23 C 39/2023

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Křiváčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně, IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A, IČO IČO žalované A se sídlem Adresa žalované A zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 26 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně ž částky 26 000 Kč od 25.12.2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 52 731 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 5 511,18 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v adresa.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 26 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu poskytnutých služeb účetní poradkyně v průběhu let 2020 až 2021, které si žalovaná u žalobkyně objednala. Konkrétně se jednalo o vypracování podkladů pro banku kvůli žádostem o poskytnutí úvěru, zpracování žádosti o dotace adresované Ministerstvu průmyslu a obchodu v souvislosti s COVID-nájemným a dále o daňové přiznání a přehledy pro Okresní správu sociálního zabezpečení a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou za rok 2020. Za uvedené činnosti žalobkyně žalované vyúčtovala částku 26 000 Kč, která sestává z položek: 3 x 2 000 Kč (žádost o úvěr), 3 x 500 Kč (žádost o regulační poplatek), 3 x 2 000 Kč (žádost o dotaci adresovanou Ministerstvu průmyslu a obchodu na COVID-nájemné), 12 000 Kč (vedení účetnictví za rok 2020), a 500 Kč (provedení úprav podkladů na žádost žalované). Smlouva o poskytnutí služeb účetní poradkyně byla mezi žalobkyní a žalovanou sjednána ústně. Výše plnění nebyla sjednána písemně, nicméně ve výši obvyklé byla žalovanou odsouhlasena. Žalovaná do dnešního dne neuhradila svůj závazek ani částečně. adresa se přitom žalovaná zavázala částku uhradit prostřednictvím splátek, na což žalobkyně přistoupila. Žalovaná však ničeho neuhradila.

2. V průběhu řízení žalobkyně doplnila, jakým způsobem mělo mezi stranami dojít k ujednání o ceně služeb. Žalovaná se v době uzavření smlouvy nacházela ve složité situaci, neboť právě zahájila své podnikání a její nově otevřený salon byl po 10 dnech od otevření nuceně zavřen z důvodu vládních opatření proti šíření pandemie onemocnění COVID-19. Nebyla to tedy vhodná doba pro řešení finančních otázek, a proto se žalobkyně se žalovanou domluvila toliko, že cena bude obvyklá, což žalovaná akceptovala a požádala, aby vyúčtování bylo žalobkyní vystaveno až po podání daňového přiznání. Žalobkyní účtovaná odměna se pohybovala pod dolní hranicí minimálních cen za dané služby. Cena, kterou žalobkyně požaduje, je nižší než běžná cena za dané služby. Za tři žádosti o úvěr bylo účtováno po 2 000 Kč, a to za 4 hodiny práce, tzn. za odměnu 500 Kč/hodinu. Za tři žádosti o regulační poplatek bylo účtováno 500 Kč za 1 hodinu práce, tzn. za odměnu 500 Kč/hodinu. Za tři žádosti o dotaci na Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo účtováno po 2 000 Kč za 4 hodiny práce, tzn. za odměnu 500 Kč/hodinu. Za vedení účetnictví za rok 2020 bylo účtováno celkem 12 000 Kč, tedy 1 000 Kč/1 měsíc. Za úpravy dokumentů na žádost žalované bylo účtováno 500 Kč, když se jednalo o předělání daňového přiznání na pokyn žalované. Žalobkyně uvedla, že žalované řádně poskytla objednané služby, ta však se žalobkyní přestala komunikovat z důvodu vstupu do režimu paušální daně, kdy již nepotřebovala účetní služby žalobkyně. Žalobkyně tak musela žalovanou upomínat o uhrazení odměny, žalovaná požádala o možnost úhrady ve splátkách, v čemž jí žalobkyně vyhověla. Žalovaná však neuhradila ničeho a až po podání žaloby začala rozporovat rozsah plnění ve sjednané kvalitě a rozsahu, což žalobkyně považuje za účelové.

3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Uvedla, že žalobkyně sice pro žalovanou určitou činnost vykonala, ale na základě přátelské nabídky, když na částce 26 000 Kč ani na nyní nárokovaných sazbách se nedohodly. Částku, kterou po ní žalobkyně požaduje bez předchozí dohody, považuje za přehnanou. Žalovaná proto byla ochotna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s tím, že si obě strany ponesou náklady na právní zastoupení. Také nabídla, že je ochotna uhradit žalobkyni částku 1 500 Kč za regulační poplatky (3 x 500 Kč), 3 000 Kč za Covid Nájemné (3 x 1 000 Kč) a 6 000 Kč za vyřízení úvěrů (3 x 2 000 Kč), částku požadovanou žalobkyní za vedení účetnictví za rok 2020 však žalovaná považuje za přehnanou. V průběhu řízení pak žalovaná namítala nekvalitní provedení služeb žalobkyně a neoprávněné zadržování účetnictví ze strany žalobkyně, čímž měla žalobkyně žalované znemožnit kontrolu, zda je účetnictví vedeno řádně, a následně ji žalovala o zaplacení předem nesjednané odměny za vedení účetnictví bez jakékoliv možnosti předchozí kontroly správnosti plnění. Poté, co soud za žalobkyni vrátil originály účetních dokladů žalované a předal jí též účetnictví, za které se žalobkyně domáhá zaplacení odměny, žalovaná zjistila, že účetní služby žalobkyně nelze považovat za řádně plněné a účetnictví prováděné žalobkyní pro žalovanou nelze považovat za řádně vedené. V doplnění závěrečného návrhu pak žalovaná uplatnila námitku promlčení nároku žalobkyně na odměnu za žádost o poskytnutí úvěru ze dne 2.1.2020 v rozsahu 2 000 Kč, neboť k promlčení došlo dne 2.1.2023 a žaloba byla podána až dne 13.2.2023. Při posledním jednání předložila žalovaná podání, v němž vypočetla škodu, kterou měla žalobkyně způsobit žalované a vznesla námitku započtení z titulu práv z vadného plnění a z titulu náhrady škody. Slevu jakožto právo z vadného plnění vyčíslila na 4 050 Kč za špatně vedené účetnictví. Škoda, která měla žalované vzniknout, vyčíslila na částku 21 450 Kč. Vzniknout měla vadným vedením účetnictví a podáním vadného daňového přiznání. Kontrolou daňového přiznání bylo zjištěno, že tam určité položky chybí a pokud by byly zaúčtovány správně, tak by daňová povinnost činila 0 Kč. Na místo toho žalovaná v důsledku vadně vedeného účetnictví a vadně podaného daňového přiznání zaplatila daň ve výši 21 450 Kč.

4. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla ústně uzavřena dohoda, jejímž předmětem bylo, že žalobkyně bude pro žalovanou vykonávat účetní služby za úplatu (tato skutečnost byla mezi stranami nesporná). Žalobkyně je podnikající fyzickou osobou, má živnostenské oprávnění k činnosti účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence (zjištěno z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku na č.l. 35). Tyto služby žalobkyně žalované poskytovala v průběhu let 2020 a 2021 (zjištěno z nesporných tvrzení účastnic, SMS komunikace z 26.10.2021 a 31.1.2022 na č.l. 20, dále pak z SMS komunikace účastnic na č.l. 38-39 a z e-mailové komunikace mezi zástupci účastnic na č.l. 43-44.). Konkrétně se jednalo o vedení účetnictví v roce 2020, vypracování daňového přiznání, podkladů pro žádosti o úvěry, žádosti o kompenzace na covid nájemné na Ministerstvo průmyslu a obchodu, žádosti o kompenzační bonus a úpravy dokumentů dle žádosti žalované (zjištěno ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO na č.l. 104, faktury č. hodnota na č.l. 37 a z účetních podkladů, které měla znalkyně k dispozici).

6. Z SMS korespondence mezi účastnicemi vyplývá, že žalobkyně urgovala úhradu odměny za provedené služby, načež žalovaná dne 26.10.2021 reagovala dotazem na výši částky a za jaké období. Téhož dne proto žalobkyně zaslala zprávu, ve které byl učiněn konkrétní rozpis činností s vyčíslením odměny s konečnou částkou 25 000 Kč. Jelikož žalovaná neuhradila ničeho, dne 31.1.2022 žalobkyně opět urgovala úhradu odměny prostřednictvím SMS zprávy. (Zjištěno z SMS komunikace z 26.10.2021 a 31.1.2022 na č.l. 20 a 39.). Následně dme 14.12.2022 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu k níž byla připojena rovněž faktura č. hodnota ze dne 11.3.2021 na odměnu za provedené služby v částce 26 000 Kč (zjištěno z předžalobní výzvy na č.l. 40, doručenky datové zprávy na č. l. 41 a 42.). Žalovaná považovala tuto částku za přehnanou s tím, že faktura č. hodnota byla poprvé doručena žalované až spolu s předžalobní výzvou. Sdělila, že je ochotná zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč. Žalobkyně návrh na snížení její pohledávky odmítla. (Zjištěno z emailové komunikace mezi zástupci účastníků na č. l. 43 a 44.)

7. V průběhu řízení žalovaná vyzvala žalobkyni o vydání veškerých účetních dokladů a veškerých stejnopisů nebo kopií všech účetních materiálů, které žalobkyně pro žalovanou zpracovala. Žalobkyně odmítla účetní dokumentaci vydat, a to s ohledem na existenci neuhrazeného závazku ze strany žalované (zjištěno z e-mailové komunikace mezi zástupci účastníků ze dne 9.8.2023 a 11.8.2023 na č.l. 56-59). Žalobkyně tyto podklady předložila soudu jako důkaz a podklad pro zpracování znaleckého posudku při jednání dne 17.8.2023. Od této doby mohla žalovaná do pokladů nahlédnout, což i zástupce žalované učinil. Bezprostředně po jednání nahlížel zástupce žalované se žalovanou do spisu a mohli si činit kopie. Taktéž činil i 22.9.2023. Vydání těchto podkladů se v průběhu řízení stalo i předmětem řízení u Okresního soudu v Písku. Z toho důvodu, po domluvě s oběma stranami, vrátil soud žalobkyní předložené podklady žalované prostřednictvím jejího zástupce, aby nebyl pochyb o kompletnosti jejich obsahu, a to po zpracování znaleckého posudku znalkyní. Z vrácených podkladů učinil soud kopie, které jsou umístěny v přílohové obálce spisu.

8. Z veřejně dostupných ceníků za vedení účetnictví, které předložila žalobkyně, bylo zjištěno, že podle stránek svobodnaucetni.cz se minimální sazba za vedení účetnictví pro neplátce DPH pohybuje kolem 1 000 Kč bez DPH měsíčně (zjištěno z návodu pro účetní – jak nastavit ceny – Svobodná účetní na č.l. 32-33.), obdobně pak účetnictví vedené od společnosti právnická osoba začíná na minimálním paušálu 1 000 Kč měsíčně bez DPH a účetní poradenství/konzultace stojí 600 Kč bez DPH (zjištěno z ceníku účetních služeb – profisídla.cz s.r.o. na č.l. 21-23.). Podle právnická osoba paušální částka za zpracování dokladů pro neplátce DPH začíná na částce 1 649 Kč bez DPH měsíčně (za každých 30 dokladů) a účetní konzultace 1 499 Kč/h (zjištěno z ceníku účetních služeb – iÚčto na č.l. 30-31.). Dále podle webových stránek uctujemeprovas.cz je nejlevnější balíček paušálního vedení účetnictví od 4 600 Kč měsíčně bez DPH (zjištěno z ceníku vedení účetnictví – ÚčtujemeProVás.cz na č.l. 28-29.). Podle webových stránek ucetni-liberecko.cz začíná minimální sazba vedení účetnictví pro neplátce DPH na částce 1 400 Kč bez DPH (zjištěno z ceníku účetních služeb – právnická osoba na č.l. 26-27.). Dále na webových stránkách ARX účetnictví je uvedeno, že vedení účetnictví velmi malé firmy, neplátce DPH začíná od 2 000 Kč/měsíc (zjištěno z orientačních cen – ceník účetnictví, ceny za účetnictví ARX na č.l. 24-25.).

9. Ze znaleckého posudku vypracovaného dne 28.2.2025 tituly před jménem jméno FO se podává, že pokud jde o cenu za účetní služby, ta obvykle pokrývá zpracování minimálně jednou měsíčně předaných účetních dokladů, vedení daňové evidence, vyhotovování na vyžádání čtvrtletních přehledů, popřípadě statistik, zúčastňování se na požádání spolu s objednatelem případných kontrol např. finančního úřadu apod., vyhotovování roční účetní závěrky a podkladů pro daňové přiznání, konzultace po telefonu, kdy objednatel potřebuje pomoci například poradit s přijatou fakturou. Pokud jde o zpracovávání úvěrů nebo žádostí o dotaci (covid kompenzace), toto není standardní práce účetní a jedná se obvykle o nadstandardní službu, která by měla být fakturována mimo měsíční paušální částku. Vyhotovení daňového přiznání je na vzájemné dohodě, objednatel si může objednat vyhotovení přímo u daňového poradce. U menších podnikatelů je převážnou praxí zhotovení daňového přiznání přímo účetní a zhotovení takového daňového přiznání je pak bráno jako služba mimo měsíční paušál vedení daňové evidence, záleží však na vzájemné domluvě. Pokud jde o obvyklou cenu, minimální paušální částka se pohybuje okolo 1 000 až 1 500 Kč měsíčně dle náročnosti účetnictví či daňové evidence, a to za účetní služby pro objednatele, kteří nejsou plátci DPH, neobchodují se zahraničím nebo nemají specifickou podnikatelskou činnost. Cena za vyřízení kompenzačního bonusu ve výši 2 000 Kč, který žalobkyně pro žalovanou vyřizovala, dle znalkyně odpovídala náročnosti vyřízení. Obvyklé paušální ceny za účetní služby přitom platily stejným způsobem i v období protiepidemických opatřeních, v průběhu kterého žalobkyně vykonávala účetní služby pro žalovanou. S ohledem na nové proticovidové kompenzace však bylo toto období pro účetní náročnější, jelikož musely nastudovat spoustu materiálu týkajících se těchto kompenzací a být po ruce objednateli, jelikož bez informací z účetnictví nebo daňové evidence by někdy nebylo možné dosáhnout na finanční pomoc. Žalobkyně přitom dle dokladů za rok 2020 v daňové evidenci zpracovala a zaúčtovala celkem hodnota položek a 53 ks pokladních účetních dokladů, zhotovila roční bilanci (peněžní deník), zjistila daňové a nedaňové příjmy a výdaje, sestavila základ daně, zhotovila daňové přiznání za rok 2020 (řádné a opravné), jehož podkladem byl peněžní deník obsahující daňové příjmy a výdaje, dál pak přehled pro Okresní správu sociálního zabezpečení a Veřejnou zdravotní pojišťovnu (řádné a opravné). Dne 10.3.2021 bylo na Finanční úřad pro Jihočeský kraj na územní pracoviště v Českých Budějovicích posláno řádné daňové přiznání, kde základ daně činil 468 682 Kč a stanovená daň 45 450 Kč. Následující den 11.3.2021 pak bylo podáno opravné daňové přiznání, kde byl základ daně snížen na 308 682 Kč a daňová povinnost byla stanovena na 21 450 Kč. Peněžní deník z 8.3.2021 však obsahuje základ daně 450 682,42 Kč, což neodpovídá základu daně v opravném daňovém přiznání a znalkyně nedohledala, jaký byl důvod snížení základu daně do daňového přiznání o 142 000,42 Kč (zjištěno ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO na č.l. 104-122).

10. Ostatními provedenými důkazy se soud v odůvodnění tohoto rozsudku do podrobností nezabýval, neboť nemají vliv na posouzení skutkového stavu ani na právní hodnocení věci. Jde především o přílohy, které měla jako podklad znalkyně k provedení znaleckého posudku, a to žádost o poskytnutí úvěru ze dne 2.1.2020 včetně zprávy o vyhovění a včetně úvěrové smlouvy, 3 x žádost o poskytnutí kompenzačního bonusu ze dne 16.4.2020, 11.5.2020 a 5.11.2020, přehled žádostí o dotaci Covid Nájemné včetně výpisu z účtu, žádost o pronájem bytu včetně nájemní smlouvy, žádost o pozastavení splátek úvěru, žádost o poskytnutí úvěru ze dne 16. 9. 2020, přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020, daňové přiznání za rok 2020 včetně opravného přiznání a včetně průvodních e-mailů, konsolidace úvěru u Monety ze dne 9. 2. 2021, vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění, inventura pohledávek OSSZ ze dne 19. 1. 2021, účetní doklady, peněžní deníky ze dne 9.2.2021, 8.3.2021 a 9.3.2021. Rozsah činnosti provedený žalobkyní pro žalovanou nebyl mezi stranami ani sporný.

11. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazů výpovědí žalobkyně a výpisy hovorů účastnic v období let 2020 a 2021. Z důvodu zásady koncentrace řízení pak nebyl proveden důkaz peněžním deníkem za rok 2020 a doklady k příjmům žalované.

12. Na základě shora uvedených zjištění má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla ústně uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo, že žalobkyně, oprávněná k výkonu činnosti účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence, bude pro žalovanou vykonávat účetní služby za úplatu, konkrétní výše odměny však sjednána nebyla. Žalobkyně pro žalovanou v letech 2020 a 2021 vedla účetnictví, vypracovala daňové přiznání, podklady k žádostem o úvěry, žádosti o kompenzace a poskytovala další služby dle požadavků žalované. Za tyto služby žalobkyně žalované vyúčtovala svoji odměnu ve výši 26 000 Kč, úhradu odměny od žalované urgovala nejpozději v říjnu 2021, urgenci úhrady následně opakovala v lednu 2022. Jelikož žalovaná odměnu neuhradila, zaslala jí žalobkyně v prosinci 2022 předžalobní výzvu spolu s fakturou č. hodnota na částku 26 000 Kč. Žalovaná částku považovala za nepřiměřenou a nabízela úhradu 12 000 Kč, kterou žalobkyně odmítla. V průběhu řízení pak žalovaná požadovala vydání účetní dokumentace, kterou žalobkyně zadržela s odkazem na neuhrazenou odměnu.

13. Po právní stránce posoudil soud věc především podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), o příkazní smlouvě (§ 2430 o.z. a násl.).

14. Podle § 2430 o.z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

15. Podle § 2438 odst. 1 o.z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu (příkazníkovo) podnikání.

16. Podle § 1792 odst. 1 o.z. plyne-li ze smlouvy povinnost stran poskytnout a přijmout plnění za úplatu, aniž je ujednána její výše, či způsob, jakým bude tato výše určena, platí, že úplata byla ujednána ve výši obvyklé v době a v místě uzavření smlouvy. Nepodaří-li se takto výši úplaty určit, určí ji soud s přihlédnutím k obsahu smlouvy, povaze plnění a zvyklostem.

17. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Podle § 1921 odst. 1 o.z. nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění. Podle odst. 2 citovaného ustanovení platí, že nevytkl-li nabyvatel vadu včas a namítne-li zcizitel opožděné vytknutí, soud nabyvateli právo nepřizná. To neplatí, pokud je vada důsledkem skutečnosti, o které zcizitel při předání věděl nebo musel vědět.

19. Podle § 1925 o.z. právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

20. V daném případě se soud předně zabýval tím, zda účastnice uzavřely předmětnou smlouvu. Jelikož zákon nestanoví povinnost uzavřít předmětnou smlouvu v písemné formě, lze příkazní smlouvu uzavřít i neformálně, tedy ústně. Podstatným je, aby se smluvní strany dohodly na tom, jaká záležitost má být obstarána, přičemž nemusí být ujednáno ani to, zda je závazek bezúplatný či úplatný, případně výše odměny. Soud má za prokázané, že smlouva byla platně uzavřena, neboť v řízení bylo učiněno nesporným, že se účastnice dohodly na tom, že žalobkyně bude pro žalovanou za úplatu vykonávat účetní služby a další úkony, přičemž žalobkyně postupovala dle pokynů žalované. Pokud jde o odměnu za provedené služby, za situace, kdy její výše nebyla ujednána a žalovaná primárně odměnu nepopřela v principu, pouze zpochybnila její výši, platí, že se odměna stanoví jako obvyklá v době a v místě uzavření smlouvy. Obvyklá odměna by měla prospívat zachování rovnovážného stavu mezi účastníky, neboť se neblíží ani jedné z hodnot krajních (nejvyšší či nejnižší), jež by mohly nepřiměřeně zvýhodňovat jednoho z účastníků (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. spisová značka). V řízení přitom bylo učiněno nesporným, že se strany v době uzavření smlouvy na konkrétní výši odměny nedohodly. Vzhledem k výše uvedenému má soud za výši obvyklou zjištěnou ze srovnávacích nabídek dodaných žalobkyní a rovněž pak ze znaleckého posudku znalkyně tituly před jménem jméno FO. Závěry o cenách za provedené služby jsou v tomto ohledu ve shodě. Původní částka, kterou žalovaná žalobkyni za veškeré vykonané služby nabízela, a to 12 000 Kč, tedy ve světle uvedených zjištění v rámci zachování rovnovážného stavu mezi účastníky nemohla obstát. Pokud jde o splatnost odměny, platí, že je potřeba, aby příkazník vyzval příkazce k úhradě, což jak bylo v řízení prokázáno, žalobkyně učinila nejpozději v říjnu 2021.

21. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně nedisponovala dokladem o doručení faktury č. hodnota ze dne 11.3.2021 žalované a žalovaná odmítla, že by se s fakturou seznámila dříve, nárokovala žalobkyně úroky z prodlení ode dne 25.12.2022, tedy den pod ni, kdy prokazatelně došlo k doručení faktury do sféry žalované. Skutečnost, že faktura byla žalované prokazatelně doručena až v prosinci 2022, však nemá vliv na existenci nároku, ale toliko na počátek běhu úroků z prodlení. Pokud jde o námitky žalované ohledně oboru znalkyně tituly před jménem jméno FO, kdy namítala, že tato působí v oboru Ekonomika, odvětví Účetnictví, specializace Posuzování souladu vykazovaných údajů s předmětem účetnictví, nikoliv v oboru Oceňování služeb, má soud za to, že s ohledem na nízkou složitost dané otázky i s ohledem na výši předmětu řízení by závěry znalkyně obstály i na úrovni odborného vyjádření osoby, která vykonává činnost jako žalobkyně. Soud má proto za dostatečně prokázané, že cena, kterou žalobkyně požaduje za provedení předmětných služeb, je cenou obvyklou, případně i nižší, než je cena obvyklá.

22. Pokud jde o námitku žalované, že služby byly provedeny nekvalitně, byla vznesena až v průběhu řízení, přičemž ve vztahu k tomu, co žalovaná touto námitkou po právní stránce sledovala a uplatňovala, nebyla dostatečně konkrétní. Teprve ze závěrečného návrhu žalované vyplynulo, že uplatňuje práva z vadného plnění. Tato v podstatě kompenzační námitka se objevila až po koncentraci řízení. Z předchozí komunikace stran ani ze skutkového stavu tvrzeného a zjištěného do koncentrace řízení přitom nevyplývalo, že by žalovaná práva z vadného plnění uplatnila. Vytknutí vady bez zbytečného odkladu je přitom zákonnou podmínkou pro uplatnění práva z vadného plnění u soudu. Pokud žalovaná uplatnila nárok z vadného plnění až po koncentraci řízení, jedná se z hmotněprávního hlediska a potažmo i hlediska procesního o novou skutečnost, která nastala až po koncentraci řízení, a kterou tudíž lze po koncentraci řízení uplatnit. Kromě toho, že žalovaná neuvedla, jaký konkrétní nárok z vadného plnění požaduje, respektive vznášela námitku z titulu náhrady škody vzniklé vadným vedením účetnictví nebo žádala slevu z vadného plnění, přihlédl soud k relevantní námitce žalobkyně, že byl nárok z vadného plnění uplatněn opožděně, jelikož nebyl uplatněn bez zbytečného odkladu poté, kdy žalovaná měla možnost tak učinit. Soud si je vědom skutečnosti, že žalovaná namítala, že žalobkyně jí měla neoprávněně zadržovat účetní doklady, nicméně to namítala až v tomto řízení a z žádných tvrzení ani provedených důkazů nevyplynulo, že by se žalovaná měla domáhat předložení těchto dokladů dříve, v době přiměřené nebo zákonem stanovené pro uplatnění práv z vadného plnění. Tuto námitku spolu s vyvolaným soudním řízením u Okresního soudu v Písku považuje proto soud za účelový krok ze strany žalované. Žalovaná měla rovněž možnost se s účetními doklady seznámit nejpozději od jednání dne 17.8.2023, kdy byla účetní dokumentace předložena do spisu a žalovaná do ní mohla nahlédnout a pořídit si z ní kopie. V tomto ohledu nebylo nutné vyčkávat na závěry znaleckého posudku či na výslech znalkyně, nadto znalecký úkol, k němuž se mohly strany vyjádřit ani nezněl primárně ke stanovení správnosti provedených činností. Přesto práva z vadného plnění žalovaná zmínila až v závěrečném návrhu ze dne 24.10.2025, což je nutné k námitce žalobkyně považovat za jednoznačně opožděné. Kompenzační námitka z důvodu nároku na náhradu škody vzniklé vadným vedením účetnictví, kterou žalovaná uplatnila, je rovněž nedůvodná, a to s ohledem na znění zákona, který stanoví, že čeho lze dosáhnout uplatním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. Obecně platí, že vadné plnění může být vypořádáno pouze prostřednictvím mechanismu práv a povinností z vadného plnění, nikoli náhradou škody. Pokud tedy žalovaná právo z vadného plnění nevytkla včas, nemůže tuto ztrátu kompenzovat náhradou škody.

23. Námitka promlčení odměny za žádost o poskytnutí úvěru ze dne 2.1.2020, kterou žalovaná uplatnila po koncentraci řízení, sama o sobě nepřípustná není, avšak soud neměl do koncentrace řízení za dostatečně tvrzené a prokázané, jaká byla dohoda stran ohledně splatnosti odměny žalobkyně. Zákon přitom stanoví, že v případě, kdy si strany nedohodnou čas plnění, je vyžadována výzva věřitele a dlužník poté musí plnit ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatňovala nárok na zákonný úrok z prodlení až od 25.12.2022, tedy den po dni, kdy prokazatelně došlo k doručení faktury za služby do datové schránky žalované, neměl soud důvod se otázkou dohody o splatnosti odměny dopodrobna zabývat. Soud vycházel z toho, že při absenci dalších tvrzení kterékoliv ze stran, byla odměna splatná nejpozději od doby, kdy žalobkyně prokazatelně nárok vůči žalované uplatnila. K tvrzenému promlčení části nároku mělo dle žalované dojít ke dni 2.1.2023, žaloba byla podána dne 13.2.2023. Vzhledem k tomu, že žádost o úvěr učinila žalobkyně za žalovanou dne 2.1.2020, mohla dle žalované žalobkyně uplatnit nárok ihned, tj. 2.1.2020, to však ale jen za předpokladu, že by mezi stranami neexistovala žádná dohoda o době splatnosti odměny za tuto a další služby poskytnuté žalobkyní. V reakci na námitku promlčení žalobkyně uvedla, stejně tak, jak uváděla ve svém vyjádření ze dne 10.5.2023, že mezi ní a žalovanou došlo k dohodě, že fakturováno bude později, neboť žalovaná měla žalobkyni sdělit, že je zvyklá platit až po skončení věci, z čehož je dle žalobkyně evidentní, že došlo ke smluvnímu posunutí termínu splatnosti nároku do roku 2021. Takové tvrzení soud z provedeného dokazování za prokázané nemá, nicméně do vznesení námitky promlčení neměla žalobkyně potřebu takové tvrzení činit nebo dokazovat a soud neměl potřebu touto cestou řízení vést a žalobkyni poučovat ve smyslu § 118a o.s.ř. Za stavu tvrzení a důkazů do koncentrace řízení tak soud není schopen posoudit námitku žalované o promlčení nároku na zaplacení částky 2 000 Kč a k námitce promlčení tudíž nemohl přihlédnout. V opačném případě by soud musel v rozporu se zásadou koncentrace řízení otevřít řízení k doplnění dalších tvrzení a důkazů. Lze tak shrnout, že ačkoliv námitku promlčení lze uplatnit i po koncentraci řízení, její důvodnost lze posuzovat pouze na základě skutkového stavu zjištěného do okamžiku, kdy nastaly účinky koncentrace. Jelikož otázka splatnosti závazku nebyla v řízení do tohoto okamžiku tvrzena ani dokazována a její zjišťování by vyžadovalo nepřípustné doplnění skutkových tvrzení a důkazů, k námitce promlčení soud nepřihlédl.

24. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 52 731 Kč. Tato náhrada je tvořena zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 1 040 Kč, zaplacenou zálohou na znalečné ve výši 4 000 Kč, odměnou zástupkyně žalobkyně za 17 úkonů právní služby po 2 140 Kč (1.12.2022 – převzetí a příprava zastoupení, 14.12.2022 – sepsání předžalobní výzvy, 9.2.2023 – porada s klientkou přesahující jednu hodinu, 13.2.2023 – sepsání návrhu na vydání EPR, 9.5.2023 – porada s klientkou přesahující jednu hodinu, 10.5.2023 – sepsání vyjádření k výzvě soudu, 21.7.2023 – porada s klientkou přesahující jednu hodinu, 24.7.2023 – účast na jednání soudu, 17.8.2023 – účast na jednání soudu, 26.10.2023 – sepsání reakce na vyjádření žalované, 22.4.2025 – porada s klientkou přesahující jednu hodinu, 23.4.2025 – sepsání vyjádření ke znaleckému posudku, 22.9.2025 – účast na jednání soudu, 21.10.2025 – porada s klientkou přesahující jednu hodinu, 22.10.2025 – sepsání závěrečného návrhu, 21.11.2025 – sepsání doplnění závěrečného návrhu, 5.1.2026 – účast na jednání soudu) vše dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále je náhrada tvořena 10 tzv. režijními paušály po 300 Kč za úkony učiněné do 31.12.2024, a to dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění vyhlášky č. 406/2021 Sb., a 7 tzv. režijními paušály po 450 Kč za úkony učiněné po 1.1.2025 dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění novely č. 258/2024 Sb., a náhradou cestovních výdajů ve výši 5 161 Kč.

26. Náhradu cestovních výdajů tvoří náhrada za 4 jízdy z Písku do Českých Budějovic a zpět na soudní jednání (vždy po 102 km) při užití vozidla AUDI A6 s kombinovanou spotřebou nafty 6,3 l/100 km a při ztrátě 4 započatých půlhodin jízdy, další tři jízdy při užití vozidla AUDI S6 s kombinovanou spotřebou nafty 6,5 l/100 km a při ztrátě 4 započatých půlhodin jízdy. První dvě jízdy v roce 2023 jsou účtovány v režimu vyhlášky č. 467/2022 Sb., tj. s cenou motorové nafty 34,40 Kč/l, sazbou základní náhrady 5,20 Kč/1 km a náhradou za 1 započatou půlhodinu cesty ve výši 100 Kč. Za první jízdu (AUDI A6) náleží náhrada ve výši 1 152 Kč, za druhou (AUDI S6) náleží náhrada ve výši 1 159 Kč. Třetí jízda (AUDI S6) v roce 2025 je účtována v režimu vyhlášky č. 475/2024 Sb., tj. s cenou nafty 34,70 Kč/l, sazbou základní náhrady 5,80 Kč/1 km a náhradou za 1 započatou hodinu cesty ve výši 150 Kč. Za třetí jízdu tak náleží náhrada ve výši 1 422 Kč. Čtvrtá jízda v roce (AUDI S6) v roce 2026 je účtována v režimu vyhlášky č. 573/2025 Sb., tj. s cenou nafty 34,10 Kč/l, sazbou základní náhrady 5,90 Kč/1 km a náhradou za 1 započatou hodinu cesty ve výš i 150 Kč. Za čtvrtou jízdu tak náleží náhrada ve výši 1 428 Kč. Celkem tedy 5 161 Kč.

27. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle něhož stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Za znalecký posudek včetně ústního podání posudku soud uložil žalované zaplatit na náhradě nákladů řízení státu částku 5 511,18 Kč, zbývající částka na úhradu znalečného ve výši 4 000 Kč byla kryta zálohou žalobkyně, která je předmětem náhrady nákladů řízení mezi účastníky. Náhradu nákladů řízení státu je možné uhradit na účet soudu č. č. účtu, VS: var. symbol. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, může se žalobkyně domáhat splnění této povinnosti cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost uloženou jí výrokem III tohoto rozsudku, může se stát domáhat splnění této povinnosti cestou daňové exekuce prostřednictvím celního úřadu.