15 C 255/2024

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Divíškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 20 792 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části nároku na zaplacení částky 300,91 Kč na kapitalizovaném úroku a částku 552 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 200 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 7 200 Kč od 7.5. 2023 do 22. 4. 2024 v kapitalizované výši 1 041,50 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 200 Kč od 23. 4. 2025 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba o zaplacení zbývající částky 12 992 Kč, zbývající části kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 279,40 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 674,88 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 8 624,75 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkové částky 20 792 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, žejeho právní předchůdce společnosti Anonymizováno. s žalovanou uzavřela datum smlouvu o spotřebitelském úvěru. č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky.. Na základě uzavřené smlouvy žalobce právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit částku 507 Kč za úrok v pevné výši. Dále se zavázala uhradit cenu za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru, tj. částku 4 900 kč za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč, a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 800 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 592 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby se žalovaná zavázala hradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas neuhradila ničeho. Žalobce se domáhá úhrady celkové dlužné částky, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 8 627,75 Kč, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 378,42 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 056 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 186,97 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 1 542,86 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, úroku vyčísleného od 7, 5, 2023 do 22. 4. 2024 z dlužné jistiny ve výši 975,79 Kč, zákonného úroku z prodlení do 22, 4, 2024 ve výši 1 872,90 Kč, úroků z úvěru ve výši 8 % z dlužné jistiny 8 627,75 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 006,17 Kč ( dlužná jistina 8 627,75 Kč + úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 378,42 Kč)od 23. 4 2024 do zaplacení Kč. Žalobce nabyl pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávky od společnosti právnická osoba. ze dne Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno, a to s účinností od datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Nakonec žalobce soudu doložil, že žalovaná na úhradu sjednaného úvěru uhradila dne 7. 3. 2022 částku 1 400 Kč a 12. 4. 2022 částku 1 400 Kč.

2. K výzvě soudu žalobce doplnil skutková tvrzení ke zjišťování úvěruschopnosti. Uvedl, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a informace byly zaznamenány v žádosti o úvěru. Žalovaná uvedla, že je na rodičovské dovolené a výše jejích měsíčních příjmů činí 10 000 Kč a výše jejích měsíčních výdajů činí 3 500 Kč. Dále uvedla, že bydlí u rodičů a má jedno dítě. Dále žalobce předložil tabulku s konkrétním výpočtem smluvní pokuty 5000 Kč a výpočty kapitalizovaného úroku z půjčky a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení.

3. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila a k žalobě se nevyjádřila. Předvolání k ústnímu jednání společně s žalobou jí bylo doručeno s účinky doručení ke dni 6. 2. 2025 Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované a podle důkazů založených ve spise, a to v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř.

4. Podle § 2395 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Žalobce soudu prokazoval svá skutková tvrzení v žalobě listinnými důkazy, a to smlouvou o úvěru ze dne datum vč. předpisu splátek a dokladu o poukázaných platbách (2x 1 400 Kč), smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum vč. přílohy 1, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou, transakční historií, žádostí o úvěr, dokladem o výplatě úřadu práce 10 000 Kč, přední stranou výpisu z účtu za leden 2022.

8. Žalobce dříve než soud začal ve věci jednat, vzal zpět žalobu o zaplacení částky ve výši 300,91 Kč na kapitalizovaném úroku a částky 552 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení. V tomto rozsahu soud řízení zastavil v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 obč. zák., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovaným a původním věřitelem byly na základě návrhu na uzavření úvěrové smlouvy shora uvedené, na základě kterých bylo žalované vyplaceno nejprve 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala k úhradě poskytnutých finančních částek, sjednaných poplatků, a to ve sjednaných hotovostních splátkách. Podle obsahu soud hodnotí uzavřené smlouvy jako smlouvy o zápůjčce.

13. Soud se zároveň zabýval tím, jak žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalobce v žalobě uvedl pouze obecná tvrzení o tom, jakým způsobem shromáždil a zkontroloval informace, uvedené žalovaným Z listin označených jako zákaznická karta vyplývá, že ve vztahu k oběma zápůjčkám žalovaná uvedla příjem ve výši 10 000 kč, kdy se jednalo o rodičovský příspěvek. Odhadované měsíční výdaje byly uvedeny částkou 3 500 Kč s tím že bydlení a energie činí 1 500 Kč a doprava, jídlo, osobní náklady 2 000 Kč.. Dále bylo uvedeno, že žalovaná bydlí u rodičů v nájemním byte , je svobodná a má 1 dítě. K výzvě soudu. Dále žalobce předložil doklad o vypláceném rodičovském příspěvku 10 000 Kč měsíčně za prosinec 2021. Dále byla předložena přední strana výpisu z účtu žalované za leden 2022, ze kterého je zřejmé, že příjmy i výdaje jsou tvořeny částkou 10 000 Kč.

14. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobce řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

16. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) byly nedávno připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

17. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

18. V tomto řízení žalobce neprokázal, že řádně zkoumal a posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Bylo zjištěno, že ¨příjem žalované byl tvořen rodičovským příspěvkem pouze rodičovským příspěvkem ve výši 10 000 Kč. K výdajům žalovaného ovšem nebyly zjišťovány žádné informace. Uváděná částka 3 500 Kč měsíčně rozhodně nemůže pokrýt výdaje žalované za bydlení náklady na výživu a úhradu nezbytných životních potřeb nejen žalované, ale též jejího dítěte. Uvedená částka neodpovídá ani životnímu minimum domácnosti dospělé osoby s dítětem. Za této situace soud hodnotí uzavřenou smlouvu jako neplatnou, a to zejména s odkazy na judikaturu jako absolutně neplatnou. Žalobce tak má nárok pouze na plnění, které žalovanému poskytl z důvodů bezdůvodného obohacení, jak je uvedeno v § 2991 o.z.. Z listinných důkazů bylo nesporně zjištěno, že žalovaná obdržela od žalobce v hotovosti částku 10 000 Kč, na jejíž úhradu poskytla plnění ve výši 2 800 Kč . Soud jí tedy uložil povinnost k vrácení částky 7 200 Kč. Soud zároveň rozhodl o povinnosti k úhradě zákonného úroku z prodlení, jak v kapitalizované výši 1 041,58 Kč (tj. 15 % ročně z částky 7 200 Kč od 7. 5. 2023 do 22. 2. 2024) Kč, tak v procentní částce tedy 15 % ročně z částky 7 200 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení. , jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. S ohledem na neplatnost této smlouvy soud zamítl nárok žalobce na další plnění, a částky 12 992 Kč (zbytek jistiny, poplatků a smluvní pokuty), 12 992 Kč, zbývající části kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 279,40 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 674,88 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 8 624,75 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení,.

19. Soud opomněl rozhodnout o úhradě zákonného úroku z prodlení v rozsahu nároku na úhradu 15 % ročně ze zbývající částky 1 206,17 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení. O tomto nároku bude rozhodnuto dodatečně doplňujícím rozsudkem.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a V tomto řízení měla žalovaná převážný procesní úspěch, žádné náklady řízení jí nevznikly a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Nesplní-li povinný dobrovolně tímto rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce