splnění smluví povinnosti. Dle smlouvy je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy mimo jiné, pokud se zhotovitel dostane do prodlení se splněním svých závazků dle této smlouvy o více než devadesát dní nebo pokud výše smluvních pokut, ke kterým je povinen zhotovitel dosáhne částka a více. (Zjištěno ze smlouvy o dílo ze dne datum na čl. 88 an.) Dodatkem ke smlouvě o dílo č. hodnota ze dne datum bylo mezi objednatelem a zhotovitelem učiněno nesporným, že smlouva opravňuje zhotovitele, aby kromě pozemků uvedených ve smlouvě o dílo využíval i další specifikované pozemky ve vlastnictví žalobkyně a objednatel coby vlastník těchto pozemků souhlasí s tím, že zhotovitel již tyto pozemky užíval a užívá i nadále k účelům plnění smlouvy o dílo (zjištěno z dodatku č. hodnota ze dne datum na čl. 91). Dodatkem ke smlouvě o dílo č. hodnota se měnila a doplnila původní smlouva o dílo tak, že objednatel vzal na vědomí rozhodnutí Anonymizováno ze dne datum, č.j. č. účtu, kterým byl zhotoviteli udělen souhlas k provozovaní zařízení k využívání odpadů způsobem uvedeným v zákoně o odpadech, tedy k výrobě rostlinné biomasy z bioodpadů (zjištěno z dodatku č. hodnota ze dne datum na čl. 94). Dodatkem ke smlouvě o dílo č. hodnota ze dne datum byla doba plnění smlouvy o dílo prodloužena o jeden rok, tedy do datum a dodatkem ke smlouvě o dílo č. hodnota ze dne datum pak byla doba plnění smlouvy o dílo prodloužena do datum. V obou těchto dodatcích (tedy 3. a 4.) bylo odkázáno na rozhodnutí Anonymizováno dne datum, č.j. č. účtu. (Zjištěno z dodatku č. hodnota ze dne datum a z dodatku č. hodnota ze dne datum na čl. 95-96.)
7. Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník části pozemků, které jsou předmětem smlouvy o dílo. (Zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 92 an.) Ze Studie likvidace skládky ve Anonymizováno, která byla přílohou předmětné smlouvy o dílo, má soud za zjištěné, že se skládka rozkládá celkem na devíti parcelách sedmi vlastníků. Vlastníci těchto pozemků, které jsou předmětem smlouvy o dílo, poskytli a podepsali prohlášení o poskytnutí souhlasu bezplatně umožnit vstup a strpění prací na odstranění skládky ve Anonymizováno. Tyto souhlasy jsou pak součástí Anonymizováno. (Zjištěno ze Anonymizováno na čl. 35 an. a z prohlášení o poskytnutí souhlasu na čl. 26, 31, 39, 52, 53 a 54.)
8. Dne datum došlo k místnímu šetření, ze něhož plyne, že na místě probíhá likvidace skládky dle studie likvidace skládky a dále že dochází k navážení sypkého materiálu, pravděpodobně popílku, a dále že dochází ke kácení stromů, na něž nebylo vydáno povolení. (Zjištěno ze záznamu z jednání a místního šetření ze dne datum na čl. 32). Žalobkyně poté žalovanou vyzvala k odstranění nedostatků při provádění díla dle smlouvy na likvidaci dřevního odpadu, a to výzvou ze dne datum, shledanými nedostatky bylo to, že dochází k navážení a nepovolenému skládkování černé práškové hmoty připomínající popílek ze spalovny a to, že dochází k nepovolenému kácení stromů v místech, kde se neprovádí těžba dřevního odpadu. (Zjištěno z výzvy k odstranění nedostatků při provádění díla ze dne datum na čl. 28).
9. Žalobkyně výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyni k provedení a předání díla a současně uplatnila smluvní pokutu ve výši částka (zjištěno z výzvy k provedení a předání díla – likvidace dřevní skládky ze dne datum na čl. 49). Dne datum proběhlo ve Anonymizováno na místě skládky místní šetření za účasti žalobkyně i žalované. Z protokolu o tomto místním šetření je patrné, že práce stále probíhají a že na pozemcích třetích osob nebylo dokončeno dílo, tzn. likvidace skládky dřevního odpadu. Dále se v protokolu uvádí, že na předmětné pozemky byla navezena masa sypkého materiálu nepocházejícího ze skládky. (Zjištěno z protokolu o místním šetření ze dne datum na čl. 138). Dne datum žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo a vyzvala žalovanou k vyklizení předmětných pozemků. Žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila v souladu s čl. VIII smlouvy o dílo, tedy z důvodu, že se zhotovitel dostal do prodlení se splněním svých závazků o více než 90 dní. V rámci odstoupení od smlouvy žalobkyně uplatnila smluvní pokutu z titulu nedodržení termínu provedení a předání díla, a to konkrétně za období od datum do odstoupení od smlouvy, to je dalších částka za další 2 měsíce prodlení. Odstoupení od smlouvy bylo žalované doručeno do datové schránky dne datum. (Zjištěno z odstoupení od smlouvy o dílo a výzvy k vyklizení předmětných pozemků ze dne datum na čl. 29 vč. doručenky na čl. 30). Žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne datum (zjištěno z předžalobní výzvy na čl. 99).
10. Rozhodnutím Anonymizováno ze dne datum, č.j. č. účtu byl schválen provozní řád pro zařízení Anonymizováno „Využívaní odpadu – výroba rostlinné biomasy“ ze dne datum, přičemž tímto rozhodnutím byl žalovaný jako vlastník zavázán plnit maximální roční kapacitu zařízení 2 500 t/rok. (Zjištěno z Anonymizováno ze dne datum, č.j. č. účtu na čl. 86-87 a z provozního řádu pro zařízení Anonymizováno na čl. 63-84.) Žalovaná přitom žádala o povolenou roční kapacitu zařízení 20 000 t/rok. (Zjištěno z žádosti o udělení souhlasu k provozování zařízení ke sběru a skladování a využívaní odpadů ze dne datum na čl. 134 an.)
11. U právní předchůdkyně žalobkyně došlo v rámci projektu rozdělení odštěpením sloučením k následnému přechodu jmění rozdělovaných společností. Podle čl. IV 2b tohoto projektu přešel majetek právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba. na společnost Anonymizováno Poté byla společnosti Anonymizováno přejmenována na společnost Anonymizováno tedy žalobkyni. (Zjištěno z projektu přeměny rozdělení odštěpením sloučením ze dne datum na čl. 100 an., ze zakladatelské listiny Jméno žalobkyně A, na čl. 105, z notářského zápisu rozhodnutí jediného společníka společnosti vč. projektu přeměny rozdělení odštěpením sloučením ze dne datum na čl. 106 an. a z úplného výpisu z obchodního rejstříku na čl. 113 an.). Zároveň byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne datum z právní předchůdkyně žalobkyně společnosti právnická osoba na žalobkyni Jméno žalobkyně A a z vyrozumění o postoupení pohledávek ze dne datum na čl. 123.)
12. Žalovaná učinila nesporným tvrzení žalobkyně, že dřevní odpad historické skládky se stále nachází na pozemcích třetích osob, na pozemcích žalobkyně pak již není. Z důvodu, že toto tvrzení bylo učiněno nesporným, se pak soud nezabýval důkazy, které měly prokazovat skutečnost, že na pozemcích třetích osob je stále přítomen materiál případně, jakého je tento materiál konkrétně původu. (Konkrétně se jedná o důkazy veškerými fotografiemi skládky včetně označení míst, kde tyto fotografie byly pořízeny, screenshoty leteckých map, emailová komunikace na čl. 46. a 157, záznamem z místního šetření ze dne datum).
13. Dále se soud více nezabýval tvrzením a důkazy žalobkyně, že právnická osoba (dále jen Anonymizováno) sankcionovala žalovanou, kterými chtěla poukázat na původ a povahu materiálu nacházejícího se na místě skládky. Soud se tedy více nezabýval důkazy rozhodnutími Anonymizováno (rozhodnutí ze dne datum, č.j. Anonymizováno, rozhodnutí Anonymizováno o nařízení předběžného opatření ze dne datum a oznámení Anonymizováno o zahájení řízení) ani emailem jméno FO (čl.157) a ani rozhodnutím právnická osoba ze dne datum. Dále pro nadbytečnost soud zamítl i další důkazy (další rozhodnutí Anonymizováno, výslech tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO, právnická osoba, jméno FO a jméno FO), když je soud toho názoru, že předmětem sporu je plnění smlouvy o dílo, nikoliv povaha a původ materiálu vyskytujícího se na území skládky. Žalovaná učinila nesporným, že se historické těleso skládky na pozemcích třetích osob stále nachází, o jaký konkrétně materiál pak jde, považuje soud v tomto konkrétním řízení za bezpředmětné.
14. Soud tak má za prokázané, že žalobkyně jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel uzavřely dne datum smlouvu o dílo. Dodatky této smlouvy pak byly protokolárně předány pozemky ve vlastnictví žalobkyně a objednatel vzal na vědomí rozhodnutí Anonymizováno, kterým byl zhotoviteli udělen souhlas k provozovaní zařízení k využívání odpadů způsobem uvedeným v zákoně o odpadech, tedy k výrobě rostlinné biomasy z bioodpadů. Dalšími dodatky byla prodlužována doba plnění ze smlouvy o dílo, a to až do datum. Rozhodnutím Anonymizováno ze dne datum, byl schválen provozní řád pro zařízení Anonymizováno „Využívaní odpadu – výroba rostlinné biomasy“, přičemž tímto rozhodnutím byl žalovaný jako provozovatel zavázán plnit maximální roční kapacitu zařízení 2 500 t/rok. Dále má soud za prokázané, že žalovaná započala po uzavření smlouvy o dílo s likvidací skládky a účastníci učinili nesporným, že skládka nebyla vytěžena na pozemcích třetích osob, na kterých se stále nachází materiál historického tělesa skládky. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k dokončení a předání díla a uplatnila smluvní pokutu ve výši částka. Následně žalobkyně pro prodlení žalované odstoupila od smlouvy o dílo a uplatnila další smluvní pokutu ve výši částka. Před podáním žaloby, žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.
15. Po právní stránce byla věc posouzena především podle příslušných ustanovení občanského zákoníku o smluvní pokutě (§2048) a o smlouvě o díle (§ 2586 a následující).
16. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
17. Podle § 2586 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
18. Podle § 2587 občanského zákoníku dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.
19. Podle § 2590 odst. 1 občanského zákoníku zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.
20. Podle § 2604 občanského zákoníku dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.
21. Podle § 2006 odst. 1 občanského zákoníku stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.
22. Podle § 2006 odst. 2 občanského zákoníku nemožnost plnění prokazuje dlužník.
23. Soud se předně zabýval tím, zda je žalobkyně v řízení aktivně legitimovaná. Soud má za to, že žalobkyně v rámci procesního nástupnictví, jak je popsáno v odst. 11 odůvodnění, je aktivně legitimovanou, i přesto žalobkyně z procesní opatrnosti uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek, kterou svojí aktivní legitimaci potvrdila.
24. Dále se soud zabýval otázkou uzavření smlouvy o dílo, ve které je stanovena povinnost zhotovitele provést dílo na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví objednatele. Soud se v tomto případě musel ztotožnit s argumentací žalobkyně, že vlastnický režim pozemků není pro uzavření smlouvy o dílo podstatný. Pozemky, na kterých měla činnost probíhat, byly ve smlouvě o dílo vymezeny přesně a jasně. Přístup ke všem pozemkům pak žalovaná měla již od uzavření smlouvy o dílo. Dále se soud neztotožnil s argumentací žalované k tomu, že nemůže být ve vztahu k pozemkům ve vlastnictví třetích osob v prodlení, protože nikdy nedošlo k protokolárnímu předání těchto pozemků. Žalovaná měla od počátku na všechny pozemky přístup, který zcela zjevně využívala a v souladu se smlouvou o dílo začala likvidaci skládky vykonávat nejen na pozemcích žalobkyně, ale i na pozemcích třetích osob. K tomuto soud ještě doplňuje, že po uzavření smlouvy o dílo byly uzavřeny další čtyři dodatky, přičemž dvěma z nich byla navíc prodlužována lhůta k plnění. Pokud by tedy žalovaná měla za to, že jí nebyly řádně předány pozemky k výkonu díla a dílo tak na nich nemůže vykonávat, měla na toto upozornit žalobkyni a mohla tato situace být vyřešena v dodatcích. Žalovaná však v rámci své obrany nic takového ani netvrdila, neboť zcela prokazatelně činnost na pozemcích třetích osob prováděla a tvrzení, že má za to, že jí pozemky nebyly řádně předány, vznesla vůči žalobkyni až při soudním jednání, poté co již od smlouvy o dílo bylo žalobkyní odstoupeno. Soud tak dospěl k závěru, že i přestože nebyly v souladu se smlouvou dílo předány protokolárně pozemky třetích osob, žalovaná jednala v souladu se smlouvou o dílo a činnost na těchto pozemcích fakticky vykonávala, což plyne z protokolů o místních šetřeních.
25. Za účelovou soud také považuje argumentaci žalované o následné nemožnosti plnění. Žalovaná sice ke svému tvrzení o následné nemožnosti plnění v řízení prokázala, že kapacita zařízení na výrobu rostlinné biomasy byla omezena, nicméně k tomuto došlo až v průběhu roku Anonymizováno, kdy žalovaná již měla mít většinu likvidace skládky provedenou. Zařízení k likvidaci odpadů stále k dispozici měla, a byť omezením kapacity mohly být ztíženy podmínky pro splnění smlouvy o dílo, rozhodně nezaložily nemožnost tohoto plnění. Dílo bylo možné stále dokončit, i kdyby se to mělo stát až po určené době. Navíc žalovaná ve vztahu k žalobkyni tvrdí, že chtěla jednat o smlouvě s ohledem na následnou nemožnost splnění závazku, žalobkyně však zahájila soudní řízení. K tomuto tvrzení soud doplňuje, že od smlouvy o dílo bylo platně odstoupeno v roce Anonymizováno, žaloba byla podána až v roce Anonymizováno, smlouva o dílo tak byla více jak dva roky zaniklá. Soud pro úplnost dodává, že naopak při výkonu předmětu smlouvy o dílo spatřuje u žalované liknavost a hlavně neserióznost, kdy dle protokolů o místním šetření na pozemcích kácela stromy, ke kterým nebylo vydáno povolení v místech, kde nedocházelo k těžbě dřevní skládky. Dále na území skládky navážela neznámý odpadní materiál, neboť z protokolů o místním šetření plyne, že na pozemky je navážen sypký materiál neznámého původu. Původ tohoto materiálu není v tomto řízení relevantní, nicméně dokresluje to přístup žalované k plnění povinností ze smlouvy o dílo.
26. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o dílo, žalovaná začala plnit povinnosti plynoucí jí z této smlouvy, jednala tedy plně v souladu se smlouvou. Přestože žalované nebyla předána protokolárně část pozemků, na nichž měla vykonávat smlouvu o dílo, žalovaná k těmto pozemkům měla neomezený přístup, na pozemky také prokazatelně vstupovala a likvidaci skládky na nich prováděla. Likvidaci skládky však žalovaná neprovedla řádně a včas, proto žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu z prodlení. Toto uplatnění soud shledal oprávněným a žalobě tak v plném rozsahu vyhověl.
27. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše nákladů řízení v částce 90 936,20 Kč je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 9 600 Kč, odměnou zástupce žalobce za 7 úkonů právní služby po 9 260 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis návrhu na vydání EPR, vyjádření ze dne 10. 9. 2024, účast na jednání dne 4. 12. 2024, vyjádření ze dne 13. 1. 2025 a účast na jednání dne 12. 2. 2025) podle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 5 tzv. režijními paušály po 300 Kč za úkony učiněné do 31.12.2024 a 2 po 450 Kč za úkony učiněné po 1.1.2025, a to dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění novely č. 258/2024 Sb., a dále náhradou odpovídající 21 % DPH ve výši 14 116,20 Kč.
28. O lhůtě k plnění rozhodl soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat splnění této povinnosti cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.