21 C 212/2024

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Janem Kočerem ve věci žalobkyň: a) Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A b) Jméno žalobkyně B , narozená Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B obě zastoupeny advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o zaplacení částky 304 578 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 152 289 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 152 289 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku 152 289 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 152 289 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení v částce 138 741,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně a).

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) náhradu nákladů řízení v částce 138 741,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně b).

I. Vymezení věci1. Žalobkyně se po žalované domáhaly zaplacení žalované částky s příslušenstvím.

2. Uvedly, že jejich otec , jméno FO, , narozený , datum, , posledně bytem , adresa, (dále jen „zůstavitel“), zemřel , datum, . Dne , datum, sepsal závěť a prohlášení o vydědění. V závěti zůstavil všechen majetek žalované (své vnučce, neteři žalobkyň) a v prohlášení o vydědění vydědil žalobkyně (své dcery, tety žalované). V pozůstalostním řízení soud potvrdil nabytí dědictví žalované. S vyděděním však žalobkyně nesouhlasí, neboť důvody pro vydědění nebyly naplněny. Po žalované proto požadují zaplacení povinného dílu: každá ve výši 152 289 Kč. Žádají též úrok z prodlení.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

4. Uvedla, že důvody pro vydědění byly naplněny: odkázala na důvody uvedené v prohlášení o vydědění a doplnila další.

5. Podrobnou argumentaci stran k (ne)naplnění důvodů pro vydědění soud shrnuje níže (viz část II. C.).II. Posouzení věci soudemII. A. Úvodní skutková zjištění6. Soud vyšel z následujících skutkových zjištění.

7. Zůstavitel je otcem žalobkyň a dědečkem žalované (viz žaloba z 1. 7. 2024 a vyjádření žalované z 12. 8. 2024).

8. Dne , datum, zemřela manželka zůstavitele (matka žalobkyň a babička žalované; dále jen „manželka“; viz protokol o jednání z 25. 10. 2024, str. 2, a vyjádření žalované z 12. 8. 2024).

9. Dne , datum, sepsal zůstavitel ve formě veřejné listiny závěť, jíž zůstavil všechen majetek žalované, a současně učinil prohlášení o vydědění, jímž vydědil žalobkyně (viz závěť a prohlášení o vydědění z , datum, ).

10. Dne , datum, zůstavitel zemřel (viz žaloba z 1. 7. 2024 a vyjádření žalované z 12. 8. 2024).

11. V pozůstalostním řízení po zůstaviteli potvrdil soud nabytí dědictví žalované (viz usnesení z 23. 5. 2024, č. j. 31 D 2292/2023-108).II. B. Obecná právní východiska12. Soud vyšel z následujících právních východisek.

13. Nepominutelného dědice může zůstavitel vyděděním vyloučit z jeho práva na povinný díl (§ 1646 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Může tak učinit jen ze zákonných důvodů. Ty jsou (vedle jiného) dány, jestliže nepominutelný dědici. neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi [§ 1646 odst. 1 věta druhá písm. a) občanského zákoníku] neboii. o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl [§ 1646 odst. 1 věta druhá písm. b) občanského zákoníku].

14. K naplnění prve zmíněného důvodu je zapotřebí, aby se zůstavitel, který objektivně potřebuje pomoc, ocitl v nouzi, přičemž nepominutelný dědic má možnost se o potřebách zůstavitele dozvědět a pomoc mu poskytnout (v podrobnostech viz např. komentář k § 1646 a 1647 in MELZER, F., TÉGL, P. a kol. Občanský zákoník. § 1475–1720. Velký komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024, body 20 až 26).

15. K naplnění posléze zmíněného důvodu je zapotřebí, aby nepominutelný dědic (který ví, že je potomkem zůstavitele) o zůstavitele trvale neprojevoval zájem, který by odpovídal zvyklostem ve společnosti i v konkrétní rodině, přičemž nepominutelný dědic má možnost jej projevovat (v podrobnostech viz např. komentář k § 1646 a 1647 in Melzer, Tégl, 2024, body 27 až 33).

16. Současně platí, že žalovaný zůstavitelův dědic může proti nepominutelnému dědici tvrdit i jiné důvody vydědění, než které vyslovil zůstavitel v prohlášení o vydědění, včetně těch, které nastaly později (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 27. 9. 2019, sp. zn. 24 Cdo 1777/2019).

17. V procesní rovině platí, že břemena tvrzení a důkazní o tom, že nepominutelný dědic byl zůstavitelem vyděděn právem, nese žalovaný zůstavitelův dědic, a to nejen ohledně důvodů uvedených v prohlášení o vydědění, ale i o ohledně jiných jím tvrzených důvodů (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 29. 11. 2024, sp. zn. 24 Cdo 2633/2024, č. 54/2025 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, především bod 17). Nic na tom nemění ani to, je-li prohlášení o vydědění sepsáno ve formě veřejné listiny, to totiž zakládá jen „plný důkaz o projevu vůle“ (§ 568 odst. 2 občanského zákoníku), tedy o tom, že jednající skutečně projevil vůli, která je v listině obsažena; ostatně ve formě veřejné listiny bylo prohlášení o vydědění sepsáno i ve zmíněné věci sp. zn. 24 Cdo 2633/2024. V tomto směru se námitka žalované míjí s podstatou posuzované věci: mezi stranami totiž nebyl žádný spor o to, že zůstavitel skutečně projevil vůli, která je v prohlášení o vydědění obsažena.

18. Pro úplnost soud dodává, že dovolává-li se žalovaná toho, že je třeba prohlášení o vydědění vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele (s odkazem na § 1494 odst. 2 občanského zákoníku a rozsudek Nejvyššího soudu z 28. 1. 2021, sp. zn. 24 Cdo 1820/2020), míjí se i zde její námitka s jádrem posuzované věci. Mezi stranami totiž žádný spor o výklad prohlášení nebyl: jeho obsah byl jednoznačný.II. C. Vymezení sporu19. Podstatou projednávané věci je otázka, zda byly naplněny zůstavitelem a žalovanou vyslovené (tvrzené) důvody pro vydědění žalobkyň, popř. zda jde o důvody, pro něž lze žalobkyně vydědit.

20. Z prohlášení o vydědění (dále jen „prohlášení“) soud zjistil, že zůstavitel vydědil žalobkyně (a jejich potomky) z následujících důvodů.

21. Za prvé žalobkyně o zůstavitele neprojevovaly zájem. Nenavštěvovaly jej a netelefonovaly mu, a to ani při příležitosti narozenin či svátku. Nezajímaly se o to, jak se mu vede, jaký je jeho zdravotní stav. Tato situace trvala více než pět let: tedy i za života manželky, přičemž po její smrti se nezměnila. Manželka žalobkyně (i s rodinami) zvala na rodinné oslavy (včetně oslavy 50. výročí manželství), avšak žalobkyně nereagovaly. Po smrti manželky se zůstavitel pokusil navázat s žalobkyněmi kontakt: na jeho pozvání přijely do jeho bytu, vzaly si šperky po manželce, bez poděkování odjely a už se neukázaly.

22. Za druhé žalobkyně zůstaviteli neposkytovaly pomoc. Po dobu, kdy byla manželka nemocná, mu nepomáhaly s péčí o ní ani o domácnost. Pomoc mu neposkytly ani po její smrti: v dubnu , Anonymizováno, jej při hospitalizaci (podstoupil , podezřelý výraz, ) nenavštívily, přestože o ní věděly; po návratu z nemocnice, se neozvaly.

23. Žalovaná uvedla, že dlouhodobě a pravidelně pečovala o zůstavitele (a to až do jeho smrti), o manželku a o jejich domácnost (pouze ona).

24. Za života manželky zajistila rekonstrukci koupelny v jejich bytě, aby byla pro oba lépe dostupná.

25. Zůstaviteli zajišťovala léky, na její mobilní telefon chodily e-recepty. O zůstavitele pečovala v době jeho nemoci a zůstavitel ji označoval jako kontaktní osobu. Po návratu zůstavitele z nemocnice o něho osobně pečovala ve své domácnosti. Z důvodu opakovaných pádů zůstavitele rovněž zajistila dopravu zůstavitele do nemocnice a jeho ošetření (a to v době jejího rizikového těhotenství, kdy měla mít klidový režim). Zůstaviteli vařila jídlo, které mu po dobu hospitalizace na infekčním oddělení v roce , Anonymizováno, nosila po dobu tří měsíců denně do nemocnice (o této hospitalizaci žalobkyně ani nevěděly).

26. Často se se zůstavitelem vídala v místě jeho bydliště: pomáhala mu s domácností, úklidem, údržbou zahrady, údržbou a úklidem bytového domu.

27. Dále uvedla, že po smrti manželky se zůstavitel snažil s žalobkyněmi navázat kontakt, o čemž svědčí i jeho účast na masopustu v , Anonymizováno, . Jeho snaha však byla marná. Zmínila i konflikt v průběhu pozůstalostního řízení po manželce mezi žalobkyní 1) na straně jedné a žalovanou a její sestrou , jméno FO, na straně druhé, jichž se zůstavitel zastal.

28. Žalobkyně věděly, že zůstavitel žije sám, má zdravotní obtíže a potřebuje pomoc. Až do jeho smrti však o něj neprojevovaly zájem. Zůstavitel se žalované opakovaně svěřil, že se mu žalobkyně b) vyhnula v supermarketu.

29. Žalobkyně jej nenavštěvovaly v nemocnici v roce , Anonymizováno, . Zůstavitel do zdravotní dokumentace uvedl, že se s dcerami nestýká a jako kontaktní osobu vždy uváděl žalovanou.

30. Žalobkyně s vyslovenými (a tvrzenými) důvody vydědění nesouhlasily. Zůstavitele navštěvovaly a pomáhaly mu.

31. Před úmrtím manželky zajistila žalobkyně 1) kněze. Po úmrtí manželky pomáhaly zařídit pohřeb (včetně občerstvení). K prvním nedožitým narozeninám manželky (, datum, ) zajistila žalobkyně 1) mši včetně pohoštění u sebe doma.

32. Zůstavitel a žalobkyně se stýkaly. Žalobkyně zůstavitele navštěvovaly (společně nebo každá zvlášť). Zůstavitel navštěvoval žalobkyně v , Anonymizováno, i , adresa, . Setkávali se nejen u příležitosti svátků, narozenin a oslav [např. na masopustu v , Anonymizováno, , při příležitosti svátku žalobkyně 1) a zůstavitele (mají jej ve stejný den: , Anonymizováno, ) a narozenin žalobkyně 2) (která je má o den později: , Anonymizováno, ), o Vánocích, v restauraci , Anonymizováno, ], ale i mimo ně [např. na zahradě žalobkyně 1) v , Anonymizováno, , kam si jezdil trhat ovoce a zeleninu]. Zůstavitel byl pravidelně zván na rodinné akce, které pořádaly žalobkyně, a účastnil se jich. Pokud je sám navštívil, byl vždy srdečně přijat.

33. I po úmrtí manželky žalobkyně zůstavitele navštěvovaly, nabízely mu pomoc a pomáhaly mu (zůstaly proto i na pracovní neschopnosti). Žalobkyně 1) vozila zůstavitele na počátku roku , Anonymizováno, (od února do dubna) pravidelně k lékaři (na kapačky) a na nákupy, žalobkyně 2) mu vařila a dávala jídlo v krabičkách domů. V dubnu , Anonymizováno, jej dále pravidelně navštěvovaly při hospitalizaci (po , podezřelý výraz, ), přinášely mu jídlo a vyjadřovaly vděčnost personálu. Potřeboval-li další pomoc, nezmínil si o ní. Nadto zůstavitel bydlel v bytě ve , Anonymizováno, sám a byl zcela soběstačný. Jezdil sám autem a neměl vážné zdravotní problémy.II. D. Vlastní posouzení věciII. D.

1. Úvod34. V projednávané věci se soud zabýval všemi zůstavitelem a žalovanou vyslovenými (tvrzenými) důvody pro vydědění. Jeho úkolem bylo posoudit, zda žalobkyně byly vyděděny právem. Aby se žalovaná úspěšně ubránila žalobě žalobkyň o poskytnutí povinného dílu, musela by prokázat, že alespoň některý z důvodů vydědění vyslovený zůstavitelem či tvrzený žalovanou je po právu. Žalobkyně by naopak úspěšně uplatnily svá práva, pokud by se to žalované nepodařilo nebo pokud by samy prokázaly, že vyslovené (tvrzené) důvody vydědění nejsou po právu.

35. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

36. Zůstavitelem a žalovanou vyslovené (tvrzené) důvody pro vydědění žalobkyň totiž nebyly naplněny, resp. se jednalo o důvody, pro něž nelze žalobkyně vydědit. Žalobkyním proto náleží povinný díl.II. D.

2. K argumentaci žalované37. Žalovaná postavila svou argumentaci na tom, že zůstavitelem a žalovanou vyslovené (tvrzené) důvody pro vydědění byly naplněny a že se jedná o důvody, pro něž lze žalobkyně vydědit. Na svou podporu označila osm svědků a , podezřelý výraz, dokumentaci.

38. Soud dospěl k závěru, že se jí žádný z vyslovených (tvrzených) důvodů pro vydědění nepodařilo prokázat, popř. se nejednalo o důvod, pro nějž by bylo možné žalobkyně vydědit.

39. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil následující. Svědek byl od dětství sousedem zůstavitele. Uvedl, že před smrtí manželky se rodina stýkala (včetně žalobkyň a jejich rodin). Ke změně došlo až po její smrti. Žalobkyně k zůstaviteli poté (tolik) nejezdily. Starala se o něj (na konci života) pouze žalovaná s manželem: sekali trávu, vozili mu nákupy a vozili jej k lékaři. Doplnil, že zůstavitele navštívil v roce , Anonymizováno, v nemocnici, nikomu o hospitalizaci neřekl, neboť si to zůstavitel nepřál (své přání nezdůvodnil).

40. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil následující. Svědkyně byla sousedkou zůstavitele od , Anonymizováno, . Pokud se bavili o rodinách, zůstavitel zmiňoval především žalovanou; pochopila, že ve vztahu k žalobkyním není vše v pořádku. Připustila nicméně, že rodinné poměry nerozebírali do hloubky. Věděla i o závěti sepsané výlučně ve prospěch žalované, neboť žalobkyně podle zůstavitele již dostaly dost. Dále uvedla, že zůstavitel byl v dobré kondici: pracoval na své zahradě, pomáhal jí a jejímu manželovi i na jejich zahradě (zahrady měli vedle sebe), pravidelně je vozil autem na nákupy do , Anonymizováno, , adresa, (sami auto neměli). Střídavě se nicméně jeho zdravotní stav horšil (stěžoval si na bolest nohy). Žalovaná s manželem jezdili (i proto) zůstaviteli pomáhat (několikrát je viděla): uklízeli společné prostory bytového domu, sekali trávu (i na zahradě), přivezli nákup. V roce , Anonymizováno, našla svědkyně s manželem zůstavitele v autě před bytovým domem, byl na tom špatně, proto mu zavolali sanitku.

41. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil následující. Svědek, manžel svědkyně E. , jméno FO, , byl sousedem zůstavitele od , Anonymizováno, . Věděl o tom, že zůstavitel všechen majetek zůstavil žalované, neboť žalobkyně dostaly dost. Uvedl, že žalovaná jezdila zůstaviteli pomáhat: sekat trávu, malovat, uklízet. V létě (, Anonymizováno, našli s manželkou zůstavitele: byl na tom špatně, proto mu zavolali sanitku.

42. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil následující. Svědkyně je celoživotní blízkou kamarádkou žalované, zná nicméně celou rodinu (včetně zůstavitele). K rodinným poměrům uvedla, že mezi žalobkyněmi a žalovanou (a její sestrou) byly vztahy komplikované: žalobkyně jim dělaly naschvály. Dále uvedla, že krátce před smrtí manželky zájem žalobkyň stagnoval. Předtím se rodina často scházela. Žalovaná se starala o , podezřelý výraz, manželku (pracuje v nemocnici a manželka byla na jejím oddělení), zařídila (spolu s manželem) též rekonstrukci koupelny v bytě zůstavitele a manželky, aby po návratu z nemocnice manželce vyhovovala. Po smrti manželky nezájem dcer pokračoval: krátce po jejím pohřbu navštívily zůstavitele, aby si přerozdělily zlato (zlaté prsteny) po matce. Konflikt při jejím pozůstalostním řízení byl impulsem pro zůstavitele k sepsání závěti. Po smrti manželky na tom nebyl zůstavitel dobře, žalovaná se mu snažila pomoct. Zůstavitel byl jinak poměrně vitální (byl schopen např. dojet autem na nákup do , adresa, ). Ne však po dobu nemocí. To se o něj starala žalovaná (uklízela, vařila), žalobkyně o nemocích ani nevěděly. Žalovaná mu pomáhala i v době mimo nemoci. O žalobkyních zůstavitel mluvit nechtěl, vycítila jen, že „ho to mrzí“, „je z toho smutný“. V srpnu , Anonymizováno, zůstavitele potkala, jeho zdravotní stav nebyl dobrý; následně byl hospitalizovaný. Žalovaná o něj pečovala (navštěvovala jej, vařila mu, krmila jej, omývala ho), starala se i o jeho byt a zahradu, počítala i s tím, že o něj bude pečovat po návratu z nemocnice (zařídila mu pokoj u ní doma). Žalobkyně se v nemocnici objevily až v prosinci, začaly se zajímat o zůstavitelův zdravotní stav; nařkly žalovanou, že je neinformovala: ta jim odvětila, že se měly zajímat; žalobkyně 1) uvedla, že zůstaviteli pravidelně volala, ale neuvědomila si, že telefon měla po celou dobu po domluvě se zůstavitelem u sebe žalovaná, a věděla tak, že se nikdo z rodiny neozval.

43. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil následující. Svědkyně je sestrou žalované a neteří žalobkyň. Uvedla, že se vztahy žalobkyň a , jméno FO, , dcery žalobkyně a), se zůstavitelem přetrhaly po manželčině smrti: opustily jej, obrátily se k němu zády, když už se setkaly, byly k němu neuctivé. Žalobkyně a) zůstavitele ponižovala při jednání v rámci pozůstalostního řízení. Žalobkyně b) se zůstaviteli vyhnula v obchodě. , jméno FO, mu nepřivezla čerstvé pečivo, když byl , podezřelý výraz, (asi rok před smrtí; žalovaná byla tehdy , podezřelý výraz, a svědkyně pracovně vytížená; nakonec mu je donesl soused). Žalovaná se o zůstavitele starala: vozila ho k lékařům, vařila, uklízela, vytírala schody, sekala trávu okolo bytového domu i na zahradě, plela, vozila ho na dovolené, trávila s ním většinu času. Starala se i o manželku, když byla , podezřelý výraz, : zrekonstruovala s manželem koupelnu v jejich bytě. Dále uvedla, že žalobkyně a) zjistila jen náhodou v , Anonymizováno, , že je zůstavitel , podezřelý výraz, : svědkyni a žalovanou zahlédla v nemocnici, a poté zjistila, co je se zůstavitelem od kolegyně z práce. Uvedla, že žalobkyně a) nosila zůstaviteli přesnídávky, jogurty, přičemž jí vytkla, že zůstavitel měl poté špinavá ústa. Svědkyně o hospitalizaci řekla , jméno FO, již v říjnu , Anonymizováno, . Zůstavitel jí to posléze vyčetl: bál se, že si žalobkyně vezmou věci z jeho bytu, žádal dokonce vyměnit zámek. Připustila, že zůstavitel navštívil žalobkyně při příležitosti masopustu a „poté ještě možná párkrát“. Chtěl se s žalobkyněmi udobřit. Dodala též, že přibližně měsíc , Anonymizováno, smrti babičky byla žalobkyně a) u zůstavitele doma, aby mu píchla injekci s tím, že to zůstavitele bolelo [neboť mu žalobkyně a) do těla vpíchla celou jehlu, nikoli jen kousek].

44. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil následují. Svědkyně si s manželem koupila byt ve , adresa, v , Anonymizováno, . Se zůstavitelem byli sousedé. Uvedla, že se zůstavitel zmiňoval o sousedských problémech s , Anonymizováno, . Dále uvedla, že žalovanou znala od vidění, zůstavitel se jí o ní zmiňoval (např. že přijede posekat trávu, že jej odveze k lékaři do , adresa, ). U domu se s ní náhodně potkávala, viděla jí zůstaviteli pomáhat: sekat trávu, vozit nákupy, mýt okna. V bližším kontaktu jsou od smrti zůstavitele, neboť se svědkyně , datum, stala místopředsedkyní výboru bytového družstva. V , Anonymizováno, byla přítomna rozhovoru zůstavitele a babičky svědkyně, o níž se po krátký čas po smrti jejího manžela starala (pečovali o ni všichni v rodině): zůstavitel se zmínil, že dcery má, ale není s nimi v kontaktu, že mu pomáhá žalovaná s manželem, byl smutný a zklamaný z rodinných vztahů. Byla překvapená z jeho hospitalizace v roce , Anonymizováno, . V době, kdy se přistěhovali, viděla zůstavitele v domě vytírat, trávu již nesekal, ale stále chodil na zahradu a staral se o slepice, Anonymizováno45. Z výslechu svědka , Anonymizováno, soud zjistil následují. Svědek je zůstavitelův bratr. Uvedl, že žije na , Anonymizováno, , se zůstavitelem si telefonovali a vzájemně se též navštěvovali. Připustil, že v podstatě všechny informace slyšel od žalovaného. Svědek uvedl, že si zůstavitel poslední tři roky na žalobkyně stěžoval (že se o něj nestarají, nemají o něj zájem, nezavolají, jestli něco potřebuje, nechodí k němu). Bylo mu líto, že na něj zanevřeli. Ke změně došlo po smrti manželky: předtím i sám vídal žalobkyně (když přijel za zůstavitelem a manželkou na návštěvu), poté jen žalovanou. Vysvětlil, že vztahy mezi žalobkyněmi a zůstavitelem ochladly proto, že se domnívaly, že má přítelkyni (krátce po smrti manželky), což ale nebyla pravda. Dodal, že mu říkal, že se o něj žalovaná starala víc než žalobkyně, proto v její prospěch sepsal závět. Doplnil: žalovaná sekala trávu na zahradě, nabízela zůstaviteli a svědkovi (při jeho návštěvě), že jim uvaří (oni odmítli, že si uvaří sami). Připustil, že zůstavitel žalobkyně navštěvoval. Potvrdil, že zůstavitel byl po smrti manželky s , jméno FO, na výletě v , Anonymizováno, (navštívili doly); výletu se zúčastnili mimo jiné i svědek a žalovaná. Potvrdil též, že žalobkyně zůstavitele před smrtí navštívili. Uvedl též, že v roce , Anonymizováno, jej byl navštívit na , Anonymizováno, . Stěžoval si na bolest nohou, ale byl soběstačný, nebyl na tom zle. V roce , Anonymizováno, byl svědek zůstavitele navštívit v , podezřelý výraz, , ptal se, jestli jej už byly navštívit i žalobkyně, zůstavitel mu řekl, že ne (důvod nezmínil).

46. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil následují. Svědkyně je zůstavitelova sestra. Uvedla, že žije na , Anonymizováno, , se zůstavitelem si telefonovali a vzájemně se pravidelně navštěvovali. Připustila, že v podstatě všechny informace slyšela od žalovaného. Uvedla, že po smrti manželky se žalobkyně o zůstavitele vůbec („absolutně“) nezajímaly: nenavštěvovaly jej, neukázaly se u něj, nevzpomněly si na něj. Žalovaná mu pomáhala: uklízela, vařila. V roce , Anonymizováno, byla svědkyně zůstavitele navštívit v , podezřelý výraz, , zjistila od něj, že žalobkyně jej nenavštěvují. Dodala, že ani nevěděly, že je v , podezřelý výraz, .

47. Ze zdravotnické dokumentace (viz čl. 30 až 35) soud zjistil, že zůstavitel žalovanou označil jako kontaktní osobu, přičemž žalovaná se aktivně zajímala o jeho zdravotní stav. Dokumentace podává zprávu o , podezřelý výraz, zůstavitele v období od , Anonymizováno, .

48. Na základě provedených důkazů, které na svou podporu navrhla žalovaná, soud dospěl k závěru, že zpráva, která z důkazů plyne, dílem podporuje skutkovou verzi žalobkyň, dílem oslabuje skutkovou verzi žalované, dílem má soud (i proto) pochybnosti o tom, zda podává věrný a úplný obraz skutečnosti, a dílem není pro věc rozhodná (určující).

49. Za prvé svědci vypověděli, že se vztahy zůstavitele a žalobkyň přetrhaly po manželčině smrti (viz výslech svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , Anonymizováno, a , jméno FO, ) nebo krátce před ní (viz výslech svědkyně , jméno FO, ), přičemž manželka zemřela v , Anonymizováno, (viz bod 8 výše). Zůstavitel nicméně v prohlášení uvedl, že se žalobkyně (a jejich děti) se zůstavitelem nestýkaly více než pět let před sepsáním prohlášení; jelikož prohlášení bylo sepsáno v , Anonymizováno, (viz bod 9 výše), došlo podle zůstavitele k přetrhání vztahů přinejmenším od , Anonymizováno, .

50. Svědci tedy popřeli pravdivost (správnost) prohlášení v jedné z jeho klíčových částí: prohlášení totiž bylo postaveno (mimo jiné) na tom, že se žalobkyně (a jejich děti) se zůstavitelem dlouhou dobu nestýkají. Tím rovněž narušili pravdivost (správnost) prohlášení jako celku.

51. Stejně tak ale samotné prohlášení vyvolává pochybnosti o tom, zda svědectví podává zprávu o věrném obrazu situace. Bez rozumného vysvětlení, proč se svědectví liší od prohlášení, není zpráva, která z výpovědí plyne, věrohodná. Takové vysvětlení však soud postrádá. Pochybnosti prohlubuje i to, že všichni svědci byli ve svém popisu v tomto bodě v podstatě jednotní a vypovídali spontánně (v monologické části výslechu): jednohlasně se tedy lišili od prohlášení.

52. Za druhé svědci připustili, že se žalobkyně a zůstavitel setkávali i po smrti manželky, Anonymizováno53. Svědek , jméno FO, uvedl, že žalobkyně k zůstaviteli nejezdily tolik, čímž ovšem připustil, že jej i nadále navštěvovaly (viz monologická část výslechu). Byť jeho svědectví nebylo plně konzistentní, neboť posléze uvedl, že nejezdily vůbec, z jeho výslechu v posledku spíše plyne, že četnost návštěv žalobkyň (a jejich dětí) postupně ubývala, a na konci života zůstavitele jej navštěvovala již jen žalovaná (a její manžel). Podle svědkyně , jméno FO, zůstavitel navštívil žalobkyně při příležitosti masopustu a „poté ještě možná párkrát“. Svědek , jméno FO, připustil, že zůstavitel žalobkyně navštěvoval. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že , jméno FO, se se zůstavitelem dříve vídala a až v posledních letech jeho života „to utichlo“.

54. Ani v tomto bodě není svědectví a prohlášení vzájemně konzistentní. Podle prohlášení totiž přijely žalobkyně na pozvání zůstavitele do jeho bytu, vzaly si šperky po manželce, bez poděkování odjely a už se neukázaly. I zde se tedy svědectví a prohlášení vzájemně zpochybňují a platí, co bylo řečeno výše (viz body 50 a 51).

55. Pro úplnost soud dodává, že bez ohledu na právě uvedené nepůsobí věrohodně vysvětlení svědkyně , jméno FO, (a žalované, viz protokol o jednání z 10. 12. 2024, str. 7), že zůstavitel žalobkyně navštěvoval, aby se s nimi udobřil: pokud by totiž vztahy mezi zůstavitelem a žalobkyněmi byly skutečně problematické, je přinejmenším nepravděpodobné, aby o jejich nápravu zůstavitel usiloval při příležitosti masopustních oslav.

56. Za třetí ze svědectví neplyne, že by měl zůstavitel s žalobkyněmi problematický vztah, naopak komplikovaný vztah existoval podle svědků mezi žalobkyněmi (na straně jedné) a žalovanou a její sestrou (na straně druhé).

57. Svědek , jméno FO, (k výslovné otázce zástupkyně žalované) nezmínil, že by měl zůstavitel negativní vztah k žalobkyním: ze svědectví vyplynulo pouze to, že zůstavili bylo po smrti manželky smutno. Podle svědkyně , jméno FO, nebylo mezi zůstavitelem a žalobkyněmi vše v pořádku, sama nicméně připustila, že o rodinných poměrech konkrétní informace nemá. Svědkyně , jméno FO, nezmínila, že by měl zůstavitel negativní vztah k žalobkyním. Ze svědectví vyplynulo pouze to, že zůstavil byl smutný a zklamaný z rodinných vztahů. Pokud svědkyně , jméno FO, naznačovala, že měl zůstavitel s žalobkyněmi problematický vztah, bylo její svědectví v tomto směru zcela nekonkrétní. Naopak jasně vypověděla, že komplikovaný vztah existoval mezi žalobkyněmi a žalovanou (a její sestrou). Ve stejném duchu svědkyně , Anonymizováno, uvedla, že ještě za života manželky se zůstavitel s manželkou setkávaly s každou částí rodiny zvlášť. Tyto spory se projevily i v průběhu pozůstalostního řízení po manželce (viz výslech svědkyně , jméno FO, ).

58. Uvedené nasvědčuje tomu, že rodinné problémy pramenily spíše ze vztahů mezi stranami, nikoli ze vztahů zůstavitele a žalobkyň. A je proto potřeba vzít v úvahu, že se propisují i do projednávané věci. Je vyloučené, aby si zůstavitel nebyl vědom problematických vztahů obou části rodiny. Musel na ně tudíž reagovat, přizpůsobit se jim. Jestliže tedy svědci vypověděli, že v podstatě vše, co uvedli, slyšeli od zůstavitele (viz především výslech svědků , jméno FO, ), tak – aniž by měl soud důvod pochybovat o jejich věrohodnosti (pravdivosti toho, co slyšeli od zůstavitele) – právě uvedené přinejmenším vzbuzuje pochybnosti o tom, podává-li jejich svědectví zprávu o věrném obrazu skutečnosti.

59. Za čtvrté podle svědectví , jméno FO, zůstavitel usiloval o to zůstavit všechen majetek žalované, protože žalobkyně dostaly dost. Oba to opakovaně a spontánně zdůraznili (v monologické části výslechu). Tím nastínili, že mohl existovat jiný – skutečný a prozaický – důvod pro vydědění žalobkyň: zůstavitel si přál, aby žalovaná nabyla vše a žalobkyně nic. A rozhodl se toho docílit tím, že žalobkyně vydědí. Jejich svědectví je v tomto bodě významné i proto, že ze všech žalovanou navržených svědků měli a mají , Anonymizováno, od zůstavitele a jeho rodiny největší odstup. Svědkyně , jméno FO, , podle níž zůstavitel zůstavil všechen majetek žalované proto, že se o něj starala, je blízkou kamarádkou žalované a v podstatě vše, co uvedla, slyšela od žalované; svědkyně , jméno FO, , podle níž se zůstavitel rozhodl po konfliktu v rámci pozůstalostního řízení po manželce, je sestrou žalované a s žalobkyněmi nemá bezproblémový vztah.

60. Za páté z výpovědí všech svědků i ze , podezřelý výraz, dokumentace vyplynulo, že se žalovaná o zůstavitele zajímala, pomáhala mu, starala se o něj. To ostatně připustily i žalobkyně (viz závěrečný návrh žalobkyň).

61. Soud nepochybuje o tom, že žalovaná o zůstavitele pečovala. Připouští dokonce, že zvláště v posledním období jeho života o něj pečovala v převážné míře (viz výslech , jméno FO, a zdravotnická dokumentace). Tato okolnost však není pro řešení projednávané věci (bez dalšího) rozhodná (určující).

62. Předně je zcela přirozené, že žalovaná o zůstavitele pečovala. Odpovídá totiž obvyklému běhu věcí, že se vnuk, který byl ustanoven jediným závětním dědicem, o svého prarodiče stará. Současně (a především) pro projednávanou věc není rozhodné (určující) jednání žalované (dědičky), ale vyděděných žalobkyň (nepominutelných dědiček) (viz body 13 až 15 výše).

63. Žalovaná se patrně snažila tvrdit, že se žalobkyně o zůstavitele nestaraly a nezajímaly, neboť ona byla jediná, kdo se o něj starala a zajímala. To se jí však nepodařilo prokázat. Právě naopak. Již jen zpráva plynoucí z jí navržených důkazů takové tvrzení zpochybňuje.

64. Svědkyně , jméno FO, připustila, že žalobkyně a) byla u zůstavitele doma po smrti manželky i proto, aby mu píchla injekci: naznačila-li v této souvislosti, že zůstavitel poté cítil bolest snad proto, že žalobkyně jednala „zákeřně“, nepůsobí její svědectví v tomto bodě věrohodně: usuzovala tak totiž na základě odborného postupu, k němuž – na rozdíl od žalobkyně a) – nebyla kvalifikovaná.

65. Svědek , jméno FO, spontánně (v monologické části výslechu) jedním dechem uvedl, že i. se žalobkyně o zůstavitele poslední tři roky nestaraly a ii. že se žalovaná o zůstavitele starala víc než žalobkyně. Bez bližšího vysvětlení (které však soud postrádá), zde není jeho svědectví plně konzistentní. Současně i pokud by soud domýšlel vnitřní soulad obou vyjádření, plynulo by ze svědectví, že se žalobkyně o zůstavitele staraly (byť méně než žalovaná).

66. Svědkyně dále vypověděly, že žalobkyně o , podezřelý výraz, zůstavitele nevěděly (viz výslech svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, ). Bez bližšího vysvětlení (které však soud postrádá), nelze na základě jejich svědectví dospět k závěru, že se o zůstavitele nezajímaly. Ba naopak. Svědkyně , jméno FO, připustila, že na , Anonymizováno, žalovaná žalobkyně o , podezřelý výraz, stavu zůstavitele neinformovala. Její výpověď nasvědčuje závěru, že se žalobkyně neměly možnost o , podezřelý výraz, zůstavitele dozvědět. Svědkyně si toho byla snad vědoma, proto jedním dechem doplnila, že se žalobkyně o zůstavitele nezajímaly; na podporu toho vypověděla o tom, co slyšela od žalované: žalobkyně a) tvrdila, že zůstaviteli pravidelně volala, ale neuvědomila si, že telefon měla po celou dobu po domluvě se zůstavitelem u sebe žalovaná, a věděla tak, že se nikdo z rodiny neozval. Aniž by měl soud důvod pochybovat o věrohodnosti její výpovědi (tedy o tom, že pravdivě vypověděla, co jí žalovaná řekla), má pochybnosti o tom, zda její zpráva podává věrný obraz situace: bez rozumného vysvětlení, proč zůstavitel odevzdal žalované svůj telefon, které však soud postrádá, je takový popis událostí nevěrohodný. Ostatně v tomto bodě není (bez dalšího) konzistentní ani s výpovědí , jméno FO, , který uvedl, že v tomto období do , podezřelý výraz, volal a jednou mu zůstavitel telefon zvedl (viz výslech svědka , jméno FO, ; k významu jeho výslechu viz bod 59 výše).

67. Pokud současně žalovaná na podporu tvrzení, že zůstavitel do , podezřelý výraz, dokumentace uvedl, že má ještě dvě dcery (žalobkyně), s nimiž se nestýká, dovolávala ambulantní zprávy z , datum, (viz čl. 32), soud nepřehlédl, že se ve zprávě sice uvádí, že zůstavitel má ještě dvě dcery, s nimiž se nestýká, avšak podle téže zprávy nebyl zůstavitel schopen sdělit svá přání, názory nebo potřeby. Tuto informaci tak lékařce nesdělil zůstavitel, ale jeho vnučky (žalovaná a její sestra). I to nasvědčuje závěru, že žalovaná žalobkyně z možnosti dozvědět se o potřebách zůstavitele, potažmo možnosti o něj pečovat, vylučovala. Soud dodává, že za takové situace by důvod pro vydědění žalobkyň nemohl být dán ani tehdy, pečovala-li by žalovaná o zůstavitele výlučně.

68. Nakonec soud dodává: pečovala-li žalovaná o zůstavitele řádně (z čehož soud vychází; viz též bod 61 výše), sama tím v podstatě vyvrátila, že by se zůstavitel ocitl v nouzi (srov. body 13 a 14 výše). Již jen proto tento důvod pro vydědění žalobkyň nemohl být naplněn.

69. Za šesté svědkyně vypověděly, že zůstavitel byl v podstatě vitální a soběstačný (viz výslech svědkyň , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ). Svědkyně , jméno FO, dokonce uvedla, že zůstavitel ještě v roce , Anonymizováno, (kdy byl plánován jeho lékařský zákrok na , Anonymizováno, ) „chtěl fungovat sám“ a „nechtěl, aby o něj bylo pečováno“. To jen dále potvrzuje právě učiněný závěr soudu (viz bod 68 výše).

70. Za sedmé soud nepřehlédl, že žalovaná na svou podporu nenavrhla provést k důkazu svůj účastnický výslech. Je jistě věcí každého účastníka, jakým způsobem bude uplatňovat svá práva v řízení před soudem, přičemž účastnický výslech je pouze podpůrným důkazním prostředkem [§ 131 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“)]. V řízení, jehož podstatou je vytvoření si obrazu o rodinných vztazích, jehož byl účastník přímým (a často jediným aktérem), však účastník tím, že nenavrhne svůj účastnický výslech k důkazu, sám oslabuje svou pozici. Brání se totiž tomu, aby byl se svým stanoviskem přímo konfrontován druhou stranou.II. D.

3. K argumentaci žalobkyň71. Žalobkyně popřely, že zůstavitelem i žalovanou vyslovené (tvrzené) důvody pro vydědění byly naplněny, popř. nastínily, že se nejedná o důvody, pro něž lze žalobkyně vydědit. Na svou podporu označily devět svědků, řadu fotografií a videozáznamů a své účastnické výslechy.

72. Jelikož zpráva, která z důkazů navržených žalovanou plyne, již v podstatě dostatečně přesvědčivě podporuje skutkovou verzi žalobkyň (viz body 48 až 70 výše), soud na tomto místě jen stručně doplní další skutečnosti, které ji dále stvrzují. Jejich argumentace je tedy důvodná.

73. Z výslechu svědka , Anonymizováno, soud zjistil následující. Svědek byl soused zůstavitele (a jeho rodiny). Za života manželky se rodina navštěvovala (v bytě zůstavitele a manželky se konaly oslavy i běžná setkání), setkání (nejen tam) se i sám účastnil. Po smrti manželky se všechny tři účastnice o zůstavitele staraly (jejich auta viděl před domem).

74. Z výslechu svědkyně , právnická osoba, soud zjistil následující. Svědkyně byla blízkou přítelkyní manželky, často k nim chodila na návštěvu. Uvedla, že žalobkyně zůstaviteli a manželce se vším pomáhaly, často je i svědkyně vídala. Žalovanou vídala zřídka. Připustila, že po smrti manželky se svědkyně s rodinou navštěvovala méně: potvrdila nicméně návštěvu zůstavitele, žalobkyně 1) a , jméno FO, u ní přibližně v roce , Anonymizováno, [potvrdila, že návštěva je zachycená na jedné fotografii založené na čl. 67 v obálce č. , hodnota, (v protokole o jednání z 10. 12. 2024 označené jako druhá)].

75. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil následující. Svědek je přímým sousedem žalobkyně 1) a jejím kamarádem. Uvedl, že zůstavitel žalobkyni 1) a jejího manžela často navštěvoval (jednou týdně nebo jednou za dva týdny). Vídal jej na jejich zahradě. Vzpomínal též, jak jim zůstavitel na jejich zahradě pomáhal, odklízel (i spolu se svědkem) padlý strom [to je zachycené na dvou fotografiích na čl. 67 v obálce č. , hodnota, (v protokole o jednání z 10. 12. 2024 označených jako třetí a čtvrtá); uvedené potvrdil svědek , jméno FO, , který dodal, že k tomu došlo asi v roce , Anonymizováno, , viz výslech svědka , adresa, ]. Zůstavitel se účastnil (i spolu se svědkem) zabijačky [to je zachycené i na dvou fotografiích na čl. 67 v obálce č. , hodnota, (v protokole o jednání z 10. 12. 2024 označených jako další 2 fotografie); uvedené potvrdil svědek , adresa, , který dodal, že k tomu došlo asi v roce , Anonymizováno, , určitě po smrti manželky, viz výslech svědka , adresa76. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil následující. Svědkyně je kolegyně žalobkyně a) z nemocnice. Uvedla, že po smrti manželky žalobkyně a) jezdila se zůstavitelem na kapačky. Žalobkyně zůstavitele navštěvovaly i na , Anonymizováno, (svědkyně je i , jméno FO, viděla): s žalobkyní a) byla domluvená, že zůstaviteli bude cestou do práce nakupovat noviny.

77. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil následující. Svědkyně byla dlouholetá sousedka zůstavitele (a manželky), manžel žalobkyně 1) je dlouholetý rodinný přítel její rodiny. Uvedla, že po hospitalizaci manželky v nemocnici jí k žádosti žalobkyně 1) zajistila chodítko. Po smrti manželky se svědkyně opakovaně potkávala se zůstavitelem na návštěvách u žalobkyně a). Potkávali se i v obchodě, zůstavitel jezdil autem.

78. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil následující. Svědkyně je sousedka žalobkyně b) a její kamarádka. Vídala zůstavitele u rodiny žalobkyně b) na návštěvách (jichž byla též přítomna) nebo se alespoň míjeli v jejím domě. V roce , Anonymizováno, žalobkyně b) jezdila za zůstavitelem do , podezřelý výraz, , půjčovala jí termosku (na polévku) v , podezřelý výraz, ji i potkávala.

79. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil následující. Svědkyně je dcerou žalobkyně a). Rodina se navštěvovala: před smrtí manželky většinou v bytě zůstavitele a manželky, po její smrti nejčastěji u žalobkyně a). I po smrti manželky se žalobkyně o zůstavitele staraly. Zůstavitele navštěvovala i svědkyně i žalovaná. Připustila, že po manželčině smrti se zůstavitel s oběma částmi rodiny navštěvoval zvlášť (např. o Vánocích). Uvedla, že i se zůstavitelem, jeho bratrem a žalovanou byli na výletě v , Anonymizováno, v dolech [potvrdila, že výlet je zachycen na fotografii založené na čl. 67 v obálce č. , hodnota, (v protokole o jednání z 10. 12. 2024 označené jako fotografie č. , hodnota, ); výlet se konal dva nebo tři roky po smrti zůstavitelky (viz výslech , Anonymizováno, )]. V , Anonymizováno, měl zůstavitel naplánovanou dialýzu ledvin: oznámil, že po , podezřelý výraz, bude u žalované. O zhoršení jeho zdravotního stavu nevěděli, o , podezřelý výraz, zůstavitele se dozvěděla až od , jméno FO, , a následně jí zprávu potvrdila K. , jméno FO, (která jí to předtím zamlčela).

80. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil následující. Svědek je manžel žalobkyně b). Rodina zůstavitele a jeho manželku navštěvovala. Potvrdil, že žalovaná měla na starost rekonstrukci koupelny pro manželku: spolu s řemeslníky tam viděl bratra manžela žalované, sám pomáhal s instalací zásuvky, žalobkyně po rekonstrukci uklízely. I po smrti manželky zůstaviteli pomáhali: sám zůstaviteli pomáhal s opravou elektřiny a topení. Zůstavitel je i často navštěvoval u nich doma, scházeli se i u žalobkyně a). Naposledy je navštívil v , Anonymizováno, : měl naplánovanou , podezřelý výraz, a oznámil jim, že po , podezřelý výraz, bude u žalované.

81. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil následující. Svědek je manžel žalobkyně a). Uvedl, že rodiny obou žalobkyň se se zůstavitelem a jeho manželkou pravidelně a často setkávaly. Po smrti manželky se setkávali především u svědka a žalobkyně a). Zůstavitel byl soběstačný: sám byl schopen spravovat svou domácnost, na návštěvy k nim jezdil autem, jezdil i k nim na zahradu (např. sbírat ořechy), pomáhal jim. Jezdil i k rodině žalobkyně b). Připustil, že žalobkyně neměly radost, že se krátce po smrti manželky začal scházet s jinou ženou. Zůstavitel se s oběma částmi rodiny stýkal zvlášť. Popřel, že by se konala oslava zlaté svatby zůstavitele a manželky. V roce , Anonymizováno, měl zůstavitel naplánovanou , Anonymizováno, : oznámil, že po , podezřelý výraz, bude u žalované. O zhoršení jeho , podezřelý výraz, stavu nevěděli, dozvěděli se to až později: žalobkyně jej navštěvovaly, sám jej navštívil asi třikrát. Na žádost žalované, která zajišťovala pohřeb zůstavitele, na něm hrál.

82. Z výslechu žalobkyně a) soud zjistil následující. Stvrdila svou argumentaci. Vylíčila, jak spolu s žalobkyní b) pečovaly o manželku, zajistily její pohřeb, po její smrti se staraly o zůstavitele. Připustila, že neměla radost, že se krátce po smrti manželky patrně začal scházet s jinou ženou. Uvedla též, že se oslava zlaté svatby nekonala, neboť si to manželka nepřála. I po smrti manželky zůstavitel žalobkyně navštěvoval. Zdůraznila, že zůstavitel byl v podstatě soběstačný, sám dokonce jezdil i na jejich zahradu (např. sbírat jablka). Žalobkyně mu pomáhaly s věcmi, které potřeboval (např. s žehlením). Připustila současně, že mu pomáhala i žalovaná a její manžel (zmínila se např. o malování). Nastínila též, že žalovaná bránila setkání žalobkyň se zůstavitelem v , podezřelý výraz, v roce , Anonymizováno, , o jeho , podezřelý výraz, se dozvěděly v podstatě náhodou až později.

83. Z výslechu žalobkyně b) soud zjistil následující. Stvrdila svou argumentaci. A v podstatě potvrdila to, co uvedla žalobkyně a).

84. Z fotografií a videozáznamů soud zjistil následující.

85. Zůstavitel se s žalobkyní a) a její rodinou setkal o masopustu v roce , Anonymizováno, (viz videozáznam, odkaz na čl. 44 a 53). Toto setkání žalovaná potvrdila (viz protokol o jednání z 10. 12. 2024, str. 7).

86. Zůstavitel a , adresa, spolu stojí u pípy (viz fotografie na čl. 67 v obálce č. , hodnota, ). Podle svědka , adresa, byla fotografie pořízena na pouti v , Anonymizováno, na jaře nebo v , Anonymizováno, (viz výslech svědka , adresa, .

87. Zůstavitel se s žalobkyněmi (a jejich rodinami) setkal o Vánocích (viz fotografie na čl. 41). Svědci , jméno FO, a , jméno FO, identifikovali osoby na fotografii v souladu s tvrzeními žalobkyň a potvrdili, že fotografie byla pořízena v bytě zůstavitele. Podle tvrzení žalobkyň jde o Vánoce v roce , Anonymizováno, , to potvrdili i svědci , jméno FO, , , Anonymizováno, a , adresa, .

88. Zůstavitel se s žalobkyněmi (a jejich rodinami) setkal na oslavě (viz fotografie na čl. 42 a videozáznam označený „oslava narozenin manžela žalobkyně 1“ na čl. 53). Svědci , jméno FO, a , jméno FO, identifikovali osoby na fotografii v souladu s tvrzeními žalobkyň. Podle tvrzení žalobkyň jde o oslavu narozenin , adresa, v , Anonymizováno, , to potvrdili i svědci , jméno FO, , , Anonymizováno, a , adresa, (slavil sedmdesátiny).

89. Zůstavitel se s žalobkyní a), , jméno FO, a , jméno FO, setkal v restauraci (viz fotografie na čl. 43, na čl. 67 v obálce č. , hodnota, a na čl. 88). Svědci , jméno FO, a , jméno FO, identifikovali osoby na fotografii v souladu s tvrzeními žalobkyň. Podle tvrzení žalobkyň se setkání konalo v , Anonymizováno, to potvrdili i svědci , jméno FO, , , Anonymizováno, a , adresa, .

90. Zůstavitel s , jméno FO, pekli [viz fotografie na čl. 67 v obálce č. , hodnota, (v protokole o jednání z 10. 12. 2024 označené jako fotografie č. , hodnota, )]. Svědek , jméno FO, identifikoval osoby na fotografii v souladu s tvrzeními žalobkyň a potvrdil, že fotografie byla pořízena v bytě zůstavitele. Podle tvrzení žalobkyň byla pořízena v únoru , Anonymizováno, . Svědkyně , jméno FO, uvedla, že je asi z roku , Anonymizováno, .

91. Žalobkyně a , adresa, navštívili zůstavitele v , podezřelý výraz, v roce , Anonymizováno, [viz fotografie na čl. 67 v obálce č. , hodnota, (v protokole o jednání z 10. 12. 2024 označené jako fotografie z , podezřelý výraz, ); to potvrdili i svědci , jméno FO, a , jméno FO, ].

92. Na základě provedených důkazů, které na svou podporu navrhly žalobkyně, soud dospěl k závěru, že zpráva, která z důkazů plyne, jen dále stvrzuje jejich skutkovou verzi (srov. i bod 72 výše).

93. Soud předesílá, že byť byli žalobkyněmi navržení svědci především jejich blízcí příbuzní nebo sousedé a zároveň přátelé (či přátelé jejich rodičů), neměl soud důvod pochybovat o jejich věrohodnosti. Jejich odpovědi byly logické, plausibilní a vnitřně nerozporné. To platí o každé výpovědi zvlášť i o všech navzájem. Zároveň popsali situaci způsobem, který nevzbuzoval pochybnosti o tom, že si ji takto – i po několika letech – mohli pamatovat. Ostatně žalovaná věrohodnost jejich výpovědí ani nijak nezpochybnila.

94. Za prvé z výpovědí svědků plyne, že se žalobkyně (a jejich rodiny) pomáhaly zůstaviteli v době, kdy byla manželka , podezřelý výraz, . Tento závěr podporují nejen výpovědi blízkých příbuzných žalobkyň, ale i výpověď , jméno FO, , která manželce zajistila k žádosti žalobkyně a) chodítko.

95. Za druhé obdobně z výpovědí svědků plyne, že žalobkyně (a jejich rodiny) se zůstavitelem setkávaly i po smrti manželky, pomáhaly mu (nevyjímaje období, kdy byl , podezřelý výraz, na , Anonymizováno, , a kdy se poté vrátil z , podezřelý výraz, ) a zajímaly se o něj. Tento závěr opět podporují nejen výpovědi blízkých příbuzných žalobkyň, ale i jejich sousedů a kolegyň (viz především výslechy svědků , jméno FO, , , právnická osoba, , jméno FO, ).

96. Za třetí stejně tak z výpovědí svědků plyne, že zůstavitel byl v podstatě soběstačný a v dobré kondici. Tento závěr opět podporují nejen výpovědi blízkých příbuzných žalobkyň, ale i jejich sousedů (viz především výslechy svědků , jméno FO, nebo , právnická osoba, ).

97. Za čtvrté soud neměl důvod pochybovat o výpovědi , adresa, a žalobkyň, podle nichž se nekonala oslava zlaté svatby. Soud přihlédl i k tomu, že pro případ, že by se oslava konala, nebylo by pro žalovanou obtížné takovou událost prokázat. To však žalovaná neučinila. Je jistě věcí každého účastníka, jakým způsobem bude uplatňovat svá práva v řízení před soudem. Je-li však pravděpodobné (s ohledem na obvyklý chod věcí), že může existovat přímý důkaz o prokázání tvrzení (stanoviska) účastníka a ten jej nenavrhne (a nevysvětlí, proč tak neučinil), sám tím svou pozici oslabuje.

98. Za páté na závěru soudu by nic nemohlo změnit ani to, přisuzovaly-li by žalobkyně partnerskému vztahu zůstavitele ve skutečnosti větší význam, než jak byly ochotny připustit při svých výsleších (k tomu srov. výslech žalobkyň), nebo připustil-li by soud, že fotografie na čl. 67 v obálce č. , hodnota, (v protokole o jednání z 10. 12. 2024 označená jako fotografie č. , hodnota, ) mohla být pořízena dříve než v roce , Anonymizováno, , jak tvrdily žalobkyně (k tomu srov. výslech svědkyně , jméno FO, ). Skutečnost, že zůstavitelem i žalovanou vyslovené (tvrzené) důvody pro vydědění nebyly naplněny, by totiž byla i přesto dostatečně přesvědčivě prokázána.II. D.

4. Závěr99. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že vydědění nebylo po právu. Žalobkyně tak mají právo na povinný díl (§ 1650 občanského zákoníku), tedy peněžní částku rovnající se hodnotě jejich povinného dílu (§ 1654 odst. 1 věta první občanského zákoníku). Ta činí čtvrtinu jejich zákonného dědického podílu (§ 1643 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku) a při jejím stanovení se postupuje podle § 1655 odst. 1 občanského zákoníku.

100. Zákonný dědický podíl každé z žalobkyň na pozůstalosti činí 1/3 (viz usnesení č. j. 31 D 2292/2023-108 a § 1635 občanského zákoníku). Povinný díl tudíž činí 1/12 (1/3 x 1/4). Hodnota pozůstalosti činí 1 827 467,68 Kč (viz usnesení č. j. 31 D 2292/2023-108). Každé z žalobkyň tudíž náleží peněžní částku rovnající se hodnotě jejich povinného dílu, tj. 152 289 Kč (po zaokrouhlení).III. Závěr a náklady řízení101. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že je žaloba důvodná, proto jí vyhověl.

102. Dále soud uvádí, že provedl i některé další výše nezmíněné důkazy [fotografii na čl. 52; fotografie na čl. 67 v obálce č. , hodnota, ; fotografie na čl. 67 v obálce č. , hodnota, ; jednu fotografii na čl. 67 v obálce č. , hodnota, (v protokole o jednání z 10. 12. 2024 označenou jako první fotografii); čtyři fotografie na čl. 67 v obálce č. , hodnota, (v protokole o jednání z 10. 12. 2024 popsané jako první čtyři); a videozáznam označený „, adresa, NAROZENIN“ na čl. 67 v obálce č. , hodnota, ], neučinil z nich však žádná skutková zjištění.

103. Jelikož žalovaná nezaplatila dluh včas, je povinna uhradit i úroky z prodlení (§ 1958 odst. 2 a § 1970 občanského zákoníku). Podle § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V projednávané věci žalobkyně žalovanou vyzvaly k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 7 dnů „od obdržení“ výzvy z 12. 6. 2024, přičemž výzva byla žalované doručena 19. 6. 2024 (viz výzva z 12. 6. 2024 a dodejka). Prodlení tedy nastalo 27. 6. 2024 a výše úroku z prodlení činí 14,75 % ročně.

104. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

105. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyním, které měly ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů v plné výši.Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 15 230 Kč: každá z žalobkyň zaplatila soudní poplatek ve výši 7 615 Kč (viz čl. 14 a 18).Dále sestávají z nákladů zastoupení advokátkou ve výši 262 253 Kč. Zástupkyně žalobkyň učinila v řízení třináct úkonů právní služby, kterými jsou:i. převzetí a příprava zastoupení 12. 6. 2024 [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)],ii. výzva k plnění z 12. 6. 2024 [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu],iii. žaloba z 1. 7. 2024 [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu],iv. 1 x účast na jednání před soudem dne 25. 10. 2024 [jednání od 9:00 do 10:30 hodin; § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu],v. 2 x účast na jednání před soudem dne 10. 12. 2024 [jednání od 13:00 do 16:02 hodin, pro úplnost soud uvádí, že jednání trvalo 3 hodiny 2 minuty, nikoli 4 hodiny a 2 minuty; § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu],vi. 4 x účast na jednání před soudem dne 4. a 7. 3. 2025 [dne 4. 3. 2025 jednání od 9:00 do 11:57 hodin (jednání bylo skončeno v 11:57 hodin v souladu s délkou zvukového záznamu, který od 9:00 hodin trval 2 hodiny 57 minut), dne 7. 3. 2025 jednání od 9:00 do 12:29 hodin; § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu],vii. 1 x účast na jednání před soudem dne 13. 5. 2025 [jednání od 8:40 do 10:33 hodin; § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu],viii. 1 x účast na jednání před soudem dne 5. 8. 2025 [jednání od 8:40 do 10:28 hodin; § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu] aix. 1 x účast na jednání před soudem dne 21. 11. 2025 [jednání od 9:00 do 10:40 hodin; § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu].Za každý z šesti úkonů právní služby uvedený pod body i. až v. výše náleží mimosmluvní odměna ve výši 15 264 Kč [(9 540 x 0,8) x 2; viz § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 6. advokátního tarifu a ve spojení s § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024], která se zvyšuje o paušální náhradu hotových výdajů v částce 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024).Za každý ze sedmi úkonů právní služby uvedený pod body vi. až ix. výše náleží mimosmluvní odměna ve výši 17 172 Kč [9 540 + (9 540 x 0,8); viz § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 6. advokátního tarifu a ve spojení s § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025], která se zvyšuje o paušální náhradu hotových výdajů v částce 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025].Zástupkyně žalobkyň osvědčila je plátkyní DPH (viz čl. 172), k nákladům řízení se tedy přičítá DPH v sazbě 21 %, tj. 45 515 Kč (viz též § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu).

106. Celková částka náhrady nákladů řízení tedy činí 277 483 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna žalobkyním zaplatit – každé z jedné poloviny, tj. ve výši 138 741,50 Kč, – k rukám jejich zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

107. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

108. Soud pro úplnost uvádí, že žalobkyním nepřiznal náhradu nákladů zastoupení advokátkou za doplnění žaloby z 12. 9. 2024 a 1. 11. 2024. Jednak k výzvě soudu odstranily vadu žalobu, jednak žalobu dílem k výzvě soudu a dílem z vlastní iniciativy doplnily o tvrzení a důkazy, které mohly uplatnit již v žalobě. Nepřiznal jim ani náhradu nákladů zastoupení advokátkou za repliku z 10. 12. 2025, neboť takový úkon nebyl učiněn. Dále jim nepřiznal náhradu nákladů zastoupení advokátkou za sdělení z 30. 1. 2025, neboť se nejedná o úkon právní služby. Nakonec jim nepřiznal náhradu nákladů zastoupení advokátkou za písemný závěrečný návrh z 21. 11. 2025, neboť byl přednesen ústně při jednání soudu dne 21. 11. 2025 a pouze nad rámec současně předložen v písemném vyhotovení; lze jej tudíž považovat za součást úkonu: 1 x účast na jednání před soudem dne 21. 11. 2025.