15 C 164/2022

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní JUDr. Vladislavou Halodovou ve věci žalobci: Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A a) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B oba bytem Adresa žalobce B , oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ., sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného , zastoupený advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C žaloba o určení vlastnického práva k pozemku

I. Určuje se, že vlastníkem části pozemku o výměře 13 m2 geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, vyhotoveným , jméno FO, a ověřeným 5. 4. 2022 , tituly před jménem, , jméno FO, , který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, oddělené od parc. č. 2174/2 v katastrálním území , adresa, a nově označené parcelním číslem 2174/16 jsou žalobci, a to tak, že vlastníkem jedné ideální poloviny je žalobkyně a druhou ideální polovinu vlastní žalobci ve společném jmění manželů.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům jako společně a nerozdílně oprávněným na náhradě nákladů řízení částku 98 468,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

1. Žalobci se žalobou z 12. 5. 2022 domáhali vydání rozhodnutí, kterým bude určeno, že jsou vlastníkem části pozemku par. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 2 v k.ú. , adresa, v rozsahu znázorněném na geometrickém plánu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, z 15. 9. 2020, zpracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, , a to tak, že vlastníkem jedné poloviny je žalobkyně a druhou polovinu vlastní žalobci ve společném jmění manželů. Následně změnili žalobu tak, že in eventum navrhli, aby soud určil, že jim k této části pozemku náleží služebnost stezky a cesty. V průběhu řízení došlo katastrálním úřadem k upřesnění výměr a oprav některých geodetických bodů, přičemž po opravě chyb a zpřesnění měření stp.č. , hodnota, a parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, bylo zjištěno, že výměra sporného připloceného pozemku činí pouze 13 m2, nikoli původně uváděných 17 m2 (podrobněji k rozhodnutí katastrálního úřadu a změnám výměr viz níže). Geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, z 12. 4. 2022 vyhotovený , jméno FO, pak byla od parc. č. 2174/2 oddělena její sporná oplocená část o výměře 13 m2 a bylo jí přiděleno nové parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Na základě tohoto geometrického plánu žalobci změnili žalobu tak, že se domáhají určení svého vlastnického práva, in eventum služebnosti k této nově vzniklé parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále i jen "sporná část pozemku" či „parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, “). Usnesením z 21. 2. 2024 byla změna žaloby připuštěna.

2. Žalovaný v pozici žalobce se již dříve domáhal vyklizení sporné části pozemku dnešními žalobci. Jeho žaloba doručená soudu 26. 7. 2021 byla rozsudkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, z 11. 5. 2023, č. j. , spisová značka, , zamítnuta s odůvodněním, že nynější žalobci jsou vlastníky sporné části pozemku, když k ní vydrželi vlastnické právo na základě mimořádného vydržení dle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Rozsudek byl potvrzen rozsudkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, z 16. 11. 2023, č. j. , spisová značka, . Nelze přisvědčit žalobcům, že otázka (mimořádného) vydržení jejich vlastnického práva k příslušné části pozemku s ohledem na odůvodnění rozsudku je tím pravomocně vyřešena.

3. Soud v této věci ani není vázán závěry soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, . K znakům právního státu ale patří princip právní jistoty a z něj plynoucí princip ochrany oprávněné důvěry v právo zahrnující především efektivní ochranu práv všech právních subjektů ve stejných případech shodným způsobem a předvídatelnost postupu státu a jeho orgánů včetně soudů. Z toho nevyplývá kategorická neměnnost výkladu či aplikace práva, nýbrž požadavek, aby změna interpretace či aplikace práva byla s ohledem na konkrétní okolnosti předvídatelná, nebo aby byla alespoň transparentně odůvodněna a opírala se o akceptovatelné racionální a objektivní důvody přirozeně reagující i na právní vývody předtím v rozhodovací praxi stran té které právní otázky uplatňované. Pouze takto transparentně vyložené úvahy, odůvodňující rozdílný postup nezávislého soudu, vylučují libovůli při aplikaci práva. Ani ve skutkově podobných věcech tak není vyloučeno odchýlení se soudu od předchozí judikatury, avšak dojde-li k němu, a navíc to účastník v řízení namítá, musí soud důvody svého odchýlení se řádně a přesvědčivě vysvětlit (viz např. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 387/18) Soud tedy provedl dokazování a učinil skutkové a právní závěry bez vázanosti závěry soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, , ovšem s tím, že pokud by se od nich zamýšlel odchýlit, byl připraven důvody takového odchýlení se řádně a pečlivě odůvodnit.

4. Žalobci existenci svého vlastnického práva k parc. č. 2174/16 odůvodňovali jeho vydržením, a to řádným i mimořádným, případně nabytím od nevlastníka. Uvedli, že žalovaný se v souvislosti s budováním zděného plotu na své parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, roce 1985 dohodl s jejich právním předchůdcem , jméno FO, , že mu přenechá na rozšíření vjezdu část svého pozemku o výměře cca 17 m² a , jméno FO, mu za to umožní z ulice průchod přes svoji stp. č. , hodnota, na jeho zahradu na parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na kterou měl jinak přístup pouze přes dům. V souladu s dohodou byl vybudován zděný plot na nově dohodnuté hranici mezi pozemky. Nejpozději od roku 1985 právní předchůdce žalobců a poté oni nerušeně a v dobré víře užívají spornou část pozemku v těchto nově dohodnutých hranicích jako její vlastníci a v roce 1995 k ní vydrželi vlastnické právo. Pokud by ho takto nevydrželi, pak ho nabyli (od nevlastníka) na základě vlastních nabývacích titulů, neboť když nabyli vlastnické právo k stp. č. , hodnota, , a to v roce 1998 k jeho ideální polovině na základě dědictví a v roce 1999 k druhé ideální polovině kupní smlouvou, byla již ke stp. č., hodnota, připlocena sporná část pozemku a v terénu tvořila se stp. č. , hodnota, jeden celek. Vzhledem k poměru velikosti plochy připlocené parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (13 m²) a několika set m2 plochy pozemku nabývaného v dědickém řízení došlo k připlocení nepatrné části pozemku ve vztahu k pozemku nabývanému, automaticky se tak předpokládá dobrá víra ohledně nabývání vlastnického práva k celému pozemku včetně takto nepatrné části. Pro účely řádného vydržení započítávají i dobu, po kterou spornou část pozemku držel a užíval , jméno FO, . Pokud jde o mimořádné vydržení, drží a užívají spornou část pozemku jako její vlastníci od roku 1998, resp. 1999. V roce 2000 stavěli novou garáž kopírující respektovanou hranici mezi pozemky, žalovaný udělil se stavbou písemný souhlas, nezpochybňoval vedení hranice, nebylo sporu o tom, že by snad neměli být vlastníky sporné části pozemku. Žalovaný poté daroval svůj pozemek synovi, který průběh hranice nezpochybňoval a v roce 2020 byl ochoten jim dát souhlas s výstavbu garáže na hranici vyznačené stávajícím plotem. Žalovaný ale začal namítat, že průběh hranice neodpovídá plotu, dohodl se se synem na zrušení darování a začal s nimi kvůli hranici vést spory. Pokud nevydrželi vlastnické právo k parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vydrželi alespoň služebnost stezky a cesty, když po celou dobu měli za to, že k sporné části pozemku drží vlastnické právo a používali ji za účelem stezky a cesty.

5. Žalovaný namítl, že nedošlo k naplnění podmínek pro vydržení, žalobci ani jejich právní předchůdce nebyli v dobré víře, chybí u nich poctivá a pravá držba. Byli si vědomi, že užívají spornou část pozemku bez právního důvodu. S právním předchůdcem žalobců nikdy neuzavřel smlouvu, na jejímž základě by mu spornou část pozemku přenechal, , jméno FO, nikdy neměl ani domnělý právní titul, na jehož základě by mohl být v dobré víře, že je vlastníkem parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . On se o existenci geometrického plánu dozvěděl až v roce 2020. V roce 1985 právní předchůdce žalobců bez jeho souhlasu odstranil původní plot na hranici dle kupní smlouvy z roku 1965 a neoprávněně potajmu v době jeho nepřítomnosti si připlotil další část jeho pozemku o výměře 17 m². Neměl důvod s právním předchůdcem žalobců uzavírat dohodu o umožnění průchodu přes jeho pozemek. Pokud by měl zájem o přístup na zahradu přímo z chodníku, vybudoval by si z ulice vrátka ve svém plotě. Je nesmyslné, aby za nepotřebný přístup přenechával 17 m² svého pozemku. V jeho cípu pouze dovolil právnímu předchůdci žalobců parkovat vozidlo, neuzavřel s ním žádnou dohodou, parkování vozidla toliko trpěl. Proti užívání sporné části pozemku nebrojil, neboť šlo o pouhou výprosu. I kdyby žalobci tvrzená dohoda existovala, zanikla by v roce 2020 tím, že žalobci její část přestali plnit. Byli tak povinni přestat užívat spornou část pozemku a vrátit mu ji. Žalobci věděli, že došlo k připlocení jeho pozemku. Nabyli stp.č. , hodnota, ve výměře nezměněné od roku 1965. Spornou část pozemku jim nikdy nepřenechal, ani s nimi o jejím užívání neuzavřel žádnou smlouvu, pouze jim nebránil v jejím užívání. Oni i jejich právní předchůdce jednali nepoctivě, když se vetřeli do držby sporné části pozemku svévolně i potajmu. Nikdy nebyli držiteli vykonávajícími vlastnické právo. Předpoklad existence poctivé a pravé držby platí i pro mimořádné vydržení, ustanovení § 1095 o.z. je normou lex specialis k ustanovením upravujícím řádné vydržení, u mimořádného vydržení pouze odpadá povinnost prokazovat právní důvod. Pro mimořádné vydržení nebyla splněna podmínka přesvědčení držitele, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu, neboť právní předchůdce žalobců se vetřel do držby potajmu a lstí, nechal zaměřit geometrickým plánem z 25. 6. 1986 spornou část pozemku a pokusil se dosáhnout vkladu svého vlastnického práva k ní bez vědomí a souhlasu žalovaného, což svědčí i o jeho nepoctivém jednání. To platí i o žalobcích. Věděli, že žádná kupní smlouva o převodu sporné části pozemku nebyla uzavřena, že mu za ni právní předchůdce žalobců nic neuhradil, dle svých nabývacích titulů nabyli svůj pozemek o výměře dle geometrického plánu z 23. 7. 1965 a nejpozději v roce 2003 byli upozornění, že skutečná hranice pozemků neodpovídá oplocení. Oni i jejich právní předchůdce bezpochyby užívají rozum minimálně průměrného člověka. Vstupovali do právních vztahů k nemovitostem a věděli, že se vlastnictví nabývá na základě vkladu do katastru nemovitostí a věděli, že k tomu nedošlo.

6. Nejprve bylo nutno uzavřít, zda mají žalobci na požadovaném určení naléhavý právní zájem, a zda se ho tedy mohou domáhat určovací žalobou dle § 80 o.s.ř.

7. Za situace, kdy nejsou v katastru nemovitostí zapsáni jako vlastníci sporné části pozemku, jako vlastník celé parc.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, je v něm zapsán žalovaný (viz níže), přičemž za nesouhlasu žalovaného nelze bez požadovaného určení dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí, je zájem žalobců na požadovaném určení dán.

8. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení pak učinil následují skutkové a právní závěry.

9. Žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník zahrady parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a dále stp. č. , hodnota, , jejíž součástí je dům čp. , Anonymizováno, , k němuž zahrada náleží. (výpis katastru nemovitostí pro k.ú. , adresa, LV č. , hodnota, )

10. Žalobci vlastní sousední dům se zahradou, když jsou spoluvlastníky stp.č. , hodnota, , jejíž součástí je dům čp. , Anonymizováno, , přičemž spoluvlastníkem jedné ideální poloviny pozemku je žalobkyně a druhou ideální polovinu pozemku mají žalobci ve společném jmění manželů. (výpis z katastru nemovitostí pro k.ú. , adresa, LV č. , hodnota, )

11. Nebylo sporu tom, že před účastníky oba domy užívali a vlastnili jejich předci. Dům se zahradou žalovaného jeho otec, žalovaný ho nabyl v 70. letech na základě kupní smlouvy. (odůvodnění rozhodnutí katastrálního úřadu z , datum, , čj. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, 1) Krátce v letech 2018 až 2020 nemovitosti vlastnil jeho syn, kterému je v roce 2018 daroval. Následně však v roce 2020, kdy začal žalovaný kontaktovat žalobce ohledně hranice pozemků, mu je syn daroval zpět. (darovací smlouva a dohoda zřízení věcného břemene z 9. 7. 2018, darovací smlouva a zrušení věcného břemene z 8. 10. 2020, výpověď žalovaného)

12. Žalobkyně v domě čp. 119 žila se svými rodiči do roku 1987, po svatbě se odstěhovala, v roce 2000 v něm začali bydlet se žalobcem a bydlí v něm dosud. (výpověď žalobkyně, nesporné)

13. Žalobkyně svůj výlučný spoluvlastnický podíl na stp.č. , hodnota, s výměrou 376 m² nabyla z dědictví po svém otci , jméno FO, , zemřelém 16. 10. 1997, dědické usnesení nabylo právní moci 23. 10. 1998. (usnesení , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, z , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, ) Do společného jmění manželů nabyli žalobci druhou ideální polovinu stp. č. , hodnota, na základě kupní smlouvy z 24. 6. 1999 od tety žalobkyně , jméno FO, , s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí k 28. 6. 1999. (kupní smlouva z , datum, , návrh na povolení vkladu z , datum, )

14. Žalobkyně uvedla, že stp.č. , hodnota, byla ve spoluvlastnictví jejího otce a strýce, kteří ji zdědili po svých rodičích. Po smrti strýce zdědila jeho spoluvlastnictví teta žalobkyně, což odpovídá tomu, že dle kupní smlouvy z 24. 6. 1999 nabyla nemovitosti na základě dědického usnesení z roku 1999.

15. Podává se, že hovořili-li účastníci o právním předchůdci žalobců, mínili jím , jméno FO, , otce žalobkyně. Právním předchůdcem žalobců ale byla rovněž teta žalobkyně a její strýc. U nich žalovaný netvrdil jejich nepoctivý úmysl a další skutečnosti, které namítal ohledně , jméno FO, . Vzhledem k tomu, že do vydržecí doby nebylo zapotřebí započítávat jejich držbu (k tomu viz níže), nebyly bližší závěry ohledně tety a strýce žalobkyně jako právních předchůdců žalobců nutné.16. , adresa, účastníků odděluje plot. Vedle domu žalobců je až k němu vydlážděna část pozemku o šíři zhruba na osobní automobil, po níž lze vjíždět na pozemek žalobců z ulice, na kterou vedou vstupní plechová vrata zachycená na zděném sloupku. Kolmo k nim a navazujícímu plotu žalovaného oddělujícího jeho zahradu od ulice je vystavěn plot oddělující zahrady účastníků. Plot je uchycen na uvedeném zděném sloupku ve vzdálenosti cca 20 cm od vstupních vrat žalobců. Je tvořen ocelovými sloupky umístěnými v betonových patkách. Mezi jednotlivými sloupky se nachází betonové obrubníky, která zároveň působí jako podezdívka plotu. První část plotu navazující na zděný sloupek tvoří dřevěná branka, druhou část mezi prvními dvěma kovovými sloupky tvoří kovový rám vyplněný pletivem. V další části plotu je přes kovové sloupky natažené pletivo. Mezi účastníky nebylo sporné, že plot se nachází na témže místě od roku 1985, kdy byl vybudován. (výpověď žalobce, nesporné, fotografie předložené účastníky, fotografie z místního šetření ve věci sp.zn. , spisová značka, ) Ke změně oproti stavu v roce 1985 došlo pouze v jeho první části, kde byl původně odnímatelný kovový rám s pletivem, který žalovaný, když procházel mezi zahradami, posouval. Tento rám nahradil žalobce v roce 2011 dřevěnou brankou, aby žalovaný nemusel manipulovat s plotovým rámem. Zároveň posunul vstupní vrata za tuto dřevěnou branku, aby želovaný mohl procházet brankou bez nutnosti žádat žalobce o otevření jejich vstupních vrat. Následně ale žalobce vstupní vrata vrátil zpět na původní místo. Dle vyjádření žalobců k tomu došlo proto, že žalovanému posunutí vstupních vrat údajně nevyhovovalo. (fotografie z google street view, fotografie čl. 197-198)

17. Jádrem sporu je připlocení sporné části pozemku k stp. č. , hodnota, v roce 1985 otcem žalobkyně.

18. Nejednalo se o první připojení části parc.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, k stp.č. , hodnota, . V roce 1965 prodal otec žalovaného , jméno FO, dědečkovi žalobkyně , jméno FO, část parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 11 m². Výměra stp.č. , hodnota, poté činila 376 m², výměra parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, m². Jednalo se o část pozemku těsně přiléhající k domu čp. 119, vedle kterého po tomto prodeji vznikl přístup z ulice na zahradu u domu v šířce 2m. Do té doby , jméno FO, přístup z ulice na zahradu neměl, až k jeho domu čp. 119 sahal pozemek otce žalovaného. (kupní smlouva z 30. 11. 1965, geometrický plán z , datum, č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , polní náčrt č. , hodnota, z roku 1965) Okolnosti tohoto převodu nebyly pro věc podstatné.

19. Na v roce 1965 nově vzniklé hranici mezi stp.č. , hodnota, a parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl vybudován plot. V roce 1985 žalovaný, který v té době žil v , adresa, jezdil pouze na návštěvy (nesporné), rekonstruoval oplocení svého pozemku směrem do ulice. Ukončil ho zděným sloupkem ve vzdálenosti cca 50 cm od kovového sloupku dosavadního oplocení mezi zahradami z roku 1965, neboť , jméno FO, ho požádal o rozšíření stávajícího vjezdu na jeho pozemek, který do té doby činil pouze 2 m, o část jeho pozemku, aby na mohl z ulice zajíždět osobním automobilem a parkovat ho zde. Dohodli se, k uzavření písemné smlouvy ale nedošlo. (výpověď žalovaného, nesporné) Soud neuvěřil žalovanému, pokud vypověděl, že , jméno FO, umožnil de facto pouze parkování na části jeho pozemku, umožnil mu vjezd na začátek, s ohledem na půdorys škodovky se bavili o tom, že by mu měly stačit maximálně 3-4 m2. Naopak má za prokázanou dohodu o vzájemném plnění, kdy oproti přenechání části pozemku žalovaným , jméno FO, , Anonymizováno, , a to do vlastnictví, nikoli pouze k dočasnému užívání (k tomu viz dále), umožní mu za to , jméno FO, , Anonymizováno, chodit přes jeho zahradu a vstupní vrata na ulici, což žalovaný užíval například k vyvážení organického odpadu, „aby to nemusel objíždět“. (viz i úřední záznam Policie ČR z 12. 11.2020) Tato dohoda předpokládala, že , jméno FO, jako součást plotu mezi zahradami instaluje jeden demontovatelný rám. (výpověď žalovaného, nesporné)

20. Vysvětlení žalovaného, že důvodem umístění odnímatelného rámu mělo být zajištění jeho možnosti kdykoli jít na zbytek svého pozemku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , působí nevěrohodně. Lze si těžko představit, proč by chtěl vstupovat na malou část zahrady sousedního domu, která slouží ke vjezdu a parkování sousedova vozidla, pokud by to nemělo mít ještě jiný důvod. Z fotografií z google street view je patrné a ani mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný má na svoji zahradu přístup z ulice skutečně pouze přes svůj dům. Podstatně logičtějším a uvěřitelným se tak jeví existence výše popsané žalobci tvrzené dohody, kterou popsala i ve své výpovědi žalobkyně, že žalovaný přenechá , jméno FO, malou část svého pozemku na rozšíření vjezdu, aby tam mohl jezdit autem, a za to mu byl byl zřízen průchod mezi zahradami, aby měl na svoji zahradu přístup z ulice přes vstupní vrata u domu , jméno FO, , kteří mu je, když chtěl projít, chodili otevírat. Logickým je i to, že k takové dohodě došlo v okamžiku, kdy žalovaný rekonstruoval svůj plot do ulice a neudělal do něho žádný vstup pro přístup z ulice. Přitom hodnota recipročních plnění se s ohledem na malou velikost připlocovaného pozemku nejeví nepřiměřenou. Nebylo sporu o tom, že tak, jak vypověděla žalobkyně, byla v následujících letech dohoda respektována a rodina , jméno FO, otevírala žalovanému vrata, aby mohl přes odnímatelnou část plotu, a později dřevěná vrátka, procházet na svoji zahradu a zpět. A jak vypověděl žalobce, po nastěhování se do domu v roce 2000 byl o této dohodě a tom, že ji má plnit, informován rovněž i on.

21. Na základě dohody žalovaného a , jméno FO, tedy došlo v roce 1985 k odstranění části dosavadního plotu z roku 1965 oddělujícího jejich zahrady a vybudování plotu nového. Pro právní závěry není rozhodným, zda se krom , jméno FO, , Anonymizováno, na vybudování nového plotu přímo podílel i žalovaný, jak vypověděla žalobkyně, či zda byl vybudován v době jeho nepřítomnosti, jak naopak vypověděl žalovaný. I pokud by se na jeho výstavbě nepodílel, neznamená to, že se s , jméno FO, nemohl dohodnout na tom, že plot povede v místech, v nichž byl vystavěn. Podstatné je, že k dohodě o posunutí dosavadního plotu došlo.

22. Soud se neztotožnil s přesvědčením žalovaného o nepravdivosti tvrzení žalobců, že , jméno FO, , Anonymizováno, při budování plotu navázal na plot vybudovaný žalovaným směrem do ulice, což žalovaný dovozuje z toho, že plot oddělující zahrady nezačíná na začátku zděného sloupku zakončujícího plot vybudovaný žalovaným, ale až v odstupu cca 10-30 cm od jeho kraje směrem do zahrady žalovaného. Za navazující plot lze považovat plot začínající na uvedeném zděném sloupku bez ohledu na to, v jakém místě na něj navazuje.

23. Dle výpovědi žalovaného si , jméno FO, nově vybudovaným plotem připlotil více, než byli dohodnuti, kdy nezboural 4m délky plotu, ale zhruba 20 m a místo povolených 3 nebo 4 m2 si připlotil 17 m2, což měl žalovaný zjistit cca po měsíci po vybudování plotu při své příští návštěvě ve , adresa, .

24. Žalovaný ale, jak vyplývá z jeho výpovědi, nedal , jméno FO, najevo, že by plot vybudoval na nesprávném místě. Ostatně ani netvrdil, že by on či jeho otec někdy , jméno FO, o dle žalovaného nesprávně umístěném plotu cokoli řekli.

25. V souvislosti s výstavbou nového plotu v roce 1985 působí výpověď žalovaného nevěrohodně. Na jedné straně popisuje, jak byl rozčilený, když se po příjezdu do , adresa, bavil s otcem o tom, že , jméno FO, si připlotil místo 3-4 m2 de facto 17 m2, a že to neřešil proto, protože mu otec řekl, aby to nechal být. Na druhé straně ale vypověděl, že výkres (geometrický plán), který , jméno FO, předal na katastr nemovitostí, a napsal tam, že je novým nabyvatelem 8 m2, přičemž fakticky si připlotil 17 m2, získal od , tituly před jménem, , jméno FO, někdy v roce 2020, že se tedy o změně ploch, změně hranice pozemku fakticky dozvěděl v roce 2020. Žalovaný dále zároveň tvrdil, že to, že existuje nějaká nesrovnalost pro něj bylo znamením, až když se schvalovala digitalizace v roce 2003. Pokud by , jméno FO, , jak tvrdí žalovaný, zboural větší část plotu a připlotil si o více než 10 m2 více z pozemku žalovaného, jde o rozdíl, který by musel být žalovanému patrný i bez geometrického plánu. Bylo-li by to tak, jak vypověděl, žalovaný, že se rozčiloval kvůli připlocení větší části bezprostředně po výstavbě plotu, musel by ale přece již v té době, tedy bezprostředně po vystavení plotu , jméno FO, , vědět o připlocení větší než dohodnuté části pozemku.

26. Níže je odůvodněno, že pro závěry ohledně vlastnického práva žalobců ke sporné části pozemku nebyly rozhodnými otázky poctivosti a úmyslu , jméno FO, v souvislosti s připlocením části pozemku žalovaného v roce 1985. Přesto pro úplnost i s ohledem na námitky žalovaného, z velké části se týkající právě jednání a úmyslů , jméno FO, , soud závěry v tomto směru učinil.

27. Nelze přisvědčit žalovanému, že z předložení geometrického plánu , Anonymizováno, , jméno FO, středisku geodézie v roce 1986 je zjevné, že se pokusil dosáhnout nabytí vlastnického práva ke sporné části pozemku lstí. V roce 1986 byl vypracován geometrický plán, kterým byla od parc. č. 2174/2 o výměře 681 m² oddělena část o výměře 8 m² a nově přislučovaná k par. č. , hodnota, , jméno FO, , jejíž nová výměra činila 384 m². (geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, z 18. 6. 1986, žádosti soudu ve věci , spisová značka, z 11. 1. 2022 a 14. 4. 2023, sdělení katastrálního úřadu z 25. 1. 2022 a z 21. 4. 2023, záznam podrobného měření změn z 18. 6. 1986) Rozdíl ve výměře oddělované části oproti sporné části pozemku souvisí s následnou obnovou katastrálního operátu, upřesňováním a opravováním hranice katastrálním úřadem (k postupu katastrálního úřadu viz podrobněji níže). To, že , jméno FO, je v geometrickém plánu uveden jako nabyvatel oddělované části, nesvědčí o jeho zlém úmyslu a snaze o lstivé zmocnění se části sousedova pozemku, ale naopak nasvědčuje jeho přesvědčení, že se s žalovaným dohodl, že se stane vlastníkem nově připlocené části jeho pozemku, že obdobně jako v roce 1965 v případě jeho otce, i nyní dohoda o rozšíření vjezdu a připlocení další části sousedova pozemku znamená, že mu sousedé danou část pozemku přenechávají jako vlastníkovi. Předložení geometrického plánu na středisko geodézie k přepisu může znamenat toliko to, že se domníval, že se má geometrický plán vyhotovit a dát na geodézii obdobně jako byl vyhotoven geometrický plán v roce 1965.

28. Uvedený geometrický plán nebyl realizován, když k němu nebyla předložena listina, na základě které by měla být změna zobrazená v geometrickém plánu provedena. (žádosti soudu ve věci , spisová značka, z 11. 1. 2022 a 14. 4. 2023, sdělení katastrálního úřadu z 25. 1. 2022 a z 21. 4. 2023) Nepředložení příslušné listiny ke geometrickému plánu nasvědčuje nedostatku právního vědomí na straně , jméno FO, , nikoli jeho zlé vůli.

29. Soud uzavřel, že z provedeného dokazování se podává, že , jméno FO, jednal v souladu s dohodou uzavřenou se žalovaným a že se nechopil držby sporného pozemku bez jeho vědomí a svolení, jak tvrdil žalovaný. Tomu, že stav rozsahu připloceného pozemku korespondoval s dohodou , jméno FO, se žalovaným včetně toho, že se nejedná pouze o jakési dočasné přenechání části pozemku k užívání nasvědčuje i absence připomínek žalobce k žalobci zamýšlené přístavbě podkroví na domě čp. 119 a výstavbě samostatně stojící garáže na stp.č. , hodnota, v roce 2000. Žalovaný svůj podpis prohlášení, které v souvislosti s touto výstavbou podepsal, odůvodňoval tím, že se týkalo jen povolení garáže na stp.č. , hodnota, ve vlastnictví žalobců, proti čemuž neměl námitek. Žalovaný v něm ale prohlašoval, že byl seznámen s projektovou dokumentací přístavby a stavby volně stojící garáže a že nemá námitek se zamýšlenou přístavbou projektovanou , tituly před jménem, , jméno FO, ve , adresa, (prohlášení z 2. 7. 2000). Přitom součástí projektové dokumentace byla situace vypracovaná , tituly před jménem, , jméno FO, . Ta existuje ve dvou vyhotoveních. Jedna označená 06/2000 a druhá, která se stala součástí projektové dokumentace a podkladem pro provedení stavby podle stavebního povolení, označená 8/2000. Při jejich porovnání se jeví shodné, byť na situaci 06/2000 předložené ve spise nejsou čitelné popisy, je však patrné, že na obou je shodně zakreslená garáž na hranici pozemku účastníků a je zjevné, že tato hranice má tvar přímky. Žalovaný ve své výpovědi tuto situaci označil za zkreslenou malůvku, na které hranice neodpovídají hranicím evidovaným v katastru nemovitostí. (situace vypracované , tituly před jménem, , adresa, , stavební povolení č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, z 23. 10. 2000) Tomu, že by nevěnoval pozornost tvaru hranice, měla-li být garáž umístěná přímo u hranice, lze těžko uvěřit. Pokud by tomu bylo tak, jak tvrdil, došlo k neoprávněnému připlocení jeho pozemku a že sousedovi umožnil pouze dočasné užívání jeho pozemku, nikoli aby se stal vlastníkem, lze těžko uvěřit, že by souhlasil s tím, aby sousedé postavili trvalou stavbu garáže na části pozemku, která je stále jeho a o které by měl předpokládat, tvrdí-li existenci pouhé výprosy, že ji může kdykoli v budoucnu chtít vrátit. Nelze přisvědčit námitce žalovaného, že pokud žalobci uvedli v žádosti o stavební povolení, že by plot měl kopírovat hranici mezi pozemky, učinili tak účelově pro dosažení povolení stavby a dokládá to jejich nepoctivé jednání. Žalobci do té doby neměli důvod pochybovat o tom, že plot kopíruje hranici mezi jejich a žalovaného pozemkem, ze žádného z provedených důkazů nevyplývá existence jakéhokoliv jejich pochybnosti o tom, že pozemek, který mají oplocen, neměl být jejich. Ostatně žalovaný ani netvrdil, že by je do té doby jakkoli upozornil na to, že užívají část jeho pozemku.

30. Je bez významu, že žalobci nakonec volně stojící garáž nerealizovali, když oproti původnímu stavebnímu povolení byla povolena změna stavby před dokončením s tím, že namísto volně stojící garáže vznikne garáž ze stávajícího chléva. (rozhodnutí o povolení změny stavby před dokončením ze 17. 9. 2001 č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - , Anonymizováno, )

31. V roce 2003 probíhala v katastrálním území , adresa, obnova katastrálního operátu, k vyhlášení platnosti obnoveného operátu došlo 3. 9. 2003. Vyhlášení předcházelo rozhodnutí katastrálního úřadu o vyhovění námitce žalovaného proti průběhu vlastnické hranice mezi parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a stp. č. , hodnota, v souboru geodetických informací (SGI) obnoveného operátu, kterou zpochybnil s domněnkou, že jeho otec neprodal nikdy část parc.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vlastníkovi stp.č. , hodnota, . Bylo zjištěno, že došlo k chybě tím, že v katastrální mapě před obnovou byla hranice zobrazena podle uvedeného geometrického plánu z roku 1965 vypracovaného v souvislosti s prodejem části parc.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, otcem žalovaného dědečkovi žalobkyně. Při přepracování SGI do digitální byl opomenut jeden lomový bod hranice, který byl doplněn a byl proveden nový výpočet výměr. Výměra parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, před obnovou byla 681 m², po obnově 678 m². Výměra stp. č. , hodnota, před obnovou byla 376 m², po obnově 368 m². Rozhodnutí bylo doručováno mimo jiné rovněž žalobcům. (vyhlášení platnosti obnoveného operátu sp. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , rozhodnutí katastrálního úřadu z 27. 8 2003 sp. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, )

32. Ač tedy žalovaný v roce 2003 kontaktoval katastrální úřad ohledně hranice mezi pozemky účastníků, stále otázku umístění plotu a připlocení sporné části pozemku s žalobci neřešil. Netvrdil, že by je kontaktoval, že by se domáhal ochrany svého vlastnického práva ke sporné části pozemku. Pochybnosti o tom, že plot nestojí na hranici mezi pozemky a že žalobci mají připlocenu část jeho pozemku, začal žalovaný žalobcům sdělovat až v roce 2020, když začali budovat přístřešek (garážové stání).

33. V té době byl vlastníkem parc.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, syn žalovaného, kterého žalobci v souvislosti s plánovanou výstavou garážového stání kontaktovali. (výpovědi žalobců) Po započetí realizace stavby je začal kontaktovat žalovaný s námitkami proti výstavbě a v té souvislosti i s námitkami ohledně vlastnictví sporné části pozemku. (výpovědi žalobců, výpověď žalovaného, úřadní záznam Policie ČR o podání vysvětlení z 12. 11. 2020) Od srpna 2020 je začal kontaktovat i písemně. V přípise z 23. 8. 2020 je mimo jiné konstatováno, že se opět stává vlastníkem pozemku, který zůstane, jak je, pozemky budou odděleny plotem v souladu s katastrální mapou a listem vlastnictví. (uvedený přípis) V reakci na jednání žalovaného žalobce zavřel branku v plotě mezi zahradami petlicí, což žalobci odůvodňovali tím, že nechtěli, aby žalovaný za nastalé situace, kdy na ně začal posílat policii a říkal, že jim zamezí ve vjezdu na pozemek, měl volný přístup na jejich pozemek. (výpovědi žalobců) Na to žalovaný v přípise z 20. 10. 2020 žádal o neprodlené odstranění visacího zámku z průchozí branky a odstranění plotu, jinak zařídí odstranění demoliční firmou na náklady žalobce. (uvedený přípis)

34. Dne 30. 9. 2020 proběhlo vytyčení hranice parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a stp.č. , hodnota, , jméno FO, , o kterém vyhotovila vytyčovací náčrt č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . S výsledkem vytyčení se na místě seznámil namísto svého syna žalovaný, žalobci se nedostavili. (vytyčovací náčrt č. l. 214 a protokol vytyčení hranice z 30. 9. 2020)

35. Zástupce žalobců žalovanému v přípise z 3. 11. 2020 mimo jiné sděloval, že žalobci stp. č. , hodnota, v hranicích spolu s přístupovou cestou nabyli a nerušeně užívali v dobré víře, že oplocení pozemku odpovídá skutečným hranicím a že spornou část pozemku vydrželi, resp. přinejmenším k ní vydrželi služebnost příjezdové cesty. Žalovaný v přípise z 8. 11. 2020 namítl, že žalobci ani jejich předchůdci nikdy spornou část pozemku nenabyli. Zástupce žalobců ho přípisem z 9. 11. 2020 informoval o nesouhlasů žalobců s posunem hranice mezi pozemky vymezené stávajícím plotem a přípisem z 19. 11. 2020 sděloval, že si žalobci vzhledem k jeho krokům v září 2020 pozvali geodeta, aby zjistil, zda a případně na jakou část pozemku žalovaného zasahuje stávající oplocení. (uvedené přípisy)

36. Na vypracovaném geometrickém plánu č. , hodnota, -123/2020 Geoterc-geodetické kanceláře, ověřeném 15. 9. 2020 , tituly před jménem, , jméno FO, , je vyznačena část parc.č. 2174/2 při hranici se stp. č. , hodnota, . Jedná se o geometrický plán, podle něhož žalobci na počátku řízení specifikovali spornou část pozemku, k níž se domáhali určení svého vlastnického práva. K tomuto geometrickému plánu nebyla katastrálnímu úřadu dodána žádná listina. (geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , přípis katastrálního úřadu z 13. 3. 2023)

37. Žalovaný ohledně sporné části pozemku opakovaně kontaktoval policii. Dne 12. 11. 2020 na polici mimo jiné uvedl, že kolem roku 1966 byl jeho otec donucen režimem prodat 11 m2 za směšných 60 hal/m2. Protože sousedé chtěli s vozidlem parkovat ve dvoře, otec jim ustoupil a nechal je posunout plot, aby mohli na dvůr vjet autem. Nebyla na to sepsána písemná smlouva, bylo domluveno ústně, že mohou užívat část jejich pozemku. V roce 1986 , jméno FO, podal na katastr nemovitostí žádost o zapsání části pozemku na svou osobu, což zjistil až při digitalizaci cca před 10 lety. Geodety upozornil, že hranice pozemku není totožná s oplocením a že část za plotem žalobců je jejich. 30. 9. 2020 nechal zaměřit od , tituly před jménem, , jméno FO, hranice pozemku, aby mohl provést oplocení s geodetickým plánem. Zaměřením zjistil, že 17 m2 za plotem žalobců je jeho. V květnu 2020 začali žalobci na svém pozemku stavět garáž. Upozornil je, že část pozemku je jeho a chce ji zpět, má sedm vnoučat a chce jim něco nechat. Po schůzce se žalobci 25. 8. 2020, žalobce petlicí uzavřel branku, kudy on vyvážel organický odpad, aby to nemusel objíždět. (úřední záznam Policie ČR o podání vysvětlení z 12. 11. 2020)

38. Poté žalovaný 23. 11. 2020 oznámil policii, že mu má přijet firma stavět plot a soused mu brání ve vstupu na jeho pozemek. Nelze přisvědčit žalobcům, že žalovaný na policii potvrdil, že s , jméno FO, uzavřel ústní dohodu o tom, že tento příslušnou část pozemku od žalovaného odkoupí a že na základě této ústní dohody došlo k posunutí plotu nacházejícího se mezi oběma pozemky, neboť dle příslušného úředního záznamu hovořil o dohodě s otcem , jméno FO, , tedy o dohodě s , jméno FO, , což byla dohoda z roku 1966. (úřední záznam Policie ČR z 23. 11. 2020)

39. Přípisem z 14. 1. 2021 zástupce žalovaného vyzval žalobce k uvedení sporné části pozemku do původního stavu včetně oplocení a uvedení společné hranice parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a stp. č. , hodnota, do souladu s katastrem nemovitostí. Zástupce žalobců v přípise z 2. 2. 2021 konstatoval vydržení vlastnického práva žalobců ke sporné části pozemku. Následně probíhala komunikace mimo jiné ohledně prodeje části sporné části pozemku žalobcům, žalovaný navrhoval část o šíři pouze 2 m. K dohodě nedošlo. Zástupce žalovaného přípisem z 31. 5. 2021 vyzval žalobce k vyklizení sporné části parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . (uvedené přípisy, přípis z 25. 2. 2021, plná moc čl. 201, emaily z 15. 3. a 2. 6. 2021)

40. Žalovaný poté dále řešil otázky kolem sporné části pozemku. Zeměměřičský a katastrální inspektorát , adresa, mu k jeho dotazu ohledně geometrického plánu č. , hodnota, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, mj. sdělil, že tento geometrický plán nebyl proveden. K doplňující žádosti přípisem z 9. 2. 2022 mj. doplnil, že hranice je evidována dle jiného výsledku zeměměřické činnosti – GP č. , hodnota, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , avšak dle dosavadního zjištění měla být evidována dle původního výsledku zeměměřičské činnosti – GP č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . ZKI z důvodu nesouladu listiny uložené ve sbírce listin a souboru geodetických informací zaslal katastrálnímu úřadu podnět k opravě hranice par. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a stp. č. , hodnota, , ve které bude zrušen bod č. , hodnota, -7 a bude nahrazen novým bodem vypočítaným z GP č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . , právnická osoba, zaslal zástupci žalobců 7. 3. 2022 oznámení o provedení opravy výměry v souboru popisných informací v katastrálním operátu v k.ú. , adresa, u stp. č. , hodnota, z 368 m² na 372 m² a u parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 2 z 678 m² na 674 m². (přípisy ZKI z 2. 12. 2021, dva z 9. 2. 2022, oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí z 8. 3. 2022, č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, )

41. Zástupce žalobců přípisem z 18. 2. 2022 informoval katastrální úřad o nesouhlasu žalobců s úpravami hranic mezi dotčenými pozemky s odkazem na jejich vlastnické právo. (uvedený přípis)42. , právnická osoba, rozhodnutím z 2. 12. 2022, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, nevyhověl nesouhlasu žalovaného s neprovedením opravy v údajích katastru nemovitostí č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, z 22. 9. 2022. Rozhodnutím ZKI v , adresa, z 23. 3. 2023 č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, právnická osoba, /42/2023-4 bylo toto rozhodnutí potvrzeno. Žalobu žalovaného proti tomuto rozhodnutí Krajský soud v , adresa, rozsudkem z 27. 9. 2023, č. j. , spisová značka, , zamítl. (oznámení o neprovedení chyby v údajích katastru nemovitostí z 22. 9. 2022, uvedená rozhodnutí katastrálního úřadu, ZKI a soudu)

43. Geometrickým plánem vyhotoveným , jméno FO, , adresa, z 5. 4. 2022, ověřeným , tituly před jménem, , jméno FO, , byla od parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 2, Anonymizováno, o výměře 674 m² oddělena část o výměře 13 m², které bylo přiděleno nové par. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . (uvedený geometrický plán)

44. Z polního náčrtu č. , hodnota, a č. , hodnota, z roku 1957, ani z listiny na čl. 336 nebyly zjištěny žádné pro věc rozhodné skutečnosti.

45. Žalovaným zpochybňované tvrzení žalobců o jejich vzdáleném příbuzenském vztahu nebylo ve věci podstatné, soud proto neprovedl důkaz křestním listem , jméno FO, , ani žalobci sepsaným „přehledem k příbuzenskému vztahu mezi žalobci a žalovaným“, když se navíc ani nejedná o důkaz, ale pouze o sepsaná tvrzení.

46. Soud neprovedl ani důkaz ohledáním na místě samém, když pro rozhodnutí ve věci potřebné skutkové závěry o situaci na místě, jakož i o charakteru plotu mezi zahradami, bylo možno v dostatečném rozsahu učinit na základě nesporných tvrzení a fotografií.

47. Pro nadbytečnost nebyla provedena ani řada dalších účastníky, zejména žalovaným, navržených důkazů. Jedná se o důkazy: ortofotomapou, přípisem katastrálního úřadu čl. 232, katastrální mapou čl. 233, výpisem z katastru nemovitostí čl. 233, přípisem katastrálnímu úřadu čl. 234, přípisem čl. 236, oznámením čl. 236, oznámeními katastrálního úřadu čl. 237 a čl. 238, oznámením města , adresa, čl. 238, informací o parcelách čl. 239, listinou ohledně námitkového řízení čl. 239, protokolem čl. 240, technickou zprávou čl. 241, vyhlášením platnosti obnoveného katastrálního operátu čl. 246, oznámením MěÚ , adresa, čl. 247, přípisem čl. 248, oznámením katastrálního úřadu čl. 258, přípisy čl. 259, 262, 265 a 272, plnou mocí 237, listinami z čl. 286 až 298, spisem katastrálního úřadu souvisejícím s geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , ani jiným souvisejícími listinami z archivu katastrálního úřadu ohledně vyhlášení platnosti obnoveného operátu z 3. 9. 2003, než kterými byl důkaz proveden a jsou konstatovány shora, rozsudkem Okresního soudu v , adresa, čj. , spisová značka, , rozsudkem , Anonymizováno, soudu v , adresa, čj. , spisová značka, .

48. Při posuzování věrohodnosti výpovědí účastníků bylo nutno přihlížet k tomu, že s ohledem na běh času si pochopitelně nemohou vše pamatovat vše, natož zcela přesně. Oba žalobci věrohodně vysvětlili případné drobné odlišnosti mezi jejich výpověďmi a výpověďmi v předchozím soudním řízení, respektive vysvětlili, co mínili svými odpověďmi. Je přitom logické, že výpovědi učiněné s delším časovým odstupem se neshodují ve všech detailech, naopak by úplná shoda budila pochybnosti o jejich pravdivosti. Výpovědi obou žalobců působily věrohodně, nebyly patrny snahy o zkreslování skutečnosti, výpovědi nebyly v rozporu s listinnými důkazy. Soud proto na jejich základě mohl činit skutkové závěry. U výpovědi žalovaného se ale na rozdíl od výpovědí žalobců jevilo, že se snažil výpověď přizpůsobit tvrzením ohledně nenaplnění předpokladů pro vydržení. V podrobnostech ohledně některých nevěrohodných částí jeho výpovědi viz závěry v ostatních částech rozsudku. Soud proto z výpovědi žalovaného mohl vycházet pouze tam, kde byla podpořena jinými důkazy, resp. nebyla s jinými důkazy v rozporu a byla uvěřitelná.

49. Pokud jde o právní závěry ohledně vlastnictví sporné části pozemku, vzhledem k tomu, že za předpokladu uplynutí dlouhé vydržecí doby je pro nabytí vlastnického práva mimořádným vydržením požadováno naplnění nejméně přísných předpokladů, zabýval se soud nejprve tím, zda došlo k naplnění zákonných předpokladů pro takové mimořádné vydržení.

50. Ještě před tím ale bylo nutno zodpovědět, zda je zapotřebí postavit na jisto, zda k vydržení nedošlo již právními předchůdci žalobců, argumentovali-li žalobci mimo jiné tím, že k vydržení vlastnického práva ke sporné části pozemku došlo již v roce 1995, tedy ještě před tím, než se držby měli chopit oni, a navrhovali započtení držby svého právního předchůdce (k držbě žalobců viz níže). Pokud by došlo k vydržení vlastnického práva ke sporné části pozemku již právními předchůdci žalobců, nemohly by si žalobci následně započítat dobu jejich držby. Žalobci ale sami splňovali lhůtu pro vydržení, jak vyplývá ze závěrů níže, bylo proto nerozhodné, zda by bylo možné započíst držbu jejich právních předchůdců. V tomto směru tedy nebyly nutné podrobnější závěry. Je přitom ale i bez podrobnějších závěrů zřejmé, že u otce i strýce žalobkyně nebyla splněna podmínka existence alespoň putativního nabývacího titulu jako jedna z podmínek vydržení za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., dle kterého nemohlo dojít k mimořádnému vydržení. Jinak by to bylo s existencí putativního titulu u žalobců, kteří započali spornou část pozemku držet již připlocenou ke stp. č. , hodnota, a jejichž nabývací tituly ke stpč. 156 by takový putativní tituly případně mohly představovat. I v tomto směru ale nebylo zapotřebí činit bližší závěry, jak vyplývá ze závěrů níže o nadbytečnosti zabývat se splněním podmínek pro řádné vydržení.

51. Mimořádné vydržení upravuje § 1089 odst. 1 o.z., dle kterého, drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

52. Pro řádné vydržení vlastnického práva k nemovitosti je v § 1091 odst. 2 o.z. zakotvena potřeba nepřerušené držby trvající deset let. Ustanovení § 1095 o. z. pro vydržení mimořádné stanoví, že za předpokladu uplynutí doby dvojnásobně dlouhé, než jaké by bylo jinak zapotřebí, tedy v případě nemovitosti doby dvacetileté, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

53. K mimořádnému vydržení tedy zákon vyžaduje jen uplynutí vydržecí doby, a aby nebyl držiteli prokázán nepoctivý úmysl.

54. Samozřejmě nezbytným předpokladem je i existence držby, přičemž žalovaný namítal, že se žalobci držby sporné části pozemku neujali.

55. Pro vznik držby musí být současně naplněny dva předpoklady, a to vůle s věcí nakládat jako s vlastní a faktické ovládání věci. Žalobci spornou část pozemku fakticky ovládali od počátku, kdy nabyli vlastnické právo k stp.č. , hodnota, , k níž v té době již byla sporná část pozemku připlocena. Pokud jde o jejich vůli nakládat s věcí jako s vlastní, bylo nutno vypořádat se s námitkou žalovaného ohledně pouhé výprosy sporné části pozemku. Žalovaný uvedl, že umožnil právnímu předchůdci žalobců a následně i žalobcům bezplatně užívat spornou část pozemku, aniž by byla sjednána doba tohoto užívání či jeho účel, že se tedy jednalo o výprosu, jejíž vrácení může požadovat dle libosti, což učinil v roce 2020, avšak žalobci odmítají spornou část pozemků vrátit.

56. Podle § 2189 o.z., přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Dle § 2190 odst. 1 o.z., kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.

57. Soud neuvěřil žalovanému, pokud vypověděl, že se s , jméno FO, bavili jenom o tom, že mu na té ploše umožní parkování, že se nebavili o převodu majetku nebo o změně hranic pozemku, že to nebylo výměnou za něco, že to byla bezúplatná dohoda na parkování.

58. Za situace, kdy žalovaný vyhověl , jméno FO, v rozšíření jeho přístupu na pozemek tak, aby tam mohl vjíždět osobním automobilem a zde ho parkovat, nelze uvěřit, že by dohoda zněla tak, že na nějakou neurčitou dobu se plot posune směrem do zahrady žalovaného, ale že kdykoliv v budoucnu, až se žalovaný rozhodne, se zase vrátí na původní místo, a , jméno FO, opět nebudou moci na pozemek z ulice zajíždět osobním automobilem.

59. Plot mezi zahradami vybudovaný v roce 1985, který stojí na stejném místě v nezměněné podobě, vyjma výměny odnímatelného plotového rámu za dřevěnou branku, nevypadá jako plot dočasný, ohledně kterého by bylo uvažováno s tím, že bude někdy v budoucnu odstraňován. Přitom v případě pouhé výprosy, resp. souhlasu s užíváním, jak jej tvrdí žalovaný, by musel , jméno FO, , Anonymizováno, počítat s tím, že plot bude muset kdykoli odstraňovat a vracet zpět. Pro závěr o trvalé povaze plotu není podstatným, zda mezi do země zabetonovanými kovovými sloupky se nachází betonová podezdívka či betonové obrubníky, ať již rovněž zalité do betonu či nikoli. Ve všech případech to ve spojení s do země zabudovanými sloupky svědčí o trvalosti umístění plotu a absenci záměru ho někdy v budoucnu z daného místa odstraňovat.

60. Tvrzení žalovaného o pouhé výprose se jeví účelovým. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázáné, že k dohodě o výprose, resp. k žádné dohodě o pouhém bezúplatném užívání sporné části pozemku nedošlo. Naopak má za prokázané, že došlo k dohodě na tom, že tak, jako se v roce 1965 připlotila část pozemku 1274/2 k stp.č. , hodnota, , došlo v roce 1985 k dohodě, že se připlocená část ještě o trochu zvětší, aby se z ulice mohlo na zahradu , jméno FO, zajíždět a parkovat zde i osobní automobil a že bylo míněno, že ohledně připlocené části pozemku dojde ke změně vlastnictví. K vzájemnému plnění za přenechání této části pozemku viz blíže závěry shora zejména pod bodem 19 a 20 rozsudku. Nic nenasvědčuje tomu, že by se uvažovalo o tom, že by se snad v budoucnu vjezd měl opět zmenšovat a v roce 1985 připlocená část pozemku že by se měla vracet, což by obnášelo i odstraňování vybudovaného plotu.

61. Soud tedy uzavřel, že se žalobci, i jejich právní předchůdce, ujali držby sporné části pozemku v úmyslu užívat ho jako vlastní, že se nejednalo o výprosu, ani případně žádnou jinou formu pouze dočasného užívání.

62. Dále bylo zapotřebí uzavřít, zda došlo k uplynutí vydržecí doby potřebné pro mimořádné vydržení.

63. Vydržecí doba započala žalobcům běžet ještě před účinností zák. č. 89/2012 Sb., tedy před 1. 1. 2014. Pro účely posouzení jejího uplynutí je tak bylo nutno aplikovat rovněž § 3066 o. z., dle kterého se do doby stanovené v § 1095 započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě před 1. 1. 2014, přičemž tato doba v případě nemovitostí ale neskončí dříve než uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti zák. č. 89/2012 Sb. Vydržecí doba potřebná pro mimořádné vydržení vlastnického práva žalobců ke sporné části pozemku tak mohla uplynout nejdříve k 1. 1. 2019.

64. U obou žalobců započala držba sporné části pozemku v okamžiku jejich nabytí vlastnického práva k stp.č. , hodnota, , neboť krom držby stp.č. , hodnota, se zároveň ujmuli i držby připlocené sporné části pozemku. Žalobci nabyli vlastnické právo k stp.č. , hodnota, postupně, nejprve jednu polovinu v roce 1998 žalobkyně do svého výlučného vlastnictví a poté v roce 1999 druhou polovinu oba žalobci do společného jmění manželů.

65. Dle § 3066 o.z. se do doby stanovené v § 1095 započítává doba, po kterou měl věc nepřetržitě v držbě právní předchůdce. Zápočet držby právních předchůdců má smysl pouze v případě, že k dosažení potřebné délky vydržecí doby držiteli část chybí. V dané věci poté, co se držby sporné části pozemku ujali žalobci, uplynula celá dvacetiletá vydržecí doba, nebylo tak zapotřebí zabývat se otázkou případného započtení vydržecí doby jejich právních předchůdců. Opačný výklad, že by i přes uplynutí vydržecí doby samotnému držiteli bylo nutno se zabývat vydržecí dobou jeho předchůdce, by vedl k nejasnostem o tom, kam až daleko do minulosti by bylo takto zapotřebí držbu právních předchůdců zkoumat a z jakého důvodu. Význam zabývat se započtením držby právních předchůdců i při uplynutí celé potřebné vydržecí doby samotnému držiteli by mělo v situaci, kdy případné vydržení k dřívějšímu datu při započetí držby právního předchůdce mělo význam, například ve vztahu k okamžiku, kdy vlastník učinil úkon směřující k zabránění vydržení, či případně z jiného důvodu významného pro rozhodnutí ve věci.

66. V případě žalobkyně držba ohledně jejího výlučného spoluvlastnického podílu započala již v roce 1998, 20 let tak uplynulo před 1. 1. 2019, kdy nejdříve mohlo dojít k mimořádnému vydržení. Ani započtení držby jejích právních předchůdců by tak nezměnilo nic na závěru o vydržení k 1. 1. 2019. V případě spoluvlastnického podílu nabývaného do společného jmění manželů započala držba žalobců v průběhu roku 1999. Při započtení držby právního předchůdce by tedy mohl případně být učiněn závěr o vydržení ještě před uplynutím 20 let od uchopení se držby žalobci. Opět by k tomu přitom mohlo dojít nejdříve k 1. 1. 2019.

67. Vlastník zabrání mimořádnému vydržení vlastnického práva k jeho věci zejména tím, že s držitelem uzavře dohodu o předání držby vlastníkovi, a to i bez změny ve fyzickém ovládání věci, a v případě, že držitel mu odmítá držbu předat, resp. vzdát se jí, pak v zásadě jen žalobou napadající držbu nebo tvrdící nepoctivý úmysl držitele při jejím nabytí, tedy zpravidla žalobou na ochranu vlastnického práva dle § 1040 o.z., nebo, má-li na určení naléhavý právní zájem, žalobou na určení svého práva či určení, že držiteli držené právo nenáleží. Bude-li žalobě vyhověno, považuje se držitel od okamžiku doručení žaloby za držitele jednajícího v nepoctivém úmyslu. (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, )

68. Žalovaný mohl zabránit mimořádnému vydržení vlastnického práva ke spornému pozemku žalobci učiněním kroků ke ztracení jejich držby, neboť k vydržení práva nemůže dojít, ztratí-li držitel držbu před uplynutím vydržecí doby. Žalovaný ale podal žalobu o vyklizení sporného pozemku až 26. 7. 2021, tedy až po uplynutí vydržecí doby potřebné pro mimořádné vydržení vlastnického práva žalobci k sporné části pozemku. Nebylo tak zapotřebí činit závěr o přesném okamžiku, k němuž došlo k vydržení, je-li zřejmé, že i ohledně vydržení ve vztahu k spoluvlastnickému podílu ve společném jmění manželů vydržecí doba uplynula v roce 2019. Nebylo proto zapotřebí činit bližší závěry ohledně běhu vydržecí doby právních předchůdců žalobců, jejich držbě a případné možnosti již jejich vydržení vlastnického práva ke sporné části pozemku.

69. Za situace, kdy soud uzavřel, že došlo k uplynutí doby potřebné pro mimořádné vydržení by k mimořádnému vydržení nedošlo pouze, pokud by byl žalobcům jako držitelům prokázán nepoctivý úmysl.

70. Nepoctivý úmysl dle § 1095 o.z. nelze zaměňovat s nepoctivou držbou dle § 992 odst. 1 o.z. K mimořádnému vydržení není vyžadována poctivá držba, ale mnohem benevolentněji posuzovaná „držba nikoliv v nepoctivém úmyslu“. Podmínkou mimořádného vydržení nejen že není poctivá držba, ale ani (pro dobu držby před 1. 1. 2014) držba oprávněná, ale pouze nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O ten jde, nebylo-li jednání držitele při nabytí a výkonu držby úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Pro nedostatek nepoctivého úmyslu držitele je charakteristické, že se ujal držby v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutí vyložil pojem nepoctivého úmyslu ve smyslu § 1095 o. z. jako zpravidla úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně „vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“(§993 o.z.). V nepoctivém úmyslu jedná především ten, kdo ví, že tím, že se ujal držby, působí jinému bezdůvodně újmu. Samotný „nikoli nepoctivý úmysl“ se nemusí změnit v úmysl nepoctivý jen tím, že držitel zjistí okolnosti, z nichž se podává, že vlastníkem věci je ve skutečnosti někdo jiný. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, )

71. Předpokladem mimořádného vydržení je neexistence nepoctivého úmyslu držitele při uchopení se držby. Případné jeho pozdější zjištění, že vlastníkem věci je někdo jiný, bez dalšího nemá za následek zánik podmínek pro mimořádné vydržení. Ujal-li se někdo držby nikoliv v nepoctivém úmyslu a později zjistí, že není vlastníkem, nemá taková vědomost za následek zánik kvalifikované držby, tedy v případě mimořádného vydržení držby nikoliv v nepoctivém úmyslu. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, )

72. V dané věci je tak podstatné, zda žalobci měli nikoli nepoctivý úmysl při uchopení se držby sporného pozemku. Není proto rozhodné, zda v souvislosti s doručením rozhodnutí katastrálního úřadu z 27. 8. 2003, čj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , měli a mohli zjistit, že užívají jako připlocenou spornou část pozemku, jejímiž nejsou vlastníky oni, ale žalovaný. Ani nemá význam, že na geometrickém plánu z 15. 9. 2020, č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , je uvedeno „oprávněný: dle smlouvy“ a „druh věcného břemene: právo vstupu a vjezdu na pozemek“, což má dle žalovaného prokazovat zlý úmysl žalobců. K tomu lze poznamenat, že geometrický plán byl vypracován v době, kdy již žalovaný zpochybňoval vlastnické právo žalobců ke sporné části pozemku, a kdy mu žalobci v rámci smírného vyřešení věci nabízeli úhradu za spornou část pozemku, byť uváděli, že jsou přesvědčeni, že k ní vydrželi vlastnické právo, minimálně pak služebnost cesty. (viz např. přípis zástupce žalobců z 2. 2. 2021)

73. Pokud jde o prokazování nepoctivého úmyslu držitele, úmysl jako vnitřní stav sám o sobě nemůže být předmětem dokazování. Tím mohou být skutečnosti vnějšího světa, jejichž prostřednictvím se vnitřní přesvědčení, stejně jako úmysl, projevuje navenek. To platí i pro posuzování držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“. Tento úmysl zpravidla nelze prokázat přímo, je-li však prokázána existence skutečností zakládajících nepoctivost držitele, o kterých věděl, nebo – při splnění předpokladu § 4 odst. 1 o.z., tedy že má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností - vědět při uchopení držby nutně musel, pak je třeba učinit závěr o jeho nepoctivém úmyslu. (viz např. rozhodnutí , Anonymizováno, soudu sp. zn. , spisová značka, )

74. Ujme-li se nabyvatel spolu s pozemkem, který nabyl do vlastnictví, i držby části sousedního pozemku, neznamená to bez dalšího, že jedná v nepoctivém úmyslu, a to dokonce ani je-li jeho držba nepoctivou ve smyslu § 992 odst. 1 o. z. věta druhá, neboť mu „musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží“. Samotná nedbalost držitele totiž držbu v nepoctivém úmyslu nezakládá, nutný je jeho úmysl. Jestliže však okolnosti případu jsou tak zjevné, že průměrný člověk při běžné péči a opatrnosti musí bez pochybností poznat, že se ujímá držby pozemku o výrazně větší rozloze, než jaký nabyl, lze učinit závěr o nikoliv poctivém úmyslu nabyvatele. Nestačí tu však pouhý omyl držitele, byť i jinak neomluvitelný, situace musí být taková, že je třeba učinit závěr o tom, že o rozdílu věděl, resp. vědět musel, přičemž je nutno vždy přihlížet k individuálním okolnostem každého případu. (viz např. rozhodnutí , Anonymizováno, soudu sp. zn. , spisová značka, )

75. V dané věci rozhodně s ohledem na výměru 13 m2 sporné části pozemku připlocené k stp.č. , hodnota, nelze učinit závěr, že by byl poměr výměry nabytého pozemku s pozemkem, jehož držby se žalobci bez právního důvodu chopili, tak velký, že žalobcům muselo být nepochybně jasné, že drží více, než nabyli. Takový závěr je zpravidla možno učinit, pokud výměra takto drženého pozemku dosahuje zpravidla výrazně více než 50 % výměry pozemku koupeného či jinak nabytého. Navíc zde přistupuje další okolnost, a sice že sporná část pozemku byla v nezměněných hranicích daných oplocením užívána již právním předchůdcem žalobců. Za těchto zjištěných okolností nelze učinit závěr, že by žalobci nabyli držbu v nepoctivém úmyslu. (k těmto závěrům srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, )

76. Soud nesouhlasí se žalovaným, že z příbuzenského vztahu žalobců k jejich právnímu předchůdci lze dovodit jejich vědomost o užívání pozemku, který není jejich. Při připlocování sporné části pozemku k stp.č. , hodnota, bylo žalobkyni 17 let. Lze předpokládat, že v tomto věku vnímala nanejvýš, že došlo k výstavbě plotu a rozšíření vjezdu na jejich pozemek o část pozemku žalovaného a že on zato může chodit na ulici ze své zahrady přes jejich pozemek a že bude-li tak chtít učinit, má mu chodit otevírat vstupní bránu. Nijak nelze shledat nepoctivý úmysl na straně její, natož na straně žalobce, který již vůbec nebyl bližším účastníkem událostí kolem posunutí plotu v roce 1985. Nelze shledat ale ani na straně jejího otce, kdy bylo uzavřeno, že jednal v přesvědčení, že nedochází k žádnému neoprávněnému připlocení a přivlastnění si pozemku žalovaného.

77. Ani z toho, že původně se na pozemek vjet nedalo a že následně to možné bylo, což bylo dáno možností užívat část pozemku žalovaného, nelze, jak činí žalovaný, dovodit nepoctivý úmysl žalobců. K užívání sporné části pozemku došlo jeho připlocením v roce 1985. Vědomí o rozšíření vjezdu neznamená vědomí si neoprávněnosti připlocení sporné části pozemku. Naopak právě odpovídá dohodě mezi žalovaným a , jméno FO, tak, jak jí má soud za prokázanou, a lze tak mít za reálné, že rozšíření vjezdu bylo žalobkyní vnímáno jako výsledek této dohody znamenající, že , jméno FO, získali část sousedova pozemku na rozšíření svého vjezdu, která už do budoucna bude jejich. U žalovaného pak je vůbec otázkou, zda lze hovořit o vědomí si rozšíření vjezdu, když se událostí ohledně výstavby plotu v roce 1985 neúčastnil, nijak se ho ani netýkaly.

78. Soud nepřisvědčil žalovanému ani v tom, že nepoctivý úmysl žalobců a jejich právních předchůdců by byl založen tím, že usilují proměnit v trvalé právo to, co jim bylo přenecháno jen jako výprosa. K tomu blíže závěry shora o neexistenci výprosy a účelovosti tvrzení žalovaného o její existenci.

79. Argumentace žalovaného rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, není přiléhavá, resp. na základě tohoto rozhodnutí nelze učinit závěr o nenaplnění předpokladů pro mimořádné vydržení sporného pozemku žalobci. Obě věci mají výrazné skutkové odlišnosti. Ve věci řešené Nejvyšším soudem výměra sporného pozemku představovala 115% výměry pozemků držitele, v dané věci takového poměru není ani zdaleka dosaženo, ve věci sp. zn. , spisová značka, došlo k posunutí plotu až po nabytí pozemku držitelem domáhajícím se vydržení, v dané věci k žádnému takovému následnému posunutí plotu nedošlo. Navíc žalovaný přehlíží, že skutkové okolnosti ve věci sp.zn. , spisová značka, byly podstatně odlišné mimo jiné i v tom, že tam vlastníkovi, ohledně jehož připloceného pozemku mělo dojít k vydržení vlastnického práva, byl pozemek vydán až v roce 2005 v restituci, čímž byla vysvětlena jeho předchozí pasivita vůči držiteli, který se domáhal vydržení. V daném případě je situace naprosto odlišná, neboť žalovaný, a předtím jeho otec, pozemek, k jehož vydržení mělo dojít, vlastnili a užívali po celou dobu, po kterou byla jeho část připlocena ke stp. č. , hodnota, .

80. Navíc, jak konstatuje i Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (např. , spisová značka, ), je rovněž třeba zvážit, proč skutečný vlastník nemovitosti proti držbě po dobu 20 let nezasáhl. V daném případě žalovaný desítky let proti připlocení části jeho pozemku k pozemku žalobců nenamítal. Lze uzavřít, že byť se snažil tvrdit opak, fakticky celou dobu žádnou újmu z toho, že žalobci a předtím jejich předchůdci užívají část jeho pozemku a že ji užívají připlocenou jako vlastní, nepociťoval. Pokud by ji totiž pociťoval, lze očekávat, že by se proti takovému užívání ohradil již dříve. Sice tvrdí, že na pozemek mohl přistupovat jinudy, případně se mohl udělat ve svém plotě přístup z ulice. Neučinil-li ale tak, zjevně mu vyhovoval stav, kdy přistupoval na ulici přes zahradu u sousedova domu. Nastalá situace tak pro něho těžko mohla představovat újmu. V opačném případě by se s , jméno FO, dohodl jinak, resp. by neuzavřel dohodu výše uvedeného obsahu, jejíž uzavření má soud za prokázané. Nelze přitom ani přisvědčit tomu, že by snad ona újma žalovaného mohla spočívat v tom, že byl připraven o své vlastnické právo ke sporné části pozemku, když jednak soud uzavřel, že se s , jméno FO, dohodl, že vlastníkem sporné části pozemku již nadále nebude, a především ale ani po mnoho let neprojevil zájem vykonávat byť některé z dílčích práv tvořících obsah vlastnického práva. Pak ale nelze uzavřít, že by žalobci, ale ani jejich právní předchůdce tím, že se ujali držby sporné části pozemku, jednali na újmu žalovaného.

81. Soud tedy uzavřel, že žalobci, a shodně i jejich právní předchůdce, nabyli držbu sporného pozemku v nikoli nepoctivém úmyslu. Pokud následně žalobci získali vědomost o tom, že vlastníkem sporného pozemku je žalovaný, pouhé nabytí takového vědomí samo o sobě na překážku mimořádnému vydržení není. Bylo nerozhodným, kdy přesně poté, co nabyli držbu sporného pozemku v nikoli nepoctivém úmyslu, takové případné vědomí nabyli. Prokázáno přitom byla jako první možnost takového nabytí vědomosti až v roce 2003 v souvislosti s doručením rozhodnutí katastrálního úřadu z 27. 8. 2003.

82. Vzhledem k závěrům shora soud uzavřel, že došlo k naplnění všech předpokladů pro mimořádné vydržení, a že žalobci tak ke sporné části pozemku vydrželi své vlastnické právo mimořádným vydržením dle § 1095 o.z., a že jsou tedy jeho vlastníky.

83. Žalobcům lze přisvědčit, že mají-li stp.č. , hodnota, ve spoluvlastnictví, vydrželi připlocenou část sousedního pozemku rovněž do spoluvlastnictví, a to ve stejném poměru spoluvlastnických podílů, tedy spoluvlastníkem poloviny parc.č. 2174/16 je žalobkyně a druhou polovinu mají žalobci ve svém společném jmění. (srov. rozsudek , Anonymizováno, soudu sp. zn. , spisová značka, ).

84. Za situace, kdy bylo namístě žalobě vyhovět již na základě závěru o mimořádném vydržení, bylo nadbytečné blíže se zabývat tím, zda nedošlo rovněž k naplnění zákonných podmínek pro nabytí vlastnického práva žalobců ke sporné části pozemku vydržením řádným. K takovému vydržení by s ohledem delší dobu potřebnou pro mimořádné vydržení sice došlo dříve, ale pro závěr o důvodnosti žaloby byl rozhodný stav ke dni vyhlášení rozsudku, tedy zda jsou žalobci vlastníky sporné části pozemku k tomuto datu, a jak již uzavřeno shora, nebyl potřebný závěr, k jakému přesnému datu se jeho vlastníky stali. K řádnému vydržení, s ohledem na kratší vydržecí dobu, by sice mohlo dojít dříve, vzhledem k tomu, že postačoval závěr o vydržení v roce 2019 (mimořádným vydržením), bylo nadbytečné zabývat se vydržením řádným, tedy i otázkou titulu (byť putativního), o který by se opírala oprávněná držba žalobců. Stejně tak bylo nadbytečné se zabývat nabytím od nevlastníka, kterým žalobci rovněž argumentovali.

85. Vzhledem ke všemu shora uvedenému proto soud žalobě jako důvodné vyhověl.

86. Při vyhovění primárnímu petitu, nebylo již rozhodováno o petitu eventuálním.

87. Ve věci úspěšným žalobcům bylo dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada je tvořena náhradou za soudní poplatek ze žaloby ve výši 5 000 Kč a za soudní poplatek z návrhu na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč. Dále odměnou ve výši 4 960 Kč za 14 úkonů právní služby po (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, doplnění tvrzení z 13. 9. 2022, vyjádření a změny žaloby z 20. 3. 2023, upřesnění žaloby z 9. 2. 2024, označení důkazů z 27. 3. 2024, vyjádření z 22. 4. 2024 a závěrečného vyjádření, účast při jednání soudu 2. 12. 2022, 21. 2. 2024 (2 úkony), 29. 5. 2024 (2 úkony) a 16. 10. 2024) a odměnu v poloviční výši 2 480 Kč za 1 úkon právní služby (sepis vyjádření z 30. 6. 2022 k odvolání žalovaného proti usnesení o nařízení předběžného opatření). Výše odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle § 9 odst. 4 ve spojení s § 12 odst. 4 advokátního tarifu, když se jednalo o společné úkony při zastupování dvou osob. Náhrada je dále tvořena náhradou hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu za 15 úkonů právní služby. Náhrada hotových výdajů byla přiznána vždy pouze jedna za společný úkon právní služby, neboť z povahy těchto společných úkonů je zjevné, že hotové výdaje, na jejichž náhradu je přiznávána částka po 300 Kč, nejsou při zastupování dvou účastníků vynaloženy v dvojnásobné výši. Náhrada nákladů řízení, vyjma náhrady za soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť zástupce žalobců je plátcem DPH. Odměna nebyla přiznána za další žalobci uplatněné úkony právní služby, které nepřestavují úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu, s nimiž by bylo spojeno účelné vynaložení nákladů, a to za sepis návrhu na předběžné opatření, který byl součástí žaloby, za sepis vyjádření z 21. 12. 2023, a dále ani za sepis vyjádření z 9. 2. 2023 k odvolání žalovaného proti usnesení o přerušení řízení. Celkem tedy bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 98 468,20 Kč.