35 C 293/2019

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Toufarovou ve věci žalobce:Jméno žalobce bytem Adresa žalobce zastoupeného Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:Jméno žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupenému Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví,

I. Spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemkům parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, vše zapsáno na LV č. hodnota pro obec a katastrální území adresa u právnická osoba pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jméno advokátky B, se zrušuje.

II. Nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku shora se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu za spoluvlastnický podíl ve výši 2 800 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Českých Budějovicích na náhradu nákladů tohoto řízení částku 10 246,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Českých Budějovicích na náhradu nákladů tohoto řízení částku 12 246,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou proti žalovanému domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem, pozemkům specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku shora nacházejícím se v katastrálním území adresa, vše zapsáno na LV č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jméno advokátky B, a to původně reálným rozdělením pozemků mezi spoluvlastníky, posléze přikázáním předmětných pozemků do výlučného vlastnictví žalobce za přiměřenou náhradu, když se v závěru řízení připojil k žalovaným navrhovanému způsobu vypořádání spoluvlastnictví přikázáním veškerých pozemků žalovanému za přiměřenou náhradu. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že účastníci tohoto řízení jsou spoluvlastníky pozemků v Anonymizováno, a to parc. č. Anonymizováno (evidovaných v katastru nemovitostí jako „zahrada“) a parc. č. Anonymizováno evidovaných v katastru nemovitostí jako „ostatní plocha“), když spoluvlastnický podíl žalobce činí Anonymizováno a žalovaného Anonymizováno Pozemky jsou zapsány na LV č. hodnota pro katastrální území adresa. Shora uvedené pozemky byly do listopadu 2018 součástí většího celku, jehož spoluvlastníky byli žalobce a jeho sourozenci – bratr jméno FO a sestra jméno FO, dokud tito nedarovali své třetinové podíly žalovanému (synovi jméno FO, resp. synovci jméno FO). Tímto způsobem přivodili, že pozemky tvořící jediný funkční celek, se dnes nacházejí ve dvou spoluvlastnictvích s rozdílným okruhem spoluvlastníků. Do doby podání žaloby k dohodě spoluvlastníků nedošlo. Žalobce v průběhu řízení doplnil, že o předmětné pozemky se řadu let starala a tyto udržovala matka žalovaného, když ještě byla spoluvlastnicí předmětných pozemků a užívala je (jako součást širšího funkčního celku) spolu s domem č.p. Anonymizováno (parc. č. hodnota) a zahradou (parc. č. Anonymizováno) v katastrálním území adresa, o nichž bylo u zdejšího soudu vedeno rovněž řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to pod sp. zn. spisová značka. Dle žalobce žalovaný sám však do pozemku nijak neinvestoval a ani je samostatně (nezávisle na matce) neužíval. Žalobce dodal, že se řadu let marně snažil o pozemky starat, když mu v tom však bránila jeho sestra a bratr (oba jako tehdejší spoluvlastníci). Žalobce se na nich domáhal zpřístupnění pozemků v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 17 C 252/2016 a poté, co mu shora jmenovaní předali klíče, vzal žalobu zpět. Sotva však bylo řízení zastaveno, vypověděli tito dohodu o užívání pozemků, kterou jako spoluvlastníci uzavřeli. Následně docházelo ze strany sestry a bratra žalobce k jednání směřujícímu k vypuzení žalobce ze spoluvlastnictví. Za situace, kdy bratr a sestra žalobce darovali část pozemků žalovanému, ocitl se žalobce ve dvou spoluvlastnictvích v pozici menšinového spoluvlastníka. Žalobce vysvětlil, že se jednání své sestry bránil tím, že jí svůj spoluvlastnický podíl nehodlal pod nátlakem prodat.

2. Žalovaný se zrušením spoluvlastnictví souhlasil, od počátku řízení navrhoval přikázání předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu s tím, že se o předmětné pozemky řadu let stará a tyto udržuje, když tato činnost jej stála nemalé finanční prostředky. Žalovaný má k předmětným pozemkům citový vztah. Naproti tomu dle žalovaného se žalobce na údržbě předmětných pozemků, které byly ve špatném stavu, nijak nepodílel, ani tyto nevyužíval a nejevil o ně zájem. Dle žalovaného žalobce přislíbil odprodat žalovanému a jeho matce svůj podíl na předmětných pozemcích. Žalovaný přisvědčil žalobci v tom, že k předmětným pozemkům přiléhá pozemek parc. č. Anonymizováno a parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, přičemž ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k těmto pozemkům bylo u zdejšího soudu vedeno řízení pod sp. zn. spisová značka. Žalovaný potvrdil, že mezi jméno FO a jméno FO na straně jedné a žalobcem na straně druhé panovaly napjaté vztahy. Až do skončení řízení měl žalovaný o nemovitosti, které jsou předmětem zrušení a vypořádání v řízení vedeném pod sp. zn. 35 C 293/2019 zájem, když vyjádřil též svou připravenost vyplatit žalobci vypořádací podíl v přiměřené výši v návaznosti na (v řízení vypracovaný) aktualizovaný znalecký posudek.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

4. Z nesporných tvrzení stran a z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jméno advokátky B, LV č. hodnota vzal soud za prokázané, že žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky, a to žalobce s podílem o velikosti Anonymizováno a žalovaný s podílem o velikosti Anonymizováno ve výroku I. tohoto rozhodnutí shora) specifikovaných nemovitých věcí, a to žalobce na základě rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 5. 2008, č.j. 16 C 337/2007, o určení právního vztahu, usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 6. 2009, č.j. 53 D 357/2009–60 o schválení dědické dohody (právní moc ke dni 11. 7. 2009) a smlouvy směnné ze dne 23. 12. 2023 (právní účinky zápisu ke dni 12. 3. 2014), žalovaný na základě darovací smlouvy ze dne 21. 9. 2018 (právní účinky zápisu ke dni 26. 9. 2018). Z Darovací smlouvy uzavřené mezi jméno FO, jméno FO jako darujícími na straně jedné a žalovaným jako obdarovaným na straně druhé dne 21. 9. 2018 vzal soud dále za prokázané, že již jmenovaní jméno FO a jméno FO (strýc a matka žalovaného) touto darovali žalovanému každý svůj spoluvlastnický podíl o velikosti Anonymizováno ke shora označeným nemovitostem.

5. Podle ustanovení § 1140 odst. 1.2 občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Podle ustanovení § 1143 o.z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 o.z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle ustanovení § 1147 o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

6. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu. Za dané situace, kdy se účastníci řízení shodují, že je nutno jejich spoluvlastnictví zrušit, je na místě, aby soud spoluvlastnictví žalobce a žalovaného zrušil a provedl vypořádání.

7. Prvním předpokladem rozhodnutí soudu o zrušení spoluvlastnictví a vypořádání na návrh některého spoluvlastníka je neexistence dohody mezi spoluvlastníky. Obě strany sporu se shodují na komplikované situaci, která ve vztazích účastníků (též v souvislosti se spoluvlastnictvím přilehlých pozemků a nutností řešení otázky zrušení a vypořádání i tohoto spoluvlastnictví mezi žalobcem a jeho sourozenci) nastala. Jak vyplývá ze vzájemné korespondence stran, tyto se ještě před podáním žaloby v této věci pokoušely v rámci mimosoudních jednání uspořádat spoluvlastnické vztahy. Dopisem právního zástupce žalobce adresovaným žalovanému ze dne 17. 5. 2019 navrhl žalobce zrušit a vypořádat předmětné spoluvlastnictví s nabídkou vyplacení finanční náhrady 1 326 667 Kč (odpovídající podílu Anonymizováno ceny podle připojeného znaleckého posudku jméno FO s tím, že pozemky připadnou do vlastnictví žalobce). Žalovaný reagoval nedatovaným dopisem s podacím razítkem pošty dne 28. 6. 2019, že po zvážení všech okolností (velmi silná citová vazba, podílení se na úklidu a zvelebování silně zanedbaných pozemků do dnešní podoby fyzickou prací i financemi bez jakékoliv osobní i finanční pomoci žalobce) sdělil, že své podíly na pozemcích neprodá, naopak žalobci nabízí odkup jeho podílu, a to ve výši jedné třetiny ceny, tj. 663 333 Kč, když z této ceny by se odečetly náklady za údržbu pozemků a opravy. Z dopisu právního zástupce žalobce určeného žalovanému ze dne 9. 7. 2019 soud dále zjistil, že žalobce navazuje na předchozí citovaný dopis žalovaného, v němž tento poukazuje na svůj vztah k domu a pozemku, přičemž žalobce navrhuje uzavřít smlouvu, která by vyvázala jednak žalovaného ze spoluvlastnického vztahu se žalobcem a jednak žalobce ze spoluvlastnického vztahu k domu č.p. Anonymizováno s pozemky (jehož spoluvlastníky jsou matka a strýc žalovaného). Jako druhou možnost nabídl žalobce vypracování geometrického plánu k oddělení pozemků. Poté žalovaný odpověděl dopisem ze dne 19. 8. 2019 adresovaným právnímu zástupci žalobce, z něhož je zřejmé, že žalovaný nadále urgoval odpověď na svůj předchozí dopis ze dne 28. 6. 2019, a to ohledně žalovaným navrženého odkoupení podílu žalobce na předmětných pozemcích. Z citované písemné komunikace mezi žalovaným a právním zástupcem a žalobce je zřejmé, že do doby zahájení tohoto řízení (jak plyne z následné komunikace – pak ani v průběhu řízení) k uzavření dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mezi žalobcem a žalovaným nedošlo, neboť každá ze stran zastávala tehdy odlišný náhled na způsob vypořádání tohoto spoluvlastnictví.

8. Strany tohoto řízení nedospěly k dohodě ani v návaznosti na vyhotovený znalecký posudek vypracovaný znalcem jméno FO. jméno FO v souvislosti s uvažovaným zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví mezi žalobcem a jeho sourozenci. Ze znaleckého posudku č. hodnota vyhotoveného dne 11. 12. 2018 jméno FO, znalcem z oboru ekonomika-odvětví ceny a odhady nemovitostí soud zjistil, že předmětné pozemky jsou součástí zahrady dosud ve funkčním celku s rodinným domem na p.č. hodnota v osadě jméno FO, katastrální území adresa s tím, že dle tehdy platného územního plánu obce adresa jsou tyto pozemky určené a užívané pro stavby bydlení, v době ocenění jsou vedeny v KN jako zahrada a ostatní plochy a užívány v souladu s touto evidencí (součástí oceňovaných pozemků je dřevěná kolna u vjezdu na pozemky pro uskladnění zahradního nářadí a ovocné porosty na pozemcích). Reálná tržní cena předmětných pozemků, včetně dřevěné kolny a trvalých porostů byla ke dni 11. 12. 2018 stanovena ve výši 1 990 000 Kč. Ze snímku katastrální mapy a ortofota soud zjistil umístění předmětných pozemků, coby sousedících s pozemky vypořádávanými v souvisejícím řízení vedeném u zdejšího soudu pod zn. 15 C 156/2019.

9. Z dopisu žalobce adresovaného jméno FO a jméno FO v odpovědi na jejich dopis ze dne 21. 3. 2016 se podává sdělení žalobci, že tento byl v návaznosti na jednání své sestry nucen prodej svého spoluvlastnického podílu odložit na neurčito. Za předpokladu, že bude žalobci nadále bráněno ve vstupu do domu a vyklízení prostor (s odkazem na uzavřený soudní smír) a bude-li nadále žalobci odmítáno vydat klíč od vrat, je žalobcem sdělováno, že tento zcela jistě svůj podíl nikdy neprodá. I svému bratrovi žalobce vytýká, že s jeho pomocí se sestra snaží žalobci zabránit ve vstupu do domu a na zahradu, a to poté, co bylo dne 12. 3. 2015 vydáno usnesení o soudem schváleném smíru sp. zn. 28 C 372/2014.

10. Ze Zápisu z jednání o rozdělení prostor ze dne 6. 11. 2009 v domě č.p. Anonymizováno v jméno FO a zahrady kolem uvedeného domu soud zjistil, že toto jednání se konalo za účasti mimo jiné žalobce a jméno FO, přičemž přítomní odkázali na dohodu uzavřenou krátce po roce 1990 ohledně rozdělení prostor v domě a na zahradě s tím, že tato zůstává beze změny a rozdělení je platné i nadále. Přílohou tohoto zápisu je mimo jiné příloha č. hodnota - pravidla pro využívání, podepsaná oběma posledně jmenovanými, dále příloha č. hodnota - Rozdělení prostor v domě č.p. Anonymizováno a Příloha č. hodnota s nákresem pro účely rozdělení prostor na zahradě kolem domu. Z Dohody o užívání místností a zahrady v adresa se podává uspořádání jednotlivých prostor a způsob jejich užívání.

11. Z usnesení Okresního soudu v adresa, č.j. 17 C 252/2016–84, které nabylo právní moci dne 12. 1. 2017, soud zjistil, že řízení o právní věci žalobce Jméno žalobce proti tehdejším žalovaným jméno FO a jméno FO o zpřístupnění domu a zahrady a vyklizení části zahrady bylo zastaveno v návaznosti na dohodu stran o předání klíčů. Z Výpovědi smlouvy o užívání nemovitostí ze dne 7. 4. 2006 vyplývá, že jméno FO a jméno FO touto listinou vypověděli vůči žalobci dohodu o rozdělení užívání předmětných nemovitostí s odůvodněním, že dne 6. 11. 2019 došlo mezi žalobcem a jméno FO a jméno FO k dohodě o rozdělení mj. předmětných nemovitostí pro jejich užívání jednotlivými spoluvlastníky. Vzhledem k tomu, že v mezidobí došlo ke směně pozemku parc. č. Anonymizováno za pozemek parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno v katastrálním území adresa, sourozenci žalobce vypověděli tímto dohodu o užívání nemovitostí ze dne 6. 11. 2009 a navrhli uzavření nové dohody, případně dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Z dopisu právního zástupce jméno FO a jméno FO adresovaného právnímu zástupci žalobce ze dne 8. 3. 2018 se podává, že sourozenci žalobce tomuto nabízejí zrušení a vypořádání spoluvlastnictví tak, že se stanou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí a uhradí žalobci cenu jeho spoluvlastnického podílu, která bude určena soudním znalcem. Z listin, které jsou součástí spisu vedeného u podepsaného soudu pod sp. zn. 15 C 156/2019, konkrétně ze žaloby na vypořádání spoluvlastnictví, soud zjistil, že žalobou ze dne 27. 5. 2019 se sestra žalobce jméno FO a bratr žalobce jméno FO zastoupeni jméno FO, domáhali proti žalobci Jméno žalobce (v řízení sp. zn. 15 C 156/2019 v postavení žalovaného) vypořádání spoluvlastnictví k parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba, jméno FO, č.p. Anonymizováno, rodinný dům a parc. č. Anonymizováno zahrada, vše zapsáno u právnická osoba pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jméno advokátky B, obec adresa, katastrální území adresa, LV č. hodnota s tím, že do spoluvlastnictví jméno FO a jméno FO o velikosti spoluvlastnického podílu každého z nich Anonymizováno mají být shora posledně označené nemovitosti přikázány, a to za přiměřenou náhradu Jméno žalobce. Z odůvodnění citované žaloby se podává rozdílný pohled účastníků na údržbu nemovitých věcí a podílení se spoluvlastníků na nákladech s tím spojených.

12. I v průběhu řízení se žalobce a žalovaný pokoušeli nalézt smírné řešení, avšak bezúspěšně, jak vyplývá též z korespondence stran vedené již po zahájení tohoto řízení (pod sp.zn. 35 C 293/2019). Dopisem právního zástupce žalobce adresovaným žalovanému ze dne 24. 8. 2022, respektive tímto vyjádřil žalobce svou připravenost převzít dvoutřetinový podíl žalovaného za částku 2 383 000 Kč (tj. 2 800 Kč/m²) a současně se vzdát svého třetinového podílu na domu s pozemky (ve spoluvlastnictví s jméno FO a jméno FO) za náhradu 1 300 000 Kč s tím, že částku k vyplacení je žalobce připraven složit do úschovy svého právního zástupce. Dopisem ze dne 4. 9. 2022 reaguje právní zástupkyně žalovaného tak, že (za tehdejší situace, kdy žalovaný navrhoval vypořádání spoluvlastnictví tak aby mu byl přikázán pozemek o výměře minimálně 1000 m² pro možnou výstavbu rodinného domu) žalovaný a paní jméno FO navrhují, aby v obou projednávaných soudních sporech došlo k dohodě v tom smyslu, že paní jméno FO přenechá žalobci svůj podíl ve výši Anonymizováno na pozemcích parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba a parč. č. Anonymizováno, zapsaných na LV č. hodnota v katastrálním území adresa a žalobce přenechá žalovanému podíl ve výši Anonymizováno na pozemcích parc. č. Anonymizováno zapsaných na LV č. hodnota v katastrálním území adresa s tím, že cena by byla dojednána. Žalovaný předkládá svou domněnku, že takto by bylo vyhověno požadavku žalobce, který by získal dostatečně velký pozemek s nemovitostí či případně s možností nemovitost postavit a zároveň by se tímto uspořádáním předešlo možným sporům v budoucnu. Žalovaný vyjádřil svou připravenost o návrhu dále jednat.

13. K (v průběhu řízení) žalobcem zastávanému návrhu na vypořádání spoluvlastnictví přikázáním předmětných pozemků do jeho výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu předložil žalobce k důkazu doklady o zůstatcích na bankovních účtech, když z potvrzení jednotlivých peněžních ústavů soud zjistil, že žalobce má k dispozici na těchto účtech u Hello bank 199 017,92 Kč, u jméno FO 300 023,36 Kč, u Anonymizováno 550 407,81 Kč, u právnická osoba 500 001 Kč, dále 500 002 Kč a ještě dalších 500 003 Kč.

14. Z emailu s označením „hypoteční úvěr“ ze dne 21. 2. 2020 adresovaného žalovanému se podává, že žalovaný má ke dni vyhotovení tohoto emailu předschválený hypoteční úvěr na bydlení ve výši 2,8 milionů u banky ČSOB.

15. Z dopisu právního zástupce žalobce adresovaného jméno FO, advokátovi, právnímu zástupce jméno FO a jméno FO v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka ze dne 6. 5. 2021 plyne prohlášení žalobce, že akceptuje znalcem stanovenou cenu pozemků (tehdy 2 800 Kč/m²) a dotazuje se jméno FO a jméno FO, v jaké lhůtě dojde k vyplacení náhrady z jejich strany vůči žalobci podle vyhotoveného znaleckého posudku. Právní zástupce žalobce tak opakuje svůj dopis již ze dne 18. 3. 2021. Z emailové komunikace vedené mezi tituly před jménem jméno FO a jméno FO v téže věci soud zjistil, že jméno FO a jméno FO avizovali svůj další postup ve věci v návaznosti na tehdy uvažovaný výslech znalce ve jmenovaném řízení.

16. Ze sdělení Magistrátu města Jméno advokátky B, Stavebního úřadu ze dne 10. 6. 2021 k otázce možného dělení předmětných pozemků parc. č. hodnota, Anonymizováno v katastrálním území adresa vyplývá, že tyto pozemky jsou dle platné územně plánovací dokumentace obce adresa (nabytí účinnosti změny č. hodnota územního plánu k datu 2. 1. 2021) součástí zastavitelného území v ploše bydlení. Pro plochu bydlení platí následující – hlavní využití - bydlení v rodinných domech, přípustné využití – změny staveb a výstavba nového individuálního bydlení v rodinných domech a činnosti s tím související. Velikost stavebních pozemků je určena dle stávající parcelace nebo minimálně 1000 m² s tím, že v zastavěném území nelze oddělit pozemek (pro další hlavní stavbu,) menší než 1000 m. Rozhodnutí o dělení nebo zcelování pozemků je možno vydat pouze na žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků.

17. Z úplného znění územního plánu obce adresa po změnách č. změna č. 2, 3, 5 a 6 soud zjistil, jak již výše uvedeno, že mezi podmínky pro plošné využití území za účelem bydlení je zahrnuta požadovaná velikost stavebních pozemků minimálně 1000 m² s tím, že v zastavěném území nelze oddělit pozemek (pro další hlavní stavbu) menší než 1000 m².

18. Z fotodokumentace z let 2016, 2017, 2018 a další (příp. nedatované) soud ve spojení s účastnickou výpovědí žalovaného a svědeckou výpovědí jeho matky jméno FO zjistil, že tato zachycuje (ke dni jejich pořízení) stav předmětných pozemků, včetně odklízení původního nepořádku umístěného na těchto parcelách, když tyto fotografie žalovaný předložil pro srovnání dřívějšího a nynějšího stavu. Z později pořízených fotografií je patrná údržba trávníku a pozemku bez odložených nepotřebných věcí.

19. Za účelem zodpovězení odborných otázek tohoto řízení soud ustanovil znalce. Ze znaleckého posudku ze dne 14. 4. 2022 zpracovaného jméno FO. jméno FO, znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, zvláštní specializace - oceňování nemovitostí soud zjistil, že s ohledem na výše citovanou textovou část územního plánu je nejmenší možná výměra stavební parcely v dané lokalitě 1000 m². Z uvedeného důvodu není možné předmětné nemovitosti rozdělit tak, aby vznikly dvě parcely s možností výstavby (dvou domů). Rovněž platí, že není možné ani dělení ve smyslu velikosti spoluvlastnických podílů. Reálné rozdělení nemovitostí na dvě samostatné části tak, aby (obě) nově vzniklé nemovitosti umožňovaly výstavbu rodinného domu na takto vzniklých pozemcích dle znalce není možné. Ohledně reálného rozdělení předmětných nemovitostí tak, aby nově vzniklé nemovitosti byly jinak hospodářsky využitelné, když za jiné hospodářské využití lze považovat například zahradničení, znalec uvedl, že v porovnání s možností výstavby domu jde o zásadní propad hodnoty. Dle znalce lze připustit dělení takové, že vznikne samostatná parcela o výměře minimálně 1000 m² a zbývající výměra (max. 277 m²) bude vlastnicky přisloučena do funkčního celku s rodinným domem na parcele č. hodnota (v rámci úvah o komplexním vypořádání obou souvisejících spoluvlastnictví). Dle znalce se jedná o jediné hospodárné využití případného dělení na dvě části. Dělení (výhradně v rámci daného spoluvlastnictví) na dvě části odpovídající velikosti podílu obou spoluvlastníků (účastníků tohoto řízení) na předmětných nemovitostech však není prakticky možné, popř. hospodárné (výměra i Anonymizováno podílu je menší než 1000 m²). Znalec dále určil, že cena předmětných pozemků v daném místě a čase se pohybuje kolem 3 800 Kč/m², tj. pro celou výměru pozemků ve spoluvlastnictví účastníků jde o částku (zaokrouhleno) 4 850 000 Kč. Z protokolu o jednání konaném dne 6. 8. 2021 v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 156/2019 soud zjistil, že i v souběžně probíhajícím řízení byl ve věci vyslechnut znalec jméno FO. jméno FO, který se vyjádřil k ceně pozemků v lokalitě adresa s tím, že obvyklá cena za metr čtvereční se v uvedené době pohybovala v rozmezí 3000–4 000 Kč/m². V této době tedy i zástupce žalobce adresoval zástupkyni žalované přípis ze dne 23. 5. 2022, jímž žalobce žalovanému sdělil, že má zájem o odkup dvoutřetinového podílu na předmětných nemovitostech od žalovaného za částku 3 233 333 Kč (tj. 3800 Kč/m²) za současného vzdání se svého třetinového podílu na domu s pozemky (ve spoluvlastnictví s jméno FO a jméno FO) za náhradu 1 633 333 Kč.

20. Znalecký posudek jméno FO. jméno FO soud hodnotí jako ucelený, vnitřně jednotný, logicky uspořádaný, když případné pochybnosti byly zcela rozptýleny i výslechem znalce jméno FO. jméno FO při jednání soudu dne 7. 6. 2022. Znalec přehledně vysvětlil, z jakých podkladů při vyhotovení znaleckého posudku vycházel, jakých metod znaleckého zkoumání užil a na základě jakých úvah vyslovil své znalecké závěry. Znalec odkázal na porovnávací metodu využití vzorků skutečně realizovaných prodejů při porovnání s pozemky oceňovanými, při doplnění těchto s aktuální realitní nabídkou. Znalec setrval i na svém závěru ohledně nemožnosti reálného rozdělení pozemků, jak výše naznačeno. Hovořil o kvalitnějším využití pozemků při jejich sloučení (alespoň části pozemku) do funkčního celku se sousedním pozemkem a domem.

21. Z následné komunikace právních zástupců účastníků vyplývá, že nalezení smírného řešení daného sporu bránil odlišný náhled žalobce a žalovaného na dílčí otázku umístění septiků a napojení domu na kanalizaci, jak vyplývá z emailové komunikace právních zástupců obou stran z června a července 2022, přípisu ze dne 9. 7. 2022 a navazující emailové komunikace zástupců účastníků ze dne 18. 8. 2022, měřické dokumentace, zaměření skutečného stavu jméno FO. jméno FO ze dne 28. 8. 2022, právnická osoba ze dne 5. 9. 2022, Technické zprávy ze dne 28. 8. 2022, zaměření skutečného stavu a emailové komunikace mezi žalobcem a pracovnicí Magistrátu města Jméno advokátky B, oddělení vodního hospodářství v srpnu 2022, vztahující se k problematice septiků, pergole náležející k domu č.p. Anonymizováno a chodníku. Dle vyjádření oddělení vodního hospodářství je kanalizace na pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa napojena na kanalizaci Obce adresa, která je napojena na kanalizační systém města Jméno advokátky B s čistírnou odpadních vod Jméno advokátky B. Z výše uvedených důvodů by měl být objekt č.p. Anonymizováno v jméno FO napojen na kanalizaci přímo. I z žalovaným zaslané emailové komunikace právních zástupců obou stran z června až srpna 2022 je zřejmé řešení těchto otázek (septiky, chodník, pergola) mezi účastníky, a to ve spojení s náčrtem – situačním plánem se zákresem septiků a kanalizace, Smlouvou o dodávce vody a odvádění odpadních vod uzavřenou mezi dodavatelem Vodovody a kanalizace jižní Čechy, a.s. a odběratelem jméno FO dne 2. 4. 2008 a již citovanou měřickou dokumentaci, z níž soud zjistil zaměření skutečné polohy vybraných objektů nacházejících se na předmětných pozemcích. Ze Zápisu z jednání konaného dne 17. 10. 2022 v sídle společnosti právnická osoba. vyplývá, že na tomto bylo doloženo zaměření skutečného stavu – polohy jednotlivých septiků – vyhotovené jméno FO. jméno FO, geodetickou kanceláří dne 5. 9. 2022, jednání bylo konáno mimo jiné za účasti žalobce a žalované, při jednání řešena též otázka napojení nemovitosti na kanalizaci.

22. V rámci svého výslechu při jednání soudu dne 25. 9. 2025 (poté, co bylo řízení přerušeno) znalec nastínil, že na trhu s nemovitostmi došlo k patrnému cenovému růstu. Vyjádřil tedy nutnost aktualizovat dříve stanovenou cenu předmětného souboru nemovitostí. Cena byla znalcem odhadnuta zhruba na částku 8 – 8,5 milionů Kč. Znalec doplnil, že územní plán nedoznal změny.

23. Ze znaleckého posudku č. č. účtu, Dodatku č. hodnota znalce jméno FO. jméno FO ze dne 19. 2. 2026 vzal soud za prokázané, že aktuálně činí obvyklá cena předmětných nemovitých věcí v daném místě a čase 8 400 000 Kč, přičemž závěry ve věci dělení pozemku jsou totožné jako v základním znaleckém posudku č. hodnota ze dne 14. 4. 2022.

24. Soud tedy činí dílčí závěr o tom, že reálné rozdělení společné věci není dobře možné, a to zejména s ohledem na nemožnost reálného rozdělení věcí tak, aby na oddělených částech mohl každý z účastníků realizovat svůj původně vyjádřený zájem na výstavbě rodinného domu a též s ohledem na znalcem zmiňovaný negativní dopad na hodnotu nemovitostí. Se závěry znalce v daném ohledu se obě procesní strany ztotožnily.

25. Ve smyslu ustanovení § 1147 o.z. soud zvažoval jako další způsob vypořádání spoluvlastnictví možnost přikázání předmětného souboru nemovitých věcí za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků. Ve finální fázi tohoto řízení oba účastníci řízení navrhovali, aby společné pozemky byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného za přiměřenou náhradu pro žalobce.

26. Z výslechu svědkyně jméno FO (matky žalovaného, sestry žalobce) soud zjistil, že poté, co v roce 1990 zemřel její otec, tři již zmiňovaní sourozenci zdědili rovným dílem nemovitost i zahradu. Dle výpovědi svědkyně jméno FO měl tehdy žalobce prohlásit, že ona může jeho třetinu užívat, on nemá na užívání žádný zájem. Svědkyně se tedy chopila vyčištění pozemku. Již za pomoci svých synů pozemek vyklidila, nadále jej udržuje, tento seče, případně v součinnosti se svými syny. Žalovaný si na své části zahrady vybudoval záhony. V roce 2015 byla dle své výpovědi svědkyně vyzývána žalobcem k vyklizení jeho části zahrady, kde byl složený materiál na opravu komína a dřevo ze stromu, který bylo nutno porazit. Přestože žalobce přislíbil na výše uvedeném svou pomoc, nedostavil se. Došlo k vyklizení pozemku i k opravě komína. Svědkyně v součinnosti se svými syny (včetně žalovaného) pozemky vyčistila, sekala na nich trávu, obhospodařovala záhony. Žalovaný se podílel na odvozu nepořádku, též na prořezávání stromů, postavil v daném místě pergolu a kůlnu na nářadí. Již od svého dětství trávil žalovaný spolu se svou matkou, případně bratry, čas na předmětné zahradě. Svědkyně z rozhovorů se svým synem – žalovaným, seznala jeho záměr postavit si na předmětných pozemcích, když ne dům, alespoň zahradní chatku. Žalovaný hodlá i v budoucnu předmětné nemovitosti využívat alespoň jako zahradu. Rád by si postavil rodinný dům pro svou plánovanou rodinu. Svědkyně vypověděla, že žalobce se na údržbě pozemků nikdy nepodílel. Svědkyni nabídl odprodej svého pozemku s tím, že na jeho dalším užívání nemá žádný zájem, nikdy nepřijel shrabat listí, posekat, s obstaráváním pozemků svědkyni nepomohl.

27. Z výslechu svědka jméno FO (bratra žalovaného) vyplynulo, že po celou dobu jeho života předmětné nemovitosti fakticky užívá jeho rodina a strýc jméno FO, který tam bydlí, druhý strýc – žalobce předmětné nemovitosti nijak nevyužívá. Na pozemky nejezdil, nestaral se o ně, nepodílel se na opravách a péči o nemovitosti. Likvidace příbytků pro hospodářská zvířata, která tam choval svědkův děda, realizoval svědek se svou matkou a bratry. Postupem času převzal většinu činností spojených s péčí o předmětné nemovitosti žalovaný, kterému svědek s dalším bratrem nadále jezdí pomáhat. Takto byly realizovány ze strany žalovaného (za součinnosti jeho bratrů) poslední opravy, vyklízení nemovitostí, údržba zahrady. Žalovaný příslušnou část předmětné zahrady užívá, tato je již vyklizena, je zde zřízený trávník, zahrada slouží k rekreaci. Většinu nezbytné práce zde na pozemcích zastane žalovaný, také budoval pergolu. Matka žalovaného (a svědka) zde seká trávu, obdobně pak žalovaný. Dle svědka žalovaný bydlí v podnájmu, proto předmětné pozemky spravuje, udržuje část, kterou užší rodina užívá, přičemž jeden z bratrů by rád na místě stavěl. Žalovaný na předmětných pozemcích v posledních letech provedl likvidaci starého včelínu, staré kůlny, navezl materiál na potřebné úpravy, pokácel jasan, který přesahoval do silnice, realizoval branku - vstup a provádí běžnou údržbu na pozemcích. Žalovaný kupoval nějaké nářadí používané na zahradě, platil kácení zmiňovaného stromu i nákup dřeva na opravu pergoly.Naproti tomu žalobce na pozemky nejezdí, nepodílí se pracovně ani finančně na udržování těchto pozemků, o nemovitosti se nestará. Dle výpovědi svědka má svou zahradu.

28. Z výpovědi svědka jméno FO (dalšího bratra žalovaného) soud zjistil, že žalovaný předmětné nemovitosti (,,zahradu“) užívá, když na údržbě této zahrady se podílí výhradně rodina svědka oproti žalobci, kterého svědek na předmětných pozemcích téměř nezaznamenal. Žalobce neprojevil zájem o nemovitosti, na tyto se nezajel podívat. Naproti tomu žalovaný předmětné nemovitosti udržuje, podílel se na vyčištění pozemku, na opravách, renovacích. Svědek potvrdil výpověď jméno FO, že žalovaný se zasloužil o vyklizení zahrady od přístřešků pro ustájení hospodářských zvířat, náletových dřevin, účastní se údržby zeleně, nakupuje pohonné hmoty, zahradní nástroje a užívá předmětné nemovitosti k rekreačním účelům. Vybudoval též přístupové cesty k záhonům, betonové cestičky s obrubníky okolo záhonu. Na uvedeném se podílel žalovaný i finančně. Dle svědka jméno FO má žalovaný v plánu do budoucna zde vybudovat nějaké bydlení pro svou matku tak, aby tato mohla dále na zahradě hospodařit. Dle výpovědi svědka jméno FO žalobce prohlásil, že nemá zájem nadále užívat předmětné nemovitosti s tím, že matka žalovaného (a svědka) může užívat jeho třetinu a okolí. Žalovaný na předmětných nemovitostech tráví veškerý volný čas. Dosud bydlí (v době výpovědi svědka) se svou manželkou na sídlišti v adresa. Jeho záměrem je vybudovat si na předmětných nemovitostech něco k budoucímu bydlení.

29. Výpověď shora jmenovaných svědků je doplněna účastnickou výpovědí žalovaného, ze které soud zjistil, že žalovaný užíval předmětné nemovitosti spolu se svými rodiči, kteří ho na pozemky od dětství brali a žalovaný svým rodičům začal s údržbou těchto pozemků pomáhat. Žalovaný potvrdil, že předmětné prostory byly zaházeny nepořádkem vytvořeným jak druhým strýcem (jméno FO) tak i dědou žalovaného. Nejprve bylo třeba tyto pozemky uklidit. Žalovaný potvrdil, že po úmrtí dědy se spoluvlastníci (již jmenovaní tři sourozenci) dohodli na určitém způsobu užívání předmětných pozemků. Žalovaný nejprve pomáhal svým rodičům při opravách, později již v dospělém věku poskytl součinnost při odvozu nepořádku z předmětných pozemků, a to v době po uzavření výše citovaného soudního smíru. Dále žalovaný měnil okapy, prováděl výměnu části tašek na střeše. Původní hospodářská stavení se musela strhnout. Žalovaný ve své účastnické výpovědi poukázal na obsah již citované fotodokumentace. Dle výpovědi žalovaného se dále podílel na opravě komína. V této souvislosti žalovaný se žalobcem vedl komunikaci. Této se měl účastnit i syn žalobce, nicméně výzvy k součinnosti zůstaly ze strany žalobce bez odezvy. Žalovaný se žalobcem několikrát jednal o koupi jeho podílu ústní formou. Uvedl, že brána byla vybudována v sedmdesátých letech. Z důvodu její nefunkčnosti rodina žlovaného v roce 1990 na své náklady bránu zprovoznila a v zájmu bezpečnosti začala bránu zamykat. Protože chybělo oplocení, též spolu se svou rodinou žalovaný vyměnil plot. Zajistil také kácení stromů. Žalovaný zdůraznil, že jeho plánem je postavit si na předmětných pozemcích rodinný dům, když se právě on nejvíce řadu let podílí na užívání a údržbě pozemků i investování do těchto. Žalovaný se svou manželkou plánuje rodinu, (v době své účastnické výpovědi) žije v panelákovém bytě a hodlá realizovat svou potřebu bydlení právě výstavbou rodinného domu. Žalovaný již v době své účastnické výpovědi předestřel, že má uloženy peněžní prostředky, ze kterých by byl schopen investovat do výstavby na předmětných pozemcích a deklaroval svou připravenost vzít si úvěr. Žalovaný investoval též náklady do předmětných pozemků spojené s opravou okapů, nákupem tří sekaček, instalací vodovodní šachty, umístěním a opravou mobilní buňky, kupoval tmely, barvy na údržbu domu a podílel se na výrobě oken.

30. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že problémy ohledně užívání předmětných pozemků mezi sourozenci započaly již před řadou let, když bratr žalobce jméno FO shromažďoval na předmětných pozemcích velké množství odpadu (a to již za života rodičů žalobce). Žalobce měl zájem bydlet na předmětných pozemcích už po svatbě. Otec toto jeho rozhodnutí vítal, nicméně vždy uvedené ztroskotalo na tom, že bratr jméno FO odmítal toto připustit, pokračoval ve shromažďování odpadu a nehodlal jakékoliv prostory, které by žalobce se svou rodinou mohl obývat, vyklidit. Uvedené skončilo též roztržkou mezi žalobcem a jméno FO. Později proto žalobce již jen občas přijel do jméno FO. Z popsaných důvodů žalobce nemohl předmětné pozemky užívat, když tyto byly plné odpadu. Proto se žalobce v roce 2008 se svou sestrou jméno FO domluvil, že společně budou předmětné pozemky užívat, ale podmínkou bylo, že tyto pozemky společně vyklidí. Mezi sourozenci proběhlo několik schůzek, pořizovaly se z nich zápisy. V roce 2014 se stále nic nedělo, pozemky vyklizené nebyly, proto byla ze strany žalobce podána žaloba na vyklizení, uvedené skončilo soudním smírem, kdy jméno FO slíbil vyklizení pozemků, nicméně po právní moci uzavřeného smíru toto ze strany jméno FO dodrženo nebylo, k vyklizení pozemků nedošlo a ihned po vykonatelnosti usnesení o schválení smíru sestra žalobce změnila názor s tím, že nic vyklízet nebude. Uzamkla bránu a druhá brána (do té doby vždy odemčená) byla zamčena bratrem jméno FO. Žalobci tak byl k předmětným pozemkům odepřen přístup. jméno FO roku 2015 se tedy fakticky žalobce na pozemky nemohl dostat. Neshody mezi žalobcem a žalovaným v součinnosti s jeho matkou (na straně druhé) tak započaly již od roku 2015. Bylo iniciováno další soudní řízení a teprve za součinnosti soudu v rámci tohoto řízení žalobce obdržel klíče. I nadále však byl ze strany matky žalovaného, jméno FO a žalovaného žalobci odepírán přístup do domu a na předmětné pozemky. Jmenovaní se snažili žalobci návštěvy znepříjemnit. V roce 2017 žalobce vyzval k vyklizení, k tomu stále nedocházelo. Někdy v této době byla mezi sourozenci (již jmenovanými) uzavřena zmiňovaná smlouva o rozdělení prostor v domě a na zahradě. Její plnění však bylo následně zmařeno. Žalobce v době své účastnické výpovědi měl zájem na získání předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. Vysvětlil, že se mu nepodařilo zajistit si bydlení v místě, kde vyrůstal, proto si postavil rodinný dům na Anonymizováno. Nicméně měl i nadále zájem na výstavbě rodinného domu na předmětných pozemcích pro svého syna, který neměl dostatečně zajištěné bydlení pro svou rodinu. Žalobce popsal svou citovou vazbu k předmětným pozemkům, když v domě na předmětných pozemcích a pozemcích souvisejících bydlel do svých 27 let, dále, jak již popsal, mu toto bylo znemožněno. Žalobce v rámci své účastnické výpovědi připustil, že žalovaný jezdil na předmětné pozemky „právnická osoba na chatu, možná tam občas přespal, ale nikdy tam nebydlel“. Dle jeho náhledu je jeho citová vazba k danému souboru nemovitostí, vzhledem k tomu, že zde vyrůstal, pevnější a trvalejší, navíc byl z domu vypuzen. Žalobce potvrdil, že veškeré předmětné pozemky včetně pozemků souvisejících s domem tvoří jednu celistvou nemovitost. Je to jeden dům se zahradou. Přístup k těmto pozemkům umožňovaly dvě brány, které byly vždy otevřené až do okamžiku, než došlo k jejich zamčení, jak již popsáno. Dle výpovědi žalobce žalovaný se svou matkou kontaktovali žalobce se znaleckým posudkem, který předložili, znějícím na částku okolo 1 600 000 Kč. Strany se neshodly na částce k vypořádání.

31. Účastnická výpověď žalovaného o způsobu užívání předmětných pozemků a o péči o tyto pozemky zastávané žalovaným za součinnosti jeho rodinných příslušníků je podepřena výpovědí svědků (matky a bratrů žalovaného). Jako věrohodnou soud hodnotí též výpověď žalobce o jeho silné citové vazbě k předmětným nemovitostem, k tehdejší potřebě bydlení na straně syna žalobce, když žalobce přesvědčivě vyložil důvody, které jej vedly k podání žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v návaznosti na změny v ujednání původních spoluvlastníků celého funkčního celku nemovitostí a na problematické plnění přijatých dohod ze strany spoluvlastníků.

32. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

33. Zejména z účastnické výpovědi žalobce a svědkyně jméno FO vzal soud za prokázané okolnosti, za kterých došlo ke vzniku spoluvlastnictví ke společné věci, kdy jméno FO spolu s jméno FO v době již vzniklých neshod se žalobcem převedli svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na žalovaného, čímž došlo k navýšení jeho spoluvlastnického podílu oproti spoluvlastnickému podílu žalobce. Oba účastníci i slyšení svědci se ve svých výpovědích vesměs shodují v tom, že předmětné pozemky užívané jako zahrada již historicky rodinou žalobce a jeho sourozenců (jméno FO a jméno FO) úzce funkčně i místně souvisí s pozemky a rodinným domem, které byly předmětem dalšího spoluvlastnictví, jehož zrušení a vypořádání bylo řešeno v řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka. Po úmrtí otce (žalobce a jeho sourozenců) začalo docházet k neshodám mezi jmenovanými ohledně vyklizení předmětných pozemků od odpadu nashromážděného bratrem žalobce jméno FO a též od drobných staveb vybudovaných ještě otcem žalobce. Žalobci a jeho sourozencům se nedařilo najít fungující uspořádání jejich spoluvlastnických vztahů, když případné vzájemné dohody a smíry byly vždy jen krátkodobé. Vznikaly mezi nimi rozpory ohledně přístupu na předmětné pozemky, vstupu do souvisejícího domu, započetí s úklidem pozemků od nánosu odpadu či porážky stromu. V této souvislosti, kdy došlo k potyčce mezi žalobcem a jeho bratrem jméno FO, žalobce raději upustil od dalších návštěv a užívání předmětných pozemků. Nadále však přetrvala jeho silná citová vazba k předmětným nemovitostem plynoucí ze skutečnosti, že zde až do své dospělosti žil a vyrůstal. Žalovaný (z počátku se svými rodiči) navštěvoval předmětné nemovitosti, které se svými bratry a matkou i nadále rekreačně užívá. Postupem času žalovaný (od své dospělosti) převzal hlavní část činností spojených s užíváním a zejména údržbou předmětných nemovitostí. Tento poskytoval pomoc již při vyklízení nemovitostí, opravě komína, okapu i oken na domě v blízkosti předmětných nemovitostí. Zasloužil se též o pokácení stromu, když tato potřeba vyvstala. Na pozemcích seká trávu, udržuje záhony, k těmto vybudoval přístupové chodníčky a vynaložil náklady spojené s nákupem zahradnických potřeb. Žalovaný má nadále zájem tyto nemovitosti v rozsahu jako dosud užívat a též umožnit rekreační užívání své matce či bratrům.

34. Jak již bylo výše uvedeno, v době před vydáním tohoto rozhodnutí ve věci, žalobce v návaznosti na změnu okolností na straně jeho rodiny změnil své stanovisko ke způsobu vypořádání předmětného spoluvlastnictví, když nově již ničeho nenamítal proti přikázání předmětných nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného, a to s ohledem na to, že v mezidobí syn žalobce již realizoval svou potřebu bydlení jiným způsobem.

35. Při rozhodování o tom, kterému ze spoluvlastníků soud předmětné nemovitosti za přiměřenou náhradu přikáže, přihlíží soud k velikosti podílů a účelnému využití věci.

36. Z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 2. 2025, č.j. 15 C 156/2019– 436, který nabyl právní moci dne 9. 6. 2025, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 5. 2025, č.j. 7 Co 687/2025–452 soud zjistil, že odvolacím soudem byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba jméno FO, č.p. Anonymizováno rodinný dům a dále k pozemku parc. č. Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa, zrušeno, přičemž pozemky byly přikázány do podílového spoluvlastnictví jméno FO a jméno FO o velikosti ideální 1/2 pro každého ze jmenovaných, přičemž každému ze jmenovaných byla uložena povinnost zaplatit Jméno žalobce vypořádací podíl ve výši 1 150 000 Kč.

37. Jak již bylo výše uvedeno, přikázání věci jako další způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví přichází do úvahy až tehdy, není-li rozdělení věci dobře možné. Základním předpokladem takového vypořádání je souhlas spoluvlastníka s přikázáním věci (tomuto spoluvlastníku). Souhlas žalovaného v daném směru je v tomto řízení dán. Žalobce ve svém konečném návrhu na způsob vypořádání podpořil přikázání věci do výlučného vlastnictví žalovaného. Soud vzal současně do úvahy hledisko velikosti spoluvlastnického podílu účastníků na předmětných nemovitostech (velikost spoluvlastnického podílu žalovaného 2/3 oproti velikosti spoluvlastnického podílu žalobce 1/3). Žalovanému tak patří výrazně vyšší podíl na společné věci. Soud si je vědom toho, že nejde o hledisko samo o sobě rozhodující, byť se jedná o kritérium poměrně významné. Na straně žalovaného je třeba přihlédnout též k citové vazbě žalovaného k předmětným nemovitostem, které žalovaný se svými rodiči a bratry od dětství jako zahradu rekreačně užíval (byť nepochybně jako pevnější se jeví citové pouto žalobce k předmětným nemovitostem, mající kořeny již v době, kdy měl žalobce svůj domov v rodinném domě na pozemku přiléhajícím k předmětným pozemkům, původně soubor nemovitostí užíván jako jeden funkční celek za života rodičů žalobce, žalobce se však již nyní nedomáhá, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví). Za popsaného stavu tedy nutno vyjít z účastnické výpovědi žalovaného v daném rozsahu podepřené výpovědí svědků (jeho matky a bratrů), dle kterých v současnosti předmětné pozemky fakticky užívá žalovaný se svou matkou, která se spolu s jméno FO nově stala spoluvlastníkem pozemků souvisejících. Matka žalovaného spolu se žalovaným pokračuje v dosavadní činnosti směřující k údržbě celé zahrady a je tak zajištěn jednotný způsob péče o všechny pozemky (včetně předmětných), které tvoří jeden funkční celek, jak vyplynulo ze znaleckého posudku jméno FO. jméno FO a bylo potvrzeno též znaleckým posudkem a výslechem znalce jméno FO. jméno FO. Lze předpokládat, že žalovaný je schopen starat se obdobným způsobem o údržbu předmětných pozemků i nadále. Současně je tak žalovanému umožněno realizovat svou potřebu bydlení na předmětných pozemcích, když žalovaný jedná v součinnosti se svou matkou jméno FO, která je jedním ze spoluvlastníků vedlejšího pozemku. Pro rodinu žalovaného (se zahrnutím jeho matky, popřípadě bratrů, kteří s ním taktéž jednají ve shodě) tak přikázáním pozemků do vlastnictví žalovaného vznikne dobře hospodářsky využitelný celek se zachováním jeho hodnoty. Podle výsledků dokazování má tedy soud za to, že přikázání předmětných nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného naplňuje též hledisko účelného využití věci, jak ostatně nastínil ve svých úvahách též znalec jméno FO. jméno FO.

38. Žalovaný současně vyjádřil svou vůli a připravenost nabýt společné věci za přiměřenou náhradu, když v řízení doložil svou schopnost zaplatit tuto náhradu žalobci v odpovídající výši.

39. Žádný z účastníků řízení v jeho závěru nerozporoval aktuální ocenění předmětných nemovitostí znalcem. V souladu se závěry znaleckého posudku jméno FO. jméno FO soud uzavřel, že obvyklá cena předmětných nemovitostí činí 8 400 000 Kč. Soud tedy žalovanému, kterému přikázal předmětné nemovité věci do výlučného vlastnictví, uložil povinnost uhradit žalobci hodnotu jeho vypořádacího podílu, odpovídající velikosti jeho podílu na celku předmětných nemovitostí ( 1/3), tj. částku ve výši 2 800 000 Kč.

40. Žalovaný smlouvou o zápůjčce ze dne 30. 3. 2026 doložil závazek vypůjčitele jméno FO. jméno FO poskytnout žalovanému peněžitou zápůjčku ve výši 2 800 000 Kč do 20. 4. 2026. Z potvrzení právnická osoba. ze dne 20. 4. 2026 vzal soud za prokázané, že žalovaný na svém účtu k výše uvedenému datu disponoval s peněžními prostředky ve výši 3 374 142,18. Kč. Žalovaný ještě při jednání soudu dne 30. 4. 2026 aktualizovaným potvrzením banky výše prokázal, že k datu 30. 4. 2026 činila výše zůstatku na jeho účtu částku 3 326 955,98 Kč. Žalovaný tak v řízení prokázal svou solventnost, tedy schopnost vyplatit odpovídající vypořádací podíl žalobci, tj. přiměřenou náhradu ve výši 2 800 000 Kč, a to bezodkladně.

41. Účastníci tohoto řízení se shodli na navrhovaném způsobu vypořádání tak, aby veškeré nemovitosti, které jsou předmětem tohoto řízení, byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného. Nerozporovali výši vypořádacího podílu (v částce 2 800 000 Kč). Žalovaný svou připravenost a reálnou schopnost žalobci vyplatit výše uvedený vypořádací podíl doložil již citovaným potvrzením – výpisem z účtu u právnická osoba.

42. Povinnost žalovaného vyplatit vypořádací podíl žalobci ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku se odvíjí od ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když není pochyb o tom, že žalovaný může a je schopen v této lhůtě žalobci přiměřenou náhradu vyplatit.

43. Další v řízení původně navržené důkazy již soud pro nadbytečnost neprováděl, když žalobce na výslechu původně navržených svědků dále netrval.

44. Pro úplnost soud uvádí, že v průběhu řízení mezi účastníky vyvstala sporná otázka „přestavku“, která však již byla vyřešena v řízení vedeném pod sp. zn. 15 C 156/2019 (pro tuto otázku bylo řízení usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 2. 2023, č.j. 5 Co 169/2023 – 195 v návaznosti na usnesení podepsaného soudu ze dne 28. 12. 2022, č.j. 35 C 293/2019–188 přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 15 C 156/2019). V odůvodnění usnesení ze dne 23. 10. 2024, č.j. 7 Co 881/2024–32 se Krajský soud v Českých Budějovicích pro úplnost vyjádřil též ke zmíněné sporné otázce v tom směru, že tato otázka, která byla nastolena účastníkem Jméno žalobce, není významná, když ve shora označené věci se řízení týká konkrétně označených pozemků evidovaných v katastru nemovitostí v podobě parcel s uvedením parcelního čísla v hranicích, které vyplývají z katastrální mapy, přičemž z tohoto stavu je potřeba při rozhodování vycházet. Otázka „přestavku“ tak nikterak nadále nezasahovala do předmětu řízení vedeného u podepsaného soudu pod zn. 35 C 293/2019–202.

45. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z aktuální judikatury Ústavního soudu, především ze stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl.-ÚS st. 59/23, dle kterého v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a právo na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.

46. V přijatém stanovisku Ústavní soud shrnul, že míra úspěšnosti jednotlivých účastníků řízení o vypořádání spoluvlastnictví je z majetkového hlediska srovnatelná. Jinými slovy vyjádřeno, společná věc je buď rozdělena, nebo je celá věc přikázána do výlučného vlastnictví jen jednoho ze spoluvlastníků a poté soud ostatním spoluvlastníkům stanoví odpovídající finanční náhradu, popřípadě je věc prodána ve veřejné dražbě. Na obou stranách (u všech spoluvlastníků) tak lze hovořit o částečném úspěchu ve věci ve smyslu § 142 odst. 2 a 4 o.s.ř. Zásadně je tak na místě rozhodnout, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, na což pamatuje druhá z alternativ upravených v § 142 odst. 2 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. V odůvodněných - a spíše výjimečných případech pak lze některému z účastníků přiznat právo na náhradu nákladů podle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť způsob vypořádání spoluvlastnictví závisí na úvaze soudu. Zvláštními okolnostmi konkrétního jedinečného případu může být například obstrukční chování některého ze spoluvlastníků, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva; soud také může zohlednit, zda jde o řízení nalézací či odvolací. Šikanózním jednáním však není sama o sobě okolnost, že některý (nebo každý) ze spoluvlastníků navrhuje přikázání spoluvlastněného majetku do svého výlučného vlastnictví. Nejvyšší soud formuloval pomocná kritéria individuálního posouzení vzniku práva na náhradu nákladů řízení (například usnesení č.j. 22 Cdo 2816/2017–1276 ze dne 5. 10. 2017) takto: „Mezi individuální okolnosti konkrétní věci, které by měl soud zvažovat, patří i procesní aktivita účastníků v průběhu řízení, jakož i jejich postoje a snaha, popřípadě její absence, o konstruktivní přístup k rychlému a hospodárnému projednání a rozhodnutí věci, tedy i ochota či neochota o smírné vyřešení věci v průběhu řízení“. Uvedené aspekty jsou z pohledu Ústavního soudu přiměřeně aplikovatelné i nadále.

47. V daném případě soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení v souladu s ustanovením § 142 odst. 2, druhá alternativa o.s.ř., když neshledal žádné zvláštní důvody, pro které by některému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení přiznal podle § 142 odst. 3 o.s.ř.

48. Nutno zdůraznit, že procesní stanovisko účastníka (spoluvlastníka) ohledně způsobu vypořádání se může v průběhu řízení změnit. Podle okolností případu však může mít opakovaná či nedůvodná změna procesního stanoviska vliv na rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení. Jak již bylo naznačeno, žalobce se nejprve domáhal rozdělení společné věci s tím, aby její konkrétně vymezené části byly jednotlivým spoluvlastníkům přikázány do výlučného vlastnictví. Ke změně navrhovaného způsobu vypořádání na přikázání předmětného souboru nemovitostí do svého výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu přistoupil až poté, kdy bylo z územního plánu zřejmé, že není možné předmětné pozemky rozdělit tak, aby nově vzniklé samostatné parcely byly hospodářsky využitelné, popřípadě též vhodné pro uskutečnění záměru obou spoluvlastníků vystavět zde rodinný dům. Pokud pak znovu v době po přerušení řízení (tedy již v závěrečné fázi řízení před vydáním rozhodnutí soudu) žalobce změnil své procesní stanovisko ohledně způsobu vypořádání, když se přiklonil k žalovaným zastávanému návrhu na vypořádání přikázáním nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného za přiměřenou náhradu, je zřejmé, že se s odstupem času logicky proměnila i dřívější potřeba žalobce získat předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví k zajištění potřeby bydlení pro svého syna. Žalobce zdůvodnil, že v mezidobí již syn vyřešil tuto záležitost jiným způsobem, tudíž vzhledem ke změně poměrů žalobce na svém původním návrhu ohledně způsobu vypořádání netrval. Na straně žalobce tak nelze hovořit o opakované (nedůvodné) změně procesního stanoviska co do způsobu vypořádání. Žalovaný sice na svém původním vyjádření k možnostem vypořádání spoluvlastnictví setrval v průběhu celého řízení, nicméně i žalovaný v průběhu řízení vyjadřoval svůj zájem na možném uspořádání spoluvlastnických vztahů rozdělením pozemků mezi účastníky (případně s přihlédnutím též k uvažovaným způsobům vypořádání spoluvlastnictví přilehlých pozemků) tak, aby na případně oddělených pozemcích mohl každý z účastníků realizovat výstavbu objektu bydlení. Odvodňuje-li žalovaný nutnost odchýlit se při rozhodování o náhradě nákladů řízení od výše citovaného stanoviska pléna Ústavního soudu délkou probíhajícího řízení (též v důsledku procesního postupu žalobce v řízení), nelze přehlédnout, že oba účastníci v řízení opakovaně vyjadřovali svůj zájem na mimosoudním řešení sporu. Za tímto účelem bylo ke shodnému návrhu obou stran jednání odročováno. Ostatně znovu téměř v závěru řízení žalobce i žalovaný vůči soudu předestřeli, že se nebrání mimosoudnímu řešení sporu, když dílčí spornou otázku, kterou bylo nutno v řízení zodpovědět, zůstala v té době již jen otázka solventnosti žalovaného k vyplacení přiměřeného vypořádacího podílu žalobci. Na straně žalobce a taktéž ani na straně žalovaného nelze shledat absenci snahy o konstruktivní přístup k hospodárnému projednání a rozhodnutí věci. Pokud v průběhu řízení postupně každý z účastníků navrhl přikázání společných pozemků do svého výlučného vlastnictví, nelze takovou okolnost hodnotit jako šikanózní výkon práva. Ani návrh žalobce na přerušení řízení nepředstavuje obstrukční jednání ze strany žalobce, když jak již naznačeno v popisu dokazování výše, řízení bylo v dané době přerušeno z důvodu, že se mezi stranami objevila otázka, která mohla mít význam pro rozhodnutí věci. Obě strany vnášely do řízení řadu dílčích sporných otázek (septiky, chodník, pergola), když tyto se pro ně tehdy jevily jako podstatné pro úvahy o možném budoucím uspořádání spoluvlastnických vztahů. Stejně tak obě strany, zejména v počátku řízení, zvažovaly veškeré možnosti vypořádání předmětného spoluvlastnictví též v návaznosti na možné způsoby vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem přiléhajícím. K tíži žádného z účastníků tak nemůže být ani jeho postup, popř. postup jeho rodinných příslušníků, ať již v tomto řízení či v řízení vedeném pod sp. 15 C 156/2019.

49. Výrok o náhradě nákladů řízení státu vyplývá z ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. podle kterého soud podle výsledků řízení popsaných shora uložil každému z účastníků povinnost nahradit státu jím vynaložené náklady řízení (znalečné) za vypracovaný znalecký posudek a jeho dodatek (7 634 Kč +15 959 Kč) a výslech znalce dne 6. 8. 2021 (ve výši 900 Kč) v rozsahu 1/2 (znalečné vyplacené v celkové výši 24 493 Kč), přičemž bylo zohledněno, že žalobce již uhradil zálohu na náklady důkazu v částce 2 000 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného. Pokud by povinnosti uložené v tomto rozsudku nebyly dobrovolně a včas splněny, může se oprávněný domáhat návrhem soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.