33 C 201/2018

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Tichou ve věci žalobce: Jméno žalobce , se sídlem Adresa žalobce , proti žalovanému: Jméno žalovaného , bytem Adresa žalovaného , zastoupená Jméno advokátky A se sídlem Adresa advokátky A o náhradu škody ve výši 8 396 Kč a vydání peněžitého zadostiučinění ve výši 600 000 Kč s příslušenstvím, doplňujícím rozsudkem I. Rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. prosince 2022, č. j. 33 C 201/2018-411 se doplňuje těmito výroky:Žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalovaném náhrady škody ve výši 331 Kč spolu s úrokem z prodlení stanoveným vládním nařízením, jdoucím od měsíce července 2019 do zaplacení, se zamítá.Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 363 Kč k rukám právního zástupce žalovaného do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Shora citovaným rozsudkem z 9. prosince 2022 Okresní soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu žalobce, kterou se domáhal na žalovaném zaplacení náhrady škody ve výši 8 065 Kč a vydání peněžitého zadostiučinění ve výši 600 000 Kč spolu s úrokem z prodlení stanoveným vládním nařízením jdoucím od měsíce července 2019 do zaplacení a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 57 364 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do 60 dnů od právní moci rozsudku.

2. Žalobce tvrdil, že se žalovaný bez jeho souhlasu dne 15. října 2018 vloupal do garsonky, kterou užíval na základě řádné nájemní smlouvy, žalovaný si zajistil garsonku neoprávněně pro sebe a jeho věci v ní umístěné vyklidil a tímto jednáním mu způsobil škodu tím, že mu zničil vložku zámku dveří, znehodnotil mu potraviny a nápoje a žalobce si musel zakoupit odcizené věci žalovaným do domácnosti, měl nutné výdaje na pořízení tělové hygieny ve veřejném zařízení od října 2018 do dubna 2019 a extrémně zvýšené náklady na ohřev a topení v zimě a na elektronickou komunikaci. Celkem vyčíslil škodu na částku 8 065 Kč. Dále požadoval na žalovaném peněžité zadostiučinění za zásah do soukromí v podobě nehmotné újmy v ekvivalentu stonásobku smluveného nájemného ve výši 600 000 Kč spolu s úroky z prodlení jdoucími od července 2019 do zaplacení. Soud dospěl k závěru, že žalovaný vyklidil žalobce z předmětné garsonky v době trvání ubytovacího vztahu mezi účastníky vzniklého na základě smlouvy o ubytování dle ustanovení § 2326 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. (dále jen o.z.), čímž porušil povinnost žalobci poskytovat ubytování na své ubytovně až do 1. 5. 2019. Pak je povinen nahradit žalobci škodu z toho vzniklou s poukazem na ustanovení § 2913 o.z. a soud dovodil, že žalobce má právo na náhradu skutečné škody i ušlého zisku. Soud žalobu zamítl proto, že žalobce v řízení neprokázal, že mu v souvislosti s vyklizením garsonky č. , hodnota, v ubytovně žalovaného vznikla tvrzená škoda a že tato škoda je v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného. V řízení žalobce neprokázal, že by mu žalovaný něco ukradl, odcizil. Proto soud jeho nárok na zaplacení škody ve výši 8 065 Kč jako nedůvodný zamítl, stejně jako jeho druhý nárok na vydání peněžitého zadostiučinění ve výši 600 000 Kč s příslušenstvím.

3. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání a odvolací soud před rozhodnutím o něm vrátil spis soudu 1. stupně s tím, že nerozhodl o dalších dvou nárocích žalobce, a to na zaplacení částky 239 Kč za rádio a 92 Kč za tisk předpisů a ani o jeho nároku na rozšíření žaloby o dalších „nejméně“ 10 000 Kč. Odvolací soud uložil soudu 1. stupně o těchto změnách žaloby rozhodnout a pokud budou připuštěny, vydat o nich doplňující rozsudek.

4. Soud usnesení z 2. května 2024 připustil změnu žaloby, konkrétně její rozšíření o zaplacení částky 239 Kč představující částku, kterou žalobce vynaložil na zakoupení Dynamo rádia se svítilnou značky Pavexim dne 23. 12. 2020, protože podle žalobce mu žalovaný rádio při vyklizení ukradl a dále o částku 92 Kč, kterou žalobce vynaložil za tisk předpisů dne 18. 3. 2021, včetně o.s.ř., které mu byly dle tvrzení žalobce rovněž žalovaným ukradeny.

5. Podle ustanovení § 166 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.), nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do 15 dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.

6. S ohledem na to, že soud opomněl rozhodnout o části předmětu řízení ve výši 331 Kč, rozhodl o ní tímto doplňujícím rozsudkem s poukazem na odůvodnění rozsudku ze dne 9. prosince 2022, č. j. , spisová značka, . Při rozhodování o této části předmětu řízení vycházel z důkazů již provedených před vyhlášením předmětného rozsudku, nové dokazování neprováděl. Soud shledal i tento nárok žalobce na zaplacení škody nedůvodným ze stejných důvodů, pro které žalobu žalobce zamítl ohledně náhrady škody ve výši 8 065 Kč, tedy, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobci v souvislosti s vyklizením garsonky č. , hodnota, v ubytovně žalovaného vznikla tvrzená škoda a že by tato škoda byla v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného. V žádném vyhotovení soupisu majetku žalobce v garsonce č. , hodnota, nefigurují právní předpisy, které měl dle žalobce žalovaný zcizit nebo z garsonky vyklidit. Ze žalovaným vyhotoveného zápisu z protokolárního vyklizení pokoje č. , hodnota, je patrno, že mezi soupisem vyklizených věcí je i mini rádio. Zároveň v řízení bylo prokázáno, že všechny věci žalobce vyklizené z garsonky byly uskladněny v prostorách žalovaného, kde jsou dodnes a žalobce si tyto věci přes opakované výzvy od žalobce dosud nevyzvedl. Proto soud žalobu i v této části zamítl.

7. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 150 o.s.ř. I v této části žaloby měl plný úspěch žalovaný, a proto má právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů. Na straně žalobce soud shledal důvody hodné zvláštního zřetele, pro které žalovanému nepřiznal plnou náhradu nákladů řízení, ale pouze poloviční. Důvody hodné zvláštního zřetele tkví v osobních poměrech žalobce, který je nemajetný, nedisponuje žádnými pravidelnými příjmy, vyjma dávek hmotné nouze, o které musí opakovaně žádat a dokládat své příjmy a majetkové poměry. V dané věci nejde o bezdůvodné uplatňování či bránění práva, ani o šikanózní jednání ze strany žalobce. Soud však nepovažuje za spravedlivé, aby podle výsledků řízení žalobce alespoň částečně nesanoval náklady, které žalovanému v souvislosti s tímto řízením vznikly. Účelně vynaložené náklady žalovaného představují odměnu za jeho právní zastoupení advokátkou a náhradu hotových výdajů dle vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen AT) v platném znění. Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí dle § 7 a 8 AT 300 Kč a zástupkyně žalovaného provedla jeden úkon právní služby, a to účast u ústního jednání dne 12. 9. 2024. Dále jí náleží náhrada hotových výdajů v podobě 1 režijního paušálu dle § 13 odst. 1 a 3 AT ve výši 300 Kč, s připočtením 21 % DPH, když zástupkyně žalovaného je jejím plátcem, jde celkem o částku 726 Kč. Polovina z toho je 363 Kč a tuto částku je žalobce povinen zaplatit žalovanému v prodloužené 60denní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku.