9 C 68/2019
č. j. 9 C 68/2019-272
V PLATNOSTI- OS Č. Budějovice 9 C 68/2019-272
- KS Č. Budějovice 5 CO 780/2022-313
Okresní soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu o náhradu škody za nájemní byt, protože žalovaná nevyvolala protiprávní jednání, které by bylo příčinou vzniku škody. Soud se odvolal na závěry z předchozího řízení, kde bylo prokázáno, že žalobce bezdůvodně narušil pokojný stav výměnou zámku. Žalobce nemohl zvrátit tyto závěry novými důkazy, které měl k dispozici již v době předchozího řízení. Soud potvrdil, že žalovaná jednala pouze jako reakce na protiprávní jednání žalobce, a proto není odpovědná za náklady na náhradní bydlení.
Plný text
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce, narozený dne datum, bytem adresa, obec, proti; žalované: ; celé jméno žalované, narozena dne datum, bytem adresa žalované, obec, zastoupena anonymizováno jméno příjmení, advokátem, se sídlem adresa, obec o zaplacení částky 88 000 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 88 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 88 000 Kč jdoucím od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 63 960 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 88 000 Kč s příslušenstvím z titulu odpovědnosti žalované za škodu. K tomu žalobce blíže uvedl, že účastníci byli podílovými spoluvlastníky budovy adresa, rodinného domu, který je součástí pozemku, parcely katastru nemovitostí číslo zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 113 m2, pozemků uvedených na list vlastnictví v katastrální uzemí anonymizováno. Žalovaná podle názoru žalobce úmyslně a neoprávněně bránila žalobci v užívání shora specifikovaného domu, a to tím, že žalovaná nechala vyměnit zámek u vchodových dveří, tyto před žalobcem udržovala permanentně uzamčené, odmítala žalobce vpouštět do obývané nemovitosti vchodovými dveřmi, vydat žalobci klíč od vyměněného zámku nebo kartičku na přidělání klíčů a postupně omezovala žalobci přístup do jeho obydlí a k jeho osobním věcem, měla absolutní kontrolu nad tím, za jakou dobu se žalobce dostane do svého obydlí a ke svým osobním věcem. Po výměně zámkové vložky a omezování přístupu do obývané nemovitosti byl žalobce donucen vyhledat si náhradní bydlení, v souvislosti s nímž byl nucen hradit nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně. Žalovaná částka představuje žalobcem vynaložené nájemné za žalobcem tvrzené náhradní bydlení za období 11 měsíců, konkrétně za období od datum do datum. Klíč od vyměněné zámkové vložky žalovaná předala žalobci dne datum poté, co se z předmětné nemovitosti dne datum vystěhovala.
2. Žalobce namítá nesprávnost závěrů vyslovených Okresním soudem v Českých Budějovicích v rozhodnutí vydaném v řízení vedeném pod sp.zn. 21 C 77/2016, neboť žalobce má za to, že ze strany žalobce nedošlo k nepoctivému jednání či porušení dobrých mravů, když ve shora specifikované nemovitosti vyměnil zámkovou vložku u vchodových dveří po necelých šesti měsících žalobcem tvrzeného anonymizována čtyři slova v předmětném obydlí ze strany tří osob. Soud podle názoru žalobce v řízení vedeném pod sp. 21 C 77/2016 neprovedl žalobcem navržené důkazy vyvracející závěry soudu učiněné v předmětném řízení, svědci vypovídající v rámci řízení sp.zn. 21C 77/2016 podle názoru žalobce vypovídali úmyslně nepravdivě. Podle názoru žalobce došlo k nepoctivému jednání a k porušení dobrých mravů ze strany žalované, když si dne datum bez vědomí a souhlasu žalobce nastěhovala do společně obývané shora specifikované nemovitosti další osoby, s úmyslem neplatit žalobci za své bydlení, spotřebovávané energie a s úmyslem vyštvat žalobce z předmětné nemovitosti. Žalobce uvádí, že nyní předkládá nové důkazy, které podle názoru žalobce prokazují protiprávní jednání žalované vůči žalobci, prokazují odmítání žalované poskytnout součinnost žalobci při navrácení původní zámkové vložky, bránění žalobci v přístupu do obydlí, odmítání předání klíčů od předmětné nemovitosti, odmítání vydání kartičky potřebné k přidělání dalších klíčů od nemovitosti, vyhrožování žalobci, bezdůvodné fyzické napadání žalobce v jeho obydlí, bydlení jméno příjmení v předmětné nemovitosti, omezování vlastnických práv žalobce, schválnosti vůči žalobci. Pokud by žalobce měl možnost přidělání dalších klíčů od svého obydlí, nebyl by v nemovitosti fyzicky a verbálně napadán a nikdo by nežil v obydlí žalobce na úkor žalobce, neměl by žalobce potřebu řešit situaci výměnou zámkové vložky.
3. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala. Žalovaná předně namítla, že nárok žalobce z titulu nyní tvrzené nemožnosti užívat předmětný rodinný dům v žalovaném období, zanikl uzavřením soudního smíru v rámci řízení vedeném před Okresním soudem v Českých Budějovicích pod sp.značkou 23 C 285/2015. Uzavřením smíru byly vypořádány mimo jiné vzájemné nároky mezi žalobcem a žalovanou za období od datum do datum, plynoucí z titulu nadužívání pozemku parc. číslo v k.ú. část obce, jehož součástí je stavba rodinného domu č.p číslo a přilehlých pozemků. Dále žalovaná namítla, že skutečným důvodem uzavření nájemního bydlení žalobcem byla naléhavá potřeba společného bydlení žalobce a jeho družky. Nájemní smlouvu žalobce uzavřel dne datum na dobu určitou, od datum do datum. Žalovaná dále odkázala na skutečnost, že o obdobných nárocích žalobce již bylo soudem pravomocně rozhodnuto v rámci řízení vedeného u Okresního soudu pod sp.zn. 21C 77/2016 tak, že žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že to byl žalobce, kdo bez předchozí bezprostřední příčiny svým úmyslným jednáním porušil pokojný stav tím, že v noci z anonymizováno na datum provedl výměnu vložky zámku vstupních dveří předmětného rodinného domu, čímž donutil žalovanou k následné opětovné výměně této vložky zámku. Žalovaná odkázala na jí uváděná tvrzení a soudem provedené důkazy a zjištěné skutečnosti v rámci řízení vedeném pod sp.zn. 21 C 77/2016. Žalovaná taktéž upozornila na skutečnost, že žalobce v předmětném domě ve spoluvlastnictví účastníků nejméně od datum již bydlel a bydlí zde dosud.
4. Soud prvního stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 26.1.2021, č.j. 9C 68/2019-185, kterým podanou žalobu zamítl s odkazem na závěry vyslovené soudy v řízení vedeném u podepsaného soudu pod sp.zn. 21C 77/2016, podle nichž to byl žalobce, kdo si počínal protiprávně tím, že v noci z anonymizováno na datum provedl výměnu vložku zámku vstupních dveří předmětného rodinného domu a dalšími navazujícími jednáními došlo k řetězení událostí tak jak bylo podrobně objasněno v rámci řízení vedeném pod sp.zn. 21 C 77/2016.
5. Shora uvedený rozsudek ze dne datum byl k odvolání žalobce zrušen usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2.11.2021, č.j. 5 Co 660/2021-248 Odvolací soud uložil soudu prvního stupně vypořádat se s námitkou žalované, že mezi účastníky byl rozhodnutím Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 13.12.2018, č.j. 23 C 285/2018-29 schválen smír mající charakter dohody o narovnání a jímž byl vyřešen i nárok žalobce uplatněný v tomto řízení. Dále odvolací soud uvedl, že není sporu o tom, že v řízení vedeném u podepsaného soudu pod sp.zn. 21 C 77/2016 a v nyní projednávané věci jde o tytéž účastníky a o posouzení jejich jednání vedoucích k tomu, že žalobce opustil předmětné nemovité věci a domáhá se nyní náhrady újmy. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně zjistit, zda se skutkové vylíčení okolností v této nyní projednávané věci, kdy se žalobce domáhá náhrady újmy za další období, liší či nikoliv od věci projednávané v řízení sp.zn. 21 C 77/2016, zda tento skutek byl či nebyl ovlivněn dalšími tvrzenými okolnostmi a se zřetelem k takovým zjištěním poté posuzovat závaznost oněch předchozích rozhodnutí pro rozhodnutí v této věci.
6. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:
7. Mezi účastníky nebylo sporu v tom, že účastníci byli spoluvlastníky pozemku parc. číslo v k.ú. část obce, jehož součástí je stavba, rodinný dům, č.p číslo a přilehlých pozemků.
8. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne datum uzavřené mezi jméno příjmení jakožto pronajímatelkou a žalobcem jakožto nájemcem bylo zjištěno, že tuto uzavřel žalobce v pozici nájemce za účelem užívání bytu 3 + kk v ulici ulice v obec, a to na dobu od datum do datum oproti povinnosti žalobce hradit za užívání bytu nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně a zálohu na služby ve výši 2 500 Kč měsíčně. Ve smlouvě je ujednána možnost prodloužení doby nájmu po oboustranné písemné dohodě mezi oběma smluvními stranami, a to nejpozději do datum. Ve smlouvě je dále ujednána možnost její výpovědi, která musí být učiněna písemně s tím, že výpovědní lhůta činí tři měsíce a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po jejím doručení. Nájemné byl žalobce povinen hradit pronajímatelce na účet č. bankovní účet vedený u Komerční banky.
9. Z dokladu o úhradě bylo soudem zjištěno, že žalobce hradil na účet č. bankovní účet, tj. účet specifikovaný pro úhradu nájmu ve shora uvedené smlouvě o nájmu, za období od datum do datum částku 10 400 Kč měsíčně (platba dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum).
10. Z výpovědi nájmu bytu ze dne datum adresované žalobcem pronajímatelce jméno příjmení bylo zjištěno, že žalobce vypověděl nájem bytu 3 + kk v ulici ulice v obec dle nájemní smlouvy ze dne datum s tím, že nájem bude ukončen v tříměsíční lhůtě, která počne běžet dne datum, nájem bude ukončen k datum. Pronajímatelka potvrdila převzetí výpovědi dne datum.
11. Mezi žalobcem a žalovanou bylo u Okresního soudu v Českých Budějovicích vedeno několik řízení, když pro posouzení nyní projednávané věci jsou pro rozhodnutí soudu podstatná skutková vylíčení a závěry plynoucí z řízení vedeného pod sp.zn. 23 C 285/2018 a z řízení vedeného pod sp.zn. 21 C 77/2016.
12. Z žaloby podané žalobcem u Okresního soudu v Českých Budějovicích dne datum, o níž bylo vedeno řízení pod sp.zn. 23 C 285/2018 bylo soudem zjištěno, že žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 115 733 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, a to s odůvodněním, že žalovaná bez vědomí a souhlasu žalobce pronajala třetím osobám (jméno anonymizováno a jméno celé jméno žalované) dům, resp.budovu č.p číslo, který je součástí pozemku, parcely číslo v k.ú. část obce, jenž se nachází v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované.
13. Z usnesení ze dne 13.12.2018, č.j. 23C 285/2018-29, bylo zjištěno, že jím byl soudem schválen smír uzavřený mezi žalobcem a žalovanou, podle jehož odstavce I za období od datum do datum jsou veškeré nároky účastníků z titulu nadužívání pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, jehož součástí je stavba, rodinný dům, adresa a přilehlých pozemků v podílovém spoluvlastnictví účastníků, oběma účastníky či jinými osobami vypořádány. To se netýká vzájemných nároků účastníků za spotřebu energií k této nemovitosti.
14. Z žaloby podané žalobcem u Okresního soudu v Českých Budějovicích dne datum, o níž bylo vedeno řízení pod sp.zn. 21 C 77/2016 ve znění jejích následných doplnění bylo zjištěno, že žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 49 306,30 Kč s příslušenstvím představující náklady (škodu), které vznikly žalobci v souvislosti s tím, že mu žalovaná bránila v užívání domu adresa, který je součástí pozemku parc. číslo v ulici ulice v obec, k.ú. část obce, ve spoluvlastnictví žalobce a žalované, a žalobce proto byl nucen vyhledat si jiné bydlení, na něž vynaložil částku 8 000 Kč jakožto provizi realitní kanceláři a nájemné za měsíce leden a únor ve výši 8 000 Kč měsíčně. Nájemní smlouvu žalobce uzavřel dne datum. Dále žalobce požadoval škodu na poškozené bezpečnostní vložce zámku ve výši 715 Kč, za odcizenou zahradní hadici v hodnotě 607 Kč a škodu vzniklou zničením venkovního teploměr v hodnotě 529 Kč. Dále žalobce požadoval po žalované bezdůvodné obohacení ve výši 23 455,30 Kč v souvislosti s užíváním shora specifikovaných nemovitých věcí v období od datum do datum, kdy je žalovaná užívala samostatně a žalobci neoprávněně bránila v užívání domu. Žalovaná podle tvrzení žalobce nastěhovala dne datum do předmětné nemovitosti ve spoluvlastnictví žalobce a žalované bez vědomí a souhlasu žalobce třetí osoby (anonymizováno role v řízení anonymizována dvě slova role v řízení jméno příjmení), které žalobce anonymizováno, odcizovaly mu věci, odmítaly žalobci platit nájem a spotřebovávané energie a snažily se dostat žalobce z domu. Žalobce proto byl nucen vyměnit zámkovou vložku u vstupních dveří do nemovitosti, žalovaná od této odmítala převzít klíč a následně nechala zničit žalobcem pořízenou zámkovou vložku a odmítala žalobci předat klíč od nové zámkové vložky pořízené žalovanou. Žalobce musel před domem čekat na vpuštění do domu, neboť žalovaná vyměnila zámek od vchodových dveří, tyto udržovala zamčené a na výzvy žalobce k vydání klíče žalovaná po žalobci požadovala, ať dá do dveří původní zámek, k čemuž neposkytla ovšem žalobci součinnost.
15. Z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 3.5.2018, č.j. 21 C 77/2016-161 a z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8.11.2018, č.j. 8 Co 958/2018-193, kterým byl uvedený rozsudek soudu prvního stupně k odvolání žalobce potvrzen, bylo zjištěno, že shora uvedená žaloba byla zamítnuta. Soud prvního stupně učinil následující závěry ohledně zjištěného skutkového stavu, když odvolací soud takto zjištěné závěry považoval taktéž za dostatečné: Mezi účastníky panovaly velké rozpory ohledně užívání společně zakoupené nemovité věci, které vyústily i ve vzájemné napadání, a to i vůči dalším spolubydlícím osobám, kterými byla anonymizováno role v řízení anonymizována dvě slova role v řízení jméno příjmení. Žalobce opustil předmětnou nemovitost ve spoluvlastnictví účastníků (dům v anonymizováno ulici v obec) dne datum poté, co bez vědomí žalované jako spoluvlastnice domu vyměnil vložku zámku vchodových dveří a o této skutečnosti žalovanou ani neinformoval. Žalovaná poté, co tuto skutečnost zjistila, žalobce marně vyzývala k navrácení původní zámkové vložky, žalobce žalovanou vyzýval k protokolárnímu převzetí klíče od nového zámku a následně žalovaná s pomocí zámečníka osadila novou zámkovou vložku, od níž odmítla předat žalobci klíče, a předala je až po svém odstěhování z nemovitosti po zahájení anonymizována dvě slova, protokolárně dne datum. Oba účastníci se v mezidobí vzájemně opakovaně vyzývali k předání klíčů (žalobce žalovanou) a navrácení původního zámku, od něhož měli klíče všichni (žalovaná žalobce). Žalobce byl v předmětnou dobu do domu vpouštěn obvykle francouzskými okny, stejným způsobem nemovitost nejčastěji i opouštěl. Soudy učinily s ohledem na shora uvedený skutkový stav závěr, že vztahy mezi žalobcem a žalovanou byly dlouhodobě napjaté, plné sporů, naschválů a vzájemných útoků, kdy každý jeden útok generoval další. Tím, kdo však shora popsaný protiprávní stav vyvolal, byl žalobce. Žalobce totiž výměnou vložky zámku v noci z číslo na datum bez předchozí bezprostřední příčiny, která by spočívala v jednání či chování žalované, sám aktivně porušil pokojný stav. Šlo zároveň o další dílčí jednání mezi účastníky, které však svou intenzitou vybočilo z dosud obvyklých mezí jednání mezi účastníky a toto jednání žalobce se stalo příčinou celého řetězce dalších událostí včetně dočasného vystěhování žalobce z předmětného domu. Žalobce jednal v noci, tajně, bez předchozího upozornění žalované jakožto spoluvlastnice, nepředal žalované klíče, ač ho o to následně žádala. Právě tento moment byl jedinou příčinou následné výměny vložky zámku žalovanou, která tak jednala proto, aby mohla uzamknout vchodové dveře a aby jí zůstal zachován přístup do domu. Minimálně na počátku měl žalobce možnost vše uvést v předešlý stav a musí proto nést důsledky dočasného vystěhování ze společného domu. Soudy učinily závěr o neoprávněnosti argumentu žalobce, že výměnou zámku chtěl zabránit bezdůvodnému obohacování žalované, která se nedostatečně podílela na hrazení záloh na energie či zabránit vstupu jméno příjmení, neboť takové skutečnosti výměnu zámku bez vědomí spoluvlastníka neodůvodňují. Ani obava z napadání ze strany žalované či osob obývajících s žalovanou předmětnou nemovitost, nemůže být oprávněně řešena výměnou zámku. Jednak to nezabrání možnosti, aby se dotyčné osoby do domu dostaly z vůle žalované a jednak, a to především, nelze oprávněně znemožňovat spoluvlastníku vstup do domu. anonymizována dvě slova anonymizováno spory mezi žalobcem a žalovanou, anonymizována dvě slova a jméno příjmení, ovšem nikoli v tom smyslu, že by vždy byl žalobce anonymizováno a žalovaná iniciátorem. Žalobce se z výše uvedených důvodů podle závěrů učiněných soudem v rámci řízení sp. zn. 21 C 77/2016 nemůže dovolávat náhrady škody mimo jiné v podobě finančních prostředků vynaložených za nájem jiného bytu. Soudy učinily závěr, že v daném případě chybí jak protiprávnost jednání žalované, tak příčinná souvislost, neboť následná výměna vložky zámku žalovanou dne datum byla pouze nutnou reakcí na předchozí svévolné jednání žalobce, které žalovaná nevyvolala. Byl to žalobce, který spustil celý řetězec událostí. Nelze dovodit, že by žalovaná mohla za to, že žalobce dům neužíval (nebo jej užíval pouze občasně), na celou situaci je potřeba hledět tak, že se o dočasnou možnost nerušeně spoluužívat předmětný dům, připravil žalobce sám svým jednáním, když bezdůvodně narušil pokojný stav.
16. Z předžalobní výzvy ze dne datum adresované žalobcem žalované bylo soudem zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši 88 000 Kč jakožto škody za vynucené náhradní bydlení od března 2016 do konce ledna 2017, s odůvodněním, že žalovaná bránila žalobci v užívání domu, budovy adresa, který je součástí pozemku parc. číslo v k.ú. část obce, jehož byli účastníci spoluvlastníky, a proto byl žalobce nucen hradit nájemné za užívání náhradního bydlení.
17. Další důkazy navržené účastníky soud v odůvodnění tohoto rozsudku neuvádí, neboť buď sice byly soudem provedeny, ale soud z nich nečinil žádné skutkové závěry potřebné pro rozhodnutí, nebo soudem provedeny ani nebyly pro nadbytečnost či nepřípustnost, k čemuž se soud blíže vyjádří v rámci odůvodnění rozsudku níže. Provedené důkazy, z nichž soud činil skutková zjištění potřebná pro rozhodnutí ve věci, hodnotí soud jako věrohodné. Důkazy byly soudem hodnoceny jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech.
18. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle § 6 odst. 2 občanského zákoníku nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
19. Podle § 2900 občanského zákoníku vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.
20. Podle § 2909 občanského zákoníku škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.
21. Z provedeného dokazování vyplynulo, že účastníci byli podílovými spoluvlastníky domu adresa v obec a pozemků, na nichž se dům nachází. Žalobce v pozici nájemce uzavřel dne datum smlouvu o nájmu bytu v ulici ulice v obec, a to na dobu od datum do datum, když povinností žalobce bylo hradit za užívání bytu ve výši 8 000 Kč měsíčně a zálohy na energie ve výši 2 500 Kč měsíčně.
22. Podle tvrzení žalobce byl žalobce nucen shora uvedenou nájemní smlouvu uzavřít, neboť mu žalovaná neoprávněně bránila v užívání domu číslo v obec, ve spoluvlastnictví účastníků, a to tím, že žalovaná nechala vyměnit vložku zámku u vchodových dveří, tyto udržovala před žalobcem uzamčené, odmítala žalobce vpouštět do obývaného domu vchodovými dveřmi a odmítala vydat žalobci klíč od vyměněné vložky zámku. Žalobce proto byl nucen vyhledat si náhradní bydlení a platit za toto měsíčně nájemné ve výši 8 000 Kč.
23. Soud se předně zabýval námitkou žalované, že mezi účastníky byl usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 13.12.2018, č.j. 23 C 285/2018-29 schválen smír mající charakter dohody o narovnání a byl tím vyřešen i nárok uplatněný žalobcem v nyní projednávané věci. Soud se s názorem žalované v tomto neztotožňuje, považuje tuto námitku žalované za nedůvodnou. Nárok uplatněný žalobcem v nyní projednávané věci je nárokem z titulu náhrady škody spočívající v nákladech vynaložených žalobcem na náhradní bydlení, resp.užívání zcela jiné nemovité věci, věci, která nebyla předmětem spoluvlastnictví účastníků. V řízení vedeném u podepsaného soudu pod sp.zn. 23 C 285/2018, které skončilo uzavřením dohody mezi účastníky schválené následně soudem ve formě soudního smíru usnesením ze dne 13.12.2018, č.j. 23C 285/2018-29, byly řešeny pouze nároky z titulu nadužívání nemovitých věcí, které byly předmětem spoluvlastnictví účastníků, tedy nároky z titulu bezdůvodného obohacení vzniklé nadužíváním předmětu ve spoluvlastnictví nad rámec spoluvlastnického podílu. Jednalo se tak o nároky povahově zcela odlišné od nároku na náhradu škody uplatněného žalobcem v nyní projednávané věci, neboť ten nesouvisí s nadužíváním předmětu spoluvlastnictví. Nárok žalobce uplatněný v nyní projednávané věci tedy nezanikl v důsledku uzavření dohody a jejího následného schválení soudem ve formě soudního smíru v rámci řízení vedeném u podepsaného soudu pod sp.zn. 23 C 285/2018.
24. Jak soud uvedl výše, nárok uplatněný žalobcem v nyní projednávané věci je nárokem uplatněným z titulu náhrady škody spočívající v nákladech vynaložených žalobcem za nájem bytu za období měsíců březen 2016 až leden 2017 Odvolací soud, jehož právním názorem je podepsaný soud vázán, uvedl v rámci usnesení ze dne 2.11.2021, č.j. 5 Co 660/2021-248, že není sporu o tom, že v nyní projednávané věci i v řízení vedeném u podepsaného soudu pod sp.zn. 21 C 77/2016 jde o tytéž účastníky a o posouzení jejich jednání vedoucích k tomu, že žalobce opustil předmětné nemovité věci ve spoluvlastnictví účastníků a domáhá se náhrady újmy. Úkolem soudu prvního stupně je zjistit zda se skutkové vylíčení okolností v této nyní projednávané věci, kdy se žalobce domáhá náhrady újmy za další období, liší či nikoliv od věci projednávané v řízení sp.zn. 21 C 77/2016, zda tento skutek byl či nebyl ovlivněn dalšími tvrzenými okolnostmi a se zřetelem k takovým zjištěním poté posuzovat závaznost předchozích rozhodnutí pro rozhodnutí v této věci. V souladu s uvedeným pokynem odvolacího soudu se tedy podepsaný soud zabýval porovnáním skutkového vylíčení okolností v řízení vedeném pod sp.zn. 21 C 77/2016 a v nyní projednávané věci.
25. V rámci řízení vedeného u podepsaného soudu pod sp.zn. 21 C 77/2016 se žalobce domáhal po žalované mimo jiné náhrady škody v podobě finančních prostředků vynaložených za nájem bytu na základě nájemní smlouvy ze dne datum, jejímž předmětem byl nájem bytu 3 + kk v ulici ulice v obec, jednalo se o tutéž nájemní smlouvu, na kterou žalobce odkazuje i v nyní projednávané věci. Rozdíl je pouze v tom, že v řízení vedeném pod sp.zn. 21 C 77/2016 požadoval žalobce finanční prostředky vynaložené za nájem v měsících leden a únor 2016. V nyní projednávané věci požaduje žalobce k náhradě finanční prostředky vynaložené na základě shora uvedené nájemní smlouvy za další měsíce, konkrétně za měsíce březen 2016 až leden 2017. V rámci řízení sp.zn. 21 C 77/2016 vylíčil žalobce skutkové okolnosti tak, že žalovaná bránila žalobci v užívání předmětného domu ve spoluvlastnictví účastníků, nastěhovala bez vědomí a souhlasu žalobce do předmětného domu svou anonymizována tři slova role v řízení jméno příjmení, kteří žalobce napadali, odcizovali mu věci, odmítali žalobci platit nájem a spotřebovávané energie a snažili se dostat žalobce z domu. Žalobce proto byl nucen vyměnit zámek u vstupních dveří do nemovitosti, žalovaná odmítala od žalobce převzít klíč od nového zámku, následně nechala zámek vyměnit a odmítala žalobci předat klíč od nového zámku. Vstupní dveře žalovaná udržovala uzamčené a žalobce musel před domem čekat na vpuštění do domu. Na výzvy žalobce k vydání klíče žalovaná po žalobci požadovala, ať dá do dveří původní zámek, k čemuž neposkytla ovšem žalobci součinnost. Z výše uvedeného vyplývá, že skutkové vylíčení rozhodných okolností je totožné jako v nyní projednávané věci. Rozdíl spatřuje soud pouze v tom, že v rámci řízení vedeného pod sp.zn 21 C 77/2016 požadoval žalobce škodu v podobě vynaložených prostředků na nájem bytu v období leden a únor 2016, kdy předmětný dům žalovaná užívala. V nyní projednávané věci žalobce požaduje vynaložené prostředky za nájem bytu v dalších měsících, včetně měsíců listopad a prosinec 2016 a leden 2017, kdy již žalovaná v předmětném domě ve spoluvlastnictví účastníků nebydlela a kdy již měl žalobce do předmětného domu ve spoluvlastnictví účastníků přístup.
26. K tomu, aby byl žalobce se svým nárokem úspěšný, musel by prokázat (a to je shodné jak v nyní projednávané věci, tak ve věci řešené v rámci sp.zn. 21 C 77/2016), že ze strany žalované došlo k protiprávnímu jednání a že takové protiprávní jednání žalované bylo příčinou vzniku škody žalobci představující finanční prostředky vynaložené žalobcem z důvodu nutnosti zajištění jiného bydlení. Odvolací soud v rámci odůvodnění usnesení ze dne 2.11.2021 č.j. 5 Co 660/2021-248 uvádí, že je nutné posoudit jednání účastníků vedoucí k tomu, že žalobce opustil předmětné nemovitosti ve spoluvlastnictví účastníků. Pro posouzení oprávněnosti nároku žalobce je tedy předně nutné posoudit, zda a jaké jednání žalované vedlo k tomu, že žalobce předmětnou nemovitost opustil a zda takové jednání žalované lze považovat za jednání protiprávní.
27. Skutečnosti ohledně výměny vložky zámku žalovanou a znemožnění přístupu žalobce do předmětné nemovitosti ve spoluvlastnictví účastníků již byla posuzována soudem v rámci řízení vedeném pod sp.značkou 21 C 77/2016. Soud v uvedeném řízení zjistil skutkový stav popsaný v bodě 15 tohoto odůvodnění shora, tedy, že mezi účastníky panovaly velké rozpory ohledně užívání společně zakoupené nemovité věci, které vyústily i ve anonymizována dvě slova, a to i vůči dalším spolubydlícím osobám, kterými byla anonymizováno role v řízení anonymizována dvě slova role v řízení jméno příjmení. Žalobce opustil předmětnou nemovitost ve spoluvlastnictví účastníků dne datum poté, co bez vědomí žalované jako spoluvlastnice domu vyměnil vložku zámku vchodových dveří a o této skutečnosti žalovanou ani neinformoval. Žalovaná poté, co tuto skutečnost zjistila, žalobce marně vyzývala k navrácení původní zámkové vložky, žalobce žalovanou vyzýval k protokolárnímu převzetí klíče od nového zámku a následně žalovaná s pomocí zámečníka osadila novou zámkovou vložku, od níž odmítla předat žalobci klíče, a předala je až po svém odstěhování z nemovitosti po zahájení anonymizována dvě slova, protokolárně dne datum. Oba účastníci se v mezidobí vzájemně opakovaně vyzývali k předání klíčů (žalobce žalovanou) a navrácení původního zámku, od něhož měli klíče všichni (žalovaná žalobce). Žalobce byl v předmětnou dobu do domu vpouštěn obvykle francouzskými okny, stejným způsobem nemovitost nejčastěji i opouštěl. Z uvedených závěrů je evidentní a vyplývá to ostatně i ze shodných tvrzení účastníků, že žalovaná dne datum nechala vyměnit zámkovou vložku od vchodových dveří, tyto zamykala a klíč předala žalobci až datum. Žalobce tedy opustil nemovitost v důsledku jednání žalované dne datum a i pro nárok uplatněný žalobcem v tomto řízení je tedy podstatné posouzení, zda výměnu zámkové vložky dne datum učiněnou žalovanou lze považovat za protiprávní jednání žalované. Jedná se o tak o posouzení stejné skutečnosti, která byla již soudem posuzována v rámci řízení vedeného pod sp.zn. 21 C 77/2016, kde soud dospěl k závěru, že uvedené jednání žalované nelze považovat za protiprávní, neboť bylo pouze reakcí na předchozí výměnu zámkové vložky ze strany žalobce. Žalobce byl podle závěrů vyslovených soudem v rámci řízení vedeném pod sp.zn. 21 C 77/2016 osobou, která jako první narušila pokojný stav mezi účastníky, jeho jednání, kdy v noci z anonymizováno na datum, tajně, bez předchozího upozornění žalované vyměnil zámkovou vložku u vstupních dveří do předmětné nemovitosti a nemovitost opustil, bylo excesivním jednáním žalobce bez slušného úmyslu, které svou intenzitou vybočilo z dosud obvyklých jednání mezi účastníky a bylo příčinou celého řetězce dalších událostí. Uvedené jednání žalobce bylo také jedinou příčinou následné výměny vložky zámku žalovanou. Tyto závěry učiněné soudem v rámci řízení pod sp.zn. 21 C 77/2016 je nutné považovat za závazné také v této nyní projednávané věci, neboť i Ústavní soud konstatuje v rámci nálezu ze dne datum, sp.zn. I.ÚS 1663/16, že ke znakům právního státu neoddělitelně patří princip právní jistoty a z něj plynoucí princip ochrany oprávněné důvěry v právo, který jako stěžejní znak v sobě implikuje efektivní ochranu práv všech právních subjektů ve stejných případech shodným způsobem a předvídatelnost postupu státu a jeho orgánů (k tomu viz i nález sp.zn. III ÚS 252/04 ze dne datum). V daném případě není dán zjevný objektivní důvod pro to, aby soud posoudil skutečnosti již jednou posuzované v rámci řízení sp.zn. 21 C 77/2016 jiným způsobem.
28. Žalobce sice zahltil soud množstvím dalších důkazů, které v řízení vedeném pod sp.zn. 21 C 77/2016 buď nepředložil, neboť jak sám uvádí, nechtěl tehdy zahlcovat soud, nebo je sice v rámci řízení sp.zn. 21 C 77/2016 předložil, ale soudem nebyly pro nadbytečnost provedeny. Těmito důkazy se žalobce v nyní projednávané věci snaží zvrátit závěry vyslovené soudem v řízení sp.zn. 21 C 77/2016. Jedná se však o důkazy formou nahrávek či komunikace mezi účastníky, popř. rozhodnutí, když všechny žalobcem navržené důkazy pochází z roku 2015 a 2016, žalobce těmito důkazy prokazatelně disponoval již v době, kdy bylo vedeno řízení pod sp.značkou 21 C 77/2016, a měl tak možnost předložit je soudu v rámci uvedeného řízení. S důkazy navrženými účastníky v rámci řízení vedeném pod sp.zn. 21 C 77/2016 k prokázání skutečností rozhodujících pro posouzení, zda výměna vložky zámku žalovanou dne datum byla resp. nebyla protiprávním jednáním, se soud již vypořádal v rámci řízení pod sp. zn. 21 C 77/2016. Žalobce byl v řízení vedeném pod sp.zn. 21C 77/2016 poučen podle § 118b o.s.ř. i podle § 119a o.s.ř. o nutnosti tvrdit veškeré rozhodující okolnosti a označit k těmto důkazy. Pakliže měl k dispozici ještě jiné důkazy, které tehdy nepředložil, musí toto být pouze k jeho tíži, není možné, aby se snažil prostřednictvím takových důkazů teprve nyní zvrátit závěry učiněné soudem v rámci řízení sp. zn. 21 C 77/2016. Účastníci prostřednictvím svých tvrzení a označených důkazů koncipují nějaký skutkový stav, z takto zjištěného skutkového stavu poté soud vychází v rámci svého rozhodnutí. Pokud takové rozhodnutí nabyde právní moci, stane se závazným, a to nejen pro účastníky, ale též pro všechny orgány včetně soudu, závěry takového rozhodnutí nelze bez dalšího zvrátit. Není možné, aby žalobce obcházel institut koncentrace řízení ve smyslu § 118b a § 119 a o.s.ř., o němž byl v rámci řízení vedeném pod sp.zn. 21 C 77/2016 soudem řádně poučen. Veškeré takové důkazy, jimiž žalobce prokazatelně disponoval již v roce 2015 a 2016 je podle názoru soudu, pakliže jsou předkládány v novém řízení, hodnotit jako nepřípustné. Nadto soud považuje výše uvedené důkazy také za nadbytečné, neboť by nevedly k jinému právnímu závěru, než byl soudem učiněn. Jedná se o důkazy vedoucí pouze k závěru o špatných a napjatých vztazích mezi účastníky. Skutečnost, že vztahy mezi účastníky byly v době, kdy došlo k výměně vložky zámku žalovanou napjaté, zohlednil soud v rámci posouzení otázky existence, resp. neexistence protiprávnosti takového jednání žalované. Soud v rámci svých rozhodnutí vydaných pod sp.zn. 21 C 77/2016 také uvedl, že obava z napadání ze strany žalované či jméno příjmení či žalobcem tvrzená snaha zamezit bezdůvodnému obohacení žalované, která se nedostatečně podílela na úhradě záloh a či zamezit přístupu do předmětné nemovitosti jméno příjmení tím, že v noci z anonymizováno na datum vyměnil vložku zámku a nemovitost opustil bez předchozího upozornění žalované, nemohla být oprávněným důvodem žalobce pro výměnu vložky zámku způsobem, jakým to učinil. Nelze oprávněně znemožňovat spoluvlastníku, kterým tehdy žalovaná byla, vstup do společné nemovitosti. Při aplikaci závěrů vyslovených Ústavním soudem např. ve shora již specifikovaném nálezu ze dne datum, sp.zn. I.ÚS 1663/16, podle nichž soudy mají ve stejných případech postupovat shodným způsobem, není v daném případě na místě, aby soud nerespektoval závěry vyslovené soudem v rámci řízení vedeném pod sp.zn. 21 C 77/2016. Ze shora uvedených důvodů soud poté považoval za nadbytečné provádět důkazy navržené žalobcem při jednání soudu dne datum a dále důkazy výslechem svědka jméno příjmení, který již vypovídal v rámci řízení vedeném pod sp.zn 21 C 77/2016, důkaz výslechem titul anonymizováno jakožto anonymizováno, který zastupoval žalobce v rámci řízení sp.zn. 21 C 77/2016 či anonymizováno role v řízení jméno celé jméno žalované.
29. Ohledně námitky žalobce spočívající v tom, že některé z důkazů označil již v řízení pod sp.zn. 21C 77/2016, ale soudem nebyly provedeny, neboť se netýkaly rozhodného období, které žalobce vnímá jako leden a únor 2016, soud uvádí, že rozhodným obdobím pro posouzení nároku žalobce nebyl v řízení vedeném pod sp.zn. 21 C 77/2016 měsíc leden a únor 2016, ale období předcházející výměně zámku žalovanou, tedy období předcházející datum. Toto období rozhodné pro posouzení nároku žalobce je shodné jak ve věci projednávané pod sp.zn. 21C 77/2016, tak v nyní projednávané věci. Žalobce totiž předmětnou nemovitost opustil dne datum v důsledku výměny vložky zámku žalovanou, finanční prostředky na nájem bytu v ulici ulice poté žalobce vynakládal kontinuálně od ledna 2016 až do ledna 2017. K těmto skutečnostem již nepřistoupily nové skutečnosti, které by vedly k opuštění předmětné nemovitosti ve spoluvlastnictví účastníků. Pakliže nelze shledat jako protiprávní jednání žalované spočívající ve výměně zámkové vložky dne datum, nelze nárok žalobce shledat oprávněným nejen pro měsíce leden a únor 2017, jak bylo konstatováno v rámci řízení vedeném pod sp.zn. 21 C 77/2016, ale ani pro další měsíce, jak se žalobce domáhá v nyní projednávané věci. Stejně tak není dána příčinná souvislost, neboť příčinou toho, že žalovaná zámkovou vložku vyměnila, v důsledku čehož žalobce ztratil volný přístup do nemovitosti a musel si najít jiné bydlení, nebylo jednání žalované, ale výměna zámkové vložky žalobcem, která jednání žalované předcházela.
30. Nad rámec soud uvádí, že pokud jde o žalobcem vynaložené nájemné za měsíc leden 2017, tak nejen, že nárok není dán s ohledem na výše uvedenou neexistenci protiprávního jednání žalované a příčinnou souvislost tak jak je shora popsána. Nárok podle názoru soudu za uvedený měsíc není dán ani proto, že žalobcem uzavřená smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu do datum, nebyl důvod k tomu tuto dobu v souladu se smlouvou o nájmu prodloužit nebo v říjnu 2017 vypovídat s tříměsíční výpovědní dobou, neboť již od datum žalobce disponoval volným přístupem do nemovitosti ve spoluvlastnictví účastníků, žalovaná se z této odstěhovala a dne datum předala žalobci klíč. Nájem byl sjednán do datum, pokud žalobce od datum disponoval volným vstupem do nemovitosti ve spoluvlastnictví účastníků a přesto v této době smlouvu o nájmu bytu vypověděl a zaplatil ještě nájemné za měsíc leden 2017, namísto aby pouze posečkal skončení sjednané doby nájmu (datum), kdy po skončení sjednané doby nájmu (tedy v měsíci lednu 2017) by již nebyla potřeba placení nájemného, musí toto být jen a pouze k tíži žalobce. Nelze zde spatřovat ani v tomto ohledu existenci příčinné souvislosti mezi jednáním žalované a vznikem žalobcem tvrzené škody.
31. S ohledem na výše uvedené soud podanou žalobu zamítl, vycházejíc ze skutkového stavu zjištěného soudem již v rámci řízení vedeném pod sp.značkou 21 C 77/2016, neboť žalobcem předložené důkazy objektivně nemohou zvrátit skutkový stav zjištěný soudem v rámci řízení vedeném pod sp.značkou 21 C 77/2016. Skutkové vylíčení okolností rozhodných pro rozhodnutí soudu ve věci je totožné se skutkovým vylíčením, které bylo učiněno v rámci řízení vedeném pod sp.zn. 21 C 77/2016. Jednání žalované, které vedlo k opuštění předmětné nemovitosti žalobcem, nelze považovat za protiprávní, důvody, pro které k opuštění nemovitosti žalobcem došlo, byly dostatečně prokázány v řízení vedeném pod sp.zn. 21 C 77/2016. Soud proto nemá důvod odklonit se od skutkových zjištění a právního posouzení, které byly konstatovány v rámci řízení vedeného pod sp.zn. 21 C 77/2016. Jedinou příčinou vzniku škody na straně žalobce spočívající v úhradě finančních prostředků za nájem bytu v ulici ulice v obec, bylo jednání žalobce, který bez bezprostřední příčiny v noci z číslo na datum vyměnil zámkovou vložku u vstupních dveří, nepředal žalované klíč a žalovaná tedy svým jednáním pouze reagovala na uvedené jednání žalobce.
32. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná jakožto procesně úspěšný účastník má proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za 13 úkonů právního zástupce žalované po 4 620 Kč /úkon v souladu s § 7 vyhlášky č.177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení včetně udělení plné moci dne datum a první rozmluvy s klientem, písemné vyjádření k výzvě soudu po podání odporu ze dne datum, účast na jednání před soudem dne datum, písemné vyjádření ve věci samé ze dne datum obsahující nová tvrzení a důkazní návrh, účast na jednání před soudem dne datum, písemné vyjádření ve věci samé ze dne datum obsahující nová tvrzení a důkazní návrh, účast při jednání před soudem dne datum, písemné vyjádření ve věci samé ze dne datum, účast při jednání před soudem dne datum, písemné vyjádření ve věci samé ze dne datum, účast při jednání před soudem dne datum, dále vyjádření k odvolání a účast při jednání soudu dne datum), dále náhradou hotových výdajů právního zástupce žalované ve výši 3 900 Kč v souladu s § 13 odst.3 cit. vyhlášky. Právní zástupce žalované původně vyúčtoval v písemném podání – soupis úkonů právní služby právního zástupce žalované - celkem 15 úkonů právní služby, soud ale z těchto úkonů neshledal za důvodné přiznat porady s klientem – dne datum, dne datum, dne datum a dne datum. Jedná se sice o úkony, které osvědčuje právní zástupce potvrzením o„ rozmluvách“ podepsaných žalovanou, ale soud i přes obsáhlé dokazování neshledal důvodnost rozmluvy s klientem přesahující jednu hodinu v uvedených dnech.
33. Lhůta k plnění ohledně povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalobci stanovena v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.