16 C 173/2020

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Traxlerovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , bytem Adresa žalobkyně , zastoupena Jméno Zástupce A , se sídlem Jméno advokáta proti žalobkyni: Anonymizováno se sídlem Anonymizováno zastoupena Jméno Zástupce B žaloba o přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 17. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13 310 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 7. 2020 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím s tím, že vůči žalobkyni bylo dne 22. 5. 2017, a to , Jméno Zástupce C, , vydáno usnesení č. j. , Anonymizováno, o zahájení trestního stíhání, a to pro zločin , podezřelý výraz, . Usnesením Krajského soudu v , adresa, , Anonymizováno, došlo k postoupení věci , Jméno Zástupce C, pro prověření toho, zda nedošlo ke spáchání přestupku, tedy trestní stíhání žalobkyně neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, přičemž takové skončení věci státu zakládá odpovědnost za náhradu škody a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Žalobkyně v souvislosti se shora uvedeným trestním stíháním uplatňuje požadavek na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, a to v penězích, neboť v daném případě nelze nemajetkovou újmu nahradit jinak a samostatné konstatování porušení práva by se dle žalobkyně nejevilo jako dostačující. Za přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu požaduje žalobkyně částku ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně v této souvislosti poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu a rovněž srovnala svou kauzu se zveřejněnými údaji na webu Ministerstva spravedlnosti a jako nejbližší obdobný případ vyhodnotila rozsudek , adresa, sp. zn. , spisová značka, s celkově přiznaným zadostiučiněním ve výši 61 500 Kč, ačkoliv v tomto srovnávaném případě trvalo trestní stíhání déle než v případě žalobkyně. Žalobkyně spatřuje vznik nemajetkové újmy zejména v tom, že byla v době trestního stíhání matkou nezletilého dítěte (následně tvrzení upraveno na 2 nezletilé děti) s tím, že vynaložený čas strávený na výsleších, spolupráci na přípravě obhajoby a u hlavního líčení ji ochuzoval o volný čas, který předtím i potom téměř výhradně věnovala svým dětem. Dále žalobkyně poukazuje na obavy z výsledku trestního řízení pro jednání v trestní sazbě 2 až 8 let, kdy reálně přicházelo do úvahy uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, zejména její obavy jako samoživitelky o to, co bude s nezletilými dětmi, pokud dojde k odsouzení žalobkyně, jednak ve vztahu k řádné péči o děti a také ohledně negativních projevů v její majetkové sféře. Dopisem ze dne 16. 12. 2019 se žalobkyně obrátila na žalovanou se žádostí o náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Žalovaná reagovala stanoviskem ze dne 15. 6. 2020, kdy vyjádřila v jedné větě omluvu a ve zbývající části svého stanoviska nárok žalobkyně odmítla. To považuje žalobkyně za nedostačující.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně dne 16. 12. 2019 uplatnila z důvodů v žalobě popsaných nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč, když k projednání žádosti došlo dne 16. 6. 2020 a požadovaná náhrada přiměřeného zadostiučinění nebyla žalobkyni přiznána. S poukazem na příslušná zákonná ustanovení a judikaturu Nejvyššího soudu odůvodnila žalovaná svůj postoj v obecné rovině tak, že peněžité zadostiučinění žalovaná poskytuje, pouze má-li za zcela nesporné, že zásah ve formě trestního stíhání je možno hodnotit jako skutečně závažný. S ohledem na konkrétní okolnosti případu pak žalovaná poukázala na to, že trestní stíhání bylo vůči žalobkyni zahájeno pro trestný čin vydírání, kdy Okresní státní zastupitelství podalo obžalobu, a na základě rozsudku zdejšího soudu byla žalobkyně zproštěna obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že daný skutek spáchala obžalovaná. Proti tomuto rozsudku podala státní zástupkyně odvolání, na základě kterého byl rozsudek ve zprošťující části zrušen a věc byla usnesením postoupena , Anonymizováno, , Jméno Zástupce C, , neboť jednání vykazuje znaky skutkové podstaty přestupku proti občanskému soužití. V přestupkovém řízení byla následně žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku proti občanskému soužití a byla jí uložena pokuta ve výši 500 Kč. S ohledem na výsledek přestupkového řízení má žalovaná za to, že žalobkyni poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu v penězích nenáleží. Konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu považuje za zcela dostatečné.

3. Dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav.Z předložených rodných listů se zjišťuje, že žalobkyně je matkou dvou dosud nezletilých dětí s rokem , Anonymizováno, . Z příslušných rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení byly zjištěny následující okolnosti trestního stíhání vedeného proti žalobkyni. Usnesením , datum, bylo zahájeno trestní stíhání 5 osob, mezi nimi též žalobkyně, ze zločinu , podezřelý výraz, spáchaného formou spolupachatelství, kterého se měli dopustit tím, že dne , adresa, Z odůvodnění tohoto usnesení se zjišťuje, že trestní oznámení v dané věci podal jeden z poškozených na 3 neznámé osoby, protože když se tento poškozený snažil získat zpět peníze, které půjčil , jméno FO, , ta si přivolala na pomoc další osoby včetně žalobkyně, která se následně zapojila také do incidentu. V odůvodnění se dále podává, že policie vycházela z toho, že i žalobkyně se vložila do incidentu a po něm odvezla ostatní obviněné domů. Úloha žalobkyně, jak vyplývá z odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání, byla také v tom, že jako , jméno FO, , jméno FO, Usnesením ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , rozhodl Krajský soud v , adresa, v předmětné trestní věci o odvolání obžalovaných a státní zástupkyně proti rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kdy soud k odvolání státní zástupkyně zrušil napadený rozsudek ve zprošťujícím výroku, jenž se týká obžalované žalobkyně a její věc pro skutek spočívající v tom, že dne , Jméno Zástupce C, . Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že státní zástupkyně podala odvolání v neprospěch všech pěti obžalovaných, kdy v případě žalobkyně státní zástupkyně nesouhlasila se zprošťujícím výrokem. Dále se z odůvodnění podává, že okresní soud vyšel ze zjištění, že i žalobkyně se kritického večera dostavila se spoluobžalovanými do bytu , jméno FO, , , jméno FO, . , podezřelý výraz, Na druhou stranu však se krajský soud neztotožnil se závěrem, že by tehdejší agresivní, vulgární, výhružné počínání obžalované (žalobkyně), její dílčí účast na fyzickém napadení jiné osoby nebylo možno posuzovat jako přestupek proti občanskému soužití. Šlo nepochybně o jednání, které bylo do určité míry způsobilé narušit klidné občanské soužití. Proto odvolací soud rozhodl, jak uvedeno shora, a věc postoupil ke správnímu projednání. Ze záznamu o podání vysvětlení před správním orgánem v přestupkovém řízení ze dne , datum, se zjišťuje obsah výpovědi žalobkyně, kdy byla vyzvána, aby se vyjádřila k incidentu ze dne , datum, , kdy údajně měla , jméno FO4. Žalobkyně při svém účastnickém výslechu vypověděla, že předmětné trestní stíhání trvalo dva a půl roku s tím, že ona , Anonymizováno, . Celé řízení bylo zdlouhavé, často se žalobkyně dostavila na soudní jednání s tím, že pak bylo odročeno pro nepřítomnost ostatních obžalovaných, v souvislosti s tím si musela žalobkyně zajistit v práci volno a také zajistit hlídání dětí, kdy soudní jednání trvala někdy celý den. Také poukázala na to, že když byla u výslechu na policii, tak měli být umístěni do cely předběžného zadržení, k čemuž naštěstí nakonec nedošlo, ale i tak to pro ni bylo nepříjemné. Po celou dobu tedy byla žalobkyně ve velkém stresu, ani její právní zástupce nevyloučil, že může být uložen i nepodmíněný trest. , podezřelý výraz, vyzývali ji, aby položila ruce na volant a druhý policista zkontroloval celé auto včetně úložného prostoru, kdy toto policista odůvodňoval tím, že v případě jejího trestního stíhání jde v takovém případě o běžný postup, kdy navíc toto se dělo i za účasti , Anonymizováno, . Pokud jde o trávení volného času s dětmi, vypověděla žalobkyně, že jej tráví obvykle procházkami nebo výlety i mimo , Jméno Zástupce C, , také doma společně sledují filmy, hrají hry, žalobkyně děti učí vařit a děti jsou na ni poměrně fixované. O trestním stíhání, když probíhalo, je samozřejmě informovala a děti z toho byly samozřejmě špatné. V době trestního stíhání bydlely v pronajatém domě ještě spolu s bratrem a sestrou žalobkyně, avšak tehdy nepřicházelo v úvah, že by se její , podezřelý výraz, . Stejně tak nepřicházela v úvahu péče o děti za pomoci rodičů žalobkyně, ani ze strany jejich otce, který byl , Anonymizováno, . V době probíhajícího trestního řízení jí s péčí o děti pomáhala kamarádka, kdy vyzvedávala děti ve škole, zajistila pro ně stravu a pomáhala jim s úkoly. V inkriminovaný večer, kdy došlo ke skutku, který založil její trestní stíhání, žalobkyně vypověděla, že tehdy po velmi dlouhé době její děti nebyly doma, byly na návštěvě u otce. Také připustila, že požila alkoholické nápoje a na ostatní otázky vztahující se k předmětnému skutku dne , datum, odmítla žalobkyně dále vypovídat. Pokud jde o její zaměstnání, pak potvrdila, že toto nemělo zásadnější vliv na její pozici v zaměstnání, vyjma toho, že musela zdůvodňovat, proč si bere propustku, případně dovolenou v době soudních jednání. V daném zaměstnání pracuje dosud. Trestní stíhání se dotklo také jí samotné, kdy za dobu trestního stíhání zhubla, objevila se nespavost a nervozita.

5. Výzvou ze dne , datum, uplatnila žalobkyně u žalované svůj požadavek na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve stejné výši a se stejnými skutkovými tvrzeními, která jsou uvedena v žalobě. Ve svém stanovisku ze dne , datum, žalovaná konstatovala, že v trestním řízení vedeném proti žalobkyni u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí, za které lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, a současně se žalovaná za vydání tohoto rozhodnutí žalobkyni omluvila. Současně žalovaná sdělila, že konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluva se vzhledem ke konkrétní věci jeví jako zcela dostatečné a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu v penězích žalobkyni nenáleží, zejména s poukazem na probíhající přestupkové řízení, ve kterém byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku proti , Anonymizováno6. Podle ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen zákon č. 82/1998 Sb.), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

7. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

8. Podle ust. § 31a odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytuje v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

9. V daném případě se žalobkyně po žalované domáhá náhrady nemajetkové újmy, která jí vznikla v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí, když tímto rozhodnutím bylo nezanedbatelným způsobem zasaženo do osobní a rodinné sféry žalobkyně a pouhé konstatování porušení práva dle žalobkyně nepostačuje, proto považuje za přiměřené zadostiučinění ve výši 50 000 Kč. Žalobu žalobkyně podala poté, co nárok nejprve uplatnila u žalované, která však pouze konstatovala omluvu za nezákonné rozhodnutí. Žalovaná se v řízení bránila tím, že jednání, za něž byla žalobkyně původně stíhána v trestním řízení, bylo i nadále protiprávním jednáním, avšak posouzeným jako přestupek. V řízení bylo prokázáno, že proti žalobkyni bylo dne , datum, na základě usnesení ze dne , datum, , jak je specifikováno shora, zahájeno trestní stíhání , podezřelý výraz, . Ze shora popsaných důkazů (rozhodnutí zdejšího a odvolacího soudu) dále vyplývá, že žalobkyně byla nejprve zdejším soudem zproštěna obžaloby, k odvolání státní zástupkyně pak byl tento výrok zrušen a věc byla postoupena , Jméno Zástupce C, k přestupkovému řízení. V tomto přestupkovém řízení pak byla žalobkyně uznána vinnou z přestupku proti občanskému soužití a byla jí uložena pořádková pokuta. Na základě těchto skutečností lze tedy učinit závěr, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, neboť trestní stíhání ve vztahu k žalobkyni neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím. Na posouzení nezákonnosti tohoto usnesení o zahájení trestního stíhání nemůže mít vliv skutečnost, že se žalobkyně dopustila přestupku, neboť přestupkové řízení není pokračováním trestního stíhání, tato skutečnost však může mít vliv na stanovení formy či výše přiměřeného zadostiučinění. V této souvislosti soud poukazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5839/2016, případně 30 Cdo 1777/2012. Soud pak při stanovení formy či výše zadostiučinění musí vycházet především z povahy trestní věci, z délky trestního stíhání a z dopadu trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Výše zadostiučinění pak musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují alespoň v podstatných znacích (k tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. z. 30 Cdo 1747/2014 aj.). V projednávaném případě z provedených důkazů vyplynulo, že trestní stíhání bylo proti žalobkyni vedeno pro , podezřelý výraz, a trestní stíhání zahájené dne , datum, skončilo doručením usnesení krajského soudu ze dne , datum, , kterým bylo rozhodnuto o postoupení věci správním orgánům. Trestní řízení tedy bylo vedeno na základě nezákonného rozhodnutí déle než dva roky. Pokud jde o dopad trestního stíhání do osobní sféry žalobkyně, pak v řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalobkyně byla v době trestního stíhání matkou dvou nezletilých dětí ve věku , Anonymizováno, , kdy jak vyplynulo z jejího účastnického výslechu, byla samoživitelkou, když otec dětí byl v té době , Anonymizováno, a ani předtím, ani potom se o děti příliš nestaral, neplatil výživné. Navíc, jak vyplynulo z účastnického výslechu žalobkyně, ta se nemohla spolehnout ani na pomoc širší rodiny, kdy jak uvedla, její rodiče žili v jiném městě a její sourozenci měli problém postarat se sami o sebe. V této souvislosti nemá soud důvod žalobkyni, pokud jde o její účastnický výslech, nevěřit. Její výpověď považuje za spontánní a věrohodnou. Soud nepochybuje o tom, že každé trestní stíhání svým způsobem zasáhne do osobnostní sféry stíhaného, v daném případě umocněné obavou žalobkyně o její nezletilé děti, kdy jak sama vypověděla, informovala děti o průběhu trestního stíhání, jejich negativní reakce musela na žalobkyni nepochybně dolehnout o to více. S ohledem na tyto závěry lze tedy uzavřít, že je na místě přiznat žalobkyni náhradu nemajetkové újmy, když za popsané situace soud nepovažuje konstatování omluvy za dostatečné. Pokud jde o výši nemajetkové újmy, pak soud v souladu s judikaturou vyšších soudů přihlédl ke shora uvedeným skutečnostem, tedy délce trestního stíhání více než dva roky, trestní sazbě, která za projednávaný , podezřelý výraz, je stanovena trestním zákonem a také k dopadu na žalobkyni v osobní sféře, tedy zejména ze shora popsanému vztahu k dětem. Na druhou stranu soud přihlédl k tomu, že trestní stíhání nemělo zásadní vliv, pokud jde o zaměstnání žalobkyně, ve kterém žalobkyně setrvá až dosud, kdy odůvodnit propustku, příp. dovolenou u zaměstnavatele, není u zaměstnanců ničím mimořádným. Na druhou stranu je soud přesvědčen, že musel při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédnout ke skutečnosti, že žalobkyně se dopustila protiprávního jednání, kdy určitou roli nepochybně hrál alkohol a také společnost lidí, kteří nakonec za , podezřelý výraz, byli odsouzeni. Soud však v této souvislosti nesdílí názor žalované, že by z tohoto důvodu nemělo být žalobkyni zadostiučinění přiznáno vůbec žádné. Soud v této souvislosti poukazuje na účastnický výslech žalobkyně, který byl vlastně jediným relevantním důkazem, ze kterého bylo možné dovodit skutečný zásah trestního stíhání do osobnostní sféry žalobkyně nad rámec vlivu trestního stíhání v obecné rovině, avšak žalobkyně odmítla odpovídat na otázky vztahující se k danému incidentu (ať už na radu svého právního zástupce, z obavy z možného trestního stíhání), proto soud činí závěr, že žalobkyně nemohla prokázat takový zásah, který by odpovídal vyčíslené výši přiměřeného zadostiučinění. V této souvislosti soud nesdílí námitky právního zástupce žalobkyně o tom, že není potřeba se daným incidentem znovu zaobírat, neboť znamená zvýšení nemajetkové újmy opětovným připomínáním dané věci pro žalobkyni tak nekonformního. Pokud se totiž žalobkyně rozhodne uplatnit své nároky žalobou u soudu vůči žalovanému, pak je nepochybně na ní, aby prokázala nejen to, že jí nárok vůbec vznikl, ale také přiměřenost výše, kterou uplatňuje. Zjednodušeně řečeno, v posuzovaném případě, pokud žalobkyně tvrdí, že trestní stíhání zasáhlo do její sféry, neboť ji připravilo také mimo jiné o čas, který strávila při výsleších a soudních jednáních a nemohla jej strávit se svými dětmi a na druhou stranu skutkově dne , adresa, V žádném případě tedy nešlo o znovu otevírání a jakékoliv přezkoumávání trestního řízení, neboť toto zdejšímu soudu v tomto projednávaném případě skutečně nepřísluší, nicméně položení otázek při účastnickém výslechu bylo vedeno motivací shora popsanou. Na druhou stranu soud konstatuje, že účastnickou výpověď žalobkyně hodnotí jako spontánní a vcelku věrohodnou, avšak trvá na tom, že odmítnutí odpovědí na některé položené otázky určité pochybnosti, které soud má, nerozptýlila zcela. Nicméně i soud rozumí tomu, že se někdy člověk vyskytne na nesprávném místě v nesprávnou dobu a s nesprávnými lidmi. Je však nepochybné, že pokud stát v rámci své pravomoci dojde k závěru, že jednání občana je protiprávní, pak musí nepochybně zvažovat právní kvalifikaci posuzovaného skutku, v tomto směru však došlo k zásadní disproporci mezi přestupkem proti občanskému soužití a trestním stíháním pro trestný čin , Anonymizováno, . Proto nelze souhlasit s žalovanou ohledně nepřiznání žádného peněžitého zadostiučinění, ale naopak. Pokud jde o výši zadostiučinění, které soud nakonec žalobkyni přiznal, pak žalobkyně poukazovala na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, , kde byla žalobci přiznána částka 61 500 Kč. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí však soud zjistil, že přiznaná částka byla poskytnuta za nezákonné trestní stíhání pro trestný čin , Anonymizováno, , kdy trestní stíhání trvalo pět let, tamní soud „ohodnotil“ jeden rok trestního stíhání 12 000 Kč, když současně přihlédl k tomu, že v předmětném trestním řízení došlo k průtahům ze strany státu, které bylo vyčísleno částkou 19 500 Kč. Současně pražský soud vyšel ze samotného faktu trestního stíhání, které je samo o sobě pro obviněného stresující, vyvolávající obavy, když neshledal obdobně, jako v posuzovaném případě, žádný zásadní zásah do profesní sféry žalobce či do jeho rodinného života. V tomto směru považuje soud také přiznanou výši žalobkyni za odpovídající a nijak nevybočující z rozsudku Městského soudu v Praze, na který žalobkyně poukazuje, když v daném případě trestní stíhání trvalo dva roky bez zásadnějšího vlivu na profesní sféru žalobkyně, když šlo rovněž o stresující a obavy vyvolávající záležitost. S ohledem na shora uvedené soud tedy žalobě vyhověl co do částky 20 000 Kč, které považuje za přiměřené, když jak popsáno shora, žalobkyně neprokázala zásah do osobnostní sféry v intenzivnějším rozsahu.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť rozhodnutí záviselo na úvaze soudu. Náklady řízení tvoří odměna právního zástupce žalobkyně za pět úkonů právní služby po 1 900 Kč z tarifní hodnoty přiznaných 20 000 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání dne 12. 3. 2021 a dne 26. 3. 2021) a náhrada jeho hotových výdajů ve výši pěti režijních paušálů po 300 Kč dle vyhl. Č. 177/1996 Sb., obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Žalobkyni byly tedy přiznány náklady řízení v celkové výši 13 310