28 C 251/2024

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Eduardem Levým v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , právně zastoupené Jméno Zástupce , advokátem, se sídlem adresa Anonymizováno žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený dne Datum narození žalovaného A , trvale bytem Adresa žalovaného A Jméno žalovaného B Anonymizováno , o zaplacení částky 374 180 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 230 940 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů tohoto řízení částku 21 225,40 Kč, a to do 3 dnů právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 8. 7. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku 374 180 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 290 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 249 180 Kč výši 15 % ročně za období od 4. 10. 2022 do zaplacení a úrok 16,9 % ročně z částky 244 915 Kč za období od 4. 10. 2022 do zaplacení a náhradu nákladů tohoto řízení, a to s odůvodněním, že mezi společností , Anonymizováno, s.r.o., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovaným došlo dne 9. 12. 2021 k uzavření smlouvy nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru , podezřelý výraz, číslo , hodnota, . Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník. Před uzavřením smlouvy posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně s požadovanou odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Žalovaný za tímto účelem sdělil informace o svých osobních poměrech, zejména způsob bydlení a rodinný stav. Dále žalovaný právní předchůdci žalobkyně sdělil své příjmy a výdaje, které jsou zaznamenány také na přední straně smlouvy. Žalovaný předložil k ověření těchto informací své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje, zejména výpis bankovního účtu. Právní předchůdce žalobkyně si dále vyžádal informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR, CEE. Interní analýzou, zaznamenanou ve zprávě o posouzení úvěruschopnosti, pak právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že žalovaný má dostatečně disponibilní příjmy ke splácení požadovaného úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému 10. 12. 2021 peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru ve výši 16,69 % ročně. Při uzavření smlouvy si žalovaný ve smlouvě dále sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, za nějž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobně měsíční poplatek ve výši 333 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků, úroku a poplatků za pojištění se žalovaný zavázal uhradit v 96 měsíčních splátkách po 5 098 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, na což byl upozorněn upomínkami. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou více jak dvou splátek, respektive s jednou splátkou po dobu více jak tři měsíce, došlo v souladu se smluvním ujednáním k zesplatnění úvěru ke dni 3. 10. 2022, o čemž právní předchůdce žalobkyně žalovaného písemně informoval a vyzval ho k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků a dlužných poplatků. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 265 470 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění, tedy od 4. 10. 2022, má žalobkyně i nadále právo na zaplacení úroku ve výši procent 16,9 % ročně, z dlužné jistiny 244 915 Kč až do jejího zaplacení. Vzhledem k tomu, že pohledávka nebyla ze strany žalovaného uhrazena, úročí se neuhrazená dlužná částka sestávající z dlužné jistiny a poplatku ve výši 249 180 Kč také úroky z prodlení v zákonné výši pak 15 % ročně za dobu od 4. 10. 2022 do zaplacení. V důsledku porušení povinnosti řádně splácet úvěr byl žalovaný povinen v souladu se smlouvou a sazebníkem platit také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany , právnická osoba, . postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2023, a to včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými, včetně práva na smluvní pokutu, žalobkyně jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 7. 11. 2023, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno právním předchůdcem žalobkyně, a to dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 20 392 Kč. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena 11. 4. 2022. Ke dni postoupení 7. 11. 2023 činila výše pohledávky za žalovaným částku 265 470 Kč, při příslušenství pohledávky pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení od postoupení dále. Součástí pohledávky je také smluvní pokuta. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno nic. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 240 915 Kč, dlužných poplatků ve výši 4 265 Kč, dlužných smluvních pokut ve výši 125 000 Kč (vyčíslené ke dni 11. 3. 2024 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění ve výši ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od 4. 10. 2022), kapitalizovaných úroků ve výši 16 290 Kč, úroků ve výši 16,9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 244 915 Kč za období od 4. 10. 2022 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky ve výši 249 180 Kč za období od 4. 10. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní upomínkou.

2. Okresní soud v Českých Budějovicích ve věci nařídil jednání na 22. 8. 2024, ke kterému předvolal právního zástupce žalobkyně a žalovaného. Předvolání k jednání spolu se žalobou byly žalovanému zaslány doporučeně do vlastních rukou na adresu jeho trvalého bydliště uvedenou v Centrální evidenci obyvatel, tedy , adresa, , , adresa, , Jméno žalovaného B, . Protože adresát nebyl zastižen, byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí dne 2. 8. 2024 a adresátu byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Protože zásilku nebylo možné po uplynutí 10 dnů vložit do schránky adresáta, byla vrácena soudu dne 14. 8. 2024 a v souladu s ust. § 49 odst. 4 OSŘ o tom bylo na úřední desce soudu vyvěšeno sdělení. Předvolání spolu se žalobou tak byly žalovanému doručeny doporučeně do vlastních rukou tzv. náhradním způsobem podle ust. § 49 odst. 4 věty první OSŘ, a to dnem 12. 8. 2024. Vzhledem k tomu, že soud neměl toto doručení vykázané před zahájením nařízeného jednání, bylo jednání odročeno na 7. 10. 2024, a to za účelem opětovného doručení žalovanému. Vyrozumění o odročení jednání bylo žalovanému doručeno tzv. náhradním způsobem podle ust. § 50 odst. 2 OSŘ, a to dnem 18. 10. 2024, neboť adresát nebyl zastižen, a proto byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí dne 30. 8. 2024, přičemž zásilku nebylo možné po uplynutí 10 dnů vložit do schránky adresáta, a proto byla vrácena soudu dne 11. 9. 2024 a v souladu s citovaným ustanovením byla písemnost žalovanému doručena vyvěšením na úřední desce soudu. Vzhledem k tomu, že žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a ani nepožádal o jeho odročení, soud věc 7. 10. 2024 projednal v souladu ust. § 101 odst. 3 OSŘ v jeho nepřítomnosti.

3. Byly provedeny žalobkyní předložené listinné důkazy, a to poštovními podacími lístky ze dne 4. 6. 2024 a 4. 12. 2023, výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 4. 6. 2024, odstoupením od smlouvy o úvěru a výzvou k okamžité úhradě dluhu s oznámením o zániku pojištění ze dne 3. 10. 2022, sazebníkem pro smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, , smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2023, smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, číslo , hodnota, ze dne 24. 11. 2021, přílohou číslo , hodnota, – seznamem postoupených pohledávek, dokladem o čerpání úvěru ze dne 7. 11. 2023, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 4. 12. 2023, výzvou z obchodního rejstříku na žalobkyni a přehledem plateb žalovaného.

4. Soud při jednání poučil právního zástupce žalobkyně o zákonné koncentraci řízení a zároveň žalobkyni upozornil a vyzval podle ust. § 118a odst. 1, 3 OSŘ, aby doplnila tvrzení a označila důkazy k prokázání toho, jakým způsobem dospěla k výši žalované jistiny, když z provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaný uhradil na splacení úvěru dne 11. 1. 2022, 9. 12. 2022, 9. 3. 2022 a 11. 4. 2022 vždy částku 5 098 Kč, přičemž zároveň žalobkyně úrok kapitalizovala a navrhuje jeho přiznání v rámci příslušenství žalované jistiny, tedy kapitalizovaný úrok není součástí žalované jistiny, není ani zřejmé, jakým způsobem žalobkyně dospěla k výši smluvní pokuty v částce 125 000 Kč vyčíslené ke dni 11. 3. 2024 jako součtu neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění v rozsahu 0,1 % denně z dlužné částky od 4. 10. 2022 a dále, jakým způsobem započítala žalovaným uhrazené platby, aby mohla v součtu neuhrazené jistiny a požadované smluvní pokuty po započtení splátek dospět k žalované částce 374 180 Kč. Soud rovněž žalobkyni vyzval, aby doplnila svá tvrzení a označila důkazy k prokázání toho, zda tvrzená smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně je součástí ujednání v rámci sjednané smlouvy o spotřebitelském úvěru, anebo je pouze součástí odkazovaného sazebníku.

5. Na základě žádosti právního zástupce žalobkyně poskytl soud žalobkyni dodatečnou lhůtu k doplnění tvrzení a k označení důkazů, a to v délce 30 dnů od doručení stejnopisu protokolu z tohoto jednání do datové schránky právního zástupce žalobkyně. Jednání bylo odročeno na 18. 11. 2024, a to za účelem provedení dalších důkazů. Soud vyrozuměl žalovaného o odročení jednání. Protože adresát nebyl zastižen, byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí dne 16. 10. 2024 a adresátu o tom byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Protože zásilku nebylo možné po uplynutí 10 dnů vložit do schránky adresáta, byla vrácena soudu dne 31. 10. 2024. V souladu s ust. § 49 odst. 4 OSŘ o tom bylo na úřední desce soudu vyvěšeno sdělení. Vyrozumění o odročení jednání tak bylo žalovanému doručeno doporučeně do vlastních rukou tzv. náhradním způsobem dne 29. 10. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaný se k odročenému jednání bez omluvy nedostavil a ani nepožádal o jeho odročení, soud věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 OSŘ v jeho nepřítomnosti.

6. Podáním ze dne 4. 11. 2024 doplnila žalobkyně svá tvrzení a označila další důkazy. Žalobkyně uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného měla k dispozici výpis z bankovního účtu žalovaného za měsíc říjen 2021, ze kterého zjistila, že průměrný měsíční příjem žalovaného činí 19 624 Kč. Z výpisu také bylo ověřeno, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, Ohledně výdajů žalované bylo zjištěno, že tyto činí celkem 5 361,84 Kč a zahrnují mimo jiné i splátky půjčky a výživné. Žalobkyně uvedla, že na bydlení nevynakládal žalovaný pravidelně ničeho, neboť jak plyne ze smlouvy, žil u rodičů. Nashromážděné informace o finanční situaci žalovaného, zaznamenané v úvodu smlouvy a dále v dokumentu zpráva o posouzení úvěruschopnosti a také předložené doklady žalovaného byly ze strany právního předchůdce žalobkyně zanalyzovány a verifikovány, mimo jiné i na základě vyžádaných informací z veřejných registrů (zejména SOLUS, CRIF a ISIR,) a posouzeny. Dále bylo kalkulováno, že životní minimum platné v době poskytnutí úvěru ve výši 3 860 Kč stanovené zákonem č. 110/2006 Sb. v platném znění, byla částka dostatečná pro nezbytné výdaje za obživu a osobní potřeby žalovaného. Z uvedených údajů právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaný měl celkem měsíčně cca 10 402,16 Kč disponibilních finančních prostředků, tedy dostatek pro splácení požadovaného úvěru s předpokládanou splátkou 5 098 Kč měsíčně, přičemž vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení a v úvěrových registrech není veden jako dlužník se špatnou platební morálkou. Zákonnou povinností poskytovatele úvěru je zjistit, zda je spotřebitel úvěruschopný v době uzavření smlouvy. Žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. , spisová značka, , ze kterého vyplývá, že pokud spotřebitel v době uzavření smlouvy úvěruschopný byl, smlouva o spotřebitelském úvěru není neplatná, třeba že by poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele řádně neposoudil. Dále žalobkyně uvedla, že navrhuje další důkazy k prokázání svých tvrzení, že žalovanému byl na základě smlouvy číslo , hodnota, vyplacen dne 10. 12. 2021 úvěr ve výši 250 000 Kč, a to bezhotovostně na jeho účet číslo , č. účtu, . Dále žalobkyně doplnila výpočet smluvní pokuty ve výši 125 000 Kč s tím, že se jedná o výpočet za období od 3. 10. 2022 do 11. 3. 2024 v délce 526 dnů, v sazbě 0,1 % z dlužné nové jistiny 249 180 Kč a celkovou výší pokuty 131 068,68 Kč s tím, že žalobkyně požaduje pouze 125 000 Kč. V částce úroku ve výši 16 290 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok účtovaný na základě první strany smlouvy od uzavření smlouvy do zesplatnění. Žalobkyně připojila tabulku, ze které vyplývá úročení nesplacených splátek splatných dne 10. 5. 2022, 10. 6. 2022, 10. 7. 2022, 10. 8. 2022 a 10. 9. 2022, kdy celkový úrok činí právě částku 16 290 Kč.

7. Při odročeném jednání dne 18. 11. 2022 soud provedl další listinné důkazy předložené žalobkyní, a to výpisem z běžného účtu žalovaného, dále rozpisem splátek úvěru poskytnutého právním předchůdcem žalobkyně žalovanému a zprávou o posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem úvěru.

8. Na základě provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

9. Mezi společností , Anonymizováno, s.r.o., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovaným došlo dne 9. 12. 2021 k uzavření smlouvy nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru , podezřelý výraz, číslo , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému 10. 12. 2021 peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník. Před uzavřením smlouvy posuzoval právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Žalovaný sdělil právnímu předchůdci žalobkyně informace o svých osobních poměrech, zejména o způsobu bydlení a rodinný stav. Dále žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně sdělil své příjmy a výdaje. Právní předchůdce žalobkyně měl k dispozici také výpis z běžného účtu žalovaného za měsíc říjen 2021. Právní předchůdce žalobkyně dospěl ve zprávě o posouzení úvěruschopnosti k tomu, že rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného činí částku 14 262,16 Kč s tím, že úvěrová splátka činí 5 098 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že po provedené analýze byl žalovaný ke dni žádosti o úvěr shledán úvěruschopným. Ze zprávy dále vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně vycházel ze mzdy žalovaného ve výši 19 624 Kč a dále ze splátek úvěrů ve výši 5 361,84 Kč. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný včas a s dostatečným předstihem právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky.

10. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc říjen 2021 však vyplývá, že dne 11. 10. 2021 uhradil ve prospěch společnosti Ferratum jako odchozí úhradu částku 6 000 Kč, dne 14. 10. 2021 uhradil splátku půjčky ve výši 2 000 Kč na tzv. půjčku 1 ve prospěch účtu vedeného u , právnická osoba, a téhož dne i pojistné z titulu pojištění schopnosti splácet úvěr – půjčku 1 ve výši 174 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že pokud měl žalovaný na základě smlouvy č. , hodnota, dále měsíčně hradit částku ve výši 5 098 Kč, jeho pravidelné měsíční výdaje spojené jen s úhradou všech závazků z úvěrů by pak činily celkem 13 272 Kč. Po odečtení této částky z dosahované mzdy by tak žalovanému zůstala k dispozici částka 6 352 Kč, nikoliv 10 402,16 Kč, jak žalobkyně uvedla v rámci doplnění tvrzení ze dne 4. 11. 2024. Z výpisu z běžného účtu žalovaného však také vyplývající další úhrady, a to např. ve prospěch účtu vedeného na jméno , jméno FO, . Ačkoliv právní předchůdce žalobkyně nezohlednil žádné výdaje žalovaného související s jeho bydlením, není zřejmé, z jakých podkladů vycházel a jakým způsobem tuto nevěrohodnou informaci ověřil. Právní předchůdce žalobkyně se také nijak nezabýval tím, kolik žalovaný měsíčně vynaložil na nákup potravin a případných dalších nezbytností. Ostatně není zřejmé ani to, jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně dospěl k informaci o splátkách toliko ve výši 5 361,84 Kč měsíčně. Oproti zjištěnému příjmu žalovaného ve výši 19 624 Kč však z běžného účtu žalovaného vyplývá, že za měsíc říjen 2021 byla na účet připsána částka 31 994 Kč, ale odepsána částka 28 905 Kč, ačkoliv žalovaný žádný další ani vedlejší příjem právnímu předchůdci žalobkyně nesdělil a zohledněn při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nebyl.

11. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, podle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelskému úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přehledné i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Vzhledem k tomu, že soud dospěl na základě provedených listinných důkazů k tomu, že právní předchůdce žalobkyně řádně v souladu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neprověřil úvěruschopnost žalovaného, a to zejména s ohledem na okolnosti vyplývající z výpisu z běžného účtu za měsíc říjen 2021, ze kterého je zřejmé, že žalovaný hradil tehdy splátky ve výši 6 000 Kč a 2 000 Kč měsíčně a rovněž pojištění schopnosti splácet ve výši 174 Kč, aniž by se celkovým součtem těchto dvou částek společně s platbou pojištění schopnosti splácet právní předchůdce žalobkyně zabýval v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně řádně nezkoumal ani další pravidelné měsíční výdaje žalovaného, a to zejména na bydlení nebo nákup potravin.

14. Bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku 20 392 Kč, ze které pojištění schopnosti splácet činilo 1 332 Kč, a proto soud dospěl v závěru, že z poskytnutého úvěru 250 000 Kč bylo právnímu předchůdci žalobkyně uhrazeno 19 060 Kč a že zbývající výše dosud neuhrazené jistiny úvěru tedy činí 230 940 Kč.

15. Soud má za prokázané, že na straně žalovaného tedy vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 230 940 Kč, které mu proto v odstavci I. tohoto rozsudku uložil žalobkyni vrátit. Soud uložil žalovanému zaplatit tuto částku v obvyklé lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť žalovaný byl v tomto řízení zcela nečinný a nebylo tak možné zjistit jeho možnosti za účelem určení případné odlišné přiměřené doby k vrácení bezdůvodného obohacení.

16. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 144 180 Kč s příslušenstvím v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, byla žaloba shledána důvodnou, a proto soud v tomto rozsahu žalobu zamítl, když smlouva byla sjednána neplatně a prodlení žalovaného zde fakticky ještě nenastalo.

17. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení pak odůvodnil ust. § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého soud částečně úspěšné žalobkyni přiznal vůči částečně úspěšnému žalovanému část účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Žalobkyně vynaložila částku 14 968 Kč na zaplaceném soudním poplatku, dále náklady za právní zastoupení žalobkyně za celkem , hodnota, úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby, sepis doplnění žaloby a účast na dvou jednáních soudu), a to na odměně podle ust. § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, v celkové výši 58 920 Kč po 9 820 Kč za 1 úkon právní služby, dále na paušální náhradě hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky po 300 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 1 800 Kč za 6 úkonů právní služby, podle ust. § 137 odst. 3 OSŘ náleží z takto určené odměny a náhrady hotových výdajů žalobkyní vůči žalovanému 21 % DPH.

18. Celkem tak žalobkyně na náhradě nákladů tohoto řízení účelně vynaložila částku 88 439,20 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 62 %, zatímco žalovaný v rozsahu 38 %, soud proto přiznal žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení toliko v rozsahu 24 % odpovídající rozdílu poměru úspěchu žalobkyně a úspěchu žalovaného, tedy částku 21 225,40 Kč.

19. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 OSŘ.

20. Podle ust. § 149 odst. 1 OSŘ bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.