26 C 380/2022

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Bartizalovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 242 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 181 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 60 500 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 121 000 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši 208 688,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou soudu dne , datum, se žalobce domáhal po žalované úhrady částky 242 000 Kč s příslušenstvím z titulu nevypořádaných závazků ze smluv o zprostředkování ze dne , datum, . Uvedl, že dne , datum, uzavřel se žalovanou dvě zprostředkovatelské smlouvy. Na základě první se zavázal pro žalovanou zprostředkovat smlouvy o poskytování služeb v oblasti závodního stravování mezi žalovanou a potencionálními smluvními partnery. Za to se žalovaná zavázala uhradit žalobci provizi v celkové výši 500 000 Kč bez DPH, mimo jiné část provize ve výši 60 500 Kč (včetně DPH) byla splatná do , datum, a část provize ve výši 121 000 Kč (včetně DPH) byla splatná do , datum, . Druhou zprostředkovatelskou smlouvou z téhož dne se žalobce zavázal pro žalovanou nejpozději do , datum, zprostředkovat uzavření smlouvy o úplatném užívání prostor. Za to se mu žalovaná zavázala uhradit provizi ve výši 150 000 Kč bez DPH, přičemž část provize ve výši 100 000 Kč (bez DPH) byla splatná do , datum, a část provize ve výši 50 000 Kč (bez DPH) byla splatná do , datum, . Žalobce uvedl, že přestože splnil veškeré své povinnosti ze zprostředkovatelských smluv, žalovaná mu část provizí v celkové výši 242 000 Kč (včetně DPH) neuhradila.

2. Žalovaná žalobu neuznala a navrhla její zamítnutí. Nárok žalobce považovala za odporující dobrým mravům a zásadám poctivého obchodního styku. Uvedla, že žalobce kontaktoval své dřívější zákazníky, což vedlo ke skončení jedné ze zprostředkovaných smluv, a že takovýto přístup žalobce k plnění zprostředkovatelské smlouvy je formální a účelový a nemůže požívat právní ochrany. Uvedla, že společnost , právnická osoba, ., jako objednatel služeb závodního stravování, neměla důvod k ukončení smlouvy o zajišťování služeb s žalovanou jako dodavatelem, a žalovaná je přesvědčena o tom, že bylo důsledkem nepřípustné intervence ze strany žalobce ve prospěch jeho nového působiště, kterým má být , právnická osoba, Škodu, která jí měla být údajným jednáním žalobce způsobena, žalovaná vyčíslila na částku 242 000 Kč, a uplatnila její zápočet proti nároku uplatněnému žalobou jako svou procesní obranu.

3. Rozsudkem ze dne , datum, č. j. , spisová značka, soud prvního stupně žalobě v plném rozsahu vyhověl. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, přičemž odvolací soud rozsudkem ze dne , datum, č. j. , spisová značka, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v rozsahu nároku žalobce na částku 60 200 Kč s příslušenstvím, představující odměnu za zprostředkování uzavření smlouvy o úplatném užívání prostor, a souvisejícího nároku na částku 1 200 Kč jako nákladu na uplatnění této pohledávky. Naopak v rozsahu nároku žalobce na částku 181 500 Kč s příslušenstvím, představující odměnu za zprostředkování smluv o poskytování služeb v oblasti závodního stravování mezi žalovanou a potencionálními smluvními partnery, a souvisejícího nároku na náklady spojené s uplatněním této pohledávky ve výši 1 200 Kč, soud druhého stupně prvostupňový rozsudek zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl přitom, že se soud prvního stupně zabýval pouze otázkou započitatelnosti pohledávky, opomněl se však zabývat částí obrany žalované spočívající v tvrzení, že žalobce se vůči žalované zachoval nemravně, a otázkou, zda a v jakém rozsahu je případně možné zaplacení provize žalobci odepřít.

4. Veden názorem odvolacího soudu soud prvního stupně vyzval žalovanou k doplnění tvrzení a důkazních návrhů a následně provedl doplnění dokazování o navržené výslechy , jméno FO, , předsedy představenstva žalované, a , jméno FO, , člena představenstva žalovaném, jakož i vznesl dotazy na společnosti , právnická osoba, . a , právnická osoba5. Při původním projednání věci ve spojení s doplněním dokazování dle pokynu odvolacího soudu soud ohledně nároku žalobce na provizi za zprostředkování smluv o poskytování služeb v oblasti závodního stravování zjistil následující podstatné skutečnosti:

6. Zprostředkovatelskou smlouvou ze dne , datum, se žalobce jako zprostředkovatel zavázal pro žalovanou jako zájemce zprostředkovat uzavření smluv o poskytování služeb v oblasti závodního stravování se sedmi potencionálními smluvními partnery. Žalovaná se mu za to zavázala zaplatit provizi ve výši 500 000 Kč bez DPH, přičemž část provize ve výši 350 000 Kč bez DPH měla být splatná do dvou měsíců ode dne vzniku nároku na provizi, část provize ve výši 50 000 Kč bez DPH měla být splatná do , datum, , a část provize ve výši 100 000 Kč bez DPH měla být splatná do , datum, . Dle článku 2 odst. 2 této smlouvy vznikl zprostředkovateli nárok na provizi dnem uzavření veškerých smluv mezi zájemcem a potenciálními smluvními partnery. Žalobce vystavil po uzavření zprostředkovávaných smluv žalované faktury na dohodnuté částky a to fakturu č. , Anonymizováno, ze dne , datum, splatnou dne , datum, na částku 60 500 Kč (včetně DPH), a fakturu č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , splatnou dne , datum, , na částku 121 000 Kč (včetně DPH). Tyto faktury žalovaný ani přes výzvu žalobce neuhradil (zjištěno ze zprostředkovatelské smlouvy, uvedených faktur a nesporných tvrzení účastníků).

7. Neuhrazení zbytku dohodnuté částky žalovaná odůvodňovala tím, že žalobce jednal vůči žalované v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku. Uvedla, že žalobce kontaktoval své dřívější zákazníky, což u společnosti , právnická osoba, . vedlo k výpovědi smlouvy o poskytování služeb v oblasti závodního stravování a přechodu k jinému dodavateli. Uvedla, že byla za těchto okolností připravena doplatit žalobci zbytek odměny pod podmínkou, že žalobce uzavře s žalovanou dohodu obsahující závazek nekontaktovat své dřívější zákazníky. O tom žalobce s žalovanou jednali, k uzavření dodatku však nedošlo. Skutečnost, že tato jednání mezi žalobcem a žalovanou proběhla, žalovaná doložila e-mailovou komunikací a návrhem dohody obsahující závazek žalobce zdržet se jakékoliv komunikace se svými bývalými zákazníky ve všech záležitostech shodných či obdobných s činností žalované, jakož i závazek nikterak se neúčastnit poskytování služeb v oblasti gastronomie, a to pod sankcí smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč za každé jednotlivé porušení (č. l. 49 – 50).

8. Žalobce naopak vyloučil, že by vyvíjel aktivity v neprospěch žalované, a uvedl, že není odpovědný za to, že si žalovaná zprostředkovaného klienta neudržela. Připustil, že u společnosti , právnická osoba, skutečně v současné době pracuje na dohodu o provedení práce jako řidič, je to prý jeho přivýdělek k důchodu, což je pochopitelné i s ohledem na skutečnost, že žalovaná žalobci zadržuje nemalé finanční prostředky. Rovněž uvedl, že s jednatelem společnosti , právnická osoba, . má na základě mnohaleté spolupráce přátelský vztah a je s ním v kontaktu. Vyloučil však, že by vyvíjel činnost směřující k jeho „přetažení“ jako zákazníka ke společnosti , právnická osoba, Z vyjádření společnosti , právnická osoba, (č. l. 174) bylo dále zjištěno, že žalobce u společnosti , právnická osoba, takto pracuje od října 2022.

9. Z vyjádření společnosti , právnická osoba, bylo zjištěno, že je dodavatelem služeb závodního stravování pro společnost , právnická osoba, . od července 2022 (č. l. 174). Společnost , právnická osoba, . k dotazu soudu uvedla, že v minulosti měnila dodavatele obědů několikrát, protože občas je dobrá změna. Skutečnost, že by v této změně nějak figuroval žalobce, společnost , právnická osoba, . prostřednictvím svého jednatele vyloučila (č. l. 180).

10. Vzhledem k tomu, že tvrzení žalované o nemravném a nepoctivém jednání žalobce bylo velmi obecné a vágní, soud vyzval žalovanou, aby svá tvrzení doplnila, jednání žalobce blíže upřesnila a navrhla důkazy k prokázání těchto tvrzení. I po poučení však zůstala tvrzení žalované pouze obecná a prakticky se omezila na to, že společnost , právnická osoba, . neměla důvod k ukončení smlouvy s žalovanou, a žalovaná je proto přesvědčena, že jeho příčinou byla nepřípustná intervence (souhrn vyvíjených aktivit odporujících zájmům žalované spočívající v kontaktování svých dřívějších zákazníků žalobcem) ze strany žalobce ve prospěch jeho nového působiště, kterým je společnost , právnická osoba, Tvrzené žalobcem vyvíjené aktivity nebyly nijak blíže popsány, žalovaná pouze uvedla, že žalobce byl se svými dřívějšími zákazníky v kontaktu a byl u některých z nich fyzicky spatřen. Žalovaná uvedla, že je přesvědčena o tom, že u svých dřívějších zákazníků lobboval ve prospěch společnosti , právnická osoba, , přičemž její argumentace se dále zakládala zejména na tom, že společnost , právnická osoba, . neměla k ukončení smlouvy žádný jiný relevantní důvod, neboť služby žalované jsou na vysoké úrovni. To vede žalovanou k přesvědčení, že důvodem ukončení spolupráce musela být právě nepřípustná intervence žalobce.

11. Soud provedl účastnické výslechy předsedy představenstva žalované , jméno FO, a člena představenstva žalované , jméno FO, , přičemž , jméno FO, uvedl, že se k němu dostaly informace, že žalobce objíždí své původní zákazníky a snaží se je přimět, aby přešli k jeho novému zaměstnavateli. Tato informace mu měla být sdělena řidičem rozvážejícím jídla. Zároveň uvedl, že uvedené skutečnosti není schopen ničím doložit, důkaz na to nemá. Uvedl, že tuto informaci předal , jméno FO, , který následně jednal se žalobcem.12. , jméno FO, při svém výslechu na dalším jednání ve věci uvedl, že informace o jednání žalobce se , jméno FO, dozvěděl od řidiče pana , Anonymizováno, . Uvedl, že po výpovědi smlouvy ze strany společnosti , právnická osoba, . chtěli se společností , právnická osoba, . řešit důvody pro ukončení smlouvy, ze strany zákazníka však o to nebyl zájem. Rovněž uvedl, že poté, co se od , jméno FO, dozvěděl o údajném jednání žalobce, pozastavil platby za plnění ze zprostředkovatelských smluv a s žalobcem se sešel. Žalobce měl tvrzené skutečnosti potvrdit, měl uvést, že jsou s majitelem , právnická osoba, . přátelé, a že je s ním v kontaktu, a že ho jako zákazníka zprostředkoval společnosti , právnická osoba, Žalobce měl být původně ochoten zmiňovaný dodatek ke smlouvě uzavřít, což však mělo být následně zmařeno zástupcem žalobce.

13. Soud tak v řízení provedl veškeré v rámci koncentrační lhůty navržené důkazy vyjma navrhovaného dotazu Krajské hygienické statici , Jméno žalované B, , zda prostory žalobce byly z hygienického hlediska vyhovující k poskytování gastronomických služeb. Otázka vyhovující hygieny provozu žalobce nebyla předmětem tohoto řízení a žádným způsobem nemohla objasnit důvod, pro který společnost , právnická osoba, . vypověděla smlouvu s žalovanou, ani otázku, zda žalobce „přetáhl“ žalované zákazníka. Zástupce žalované následně po poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř. ještě navrhl provést důkaz svědeckou výpovědí řidiče pana , Anonymizováno, , tento důkaz však soud zamítl, neboť byl navržen až po koncentraci řízení, přičemž se na tento důkazní návrh nevztahuje žádná z výjimek dle § 118b o.s.ř.

14. Soud hodnotil důkazy samostatně i v jejich vzájemných souvislostech, přičemž shledal, že zatímco nárok žalobce byl zcela prokázán a jeho právní důvod ostatně nebyl ani mezi stranami sporný, žalovaná neunesla důkazní břemeno ke své procesní obraně a nepodařilo se jí prokázat, že by žalobce vůči ní postupoval nemravně a v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. V řízení nebylo nijak prokázáno, že žalobce vyvíjel jakékoliv aktivity v neprospěch žalované, že by tedy žalovaná měla vůči žalobci nárok na jakoukoliv kompenzaci, a že by zde tedy byl legitimní důvod zbytek plnění ze smlouvy o zprostředkování žalobci odepřít.

15. Sama tvrzení žalované byla velmi vágní a obecná, stejný byl i obsah účastnických výpovědí , jméno FO, a , jméno FO, . Ti obecně hovořili o tom, že „měli informace, měli indicie, doslechli se, dostalo se k nim,“ atp., tato tvrzení však nebyla ničím prokázána. Rovněž tvrzené jednání žalobce směřující k přetažení zprostředkovaných zákazníků nebylo nijak konkrétněji popsáno či jakkoliv specifikováno, naopak bylo prakticky omezeno na skutečnost, že žalobce byl se svými dřívějšími zákazníky v kontaktu. To ostatně žalobce ani nepopíral, uvedl, že se svými bývalými zákazníky má na základě mnohaleté spolupráce přátelský vztah.

16. Na tomto místě je třeba poznamenat, že smlouvy o zprostředkování, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, neobsahují žádné ustanovení, které by žalobci kontakt s jeho předchozími zákazníky zakazovalo a neobsahují ani žádnou konkurenční doložku. Žalobci tedy nic nebrání v tom, aby ve svém oboru nadále působil, třeba právě i jako řidič konkurenční společnosti, či ve stejném oboru dokonce sám nadále podnikal. Tvrzená skutečnost, že se žalobce měl pokoušet o přetažení zprostředkovaných zákazníků ke konkurenci, nebyla v řízení žádným způsobem prokázána, jakož nebyla žádným způsobem prokázána ani skutečnost, že právě jednání žalobce bylo příčinou ukončení smlouvy o službách závodního stravování mezi žalovanou a společností , právnická osoba, . Žalovaná celou svou argumentaci vystavěla jednak na obecných tvrzeních o tom, že se něco takového doslechli, a jednak na své vlastní úvaze, že společnost , právnická osoba, . neměla ke změně dodavatele stravy žádný objektivní důvod.

17. Uvedl-li , jméno FO, , že při osobním jednání měl žalobce potvrdit, že zákazníka , právnická osoba, . ke společnosti , právnická osoba, skutečně přetáhl, pak žalobce toto tvrzení odmítl. Jedná se tedy o tvrzení proti tvrzení mezi účastníky, přičemž sama společnost , právnická osoba, . uvedla, že žalobce změnu dodavatele jídel nezapříčinil. Skutečnost, že žalobce a žalovaná spolu jednali o uzavření dohody s dodatkem ke smlouvě, není důkazem o tom, že by se žalobce choval vůči žalované nepoctivě či nemravně. Zde soud zároveň poznamenává, že žalobce nebyl povinen žádný takový dodatek uzavírat a plnění, na které měl ze smlouvy o zprostředkování nárok, nemohlo být uzavřením takového dodatku podmíněno.

18. Žalovaná neunesla důkazní břemeno ke svým tvrzením a svá již v základu velmi obecná tvrzení o jednání žalobce neprokázala. Bylo sice prokázáno, že zákazník , právnická osoba, . skutečně smlouvu se žalovanou po půl roce ukončil, bylo prokázáno, že žalobce byl se svými bývalými zákazníky v kontaktu, jakož bylo i prokázáno, že žalobce pracuje jako řidič pro společnost , právnická osoba, , která je novým dodavatelem závodního stravování společnosti , právnická osoba, . Nebylo však žádným způsobem prokázáno, že by žalobce jakkoliv jednal v neprospěch žalované, zprostředkované zákazníky přetahoval ke konkurenci, a že by jeho jednání bylo příčinou ztráty tohoto zákazníka. Přesvědčení žalobkyně bez jakéhokoliv důkazu však není pro přiznání nároku na kompenzaci soudem dostačující. Žalovaná tedy neunesla důkazní břemeno své procení obrany a soud proto žalobci přiznal jeho prokázaný nárok v plném rozsahu.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 208 688,70 Kč. Jedná se o náklady za celé řízení včetně řízení odvolacího, neboť nákladový výrok původního rozhodnutí soudu prvního stupně byl rozsudkem odvolacího soudu zrušen. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 680 Kč, z odměny zástupce za 13,5 úkonů právní služby po 9 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepsání žaloby, vyjádření k odporu, další porada s klientem dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , vyjádření k započitatelnosti ze dne , datum, , replika k vyjádření žalované ze dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, , závěrečný návrh, půl úkonu za účast na jednání soudu dne , datum, , kdy došlo jen k vyhlášení rozsudku, vyjádření ze dne , datum, , vyjádření k odvolání ze dne , datum, , účast na jednání odvolacího soudu dne , datum, ), podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále za 4 úkony právní služby po 8 380 Kč (po snížení tarifní hodnoty sporu o částku, v jejímž rozsahu nabyl rozsudek ze dne , datum, právní moci, a to za vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , a účast na jednání dne , datum, , které trvalo déle než dvě hodiny), podle § 7 bod 5 advokátního tarifu, z 18 tzv. režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a z náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 34 538,70 Kč.