28 C 97/2024

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Eduardem Levým v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozena Datum narození žalobkyně , bytem Adresa žalobkyně , právně zastoupené Jméno Zástupce , advokátem, se sídlem adresa proti žalovaným: Jméno žalované A , narozen Datum narození žalované A , bytem Adresa žalované A , 1) Jméno žalované B , narozena Datum narození žalované B , bytem Adresa žalované B , 2) Jméno žalované A , narozen Datum narození žalované C , bytem Adresa žalované B , právně zastoupeným Jméno žalované D , advokátkou, se sídlem adresa o náhradu nemajetkové újmy na zdraví,

I. Žalovaní č. 1), č. 2) a č. 3) jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 169 647,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky, a to v případě žalovaných č. 1) a č. 2) ve výši 15 % ročně za období od 21. 10. 2023 do zaplacení a v případě žalovaného č. 3) ve výši 12 % ročně za období od 24. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaní č. 1), č. 2) a č. 3) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů tohoto řízení částku 87 000,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaní č. 1), č. 2) a č. 3) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na náhradu nákladů tohoto řízení vzniklých státu částku 4 897,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradu nákladů tohoto řízení vzniklých státu částku 2 231,35 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 4. 4. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovaným č. 1) a č. 2) , Anonymizováno, zaplatit jí společně a nerozdílně částku 246 971 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od 21. 10. 2023 do zaplacení a společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů tohoto řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to s odůvodněním, že žalovaní jsou vlastníky rodinného domu na adrese , adresa, , , adresa, , přičemž se jedná o stavení , Anonymizováno, které je součástí pozemku , Anonymizováno, územní , adresa, . Žalovaní č. 1) a č. 2) mají uvedenou stavbu v jejich společném jmění manželů a mají zde uvedenou i adresu trvalého bydliště, jak vyplývá z údajů v katastru nemovitostí. Žalobkyni je známo, že nemovitost k trvalému bydlení i fakticky užívají. Dne 28. 4. 2021 kolem 16:30 hodin projížděla žalobkyně v obci Lhota pod Horami ulicí podél domu č. , Anonymizováno, přičemž z otevřených vrat tohoto objektu náhle vyběhla fena dobrmana, která vrazila do předního kola jízdního kola, na kterém v tu chvíli žalobkyně jela, čímž způsobila její pád z kola. Žalobkyně jela na kole v doprovodu svého psa, fenky křížence knírače, která běžela před ní. Dobrman nebyl v rámci domu , Anonymizováno, nijak zajištěn, nebyl připoután řetězem ani vodítkem, nebyl ani v uzavřeném kotci, boudě, ohradě a podobně, přičemž vrata do objektu byla otevřena, a proto mohl zcela volně a nekontrolovaně vyběhnout mimo objekt domu , Anonymizováno, na ulici a do okolí. Po pádu z kola doprovodil žalobkyni domů příbuzný žalovaných, patrně synovec žalovaného č. 1), jehož jméno žalobkyně blíže nezná. Doma byl syn žalobkyně, , jméno FO, , který poté žalobkyni dopravil k ošetření do Nemocnice v Českých Budějovicích, kde ji hospitalizovali a kde se druhý den podrobila operaci tříštivé zlomeniny levé ruky. O celé záležitosti žalobkyně informovala i svou dceru , jméno FO, . Vlastníky dobrmana jsou žalovaní č. 1) a č. 2), což žalovaný č. 1) výslovně potvrdil i písemně ve svém vyjádření ze dne 19. 10. 2023 k předžalobní výzvě. V důsledku pádu utrpěla žalobkyně zhmoždění v oblasti levé kyčle a boku, zlomeninu dolní části pažní kosti vlevo, vnitrokloubní, více úlomkovou s posunem. Žalobkyně se musela podrobit dvěma operacím. Při operaci dne 29. 4. 2021 musela být zlomenina v dolní části pažní kosti stabilizována dlahou a kanylovým šroubem. Dne 1. 5. 2021 byla žalobkyně propuštěna do domácího léčení a následovaly ambulantní kontroly. Dne 20. 7. 2021 se žalobkyně podrobila extrakci kanylového šroubu v lokální anestezii. Následně pak žalobkyně rehabilitovala. Po ustálení zdravotního stavu bylo konstatováno, a to naposledy znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, že uvedené zranění zanechalo trvalé následky v podobě omezení hybnosti levého lokte a snížení svalové síly lokte a prstů levé ruky. V době zhruba půl roku po první operaci byla žalobkyně podstatně omezena ve vykonávání činností, které spočívaly ve výkonu veškerých domácích prací, kde došlo k podstatnému omezení, neboť žalobkyně mohla tyto práce vykonávat pouze s pomocí druhé osoby, dále spočívající v nákupech, řízení vozidla a jízdy na jízdním kole, přičemž tyto činnosti byly zcela vyloučeny, dále spočívající v osobní hygieně, kterou mohla žalobkyně zajišťovat pouze s pomocí druhé osoby (sprchování, mytí vlasů, česání a podobně), dále spočívající v oblékání, a to pouze s pomocí druhé osoby, dále spaní, a to pouze na zádech bez možnosti změnit polohu a rovněž byla žalobkyně odkázána na pomoc osob z rodiny z důvodu dovozu na kontroly do nemocnice a následně na rehabilitace. Ani v době podání žaloby žalobkyně ruku úplně neohne, nosí dlahu a vedle toho pociťuje bolesti kyčle a celé nohy. Subjektivně žalobkyně následky zranění pociťuje tak, že v levé ruce nemá sílu, ruka jí takzvaně dřevění. Byť je žalobkyně pravák a ke zranění došlo na levé ruce, tak způsobená zranění levé ruky a kyčle ji stále omezují prakticky ve všech každodenních činnostech, jako jsou domácí práce, kdy těžko s bolestmi bere věci z polic umístěných nad úrovní ramene, těžko s bolestmi zametá. Z důvodu ztráty síly a plné kontroly v ruce od doby zranění už neřídí motorové vozidlo a nemůže jezdit na jízdním kole. V důsledku toho došlo i k podstatnému omezení samostatnosti, kdy jí zejména ostatní členové rodiny pomáhají s nákupy a vozí ji k lékařům. Žalobkyně v době zhruba roku po škodní události kontaktovala několikrát žalované č. 1) a č. 2) telefonicky i písemně s žádostí o poskytnutí peněžité náhrady za utrpěnou nemajetkovou újmu. Ačkoliv žalobkyně v rámci případného smírného řešení požadovala původně částku nižší, než které se domáhá v tomto řízení, tak žalovaní č. 1) a č. 2), ačkoliv uváděli, že jsou ochotni uhradit jí částku nejprve v rozsahu 50 000 Kč, kterou nabízela žalovaná č. 2), a později už jen na 15 000 Kč, nakonec nároky žalobkyně zcela odmítli. Žalovaní v podstatě zpochybňují průběh škodní události, jaký popisuje žalobkyně, uvádějí, že podíl žalobkyně na zranění je větší než podíl žalovaných. Žalovaní v předžalobní komunikaci rovněž uvedli, že vyčíslení nároku žalobkyně považují za nepodložené. Protože žalobkyně vychází z toho, že za způsobenou újmu odpovídají oba žalovaní společně a nerozdílně, tak poslední předžalobní výzvu zasílala každému žalovanému samostatně, tedy dne 5. 10. 2023 odeslala 2 předžalobní výzvy, a to prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Doručeny byly výzvy oběma žalovaným 9. 10. 2023, jak vyplývá z databáze sledování zásilek České pošty. V rámci obou obsahově shodných předžalobních výzev byla jako nejzazší lhůta k úhradě při požadovaných plnění stanoveno datum 20. 10. 2023, které tak žalobkyně považuje za rozhodné k určení splatnosti zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně se domnívá, že odpovědnost žalovaných č. 1) a č. 2) je dána ustanovením § 2933 OZ. Dále k právnímu hodnocení žalobkyně uvádí, že odpovědnost za škodu způsobenou zvířetem je odpovědností objektivní. Příčinná souvislost v těchto případech není mezi jednáním škůdce a vzniklou ujmou, nýbrž mezi chováním zvířete a vzniklou újmou. Pád žalobkyně z kola byl způsoben nezajištěným psem žalovaných č. 1) a č. 2), který vyběhl z otevřených vrat domu č. p. 23 a který do jízdního kola žalobkyně narazil, přičemž v důsledku pádu došlo k uvedeným zraněním žalobkyně, tedy jsou naplněny podmínky (objektivní) odpovědnosti podle citovaného ustanovení § 2933 OZ. Žalovaný č. 1) nechal dobrmana nezajištěného i s vědomím, že toto zvíře vybíhá za zvířaty. Zde žalobkyně odkazuje na vyjádření žalovaného v jeho písemné reakci ze dne 9. 12. 2022. Jak již žalobkyně uvedla, vlastníky dobrmana jsou žalovaní č. 1) a č. 2). S ohledem na ustanovení § 494 věty druhé OZ vychází žalobkyně z toho, že dobrman je součástí společného jmění manželů žalovaných. Primárně z toho důvodu je proto i založena solidární odpovědnost obou žalovaných za škodu způsobenou tímto zvířetem, a proto je takto založená i pasivní legitimace obou žalovaných. Podpůrně je solidární odpovědnost toho ze žalovaných, který případně není vlastníkem zvířete, založena ustanovení § 2933 věty druhé OZ, a to jako osoby, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová, protože oba žalovaní žijí ve společné domácnosti, ve které se i společně chovají a starají se o předmětné zvíře. Ke zranění žalobkyně došlo v příčinné souvislosti s nárazem nezajištěného psa do jízdního kola, na kterém v tu chvíli jela, když náraz psa způsobil pád žalobkyně, v důsledku kterého utrpěla uvedená zranění. Škodní událost proto zakládá nárok žalobkyně na odčinění nemajetkové újmy peněžitou náhradou, vyvažující vytrpěné bolesti a dále nárok žalobkyně na odčinění nemajetkové újmy peněžitou náhradou za ztížení společenského uplatnění, a to v obou případech v souladu s ustanovením § 2958 OZ. Žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, traumatologie a oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, který znalecký posudek zpracoval dne 30. 7. 2023 pod sp. zn. 795/29/23. Na základě znaleckého posudku byla peněžitá náhrada za vytrpěnou bolest žalobkyně, tzv. bolestné, vyčíslena na celkovou částku 73 892 Kč, ze které se žalobkyně domáhá toliko částky 55 419 Kč odpovídající 75 % znalcem zjištěného bolestného. Na základě uvedeného znaleckého posudku byla peněžitá náhrada za ztížení společenského uplatnění vyčíslena na celkovou částku 294 253 Kč, přičemž znalec doporučil vzhledem k věku žalobkyně přepočítat s koeficientem 80 % na české koruny, tedy částku 235 403 Kč, ze které žalobkyně nárokuje opět jen 75 %, tedy částku 176 552 Kč. Náklady na vypracování znaleckého posudku pak představují částku 15 000 Kč, kterou žalobkyně tímto k úhradě po žalovaných č. 1) a č. 2) rovněž požaduje. Žalobkyně však z důvodu procesní opatrnosti a pro případ, že by soud dovodil případně její spoluzavinění za vznik újmy v důsledku škodní události, požaduje a žalobou uplatňuje na nárocích na odčinění nemajetkové újmy peněžitou náhradu, vyvažující vytrpěné bolesti ve výši 55 419 Kč a dále na odčinění nemajetkové újmy peněžitou náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 176 552 Kč odpovídající 75 % původně zjištěného ztížení společenského uplatnění ve výši 235 403 Kč. Žalobkyni tak celkem z těchto dvou nároků požaduje po žalovaných zaplatit částku 231 971 Kč. Na náhradě za vypracování znaleckého posudku pak požaduje žalobkyně po žalovaných č. 1) a č. 2) celou částku 15 000 Kč, neboť se jedná o účelně vynaložený náklad na vyčíslení peněžitých náhrad za újmu na jejím zdraví. Celkem tak na uvedených nárocích požaduje žalobkyně, aby jí oba žalovaní č. 1) a č. 2) společně a nerozdílně uhradili částku 246 971 Kč.

2. K výzvě soudu k vyjádření k žalobě žalovaní č. 1) a č. 2) přípisem, který byl soudu doručen dne 10. 5. 2024, požádali o prodloužení lhůty k vyjádření, a to minimálně o 30 dnů ode dne doručení uvedené žádosti soudu. Zároveň uvedli, že v současné době si pro řízení hledají právního zástupce z řad advokátů a z důvodu krátké lhůty stanovené v usnesení by žalovaní č. 1) a č. 2) nestihli zvolit advokáta na zastupování a současně zaslat kvalifikovanou odpověď soudu.

3. Žalovaní č. 1) a č. 2) zastoupení právním zástupcem ve vyjádření ze dne 10. 6. 2024 v žalobě uvedli, že sporují, že ke zranění žalobkyně došlo jednáním jejich psa, tedy sporují i to, že by existovala příčinná souvislost mezi jednáním jejich psa a vznikem škody. Předmětný den, ve skutečnosti však o hodinu dříve, než uvádí žalobkyně, jela žalobkyně na kole kolem dvou žalovaných, kde kolem ní pobíhal její nezajištěný pes. Žalobkyně navíc nejela na pozemní komunikaci, jak bylo s ohledem na její věk odpovídající, ale po travnatém pásu, což samo o sobě jízdu na kole ztěžuje. Zároveň měla na řídítkách žalovaná pověšený proutěný košík, který mohl přispět k její nestabilitě. Žalovaný č. 1) stál se svým synovcem , jméno FO, u auta, neboť se akorát loučili. Náhle slyšeli ránu a viděli, jak žalobkyně leží na zemi. , jméno FO, žalovaných, která zahlédla psa žalobkyně, vyběhla z pozemku žalovaných za ním, ale k žádnému střetu feny s jízdním kolem žalobkyně nedošlo. Žalovaní se spíše domnívají, že žalobkyně se lekla dvou pobíhajících psů a mohla se obávat, aby se nezačali prát, ztratila stabilitu, nezvládla jízdu a spadla. Toto může potvrdit synovec žalovaných, který byl přímým svědkem celé události. Žalovaní se domnívají, že žalobkyně by si měla s ohledem na svůj věk, a lze i předpokládat zdravotní stav počínat při jízdě na kole daleko obezřetněji, než činila v předmětný den. Nelze považovat za bezpečné, že při jízdě na kole žalobkyně nejela po zpevněné komunikaci, ale po trávě, přičemž zároveň měla na řídítkách pověšený košík a zejména pak že kolem jejího kola pobíhá nezajištěný pes. Žalobkyně navíc neměla ani ochrannou helmu a je tedy štěstím, že si pádem nezpůsobila daleko horší zranění. Jednání žalobkyně nelze v žádném případě považovat za zodpovědné a takové, aby nedošlo ke vzniku újmy či jiné újmy. Příčinná souvislost mezi vznikem újmy na straně žalobkyně a jednáním feny žalovaných je dovozována pouhým tvrzením manželky, aniž by tato ve věci předkládala jakékoliv důkazy. Žalovaní jsou přesvědčeni, že nárok žalobkyně je zcela neoprávněný. Z procesní opatrnosti žalovaní tvrdí, že pokud by snad soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že se škodní událost stala tak, jak ji popisuje žalobkyně, a byla tak dovozena povinnost žalovaných, měl by se soud zabývat i mírou spoluzavinění žalobkyně na vzniku újmy, a to právě v souvislosti s jejím nezodpovědným jednáním. Žalovaní nemají v tuto chvíli k dispozici znalecký posudek ani lékařské zprávy týkající se zranění žalobkyně, nicméně pokud žalobkyně v žalobě na straně 5 uvádí, že z důvodu ztráty síly a plné kontroly v ruce od doby zranění už neřídí 7 let motorové vozidlo a 9 let motocykl, tak se toto tvrzení nezakládá na pravdě. Žalovaní poukazují na to, že není pravdivé tvrzení žalobkyně, že už neřídí motorové vozidlo a nemůže jezdit na jízdním kole, neboť žalovaný pravidelně žalobkyni na jízdním kole potkávají a ostatně i ona sama to potvrdila, že nadále na kole jezdí. V tomto směru žalovaní odkazují na protokol z ústního jednání, které se konalo dne 13. 2. 2023 před Městským úřadem , adresa, . Dále pak žalovaní poukazují na událost, ke které došlo v květnu 2022, tedy více než rok po škodní události. Z uvedeného vyplývá, že tvrzení žalobkyně, že nemůže od úrazu v roce 2021 jezdit na kole, není pravdivé. Dále žalovaní poukazují na to, že jde-li o bolesti kyčle a celé nohy, tak v takovém případě by žalobkyni zřejmě nešlo jezdit na kole. Žalobkyně navíc žádným způsobem neprokazuje svůj zdravotní stav před předmětnou událostí, a proto nelze s jistotou uzavřít, že činnosti, o nichž nyní tvrdí, že nemůže dělat, vykonávala před úrazem bez jakýchkoliv omezení. S ohledem na uvedené a z procesní opatrnosti žalovaní zpochybňují výši uplatněné nemajetkové újmy. Závěrem pak navrhují, aby byla žaloba zcela zamítnuta, neboť nebylo prokázáno, že zranění žalobkyně bylo zapříčiněno jednáním feny.

4. Podáním ze dne 8. 7. 2024 se žalobkyně vyjádřila tak, že skutkový popis pádu přednesený žalovanou stranou považuje za vyfabulovaný a nepravdivý a setrvává na skutkovém popisu uvedeném v žalobě. Navíc dodává, že i pokud by k jejímu pádu došlo v důsledku uleknutí, o kterém spekuluje žalovaná strana, pak by i tak žalovaní odpovídali za újmu, jelikož k úleku došlo v důsledku vběhnutí jejich psa na pozemní komunikaci do míst, kde se žalobkyně právě pohybovala s kolem. Žalobkyně ale odmítá, že by k pádu došlo jejím uleknutím, nýbrž v důsledku nárazu psa žalovaných do jejího jízdního kola. Veškerá svá omezení a trvalé následky dokládá žalobkyně znaleckým posudkem, který byl zpracován poté, co byla znalcem – lékařem vyšetřena. Zranění zanechalo trvalé následky a je omezující v mnoha aspektech jejího běžného života. Schopnost jezdit na kole je pouze jedním aspektem a skutečnost, že ji žalovaný viděl v jednom případě s kolem, neznamená, že by mohla jezdit pravidelně, jak byla zvyklá před nehodou. Není proto pravdou, že by žalobkyně jezdila pravidelně na kole, jak tvrdí žalovaní. Vzhledem k tomu, že rozdílný popis události bude prokazován výpověďmi svědků a účastníka a jelikož žalovaná strana navrhuje toliko jednoho svědka a žalobkyně dva svědky, navrhuje žalobkyně, aby soud předvolal svědky navrhované oběma stranami sporu k výslechu už na první jednání ve věci. Žalobkyně tím chce předejít případné přípravě svědka či svědků navrhované stranou žalovanou na výpovědi na základě údajů, které budou před jejich výslechy již obsaženy ve spise. Žalobkyně navrhuje koncentrovat řízení až po provedení výslechu svědků.

5. Soud ve věci nařídil jednání na 12. 9. 2024, kdy se pokusil o smírné vyřešení sporu, avšak neúspěšně. Po zahájení jednání byly provedeny jednak účastníky předložené listinné důkazy, ale také znalecký posudek předložený žalobkyní. Soud rovněž vyslechl svědky , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , poučil účastníky o zákonné koncentraci řízení a rovněž podle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. obě strany vyzval k doplnění návrhů na dokazování s tím, že jednání bylo odročeno na 14. 11. 2024, a to za účelem provedení dalších důkazů.

6. Žalobkyně podáním ze dne 18. 10. 2024 doplnila návrh na dokazování. K prokázání svého tvrzení o tom, že mělo dojít k jejímu pádu právě v důsledku nárazu psa žalovaných do jejího jízdního kola, žalobkyně již v podané žalobě navrhla k důkazu výpovědi svědka , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, a svou účastnickou výpověď. Oba uvádění svědci, byť sami nebyli přítomni okamžiku pádu z kola, se žalobkyní o incidentu mluvili v podstatě bezprostředně poté ještě téhož dne. V rámci svých výpovědí každý popsal, co jim o pádu sama žalobkyně sdělila. V návaznosti na uvedené žalobkyně doplňuje, že sám žalovaný , Jméno žalované A, se k jejímu pádu z kola už vyjadřoval, a to v rámci podání vysvětlení dne 7. 12. 2021 před Městským úřadem , adresa, , odborem vnitřních věcí, v řízení o přestupku vedeném pod č. j. MÚT/, č. účtu, , sp. zn. , Anonymizováno, , když do záznamu o podání vysvětlení uvedl, že samotný pád z kola neviděl, ale slyšel, což uvedl i policistům, přičemž když se otočil, tak viděl paní , jméno FO, , jak leží s kolem padlá na silnici na levém boku. Vzhledem k tomu má žalobkyně za to, že kromě samotné žalobkyně zde není osob, které by její pád přímo viděly a mohly se vyjádřit k jejímu tvrzení o nárazu psa do jízdního kola. Žalobkyně má za to, že její tvrzení ohledně nárazu psa do předního kola, v důsledku kterého spadla, proto v tuto chvíli nelze prokazovat jinak než jejím účastnickým výslechem. Žalobkyně nad rámec v žalobě a při jednání soudu dne 12. 9. 2024 již navržených důkazů navrhuje rovněž záznam o podání vysvětlení ze dne 7. 12. 2021 vedeným v řízení před Městským úřadem , adresa, , odborem vnitřních věcí s tím, aby si soud vyžádal podepsané vyhotovení tohoto záznamu přímo u , právnická osoba, , adresa, . Posouzení, zda tvrzené a znaleckým posudkem prokazované trvalé následky jsou právě a jen v příčinné souvislosti s úrazem způsobeným pádem z kola, je otázkou odbornou, náležející k posouzení a vyjádření znalci z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie. K prokázání svého zdravotního stavu v době před škodní událostí, respektive k prokázání, zda tvrzené a znaleckým posudkem prokazované trvalé následky jsou právě a jen v příčinné souvislosti s úrazem způsobeným pádem z kola, proto žalobkyně nad rámec žaloby a při jednání soudu ze dne 12. 9. 2024 již navržených důkazů dále navrhuje výpis ze zdravotní dokumentace žalobkyně vystavený dne 27. 9. 2024 , tituly před jménem, , jméno FO, , dále 6 ambulantních zpráv ortopedické ambulance Nemocnice České Budějovice a.s. z období od 2. 8. 2019 do 5. 3. 2021, výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a doplnění znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 30. 7. 2023 č. 795/29/23, které nechť je uvedenému znalci zadáno přímo soudem. Pokud takové doplnění posudku znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, nebude z důvodu na straně znalce možné, pak nechť soud zadá zpracování posudku jinému znalci. K důkazu je z opatrnosti navrhována i případně další zdravotní dokumentace žalobkyně, než která je uváděna výše a soudu nyní předkládaná, tedy i taková, kterou si případně znalec sám vyžádá za účelem zpracování dodatku posudku nebo nového posudku, a to zejména včetně zdravotní dokumentace žalobkyně z doby před škodní událostí ze dne 28. 4. 2021. Závěrem žalobkyně uvedla, že zaslala znalci , tituly před jménem, , jméno FO, svou zdravotní dokumentaci z doby před nehodou, kterou nyní v příloze tohoto podání předkládá soudu a kterou má žalobkyně k dispozici, jelikož si vyžádala u ošetřující praktické lékařky a na oddělení ortopedie , podezřelý výraz, v , adresa, , aby se s ní znalec mohl seznámit ještě před svým výslechem plánovaným na 14. 11. 2024 a případně se k nim vyjádřit už v rámci výslechu.

7. Podáním ze dne 23. 10. 2024 doplnili důkazní návrhy žalovaní. Žalovaní především uvedli, že skutečným vlastníkem uvedené feny nejsou oni, ale jejich syn , Jméno žalované A, , narozený , Datum narození žalované C, , bytem , Adresa žalované B, , což prokážou potvrzením veterinářky , tituly před jménem, , jméno FO, se sídlem , adresa, , v jejíž péči fena po celou dobu života byla, neboť jmenovaná byla právě osobou, která tohoto psa čipovala a má tedy informace o vlastníkovi psa. K důkazu žalovaní navrhli potvrzení , tituly před jménem, , jméno FO, , které bude soudu dodáno, dále svědeckou výpověď , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalované C, , která bude soudu dodána a rovněž potvrzení o platbě za mikročip, které bude soudu také dodáno. Vzhledem k uvedenému nemohou žalovaní nést odpovědnost za chování psa, jehož nebyli nikdy vlastníky ani jim nebyl žádným způsobem svěřen do péče, žalobkyni tedy nemůže svědčit žádný nárok vůči žalovaným, kteří nejsou pasivně věcně legitimováni v projednávané věci. Žalovaní jsou přesvědčeni, že žaloba by měla být z uvedených důvodů v plném rozsahu zamítnuta. Ačkoliv jsou žalovaní přesvědčeni, že s ohledem na absenci pasivní věcné legitimace na jejich straně by mělo dojít k zamítnutí žaloby, z procesní opatrnosti a s ohledem na soudem avizovanou koncentraci řízení doplňují svá tvrzení a důkazní návrhy tím způsobem, že k prokázání svých tvrzení o tom, že žalovaná v den úrazu jela po travnatém pásu a dále pak že měla na řídítkách proutěný košík, který mohl způsobit její nestabilitu, která zapříčinila nebo mohla přispět k pádu žalobkyně z jízdního kola, navrhují provést účastnický výslech žalovaného, který byl přítomen celé události a může se tedy vyjádřit k tomu, jak k pádu žalobkyně došlo. Žalovaní dále navrhují provést výslech svědků, a to sousedů žalobkyně, kteří se mohou vyjádřit k tomu, jakým způsobem žalobkyně pravidelně používala jízdní kolo. Svědci se mohou vyjádřit také k tomu, zda žalobkyně po předmětném úrazu přestala své jízdní kolo používat, a celkově k tomu, jak se po úraze chovala a chová a zda její chování odpovídá jejím tvrzením v řízení ohledně jejího zdravotního stavu a následkům, které údajně mají mít souvislost s předmětným úrazem. Žalovaní navrhují výslechy svědků , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalované C, , , jméno FO, , narozené , datum, , adresa, narozeného , datum, , jméno FO, , narozeného , datum, Pokud svědci , jméno FO, a , jméno FO, tvrdili, že zranění zanechalo trvalé následky, které žalobkyni omezují v každodenním životě, tak žalovaní mají informace o tom, že žalobkyně několik let, a to až do konce roku 2023 pracovala pro , právnická osoba, , adresa, , kdy její pracovní náplní byly zejména úklidové práce, přičemž v této činnosti žalobkyně nezanechala ani po předmětném úraze, a to přesto, že se jedná o fyzicky náročnou práci, jako například pletí obecních záhonů, sběr odpadků, úklid veřejných prostranství a podobně. Žalovaní se obrátili na příslušný obecní úřad s žádostí o informace ohledně pracovního poměru paní , jméno FO, , ale tento jim sdělil, že se jedná o osobní informaci, které není obecní úřad jako zaměstnavatel oprávněn bez souhlasu žalobkyně poskytnout třetím osobám. K důkazu pak navrhují přípis starosty obce , adresa, ze dne 16. 10. 2024 a rovněž navrhují, aby se soud obrátil na obec , adresa, s žádostí o poskytnutí informací, zda žalobkyně pro obecní úřad pracovala a pokud ano, tak od kdy do kdy trval její pracovní poměr, případně poměr založený na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a co bylo náplní pracovní činnosti žalobkyně. Také navrhují, aby se soud obce , adresa, dotázal, zda žalobkyně v období od dubna 2021 do konce roku 2023 byla v pracovní neschopnosti, případně zda v některých měsících nevykonávala žádné práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Žalovaní jsou rovněž připraveni předložit videozáznamy z období roku 2021 až 2024, z nichž je patrné, že žalobkyně i po předmětném úrazu vykonávala fyzicky náročné práce jako například tlačení dětského kočárku, hrabání posekané trávy nebo pletí. K tomu žalovaní navrhují provést výslech svědkyně , jméno FO, , která předmětné videozáznamy pořídila a může se tady blíže vyjádřit k okolnostem jejich pořízení. Konkrétně pak navrhují provést důkaz videozáznamem ze dne 3. 10. 2021, 15. 6. 2024 a 10. 9. 2024. Ve vztahu ke zkoumání , podezřelý výraz, stavu žalobkyně a následkům úrazu žalovaní navrhují, aby soud uložil znalci doplnění jeho znaleckého zkoumání právě ke , podezřelý výraz, stavu žalobkyně před samotným úrazem, kdy znalec by se měl vyjádřit, zda zdravotní obtíže, které nyní žalobkyně tvrdí, vznikly výlučně v příčinné souvislosti s úrazem a zda nemohou být ovlivněny i jinými faktory, jakými jsou věk žalobkyně, její chování či její zdravotní stav před předmětným úrazem. Žalovaní rovněž navrhují, aby byl znalec následně před soudem k těmto skutečnostem vyslechnut. Žalovaní namítají, že znalec při vypracování znaleckého posudku vycházel pouze z lékařských zpráv žalobkyně z období od dubna 2021 do května 2022, přičemž vyšetření žalobkyně proběhlo až v červenci 2023 a nelze tak vyloučit, že v období mezi květnem 2022 a červencem 2023 neutrpěla žalobkyně jiné zranění nebo neměla jiné zdravotní potíže, které mohly ovlivnit její zdravotní stav v době, kdy byla vyšetřena znalcem. Ani k této otázce se znalecký posudek nijak nevyjadřuje a z podkladů je zřejmé, že znalec neměl k dispozici veškerou zdravotní dokumentaci žalobkyně. Z toho důvodu žalovaní navrhují, aby soud uložil žalobkyni předložit znalci její kompletní zdravotní dokumentaci, kterou by měl mít k dispozici její praktický lékař, a to za účelem toho, aby mohlo být postavena najisto, že aktuální zdravotní stav žalobkyně je důsledkem jen a pouze pádu z jízdního kola, ke kterému mělo dojít 28. 4. 2021 a nemohl být ovlivněn i jinými faktory a událostmi. K feně dobrmana, která měla podle tvrzení žalobkyně narazit do jejího kola a zapříčinit tak její pád a její úraz levé ruky, žalovaní uvedli, že žalobkyně sama měla porušit povinnost uloženou ustanovením § 60 odst. 11 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je vlastník nebo držitel domácího zvířete povinen zabránit jeho pobíhání po pozemní komunikaci, což žalobkyně učinila v řízení nesporným, že dne 28. 4. 2021, kdy došlo k jejímu pádu z jízdního kola na pozemní komunikaci kolem ní volně pobíhal její pes. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, , děti žalobkyně, se pak v rámci jejího výslechu k feně dobrmana , jméno FO, mladšího a její povaze vyjádřili tak, že tvrdili, že fena byla agresivní, neposlouchala a napadala jiná zvířata. Tato tvrzení se nezakládají na pravdě, neboť jeden přímý svědek celé události , právnická osoba, ve výpovědi uvedl, že fena na zavolání žalovaného č. 1 poslechla a vrátila se k němu, zároveň žalovaní překládají vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , veterinární lékařky, která měla fenu po celou dobu jejího života v péči, přičemž z tohoto vyjádření mimo jiné vyplývá, že se jednalo o zvíře, které nikdy neprojevovalo známky agresivity, naopak ji označila za bázlivé. Z vyjádření pak vyplývá, že v době, kdy došlo k úrazu žalobkyně, byla fena již vážně , podezřelý výraz, , kdy trpěla ataxií, tedy degenerativním , podezřelý výraz, nervového systému. Již v březnu 2021 byla zahájena paliativní péče předmětné feny, lze si jen těžko představit, že by fena tohoto stáří (9 let) a v daném , podezřelý výraz, stavu měla jednat tak, jak popisuje žalobkyně. Navíc jak žalobkyně, tak i svědci , jméno FO, a , jméno FO, potvrdili, že žena nikdy neskákala nebo jiným způsobem neútočila na lidi, maximálně vybíhala za jinými zvířaty, což je u psů obvyklé. , jméno FO, dobrmana v předmětný den 28. 4. 2021 vyběhla z pozemku žalovaných nikoliv za žalobkyní, ale za jejím psem, který podle tvrzení žalobkyně běžel před ní. To ostatně potvrdil i svědek , právnická osoba, . Ten také uvedl, že psi byli cca 10 m od místa pádu žalobkyně. Z toho je zřejmé, že k žádnému kontaktu feny a jízdního kola žalobkyně v předmětný den nedošlo. Pád žalobkyně nebyl způsoben fenou dobrmana ve vlastnictví pana , jméno FO, . K chování feny se může vyjádřit její vlastník , Jméno žalované A, mladší, za tím účelem žalovaní navrhují jeho svědeckou výpověď. Závěrem pak navrhují, aby s ohledem na uvedené skutečnosti, zejména pak absenci pasivní věcné legitimace na straně žalovaných, byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

8. Podáním ze dne 11. 11. 2024 žalovaní doplnili návrh na dokazování tak, že předkládají potvrzení Obecního úřadu , adresa, , že v evidenci psů byl dobrman evidován na majitele , jméno FO, , bytem , adresa, , zatímco žalovaný č. 1 má bydliště na adrese , adresa, . Také žalovaní předkládají přiznání k poplatku ze psů podepsané přímo svědkem , jméno FO, mladším, které také prokazuje jeho vlastnictví k feně.

9. Při odročeném jednání dne 14. 11. 2024 soud provedl další listinné důkazy předložené účastníky a provedl výslech soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a účastnické výslechy žalobkyně a žalovaného č. 1). Za účelem provedení dalších důkazů soud jednání odročil na 23. 1. 2025.

10. Při odročeném jednání dne 23. 1. 2025 byly provedeny výslechy svědků , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalované C, , , adresa, , narozeného 8. 9. 1976, , jméno FO, , narozeného 8. 1. 1978 a , jméno FO, , narozené 15. 12. 1974. Vzhledem k tomu, že se k jednání nedostavila předvolaná svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , bylo jednání odročeno na 27. 3. 2025 za účelem jejího opětovného předvolání.

11. Podáním ze dne 22. 3. 2025 se ve věci vyjádřili žalovaní, kteří uvedli, že žalobkyně doposud soudu nepředložila jakýkoliv důkaz o tom, že k jejímu pádu z kola došlo nárazem feny žalovaných do jejího jízdního kola, takže údajná příčina jejího pádu z kola je tak prokázána pouze na základě jejího tvrzení. K pádu se sice vyjádřily děti žalobkyně, nicméně nejedná se o přímé svědky a tyto celou událost znají jen z vyprávění žalobkyně, a proto nelze z jejich výpovědí v tomto směru vycházet. Účastnická výpověď žalobkyně obsahuje mnoho nepřesností, které podle názoru žalovaných snižují věrohodnost jejích tvrzení. Jedinými přímými účastníky události, při které došlo k úrazu žalobkyně, jsou žalobkyně, žalovaný č. 1) a svědek , právnická osoba, . Jejich výpovědi se však v mnoha zásadních bodech rozcházejí. Žalobkyně sama vypověděla, že její pes běžel cca 10 m před ní a zároveň se jak účastníci řízení, tak svědci shodli na tom, že fena žalovaných vybíhala pouze za zvířaty a nikoliv lidmi, z čehož tedy lze usuzovat, že fena běžela za psem žalobkyně, tedy do jiného místa, než byla v okamžiku pádu samotná žalobkyně. Kdyby fena běžela na kolo žalobkyně, musela by s ohledem na místo, kde stálo nastartované vozidlo svědka , jméno FO, , vyběhnout před tímto vozidlem, přičemž pak je velmi nepravděpodobné, že by ji jak svědek , jméno FO, , tak žalovaný č. 1) neviděli. Oba ale shodně vypověděli, že žalovaný č. 1) slyšel pád žalobkyně, což sdělil svědkovi a až následně oba viděli několik metrů před žalobkyní oba psy. , jméno FO, žalovaných tak logicky musela proběhnout za zády žalovaného č. 1), kolem auta svědka , jméno FO, ve směru, kudy běžel pes žalobkyně. Pokud byl ovšem pes žalobkyně několik metrů před ní, není možné, aby se fena střetla s kolem. Žalovaní v tomto směru odkazují na zákresy postavení vozidla svědka , jméno FO, , místa pádu žalobkyně i místa, kde se nacházeli psi, které učinil jak svědek , jméno FO, , tak žalovaný č. 1 a které jsou součástí spisu. Vzhledem k uvedenému nic nenasvědčuje tomu, že by skutečně došlo ke střetu feny žalovaných s kolem žalobkyně. Žalovaní jsou navíc přesvědčeni, že pokud by k pádu došlo tak, jak ho popisuje žalobkyně, není možné, aby fena nezůstala pod kolem žalobkyně, anebo aby kolo spadlo na levou stranu, ze které měla fena běžet. Za velmi neobvyklé žalovaní považují také to, že v lékařských zprávách o hospitalizaci žalobkyně není nikde uvedeno, že by k jejímu úrazu došlo cizím zaviněním. Přitom podle ustanovení § 55 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, má poskytovatel zdravotní péče povinnost oznámit příslušné pojišťovně úrazy a jiná poškození, pokud má důvodné podezření, že úraz byl způsoben jednáním právnické nebo fyzické osoby. Lze tedy pochopit, že žalobkyně tak neučinila hned poté, jak do nemocnice po úrazu přijela, nicméně již není pochopitelné, proč si nezkontrolovala propouštěcí zprávu a případně nepožadovala, aby toto v ní bylo uvedeno. Zvláštním postupem je pak to, že žalobkyně se s nárokem na odškodnění obrátila na žalované až více než rok po škodní události, a to přesto, že se jedná o blízké sousedy, kteří se potkávají v podstatě na denní bázi. Žalobkyně tuto okolnost ani nějak nesporuje. Žalobkyně přitom byla propuštěna z nemocnice 3 dny po samotném úrazu. Ihned po svém propuštění nemohla sice znát celou výši škody, když bylo zřejmé, že bude muset rehabilitovat, nicméně to, že se domnívá, že jí byla způsobena cizím zaviněním ihned po propuštění vědět musela. Proto je velmi neobvyklé, že rok se nadále potkávala se žalovanými a nikdy nezmínila, že podle ní oni jsou viníky jeho úrazu, že požaduje odškodnění. Žalovaní dále poukazují na tvrzení uvedená v rámci výpovědi samotnou žalobkyní, která mimo jiné uvedla, že mezi ní a žalovaným č. 1 je nepsaný úzus spočívající v tom, že pokud žalobkyně vidí žalovaného č. 1 před vraty jeho domu, nevyjíždí a buď čeká nebo jede jinudy, neboť ví, že fena žalovaných vybíhala za jejím psem. Žalobkyně si tedy byla sama vědoma toho, že existuje riziko, že fena může vyběhnout sama, přestože připustila, že v předmětný okamžik žalovaného č. 1 před vraty viděla, toto riziko podcenila a vyjela na kole s volně běhajícím psem před ní. Žalobkyně přes její velmi dobrou znalost poměrů nedbala okolností a vyjela na kole se psem i přes shora uvedené vědomé riziko. Žalobkyně nejednala v souladu s principem generální prevence, podle kterého má jednat tak, aby nedošlo ke vzniku škody. Pokud soud dospěje k závěru, že došlo k nějakému pochybení na straně žalovaných, je nutné přihlédnout i k tomu, že žalobkyně za vznik škody nese minimálně spoluzodpovědnost. Nevěrohodnost výpovědi žalobkyně lze také spatřovat v tom, že v žalobě tvrdila, že po úraze nemůže jezdit na kole, když žalovaní ve vyjádření k žalobě ze dne 10. 6. 2024 odkazovali na protokol z místního jednání před Městským úřadem , adresa, ze dne 13. 2. 2023, kde sama žalobkyně vypověděla, že jela za žalovaným č. 1) na kole, pak žalobkyně svoje tvrzení upravila a jak ona, tak i její děti tvrdily, že po úrazu to vyzkoušela pouze jednou, ale nešlo to. Nicméně svědkyně , jméno FO, nebo svědek , jméno FO, mladší shodně uvedli, že žalobkyni viděli jezdit na kole opakovaně i po úrazu. Žalovaní jsou si v tomto směru vědomi výpovědi znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , nicméně na shora uvedené nesrovnalosti poukazují nikoliv s ohledem na výši újmy na zdraví, ale s ohledem na věrohodnost tvrzení žalobkyně. Žalovaní v rámci svojí procesní obrany uvádí, že jednou z příčin pádu žalobkyně mohl být proutěný košík, který v předmětný den vezla na řídítkách. Přímý svědek , jméno FO, si sice tuto věc nevybavil, nicméně svědkyně , jméno FO, , svědek , jméno FO, , svědek , jméno FO, mladší i svědek , jméno FO, všichni potvrdili, že žalobkyně často s proutěným košíkem jezdila, mimo jiné například na kopřivy. Tomu tak mohlo být i v den úrazu, kdy přesně v jarních měsících se mladé kopřivy pro jejich léčebné účinky sbírají. Žalovaní ještě upozorňují na to, že listina, kterou přiložili k vyjádření ze dne 19. 10. 2023, zasílaná právnímu zástupci žalobkyně, nebyla sepsána žalovanými, ale že tuto listinu zaslala nejprve samotná žalobkyně žalovaným spolu s výzvou k odškodnění, kdy touto přílohou dokládala jednak jednotlivé cesty vozidlem do Nemocnice v , adresa, , ale také termíny rehabilitace a náklady na fyzioterapii. Část listiny týkající se údajů o majiteli feny tedy nepsali žalovaní, ale žalobkyně. Žalovaní tu samou listinu zaslali právnímu zástupci žalobkyně z důvodu toho, že v předžalobní výzvě a následně i v žalobě bylo tvrzeno, že žalobkyně byla hospitalizována 3 měsíce, ale z popsané listiny vyplývalo, že ve skutečnosti byla po úrazu hospitalizována 3 dny. Není tedy pravdou, že by žalovaní jako majitelé feny označovali žalovaného č. 1). Žalovaní dále trvají na tom, že vlastníkem psa byl jejich syn , Jméno žalované A, mladší. Závěrem pak žalovaní shrnují, že jim nebylo doposud žádným důkazem potvrzeno, že k pádu žalobkyně z kola došlo úrazem feny, že tvrzení žalobkyně byla v mnoha ohledech zpochybněna výpověďmi jednotlivých svědků a že žalobkyně jednala lehkovážně a nedbala pravidel silničního provozu, když jela na kole s volně pobíhajícím psem. Z toho důvodu navrhují, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

12. Při odročeném jednání dne 27. 3. 2025 soud provedl výslech svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , narozené , datum, a na základě její výpovědi upozornil žalobkyni na to, že má za prokázané, že vlastníkem feny dobrmana je , Jméno žalované A, mladší a nikoliv žalovaní č. 1) a č. 2). Soud po upozornění žalobkyně na její žádost o poskytnutí lhůty jednání odročil na 19. 6. 2025, a to za účelem rozhodnutí ve věci.

13. Podáním ze dne 14. 4. 2025 žalobkyně navrhla přistoupení účastníka na straně žalovaných, a to , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalované C, , bytem , adresa, , což odůvodnila tím, že pasivní věcná legitimace žalovaného č. 3) , jméno FO, mladšího je založena na skutečnosti, že v době škodní události byl vlastníkem feny , jméno FO, , dobrmana, který způsobil pád žalobkyně z kola. Žalovaný č. 3) má způsobilost být účastníkem řízení, přičemž zdejší soud je věcně příslušným k projednání nároku žalobkyně uplatňovaného žalobou. Zdejší soud je navíc obecním soudem žalovaného č. 3, když ten bydlí na adrese , adresa, . Není zde překážka věci dosouzené a žalobkyně má za to, že přistoupení žalovaného č. 3) nevzniká procesní stav, který by bránil soudu v řízení pokračovat. , Jméno žalované A, mladší věděl od počátku, že žalobkyně se domáhá po jeho rodičích peněžité náhrady újmy nejprve sama, věděl i o předžalobní výzvě. , Jméno žalované A, mladší věděl, že se žalobkyně domáhá náhrady i prostřednictvím projednávané žaloby, když tyto okolnosti vyšly najevo z jeho výpovědi před soudem z dne 23. 1. 2025, kdy vypovídal v postavení svědka. Žalobkyně byla žalovaným č. 1) a žalovanou č. 2) opakovaně několikrát v podstatě ujištěna o tom, že se jedná o jejich psa. Žalovaný č. 3) tuto skutečnost věděl, přesto sám žalobkyni o tom, že je vlastníkem feny , jméno FO, , neinformoval a neinstruoval ani své rodiče, aby to žalobkyni sdělili. Je tedy zjevné, že ani žalovaný č. 3) žádný zájem na dobrovolném plnění žalobkyni neměl a nemá. Okolnosti uváděné výše jsou významné i z hlediska stanovení okamžiku prodlení na straně samotného žalovaného č. , právnická osoba, ohledem na uvedené vychází žalobkyně ze stejného okamžiku prodlení jako u žalovaného č. 1) a žalované č. 2), všichni 3 žalovaní jsou tak v prodlení od 21. 10. 2023, což je den následující po posledním dni lhůty stanovené žalobkyní k úhradě požadované náhrady podle předžalobní výzvy, která byla žalovaným č. 1 a č. 2 doručena dne 9. 10. 2023. Závěrem žalobkyně navrhuje, aby soud rozhodl, že žalovaný č. 1), žalovaná č. 2) a žalovaný č. 3) jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 246 971 Kč a zákonný úrok z prodlení počítaný z této částky za období od 21. 10. 2023 do zaplacení a dále aby žalovanému č. 1), žalované č. 2) a žalovanému č. 3) uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů tohoto řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

14. Usnesením č.j. , spisová značka, /164 ze dne 27. 5. 2025 soud připustil, aby do řízení jako další účastník na straně žalovaných přistoupil žalovaný č. 3) , Jméno žalované A, , narozený , Datum narození žalované C, , bytem , adresa, .

15. Ve vyjádření ze dne 16. 6. 2025 žalobkyně uvedla, že věcná pasivní legitimace žalovaných č. 1) a č. 2) vychází primárně z ustanovení § 2933 OZ. Subsidiárně pak vychází žalobkyně z ustanovení § 2901 OZ. Přestože v řízení vyšlo najevo, že vlastníkem psa je výlučně , Jméno žalované A, mladší, pak i za této situace je pasivní legitimace obou žalovaných založena vychází z ustanovení § 2933 OZ je ta druhá, když žalovaní byli chovateli psa, respektive osobami, kterým byl pes svěřen, a takto odpovídají s žalovaným č. 3) společně a nerozdílně za ujmu způsobenou tímto zvířetem. Skutečnost, že žalovaní č. 1) a žalovaná č. 2) jsou osobami, kterým byl pes svěřen ve smyslu ustanovení § 2933 věty druhé OZ, dovozuje žalobkyně jednak už z toho, že žalovaný č. 1) a žalovaná č. 2) se sami považovali za vlastníky psa a takto vystupovali v komunikaci s žalobkyní i se soudem. Z provedeného dokazování vyplývá, že v rámci veškeré předžalobní komunikace se žalovaný č. 1 a žalovaná č. 2 vždy výslovně uváděli, že se jedná o jejich psa, nikdy ani v jediném případě neuvedli, že by vlastníkem psa měl být jejich syn, žalovaný č. 3). Žalovaný č. 1) a žalovaná č. 2) nabízeli žalobkyni peněžitou náhradu nejprve 50 000 Kč a poté 15 000 Kč. Předžalobní výzva ze dne 5. 10. 2024 mimo jiné obsahovala i odkaz na ustanovení § 2933 OZ s výslovným zdůrazněním, že s žalovanými je komunikováno z toho důvodu, že jsou i žalobkyní považováni za vlastníky psa. Ve vyjádření žalovaných ze dne 19. 10. 2024, kterým reaguje na předžalobní výzvu, žalovaní i tak znovu výslovně uvedli, že se jednalo o jejich psa, a to přímo v těle textu tohoto vyjádření. Navíc v textu ještě připojili přílohu, ve které je žalovaný č. 1) označen za majitele feny. Pokud toto výslovné označení za majitele feny kopírovali z dokumentace zasílané jim dříve žalobkyní, pak jedinou rozumnou adekvátní reakcí žalovaných měla být replika, ve které by tvrdili, respektive uvedli na pravou míru, že oni majiteli psa nejsou, nýbrž že majitelem (vlastníkem) psa je jejich syn , jméno FO, , což však neučinili, namísto toho ještě i v žalobní replice ze dne 10. 6. 2024, zpracované jejich právní zástupkyní, v odst. 4 uvedli, že sporují, že ke zranění došlo jednáním jejich psa. Dokonce i soudem bylo na základě tohoto konstatováno, že soud otázku vlastnictví předmětného psa má za prokázanou, když z dosud provedený listinných důkazů, a to vyjádření žalovaného č. 1) jednoznačně vyplývá, že sám sebe označoval za vlastníka dotyčného psa. V řízení změnu svého postoje spočívající v tom, že vlastníkem psa měl být jejich syn, tedy žalovaný č. 3), odůvodnili v podstatě všichni žalovaní tím, že vlastnictví psa nevnímali jako důležité téma. Žalovaní v rámci svých přednesů a podání adresovaných soudu dokonce uváděli, že žalobkyně měla vědět, že okolo jejich domu nemá jezdit, když vidí otevřená vrata, a to právě z toho důvodu, že by jejich pes mohl vyběhnout. O rizikovém chování dobrmana měli žalovaní velmi dobré povědomí. To, že pes byl svěřen žalovanému č. 1) a žalované č. 2) na základě konkludentní dohody mezi žalovaným č. 1), žalovaným č. 2) a jejich synem, žalovaným č. 3), vyplývá i z toho, že žalovaný č. 1) v rámci svých vyjádření před soudem jednak výslovně uvedl, že psa považoval za společného, že to byl rodinný pes nebo že ho brali jako domácího psa. Podstatné je, že žalovaný č. 1) v rámci své výpovědi výslovně uvedl, že se o psa starali v týdnu a že syn (, Jméno žalované A, mladší) si ho bral na venčení v sobotu a neděli, vzal ho třeba na kolo se proběhnout. Žalovaný č. 3 v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že ze zhruba 40 případů, kdy se se psem šlo k veterinářce, tak asi v 10 případech s ním šel žalovaný č. 1), což v podstatě potvrdila v rámci svědecké výpovědi i sama veterinářka , tituly před jménem, , jméno FO, . To, že se jednalo o rodinného psa, potvrdil i žalovaný č. 3), když vypovídal v postavení svědka a když výslovně uvedl, že to brali tak, že ten pes je rodinný, ale pak vlastně řekl, že toho psa pořizovala, a doplnil, že pokud mluvil o tom psovi jako o rodinném psovi, tak neví, jak by to dále, blíže charakterizoval, ale prostě že ten pes tam žil s nimi se všemi. Poměrně zásadním momentem je skutečnost, že i v době zhoršujícího se , podezřelý výraz, stavu psa se o něj starali žalovaný č. 1) a žalovaná č. 2), když psa vezli k veterinářce a kdy bylo přikročeno k utracení. Žalovaný č. 3) v tu dobu byl na dovolené na Moravě. Ohledně samotné škodní události žalovaný č. 1) popisoval i například to, že pes tehdy vyběhl z toho důvodu, že neměl rád psa paní žalobkyně. Tehdy byla otevřená vrátka. Žalovaný ta vrátka nezavřel z důvodu, že to bylo pouze na chvíli, aby se rozloučil se synovcem. Žalobkyně shrnuje, že pasivní legitimace žalovaného č. 1) a žalované č. 2) je dána podle ustanovení § 2933 věty druhé OZ, když žalovaný č. 1) a žalovaná č. 2) byly osobami, kterým byl pes svěřen i v inkriminovaný den škodní události, a to na základě zaběhlého a zažitého režimu, který by bylo možné označit i jako režim „společné péče o rodinného psa“. Režim péče o psa byl nastaven tak, že když byl žalovaný č. 3) v práci, zajišťovali veškerou péči okolo psa žalovaní. Dokonce péči o psa zajišťovali i v situacích, kdy žalovaný č. 1) zřejmě v práci ani nebýval, žalovaný č. 3 v rámci své výpovědi například výslovně uvedl, že rodiče byli zvyklí sami od sebe psa ráno venčit, nemusel jim nic doporučovat nebo nařizovat. Skutečnost, že žalovaní pečovali o psa a byli tedy jeho chovateli ve smyslu citovaného zákonného ustanovení, potvrzuje i průběh událostí v inkriminovaný den, kdy došlo k pádu žalobkyně z kola. Žalovaný č. 3) byl ten den ještě v práci. Pes měl volný pohyb na společném dvoře domu č.p. 32 a č.p. 23 a byl to žalovaný č. 1), kdo stál u otevřených vrat na tento dvůr a loučil se s návštěvou (svědek , jméno FO, a jeho matka). Namísto toho, aby žalovaný 1 dal pozor na to, aby volně se pohybující pes na dvoře objektu nevyběhl, nechal volně otevřená vrata a věnoval se odjíždějící návštěvě. Žalovaný č. 1) si tak počínal přesto, že dobře věděl, že pes vybíhá za zvířaty, což vyplývá z předžalobní komunikace žalovaného č. 1) se žalobkyní i z výpovědi samotného žalovaného č. 1). Žalobkyně uzavírá, že odpovědnost lze přičítat i žalované č. 2, která v tu chvíli sice nebyla přímo u branky, ale někdy uvnitř baráku, jak uvedl svědek , jméno FO, , ale pečovala společně se žalovaným č. 1) o psa v režimu konkludentní dohody a péče o společného rodinného psa a v inkriminovaný čas škodní události byla doma. I pokud by soud nakonec přes shora uvedené seznal, že odpovědnost žalovaného č. 1 a žalované č. 2 není dána podle ustanovení § 2933 věty druhé OZ jakožto osob chovatelů zvířete nebo osob, kterým byl pes svěřen, pak přesto budou žalovaní č. 1) a č. 2) a zejména žalovaný č. 1) odpovědnými za porušení (obecné zákonné) povinnosti zakročit na ochranu jiného podle § 2901 OZ. Žalobkyně odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu rozsudkem č.j. , spisová značka, ze dne 18. 12. 2019. Komentářová literatura k vymezení povahy poměru mezi osobami upřesňuje, že může však jít i o poměr faktický, vyplývající z konkrétní situace (poměr osoby, která hlídá cizí dítě, k tomuto dítěti, poměru účastníků expedice založené jejich vzájemnou důvěrou a potřebou se na sebe spolehnout a podobně). Z uvedeného lze dovodit, že žalovaný č. 1) a žalovaná č. 2) měli faktický poměr k psovi a měli moc a vliv na jeho pohyb i zajištění v době škodní události, kdy se pes pohyboval na společném dvorku na volno přesně tak, jak byli všichni žalovaní do té doby zvyklí. Jinými slovy žalovaný č. 1) a žalovaná č. 2) věděli, že mají na dvorku nezajištěného psa, který vybíhá za zvířaty, přesto si nepočínali tak, aby psovi zamezili ve vyběhnutí na ulici, kde nakonec způsobil pád žalobkyně z kola, nezakročili a neodvrátili zjevně hrozící újmu. Závěrem žalobkyně uvádí, že s ohledem na výše uvedené odpovídají za újmu způsobenou žalobkyni všichni 3 žalovaní společně a nerozdílně.

16. Z informace na č. l. 8 vyplývá, že žalovaný č. 1) , Jméno žalované A, a žalovaná č. 2) , Jméno žalované B, jsou vlastníky, a to ve společném jmění manželů, pozemku parc. č. St. 53/1 v katastrálním území , adresa, , na kterém stojí budova s číslem popisným , adresa, (rodinný dům).

17. Z propouštěcí zprávy na č. l. 9 vyplývá, že dne 28. 4. 2021 byla přijata žalobkyně , Jméno žalobkyně, na oddělení úrazové a plastické chirurgie Nemocnice České Budějovice, a to k operačnímu řešení nitrokloubní zlomeniny distálního humeru vlevo s tím, že téhož dne byla sražena z kola, přičemž od té doby má bolesti levého lokte a trochu levého boku a kyčle.

18. Z operačního protokolu na č. l. 10 bylo zjištěno, že žalobkyně , Jméno žalobkyně, byla dne 29. 4. 2021 od 13:15 do 16:00 hodin operována na levém lokti na oddělení úrazové a plastické chirurgie Nemocnice České Budějovice.

19. Z ambulantních zpráv na č. l. 10 – 13 vyplývá, že ve dnech 20. 5. 2021, 10. 6. 2021, 15. 7. 2021, 11. 11. 2021 a 5. 5. 2022 byla v traumatologické ambulanci Nemocnice České Budějovice provedena kontrolní vyšetření žalobkyně , Jméno žalobkyně, , dále že dne 20. 7. 2021 byla tamtéž provedena extrakce mig. Šroubu.

20. Z fotografií na č. l. 14 – 15 byly zjištěny podlitiny na levém boku a levé ruce.

21. Ze znaleckého posudku číslo 795/29/23 na č. l. 16 – 23 bylo zjištěno, že soudní znalec , právnická osoba, , jméno FO, v souvislosti s úrazem žalobkyně ze dne 28. 4. 2021 vyčíslil výši bolestného po zaokrouhlení částkou 73 892 Kč (207,65 bodů x 356,11 Kč) a výši ztížení společenského uplatnění částkou 294 253 Kč, avšak vzhledem k věku žalobkyně modifikováno koeficientem 80 % na částku 235 403 Kč.

22. Z čestného prohlášení žalobkyně na č. l. 24 vyplývá, že žalobkyně prohlásila, že po úrazu ze dne 28. 4. 2021, kdy byla sražena z jízdního kola psem pana , jméno FO, , byla hospitalizována a byl jí operován levý loket, načež marodila více než jeden rok do 5. 5. 2022, má trvalé následky, omezenou hybnost, nemá žádné úrazové pojištění, a proto požaduje po panu , jméno FO, finanční odškodnění. V závěru je připojena poznámka o tom, že jeden výtisk převzala dne 5. 6. 2022 paní , jméno FO, .

23. Z reakce na požadované odškodnění za úraz ze dne 9. 12. 2022 na č. l. 25 vyplývá, že žalovaný č. 1) , Jméno žalované A, žalobkyni sděluje, že před jejím odjezdem již měl otevřená vrata a stál na silnici se svými příbuznými, takže bylo z této situace patrné, že jeho fena může vyběhnout ze vrat za jejím psem. Dále uvedl, že lidí si jeho fena nevšímá, a proto kdyby žalobkyně jela bez volně běžícího psa, nevyběhla by. Žalovaný č. 1) dále uvedl, že zavinění ze strany žalobkyně bylo větší, neboť viděla, že byl na silnici a že by mohla být vrata otevřená, přesto jela na kole s košíkem na řídítkách a vedle kola běžel nezajištěný pes, ačkoliv věděla, jak jeho fena reaguje na jiná zvířata, přičemž je nutné vzít v úvahu také věk žalobkyně. Dále žalovaný č. 1) uvedl, že jeho vina byla jen v situaci, že na pozemku neměl zajištěnou fenu, která je klidná a neútočná, pouze vybíhá za zvířaty. Závěrem žalovaný č. 1) dodává, že je ochotný se na nákladech, které žalobkyně doloží a které nebudou přesahovat částku 66 410 Kč, podílet maximálně částkou ve výši 15 000 Kč, kdy svoje zavinění na celé události a sní pojených nákladech vnímá na cca 20 až 25 %.

24. Z výzvy k úhradě škody ze dne 22. 8. 2022 na č. l. 26 vyplývá, že žalobkyně v souvislosti se svým zraněním, ke kterému došlo dne 28. 4. 2021 v 16:30 hodin před domem , Anonymizováno, v obci , adresa, , okres , Jméno advokáta, , tak, že fena dobrmana ve vlastnictví pana , jméno FO, vyrazila z nezajištěného pozemku skrze otevřená dvířka na ulici v době, kdy tudy žalobkyně projížděla na kole, a vrazila jí z levé strany do předního kola, vyzývá žalovaného č. 1) k úhradě částky 66 410 Kč, z toho částku 62 500 Kč na bolestném a zbývající částku 3 110 Kč za použití rodinného motorového vozidla k jízdám na kontroly do Nemocnice České Budějovice, a to ve dnech 3. 5. 2021, 10. 5. 2021, 14. 5. 2021, 20. 5. 2021, 6. 6. 2021, 15. 7. 2021, 11. 11. 2021 a 5. 5. 2022.

25. Z předžalobních výzev k plnění ze dne 5. 10. 2023 na č. l. 27 – 30 a rovněž na č. l. 31 – 34 vyplývá, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného č. 1) , jméno FO, a žalovanou č. 2) , Jméno žalované B, k zaplacení částky 324 295 Kč, z toho 73 892 Kč na bolestném, 235 403 Kč za ztížení společenského uplatnění (modifikováno koeficientem 80 % z původní částky 294 253 Kč) a 15 000 Kč na náhradu nákladů na vypracování znaleckého posudku, přičemž právní zástupce žalobkyně žalované č. 1) a č. 2) ve výzvách upozornil, že žalobkyně má za to, že za vzniklou újmu odpovídá s manželkou společně a nerozdílně, když vlastníky zmiňovaného psa jsou jakožto manželé oba dva. Zároveň právní zástupce žalobkyně vyzval k úhradě částky 14 520 Kč na náhradě nákladů za právní zastoupení.

26. Z vyjádření žalovaných ze dne 19. 10. 2023 k předžalobní výzvě na č. l. 35 bylo zjištěno, že žalovaní sdělují, že dne 28. 4. 2021 (nikoliv v 16:30 hodin, ale v 15:30 hodin) skutečně došlo k pádu žalobkyně z kola, avšak nikoliv nárazem jejich psa, ale protože nezvládla jízdu a spadla, když v okamžiku, kdy za jejím psem vyběhl jejich pes, zazmatkovala, protože se přirozeně lekla toho, že dojde ke střetu obou psů. Ve chvíli, kdy žalobkyně spadla z kola, byli oba psi minimálně 5 metrů od ní. Nenacházela se však na komunikaci, ale na vedlejším travním pruhu, který jízdu ztěžoval, a protože měla na řídítkách proutěný košík, jízdu na kole nezvládla a spadla. Lékařskou zprávu nepředložila a ani nenahlásila, že došlo k úrazu cizím zaviněním. Pokud by došlo k úrazu tak, jak žalobkyně uvádí, určitě by ihned celou věc ohlásila na Obvodní oddělení policie v , adresa, . Až po roce a čtvrt, tedy 3. 6. 2022, za nimi žalobkyně přišla, že po nich chce odškodné za úraz, který způsobil jejich pes. V závěru je připojena poznámka „Přílohy č. 1 a č. 2“.

27. Z údaje o majiteli feny na č. l. 36 bylo zjištěno, že je označeno jako příloha č. 3 a o majiteli feny je zde uvedeno, že se jedná o , jméno FO, , nar. , Datum narození žalované A, , trvale bytem , adresa, , , adresa, , telefon , tel. číslo, . Dále je zde uvedeno, že hospitalizace v Nemocnici v Českých Budějovicích proběhla od 28. 4. do 1. 5. 2021 a že kontroly v Nemocnici České Budějovice proběhly ve dnech 3. 5., 10. 5., 14. 5., 20. 5., 6. 6., 15. 7., 11. 11. 2021 a 5. 5. 2022.

28. Ze zprávy o rehabilitační léčbě na č. l. 36 vyplývá, že je označena jako příloha č. ez dalšího upřesnění a že rehabilitační léčba žalobkyně probíhala od 15. 6. 2021 do 12. 7. 2021, od 17. 8. 2021 do 6. 9. 2021 a od 30. 9. 2021 do 10. 12. 2021.

29. Z vrácené zásilky na č. l. 37 vyplývá, že dne 19. 10. 2023 byla odeslána odesilatelem , Jméno žalované A, adresátu NS & , právnická osoba, .

30. Z podací stvrzenky na č. l. 38 vyplývá, že dne 5. 10. 2023 byla právním zástupcem žalobkyně žalovaným č. 1) , jméno FO, a č. 2) , Jméno žalované B, zaslány doporučené zásilky.

31. Z detailních informací k zásilkám na č. l. 39 – 40 vyplývá, že dne 9. 10. 2023 byly obě zásilky dodány.

32. Z vyúčtování znalečného na č. l. 41 vyplývá výše znalečného 15 000 Kč za vypracování znaleckého posudku č. 795/29/23.

33. Z protokolu o ústním jednání na č. l. 56 – 58 vyplývá, že před správním orgánem vypověděla, že na konci června 2022 řekla , jméno FO, , že na každou svini se vaří voda, což myslela tak, že jim pošel ten pes. Tehdy se , jméno FO, na konci vsi, kdy u něj zastavila, zeptala, jak to budou řešit dál, že na to jí odpověděl něco v tom smyslu, že jí nic nedá, načež mu odpověděla, že to budou řešit dál a dále že na každého dojde, že na každou svini se vaří voda.

34. Z fotografií na č. l. 62 – 66 vyplývá situace na místní komunikaci před stavbou , Anonymizováno, ve , adresa, a rovněž jízdní kolo žalobkyně.

35. Ze záznamu o podání vysvětlení na č. l. 82 – 83 a rovněž na č. l. 96 – 98 bylo zjištěno, že jím byla zachycena podání vysvětlení žalobkyně a žalovaného č. 1) a že žalovaný č. 1) uvedl, že samotný pád žalobkyně z kola neviděl, ale slyšel a když se otočil, tak viděl žalobkyně, jak leží s kolem padlá na silnici na levém boku a psi byli od ní asi 3 metry ve směru zpět.

36. Z výpisu ze zdravotní dokumentace žalobkyně na č. l. 84 vyplývá, s čím se žalobkyně v minulosti léčila, z jakého důvodu podstoupila operační zákrok a jakými zdravotními potížemi kdy trpěla. Bylo zjištěno, že s levou rukou se neléčila, žádné zdravotní potíže s ní dosud neměla a že levou ruku operovánu dosud neměla.

37. Z ambulantních zpráv žalobkyně na č. l. 85 – 87 vyplývají záznamy o provedené operaci levého kolene ze dne 18. 6. 2015 a o následné rekonvalescenci.

38. Ze sdělení na č. l. 93 bylo zjištěno, že Obec , adresa, sděluje žalovanému č. 1) na jeho žádost ohledně žalobkyně, že údaje o platu není zaměstnavatel bez souhlasu zaměstnance oprávněn sdělovat, neboť se jedná o chráněný osobní údaj fyzické osoby.

39. Z vyjádření na č. l. 94 vyplývá zdravotní stav feny dobrmana , jméno FO, , u které byla v březnu 2021 provedeno rentgenologické vyšetření páteře pro podezření na , Anonymizováno, syndrom (bolestivá krční páteř, ataxie) a byla zahájena léčba. , jméno FO, byla dle veterinářky bázlivá, bez známek agresivity, socializovaná a reagující na povely chovatele i v ošetřovně.

40. Z potvrzení na č. l. 101 vyplývá, že v evidenci psů pro obec , adresa, , část , adresa, , , Anonymizováno, bylo evidováno plemeno dobrman s číslem známky 132 pro držitele , Jméno žalované A, .

41. Z přiznání k poplatku ze psů na č. l. 102 bylo zjištěno, že za fenu s číslem známky 132 hradil poplatek , Jméno žalované A, , přičemž pes byl přihlášený na adrese , adresa, , část , adresa, .

42. Z výpovědi svědka , jméno FO, vyplývá, že je synem žalobkyně a do doby matčina úrazu byli oba žalovaní jeho přáteli. Tehdy byl v práci, přišel asi kolem půl čtvrté nebo ve čtyři hodiny odpoledne. Tehdy ještě žil otec, který na něj zazvonil. Bydlí ve stejné vsi. Otec mu tehdy řekl, že matku shodil pes , jméno FO, , že je nějaká dobitá. Svědek tedy šel domů za matkou, vzal auto a odvezl ji do Nemocnice v Budějovicích. Matka mu tehdy po cestě do Budějovic řekla, jak se to stalo, že , jméno FO, slavil narozeniny, měl tam nějaké příbuzné na ulici, zapomněl za sebou zavřít vrata, utekl mu pes, skočil na ni z boku a shodil ji z kola. Matka mu tehdy řekla, že jela na kole ve směru od jejich domu ke Starýmu, což je rybník. Tehdy mu matka řekla, že jela po asfaltu, je tam udělaná nová asfaltka. Jinudy se tam ani jet nedá, i když je tam pruh trávy, ale jsou tam sloupy a osvětlení, tudy se jet nedá. Nepamatuje si to tak, je to 3,5 roku, ale tehdy asi jela matka za sestrou, která tam má u Starýho rybníku zahradu, asi jela za ní. Není mu známo, že by tehdy něco vezla na kole., akorát s sebou měla psa. Ten pes vždycky běhal třeba 10 metrů před ní a ona za ním jela na kole. Pokud jde o psa , jméno FO, , tak je mu známo, že to dělal, že vybíhal za zvířaty. Je to bojové plemeno, ale žádný výcvik nikdy neměl. Pokud jde o nějaké dřívější události, tak ten pes , jméno FO, nikdy nevybíhal, ale pokud šlo třeba o kočky, tak to ano, to dávil. Když tehdy přišel pro matku domů, aby ji odvezl do nemocnice, tak tam už nikdo nebyl, jen otec. Matka mu tehdy řekla, že ten pes , jméno FO, na ní skočil vlastně z levého boku, tedy v tom směru, jak vyběhl z těch vrat, tak přímo běžel k ní. Dále mu matka tehdy řekla, že spadla na levou stranu. Jako kdyby ji ten pes podrazil. Spadla na asfaltový povrch. Po tom úrazu už matka neuveze kolečko, neunese uhlák s dřívím, neunese nic. , právnická osoba, nejezdí, ale jednou to zkoušela, nicméně s tou rukou jí to nešlo. Než se to stalo, tak auto řídila, od té doby ne. Jednou o tom mluvil s panem , jméno FO, , když ho potkal, říkal mu, že by od něj bylo aspoň slušné, aby se zastavil, nebo se zeptal, jak to s matkou dopadlo, jak se jí daří, případně se jí omluvil, ale nic takového se nestalo. O případném odškodnění matky s panem , jméno FO, nikdy nemluvil. Matka mu tehdy říkala, že tam u toho byl synovec pana , jméno FO, a že tam s tím synovcem byla také nějaká žena. Synovec pana , jméno FO, tehdy odvedl matku domu, ale to kolo ne, kolo snad později přivedl pan , jméno FO, . Nikdo na něm od té doby nejezdí, ale pořád to kolo mají. Vezl matku do nemocnice asi dvakrát nebo třikrát, ale většinou vozila matku k lékaři sestra a párkrát také táta, když ještě žil. Svědek sám ji vezl asi dvakrát nebo třikrát. Otec zemřel asi před rokem, 8. října. Od doby, co zemřel otec, tak s matkou bydlí jeho sestra, která jí pomáhá s tím, co matka nemůže. Pokud jde o dřívější stav matky, tak byl dobrý, je taková čilá na svůj věk, ale naříkala s koleny, tak jí doktor doporučil, ať jezdí na kole, aby se jí kolena prokrvovala, tak na něm jezdila, ale kromě těch kolen se s ničím jiným asi neléčila. Neví, co k té věci tvrdí žalovaní. Slyšel, že se do toho vložila nějaká paní , jméno FO, , takže koluje leccos, ale přesně neví. , jméno FO, je jedna sousedka ve vsi, která si hraje na právního zástupce, ale kterou tam nikdo nemusí. Snad měla panu , jméno FO, napovídat, že matka měla tehdy nějaký proutěný košík na řídítkách, což vůbec nebyla pravda, matka měla na kole pouze drátěný košík z výroby, který tam je, jinak žádný proutěný košík neměla. Navíc paní , jméno FO, u toho ani nebyla přítomna a vůbec nic o tom neví.

43. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, vyplývá, že je dcerou žalobkyně. Se žalovanými až do té události vycházeli velmi dobře, zejména s paní , jméno FO, , neboť je rodačka ve vsi stejně jako svědkyně. Když se to stalo, tak byla v , adresa, , volala jí matka, celá ubrečená, říkala, že jí srazil , jméno FO, pes, když jela na kole, že je celá potlučená. Ptala se jí, co má dělat, jestli má přijet, anebo jí říkala, aby si zavolala záchranku, ale matka jí řekla, že bratr už je doma z práce, takže bude rychlejší, když jí naloží a odveze autem do nemocnice. Matku si potom v nemocnici nechali, takže když se svědkyně vrátila z Týna, tak jí vezli do nemocnice nějaké věci. Bylo to ten samý den, co se to stalo, když vezli matce ty věci do nemocnice, krátce s ní ten den hovořila. Tehdy jí matka popsala, jak se to konkrétně stalo, že jela jako vždy na kole s Ťapkou, což je její pes, když přijela na úroveň stavení , jméno FO, , tak vyběhl ten jejich dobrman, narazil jí do kola, v důsledku toho spadla na levou stranu, na levou ruku. , jméno FO, by jí snad ani tehdy nepomohl, pomohl jí jeho synovec, který jí přivedl domů, pan , jméno FO, pak přivedl ten samý den matky kolo. Pes žalovaných vyběhl pravděpodobně za psem matky. Vědělo se o něm, že napadá zvířata, lidi ne. Ví o tom, že pes dávil třeba i vlastní kočky , jméno FO, , nebo i menší psy, byl nezvladatelný. Jinak ho měli zavřeného na dvoře, ale tehdy, jak tam něco slavili, tak zapomněli zavřít vrata a pes vyběhl. Pokud jde o jejich psa, tak ten byl v pořádku, tomu se nic nestalo, svědkyně vůbec neví, jestli tam došlo mezi těmi psy k nějaké potyčce. Matka tehdy jela jakoby z domova směrem ven z vesnice. Kdyby si představila dům , jméno FO, , tak k tomu sražení z toho kola došlo na té protější straně od domu , jméno FO, . Matka jela tehdy po pravé straně a spadla na asfaltový povrch, je tam asfaltová silnice už léta. Je tam sice pruh trávy po pravé straně, ale po tom se nejezdí a ani nechodí. Není jí známo, že by matka tehdy něco na tom kole vezla. Má za to, že nevezla vůbec nic. Pravdou je, že tam má košík, ale to je malý košíček, který je tam přidělaný napevno. Pokud jde o účel té cesty, tak matka měla doporučeno od lékaře, aby na kole jezdila, ale protože se bála jezdit po hlavní silnici, tak jezdila tímto směrem ven z vesnice, kde žádný provoz nebyl, aby se projela. Pak trvalo určitě tak půl roku, než se zdravotní stav matky trochu ustálil. Matka musela jezdit k lékaři na kontroly, střídali se, ale když to bylo do Budějovic, tak jí vezla. Pokud jde o zdravotní omezení po úrazu, tak matka už nemá v ruce takovou sílu jako dřív, už tu ruku tak nenatáhne jako dřív, v té ruce zůstala dlaha, bohužel tou rehabilitací se nepodařilo funkci a sílu úplně obnovit. Matka už tu ruku také tolik nezvedne. Pokud jde o nějaké těžší věci, které by ještě ve svém věku mohla zvednout, tak to už s ní nezvedne. Matka přestala řídit auto, přestala jezdit na kole. Jednou zkusila jezdit na kole, a to právě kvůli doporučení pana ortopeda na ta kolena, ale zjistila, že si vůbec není jistá a bojí se, takže od té doby nejezdí. Do té doby vozidlo řídila, ale od té doby, protože třeba cítí i změny počasí, občas má nějaké bolesti, když je změna počasí, stejně tak cítí ten levý bok, na který padla, takže radši z důvodu bezpečnosti neřídí. Pokud jde o soběstačnost, tak taková ta osobní hygiena a ty základní práce už zvládá, ale těžší věci ne. Stejně tak, když se oblékala, tak jí občas pomáhali. Pak si to musela vlastně předělat na druhou stranu, aby začínala na druhé straně, potom jí to šlo lépe. Nyní bydlí u matky. Po tom úrazu se nastěhovala k matce domů, aby se o ní starala. Starala se o ní hlavně po pracovní době, když se vrátila z práce, jinak se také v péči o matku staral bratr, který bydlí naproti. Tehdy ještě bydlel doma otec, který pak ale onemocněl, nechali si ho doma, aby zemřel doma. Po úmrtí otce zůstala bydlet u matky. Zůstala tam hlavně z toho důvodu, aby pomáhala matce. Teď se blíží topná sezóna, takže sekají dřevo a nosí uhlí, to by matka vůbec nezvládala. Kousek od bydliště matky si staví dům, ale počítá s tím, že tam matku nebudou s bratrem moc nechat samotnou, že se tam budou muset v její péči střídat. Osobně tu záležitost s , jméno FO, neřešila. Co matka vyprávěla, tak ten dobrman jí měl vrazit do jejího předního kola, když přijela na úroveň těch vrat. U těch vrat byla otevřená pouze malá vrátka. Matka nejezdila s bezpečnostní přilbou. Byla zdráva a zvládala spoustu práce navzdory svému věku, který tehdy v době úrazu byl 80 let. Je jí známo, že bylo vedeno přestupkové řízení, že to bylo proti její matce, že tehdy to měl snad iniciovat pan , jméno FO, , že snad matka měla prohlásit, že na každou svini se vaří voda, že pan , jméno FO, si to vztáhl na sebe a volal snad kvůli tomu i policii. Časově to nedokáže zařadit, nepamatuje si, kdy se to stalo, mělo se to stát někde u zahrady pana , jméno FO, , ale jinak další bližší okolnosti jí známy nejsou. Je jí známo, že tam matka byla dvakrát, ale neví, jestli se jednalo o dva samostatné přestupky, anebo šlo o jedno řízení. Pokud jde o stanovisko žalovaných, tak je jí známo, že , jméno FO, , respektive spíše pan , jméno FO, tvrdí absolutní nesmysly, jako že matka měla jet na kole po trávě, že měla vézt nějaký košík, že se měla chytit nějakého plotu. Nejvíc jí ale zarazilo to, že pan , jméno FO, úplně otočil. Na začátku, když se to stalo, tak vše uznával, když se potom ale začalo jednat o více peněz, tak úplně otočil. Dokonce i paní , jméno FO, byla za matkou, ptala se, jestli by jí nestačilo 50 000, matka s tím souhlasila, protože měli mezi sebou dobré vztahy. , jméno FO, řekla, že to projedná s panem , jméno FO, , ale ten s tím nesouhlasil, takže z toho nakonec sešlo. Jednou byla osobně účastna toho, když šli s matkou a ještě s otcem za , jméno FO, , jednali tehdy o životní pojistce, kterou matka uzavřenou neměla. Tehdy mluvila s panem , jméno FO, přes okno, jinak nikdy o té záležitosti s , jméno FO, sama nemluvila. Je jí známo z jednání přestupkové komise, že tam někde v těch výpovědích pana , jméno FO, četla, že to zavinění snad zčásti uznává, ale asi snad jenom 20 nebo 30 % a že je ochotný zaplatit matce asi 15 000 nebo kolik. Jednou u toho byla přítomna, když tam matku vezla, tedy u té přestupkové komise. Nejdřív ji tam nechtěli pustit, ale nakonec ji tam pustili, byla tam pouze jako přítomná osoba, vůbec do toho nezasahovala. Pokud jde o to, že tehdy se u přestupkové komise mělo projednávat i to, že matka se měla přestupku dopustit, když slezla z kola, tak skutečně neví, kdy přesně matka zkoušela jezdit na kole po úrazu, jestli to bylo tehdy, nebo jindy, to neví, ale matka jí řekla, že to bylo pouze jednou a že zjistila, že to nejde. Předmětné kolo mají pořád doma u matky, je zaparkované ve stodole a nikdo na něm od té doby nejezdí. Není si vědoma, že by kolo mělo nějaké poškození v důsledku nárazu psa, je asi normálně provozuschopné.

44. Z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že pan , jméno FO, je jeho strýc. Tehdy u toho úrazu žalobkyně byl osobně přítomen, když byl na návštěvě u svého strýce, který měl narozeniny. Alkohol nepil, protože řídil. Pokud jde o strýce, tak si nevzpomíná, jestli pil alkohol, možná měl pivo. Tehdy tam s ním ještě byla jeho matka, kterou vezl autem. , jméno FO, žalobkyni viděl až na zemi, a to ve chvíli, kdy se sám nacházel venku před domem. Tehdy s ním byla matka, která v té době už seděla v autě vedle něj. Už měl auto nastartované, takže asi seděl také v autě, ale ještě se bavil se strýcem. Už si přesně nepamatuje, kde tehdy parkoval, nevzpomíná si, kde byl v době, když viděl paní žalobkyni ležet na zemi. Vzpomíná si pouze na to, že mu strýc říkal, že soused nemá rád, když mu někdo parkuje na trávě, takže neví, jestli z té trávy popojel, nebo jestli už tehdy jako by vyjížděl a byl připravený odjet. Měl jet do práce, takže docela spěchal. Pokud jde o směr, kterým odjížděl od strýce, nebo měl odjíždět, tak když by si představil, že vyjíždí přední částí vozidla z vrat ze dvora od strýce, tak by potom odbočil na té komunikaci doprava a odjel by z vesnice. Na obou stranách té komunikace je travní povrch. Jezdí za strýcem asi tak jednou nebo dvakrát do roka. Když tam přijede a má strýc volno před vraty, tak parkuje před vraty. Buď k nim zajede přední částí, anebo zadní částí zacouvá k vratům. Bokem k nim neparkuje nikdy. Už si to právě nepamatuje, jak parkoval tehdy. Neví přesně, kde tehdy paní žalobkyně ležela, tedy z pohledu stavení strýce, ale každopádně to měl k ní pouze pár kroků, jestli udělal pět kroků a pomohl jí se zvednout. Má za to, že žalobkyně tehdy ležela na asfaltu. Žalobkyně tehdy s sebou měla jízdní kolo, které z ní strýc sundaval, a pak ji společně zvedali. , jméno FO, žalobkyně se tehdy zeptal, jestli chce odvézt do nemocnice, ona řekla, že ne, že bydlí tady kousek, tak ji odvedl domů. Strýc asi vedl to kolo. Už si to přesně nepamatuje, ale ví, že odváděl paní a že strýc mu ukazoval, že bydlí kousek. Neví, z jakého důvodu paní žalobkyně upadla, viděl ji až na zemi. Nevzpomíná si, jestli paní žalobkyně tehdy vezla něco na tom kole. Neví, co by měla s sebou paní žalobkyně mít, na co se soud dotazuje, ale byli tam dva psi, jeden strýcovo dobrman a druhý byl malý, asi té paní. , jméno FO, , jestli tehdy, když doprovázel paní žalobkyni domů, jestli ten malý pes šel s nimi. Dobrman se tehdy rozběhl za tím malým psem a běželi jakoby dál ze vsi. , jméno FO, tehdy ležela na tom asfaltu hned u krajnice. Nevzpomíná si, na jakou stranu žalobkyně spadla. Má za to, že spadla asi na levou stranu, ale lhal by, kdyby něco tvrdil, nevzpomíná si. Nevzpomíná si, že by se tehdy bavili o tom, proč spadla z kola. Tehdy se bavili o tom, jestli by ji odvezl do nemocnice, ale paní říkala, že zavolá dceři. Když šel zpátky od bydliště žalobkyně k autu, tak jeho strýc šel asi s ním, protože jí tam ještě dával to kolo. Akorát se loučil, byl už na odjezdu. Matka seděla v autě, a to po celou dobu, než se vrátil od bydliště paní žalobkyně, tak jeho matka seděla v autě. Jeho matka se jmenuje , jméno FO, , je ročník narození 1944, bydliště má na stejné adrese, tedy , adresa, . Svědek byl poté soudem vyzván, aby popsal, jak přesně stál tehdy zaparkovaný s vozidlem, a to na fotografii založené na č. l.

62. Svědek popsal, že nejprve s vozidlem parkoval na té trávě jakoby bočně, ale pak, jak už byl na odjezdu, tak popojel směrem k vratům po směru jízdy, přičemž jeho strýc tehdy stál v otevřených vrátkách, ale neměl otevřená celá ta velká vrata. Svědek seděl v autě, vedle něj seděla jeho matka, měli tehdy stažené okénko u matky, takže svědek si povídal se strýcem přes stažené okénko u matky. Jeho matka se nejspíš také tehdy dívala směrem ke strýcovi k těm vrátkům. Pokud jde o žalobkyni, tak ta musela padnout někde na úrovni jeho auta, protože když vystoupil, tak to k ní měl pár kroků. Tehdy ho vlastně na to upozornil jeho strýc, že řekl, že paní padla. V té době ještě vůbec ty psy vůbec neregistroval, zaregistroval až později, že ti dva psi běželi jako směrem pryč dál ve směru, kudy jela paní. , jméno FO, potom odvolal svého psa, ale co bylo s tím druhým psem, to neví. Tehdy tam nikdo další už před vraty nebyl. Na té oslavě byla ještě teta, ale ta odjela spolu se sestřenicí asi čtvrt hodiny před nimi, takže ty dvě odjely ještě dřív, než se to paní žalobkyni stalo. , jméno FO, tam tehdy nebyla, ta byla někde uvnitř baráku. Jinak se tam nikdo na to místo, ani ze sousedů, neseběhl, když se to paní žalobkyni stalo. Kdyby mu to strýc neřekl, tak by ani ten pád žalobkyně neslyšel, měl už nastartováno. Neví, jestli své okénko měl vytažené nahoru. Žalobkyně tehdy říkala, že jí bolí ruka, proto se jí ptal na ten odvoz do nemocnice. , jméno FO, žalobkyni tehdy nevedl přímo až domů, ale jenom k vrátkům na dvůr. Nikoho tam od nich neviděl. Neví, jak se ten pes strýce chová k jiným zvířatům, jezdí za strýcem tak dvakrát, třikrát do roka. Není mu známo nic o tom, že by ten dobrman jeho strýce napadal jiná zvířata, že by třeba i dávil kočky , jméno FO, , nic takového mu známo není. Neviděl nic takového, že by paní žalobkyně spadla ze svého kola v důsledku nárazu toho dobrmana do jejího kola. Sám si to nijak nevysvětloval, proč tehdy žalobkyně spadla v těch místech z jízdního kola. Pokud jde o to, zda mohl žalobkyni vidět spadnout strýc, tak svědek uvádí, že právě strýc ho na paní žalobkyni na zemi upozornil. Strýc k tomu, jak paní žalobkyně spadla, nic neříkal. Ty dva psy viděl, až když byli dál, asi tak 10 m od nich, tedy od místa pádu. , jméno FO, bylo tehdy na paní žalobkyni, ona vlastně jako by pořád seděla na tom kole. , jméno FO, žalobkyně si stěžovala na ruku a na loket, jinak na nic. Až na ten jeden případ nikdy neměl možnost pozorovat, jestli ten dobrman strýce poslouchá, anebo ne. Když za strýcem přijel, tak ten pes na něj nijak neskákal, nijak ho nenapadal. Když tehdy strýc toho dobrmana odvolal, když právě běžel s tím druhým psem po té ulici, tak ten dobrman ho poslechl a vrátil se. Tehdy mu strýc pomáhal paní žalobkyni zvedat, že napřed zvedl z ní to kolo a pak mu pomáhal zvedat přímo paní žalobkyni. Bylo to těžké, protože paní žalobkyně říkala, že za tu ruku jí brát nemají, že jí to bolí, tak ji museli zvedat jinak. Jinak si nevzpomíná, že by hovořili s paní žalobkyní o něčem jiném než o tom, jestli chce odvézt do nemocnice. , jméno FO, žalobkyně tehdy neměla bezpečnostní helmu. Od té doby paní žalobkyni neviděl. Když tehdy pomáhal paní žalobkyni jít domů, tak ji podpíral za tu zdravou ruku, a to asi někde v oblasti nad loktem a pod ramenem, prostě za paži. Možné to bylo, nemohl vědět, jestli by jí nepodpíral, jestli by nepadla. Nemohl vědět, jestli když spadla, tak jestli třeba nespadla na hlavu, jestli třeba pak neomdlí a nespadne.

45. Z výpovědi soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že na vypracovaném znaleckém posudku číslo 795/29/23 nemá, co by na něm opravil, doplnil nebo změnil. Pokud je ve znaleckém posudku uvedeno, že žalobkyně byla propuštěna do domácího léčení až dne 1. 8. 2021, ačkoliv žalobkyně sama uvádí, že byla propuštěna do domácího léčení asi 3 dny po provedené operaci, tak se jedná o písařskou chybu, nesprávně si to přepsal ze zdravotní dokumentace a pak se mu to přetáhlo i do dalších pasáží znaleckého posudku, nicméně to nemá žádný vliv na jeho znalecký závěr, výše stanoveného bolestného i výše stanoveného ztížení společenského uplatnění by byly zcela shodné, jak k ní dospěl ve znaleckém posudku, i kdyby vycházel z toho závěru, že byla propuštěna žalobkyně do domácího léčení po 3 dnech od operace. Před vypracováním znaleckého posudku měl možnost se seznámit se zdravotní dokumentací žalobkyně pouze v tom rozsahu, jak je uvedena v tom znaleckém posudku, nikoliv s kompletní zdravotní dokumentací. Z té částečné zdravotní dokumentace, kterou měl tehdy k dispozici, nezjistil, že by se na následcích toho úrazu u žalobkyně mohl podílet i její dřívější zdravotní stav před tím úrazem. V mezidobí po vypracování znaleckého posudku byl kontaktován právní zástupcem žalobkyně a je pravdou, že mu byla zaslána zbývající zdravotní dokumentace žalobkyně a že s touto zdravotní dokumentací měl možnost se před tímto výslechem seznámit, ale ani z této zbývající zdravotní dokumentace žalobkyně nezjistil nic, co by vypovídalo o tom, že by se na následcích toho úrazu u žalobkyně mohl podílet její dřívější zdravotní stav před tím úrazem. Pokud jde o věk žalobkyně, tak ty následky toho úrazu by mohly být naprosto shodné i u mladší osoby, otázkou potom je ale léčba a následná rehabilitace, neboť obecně platí, že mladší pacient samozřejmě rehabilituje snáze než starší pacient, ale nemusí to být také úplně pravidlem. Pokud jde o konkrétní případ žalobkyně a způsob rehabilitace, tak ta zlomenina, která se stala žalobkyni, tak patří k těm nejzávažnějším na skeletu člověka, potom ta následná léčba se může projevit buď úplným rozsahem pohybu toho kloubu, anebo naopak úplnou ztuhlostí toho lokte. Hodnotit vlastně stimul pacienta podle věku je v podstatě nemožné. Pokud jde o následky u paní žalobkyně, tak ze své praxe ví, že následky u paní žalobkyně jsou méně závažné, než obvykle u tohoto typu úrazu bývají. Závažnější následky u těchto úrazů bývají i u mladších pacientů nežli u paní žalobkyně. Pokud jde o nějaké činnosti, jako je třeba řízení osobního motorového vozidla, řízení jízdního kola, jízda s naplněným kolečkem, nebo práce na zahradě, tak je možné, že žalobkyně může být v důsledku toho úrazu v těchto činnostech limitována. Pokud jde o rozsah těch činností, tak je možné, že v nějakém omezeném rozsahu některé z těch činností nadále vykonávat může, ale vždy to záleží na způsobu adaptace toho pacienta na následky toho zranění. To je těžké hodnotit, některý pacient se adaptuje lépe a některý hůře. Prostě některý pacient je schopen se adaptovat tak, že tu činnost vykonává i navzdory nějakému stupni bolesti a navzdory nějakému omezenému stupni rozsahu pohybu. Lze jednoznačně určit, že výše bolestného a výše ztížení společenského uplatnění jsou zcela jednoznačně následkem pouze toho úrazu, který se paní žalobkyni stal, nikoliv ještě něčeho dalšího. , jméno FO, žalobkyni osobně vyšetřil, zjišťoval omezení hybnosti a rovněž sílu. Obojí se dá objektivně změřit měřítkem, o těchto veličinách by nemělo být žádných pochyb. Něco jiného je potom rozsah činností, které žalobkyně nemůže poté vykonávat, což je právě to, co zajímá metodiku, což může být subjektivně ovlivněno. Pokud se podíváme do metodiky, tak některé z těch činností lze objektivně posoudit, ale není jich mnoho. Pokud při hodnocení ztížení společenského uplatnění uváděl činnosti, které žalobkyně nadále nemůže vykonávat, tak musel vycházet ze subjektivního pocitu žalobkyně. Extrakce kanylového šroubu se provádí zcela běžně, neboť když dojde k zahojení kosti, tak ten šroub má tendenci cestovat ven. Pokud tedy dochází k extrakci toho kanylového šroubu, tak je to z důvodu, že tam prostě překáží a je to běžná věc. Pokud uvedl ve znaleckém posudku, že žalobkyně by nebyla schopná práce ve výšce nebo zvedání těžkých břemen, tak když tyto činnosti hodnotil, tak ještě nepřihlížel k věku žalobkyně, ten věk je potom hlediskem až v závěru, tam to zohledňoval. Pokud jde o další limity žalobkyně, třeba bolesti kolen, tak to zohledňoval, pokud by tomu tak nebylo, tak by nebyla hodnocena jedničkou, ale třeba trojkou. Pokud jde o věk žalobkyně a vážnost toho úrazu, tak samozřejmě věk mohl mít svůj vliv, pokud jde třeba o hledisko řídnutí kostí u starších osob, ale také nemuselo. Naopak si myslí, že v tomto případě neměl věk žalobkyně na rozsah zranění žádný vliv. Stejné zranění vídává ve své praxi i u dvacetiletých nebo třicetiletých pacientů. Pokud by si třeba žalobkyně zlomila krček, tak to ano, tam by věk mohl hrát roli, ale v tomto případě ne. Pokud jde o to, jestli mohl být zdravotní stav žalobkyně změněn při vyšetření znalcem i třeba v důsledku nějakého jiného úrazu nebo nějakých činností, které paní žalobkyně mohla vykonávat v mezidobí od toho úrazu do toho vyšetření, tak z dostupné zdravotní dokumentace nic takového nezjistil. Závěr znalce musí mít nějakou logiku, musí být opřen právě o to objektivní vyšetření, o tu zjištěnou hybnost a sílu. Mezi tím, co uvádí pacient, a tím, co právě zjistí lékař při tom vyšetření, tak musí být korelace. U žalobkyně to není tak, že by znalec dospěl k závěru, že je naprosto vyřazená z těch činností, neboť ona nebyla hodnocena stupněm čtyři, což právě odpovídá tomu stoprocentnímu vyřazení z těch činností, naopak byla hodnocena stupněm jedna, což je právě to nejmírnější. Tohle ta metodika hodnotí, to posuzuje. Pokud by tedy bylo zjištěno, že třeba paní žalobkyně některou z těch činností skutečně vykonává, tak by to nemělo žádný vliv na tu výši ztížení společenského uplatnění, neboť nebylo dospěno v závěru, že žalobkyně je naprosto zcela vyřazena z těch činností.

46. Z účastnické výpovědi žalobkyně vyplývá, že tehdy jela na kole a její pes běžel před ní po trávě na krajnici, asi 10 metrů před ní. Sama jela po asfaltu, neboť neměla žádný důvod jezdit po trávě, když tam měla pěkný asfalt. Byla tam otevřená dvířka, tak ta fena vyběhla, jako to dělávala, vrazila jí do kola a žalobkyně spadla na levou stranu. , jméno FO, to neviděl, ten stál zády, to je pravda, ale ten jeho příbuzný, který tady posledně vypovídal, tak ten to viděl. Není pravdou, že by , jméno FO, jedenkrát zavolal a pes by přišel, asi čtyřikrát volal, než pes přišel. Žalovaný jí nepomohl ani se zvednout, pomohl jí ten jeho příbuzný a ten jí také potom pomohl dojít domů. Nabízel jí dokonce, že jí odveze do nemocnice do Písku, ale nechtěla, neboť je zvyklá se vším jezdit do nemocnice do , adresa, . Zrovna tehdy přijel z práce syn, tak mu řekla, aby jí naložil do auta a vzal jí do nemocnice, ale byla to chyba, měla zavolat sanitku a policajty. , jméno FO, se nepřišel ani omluvit, přišla pouze jeho žena a s pláčem. On říkal, že měl něco upito, ale pak to zase zatloukl. Pokud jde o svědkyni , jméno FO, , která má přijít svědčit, tak ta mu psala, že měla žalobkyně tehdy jet po trávě a s košíkem, ale není to pravda. Žalobkyně dříve měla políčko za vsí, tam jezdila, tam jezdila i s košíkem, je pravdou, že jí tam žalovaný vídal na hrázi s košíkem, ale tady s žádným košíkem v dubnu nejela, kam by také jezdila s košíkem, měla tehdy akorát ten drátěný košík přidělaný na tom kole, jinak nic. Tehdy by se ráda domluvila, už jenom kvůli paní , jméno FO, . Když tehdy přišla zpráva od , právnická osoba, , tak paní , jméno FO, jí nabízela, co by na to říkala, kdyby jí dali 50 000, tak jí na to řekla, že když je to ona, že když spolu celý život dobře vycházely a s jejími rodiči taky, tak že jo, ale paní , jméno FO, jí řekla, že ještě neví, jak dopadne doma. Asi za tři dny jí potom řekla, že kdepak a že ani náhodou. , jméno FO, volala pouze jednou, respektive zkoušela vícekrát, ale nedovolala se, až potom jednou se dovolala, ale to jí pouze chtěla říct, že až pojede do Čížové, tak aby za ní poděkovala tomu příbuznému, který jí tehdy pomohl, že ona sama k tomu příležitost asi už mít nebude. Pokud potom bylo žalovaným říkáno, že paní , jméno FO, z ní měla mít nějaké psychické trauma, tak to není žádná pravda. Když tehdy jela na tom kole, tak to neviděla, že jsou tam otevřená ta vrátka u žalovaných, to ji nenapadlo. Dokonce to bylo tak, že když ho vídávala, že tam stojí před vrátky, tak počkala, anebo jezdila jinudy. Žalovaný dokonce také kdysi řekl, že když tam je on, že když venčí, tak ať jezdí jindy. On měl dva psy, měl ještě jezevčíka. Říkal, že ráno chodí on. Z toho důvodu ráno nechodila. Tehdy ale jela odpoledne na tom kole, přesto se to stalo. Tehdy, když tam viděla žalovaného, tak ji to tehdy nenapadlo, že by mohl ten pes vyběhnout. , jméno FO, tam stál zády, něco tam vykládal, rozhazoval rukama, tak ji nenapadlo, že by ten pes mohl vyběhnout. Jinak je ale pravdou, že když ráno ty psy venčili, tak vypustili psy, než se za nimi oba vykolíbali, tak oba psi měli proběhnutá pole. Dokonce se také stalo, že se asi dvakrát nevrátil ten jezevčík, že jednou byl někde ve vedlejší vesnici asi 5 km. S dobrmanem byly problémy delší dobu, ten nesnášel hlavně kočky, sousedů kočce strhl celý bok. Tehdy se tím ale , jméno FO, nebo , jméno FO, chlubil, že ten dobrman nesnáší kočky. Ten pes byl jejich, teď to na syna pouze hází, ale není to pravda. Nevzpomíná si na toho psa od štěněte, neví, odkud ho přivezli, kde ho koupili. Vzpomíná si, že měli dříve ještě jednoho dobrmana. Ve vesnici se ví, že je žalovaný cvičil, že ho to naučil žalovaný, aby si vzal kočičku, že takto to tomu psovi říkal, to je jeho výchova. Nikdy neviděla jejich syna, že by toho psa venčil. Neměla by důvod v tomto mluvit nepravdu, kdyby ho viděla venčit toho psa, tak by to řekla, ale nikdy ho venčit psa neviděla. Proti jejich synovi nic nemá, ale je pravdou, že teď se spřáhnul s paní , jméno FO, a se svými kamarády a že žalobkyni natáčí. Dnes bylo řečeno, že může vykonávat nějaké činnosti, ale s omezením. Pokud jde o pravou ruku, tak tu má zdravou, s tou může vykonávat všechno, jako tomu bylo před tím úrazem, ale tou levou rukou se také naučila si třeba něco přidržet a tak. Naučila se oblíkat. Není pravdou, že by nemohla dělat vůbec nic, což už tady také dneska bylo řečeno. Už kvůli tomu ale byla také opakovaně napadena slovně, a to i ze strany paní , jméno FO, , i když dříve spolu vycházely dobře, ale asi je naočkovaná od žalovaného. Jestli měla informace od právní zástupkyně, že snad by neměla vykonávat žádné činnosti, ale když ji paní , jméno FO, viděla, že něco dělá, tak ji hned osočila. Žalobkyně ale uvádí na pravou míru, že je schopná i třeba zametat, je schopná i hrabat, že prostě se to musela naučit i s tou rukou. Pokud jde o jízdu, tak na kole jela tehdy za žalovaným, když ho viděla, jak suší, tak se jela zeptat, jak to bude, ale řekl jí, že nic nebude, že si to zavinila sama. Pak to na tom kole ještě jednou zkusila, ale od té doby už ne. Ukázala, že má každou ruku jinak dlouhou, že tu zraněnou má pořád pokrčenou, že se jí špatně jede. Pokud jde o řízení auta, tak naposledy řídila auto před tím úrazem, pak už vůbec. Pokud jde o vození kolečka, tak prázdné kolečko by asi uvezla, ale plné ne, k tomu potřebuje obě ruce. Když se snaží zvednout kolečko naplněné, tak jí projede tou rukou bolest a nejde to. Už se ale naučila třeba nosit košík, že si ho opře o bok a nese ho u pravé ruky. Když kolem chodí žalovaný, tak vždy kouká, jestli něco nedělá. Když jí viděl, tak hned na ní hulákal, že pak že nemůže nic dělat. To samé i paní , jméno FO, . Pokud jde o tlačení kočárku, tak to je kočárek po vnucích, ten používá, a to vlastně jenom tu konstrukci, kdy si na tu spodní část dává plasty a tím kočárkem ty plasty vlastně odváží, ale to ne jenom teď, to takhle dělávala. Stejně tak pokud jde o tu brigádu, tak jestli se protistraně nelíbilo, namítali, jestli tehdy nebrala i nemocenskou, když tu brigádu dělávala, tak protistrana asi neví, že důchodci nemocenskou nepobírají. Ta brigáda ale skončila v roce 2023. Někdy to za ní dělávala dcera, někdy muž, zejména, když se likvidovaly kartony od papíru, které nemohla přetrhnout. Jinak je pravdou, že udržuje pořádek u popelnic, že se tam o to stará, je také pravdou, že nechala udělat dva obecní záhony, že je plela, ale pleje pravou rukou, levou by plít neuměla, to by si vytrhala všechno. Pokud jde o sousedku , jméno FO, , tak nemají spolu dobré vztahy. Začalo to tím, že trápila psy, jeden čas měla tři psy, ale vychovávala je bitím, ti psi u ní hrozně trpěli. Když se to už nedalo vydržet, i soused od naproti už jí něco řekl, tak jednou dokonce přišla i k nim na dvůr si stěžovat, ale muž jí tehdy vyprovodil ze dvora, načež si očními stíny namalovala modřiny. Dokonce to pak musela řešit i přestupková komise v Týně. Kdyby měla na předloženou fotografii zakreslit, kde tehdy spadla, tak žalobkyně zakresluje na předloženou fotografii místo pádu, a to v prostoru před dvířky průjezdů do dvora žalovaných. Zároveň zakresluje travní pás, po kterém tehdy běžel její pes. Také zakresluje místo, kde tehdy parkoval příbuzný žalovaných. Jestli to tehdy viděl ten příbuzný nebo neviděl, to žalobkyně neví, ale koukal jejím směrem, i když žalovaný mu opravdu stál v cestě. Ta komunikace vede směrem ven z vesnice jako do lesů, takže tím směrem tehdy jela. Ta fena tehdy vyběhla z těch dvířek a běžela směrem k jejímu psovi a brnkla jí právě o přední kolo a kvůli tomu žalobkyně spadla. Obrázek se zákresem žalobkyně byl založen do spisu na č. l.

103. Žalobkyně ještě doplňuje nákres, zakresluje, kde stál tehdy pan , jméno FO, a kde parkovali , jméno FO, , kde bylo auto, kde běžel její pes, odkud vybíhal pes , jméno FO, . Toto se zakládá do spisu na č. l.

103. Už si nepamatuje, jakou částí těla tehdy ten dobrman narazil do jejího kola, ale asi hlavou, jak běžela za tím jejím psem, žalobkyně neví. Nebylo to tak, že by jí úplně tělem nadzvedla její přední kolo, jenom jí prostě brnkla nějakou částí těla o její přední kolo a v důsledku toho žalobkyně spadla na ten asfalt. Svému synovi to říkala hned ten den, když jí ten svědek dovedl domů a než jí syn vezl do nemocnice. V nemocnici, když ležela na posteli, tak to říkala, že se jí to stalo tak, že jí srazil pes z kola, ale jestli to tehdy někdo evidoval, jestli to někdo zapsal, to žalobkyně neví. Byla ráda, že ležela. Pravidla bezpečnosti silničního provozu zná, má řidičský průkaz. Možná má být pes pří jízdě na kole zajištěn na vodítku, žalobkyně neví, ale to určitě by neudělala, že to by akorát pes vběhl pod kolo. Nejezdí na kole, zkoušela to, ale nejde jí to, tak nejezdí. To bylo někdy v loňském roce, když žalovaný sušil seno, tehdy za ním na tom kole byla. Pokud jde o tu brigádu, tak to už říkala, bylo to na 30 hodin měsíčně, dělala tehdy to, že plela ty dva záhonky, uklízela za popelnicemi a vysypávala koše. Takhle s tím psem na tom kole jezdívala, kolo jí doporučil lékař. Pokud jde o tu komunikaci, tak její pes nebyl zvyklý na auta, na provoz, tak jenom tady po té komunikaci, jinak ne. To už se stalo vícekrát, že na jejího psa vyběhl ze vrátek ten jejich pes. Když to věděla, že by mohl vyběhnout, tak tam nejela. Taky jí to , jméno FO, řekl, že když chodí on, tak nemá jezdit. Když ho tedy viděla, jak jde se psem, že by tam mohl na ní vyběhnout nebo na jejího psa, tak čekala. Tehdy nečekala, když tam viděla ty příbuzné, tak si řekla, že tam asi kecá s nimi jako vždycky, že tam asi pes nebude, tak jela.

47. Z účastnické výpovědi žalovaného č. 1) vyplynulo, že toho psa vlastnil syn, ale brali ho jako domácího psa, starali se o něj přes týden, venčili ho v týdnu, v sobotu a v neděli si ho bral na venčení syn, vzal ho třeba na kolo se proběhnout. Neví, kde ho syn pořídil, neptal se ho na to. Měl ještě předtím jiného dobrmana, to byla Desina, tenhle druhý, to byla Kesina. Toho prvního pořídil někde v práci, dělal tehdy ve Vodňanech. Pokud jde o to, z jakého důvodu tehdy ten pes vyběhl, tak to bylo z důvodu, že neměl rád psa paní žalobkyně. Tehdy byla otevřené vrátka. Žalovaný ta vrátka nezavřel z důvodu, že to bylo pouze na chvíli, aby se rozloučil se synovcem. Tehdy tomu psovi žalobkyně ta fena nic neudělala, protože žalovaný tu fenu odvolal. Žalovaný neví, co by se stalo, kdyby ji neodvolal. Neměl toho psa žalobkyně rád i z toho důvodu, že jednak mu značkoval v jeho teritoriu, tedy na ulici před barákem, jednak taky pes paní žalobkyně chodil vždy na volno, zatímco pes žalovaného musel chodit na vodítku. Žalovaný upřesnil, že ty psy vypouštěli až za vesnicí, že jinak šli na vodítku. Žalovaný poté na další fotografie zakresluje místo, kam jeho synovec popojel se svým autem, když mu žalovaný řekl, aby nestál sousedovi na trávě, že to soused nemá rád. Žalovaný k tomu vysvětluje, že sám stál u staženého okénka spolujezdce vpředu, kde mluvil přes svoji sestru se svým synovcem, který v té době seděl za volantem. Přední část vozidla směřovala směrem do vsi, tedy jakoby do protisměru vůči paní žalobkyni. Žalovaný rovněž zakresluje zhruba část vozidla Škoda Favorit, který tam tehdy stál zaparkovaný před jejich domem na chodníku, který patří dceři, ale měl ho půjčený syn. Také zakresluje místo, kde upadla žalobkyně. Není pravdou, že by tehdy nepomáhal žalobkyni, pomáhal právě tehdy žalobkyni napřed zvednout kolo, neboť měla ještě nohy na šlapkách. Neviděl sice, jak žalobkyně přijížděla, neviděl, po jakém povrchu jela, ale když tehdy k ní přišel a zvedal z ní to kolo, tak viděl, že měla obě kola asi 10 cm na povrchu trávy, z toho tehdy usoudil, že jela potom trávníku. Když potom synovec paní žalobkyni odváděl domů, tak žalovaný zase odváděl domů její kolo. Neviděl dobrmana, jak vybíhá za tím psem žalobkyně, ale z toho, že ho právě neviděl proběhnout, tak usuzuje, že musel proběhnout za ním v té mezeře mezi oplocením a vozidlem synovce, navíc ten pes žalobkyně byl asi 10 m před ní, tak to by odpovídalo. Ta fena dobrmana zemřela v roce 2022, bylo jí asi 10 let. Žalovaný s manželkou s ní u té veterinářky také občas byli, a to jednak na tom pravidelném očkování jednou za rok a někdy také, když bylo třeba nějaké vyšetření. Pokud jde o toho jezevčíka, tak ten byl vnukovo, ale opatřoval ho také syn. Někdy se stalo, že u té veterinářky byl s oběma psy syn, někdy naopak se stalo, že tam byli s oběma psy žalovaný s manželkou. Když přestal syn jezdit do zahraničí někdy v roce 2022, tak už s tím psem chodil k té veterinářce sám, neboť ona tam byla k večeru, takže to už měl po pracovní době. Syn dříve jezdil jako řidič u Janovského, jestli tam byl dva nebo tři roky, žalovaný přesně neví, končil tam asi možná začátkem roku 2022, tam jezdil i v zahraničí, takže čas na očkování neměl. Předtím pracoval v Rumpoldu, ale neví, jak dlouho tam pracoval, v každém případě pracovní dobu měl asi do čtyř hodin a když jezdil autem, tak do pěti byl doma, přičemž veterinářka tam byla od 17 do 19 hodin, takže to měl čas tam dojet sám. Tehdy, když z ní zvedal to kolo, tak měla na řídítkách proutěný košík. Když za ním pak přijela v tom roce 2022, tak ten proutěný košík na řídítkách neměla, to už měla drátěný košík přidělaný na tom kole. Potom ještě za ním přišli 3. 6., to bylo také v roce 2022, tehdy chtěli podepsat od něj prohlášení, že jí srazil jeho pes, ale řekl jim, že to nepodepíše, že tam nemají napsáno, že měla tehdy svého psa a že měla košík na řídítkách. Tehdy ho dokonce i žalobkyně chtěla fyzicky napadnout, až ji musel chytit za ruku. Pokud jde o jeho manželku, tak té říkal, aby se žalobkyní nic neřešila, že u toho tehdy osobně nebyla. Žalobkyně jednala s manželkou jako s rodačkou, navíc žalobkyně je taková, že když si něco umane, tak musí mít vždy pravdu. Také žalovaného pomlouvala v , adresa, , že o ní má prohlašovat, že vozí košík na řídítkách. Jezevčík tehdy z vrat nevyběhl, i když také byl doma na volno. V současné době má jezevčíka asi čtyři roky, toho kupoval syn pro svého syna, pro vnuka žalovaného. Předtím měli asi 12 let jiného jezevčíka, kterého právě vlastnili v době, kdy se to paní žalobkyni stalo. Oba jezevčíky a stejně tak i dobrmana registroval na obci syn, žalovaný rozhodně ne. Oba ti psi měli tehdy čip v krku, nechal si je načipovat syn, když vstoupil v účinnost ten zákon. To č. p. 32 se kolaudovalo v roce 1995. Kvůli bezúročné půjčce se tehdy manželka po té kolaudaci přihlásila k trvalému bydlišti na tu 32. Žalovaný zůstal evidován na té 23, protože tam podnikal. Ten dobrman nikdy nikoho nenapadl, ani zvíře a ani člověka. Žalovaný podniká už od roku 1984. Vždy tam za ním chodili zákazníci, kterým ukazoval vzorníky, každý si toho psa pohladil, nikoho nenapadl. Ta fenka dobrmana měla svoji obvyklou velikost přiměřenou tomu, že se jednalo o dobrmana a byla to fena, mají údajně v kohoutku asi 60 cm. Váhu měla asi kolem 40 kilo, syn jí pravidelně vážil kvůli tomu, jaké množství granulí má dávat. Syn s ní dokonce jezdil i někam na cvičák, že ho poslouchala, dokonce ji dříve měl i ve svém bytě, tam mu nic nerozkousala. Viděl jezdit žalobkyni na kole, tehdy právě za ním přijela na tu louku, pak za ním ještě došla asi 20 m, přijela docela svižně. Také tehdy sháněla nějaké svědky, kteří by jí to dosvědčili, ale žádné nesehnala. Nikdo si s paní žalobkyní nechtěl nic začínat, byla prudká, výřečná, hned každého sprostě nařkla nebo odpálkovala, také volala hned policajty, když tam někdo jezdil na pionýru, dělali si z ní legraci, že by mohla dělat místního policajta. Pokud jde o přestupkové řízení, tak pouze od paní , jméno FO, slyšel, že měla tehdy kvůli tomu napadení, jak měla napadnout paní , jméno FO, . Ještě potom měla paní žalobkyně řízení kvůli trestnímu oznámení, který na ní podal, ale pak ho stáhl. Jak to v těhhle těch věcech chodí, tak proto jí tehdy nabízel těch 15 000 na tu rehabilitaci, ale ona trvala na tom, že chce těch 50, co jí slíbila manželka. Žalovaný u toho osobně nebyl, takže neví, jestli jí manželka něco slíbila. Když s to tehdy stalo, tak byl předkloněný do toho staženého okénka, pak zaslechl ránu, pak zjistil, že paní žalobkyně padla na kole, tak tehdy se synovcem jí zvedali, napřed z ní žalovaný zvedal to kolo, proto mu to trvalo déle, proto asi měla dojem, že jí nechce pomoct, pak pomáhal synovcovi paní zvednout, protože synovec by jí sám nezvedl, pak pomáhal odvést to kolo žalobkyně. Žalobkyně mohla být ráda, že se jí to stalo tam, že, protože kdyby se jí to stalo někde za vsí, tak by jí nikdo nepomohl. Ti psi mohli být před ní asi 10 m. Synovec se jí tehdy ptal, jestli se jí něco nestalo, paní říkala, že jí bolí ruka, jinak nic. V tom okamžiku žádného z těch psů nezmínila. Pokud uvedl, že syn měl původně tu fenu dobrmana ve svém bytě, tak tím měl na mysli byt v tom č. p. 32, kde měl syn byt nahoře. Zatímco syn bydlel nahoře, tak s manželkou bydleli v přízemí toho č. p.

32. Dříve tam byla stodola, tu zbourali, na jejím místě postavili nový dům, ten má společný dvůr s tou 23. Když se projde tím průjezdem ve 23, tak se přijde k tomu domu č. p.

32. Když dělal syn u Janovského, tak jezdil i do zahraničí, třeba i na týden, případně na čtyři dny, vozil obilí. Když se to tehdy stalo, tak už dělal u státní údržby silnic, to už nedělal u Janovského. Teď si uvědomil, že tedy nemohl dělat u Janovského až do začátku roku 2022. Když se to tehdy stalo, tak to byla středa, přijel domů někdy ve třičtvrtě na čtyři. Tehdy odvážel paní žalobkyni domů pouze to kolo s košíkem na řídítkách. Tam to kolo pouze postavil ke stodole, nikdo si ho od něj nebral. Ta fena dobrmana vybíhala pouze za některými psy, které neměla ráda. Nepamatuje si, jestli někoho ze sousedů někdy upozorňoval na to, že ta fena může vyběhnout. Když syn nebyl doma, tak si oba psi běhali volně po dvoře. , jméno FO, dobrmana měla vyříznutý otvor ve dveřích do kotelny, protože byla krátkosrstá, tak potřebovala v zimě do tepla, teď tam chodí jezevčík.

48. Z výpovědi svědka , jméno FO, vyplývá, že je synem žalovaných. Když se to žalobkyni stalo, tak přijel domů z práce chvilku poté. Táta mu řekl, co se stalo, že tam jela paní , jméno FO, na kole, že spadla, že jí pomáhali s Pepíkem, že tam byl ten košíček a její pes. Kvůli tomu, co se paní žalobkyni stalo, tak za ní nebyl, nenavštívil jí v této záležitosti. Je mu známo, že tam šli otec s matkou asi týden potom, ale že jim byl odepřen vstup. Šli tam asi z důvodu, aby se zeptali, jak paní je. Ten pes byl jeho. Nezná trestní právo, nevěděl, proč by měl také chodit se domlouvat s paní žalobkyní. Byl tam tehdy u toho táta, když se to stalo, ten jí pomáhal, tak proto tam šel s matkou. Svědek vůbec nevěděl, že ten jeho pes je z něčeho vinen. Pes se jmenoval , jméno FO, . Kupovala mu ho manželka, respektive budoucí manželka u , adresa, , sehnala ho po internetu. Pro toho psa tehdy jeli všichni tři, tedy s budoucí manželkou a synem. Byl o tom pořízen písemný záznam, nějaká smlouva ručně psaná, ale neví, kde to je. Toho psa osobně zaregistroval na obecním úřadu. Zaplatili kupní cenu okolo 4 500 Kč. Tehdy ještě nebyli manželé, budoucí manželka toho psa našla na internetu, ale zaplatil ho svědek vlastně z rodinných peněz. Veterinární péči toho psa zajišťoval v , adresa, u paní , jméno FO, . , jméno FO, jako u všech svých psů. Do toho , adresa, k paní dr. , jméno FO, s ním jezdil výhradně on sám, případně s manželkou a se synem, když ale nemohl, byl služebně pryč, tak tam jezdil otec. Pes se dožil něco přes 10 let věku. Pokud by to měl spočítat, tak průměrně čtyřikrát ročně s tím psem asi paní doktorku , jméno FO, za život toho psa navštívili. Pokud by se to tedy sečetlo, tak z těch zhruba asi 40 návštěv tam možná desetkrát byl s tím psem otec, jinak tam byl s ním sám osobně. Toho psa také venčil, když přijel z práce, buď s klukem, anebo sám. Přes vesnici na vodítku, za vesnicí na volno. O tom, že pes patřil jemu, že to byl jeho pes, tak věděla rodina i sousedi. Z rodiny třeba bratranci a sestřenice, sestra to také věděla. Z těch sousedů to věděl určitě pan , jméno FO, , paní , jméno FO, to také musela vědět, Karafiátů. Když se na vesnici pořídí v nějakém baráku pes, tak se ví, komu patří. Měli v baráku vícero psů, jemu samotnému ale patřili pouze dva dobrmani a jeden jezevčík, kterého už ale také nemají. Nezná právo, tehdy mu to nedošlo, když se paní žalobkyně obrátila na rodiče, posléze i prostřednictvím právního zástupce. Brali to tak, že ten pes je rodinný, ale pak vlastně řekl, že toho psa pořizovala Šárka, jeho manželka. Prvně se o tom takhle zmínil doma na podzim loňského roku, když proběhlo první soudní jednání v této věci. Věděl to, že je vlastníkem, věděli to i rodiče, že toho psa pořizovala manželka, ale prostě tomu nepřikládali důležitost. Až když ta odpovědnost byla spojována s vlastníkem psa, tak tohle uvedl. Tehdy řekl otci a ten o tom informoval svoji právní zástupkyni. Ten pes neměl průkaz původu. Měl pouze očkovací průkaz. V očkovacím průkazu byla uvedená adresa a byl tam uveden nějaký telefonní kontakt, buď na něj osobně, anebo na někoho z domova. Svědek poté na výzvu soudu předkládá očkovací průkaz psa. Po předložení očkovacího průkazu soudu zjištěno, že zde žádný telefonní kontakt na majitele uvedený není. Svědek uvedl, že to tam teda asi vyplněné neměl, a dále uvedl, že ten rukopis, kterým je to vyplněno, je jeho vlastnoruční. Uvedl, že ten text ručně psaný na stranách dvě a tři až po lepičku s čipem psal sám vlastnoručně. To pod čipem již psala paní veterinářka. Toho psa jezdil cvičit do , adresa, na takovou louku s překážkami, když měl čas, ale nesetkával se tam s žádnými jinými kynology, neví, že by o tom ještě někdo věděl. Cestou třeba navštívil kamaráda. Pokud jde o dnes předvolané svědky z řad sousedů, tak to všichni ví, že se jednalo o jeho vlastního psa. Pokud jde o paní doktorku, tak ta by to také měla vědět, že se jednalo o jeho psa. Pokud jde o to, z jakého důvodu nevstoupil v jednání s paní žalobkyní, když si uvědomil, že je vlastníkem, nebo že byl vlastníkem toho psa a že odpovědnost za tu škodu je spojována právě s vlastnictvím toho zvířete, tak z toho důvodu, že o tom informoval otce, že mu předal ty podklady, ten se obrátil na svoji právní zástupkyni, přičemž paní , jméno FO, svědkovi řekla, když roznášel po obci letáky, aby ji nezdravil. Neví důvod, ale asi byla naštvaná kvůli téhle věci, paní žalobkyně se na to tehdy neptal. Osobně je přihlášený k trvalému pobytu na č. p. 32 stejně jako matka, jen otec zůstal přihlášený na tom č. p. 23, ve kterém dříve žili, než se postavil ten nový dům. Pes nebyl nějak agresivní. Když tam chodili zákazníci za tátou, tak přišla, očuchala a šla si po svém. Pokud jde o zvířata, tak myšky proháněla. Jinak proháněla i psy a kočky. Kočky většinou nedohonila. Akorát jednou se stalo, že chňapla kočku. Ta kočka zemřela. Pokud jde o , jméno FO, , tak nikdy neutekla za žádným psem, žádného psa neproháněla. Když nějakého psa při venčení potkali, tak na sebe štěkali. Svědkovi byla předestřena listina na č. l. 25, načež uvedl,že neví, proč to otec psal. Se svědkem ten pes nikdy žádného psa nenapadl a neproháněl, neměl k tomu prostor. Kdyby byl na volno, tak by možná tu tendenci asi měl. Neví, že by se někdy stalo, že by Kesina prohnala nějakého psa, tedy s výjimkou asi tady toho případu. Otec s ním tehdy tu odpověď nijak nekonzultoval. Pokud měli nějakou dohodu s paní , jméno FO, , kdo jak bude vycházet při venčení na ulici se psy, tak neví, žádnou takovou dohodu s paní , jméno FO, neměl, ale otec to tak měl asi kvůli tomu, aby na sebe psi neňafali. Neví, proč tam otec psal, že ta fena vybíhala za zvířaty, že tam uváděl kočky, psy a jinou zvěř. Samotnému se mu to nikdy nestalo. Neví, proč to otec psal. Podle jeho názoru jako vlastníka toho psa neměla žalobkyně žádný důvod k tomu, aby tehdy neprojela na tom kole se svým psem kolem jejich domu, když tam byl otec, ale neví, co kterého psa napadne, jestli si spolu budou hrát. Není mu znám žádný jiný případ, aby Kesina někdy vyběhla a prohnala nějakého cizího psa. Ten pes byl zvyklý se pohybovat volně po dvoře. Měl udělaná létací vrátka do kotelny, aby mohl být přes noc teple, ale jinak byl na volno po dvoře. Také se mohlo stát, že když třeba přijel s nákupem, tak že nechal otevřená vrátka, zatímco pes běhal volně po dvoře. Nikdy žádný problém nebyl. Také se mohlo stát, že s těmi taškami s nákupem šel až nahoru do baráku a vrátka zůstala otevřená. Pokud jde o zdravotní stav toho psa, tak měla problémy ke stáří s krční páteří a také měla cysty na prsou, které měla operované. Ta operace proběhla někdy asi tři roky před tou událostí s paní žalobkyní, možná čtyři roky předtím, svědek přesně neví. Ty problémy s tou krční páteří asi byly někdy rok před tou událostí, kdy se objevily. Ona nebyla pohybově omezená, běhat mohla, šlo jenom o to, že když ji někdo nešikovně pohladil v tom místě, tak zakvikla a ustrnula, protože jí to bolelo. Je zastupitelem obce , adresa, , pod kterou spadá i obec , adresa, . Obec , adresa, má svoji vyhlášku, která upravuje chování majitelů zvířat v obci, jakým způsobem se mají s nimi pohybovat. Netýká se to pouze psů, ale i třeba koní. Po té události měla paní žalobkyně mít nějaký klidový režim, nějaké léčení, ale to asi nedodržovala, protože asi měsíc potom, co jí pustili z nemocnice, tak svědek viděl, jak plela v záhoně. Pokud jde o dobu, kdy se paní žalobkyně prvně obrátila na rodiče, tak to bylo asi půl roku nebo tři čtvrtě roku po té události. Je mu známo, že rodiče tehdy nabízeli paní žalobkyni nějaké peníze, že se snad jednalo o částku 50 000 Kč, že asi matka to chtěla, aby byl v obci klid. Svědek už neví, jestli to bylo na základě toho dopisu paní žalobkyně, jestli to bylo před nebo po tom jednání přestupkové komise. Když o tom ale mluvili doma, tak svědek s tím nesouhlasil, říkal rodičům, že tím zaplacením vlastně přiznají, že jsou vinni, že kdo ví, co potom bude chtít paní , jméno FO, ještě dál. Říkal rodičům, že pokud jsou si jistí, že nic nezavinili, tak nejsou povinni nic platit. Viděl jezdit paní žalobkyni na kole. Právní zástupkyně žalovaných se souhlasem soudu předložila k nahlédnutí svědkovi fotografii jízdního kola. Svědek uvedl, že se jedná o jízdní kolo, na kterém vídal jezdit paní žalobkyni. , jméno FO, žalobkyně nemívala ten košík. Někdy jela na tom kole sama, někdy jela s tím psem. Ten pes se pohyboval na volno a běhal kolem ní nebo před ní. S helmou asi nejezdila, to ji nikdy neviděl. Občas měla na kole takový proutěný košík. Ten proutěný košík měla na řídítkách, většinou na pravé straně, byl určitě větší než ten drátěný, který je na té fotografii. Ten proutěný košík by do toho drátěného určitě nevložila, ten by se tam nevešel, ale tehdy tam ten drátěný košík ještě neměla. Nikdy neviděl paní žalobkyni jet na kole, na kterém by byl drátěný košík. Naposledy viděl paní žalobkyni jet na kole někdy v roce 2023 a žádný drátěný košík na tom kole neměla. K otázce soudu svědek uvádí, že to je asi rok a půl zpátky, co ji viděl jak na tom kole s tím proutěným košíkem na řídítkách. Co tam vozila, to svědek neví. Dcera paní , jméno FO, u ní bydlí asi od roku 2021, už je to delší doba, možná ještě dříve, než se paní , jméno FO, ten úraz stal. Dům paní , jméno FO, je od jejich domu asi 60 nebo 70 m. , jméno FO, když vyjde před dům, tak vidí na dům žalovaných a opačně to platí také. Pokud se zmínil o přestupkové komisi, tak ta proběhla z toho důvodu, že otec tehdy na louce kopil seno, paní žalobkyně tam měla za ním přijet a měla ho tam nějak urazit. Když tehdy přijel domů, jak se to paní , jméno FO, stalo, tak mu otec vyprávěl tu událost, říkal mu, že paní , jméno FO, spadla z kola, že jí pomáhal vést to kolo domů, že mu tam překážel ten košíček na těch řídítkách. Říkal, že jestli se jí tam nepřipletl ten košík, že kvůli tomu spadla. Otec mu říkal, že když tam tehdy stál a povídal si s tím Pepíkem před domem, tak slyšel akorát pád kola, pak odvolal psa, pak Pepík vystoupil a šli zvedat paní , jméno FO, . Otec tehdy vůbec nezaznamenal pohyb toho psa. Ti psi byli už daleko, když slyšel ten pád toho kola. Ten pes měřil 60 cm v kohoutku a vážil asi 33 nebo 34 kilo. Mělo by to být uvedeno v tom průkazu. , jméno FO, venčila svého psa tak, že běžel kolem ní, když jela na kole. Nebo když její vnuk , jméno FO, venčil svého psa, tak ten její pes běhal kolem nich. Pokud mluvil o tom psovi jako o rodinném psovi, tak neví, jak by to dále blíže charakterizoval. Prostě ten pes tam žil s nimi se všemi. Kdyby žil svědek sám, tak je to jasné, ale když tam žil také s rodiči, tak to takto bral. Když nebyl doma, tak se o něj postarali rodiče, jinak se o něj staral sám. Byla s rodiči o tom domluva, částečně vlastně vyplývala i z té situace. Když ale věděl, že nebude doma, tak požádal třeba matku, jestli by nenakrmila psa, že nebude doma. V době, kdy se to paní žalobkyni stalo, tak byl přihlášen k pobytu v tom domě č. p. 32 a s ním jeho matka, a ještě jeho syn. Když ráno venčili, tak rodiče venčili i Kesinu, brali s sebou oba psy. Pokud v očkovacím průkazu je uveden i pan dr. Čecháček, tak má za to, že to byl veterinář sjednaný obcí, který jezdil jednou za rok do vsi naočkovat psy, takže tehdy se také mohlo stát, že když nebyl čas jet do , adresa, , že tam poslal tehdy rodiče, aby tam zašli s Kesinou. V době, kdy se to stalo, tak byl zaměstnancem správy a údržby silnic v , adresa, . V létě měl pracovní dobu rozvrženou od šesti ráno do 14,30 a v zimě od sedmi ráno do 15,30. Rodiče šli se psem venčit ráno a svědek většinou odpoledne nebo večer. První informace od otce byla taková, že paní , jméno FO, spadla před barákem z kola, že s Pepíkem z ní sundavali kolo a že otec potom vedl to její kolo domů. Tehdy vůbec nebyla řeč o tom, že by paní žalobkyni srazil pes, nebo že by do té nehody byli zamotaní psi. To řekla paní , jméno FO, až později. Otec mu řekl, že tu událost neviděl, povídal si s , Anonymizováno, , když slyšel pád kola, tak zvedl hlavu, viděl psy, tak psa odvolal a šel potom s Pepíkem zvedat paní , jméno FO, . Pes zemřel asi zhruba rok po tom úrazu paní , jméno FO, . Musel být utracen, protože měl bolesti kvůli rakovině. Pes byl utracen u paní doktorky , jméno FO, . Tehdy byl se synem na dovolené, takže ho tam vezl otec, a to na srazu , Anonymizováno, . Byli tam tehdy na prodlouženém víkendu a tohle to se stalo v sobotu. Tehdy byl od čtvrtka se synem pryč, pes se prostě zhoršil, nějak se mu zhoršila hybnost, ta medikace nezabírala. Tehdy mu vlastně otec zavolal až z ordinace paní dr. , jméno FO, , předem mu vědět nedal. Svědek předem nevěděl, když ve čtvrtek odjížděl, že ten pes bude utracený. Pokud jde o to venčení, tak to otec s matkou venčili takhle sami od sebe ráno, to nebylo třeba jim nějak něco doporučovat nebo nařizovat, prostě po vsi šli s tou Kesinou na vodítku a za vesnicí potom ji nechali proběhnout i s tím druhým psem na volno. Neví, byl v práci, ale má za to, že ten den, když rodiče přišli z toho venčení ráno, tak psi asi pobíhali na volno po dvoře, šel do dílny a matka šla vařit. To nebylo přímo takhle domluvené, to tak prostě probíhalo. Rodiče také nebyli pořád doma, také třeba jeli do lázní, takže se staral svědek.

49. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, vyplývá, že je jí známo, že žalobkyni se stal úraz. Bydlí ve stejné vesnici jako žalobkyně, bydlí ve stejné ulici, dokonce bydlí naproti paní žalobkyni, takže registruje i pohyb v ulici, když třeba nechce. Má to tam jako na dlani. V té době, kdy se to stalo, tak byla pracovně mimo Českou republiku. Neví, že by tehdy přímo manželé , jméno FO, měli nějakého psa, ale tehdy u , jméno FO, byl dobrman a jezevčík, přičemž ten jezevčík patřil snad malému vnukovi, protože tam tehdy dělali s tím psem takovou estrádu, že jezdil na takovém plastovém traktoru. Ten dobrman patřil panu , jméno FO, mladšímu. Tomu patřila většina psů, které měli. Žije v obci trvale 18 let, řešila tam nějaké konfrontace s paní žalobkyní, ale jinak s rodinou , jméno FO, se setkávala pouze příležitostně. S panem , jméno FO, mladším se začala kamarádit až vlastně v souvislosti s volbami do zastupitelstva obce, tedy někdy na pomezí let 2021–2022, kdy byly volby. Jinak od dětství se s panem , jméno FO, mladším znají, protože tam jezdila, dům postavili prarodiče. Pokud jde o psy, tak zaznamenala u , jméno FO, dva dobrmany a teď asi už teda druhého jezevčíka. Ten dobrman, který snad měl být nějak útočný, tak měl být jako druhý v pořadí z těch dobrmanů. Pokud jde o ty dobrmany, tak ty patřily panu , jméno FO, mladšímu a pokud jde o ty jezevčíky, tak ty naopak zase jeho synovi. Kdyby se ve vesnici stalo, že by někomu utekl pes, že by dokonce poranil nebo zmrzačil nebo usmrtil nějaké zvíře, tak by se to vědělo. Nikdy však neslyšela o tom, že by někomu ve vesnici nebo dokonce , jméno FO, utekl pes a nějaké zvíře usmrtil. Jestli psi , jméno FO, proháněli na svém pozemku nějaká zvířata, kočky, tak to svědkyně neví. Neslyšela však ani o tom, že by snad na veřejném prostranství proháněli nějaké zvíře. Neměli k tomu ani možnost. Pokud zde svědek , Jméno žalované A, mladší vypovídal, že ten dobrman měl zakousnout na vodítku kočku, když majitel nestihl zareagovat, tak o tom jí nic známo není. Zároveň trvá na tom, že nikdy neslyšela ani neviděla, že by ten dobrman běhal na volno a že by proháněl nějaké zvíře. Sama jezdí se psy k paní dr. , jméno FO, do , adresa, nebo panu dr. , Anonymizováno, , ale nikdy tam s tím dobrmanem nepotkala majitele nebo , jméno FO, . Nikdy jí nebylo nikým oznámeno, kdo s tím psem jede na veterinu. Žalobkyni vídávala na kole často, a to jak před úrazem, tak i po úrazu. Určitě na tom kole jezdila do podzimu roku 2023. To kolo bylo dámského tvaru, respektive mělo dámský rám, bez štangle a střední velikosti. Výbavu žádnou nemělo. Řídítka byla standardní, z výroby. Nemyslí si, že mělo nosič. , adresa, také nemělo, myslí si, že to bylo holé kolo. Pokud jde o změnu výbavy toho kola, tak dříve to bylo holokolo, ale pak se tam objevil košík kovový. Po předestření fotografie na č. l. 65 svědkyně uvedla, že to je to kolo, na kterém vídala jezdit paní žalobkyni. Kovový košík na řídítkách tam přibyl až posléze, ten tam dříve nebyl. Po upozornění ze strany soudu, že dříve uvedla, že tam nebyl nosič, uvedla, že si ho asi nevšimla, ale že to neznamená, že lže. Když třeba seděli ve vsi na terase v restauraci, tak vídávali, jak paní žalobkyně jede kolem po chodníku na kole, nebylo to pravidlem, že to tak bylo vždy, ale někdy vezla košík, ve kterém něco měla. Jednalo se o klasický proutěný košík, který měla na řídítkách. V průběhu roku 2023 vídávala ten proutěný košík na těch řídítkách u paní žalobkyně. Uvědomila si, že s tím proutěným košíkem jezdila žalobkyně do té doby, než se namontoval ten drátěný košík. Ten drátěný košík se musel namontovat v průběhu roku 2022. Pak už nevídala paní žalobkyni s proutěným košíkem, ale s tím drátěným. , adresa, na tom kole se žalobkyni stal v roce 2021, takže ten drátěný košík je tam od roku 2022, do té doby musela jezdit s tím proutěným. Pokud jde o nosič vzadu, tak ten vůbec nezaznamenala, takže neví, kdy se tam objevil, nebo jestli tam byl od začátku na tom kole. Ten nosič nezaznamenala z toho důvodu, že tak nevyčnívá do prostoru jako ten drátěný košík, prostě jí splývá s tím blatníkem. To je její úhel pohledu, takhle to vnímá. Neví, kdo paní žalobkyni ten drátěný košík montoval. Většinou vídávala paní , jméno FO, jezdit na tom kole právě na druhou stranu než kolem domu , jméno FO, . , jméno FO, domu , jméno FO, jezdila pravidelně, když venčila toho psa. , jméno FO, to vede jako slepou ulicí jako za vesnici do lesa, zatímco právě na druhou stranu to vede k hlavní silnici. Když viděla paní žalobkyni venčit psa na kole, tak ten běžel vždy na volno, na vodítku by to bylo i nebezpečné. Občas také slyšela, jak na něj volala, aby jí uhnul, nebo že ho přejede. Když takhle jela, tak asi z bezpečnostních důvodů po té asfaltové komunikaci, i když nelze vyloučit, že třeba jak se vyhýbala, takže mohla třeba zajet na trávu, ale nesledovala to. Chodník tam však není. Na druhé straně se udělali nově obruby, protože se tam udělala kanalizace, ale chodník tam není. Nikdy neslyšela o tom, že by někdy ze vsi někdo cvičil nějakého psa na někoho, takže jí přijde nesmysl, pokud žalobkyně uváděla, že pan , jméno FO, starší cvičil dobrmana na nějaká zvířata. Dověděla se to od , jméno FO, , konkrétně od pana , jméno FO, staršího asi rok po té události, že paní žalobkyně to řeší, ten úraz. Žalobkyně dlouhodobě vykonávala na základě dohody o provedení práce údržbu a úklid v obci. Panovaly však vůči tomu námitky, neboť žalobkyně dostávala finanční odměnu, aniž by ty práce ve skutečnosti opravdu byly prováděny. Pak se to propojilo s tím, že paní žalobkyně byla nemocná, respektive se léčila z toho úrazu, tak se právě řešilo, že měla nahlásit pracovní neschopnost, aby se to nějak řešilo a aby nedostávala finanční odměnu, když tu práci ve skutečnosti nedělá. Pokud jde o úpravu pohybu psů v obci, tak měla za to, že celostátně platí, že v uzavřené obci má pes chodit na vodítku, že na volno může až 200 m za obcí. Jinak, když se stala zastupitelkou obce, tak v únoru 2023 se prvně revokovala obecní vyhláška právě o pohybu zvířat v obci. Má za to, že ta vyhláška byla přijata snad někdy v roce 2018 nebo 2020, přesně to neví, ale od začátku platí v tom znění, že v obci se mají pohybovat psi pouze na vodítku. Zatím k žádnému incidentu s žádným psem nedošlo, tak se nic takového řešit nemuselo a ta vyhláška se v praxi neuplatnila. Momentálně žije paní žalobkyně v domácnosti se svojí dcerou, která se k ní nastěhovala v době, kdy ukončila vztah se svým partnerem, což je určitě více než pět let. Když se vyjde ze vrátek domů manželů , jméno FO, a z vrátek domu paní žalobkyně, tak je vidět na ty domy vzájemně. Ty domy můžou být od sebe tak 30 m. Žije v domě č.p. 27, který je od domu žalobkyně vzdálen asi 50 m, ale pozemek svědkyně vlastně končí u domu paní žalobkyně, neboť je rozlehlý. Byla kontaktována panem , jméno FO, , neboť je o ní známo, že má dlouhodobé zkušenosti, tak třeba i ohledně sepisu nějaké smlouvy pro katastr jí lidi kontaktují. Pomáhala teda panu , jméno FO, sepsat nějakou odpověď pro paní žalobkyni. Vystupovala tedy v té věci pro pana , jméno FO, jakoby jeho taková sekretářka. Jinak jí ten incident byl lhostejný. , jméno FO, starší za ní tehdy přišel, měl to již sepsané ručně na papíře, chtěl to pomoct sestylizovat a přepsat na počítači. , jméno FO, starší se na ní obrátil také s tou záležitostí, jak probíhala před přestupkovou komisí, udělil jí plnou moc, aby se s ním zúčastnila toho projednání před přestupkovou komisí, protože s tím neměl žádnou dosavadní zkušenost, protože se obával útoku ze strany paní žalobkyně. Po předložení listiny ve spise na č. l. 25 svědkyně uvedla, že to určitě není ta písemnost, se kterou pomáhala panu , jméno FO, staršímu, není to její styl, takhle nestylizuje podobné písemnosti, nahoře v záhlaví dává adresáty každého na jednu stranu, dole naopak tu podpisovou doložku dává na druhou stranu, proto tohle určitě není ta písemnost. Po předložení listiny na č. l. 35 svědkyně uvedla, že to je ta písemnost, se kterou pomáhala právě panu , jméno FO, staršímu. Pokud ponechala ve vyjádření tu formulaci, kde se uvádí zhruba asi uprostřed té první strany, který způsobil náš pes, ačkoliv teda věděla o tom, že ten pes ve skutečnosti patřil panu , jméno FO, mladšímu, tak to bylo z jednoduchého důvodu, protože v té chvíli nikdo neřešil, kdo je skutečným vlastníkem toho psa, když byli osloveni manželé , jméno FO, ze strany žalobkyně, že to měli způsobit, navíc tehdy právě převzali za toho psa odpovědnost, když byli doma, když se to stalo, takže nikdo v té odpovědi na ten dopis, na tu předžalobní výzvu neřešil, čí konkrétně ten pes je. Pokud sepisovala to vyjádření nebo pomáhala sepisovat to vyjádření ze dne 19. 10. 2023, kde je v závěru odkaz na přílohy číslo 1 a číslo 2, přičemž jedna z těch příloh pojednává o údajích o majiteli feny, kde je uváděn právě , Jméno žalované A, starší, tak tehdy, ačkoliv to viděla, tak ji nenapadlo řešit s panem , jméno FO, starším, že to neodpovídá tomu, že vlastníkem toho dobrmana je pan , jméno FO, mladší. Právní zástupce žalobkyně poté předložil soudu k nahlédnutí originál té listiny, která je v kopii založená na č. l. 35–36, včetně obálky 37, přičemž z originálu vyplynulo, že přílohy jsou číslovány ručně propiskou jako přílohy číslo 3 a 4, avšak žádná číslo 1 a číslo 2, na které je v tom textu na druhé straně odkazováno, tak přiloženy nejsou.

50. Z výpovědi svědka , adresa, vyplynulo, že zná se jak se žalobkyní, tak s manžely , jméno FO, . K manželům , jméno FO, má přátelský vztah. , jméno FO, byla vždy v obci považována za takového toho vesnického generála, který o všem rozhodoval, každého napomínal. V obci bydlel do února 2021. V době, kdy se ten úraz paní , jméno FO, stal, tak už tam nebydlel. Dokud v obci bydlel, tak bydlel asi v šestém domě, zatímco paní , jméno FO, bydlí v pořadí v té ulici ve třetím domě po pravé straně. Obec je malá, v podstatě je to jedna hlavní ulice a jedna vedlejší, ale je pravdou, že bydlel ve stejné ulici jako paní , jméno FO, a , jméno FO, . Za tu dobu, co ve vsi žil, tak vídal paní , jméno FO, jezdit na kole, a vídal ji i se psem na kole. Určitě ji viděl v jednom případě, když byl pes připnutý na vodítku, ale určitě ji viděl i v jednom případě, když běžel na volno, přesně ten počet, kdy to jak bylo, spočítat nedokáže. Pokud jde o kolo paní žalobkyně, tak se jednalo o nějaké starší dámské kolo, asi Libertu, starší ročník, jestli modré, nebo zelené barvy, ale spíše by se přikláněl k té modré. Pokud jde o výbavu, tak asi žádnou nemělo, tedy nic specifického, ale mohlo mít zadní nosič. To kolo mělo asi nosič. , adresa, si nevybavuje. Mělo taková vyšší zahnutá řídítka. Když vídal paní žalobkyni na tom kole, tak si vybavuje, že vozila takový proutěný košík. Pokud jde o fotografii kola na č. l. 65, tak to je to kolo, na kterém vídal paní žalobkyni jezdit. Když je tázán na ten košík u řídítek, tak ten si nevybavuje, má za to, že ten tam nevídal. Tím proutěným košíkem myslel dřevěný proutěný košík, protože paní žalobkyně jezdila na kole na kopřivy. Má za to, že ten proutěný košík měla paní žalobkyně navlečený na ruce jakoby na předloktí, ani ne tedy na řídítkách toho kola, ale na ruce. Jsou to věci, kterých si člověk běžně nevšímá. Pokud je tázán k tomu, zda si vybaví stranu, na který paní žalobkyně vozila ten košík, tak si vzpomíná na poslední takový incident, který se stal asi sedm let zpátky, když byl přivezen domů, tak paní žalobkyně tam tehdy stála s tím kolem, jako by obkročmo stála na tom kole, tehdy měla ten proutěný košík právě na levé straně a křičela směrem k němu, že je líný už i chodit pěšky, že byl zase přivezen. Tehdy se právě rozčílil a křičel, protože co je komu do toho, kdo ho kam přiveze. Ten košík byl asi pravděpodobně pletený doma, nebyl ještě úplně starý, neměl takovou tu patinu toho hnědého tmavého košíku, byl ještě světlý. Pokud jde o drátěný košík, který je na té fotografii, tak ten si vůbec nevybavuje. Žádný karambol nebo pád na tom kole ze strany paní žalobkyně nezaznamenal. Pokud jde o psy , jméno FO, , tak měli vždycky dobrmana a k tomu jezevčíka a takhle to bylo i v tom roce 2021. Byl u nich doma nesčetněkrát, vyrůstal s mladým , jméno FO, , stejně tak rodiče jsou velmi blízcí přátelé s rodiči svědka. I v tom roce 2021 k nim chodil. Dokonce i věděl, kde mají klíč, takže když zazvonil a měli tam tu kouli, tak si sáhl pro klíč a odemkl si. Má za to, že dobrman byl fena a že ty dobrmany měli vždy feny. Neví, čí to byl pes, kdo byl jeho vlastníkem. Neví, komu ten pes patřil, ale paní , jméno FO, toho psa krmila, zatímco , jméno FO, ho vychovával. Ono je to těžké, má doma také psa, ale i když se o toho psa stará, dává mu najíst, tak jeho žena s ním chodí na cvičák, a tu poslouchá více. Když by šel se svým psem, tak ho pes poslechne, ale pokud se má rozhodnout, tak se rozhodne pro ženu. Kdo tam toho psa pořídil u , jméno FO, , kdo ho vychovává, to svědek neví. Na tu dobu, kdy se tam objevil ten dobrman jako štěně v rodině , jméno FO, , kdo ho odkud přivezl, to si svědek vůbec nevybavuje. Není mu známo, že by toho psa někdo vozil na cvičák. Ten pes byl spíš takový trouba. Není mu známo, že by byl konfliktní, naopak. Možná zaštěkal, ale když někdo vstoupil do dvora, tak si ho očuchal a nebyl s ním žádný problém. Pokud jde o návštěvy veteriny, tak určitě s ním jezdil , jméno FO, mladší. Nepamatuje si, že by někdy viděl, jak toho dobrmana někdo cíleně venčí, že by ho vzal na vodítku někam vyvenčit. Měli za vesnicí ještě nějakou louku, pak si vzali ještě nějaké políčko, tak ho brali spíš jako s sebou, když tam šli. Toho dobrmana venčil jak malý vnuk, tak , Jméno žalované A, mladší, tak i starší , jméno FO, , kdo se k tomu nachomýtl. Když šli na tu louku, tak museli vyjít na ulici a projít kolem pár domů, aby takovým proužkem pozemku prošli k té louce. Tehdy ten pes určitě šel na volno. Pokud jde o to, jestli proháněl zvířata, tak znovu opakuje, že to byl pes trouba, že popošel nebo popoběhl a zase si lehl. Sám v té době vlastnil také dva pitbuly, fenku a psa, tou ulicí, kde bydleli , jméno FO, nebo bydlí , jméno FO, , tak s těmi psy také chodil, měl je na vodítku, aby nebyl nějaký problém, když se stalo, že se otevřela vrátka , jméno FO, a vyšel ten dobrman, tak nikdy nedošlo k žádnému konfliktu, nikdy nedošlo k žádnému napadení, vždy toho psa odvolali zpátky. Nikdy tam nezažil situaci, aby ten jejich dobrman pobíhal na volno na ulici a nikdo z rodiny u něj nebyl. Neví, ale slyšel, že žalobkyně bydlí s dcerou. Neví, ale dalo by se spočítat podle toho, že se rozešla tehdy s tím svým, tak se vrátila k matce, je to tak asi pět let. Je mu známo, že paní žalobkyně spadla z kola, že si natloukla, že byla u doktora, že se to řešilo přes městský úřad, pak došlo k soudu, ale jinak nic dalšího konkrétního neví. Žalobkyně pracovala pro obec, prováděla drobný úklid, starala se o kontejnery, o úklid za koše, okopávala obrubníky a záhony a podobně, za to dostával nějakou odměnu. Přesně neví, jaký byl zdravotní stav toho psa, dneska už je asi ten pes mrtvý, ale je možné, že měl už tehdy nějaké zdravotní problémy z té falešné březosti, pletou se mu ti jejich dva dobrmani, který pošel, neví, jestli to byl tento. Má za to, že se dožil sedmi let, ale jestli byl utracen v 10 letech, tak to vůbec neví.

51. Z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že paní žalobkyni zná pouze od vidění, ale žalované zná jako rodiče svého velmi dobrého kamaráda. Od pana , jméno FO, staršího také něco občas potřeboval opravit jako od čalouníka. O tom incidentu slyšel, říkal to pan , jméno FO, mladší. Jinak sám nežije ve , právnická osoba, v obci , adresa, , asi kilometr od , adresa, . Může to být třeba tak dva roky zpátky, co mu o tom říkal. Tehdy mu to popsal tak, že paní , jméno FO, spadla z kola a že u toho tehdy měl být jejich pes. Mělo jednat o dobrmana. Měli dva psy, dobrmana a jezevčíka, jednalo se asi o jméno Kesina. Pokud je tázán, čí konkrétně to byl pes, tak rodiny , jméno FO, . Vůbec neví, kdo z té rodiny toho psa pořídil. Stejně tak nedokáže říct, kdo se o toho psa převážně staral nebo koho ten pes převážně poslouchal. Když tam k nim šel na návštěvu, tak většinou šel za , jméno FO, mladším. Když u toho ten pes byl, tak pes , jméno FO, mladšího poslechl. Když šel do dílny, byl tam pes, tak poslechl i pana , jméno FO, staršího, takže to je těžké podle toho určovat. Na veterinu s tím psem jezdil spíš pan , jméno FO, mladší. Není si vědom toho, že by toho psa vodil někdo na cvičák. Když třeba šli k rybníku Starý, který je kousek za Lhotou, tak vzali psa s sebou, aby se vyvenčil, to šli s , jméno FO, mladším. Svědek nikdy neviděl toho psa, že by vycházel ze vrat, ze dvora už na vodítku, vždy šel na volno. Nebyl ani žádný důvod, aby chodil na vodítku, když tam byl někdo, kdo toho psa mohl odvolat. Občas brali i malého jezevčíka. Někdy se stalo, že jim dávali obojky, aby byla možnost ho připnout, ale vodítka ne. Nikdy neslyšel o tom, že by ten jejich dobrman napadl nějakého cizího psa nebo nějakou cizí kočku. Pokud jde o ty kočky, tak u nich na dvoře vždy byly nějaké kočky jejich vlastní, takže ta fenka byla na kočky hodně zvyklá a dokonce viděl, jak třeba i kočka jí proběhla mezi nohama a třely se o sebe. , jméno FO, mladší neříkal nic o tom, že by ten pes někdy zakousl nějakou kočku. Vídal paní , jméno FO, jezdit na kole. Pokud jde o to kolo, tak se jednalo o dámský rám, jestli to byla eska, svědek neví, mělo to větší kola, mělo to blatníky, možná se tomu říkalo ukrajina. Neví, jestli na tom kole byl nosič a nevybaví si barvu toho kola. Pokud jde o košík, tak nějaký košík na tom kole někdy vídával. Má za to, že drátěný, ale také mu něco říká proutěný košík, dříve asi drátěné košíky nebývaly. Ten proutěný by si na tom uměl představit. Po předestření fotografie na č. l. 65, svědek uvedl, že to je to kolo, na kterém vydával paní , jméno FO, . Ten nosič si nevybavuje, ale mohl tam být. Ten košík si vybavuje, ale až asi z poslední doby. Také si vybavuje ten proutěný košík na řídítkách. Ten tak nějak patřil k paní , jméno FO, . Podle jeho názoru se to ani jinak nedá, že paní , jméno FO, ten proutěný košík vozila navlečený na řídítkách. Slyšel více variant, slyšel jednak to, že ten pes vběhl pod kolo paní , jméno FO, , ale také někdo jiný říkal po vesnici, že měl ten pes paní , jméno FO, z toho kola strhnout. Tehdy pan , jméno FO, říkal, že teda jejich dobrman se přiběhl přivítat se psem s paní , jméno FO, , ale jakým způsobem konkrétně se měl podílet jejich pes na tom pádu paní , jméno FO, z toho kola, to mu pan , jméno FO, neříkal. Pokud jde o zdravotní stav toho psa, tak něco tam bylo, nějaký problém tam byl, pan , jméno FO, mladší s tím psem jezdil na veterinu, ale jak měli ty dva dobrmany po sobě, tak si už nepamatuje, u kterého vlastně z těch dvou dobrmanů ten problém byl. S panem , jméno FO, mladším se vídávají tak jednou za týden, jednou za 14 dnů, jedná se o víkendy. Osobně paní žalobkyni nezná. Kolikrát ji viděl jet na kole, to nemůže spočítat. Jezdí si půjčovat k , jméno FO, zahradní techniku. , jméno FO, bydlí ve stejné ulici jako paní , jméno FO, , takže ji vídával projet, jela jako směrem k rybníku Starý, ale proč tam jela, to neví, naložil techniku a jel.

52. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že paní žalobkyni nezná, manžele , jméno FO, ano, pana , jméno FO, zná osobně, ale není mezi nimi žádný přátelský poměr, zná ho pouze z veterinární ordinace a párkrát viděla i paní, jak doprovázela pána do ordinace. Provozuje veterinární ordinaci v , adresa, , a to od roku 1999. Nevybaví si úplně ty první návštěvy, ale vzpomíná si, že nejdříve k ní jezdili s tou první dobrmankou, pak s tím jezevčíkem Dixem,, pak se to prostřídalo, ta starší dobrmanka zemřela, nahradila ji , jméno FO, , pak zemřel , Anonymizováno, a ten byl nahrazen tím stávajícím jezevčíkem, kterému je nyní asi pět let. Většinou s těmi psy jezdil k ní do ordinace pan , jméno FO, mladší, mnohdy měl s sebou nějaký doprovod, někdy tedy nebyl sám, výjimečně tam s těmi psy jezdil pan , jméno FO, starší. Někdy tam viděla i paní , jméno FO, starší s panem , jméno FO, starším, ale jestli to bylo pokaždé, to neví, stává se, že tam jde do ordinace třeba jenom jeden, zatímco druhý čeká, například v autě, ale to nemůže vědět. , jméno FO, mladší tam jezdil se svým synem. Pokud by se měla vyjádřit k tomu, kdo byl vlastníkem těch psů, tak to neví. Pokud jde o tu druhou dobrmanku , jméno FO, , tak si vybavuje, že ji uspávala. Důvodem uspání bylo to, že fena se vůbec nepohnula, měla zablokovanou krční páteř. Trpěla genetickým onemocněními, kterým trpí tyhle dobrmani, měla k tomu predispozice, je to zatím nevyléčitelné. Také měla novotvary na mléčné žláze. S tou dobrmankou , jméno FO, tam při tom uspání byli pan , jméno FO, starší a jeho paní, byli tam oba. Uspání podle jí vedené dokumentace proběhlo 2. 7. 2022 kolem 18:30 hodin. Nevzpomíná si, jestli se jednalo o pracovní den nebo víkend, ale odhaduje, že se jednalo o běžný pracovní den, že tam byl večer provoz. Vzpomíná si, že tehdy telefonovali i panu , jméno FO, mladšímu, dotazovali se, zda chce pokračovat v distanázii, anebo naopak provést eutanázii. Ten hovor byl pouštěn nahlas. , jméno FO, mladšímu se volalo z toho důvodu, aby to rozhodl, protože on byl takovým guru, cokoliv vážnějšího se řešilo, tak se to řešilo s ním. On se o tu , jméno FO, staral. Dá se říct, že pan , jméno FO, mladší vystupoval jako vlastník té dobrmanky , jméno FO, , ale není tou, kdo by určoval vlastníka toho psa. , jméno FO, mladší tehdy nemohl přijet, neboť nebyl doma. Pokud jde o naléhavost toho řešení, tak to se skutečně tehdy muselo rozhodnout hned, to nesneslo odkladu. Platby za veterinární péči se hradily v hotovosti na místě, kdo s tím psem kdy přijel, tak zaplatil. Vybavuje si, že jednou byla v bydlišti u , jméno FO, , ale to bylo v souvislosti s tou starší první dobrmankou, to nebylo v souvislosti s , jméno FO, . Už si ale ani nevzpomene přesně na rok. Vždy to řešila s panem , jméno FO, mladším. Po nahlédnutí do očkovacího průkazu zjišťuje, že pokud jsou zde nějaké záznamy o poskytnuté veterinární péči u feny , jméno FO, , u kterých je razítko s jejím jménem, tak tyto záznamy a veterinární péči provedla osobně. Pokud však jde o vystavení toho očkovacího průkazu, tak ten nevystavovala, ten vystavil ještě majitel feny, od které pocházela , jméno FO, , tedy ten, který prováděl to první očkování. První záznamy o problémech s krční páteří u , jméno FO, měla od března 2021, ty problémy se projevovaly bolestmi a neochotou chodit. Jedná se o problém s nestabilitou krční páteře. Jinak tomu předcházela ještě v roce 2017 resekce mléčné žlázy. Ta nestabilita krční páteře se projevuje tím, že ten pes nechce chodit, dokonce se musí zvedat i miska s jídlem, také má ten pes nekoordinovanou chůzi. Pokud je dotazována k tomu, aby se vyjádřila, jakým způsobem by se ty problémy s tou páteří mohly projevovat v souvislosti s nárazem toho psa do něčeho, tak svědkyně uvádí, že to by se muselo upřesnit, čím by ten pes do čeho narazil, v jaké rychlosti a pod jakým úhlem, to by jinak byla spekulace. Kdyby byla otázka upřesněna tak, že by se jednalo o náraz v běhu psa a hlavou do projíždějícího kola, tak ani takhle se k tomu nedokáže vyjádřit, není na to expert, navíc to kolo jako součást jízdního kola má několik součástí, je tam vidlice, jak jsou tam dráty, je tam pneumatika, netroufá si to odhadnout. , jméno FO, byla velmi dobrácká, nepotřebovala v ordinaci košík, nepotřebovala vodítko, vždy přišla, sedla si na tu veterinární lavici. Akorát když zaklepal někdo cizí, tak ne, že by se snažila utéct, ale jakoby se vytratit. Při bolestivějším vyšetření stačilo jí přidržet hlavu, nebyla ani nijak zákeřná, že by se to snažila oplatit. , jméno FO, se ani nikdy nechovala agresivně. Neví, jestli byla fena cvičená, v ordinaci pes poslouchat nemusí, jde si tam pro injekci nebo na vyšetření. V každém případě ale u té feny , jméno FO, se projevovala přirozená , rodné přijmení, , která výcvikem psovi nedodá. Meví nic o to, že by se někdy řešila nějaká potyčka mezi fenou , jméno FO, a člověkem nebo tou fenou , jméno FO, a nějakým jiným zvířetem. Pouze si vybavuje, že se řešila adaptace na toho nového jezevčíka, že chvíli z toho byla nesvá, ale nakonec si zvykla a nechala to štěně žít, osvojila si ho. Neví, jestli v počátku těch bolestí nebo problémů s krční páteří mohla fena běhat, ale tehdy v tom březnu 2021 došla do veterinární ordinace obtížně, nechtěla předvést žádný pohyb. Tehdy předepsala antiflogistika, což je obdoba Brufenu u lidí, u psů je to Veloxidin. Jedná se o lék, který zabraňuje zánětu a tlumí bolest. Nebyl prováděn kvůli té páteři žádný chirurgický zákrok, byla prováděna pouze symptomatická léčba neinvazivní. Dá se říci, že ta léčba úspěšně zabírala, že ta fena byla s ohledem na svůj věk a stav v kondici.

53. Na základě provedených důkazů, a to důkazů listinných, znaleckého posudku a výpovědí účastníků, svědků a znalce zjistil soud tento skutkový stav:

54. Dne 28. 4. 2021 v odpoledních hodinách projížděla žalobkyně v obci , adresa, ulicí podél domu č. p. 23, přičemž z otevřených vrat tohoto objektu náhle vyběhla fena dobrmana jménem , jméno FO, , která vrazila do předního kola jízdního kola, na kterém právě jela žalobkyně, čímž způsobila pád žalobkyně z kola na levý bok na asfaltový povrch místní komunikace, přičemž žalobkyně jela na kole v doprovodu svého psa, který volně běžel před ní. , jméno FO, dobrmana nebyla v objektu domu č. p. 23 nijak zajištěna a ani připoutána, přičemž vrátka do dvora objektu byla otevřena, a proto mohla zcela volně a nekontrolovaně vyběhnout mimo objekt domu č. p. 23 na ulici a rozběhnout se ke psovi pobíhajícím volně kolem žalobkyně. Po pádu z kola doprovodil žalobkyni domů synovec žalovaného č. 1). Syn žalobkyně poté žalobkyni dopravil k ošetření do Nemocnice v , adresa, , kde ji hospitalizovali a kde se druhý den podrobila operaci tříštivé zlomeniny levé ruky. O celé záležitosti žalobkyně informovala i svou dceru. Vlastníkem feny dobrmana je žalovaný č. 3 , Jméno žalované A, mladší, syn žalovaných č. 1) a č. 2). V důsledku pádu utrpěla žalobkyně zhmoždění oblasti levé kyčle a boku, zlomeninu dolní části pažní kosti vlevo, vnitrokloubní, více úlomkovou s posunem. Žalobkyně se podrobila dvěma operacím. Při operaci dne 29. 4. 2021 musela být zlomenina v dolní části pažní kosti stabilizována dlahou a kanylovým šroubem. Dne 1. 5. 2021 byla žalobkyně propuštěna do domácího léčení a následovaly ambulantní kontroly. Dne 20. 7. 2021 se žalobkyně podrobila extrakci kanylového šroubu v lokální anestezii. Následně pak žalobkyně rehabilitovala. Po ustálení zdravotního stavu bylo konstatováno, a to naposledy znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, že uvedené zranění zanechalo trvalé následky v podobě omezení hybnosti levého lokte a snížení svalové síly lokte a prstů levé ruky. V době zhruba půl roku po první operaci byla žalobkyně podstatně omezena ve vykonávání činností, které spočívaly ve výkonu veškerých domácích prací, kde došlo k podstatnému omezení, žalobkyně mohla tyto práce vykonávat pouze s pomocí druhé osoby, dále spočívající v nákupech, řízení vozidla a jízdy na jízdním kole, přičemž tyto činnosti byly zcela vyloučeny, dále spočívající v osobní hygieně, kterou mohla žalobkyně zajišťovat pouze s pomocí druhé osoby, dále spočívající v oblékání, a to pouze s pomocí druhé osoby, dále spaní, a to pouze na zádech bez možnosti změnit polohu a rovněž byla žalobkyně odkázána na pomoc osob z rodiny z důvodu dovozu na kontroly do nemocnice a následně na rehabilitace. Došlo i k podstatnému omezení samostatnosti žalobkyně, kdy jí zejména ostatní členové rodiny pomáhají s nákupy a vozí ji k lékařům. Žalobkyně v době zhruba roku po škodní události kontaktovala několikrát žalované č. 1) a č. 2) telefonicky i písemně s žádostí o poskytnutí peněžité náhrady za utrpěnou nemajetkovou újmu. Žalovaní č. 1) a č. 2), ačkoliv uváděli, že jsou ochotni uhradit jí částku nejprve v rozsahu 50 000 Kč, kterou nabízela žalovaná č. 2), a později jen 15 000 Kč, nakonec nároky žalobkyně zcela odmítli. Žalovaní sporují průběh škodní události, jak jej popisuje žalobkyně, uvádějí, že podíl žalobkyně na zranění je větší než podíl žalovaných. Žalovaní v předžalobní komunikaci rovněž uvedli, že vyčíslení nároku žalobkyně považují za nepodložené. Oběma žalovaným byly výzvy doručeny dne 9. 10. 2023. V rámci obou obsahově shodných předžalobních výzev byla jako nejzazší lhůta k úhradě při požadovaných plnění stanoveno datum 20. 10. 2023.

55. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2933 OZ, podle kterého způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.

56. Podle ust. § 2958 OZ při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

57. Podle ust. § 2918 OZ vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

58. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení ze žalované částky vyplývá z ustanovení § 1970 OZ ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

59. Jak vyplývá z platné právní úpravy, vlastník zvířete jako osoba povinná nese povinnost k náhradě škody bez ohledu na to, zda má nad zvířetem dohled, anebo nemá, ale pouze z titulu svého vlastnického práva. Zde nezáleží na faktickém stavu, ale na stavu právním. Vedle vlastníka citované ustanovení označuje za povinného toho, komu bylo zvíře svěřeno nebo kdo zvíře chová nebo jinak používá, což usnadňuje procesní postavení poškozeného, pro kterého by důkaz o tom, kdo je vlastníkem, mohl být obtížný. Zde naopak nezáleží na tom, z jakého důvodu má osoba zvíře u sebe, ale důležitá je fakticita, tzn. zda má zvíře u sebe, používá je, je jeho detentorem. K určení toho, kdo má ke zvířeti detenci, mohou sloužit různé indicie, a to např. péče o přístřeší, zdraví, bezpečí a obživu zvířete, hrazení nákladů na obživu zvířete nebo třeba úhrada za pojištění zvířete.

60. Zatímco vlastník tedy nese povinnost k náhradě vždy, může být nárok na náhradu újmy uplatněn i vůči osobě, které vlastník zvíře svěřil a která je s jeho souhlasem chovala. Je to zejména osoba, do jejíž péče bylo zvíře s důvěrou přenecháno do ochrany, pod dozor nebo vedení, která ho pro jiného opatruje, stará se o něj, vykonává nad ním dohled nebo realizuje jeho užitnou hodnotu ve svůj prospěch. Svěření předpokládá získání detence zvířete od jiného, ale k němu nemusí dojít přímo od vlastníka a ani na základě smlouvy, postačuje pouhá společenská úsluha. Nevyžaduje se více či méně formální předání zvířete, rozhodující je dohoda, byť i konkludentní mezi vlastníkem a osobou, jíž se zvíře svěřuje. Není rozhodné, zda jde o svěření trvalé či dočasné, úplatné nebo bezúplatné. Taková osoba pak hradí újmu s vlastníkem podle pravidel společné a nerozdílné odpovědnosti.

61. Pro újmu způsobenou zvířetem platí základní pravidla zjišťování kauzality, avšak újma nemusí být zvířetem způsobena přímo., může být přivozena též nepřímo.

62. Nejde-li o domácí zvíře chované za podmínek uvedených v ust. § 2934 OZ, nemá vlastník k dispozici žádný liberační důvod a poškozenému postačí prokázat, že mu zvíře způsobilo újmu.

63. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v odpoledních hodinách dne 28. 4. 2021 došlo k úrazu žalobkyně v důsledku pádu z jízdního kola, když na něm projížděla po místní komunikaci kolem domu , Anonymizováno, ve , adresa, . Spor byl však mezi nimi o tom, zda k jejímu pádu došlo v příčinné souvislosti s chováním feny dobrmana , jméno FO, , jejímž vlastníkem byl žalovaný č. 3) , Jméno žalované A, mladší, syn žalovaných č. 1) a č. 2), kteří měli v té době psa v detenci, a to na základě konkludentní dohody s vlastníkem, který jim zvíře svěřil, aby se o něj starali v době, kdy nebyl doma přítomen, a to pravidelně např. v době, kdy byl v zaměstnání, což bylo i tehdy, kdy došlo k pádu žalobkyně. Okolnost, že žalovaný č. 3) byl vlastníkem zvířete, vyplývá jednak z tvrzení žalovaných, ale také z důkazů provedených výslechem , jméno FO, ml. ještě v procesním postavení svědka a také z výpovědi svědkyň , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, . Rovněž některé provedené listinné důkazy prokazují tuto skutkovou okolnost, a to potvrzení obce , adresa, o evidenci psa s číslem známky 132 a přiznání k poplatku ze psů, neboť je v nich uvedena adresa , adresa, , tedy bydliště žalovaného č. 3), zatímco žalovaný č. 1) je evidován na adrese , adresa, . Jak z tvrzení žalobkyně a žalovaných, tak i z výpovědi žalovaného č. 1) a žalovaného č. 3) ještě v procesním postavení svědka a rovněž z výpovědí dalších svědků, a to zejména , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaní č. 1) a č. 2) se o psa starali v tom smyslu, že jej v době, kdy žalovaný č. 3) z nějakého důvodu nemohl, jej venčili, pomáhali zajišťovat jeho obživu a také veterinární péči. Z výpovědí žalovaného č. 1) a žalovaného č. 3) ještě v postavení svědka dále vyplynulo, že žalovaný v době, kdy došlo k úrazu žalobkyně v důsledku pádu z kola před domem žalovaných nebyl doma, ale v zaměstnání, resp. na cestě ze zaměstnání domů, tzn. že pes byl v té době v detenci žalovaných č. 1) a č. 2), a to s ohledem na předchozí dlouhodobě zavedený režim dle neformální dohody mezi žalovanými č. 1) a 2) a žalovaného č. 3).

64. Pokud žalobkyně před podáním žaloby byla přesvědčena o tom, že vlastníkem feny dobrmana , jméno FO, jsou žalovaní č. 1) a č. 2), pak zřejmě svůj názor opírala z předžalobní písemné komunikaci se žalovaným č. 1), ve které se takto sám vyjadřoval. Ostatně žalovaní č. 1) a č. 2) vlastnictví psa potvrzovali ještě v reakci na podanou žalobu, až teprve v reakci na poučení soudu o koncentraci řízení v závěru prvního jednání soudu v rámci doplnění tvrzení a označení důkazů své tvrzení o vlastnictví psa změnili. Žalobkyně se tak o tom, že vlastníkem feny dobrmana , jméno FO, mohla dovědět až po zahájení řízení, kdy byl vyslechnut žalovaný č. 3) v procesním postavení svědka, který tvrzení svých rodičů potvrdil, resp. až z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , na základě které vzal soud do té doby spornou otázku vlastnictví psa za prokázanou a účastníky na to v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí v závěru jednání upozornil.

65. Skutkovou okolnost, že žalobkyně byla z kola sražena fenou dobrmana , jméno FO, , má soud za prokázanou jednak na základě účastnické výpovědi samotné žalobkyně, ale také na základě svědeckých výpovědí , jméno FO, a , jméno FO, , se kterými o příčině pádu z kola žalobkyně mluvila téhož dne, kdy k jejímu úrazu došlo a kterým příčinu pádu z kola takto popsala, ale také z listinného důkazu, a to propouštěcí zprávy, ve které je uvedeno, že žalobkyně byla dne 28. 4. 2021 sražena z kola. Argumentaci žalovaných, že je vyloučeno, aby fena , jméno FO, žalobkyni z kola srazila, neboť v době pádu žalobkyně byla 10 metrů před a že vozidlo svědka , jméno FO, tedy musela oběhnout z druhé strany, když žalovaný č. 1) si ji vůbec nevšiml, považuje soud za účelovou. Jak svědek , právnická osoba, , tak i žalovaný č. 1) shodně uvedli, že pád žalobkyně z kola neviděli a žalobkyni zahlédli až v momentě, kdy již ležela na zemi. Žalobkyně v účastnické výpovědi uvedla, že její pes běžel asi 10 metrů před ní po krajnici na trávě, zatímco sama jela po asfaltu. Žalovaný č. 1) vypověděl, že neviděl dobrmana vybíhat, a proto usuzuje, že pes musel vyběhnout za ním v mezeře mezi autem a oplocením, ale že pokud byl pes žalobkyně asi 10 metrů před ní, tak by to odpovídalo.

66. V záznamu o podání vysvětlení sepsaného dne 7. 12. 2022 před Městským úřadem , adresa, je uvedeno, že žalovaný č. 1) , Jméno žalované A, st. vypověděl, že samotný pád neviděl, ale slyšel a když se otočil, tak viděl žalobkyni, jak leží s kolem padlá na silnici na levém boku a psi byli od ní asi 3 metry ve směru zpět. Také je zde uvedeno, že žalobkyně vypověděla, že její pes běžel vpravo vedle ní po krajnici a že fena , jméno FO, , jak ho uviděla, tak po ní šla a podrazila jí přední kolo.

67. Z uvedeného je jednak zřejmé, že jak žalobkyně, tak i žalovaný č. 1) patrně s odstupem tak dlouhé doby nejsou schopni přesně popsat, kde nebo v jaké vzdálenosti se oba psi v době pádu žalobkyně nacházeli, nicméně podstatné podle názoru soudu je zjištění, že žalobkyně z kola spadla v důsledku nárazu feny dobrmana , jméno FO, do jejího kola, když nezajištěná vyběhla z vrátek a utíkala ke psovi žalobkyně, který také běžel na volno po místní komunikaci, neboť soud musel vzít při hodnocení důkazů v úvahu i to, že žalovaný ve své odpovědi ze dne 9. 12. 2022, kterou reagoval na předchozí výzvu žalobkyně ze dne 22. 8. 2022, ve které žalobkyně výslovně uvedla, že fena dobrmana jí vrazila z levé strany do předního kola, následkem čehož spadla, nijak nezpochybňoval. Žalovaný č. 1) tak neučinil ani ve své výpovědi před Městským úřadem v , adresa, , i když tam to žalobkyně také výslovně uvedla. Teprve až ve své reakci ze dne 19. 10. 2023 na předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 5. 10. 2023, ve které byla příčina pádu žalobkyně z kola popsána obdobně, žalovaný č. 1) uvedl, že v okamžiku, kdy za jejím psem vyběhl jejich pes, tak zazmatkovala, protože se přirozeně lekla toho, že dojde ke střetu obou psů.

68. I když z hlediska odpovědnosti za vzniklou újmu způsobenou zvířetem je lhostejné, zda škoda vznikla jako přímý, anebo nepřímý následek chování zvířete, tedy v tomto případě v důsledku pochopitelného úleku žalobkyně, má soud nadále za prokázané, že fena , jméno FO, žalobkyni z jízdního kola srazila, byť ten náraz nemusel být nijak silný a intenzivní, ale lze si představit, že k pádu žalobkyně stačilo i lehce zavadit o její přední kolo. Soud nemá důvod neuvěřit tvrzení a výpovědi žalobkyně, když tato je podepřena i výpověďmi jejího syna a její dcery, kterým ještě ten den průběh události popsala, tak i záznamem v propouštěcí zprávě, kde je výslovně uvedeno, že byla sražena z kola.

69. Soud má rovněž za prokázané, že fena dobrmana , jméno FO, byla vůči cizím zvířatům agresivní, neboť to vyplývá jak z předžalobní komunikace účastníků, tak i z tvrzení a výpovědi žalobkyně a zejména žalovaného č. 3) ještě v procesním postavení svědka, který potvrdil, že v jednom případě se stalo, že i připnutá na vodítku zardousila cizí kočku. Dokonce i žalovaný č. 1) vypověděl, že mezi ním a žalobkyní panovala prevenční zvyklost, že když žalobkyně uvidí, že venčí fenu dobrmana, tak se svým počká právě proto, aby , jméno FO, nenapadla psa žalobkyně. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, sice bylo zjištěno, že fena , jméno FO, měla zdravotní problémy, ale nikoliv že by nebyla schopná běhu za cizím psem. Svědkyně naopak vypověděla, že na svůj věk a obtíže byl pes v obvyklé kondici. Ostatně žalovaný č. 1) vypověděl, že , jméno FO, vybíhala za některými psy, které neměla ráda.

70. Výši újmy má soud prokázanou na základě předloženého znaleckého posudku a výpovědi soudního znalce, který své závěry přesvědčivým způsobem obhájil a který zároveň vysvětlil, že ze zdravotní dokumentace žalobkyně nezjistil nic, co by se mohlo spolupodílet na následcích jejího úrazu, a že věk žalobkyně nemusel léčbu, následnou rehabilitaci a míru trvalých následků žádným způsobem nepříznivě ovlivnit a že si dokonce myslí, že v tomto případě nesehrál věk žalobkyně z pohledu rozsahu zranění žádnou roli. Soudní znalec také vysvětlil, jakým způsobem je nutné chápat, pokud je žalobkyně v současné době v důsledku trvalých následků, tedy snížené hybnosti a síly levé ruky, již z některých dříve běžně vykonávaných činností zcela nebo částečně vyloučena, tzn. že i takovou činnost může být schopna nyní vykonat, nicméně to neznamená, že z ní není trvala či částečně vyloučena, neboť je nucena ji vykonávat buď v omezeném rozsahu, anebo za cenu pociťované bolesti. Znalec navíc vysvětlil, že v tomto případě jsou trvalé následky u žalobkyně méně závažné, než jaké obvykle bývají, a že dokonce bývají závažnější i u mladších pacientů, než je žalobkyně.

71. Nejen z tvrzení účastníků, ale i z výpovědí žalobkyně a žalovaného č. 1) jakož i svědka , jméno FO, vyplynulo, že vrátka do objektu dvora na adrese , adresa, , který byl společný pro č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, před pádem žalobkyně z kola otevřená, neboť žalovaný č. 1) se na místní komunikaci právě loučil se svojí sestrou a synovcem , jméno FO, , kteří se chystali k odjezdu po oslavě u žalovaného č. 1). Jak zároveň bylo zjištěno, vrátka ponechal otevřená žalovaný č. 1), který návštěvu vyprovázel do auta zaparkovaného před vraty při okraji místní komunikace.

72. Pasivní věcnou legitimaci žalovaných č. 1) a č. 2) tak soud dovodil podle ust. § 2933 věty druhé OZ, neboť žalovaný č. 3) jako vlastník zvířete v době události doma nebyl a podle neformální dohody mezi účastníky se v té době o psa starali jeho rodiče, tzn. měli jej v detenci a nesli tedy za jeho chování odpovědnost. Ostatně žalovaný č. 3) mimo jiné vypověděl, že jeho rodiče se o psa starali automaticky, pokud nebyl doma, že nebylo třeba v tomhle směru žádných pokynů. Soud se nakonec ztotožnil s argumentací žalobkyně v tom, že k odpovědnosti žalovaných č. 1) a č. 2) nebyla podmínkou výslovná dohoda se žalovaným č. 3) o svěření zvířete, ale že taková péče detentora může probíhat když ne na základě neformální, konkludentní dohody, tak třeba i jen jako společenská úsluha. Žalovaným č. 1) a č. 2) tedy v uvedený den nic nebránilo, aby v tu dobu psa zajistili a nenechali jej volně pobíhat po dvoře, pokud u nich ten den probíhala oslava a mohlo se stát, že pes může po otevření vrátek na veřejnou komunikaci proběhnout. Žalovaný č. 1) navíc poté ještě vrátka ponechal zcela otevřená, zatímco se loučil s odjíždějícími příbuznými, ačkoliv si musel být vědom toho, že zvíře na dvoře volně pobíhá a že na místní komunikaci probíhá veřejný provoz. Žalovaní č. 1) a 2) navíc již v minulosti žalobkyni na kole kolem jejich domu po této veřejné komunikaci projet viděli a možné reakce feny , jméno FO, na psa žalobkyně, který volně běhával před ní, si také byli vědomi. Ostatně panovala mezi nimi dohoda o tom, že se budou snažit zabránit tomu, aby se psi měli možnost potkat. Pasivní věcná legitimace žalovaného č. 3) jakožto vlastníka zvířete pak vyplývá z ust. § 2933 věty první OZ. Z uvedeného ustanovení zároveň vyplývá, že žalovaní č. 1) a č. 2) jsou povinni nahradit škodu způsobenou zvířetem v době, kdy jim byl pes svěřen nebo jej chovali nebo jinak používali, společně a nerozdílně se žalovaným č. 3) jako jeho vlastníkem.

73. Skutkové tvrzení žalovaných o tom, že žalovaná vezla v době pádu na řídítkách proutěný košík, který mohl nepříznivě ovlivnit její jízdní stabilitu, soud za prokázané nemá, neboť svědek , právnická osoba, si takový košík vůbec nevybavil a sama žalobkyně toto tvrzení označila za nepravdivé a účelové. Soud nevylučuje, že jindy mohla žalobkyně takový košík vézt, ale vzhledem k tomu, že nikdo další u pádu žalobkyně přítomen nebyl, žádný další důkaz v tomto směru k dispozici není a je s podivem, že v záznamu sepsaném před Městským úřadem , adresa, se žalovaný č. 1) o košíku na řídítkách vůbec nezmínil, byť tehdy ještě nevypovídal s takovým časovým odstupem jako nyní.

74. Jde-li o nárok na příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, soud se ztotožnil s argumentací žalovaných, že okamžik prodlení není totožný u žalovaného č. 3) jako u žalovaných č. 1) a č. 2), z toho důvodu soud uložil žalovanému č. 3) povinnost zaplatit společně a nerozdílně zákonný úrok z prodlení z přiznané výše nároku na náhradu újmy za období počínaje dnem následujícím po jednání, při kterém byl žalovaný č. 3) v postavení svědka při jednání soudu vyslechnut, zatímco v případě žalovaných č. 1) a č. 2) počínaje dnem, který následoval po dni, kdy marně plynula lhůta podle předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně.

75. Soud dovodil ve stejném rozsahu jako zavinění žalovaných i spoluzavinění žalobkyně na vzniklé újmě, a to z důvodu, že žalobkyně v době škodní události, ačkoliv si byla vědoma toho, že pes žalovaných vybíhá za jejím psem, respektive za zvířaty, se svým volně pobíhajícím psem projížděla ulicí kolem bydliště žalovaných, přičemž současně, vědoma si toho, že žalovaný č. 1) stojí na ulici a vědoma si rizika, které mohla skýtat situace, pokud by pes žalovaných vyběhl za jejím volně běžícím psem, přesto nezastavila a v rámci prevence volným krokem nevedla své jízdní kolo kolem bydliště žalovaných. Okolnost, že žalobkyně neměla na hlavě ochrannou přilbu, je z hlediska charakteru jejího zranění zcela bezvýznamná. Je zřejmé, že pokud by žalobkyně měla svého psa připnutého na vodítku, jednak by tím možnému střetu obou psů nijak nezabránila, ale ještě by tím naopak zvýšila riziko svého pádu v důsledku chování svého psa na vodítku, nicméně zabránit pádu z kola mohla a měla tím, že kolem bydliště žalovaných měla své kolo vést a nikoliv na něm jet.

76. Zavinění žalovaných a žalobkyně na vzniklé újmě je podle názoru soudu ve stejném rozsahu, neboť i žalovaní mohli události zabránit, kdyby psa zajistili a neumožnili mu nekontrolovaný pohyb po veřejné komunikaci.

77. Vzhledem k tomu, že žalobkyně z procesní opatrnosti žalovala nárok na bolestné a ztížení společenského uplatnění toliko ze 75 %, soud proto žalobě vyhověl pouze co do částky 169 647,50 Kč, která odpovídá součtu vynaložených nákladů na znalecký posudek v plné výši a 50 % celkového nároku na bolestné a ztížení společenského uplatnění, jinak žalobu ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

78. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., podle kterých soud převážně úspěšné žalobkyni (v rozsahu 68,70 % z celkové žalované částky 246 971 Kč) přiznal vůči převážně neúspěšným žalovaným (v rozsahu 31,30 % z celkové žalované částky) právo na náhradu nákladů tohoto řízení, a to ve výši 37,40 % z celkových účelně vynaložených nákladů řízení.

79. Žalobkyně vynaložila na odměně právního zástupce podle ust. § 7 bodu 6, § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, po 9 260 Kč za 1 úkon právní služby (z tarifní hodnoty 231 971 Kč), celkem ve výši 185 200 Kč za 20 úkonů právní služby (1 úkon dne 3. 5. 2023 příprava a převzetí zastoupení, 1 úkon dne 3. 5. 2023 porada s klientem přesahující 1 hodinu, 1 úkon dne 5. 10. 2023 sepis předžalobní výzvy k plnění, 1 úkon dne 5. 10. 2023 sepis předžalobní výzvy k plnění, dne 1. 12. 2023 porada s klientem přesahující 1 hodinu, 1 úkon dne 4. 4. 2024 sepis žaloby, 1 úkon dne 8. 7. 2024 sepis repliky k vyjádření žalovaných, 1 úkon dne 8. 12. 2024 porada s klientem přesahující 1 hodinu, 2 úkony dne 9. 12. 2024 účast na jednání soudu od 13:05 do 15:38 hodin, 1 úkon dne 10. 18. 2024 doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů, 2 úkony dne 14. 11. 2024 účast na jednání soudu od 10:00 do 13:45 hodin, 3 úkony účast dne 23. 1. 2025 na jednání soudu od 10:00 do 14:50 hodin, 1 úkon dne 27. 3. 2025 účast na jednání soudu od 10:05 do 11:12 hodin, 1 úkon dne 14. 4. 2025 sepis návrhu na přistoupení účastníka, 1 úkon dne 17. 6. 2025 sepis vyjádření k pasivní legitimaci žalovaných a 1 úkon dne 19. 6. 2025 účast na jednání soudu od 10:00 do 12:00 hodin), na paušální náhradě hotových výdajů právního zástupce podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, po 300 Kč za 1 úkon, celkem ve výši 3 900 Kč za 13 úkonů právní služby poskytnutých do 31. 12. 2024 a podle ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky, ve znění účinném od 1. 1. 2025, po 450 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 3 150 Kč za 7 úkonů právní služby. Daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z takto určené odměny a paušální náhrady hotových výdajů činí 40 372,50 Kč. Žalobkyně tak v souvislosti s právním zastoupením na nákladech tohoto řízení účelně vynaložila celkem 232 622,50 Kč včetně 21 % DPH. Z této částky činí 37,40 % částku 87 000,80 Kč, kterou soud žalovaným č. 1), 2) a 3) uložil žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení společně a nerozdílně (§ 91 odst. 2 OSŘ) uhradit.

80. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovaným uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

81. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vzniklých státu v celkové výši 7 128,95 Kč (svědečné 682,95 Kč a znalečné 6 446 Kč) pak vyplývá z poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaných v tomto řízení, kdy podle toho soud uložil povinnost zaplatit část nákladů řízení vzniklých státu žalobkyni, a to ve výši 2 231,35 Kč (odpovídající neúspěchu v rozsahu 31,30 %), zatímco zbývající část ve výši 4 897,60 Kč (odpovídající neúspěchu v rozsahu 68,70 %) uložil žalovaným společně a nerozdílně.

82. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.