14 C 153/2020

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Kořínkovou v právní věci žalobkyně: ; země - anonymizováno 7 slov , IČO , se sídlem adresa , proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum , bytem adresa , právně zastoupenému anonymizováno jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa , o určení neexistence zástavního práva,

I. Žaloba na určení, že na nemovitostech - bytové jednotce [číslo] vymezené v budově [část obce], [adresa], bytový dům, stojící na pozemku parc. [číslo] k níž náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, [stát. instituce] [anonymizováno] katastrální území České Budějovice 6, obec České Budějovice, nevázne zástavní právo smluvní zajišťující pohledávku [anonymizováno] výši 265 000 Kč [anonymizováno] prospěch [celé jméno žalovaného], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo], jež vzniklo dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 15. 8. 2001 s právními účinky vkladu práva do katastru nemovitostí ke dni 15. 8. 2001, když vklad práva do katastru nemovitostí byl povolen rozhodnutím V [číslo], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení [anonymizováno] výši 46 016 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala určení, že na nemovitostech – bytové jednotce [číslo] vymezené v budově [část obce], [adresa], bytový dům, stojící na pozemku parc. [číslo] k níž náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, [stát. instituce] [anonymizováno] k. ú. [část obce], obec České Budějovice, nevázne zástavní právo smluvní zajišťující pohledávku [anonymizováno] výši 265 000 Kč [anonymizováno] prospěch žalovaného, jež vznikl dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 15. 8. 2001 s právními účinky vkladu práva do katastru nemovitostí ke dni 15. 8. 2001, když vklad práva do katastru nemovitostí byl povolen rozhodnutím V [číslo]. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný přihlásil do dědického řízení po zůstaviteli [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dopisem ze dne 9. 3. 2017 pohledávku za zůstavitelem z titulu Smlouvy o postoupení pohledávky z hypotečního úvěru, kterou žalovaný uzavřel s [právnická osoba] V přihlášce žalovaný konstatuje, že celková pohledávka činila 288 954,91 Kč při uzavření smlouvy, na úhradu nebylo ničeho zaplaceno a pohledávka v této výši trvá. Přípisem ze dne 18. 4. 2017, doručeným soudní komisařce dne 24. 4. 2017, upravil žalovaný svoji pohledávku o úroky a uplatnil do dědického řízení pohledávku k datu úmrtí zůstavitele v celkové výši 978 288,63 Kč. Pohledávka ani její vyčíslení nebylo podloženo žádným listinným důkazem. V průběhu dědického řízení vypověděla bývalá manželka zůstavitele, paní [jméno] [příjmení], že kupní smlouvou ze dne 15. 8. 2003 převedli manželé [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] a jeho manželce za částku 750 000 Kč nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. Haklovy [obec], obec České Budějovice. Současně bylo dohodnuto, že pokud se podaří tyto nemovitosti manželům [příjmení] výhodně prodat, bude dluh zajištěný zástavním právem na bytové jednotce [číslo] zapraven. Kupní smlouvou uzavřenou dne 17. 3. 2009 prodali manželé [celé jméno žalovaného] nemovitosti v [anonymizováno] [obec] za částku 1 800 000 Kč. Dle původní dohody mělo tak dojít k výmazu zástavního práva váznoucího v katastru nemovitostí na bytové jednotce [číslo]. Žalovaný však nadále trval na zaplacení pohledávky zajištěné zástavním právem, z tohoto důvodu doplatila paní [jméno] [příjmení] žalovanému v roce 2011 až 2012 celý dluh, včetně požadovaných úroků. Na bankovní účet byla prokazatelně poukázána částka 171 374 Kč, ostatní peníze byly předány v hotovosti. Žalovaný však otálel s provedením výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí, a proto jej zůstavitel [anonymizováno] [jméno] [příjmení] požádal prostřednictvím své advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o součinnost [anonymizováno] věci výmazu zástavního práva, k výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí však nedošlo. Dne 7. 1. 2015 žalovaný zmocnil svým podpisem [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], aby jej zastupovala při jednání [anonymizováno] věci pohledávek za [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] [právnická osoba] zpracovala návrh dohody o narovnání na částku 139 348 Kč, dohoda však uzavřena nebyla. Žalobkyně má za to, že z uvedeného je zřejmé, že i žalovaný věděl, že na pohledávku [anonymizováno] výši, kterou odkoupil od [právnická osoba] bylo placeno. Žalobkyně pohledávku uplatněnou v dědickém řízení neuznala a po ukončení dědického řízení vyzvala dopisem ze dne 11. 4. 2018 žalovaného k součinnosti s výmazem zástavního práva. Žalovaný však součinnost dopisem ze dne 10. 5. 2018 odmítl s tím, že pohledávka i zástavní právo nadále trvají. Žalobkyně se bezvýsledně pokusila dosáhnout výmazu zástavního práva dohodou se žalovaným, neboť bez provedení výmazu zástavního práva není předmětná bytová jednotka prodejná. Žalobkyně nese s jejím vlastnictvím pouze vysoké náklady spočívající v platbách za správu bytu a platby do společného fondu oprav, a proto má naléhavý právní zájem na určení neexistence zástavního práva.

2. Žalovaný [anonymizováno] svém vyjádření k podané žalobě uvedl, že zcela popírá tvrzenou dohodu mezi zůstavitelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jeho bývalou manželkou paní [jméno] [příjmení] na straně jedné a žalovaným na straně druhé, jejímž předmětem mělo údajně být zapravení dluhu a s tímto spojený výmaz zástavního práva k předmětné bytové jednotce. Žalovaný nemovitosti koupil, aby zaplacenou tržní kupní cenou pomohl rodině [příjmení], které z důvodu mnohočetných dluhů hrozila exekuce. Žalovaný dále pomáhal zejména paní [jméno] [příjmení], se kterou po jejím rozchodu se zůstavitelem po dobu 12 let žil a uhradil za ni i další dluhy. Žalovaný rovněž popřel, že by mu paní [jméno] [příjmení] v letech 2011 až 2012 zaplatila dlužnou částku zajištěnou předmětným zástavním právem. Tvrzení žalobkyně o zániku dluhu rovněž vyvrací dopis [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 9. 1. 2016, tedy 5 let po údajném druhém zániku dluhu, [anonymizováno] kterém žádá žalovaného o sdělení, jakou finanční částku mu dluží. Žalovaný dále uvedl, že vědomí žalovaného o placení na dluh nelze dovozovat ani ze skutečnosti, že návrh dohody o narovnání obsahoval dlužnou částku [anonymizováno] výši 139 348 Kč, když [právnická osoba] vycházela z toho, že paní [jméno] [příjmení] je jako bývalá manželka zůstavitele dlužníkem co do jedné poloviny dluhu. Žalovaný rovněž nabídl smírné řešení sporu formou odkoupení bytové jednotky, na níž zástavní právo vázne, avšak k tomuto návrhu žalobkyně uvedla, že zákon jí takové řešení neumožňuje. Žalovaný z výše uvedených důvodů navrhl, aby soud žalobu zamítl.

3. V podání ze dne 18. 3. 2021 žalobkyně uvedla, že zástavní právo [anonymizováno] pohledávku [anonymizováno] výši 265 000 Kč [anonymizováno] prospěch žalovaného bylo zřízeno smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 15. 8. 2001 s právními účinky vkladu práva do katastru nemovitostí ke dni 15. 8. 2001, když vklad práva do katastru nemovitostí byl povolen rozhodnutím V [číslo]. Změna osoby zástavního věřitele byla provedena souhlasným prohlášením o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne 5. 10. 2006, když o této skutečnosti byl v katastru nemovitostí proveden záznam pod č. j. Z-13545/2006-301. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávka žalovaného byla uhrazena a zanikla, když došlo k prodeji nemovitostí – domu [adresa] na pozemku stavební parcela [číslo] pozemek stavební parcela [číslo] zahrady, pozemek parcela [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. Haklovy [obec], obec České Budějovice, a to na základě kupní smlouvy uzavřené dne 17. 3. 2009 mezi manželi [příjmení] jako prodávajícími a manželi [příjmení] jako kupujícími. Nejpozději pak dle tvrzení žalobkyně pohledávka žalovaného zanikla zaplacením celého dluhu včetně úroku v období let 2011 až 2012 paní [jméno] [příjmení], když tato prokazatelně zaplatila na úhradu dluhu částku 171 374 Kč převodem z účtu, zbývající částku vyplatila žalovanému v hotovosti.

4. Žalovaný [anonymizováno] svém vyjádření ze dne 7. 4. 2021 uvedl, že přestože žalobkyně tvrdí, že zástavní právo zaniklo zánikem zajištěné pohledávky, netvrdí, kdy konkrétně a jakým konkrétním právním jednáním měla pohledávka žalovaného zaniknout. Žalovaný rovněž setrval na svém tvrzení, že neexistovala žádná dohoda, podle níž měl od manželů [příjmení] výhodně získat nemovitosti a za navýšenou cenu je prodat, čímž měla zaniknout jeho pohledávka vůči manželům [příjmení]. Za nedostatečné považoval žalovaný rovněž tvrzení žalobkyně o zániku pohledávky úhradou paní [jméno] [příjmení], když z tvrzení žalobkyně není zřejmé, jak vysoký byl zůstatek sporné pohledávky a kdy mělo k úhradě pohledávky dojít. Závěrem žalovaný uvedl, že paní [jméno] [příjmení] žila se žalovaným [anonymizováno] vztahu jako družka po dobu zhruba 10 let, včetně období let 2011 až 2012, když vzájemné převody mezi jejich účty souvisely s vedením společné domácnosti a nejednalo se o splácení dluhu.

5. Na jednání soudu konaném dne 12. 10. 2021 žalobkyně vznesla námitku promlčení dluhu, tedy i zástavního práva, které předmětný dluh zajišťovalo. Dle žalobkyně měla splatnost celého dluhu nastat ke dni 25. 2. 2016, pohledávka by se tedy jako celek musela promlčet dne 26. 2. 2019 a v návaznosti na promlčení dluhu tedy žalobkyně namítla rovněž promlčení zástavního práva, a to nejpozději ke dni 27. 2. 2019.

6. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Z dopisu žalovaného ze dne 18. 4. 2017 adresovaným [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] v řízení sp. zn. 21 D 1359/2016, Nd 148/2016 vedeném o pozůstalosti za zůstavitelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný na základě smlouvy o postoupení pohledávky z hypotečního úvěru uzavřené dne 15. 9. 2005 s [právnická osoba] vyčíslil celkovou výši své pohledávky ke dni 27. 8. 2016 na částku 978 288,63 Kč.

7. Z dopisu žalovaného ze dne 9. 3. 2017 adresovaného [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], notářce, k řízení sp. zn. 21 D 1359/2016, Nd 148/2016 soud zjistil, že žalovaný na základě smlouvy o postoupení pohledávky z hypotečního úvěru uzavřené s [právnická osoba] dne 15. 9. 2005 uplatnil pohledávku v celkové výši 288 954,91 Kč.

8. Z dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 29. 5. 2013 adresovaného žalovanému soud zjistil, že zůstavitel vyzýval žalovaného prostřednictvím své právní zástupkyně, aby v souvislosti s prodejem domu [adresa] spolu s parcelami parc. [číslo] parc. [číslo] v [anonymizováno] [obec] manželům [příjmení] za kupní cenu 1 800 000 Kč vyplatil zůstaviteli částku [anonymizováno] výši 520 000 Kč představující rozdíl mezi 785 000 Kč a 265 000 Kč spolu s poskytnutím kvitance o úhradě pohledávky, která je zajištěna zástavním právem k bytové jednotce [číslo] v k. ú. [část obce].

9. Z e-mailu zaslaného paní [jméno] [příjmení] dne 19. 5. 2017 [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] uvedla, že v období od 21. 11. 2011 do 11. 3. 2012 poslala na účet žalovaného následující částky dne 21. 11. 2011 částku 20 000 Kč, dne 1. 12. 2011 částku 10 000 Kč, dne 22. 12. 2011 částku 50 000 Kč, dne 12. 1. 2012 částku 20 000 Kč, dne 6. 2. 2012 částku 26 000 Kč, dne 15. 2. 2012 částku 7 500 Kč, dne 9. 3. 2012 částku 5 000 Kč a dne 11. 3. 2012 částku 32 874 Kč, čímž považuje dluh v původní výši 100 000 Kč za zcela uhrazený.

10. Z dopisu žalobkyně ze dne 11. 4. 2018 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k poskytnutí součinnosti s výmazem předmětného zástavního práva, dopis byl žalovanému doručen dne 2. 5. 2018.

11. Z uznání závazku a dohody o narovnání o splátkách ze dne 16. 3. 2015, která měla být uzavřena mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a společností [právnická osoba] soud zjistil, že celková výše závazku měla činit 139 348 Kč a zákonné příslušenství, když toto zákonné příslušenství mělo být dopočítáno po splacení částky 139 348 Kč a následně o něm měla být sepsána nová dohoda na doplacení zákonného příslušenství (článek II. odst. 4). Listina neobsahuje podpis [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

12. Z kupní smlouvy uzavřené dne 15. 8. 2003 mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími soud zjistil, že předmětem prodeje v uzavřené kupní smlouvě byly nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] – parc. [číslo] [číslo] objekt bydlení – dům [adresa].

13. Z kupní smlouvy uzavřené dne 17. 3. 2009 mezi [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími soud zjistil, že předmětem uzavřené kupní smlouvy byla budova [adresa] (rodinný dům) postavená na parc. [číslo] dále parc. [číslo] parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], obec České Budějovice, k. ú. Haklovy [obec].

14. Z dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 18. 7. 2013 adresovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako právní zástupkyně žalovaného uvedla, že dle jejích informací od žalovaného k žádné dohodě mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalovaným nedošlo.

15. Z dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky, ze dne 17. 8. 2018 [anonymizováno] věci převzetí právního zastoupení adresovaného žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně byla vyzvána, aby předložila relevantní důkazy o tom, že pohledávka uplatněná žalovaným a zajištěná zástavním právem k nemovité věci neexistuje, respektive že byla splacena.

16. Z dopisu žalovaného adresovaného žalobkyni ze dne 10. 5. 2018 soud zjistil, že žalovaný vyjádřil svůj nesouhlas s právním závěrem žalobkyně, neboť má za to, že pohledávka i zástavní právo trvají.

17. Z usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 1. 2018 č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla přihlášena pohledávka žalovaného z titulu smlouvy o postoupení pohledávky ke dni úmrtí zůstavitele [anonymizováno] výši 978 288,63 Kč, co do výše 265 000 Kč zajištěna zástavním právem smluvním k nemovitým věcem vedeným na [list vlastnictví], k. ú. [část obce]. Stát neuznal pohledávku žalovaného co do výše ani co do důvodu s tím, že vyčíslení není přezkoumatelné a není řádně doloženo, a proto nebyla výše uvedená pohledávka zahrnuta do soupisu pasiv pozůstalosti.

18. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 9. 2005 uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem soud zjistil, že celková výše pohledávky postupitele za dlužníkem činila k datu 14. 9. 2005 částku 288 954,91 Kč. Postoupená pohledávka byla postoupena a přijata s veškerými právy a povinnostmi, příslušenstvím a zajištěním s touto pohledávkou spojenými, jakož i s veškerými právy a povinnostmi vyplývajícími ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru (článek IV. odst. 1).

19. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřené dne 15. 8. 2001 mezi [právnická osoba] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] jako dlužníky soud zjistil, že na základě uzavřené smlouvy se [právnická osoba] zavázala poskytnout dlužníkům hypoteční úvěr [anonymizováno] výši 265 000 Kč, [anonymizováno] který byl předběžně sjednán termín čerpání úvěru dne 31. 10. 2001 v částce 265 000 Kč, když poslední možný termín čerpání úvěru byl stanoven na den 31. 12. 2001 (čl. IV. odst. 2 a 3). Smluvní strany se dohodly, že úvěr bude splacen nejpozději do 20 let od termínu dočerpání (čl. V. odst. 1).

20. Ze zástavní smlouvy k nemovitosti uzavřené dne 15. 8. 2001 mezi [právnická osoba] jako zástavním věřitelem a manželi [příjmení] [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] jako zástavci soud zjistil, že touto zástavní smlouvou bylo zřízeno zástavní právo k bytu [číslo] v bytovém domě [adresa] na stavební parcele [číslo] spoluvlastnickému podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu, vše v části obce České Budějovice 6, obec České Budějovice, k. ú [část obce], zapsáno na [list vlastnictví] a spoluvlastnickému podílu o velikosti [číslo] na pozemku stavební parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví].

21. Ze záznamu z jednání ze dne 6. 3. 2018 soud zjistil, že na schůzce, která proběhla téhož dne v čase 10:30 až 13:30 hodin v prostorách žalobkyně, paní [jméno] [příjmení] uvedla, že peníze z prodeje nemovitosti v [anonymizováno] [obec] byly použity na úhradu dluhů [anonymizováno] [jméno] [příjmení], avšak ani tato částka nestačila na zaplacení všech dluhů. Největším jednorázovým dluhem, k jehož zaplacení byla paní [jméno] [příjmení] vyzývána, byl hypoteční úvěr od [právnická osoba] Žalovaný proto přišel s myšlenkou odkoupení pohledávky od této banky. Po prodeji pozemku v [anonymizováno] [obec] proběhla schůzka se žalovaným, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], na které žalovaný prohlásil, že dluh [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z titulu nesplaceného hypotečního úvěru tímto považuje za splacený. Žalovaný však postupně oddaloval výmaz zástavního práva váznoucího na předmětné bytové jednotce, když následně toto zcela odmítl. Po dohodě s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se paní [jméno] [příjmení] rozhodla v době, kdy žili se žalovaným jako druh a družka, plnit na dluh za [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z volných finančních prostředků, které v daném období měla po prodeji bytu v [obec]. Odhadem žalovanému zaplatila minimálně částku 250 000 Kč, přičemž převodem na účet zaplatila částku 171 374 Kč, ostatní peníze předala v hotovosti. Má tedy za to, že veškeré dluhy vůči žalovanému tak byly ze strany její i ze strany [anonymizováno] [jméno] [příjmení] beze zbytku zaplaceny. Následně byla v roce 2014 kontaktována vymahačem, který tvrdil, že je zástupcem žalovaného a požadoval po ní zaplacení úvěru.

22. Z návrhu na provedení zápisu změny v osobě zástavního věřitele ze dne 5. 10. 2005 soud zjistil, že [právnická osoba] a žalovaný souhlasně oznámili, že došlo k přechodu zástavních práv zapsaných k nemovitostem na žalovaného a navrhují zapsat tuto změnu do katastru nemovitostí záznamem.

23. Z dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 9. 1. 2016 zaslaného žalovanému soud zjistil, že se [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dotazoval, jakou finanční částku žalovanému dluží, a to včetně důvodu.

24. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 3. 2. 2021 soud zjistil, že na předmětné bytové jednotce v dalších nemovitostech vázne zástavní právo smluvní na pohledávku [anonymizováno] výši 265 000 Kč s oprávněním [anonymizováno] žalovaného.

25. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně ze svého účtu zaslala žalovanému částku přibližně 170 000 Kč, možná i více, a rovněž mu předala peníze v hotovosti. Peníze žalovanému svědkyně hradila v roce 2012 poté, co prodala byt. Peníze v hotovosti vybírala z bankomatu a následně je žalovanému předávala. Peníze žalovanému předávala, neboť s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] neměli žádné potvrzení. Peníze, které dostali od žalovaného za prodej rodinného domu v [anonymizováno] [obec], se použily na úhradu dluhů. Následně zjistili, že dluhů je více a dům byl prodán za velmi nízkou cenu, proto se dohodli se žalovaným, když žalovaný následně dům prodal za částku zhruba 2 000 000 Kč, že dluh je definitivně vyrovnaný. Kromě této pohledávky svědkyně vůči žalovanému žádné jiné dluhy neměla a má za to, že ani [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

26. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v minulosti byla kontaktována [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v souvislosti s pohledávkou [anonymizováno] výši 265 000 Kč, která byla zastavena zástavním právem k bytu. Od zůstavitele měla informaci, že mezi žalovaným a zůstavitelem byla dohoda o zpětné koupi, avšak smluvní dokumentaci žádnou neobdržela, vyjma kupní smlouvy mezi manželi [příjmení] a manželi [příjmení] a mezi manželi [příjmení] a manželi [příjmení]. Svědkyně obdržela odpověď prostřednictvím právní zástupkyně žalovaného, [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] které bylo uvedeno, že žádná dohoda mezi stranami nebyla a tímto věc považuje za vyřízenou. Zůstavitel následně onemocněl a kontaktoval svědkyni z nemocnice s tím, že by [anonymizováno] věci chtěl pokračovat.

27. Z výpisů z účtu žalovaného za období od 1. 1. 2015 do 31. 10. 2015 soud zjistil, že zůstavitel provedl platbu [anonymizováno] prospěch účtu žalovaného dne 23. 3. 2015 [anonymizováno] výši 4 000 Kč označenou jako 1. splátka, dne 23. 4. 2015 [anonymizováno] výši 4 000 Kč označenou jako 1. splátka, dne 25. 5. 2015 [anonymizováno] výši 4 000 Kč označenou jako 1. splátka, dne 23. 6. 2015 [anonymizováno] výši 4 000 Kč označenou jako 1. splátka, dne 24. 8. 2015 [anonymizováno] výši 4 000 Kč označenou jako 1. splátka, dne 5. 10. 2015 [anonymizováno] výši 4 000 Kč bez označení, dne 20. 10. 2015 [anonymizováno] výši 4 000 Kč označenou jako splátka, dne 20. 11. 2015 [anonymizováno] výši 4 000 Kč označenou jako splátka a dne 21. 12. 2015 [anonymizováno] výši 1 000 Kč označenou jako splátka.

28. Z e-mailové komunikace mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z období leden 2015 až červenec 2015 soud zjistil, že v lednu 2015 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] projevil obavu, že nebude mít peníze na zaplacení v uvedeném termínu stanoveném vymáhací službou.

29. E-mailem ze dne 16. 3. 2015 bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] obdržel splátkový kalendář, požádal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o posouzení, zda je splátkový kalendář v pořádku, a uvedl, že problematické vidí splátky v roce 2016.

30. E-mailem ze dne 27. 7. 2015 bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] platí splátky podle splátkového kalendáře, ale nemá podepsanou dohodu o vyrovnání, když současně se dotazoval na změnu znění dohody o vyrovnání tak, aby všechny jeho závazky byly po splněný zcela ukončeny a žalovaný nemohl vznášet další finanční požadavky.

31. Z e-mailového vyjádření paní [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědkyně nedisponuje bankovními výpisy z let 2011 až 2016 ani korespondencí mezi ní, žalovaným a [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

32. Z vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 12. 8. 2021 bylo zjištěno, že svědkyně nadále nedisponuje přílohami, o kterých se v poskytnuté korespondenci hovoří.

33. Soud zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazu vzájemnou korespondencí mezi paní [jméno] [příjmení], žalovaným a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a dále výpisy z bankovního účtu paní [jméno] [příjmení] z let 2011 až 2012 a z období let 2013 až 2016, neboť provedenými důkazy by nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné [anonymizováno] zodpovězení otázky, zda byl dluh [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl zajištěn předmětným zástavním právem, zcela splněn. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že vzájemnou korespondencí nadále nedisponuje, tuto tedy k důkazu nebylo možné provést. V případě z výpisů z bankovních účtů svědkyně [anonymizováno] období let 2011 až 2012 soud neshledal provedení důkazu za rozhodující s ohledem na tvrzení svědkyně, že z bankovního účtu bylo plněno pouze na část dluhu [anonymizováno] výši přibližně 170 000 Kč, když zbývající částka, která nebyla blíže vyčíslena, měla být plněna v hotovosti. Rovněž s ohledem na vzájemný vztah mezi žalovaným a svědkyní v předmětném období nelze usuzovat na to, zda platby, které byly mezi stranami realizovány, skutečně sloužily k úhradě zajištěné pohledávky. K důkaznímu návrhu výpisem z bankovního účtu svědkyně za období let 2013 až 2016 soud konstatuje, že navrhovaný důkaz neprokazuje žádné z tvrzení žalobkyně, a proto by provedení takového důkazu bylo nadbytečné.

34. Podle ustanovení § 559 zákona č. 40/1964, občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013, splněním dluh zanikne (odst. 1). Dluh musí být splněn řádně a včas (odst. 2).

35. Podle ustanovení § 100 odst. 2 zákona č. 40/1964, občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013, promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

36. Podle ustanovení § 524 zákona č. 40/1964, občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013, věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému (odst. 1). S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odst. 2).

37. Podle ustanovení § 152 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013, zástavní právo slouží k zajištění pohledávky [anonymizováno] případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku z peněžní zástavy.

38. Posle ustanovení § 153 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013, zástavou může být věc movitá nebo nemovitá, podnik nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha připouští, byt nebo nebytový prostor [anonymizováno] vlastnictví podle zvláštního zákona, obchodní podíl, cenný papír nebo předmět průmyslového vlastnictví.

39. Po právní stránce soud věc posoudil jako řízení o určení neexistence zástavního práva, když na právní posouzení byla aplikována právní úprava zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, neboť smlouva o úvěru, zástavní smlouva k nemovitosti i smlouva o postoupení pohledávky byly uzavřeny před datem 31. 12. 2013, a proto se na základě ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, práva a povinnosti vzniklé z právních poměrů vzniklých přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, řídí dosavadními právními předpisy, a to včetně všech lhůt a dob, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Soud má za prokázané, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání žaloby, neboť je vlastníkem nemovitosti, na které vázne zástavní právo žalovaného, rovněž je zde dána pasivní legitimace na straně žalovaného, který je zástavním věřitelem, neboť zástavní právo úmrtím dlužníka nezaniklo. Žalobkyni v řízení tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalobkyně svá žalobní tvrzení a důkazní návrhy po udělených poučeních soudu [anonymizováno] smyslu ustanovení § 118a o.s.ř. doplnila. [anonymizováno] vztahu k tvrzenému splnění dluhu paní [jméno] [příjmení] však toto doplnění nebylo dostatečně konkrétní, když žalobkyně netvrdí výši, která byla plněna, ani kdy k tomuto zániku splněním dluhu mělo dojít, když neúplnost žalobních tvrzení žalobkyně nahradila důkazními návrhy. [jméno] svědkyně tvrdila přibližnou výši plnění 250 000 Kč, když dále uvedla, že částka zhruba [anonymizováno] výši 170 000 Kč byla poukázána na bankovní účet žalovaného, zbývající částky, které však nebyly v konkrétní výši určeny, byly žalovanému poskytnuty v hotovosti. Soud v tomto směru konstatuje, že navzdory ztíženému postavení žalobkyně, která nemovitost zatíženou zástavním právem nabyla po zemřelém jako odúmrť bez povědomí o vzájemných právních vztazích mezi zemřelým [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalovaným, tíží žalobkyni v rámci civilního řízení jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Není přípustné, aby nedostatečnost žalobních tvrzení byla teprve následně doplňována na základě skutečností zjištěných dokazováním. Žalobkyně v tomto řízení ani po několika poučeních udělených soudem dle ustanovení § 118a o.s.ř. neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, když nebyla dostatečně prokázána tvrzená existence ústní dohody o splnění dluhu úhradou z prodeje nemovitosti v minulosti vlastněné [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], ani tvrzený zánik dluhu splněním paní [jméno] [příjmení], když v obou případech žalovaný rozporoval skutečnosti uvedené svědkyní a jiné důkazy žalobkyní navrženy nebyly. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že svědkyně byla v období, kdy žalovanému měla poskytnout finanční prostředky, jeho družkou, není tedy s jistotou prokázáno, že finanční prostředky uhrazené svědkyní měly sloužit k úhradě předmětného dluhu. Žalovaný toto tvrzení svědkyně popřel právě s odkazem na to, že v období let 2011 až 2012 společně žili jako druh a družka. Ke zjištěným úhradám provedeným zemřelým [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v období let 2015 až 2016 soud uvádí, že uznání závazku a dohoda o narovnání o splátkách nebyla [anonymizováno] [jméno] [příjmení] podepsána. Přestože prokázané úhrady nasvědčují tomu, že bylo v souladu s touto dohodou po určitý čas na dluh hrazeno, jak prokazuje i vyjádření zůstavitele v e-mailové komunikaci zaslané [anonymizováno] [jméno] [příjmení], i v případě, že by tomu tak skutečně bylo, však dohoda obsahovala rovněž v ujednání o následném doplacení zákonného příslušenství, o kterém v řízení nebylo zjištěno, že by bylo dopočteno. Současně takové splnění dluhu nebylo žalobkyní v průběhu řízení ani tvrzeno, když žalobkyně od počátku řízení tvrdila možný zánik dluhu jeho umořením z části finančních prostředků získaných prodejem nemovitosti v [anonymizováno] [obec], popřípadě zánik dluhu splněním paní [jméno] [příjmení]. Žalobkyně rovněž namítala, že žalovaný nepředložil k výzvě soudu výpis z bankovního účtu z roku 2016, avšak v tomto směru soud uzavírá, že nepředložení výpisu z bankovního účtu žalovaného v období roku 2016 nelze klást k tíži žalovaného, a to z toho důvodu, že žalobkyně splnění dluhu tímto způsobem v průběhu řízení netvrdila, a proto žalovanému nebyla uložena povinnost předmětný výpis z bankovního účtu v řízení předložit.

40. Na jednání konaném dne 12. 10. 2021 namítla žalobkyně promlčení dluhu a současně promlčení zástavního práva. Námitka promlčení byla v řízení uplatněna po lhůtě [anonymizováno] koncentraci řízení, vycházela však z provedeného dokazování. Současně se nejedná o nové skutkové tvrzení, neboť se jedná o námitku právní. Soud při posouzení této námitky vycházel zejména z otázky data splatnosti dluhu, který byl zástavním právem zajištěn. Zajištěná pohledávka byla na žalovaného postoupena Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16. 9. 2005 s veškerými právy a povinnostmi stanovenými smlouvou o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 15. 8. 2001, a to včetně zajištění. Smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 15. 8. 2001 v článku V. obsahuje ujednání o splatnosti do 20 let od termínu dočerpání, který byl předběžně stanoven na 31. 10. 2001, posledním možným termínem čerpání bylo 31. 12. 2001, konec splatnosti pohledávky proto nemohl nastat dříve než dne 31. 10. 2021. Zástavní právo podléhá promlčení, avšak nemůže se promlčet dříve než zajištěná pohledávka. Před marným uplynutím doby [anonymizováno] uspokojení ze zástavy je třeba, aby uplynula promlčecí doba zajištěné pohledávky. Nedošlo-li k promlčení pohledávky, nemohlo se promlčet ani zástavní právo, kterým je tato pohledávka zajištěna. Právo na uspokojení ze zástavy vzniká marným uplynutím doby splatnosti zajištěné pohledávky. Teprve ode dne, kdy toto právo mohlo být uplatněno poprvé, následně běží promlčecí doba (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 2. 2018 sp. zn. 21 Cdo 3195/2017). Zástavní právo se tedy nemohlo promlčet, pokud splatnost dluhu mohla nastat nejdříve ke dni 31. 10. 2021. Soud proto námitce promlčení vznesené žalobkyní nevyhověl.

41. Z výše uvedených důvodů žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní v řízení, když v řízení nebyla prokázána její tvrzení, mnohdy značně neúplná, a z tohoto důvodu soud rozhodl o věci samé v její neprospěch tak, že žalobu zamítl (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2020 sp. zn. [spisová značka]). Přestože žalobkyně opakovaně odkazovala na skutečnost, že bytovou jednotku, na které vázne zástavní právo žalovaného, nabyla jako odúmrť, a proto nedisponuje bližšími informacemi o vztahu mezi žalovaným a zůstavitelem, nelze tuto skutečnost klást k tíži žalovaného v podobě menších nároků na unesení břemene tvrzení a břemene důkazního v řízení, obzvláště pak s přihlédnutím k rozsáhlému dokazování, které soud k návrhu žalobkyně provedl.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud [anonymizováno] smyslu ustanovení § 142 o.s.ř. podle úspěchu účastníků [anonymizováno] věci. Procesně byl plně úspěšný žalovaný, a proto mu soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení oproti neúspěšné žalobkyni. Náhrada nákladů řízení představuje náklady právního zastoupení za 8 úkonů (převzetí věci, vyjádření [anonymizováno] věci ze dne 27. 7. 2020 a 7. 4. 2021, 4 účasti na jednání soudu a písemný závěrečný návrh) po 3 100 Kč úkon právní služby dle ustanovení § 6 [anonymizováno] spojení s ustanovením § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, 8 náhrad hotových výdajů dle ustanovení § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu po 300 Kč úkon právní služby, náhrady za ztrátu času za cestu právního zástupce do místa jednání soudu a zpět na trase [obec] – [obec] a zpět po 8 půlhodinách, když za každou půlhodinu náleží náhrada [anonymizováno] výši 100 Kč dle ustanovení § 14 odst. 3 advokátního tarifu a cestovného za 4 cesty k jednání soudu na trase [obec] – [obec] a zpět při vzdálenosti ujetých 150 km/1 cesta, průměrné spotřebě 7,2 l [číslo] km, ceně nafty 27,20 Kč a základní amortizaci 4,40 Kč km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. [anonymizováno] znění účinném do 18. 10. 2021. Právní zástupce žalovaného osvědčil, že je plátcem DPH, příslušné položky proto byly navýšeny o DPH [anonymizováno] výši 21 % Celkem byla žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení [anonymizováno] výši 46 016 Kč.