36 C 353/2025

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci žalobkyně:Jméno žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně, zastoupena Jméno advokátky, sídlem Adresa advokátky proti žalovanému:Jméno žalovaného A, bytem Adresa žalovaného A, o zaplacení částky 58 661,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 58 661,24 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně jdoucím z částky 58 661,24 Kč od 11. 4. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 11 910,30 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 58 661,24 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyni vznikla v této výši v důsledku jednání žalovaného škoda. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně byla věřitelem dlužníka právnická osoba, ohledně kterého probíhalo u Městského soudu v Praze insolvenční řízení pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně přihlásila řádně a včas svou pohledávku za dlužníkem, kterou jí přiznal Obvodní soud pro adresa rozsudkem ze dne 10. 10. 2019, č. j. spisová značka, a to přihláškou Anonymizováno, jež byla zveřejněna 31. 1. 2020 ve 13 hodin 10 minut. Celková dlužná částka ke dni úpadu dlužníka byla vyčíslena na částku 58 661,24 Kč a dlužník tuto pohledávku nepopřel. Insolvenční soud pak schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty - bytové jednotky číslo Anonymizováno v budově č. p. Anonymizováno na pozemku p. č. Anonymizováno a spoluvlastnického podílu o vel. id. Anonymizováno na pozemcích p. č. Anonymizováno a s týmž spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy, zapsaných u právnická osoba pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště adresa pro obec adresa na LV číslo hodnota a Anonymizováno. Uvedená nemovitost byla zapsaná do majetkové podstaty dlužníka a byla zpeněžena na základě kupní smlouvy dne 18. 3. 2021 za cenu 5 350 000 Kč, což vyplývá ze zprávy insolvenčního správce ze 17. 5. 2021. Žalovaný byl dne 17. 1. 2020 ustanoven do funkce insolvenčního správce v uvedeném insolvenčním řízení. Usnesením insolvenčního soudu z 20. 1. 2022 byl žalovaný zproštěn funkce insolvenčního správce s tím, že postupoval v rozporu s povinností mu uloženou dle ustanovení § 36 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, když bez ohledu na požadavek uspokojení věřitelů v co nejvyšší míře dal přednost svým zájmům před zájmy věřitelů, a ačkoliv z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty mohl být stoprocentně uspokojen nejen zajištěný věřitel, ale došlo by i ke stoprocentnímu uspokojení pohledávek všech nezajištěných věřitelů, čímž by dlužník splnil oddlužení, insolvenční správce vyvedl vícero bankovními převody z účtu zřízeného pro potřeby správy majetkové podstaty vedeného u právnická osoba. číslo účtu č. účtu veškeré finanční prostředky dlužníka určené pro uspokojování věřitelů v celkové výši 5 217 183,32 Kč, které si ponechal či následně s nimi naložil blíže nezjištěným způsobem k tíži majetkové podstaty, jak bylo uvedeno v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 4. 2025, č. j. 2 T 30/2024-12472, jímž byl žalovaný odsouzen dle § 206 odst. 5 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník za použití § 56 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v délce šesti let. Žalobkyně byla jako jeden z poškozených v trestním řízení odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Dlužník žalobkyně, právnická osoba, byl v insolvenčním řízení rozhodnutím insolvenčního soudu přes neuspokojení věřitelů osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nemohly být z majetkové podstaty uspokojeny, s tím, že řádně plnil na účet majetkové podstaty a neměl jakoukoliv možnost ovlivnit, jak žalovaný jakožto insolvenční správce se svěřenými finančními prostředky naloží. Žalobkyně žalovaného kontaktovala za účelem domluvy o náhradě škody, kterou svým jednáním žalobkyni způsobil, nicméně žalovaný jí neuhradil ničeho ani poté, co byl vyzván k zaplacení dluhu.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Namítl, že žalovaný nárok neuznává, neboť rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 4. 2025, č. j. 2 T 30/2024-12533 dosud právní moci nenabyl. Dále namítl, že pohledávka žalobce, která měla být uspokojena v rámci insolvenčního řízení, mohla být uspokojena pouze z hyperochy, která měla být vrácena dlužníkovi po zpeněžení jeho majetku, avšak toliko s jeho výslovným souhlasem, přičemž udělení souhlasu dlužníka s uspokojením pohledávky žalobce z hyperochy v plné výši mu není známo. Žalobkyní byl toliko jednou vyzván k úhradě dluhu a byla mu stanovena lhůta k zaplacení v délce sedmi dnů, žádný jiný návrh mimosoudní dohody či splátkového kalendáře od ní neobdržel.

3. Soud ve věci nejprve nařídil jednání na den 17.12.2025, žalovaný dne 15.12.2025 zaslal soudu omluvu a žádost o odročení s tím, že je v dočasné pracovní neschopnosti a doložil potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti; blíže však nespecifikoval, jaké zdravotní důvody mu účast na jednání znemožňují. Jeho první žádosti o odročení jednání, která byla soudu zaslána dva dny před jeho konáním, bylo vyhověno; jednání bylo odročeno na den 13.2.2026 a žalovaný se k němu dostavil, ale požádal soud, aby jednání nebylo zahajováno, když by rád kontaktoval žalobkyni a pokusil se s ní dohodnout na výši splátek, které by byl schopen plnit. Termín dalšího jednání byl stanoven na den 10.4.2026, žalovaný však opět poslal soudu dne 8.4.2026 omluvu a žádost o odročení s tím, že je v dočasné pracovní neschopnosti a přiložil potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, kdy opět nespecifikoval, jaké konkrétní zdravotní překážky mu brání v účasti na jednání. Soud jej proto obratem vyrozuměl o tom, že žádosti nevyhoví, když se jedná o žádost opakovanou a bez bližšího zdůvodnění konkrétní zdravotní překážky. Nutno k tomu dále uvést, že soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaný tímto způsobem opakovaně dva dny před termínem stanoveného jednání zasílal blíže neodůvodněné žádosti s potvrzením o dočasné pracovní neschopnosti (věc vedená u zdejšího soudu pod sp.zn. 36 C 133/2023), když se tento opakovaný postup spočívající v žádostech žalovaného o odročení jednání 2 dny před jednáním soudu již jevil jako snaha o to vyhnout se projednání věci, proto žalovaného vyzval k bližšímu odůvodnění jeho konkrétních zdravotních problémů a žalovaný na to nijak nereagoval. Soud proto na jednání dne 10.4.2026 věc projednal v nepřítomnosti žalovaného; jelikož se z jednání omluvila žalobkyně, věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků.

4. Po provedeném dokazování pak soud zjistil následující skutkový stav:

5. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10.10.2019 č.j. 71 C 199/2019-23 byla žalobkyni proti dlužníku právnická osoba, nar. datum, přiznána pohledávka ve výši 36 640,78 Kč s úrokem ve výši 12,9% ročně z částky 31 436,87 Kč od 18.7.2018 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,5%ročně z částky 31 436,87 Kč od 18.7.2018 do zaplacení vzniklá původně společnosti Anonymizováno ze smlouvy o rychlé půjčce ze dne 11.11.2013 a pohledávka na nákladech řízení ve výši 11 920 Kč (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10.10.2019 č.j. 71 C 199/2019-23). Žalobkyně tuto pohledávku jako pohledávku nezajištěnou přihlásila dne 30.1.2020 do insolvenčního řízení dlužníka právnická osoba, její celková výše činila ke dni přihlášky 58 661,24 Kč (přihláška pohledávky). Insolvenční soud dne 17.1.2020 zjistil úpadek dlužníka právnická osoba a povolil jej řešit oddlužením, které bude probíhat plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty; insolvenčního řízení se účastnilo 16 věřitelů se zjištěnými pohledávkami v celkové výši 4 688 229,61 Kč, z toho jeden věřitel měl částečně zajištěnou pohledávku ve výši 2 831 067,84 Kč (usnesení insolvenčního soudu č.j. spisová značka). Insolvenčním správcem ustanovil insolvenční soud žalovaného dne 17.1.2020 a zproštěn funkce insolvenčního správce byl žalovaný rozhodnutím insolvenčního soudu ze dne 20.1.2022 (usnesení insolvenčního soudu č.j. spisová značka). Žalovaný coby insolvenční správce zpeněžil v insolvenčním řízení nemovitý majetek dlužníka právnická osoba za cenu 5 350 000 Kč (zpráva žalovaného o stavu insolvenčního řízení ze dne 17.5.2021). Výtěžek zpeněžení však věřitelům vydán nebyl, ač z výtěžku mohly být uspokojeny ve výši 100% všechny přihlášené pohledávky věřitelů, tedy i pohledávka žalobkyně, čímž by dlužník oddlužení splnil (usnesení insolvenčního soudu č.j. spisová značka). Insolvenční soud pak usnesením ze dne 17.10.2022 č.j. spisová značka vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka právnická osoba a přiznal mu osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, s tím, že dlužník dal k dispozici svůj majetek, kterým mohl své věřitele zcela v jejich nárocích (ač již zajištěných tak i nezajištěných) uspokojit a bylo by zcela proti dobrým mravům i zásadám insolvenčního řízení chtít po dlužníkovi, aby znovu svým věřitelům plnil (usnesení ze dne 17.10.2022 č.j. spisová značka).

6. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne č.j. 2 T 30/2024-12472, který doposud nenabyl právní moci, byl žalovaný uznán vinným z toho, že nejméně od 21.7.2009 do 31.8.2022 v Českých Budějovicích a jinde v České republice jako soudem jmenovaný insolvenční správce podnikající pod IČO IČO se záměrem neoprávněně ve svůj prospěch získat finanční prostředky v insolvenčním řízení v rozporu s povinnostmi insolvenčního správce vyplývající z ust. §36 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), postupovat svědomitě a s odbornou péčí, bez právního titulu a ekonomického důvodu, tedy neoprávněně k majetkové újmě jednotlivých níže uvedených dlužníků pod body 1) až 83) průběžně převáděl finanční prostředky z majetkových podstat těchto dlužníků na své osobní bankovní účty či na bankovní účty, které s insolvenčním řízením nijak nesouvisely, popř. tyto prostředky vybíral v hotovosti z bankovních účtů a s takto vázanými, striktně vymezenému účelu svěřenými finančními prostředky nakládal svévolně a současně bez vědomí a souhlasu soudu, dlužníků a věřitelů, následně tyto finanční prostředky ve svůj prospěch spotřeboval, nebo dal k dispozici třetím sobám, konkrétně pod bodem 52) v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. spisová značka, dlužníka právnická osoba, r.č. RČ, kde byl ustanoven dne 17.1.2020 do funkce insolvenčního správce a zproštěn 20.1.2022 poté, co zřídil pro potřeby správy majetkové podstaty depozitní bankovní účet č. č. účtu vedený u právnická osoba., v době od 5.3.2020 do 25.8.2021 bez věcného a právního důvodu z tohoto účtu postupně vícero bankovními převody vyvedl v zištné úmyslu zde deponované finanční prostředky dlužníka určené pro uspokojování věřitelů ve výši celkem 5 217 183,32 Kč, které si ponechal či následně s těmito finančními prostředky naložil blíže nezjištěným způsobem k tíži majetkové podstaty, čímž poškozenému dlužníku právnická osoba způsobil škodu ve výši nejméně 5 217 183,32 Kč, když celkem na majetkových podstatách jednotlivých dlužníků způsobil škodu v celkové výši nejméně 66 888 734,19 Kč, čímž spáchal zločin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. b), odst. 5 písm. a) trestního zákoníku. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10.4.2025 č.j. 2 T 30/2024-12533 soud v trestní věci žalovaného k trestnímu řízení jako poškozené nepřipustil dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm.b), odst. 5 písm.a) trestního zákoníku mimo jiné ani žalobkyni.

7. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu dopisem ze dne 6.8.2025.

8. Podle § 2910 věty první o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

9. Podle § 2895 o.z. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

10. Podle § 36 odst. 1 zákona č.182/2006 Sb., zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.

11. Podle § 37 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo jiným osobám způsobil tím, že při výkonu funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. Této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení.

12. Insolvenční zákon formuluje základní povinnosti insolvenčního správce při výkonu své funkce, které zahrnují povinnost odborné péče při správě svěřených záležitostí a nadřazuje společný zájem věřitelů před zájmem samotného správce; upravuje i objektivní odpovědnost insolvenčního správce za škodu, kterou svou činností při výkonu funkce insolvenčního správce způsobil. V dané věci není z provedených důkazů pochyb o tom, že žalovaný v pozici insolvenčního správce porušil zákonnou povinnost postupovat s odbornou péčí a loajalitou tak, že by ze zpeněžené majetkové podstaty dlužníka uspokojil řádně přihlášené věřitele, když finanční prostředky získané zpeněžením majetkové podstaty to umožňovaly ze 100% (do majetkové podstaty se jen zpeněžením nemovitého majetku dlužníka dostaly finanční prostředky ve výši 5 350 000 Kč a celkem činily přihlášené pohledávky zajištěného věřitele i věřitelů ostatních 4 688 229,61 Kč), avšak tyto finanční prostředky věřitelům vyplaceny nebyly, neboť je žalovaný z účtu zřízeného ve prospěch majetkové podstaty příkazy či hotovostními výběry vyvedl. V důsledku tohoto vznikla žalobkyni škoda, jež spočívala v tom, že její řádně do insolvenčního řízení přihlášená pohledávka, která nebyla ze strany dlužníka ani insolvenčního správce popřena, nemohla být v insolvenčním řízení uspokojena, přičemž jak z vyjádření insolvenčního soudu, tak prostým matematickým výpočtem je patrné, že tato pohledávka by jinak byla uspokojena, stejně jako ostatní přihlášené pohledávky ostatních zajištěných i nezajištěných věřitelů, ze 100%. Jak vyplývá z usnesení insolvenčního soudu č.j. spisová značka, žalovaný insolvenčnímu soudu sám sdělil, že na účtu zřízeném pro insolvenční řízení již nejsou žádné finanční prostředky a není schopen je tudíž věřitelům dlužníka vyplatit. Insolvenční soud přes neuspokojení věřitelů vzal s ohledem na nastalou situaci na vědomí splnění oddlužení dlužníka a přiznal mu osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, s tím, že dlužník dal k dispozici svůj majetek, kterým mohl své věřitele zcela v jejich nárocích (ač již zajištěných tak i nezajištěných) uspokojit a bylo by zcela proti dobrým mravům i zásadám insolvenčního řízení chtít po dlužníkovi, aby znovu svým věřitelům plnil, a to usnesením ze dne 17.10.2022 č.j. spisová značka. Žalobkyni pak v podobě neuspokojené pohledávky, která jí byla přiznána pravomocným soudním rozhodnutím, od jejíhož hrazení byl dlužník žalobkyně insolvenčním soudem osvobozen, vznikla škoda, která je v příčinné souvislosti s popsaným zaviněným jednáním žalovaného jakožto insolvenčního správce v rámci insolvenčního řízení.

13. Žalovaný pak v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by dluh žalobkyni byť částečně uhradil, netvrdil pak ani žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že vznik škody nezavinil ani že jejímu vzniku při vynaložení veškerého úsilí nemohl zabránit. Jeho procesní obrana spočívající v tom, že rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne č.j. 2 T 30/2024-12472 doposud nenabyl právní moci, není důvodná, neboť v tomto řízení postačí toliko to, že bylo prokázáno, že jako insolvenční správce v řízení ve věci dlužníka právnická osoba, kde byl ustanoven do funkce insolvenčního správce, nepostupoval s odbornou péčí, jak mu to ukládá insolvenční zákon, a navzdory finančním prostředkům, které do majetkové podstaty dlužníka získal zpeněžením jeho majetku, nedošlo k ani částečnému uspokojení pohledávky žalobkyně, která by jinak byla uspokojena s ohledem na výši získaných finančních prostředků v plné přihlášené výši. Soud se pak neztotožnil ani s argumentací žalovaného, že uspokojení pohledávky žalobkyně bylo (po uspokojení pohledávky zajištěného věřitele) závislé na souhlasu dlužníka učiněném v insolvenčním řízení, když obecně přebytek ze zpeněžené majetkové podstaty po uspokojení zajištěného věřitele (tzv. hyperocha) rovněž náleží do majetkové podstaty a insolvenční správce ji použije k uspokojení nezajištěných věřitelů dle schváleného způsobu oddlužení i bez výslovného souhlasu dlužníka; takový souhlas by byl vyžadován toliko v případě, že má být uspokojována např. sporná pohledávka či pohledávka, jež by byla spokojena po skončení insolvenčního řízení (např. pohledávka z darování).

14. Protože veškeré důkazy prokazují žalobkyní tvrzený skutkový stav, soud žalobě s ohledem na výše uvedené jako důvodné vyhověl.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy procesně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Tyto náklady pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 347 Kč, odměna advokáta stanovená dle § 7 a § 8 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 2 460 Kč (výzva k plnění před podáním žaloby, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 450 Kč /úkon. Protože je zástupce žalobkyně plátcem DPH, náleží mu rovněž náhrada za tuto 21% daň. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně a včas, lze se jejího splnění domáhat cestou výkonu rozhodnutí či exekuce.