12 C 70/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Musilovou v právní věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 , Adresa zainteresované osoby 0/0 , zastoupeného Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátem se sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0 , proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 , Adresa zainteresované osoby 2/0 , zastoupenému Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 advokátkou se sídlem Adresa zainteresované osoby 3/0 , o návrhu na vypořádání spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k následujícím nemovitým věcem:- pozemku p.č. st. 188, zastavěná plocha a nádvoří,- pozemku p.č. 15/6, zahrada,- pozemku p.č. 16/2, zahrada,- pozemku p.č. 16/3, ostatní plocha,zapsaným na LV č. , hodnota, , vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště , právnická osoba, , pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , se zrušuje.

II. Nařizuje se soudní prodej pozemku p.č. st. , Anonymizováno, , pozemku p.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , pozemku p.č. , Anonymizováno, a pozemku p.č. , Anonymizováno, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, , vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště , právnická osoba, , pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , ve veřejné dražbě.

III. Výtěžek dražby shora uvedených nemovitých věcí bude mezi účastníky rozdělen dle výše jejich spoluvlastnických podílů.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit ČR - Okresnímu soudu v Českých Budějovicích na znalečném částku 11 841,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit ČR - Okresnímu soudu v Českých Budějovicích na znalečném částku 11 841,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Právní předchůdkyně žalobce, , jméno FO, , podala dne , datum, žalobu na vypořádání podílového spoluvlastnictví se svým bývalým manželem – žalovaným. Manželství tehdejších účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu vedeným pod sp. zn. , spisová značka, , s právní mocí dne , datum, . Jelikož se účastníci nedohodli na vypořádání společného jmění manželů, nemovitosti shora uvedené byly podílovým spoluvlastnictvím těchto bývalých manželů. Právní předchůdkyně žalobce ve své žalobě navrhovala zrušení podílového spoluvlastnictví a nařízení soudního prodeje ve veřejné dražbě. V průběhu řízení žalobkyně svůj spoluvlastnický podíl ve výši jedné poloviny prodala nynějšímu žalobci, který vstoupil do řízení namísto žalobkyně, o čemž soud rozhodl usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , s právní mocí dne , datum, . Žalobce navrhl vypořádání podílového spoluvlastnictví a navrhl 3 způsoby vypořádání: 1) zrušení podílového spoluvlastnictví s přikázáním do výlučného vlastnictví žalovaného oproti uhrazení vypořádacího podílu žalobci, 2) zrušení podílového spoluvlastnictví s přikázáním do výlučného vlastnictví žalobce oproti úhradě vypořádacího podílu žalovanému a 3) zrušení podílového spoluvlastnictví a nařízení soudního prodeje ve veřejné dražbě s povinností rozdělení výtěžku soudního prodeje dle výše spoluvlastnických podílů. Následně po vypracování znaleckého posudku a zjištění celkové hodnoty nemovitostí žalobce navrhoval nařízení soudního prodeje předmětných nemovitostí. Avizoval, že nemá zájem na přikázání těchto nemovitostí do svého výlučného vlastnictví oproti vyplacení poloviny hodnoty nemovitostí žalovanému. Zároveň tvrdil, že žalovaný neprokázal svou solventnost jakožto podklad pro rozhodnutí soudu o přikázání věci jednomu oproti výplatě vypořádacího podílu druhému, tudíž nelze postupovat jinak, než že mají být nemovité věci prodány ve veřejné dražbě. K návrhu žalovaného na tzv. vypořádání v širším slova smyslu žalobce tvrdil, že nelze provést vzhledem k tomu, že nejde o společný závazek mezi žalobcem a žalovaným, jelikož závazky na pořízení nemovitostí vznikly mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobce.

2. Žalovaný nejprve ve svém vyjádření ze dne , datum, nesouhlasil se soudním prodejem ve veřejné dražbě, naopak navrhl vypořádat podílové spoluvlastnictví tím způsobem, že mu tyto nemovitosti budou přikázány do jeho výlučného vlastnictví oproti povinnosti vyplatit podíl žalobkyni. Účastníci se však neshodli na hodnotě nemovitostí, s nimi souvisejících dluhů, jakož i obsahu dalších vzájemných nároků, jelikož žalovaný tvrdil, že vznikl společný dluh manželů ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru poskytnutého Hypoteční bankou, a.s. na pořízení shora uvedených nemovitostí. Poskytnutý hypoteční úvěr však od rozvodu manželů hradí výhradně žalovaný, a to ze svých výlučných prostředků. Dále žalovaný tvrdil, že po rozvodu manželství investoval do tohoto majetku ze svých výlučných prostředků nemalé peněžní prostředky. Žalovaný navrhoval tzv. širší vypořádání ve smyslu ust. § 1148 občanského zákoníku. Následně však došlo k procesnímu nástupnictví a do řízení vstoupil žalobce. Žalovaný poté navrhoval prodat nemovitosti třetí osobě, a to i mimosoudně s rozdělením výtěžku mezi účastníky. Zároveň žalovaný upozorňoval na zatížení nemovitosti dvěma zástavními právy k zajištění pohledávek dvou věřitelů, jejichž dlužníky byli žalovaný a právní předchůdkyně žalobce. V průběhu řízení však svůj názor na vypořádání změnil a naopak projevil zájem o to, aby mu byly nemovitosti přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Jelikož však neměl dostatečné prostředky na to, aby žalobce na vypořádacím podílu vyplatil, pokusil se zajistit financování prostřednictvím svého syna.

3. Nespornou skutečností mezi účastníky bylo to, že podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovitým věcem: pozemku p.č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, pozemku p.č. , Anonymizováno, , zahrada, pozemku p.č. , Anonymizováno, , zahrada, pozemku p.č. , Anonymizováno, , ostatní plocha, zapsaným na LV č. , hodnota, , vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště , právnická osoba, , pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , existuje a má se zrušit. Nespornou skutečností ohledně způsobu vypořádání bylo to, že nemovitosti nelze rozdělit. Další nespornou skutečností, ke které účastníci došly až v průběhu jednání bylo to, že žalobce nemá zájem, aby mu byly předmětné nemovitosti přikázány do jeho výlučného vlastnictví. A poté, co žalovaný nevyhověl výzvě soudu dle § 118a o.s.ř. se stalo nespornou skutečností i to, že má soud nařídit soudní prodej předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě.

4. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav věci.

5. Z výpisů z katastru nemovitostí ke dni , datum, , , datum, , , datum, , , datum, byl zjištěn konečný faktický stav vlastnického práva pro žalobce a žalovaného se spoluvlastnickým podílem ve výši každý ½.

6. Z kupní smlouvy ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, plyne prodej spoluvlastnického podílu , jméno FO, , jméno FO, , Jméno zainteresované osoby 0/0, , čímž došlo k procesnímu nástupnictví v tomto řízení. O tom rozhodl zdejší soud usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , s právní mocí dne , datum, .

7. K návrhu obou účastníků soud stanovil znalce pro zjištění hodnoty nemovitostí k případným následným návrhům na vypořádání podílového spoluvlastnictví. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, byl ustanoven znalec , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, ze dne , datum, , bylo soudem zjištěno, že hodnota – obvyklá cena předmětných nemovitostí je ve výši 6 800 000 Kč.

8. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti, které by měl soud v písemném vyhotovení tohoto rozsudku odůvodňovat.

9. Soud na jednání dne , datum, poučil žalovaného dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o tom, že musí doplnit soudu tvrzení a důkazy ohledně solventnosti žalovaného k výplatě přiměřené náhrady ve smyslu ust. § 1147 občanského zákoníku. K tomu byla poskytnuta lhůta do , datum, . Žalovaný výzvě soudu nevyhověl, neprokázal svou solventnost, tudíž soud nemohl postupovat ve smyslu přikázání nemovitostí žalovanému oproti vyplacení vypořádacího podílu žalobci, o čemž byl žalovaný poučen. Soudu nezbylo než postupovat dle ust. § 1147 občanského zákoníku in fine, to znamená nařídit soudní prodej nemovitostí ve veřejné dražbě. Soud poskytl stranám dostatečný prostor pro mimosoudní smírné vyřešení věci, toto však naplněno nebylo.

10. Dle ust. § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

11. Dle ust. § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Dle ust. § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

13. Dle ust. § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

14. Soud zrušil podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného, jelikož oba účastníci měli zájem na zrušení podílového spoluvlastnictví a žádný z nich nechtěl již ve spoluvlastnictví setrvat. Soud rozhodl zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků tak jak předpokládá teze zákona v ust. § 1144 a 1147 o.z. Nespornou skutečností bylo, že společnou věc nelze rozdělit. Následně po zjištění hodnoty předmětných nemovitostí nespornou skutečností bylo i to, že žalobce nemá zájem o přikázání společné věci do svého výlučného vlastnictví oproti vyplacení vypořádacího podílu žalovanému. O toto měl naopak zájem žalovaný, ale ten nevyhověl poučení soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. a ve lhůtě nedoplnil soudu skutková tvrzení a důkazy ohledně prokázání své solventnosti pro vyplacení vypořádacího podílu žalobci. Toto je však judikatorně dovozenou podmínkou pro tento způsob vypořádání. Z komentáře k ust. § 1147 občanského zákoníku plyne: „Solventnost má být dána již k okamžiku soudního rozhodnutí, kdy spoluvlastník musí prokázat, že s potřebnými finančními prostředky disponuje, nebo že je schopen si je opatřit např. závazným příslibem zápůjčky či poskytnutí úvěru.“ (Občanský zákoník, 2. vydání (2. aktualizace, 2023): P. Coufalík.) Soudu nezbylo než postupovat dle ust. § 1147 in fine o.z. a nařídit soudní prodej věci ve veřejné dražbě, což navrhovali ve své závěrečné řeči i oba účastníci prostřednictvím svých zástupců. Konečně soud uvádí, že se nezabýval tzv. vypořádáním v širším slova smyslu, jelikož nešlo o společný závazek mezi žalobcem a žalovaným, ale mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobce, jelikož závazky na pořízení nemovitostí vznikly mezi nimi-tehdy ještě manželi.

15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023 Pl. ÚS-st. 59/23 se stanoviskem: „V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 OSŘ). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva dle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 LPS, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.“ V těchto řízeních mají obecné soudy vycházet ze zvláštní povahy řízení, kdy oba účastníci mají současně pozici žalobce a žalovaného – iudicium duplex, dochází k omezení dispozičního oprávnění žalobce a u žádného z účastníků nedochází ke snížení majetkové hodnoty, tj. žádný z účastníků není neúspěšný. Takto soud však postupovat nemá v případě zamítnutí žaloby, protože ze zákonných důvodů vypořádání možné není anebo se jedná o zneužívající jednání. Tyto skutečnosti soud neshledal.

16. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady jsou představovány znalečným v celkové výši 33 683 Kč s tím, že každý z účastníků zaplatil na záloze na znalecký posudek již částku 5 000 Kč. Zbývající částka 23 683 Kč byla rozdělena napůl mezi účastníky s odkazem na nemožnost posouzení úspěchu/neúspěchu ve věci vzhledem k povaze řízení (viz shora).

17. Lhůta k plnění byla žalobci i žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.