35 C 123/2025

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Klikovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B o zvýšení výživného

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na její výživu měsíčně částkou ve výši 9 000 Kč v období od 15. září 2022 do 31. 5. 2025. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ve výroku

I.

II. Dluh na výživném ve výši 118 000 Kč je žalovaný povinen uhradit do tří měsíců od právní moci rozsudku.

III. Co do návrhu na zvýšení výživného o dalších 1 000 Kč měsíčně za dobu od 15. 9. 2022 do 31. 5. 2025 a co do návrhu na stanovení výživného ve výši 10 000 Kč měsíčně v období od 1. 6. 2025 do 21. 8. 2025 se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 585,93 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném žalobou z 5. 5. 2025 domáhala zvýšení výživného původně stanoveného rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , a to na částku 5 000 Kč měsíčně za dobu od 1. 4. 2025. V žalobě uvedla, že studuje , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, , kde má i zajištěné bydlení. Ráda by ve studiu pokračovala. Měsíčně hradí dopravu k lékaři, do školy a na návštěvy k matce v celkové výši 3 000 Kč, náklady na bydlení měsíčně 3 000 Kč představují příspěvek na provoz rodinného domu rodičů přítele, u kterého bydlí, léky a zdravotní pomůcky 500 Kč a za jídlo utratí cca 7 000 Kč měsíčně. K poměrům žalovaného uvedla, že pracuje ve společnosti , Anonymizováno, s příjmem kolem 45 000 Kč, ví, že vlastní dům, a má další vyživovací povinnost k mladší dceři , Anonymizováno, , které hradí měsíčně 5 000 Kč. Od roku 2021 se prakticky nestýkají.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním z 22. 5. 2025 tak, že jej návrh překvapil, neboť výživné hradí i ve výši převyšující částku 5 000 Kč. Snaží se udržovat dobré rodinné vztahy, dceru podporuje ve studiu i úhradou výjimečných nákladů typu zubního lékaře a řidičského průkazu. Výživné ve výši 5 000 Kč je ochoten hradit od července 2025. Za žalobkyni dále hradí životní pojištění. Kromě zaměstnání občasně pro známé vykonává řemeslné práce, na fakturu za hotovostní úplatu.

3. Podáním ze 17. 7. 2025 žalobkyně sdělila, že nebyla přijata ke studiu vysoké školy a změnila svůj návrh tak, že požaduje po žalovaném výživné ve výši 10 000 Kč měsíčně za dobu od 7. 2. 2023 do 21. 8. 2025, kdy by měla obdržet první výplatu. Dále doplnila, že trpí vzácným druhem , Anonymizováno, , musela si koupit brýle za částku 4 400 Kč, hradí měsíčně permanentku do fitness centra za 800 Kč a měsíční náklady na péči o zuby po nasazení rovnátek činí cca 1 000 Kč za dentální hygienu a speciální zubní kartáčky. Žalovaný dosud hradil výživné ve výši 3 000 Kč, cca jednou za čtvrt roku jej požádala o další příspěvek, např. na pohonné hmoty, maturitní šaty apod.

4. V rámci jednání o smíru před zahájením jednání ve věci samé žalovaný souhlasil s úhradou výživného v měsíční výši 7 000 Kč, resp. jednorázovým vypořádáním tomu odpovídající částkou 26 000 Kč.

5. Žalobkyně následně na jednání soudu změnila svůj návrh, tak, že požadovala úhradu výživného plné tři roky zpětně. Změna žaloby ve znění, že se žalobkyně domáhá výživného ve výši 10 000 Kč měsíčně za dobu od 15. 9. 2022 do 21. 8. 2025 byla připuštěna usnesením soudu ze dne 17. 9. 2025.

6. Z výpisu z centrální evidence obyvatel byl ověřen příbuzenský vztah mezi účastníky, kdy žalobkyně je dcerou žalovaného.

7. Z rozsudku , Anonymizováno, soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovanému byla uložena povinnost přispívat na výživu tehdy nezletilé žalobkyně částku ve výši 1 000 Kč měsíčně, nezletilí sourozenci byli svěřeni do střídavé péče rodičů.

8. Z rozsudku , Anonymizováno, soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný se od 1. 4. 2025 zavázal hradit na výživu nezletilé dcery , Anonymizováno, částku 5 000 Kč měsíčně, dcera je svěřena do péče matky. Odůvodnění rozsudku obsahuje informace o příjmu matky žalobkyně, kdy dílčí základ daně pro rok 2024 činil 369 238 Kč (tj. cca 30 000 Kč měsíčně).

9. Z návrhu na schválení dohody rodičů o změně výchovného prostředí a zvýšení výživného z 23. 6. 2022 soud zjistil, že jeho obsahem je návrh matky žalobkyně na výhradní péči o nezletilé dcery a zvýšení výživného na tehdy nezletilou žalobkyni na částku 3 000 Kč měsíčně. Návrh je podepsán žalovaným, k soudu však dle sdělení účastníků podán nebyl.

10. Z potvrzení o studiu z 2. 9. 2024 plyne, že žalobkyně byla v uvedené době studentkou , Anonymizováno, v , adresa, , kde dne , datum, ukončila studium složením maturitní zkoušky, jak je uvedeno ve vysvědčení na č.l. 52.

11. Z potvrzení zaměstnavatele č.l. 23 až 25 a dále č.l. 49 byl zjištěn průměrný měsíční příjem žalovaného ze závislé činnosti ve výši 55 647 Kč za dobu od září do prosince 2022, ve výši 47 938 Kč v roce 2023, ve výši 42 566 Kč v roce 2024 a ve výši 48 944 Kč v prvním pololetí roku 2025.

12. Z výpisu z živnostenského rejstříku je zřejmé, že žalovaný má aktivní živnostenské oprávnění od roku 2017 v oboru zámečnictví, nástrojářství.

13. Z výpisů z účtu na č.l. 29 až 42 a dále 115 až 118 byly zjištěny provedené platby z účtu žalovaného na účet žalobkyně.

14. Z dílčího výpisu z účtu založeného žalobkyní na č.l. 53 až 58 jsou zřejmé úhrady parkovného a pohonných hmot v období října 2023 až září 2025, počínaje platbou za autoškolu ve výši 2x 10 000 Kč. Z dílčího výpisu z účtu žalobkyně za období dubna až září 2025 je zřejmá úhrada ve výši 6x 1 000 Kč , jméno FO, a v období ledna 2022 až září 2025 , jméno FO, ve výši 600 Kč až 3 000 Kč. Z příjmového dokladu na č.l. 66 a 67 je zřejmá platba úhrady za dentální hygienu v ordinaci ortodoncie v , Anonymizováno, , ve výši 800 Kč dne 28. 3. 2025, 6. 8. 2024 a dále dne 7. 10. 2025. Ze zdravotnické zprávy na č.l. 68 až 71 plyne vyšetření žalobkyně na oddělení , Anonymizováno, , pro náhlé potíže s , Anonymizováno, , popisován je celkový zdravotní stav žalobkyně.

15. Na č.l. 75 až 108 spisu jsou žalovaným založena přiznání k dani z příjmu fyzických osob vč. příloh, kterým žalovaný dokládal své příjmy ze samostatně výdělečné činnosti. V daňovém přiznání za rok 2024 je jednak uvedena výše příjmu ze závislé činnosti, již doložená ve shodné výši potvrzením zaměstnavatele, jednak částka 10 000 Kč jako příjem ze samostatné činnosti. V příloze k daňovému přiznání č.l. 77 je částka 10 000 Kč vypočtena jako rozdíl mezi příjmy ve výši 50 000 Kč a výdaji souvisejícími s příjmy ve výši 40 000 Kč. Další přílohou daňového přiznání je potvrzení dárce krve z 15. 1. 2025 a potvrzení zaměstnavatele. Daňové přiznání bylo podáno elektronicky, což dokládá potvrzení č.l.

80. Uvedené částce výdělku odpovídá i Přehled OSVČ a odvody a zálohy podnikající osoby. Z faktury č.l. 91 je zřejmé, že žalovaný fakturoval výrobu a montáž kovových vrat za částku 20 000 Kč. Z faktury č.l. 92 plyne fakturace přestavby stroje za částku 30 000 Kč. Tomu odpovídá výkaz příjmů a výdajů a příjmové doklady. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 obsahuje údaj o příjmu ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 8 300 Kč, jakožto rozdíl příjmů ve výši 41 500 Kč a výdajů ve výši 33 200 Kč. K tomu žalovaný doložil potvrzení o podání, výši odvodů, přehled OSVČ a faktury na částku 8 500 Kč, 6000 Kč, 10 000 Kč, 12 000 Kč a 5 000 Kč za výrobu a montáž kovových výrobků.

16. Z návrhu pojistné smlouvy č.l. 119 an. soud zjistil, že žalobkyně je pojištěna pro případ úrazu, trvalých následků, smrti apod. Výpisy z účtu č.l. 126 až 133 dokládají platbu pojistného z účtu žalovaného ve výši 763 Kč, resp. 1 024 Kč měsíčně. Platba pojistného je dále vyznačena na výpisu z účtu žalovaného na č.l. 134 až 139.

17. Svědkyně , jméno FO, , matka žalobkyně, k věci uvedla, že se snažila výživu dětí zvládat sama, byla hrdá a nechtěla v minulosti žádat o vyšší výživné. Dceři posílala měsíčně na účet 8 000 Kč a zhruba 3 000 Kč jí dávala v hotovosti, když bylo něco potřeba koupit. Ohledně zvláštních výdajů jako byla rovnátka a autoškola, se domlouvala na společné úhradě s žalovaným. Svědkyně je OSVČ s příjmem za předmětnou dobu kolem 40 000 Kč až 45 000 Kč měsíčně, žije v nájmu, kde hradí 8 000 Kč měsíčně. K nákladům žalobkyně uváděla, že jí přispívala na dopravu, která činila kolem 3 000 Kč měsíčně, na stravu, tu odhadla na 7 000 Kč měsíčně, žalobkyni přispívá i přítel. V únoru letošního roku zjistili dceři , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Jezdila na , Anonymizováno, vyšetření, které se hradí částkou 600 Kč do , adresa, , také byla na operaci.

18. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti a možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2 věty prvé při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dle ust. § 922 odst. 1 lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

19. Z výše uvedeného má soud za prokázané, že žalobkyně je dcerou žalovaného. Žalovanému byla v minulosti stanovena povinnost přispívat na výživu žalobkyně částkou ve výši 1 000 Kč měsíčně, když žalobkyně byla svěřena v době rozhodnutí opatrovnického soudu do střídavé péče rodičů. Žalovaný následně podepsal návrh, dle kterého se měl zavázat k úhradě výživného ve výši 3 000 Kč, tento návrh však nebyl schvalován soudem.

20. Žalobkyně doložila studium , Anonymizováno, v , adresa, , ukončené složením maturitní zkoušky dne , datum, . Ke své osobě uvedla, že přes smluvenou střídavou péči postupem času se sourozenci žili spíše jen s matkou, s otcem se kromě Vánoc téměř nestýká. Při studiu střední školy začala žít s přítelem v , adresa, . Má dohodu s rodiči přítele, v jejichž domě bydlí, že bude přispívat na bydlení měsíční částkou 3 000 Kč; v určitých obdobích byla tato částka ponížena, protože žalobkyně na oplátku vozila jejich syna do školy, event. hradila nižší částku z důvodu špatné finanční situace, ale není to tak, že by jí platba byla snížena. Tyto skutečnosti jsou doloženy výpisy z účtu, kde jako protistrana je uváděn , adresa, , jméno FO, . Ke své osobě žalobkyně doložila zdravotní zprávy, z kterých plyne, že trpí vzácným druhem , Anonymizováno, , tzv. , Anonymizováno, . Od roku 2024 má nasazena rovnátka, typ aparátku s pevnými kovovými zámečky, rovnátka platili její rodiče rovným dílem. S léčbou na ortodoncii se pojí nutnost navštěvovat často dentální hygienu, jak dokládají faktury, každá na částku 800 Kč. Dle tvrzení matky se mělo jednat o návštěvy co měsíc, teprve v prvním pololetí roku 2025 se termíny prodlužovaly. Žalobkyně dále dokládala výpis z účtu ohledně platby parkovného a pohonných hmot. Uváděla, že vozidlo, které jí darovala matka, využívá s ohledem na svůj špatný zdravotní stav na cesty k lékaři (předložené zdravotní zprávy jsou označeny razítkem nemocnice v , Anonymizováno, , účtenky dentální hygieny z ortodoncie v , Anonymizováno, ), na návštěvy k matce cca jednou za dva týdny, a také pro běžnou přepravu.

21. Soud se nejprve zabýval obdobím, za které by měl být nárok na výživné posuzován. V řízení byla připuštěna změna žaloby (usnesení č.j. , spisová značka, ze , datum, ) kterou se žalobkyně domáhala měsíčního výživného ve výši 10 000 Kč za dobu od 15. 9. 2022. Dle předloženého maturitního vysvědčení žalobkyně ukončila své vzdělávání složením maturitní zkoušky v , Anonymizováno, . Na základě uvedeného tedy soud akceptoval zpětné uplatnění výživného, avšak omezil přiznání výživného měsícem složení maturitní zkoušky (vyživovací povinnost zanikla , datum, , když žalobkyně ve studiu nepokračuje a zakončením studia nabyla schopnosti sama se živit).

22. Obecně platí, že rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek, přičemž nestanoví-li zákon jinak, změna rozsudku je přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů (§ 163 o. s. ř., § 923 odst. 1 o.z.). V daném případě bylo o vyživovací povinnosti rozhodováno v roce 2012, kdy bylo žalobkyni 7 let, tedy již běh času a přeměna dítěte v mladou ženu přirozeně představuje změnu poměrů oprávněné. Žalobkyni v dospělosti nepochybně vzrostly náklady na základní životní potřeby i na studijní materiály v souvislosti s nástupem na střední školu a přípravou na maturitní zkoušku. Žalobkyně začala léčbu na , Anonymizováno, a potýkala se se zdravotními obtížemi zaviněnými vzácnou chorobou , Anonymizováno, .

23. Soud při rozhodování o výši výživného vycházel dále z poměrů a výdělkových možností žalovaného. K jeho poměrům nebylo sporu o tom, že žije ve vlastní nemovitosti s novou partnerkou a jejími dětmi; jeho příjem dle sdělení zaměstnavatele v průběhu dotčených let kolísal mezi 42 – 55 tisíci korun měsíčně (průměrně se tedy jedná o mzdu 48 773 Kč ze závislé práce a dále drobnější přivýdělek v rámci samostatné výdělečné činnosti). Žalovaný má jednu další vyživovací povinnost, hradí měsíčně dceři Janě 5 000 Kč, pro dříve splatné výživné je vedena exekuce.

24. Žalobkyně výpisy z bankovního účtu prokazovala, že přispívá na společné bydlení částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně, hradí pohonné hmoty v obdobné výši a dále dochází na dentální hygienu a různá vyšetření v souvislosti se svým zdravotním stavem (např. uvedla, že si pořídila brýle). Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně řádně studovala střední školu, k dalším nákladům žalobkyně uváděla, že si vaří, nakupuje ve slevách, nemá prostředky na oblečení apod., toto jí dotuje matka. Vzhledem ke vzdálenosti bydliště se jevilo ekonomické mít v , adresa, (místo studia) ubytování.

25. Pro určení výše vyživovací povinnosti tedy soud považoval za zásadní majetkové poměry žalovaného, jakožto povinné osoby k hrazení výživného. Při stanovení konkrétní výše výživného se jako pomocné kritérium užívá tzv. dílová metoda, dle které povinné osobě náleží tři díly z jejího příjmu, každé vyživované osobě jeden díl, přičemž takto stanovená částka se upravuje zejména podle věku oprávněných osob, dalších majetkových hodnot povinné osoby a s přihlédnutím k individuálním okolnostem v každé věci. Doporučující tabulka výživného , právnická osoba, pak pracuje s hodnotou 18 % podílu oprávněného na příjmu povinného. Soud přihlédl k oběma přístupům a dále se řídil specifiky daného vztahu. Žalovaný dle názoru soudu dosahuje nadstandardního výdělku, bytovou potřebu uspokojuje ve vlastní nemovitosti, ke své osobě neuváděl žádné speciální výdaje, naopak je schopen ve svém volném čase občasně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Jak potvrdila svědkyně, na výjimečných výdajích žalobkyně (rovnátka, řidičský průkaz) se podílí po dohodě jednou polovinou. Žalovaný má v současné době ještě další vyživovací povinnost k mladší dceři; s žalobkyní netráví dle jejího tvrzení kromě Vánoc žádný čas, avšak současně nebylo zjištěno, že by styk odmítal; soud hodnotí pozitivně skutečnost, že dle předložených výpisů hradil výživné žalobkyni i po složení maturitní zkoušky, průměrně za předmětné období (s ohledem na skutečnost, že výživné je splatné předem, byla započtena i platba provedená v srpnu 2022) hradil žalobkyni měsíčně částku ve výši 5 424 Kč, dle sdělení žalobkyně se tak dělo na její žádost o příspěvek na konkrétní potřebu, a to cca s měsíční frekvencí (dle předložených výpisů). Nejedná se tedy o případ, kdy by se rodič o dítě nezajímal, nekomunikoval s ním, odmítal jakékoli úhrady nad rámec soudem stanoveného výživného.

26. Potřeby žalobkyně soud hodnotí jako vyšší než běžně odpovídající věku, a to s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu a odloučenému bydlišti od rodičů (což je částečně kompenzováno skutečností, že žalobkyně nehradila ubytování na internátě a vyhnula se dojíždění domů ze školy na každý víkend).

27. Podepsaný soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že potřebám žalobkyně a schopnostem a majetkovým poměrům žalovaného odpovídá částka 9 000 Kč měsíčně. Jedná se o středovou hodnotu výše zmíněných metod pro výpočet výživného. Soud přihlédl k tomu, že žalobkyně měla vyšší výdaje s ohledem na své onemocnění a nasazení trvalého aparátku rovnátek, na tento nadstandardní výdaj však žalovaný přispěl polovinou ceny. Žalovaný je zdravý, v produktivním věku, částky jeho příjmu se v průběhu let měnily (od roku 2022 do roku 2024 se snižovaly a následně zvýšily) a pro zpětné stanovení soud vycházel z jejich průměru, neboť není možné detailně zkoumat každoroční změnu všech příjmů i výdajů obou stran, žalobkyně nadto zvýšené výdaje dokládá až za poslední dobu (r. 2025 zdravotní obtíže, r. 2024 rovnátka, r. 2023 řidičské oprávnění), nikoli po celou dobu trvání žalovaného období, kdy na jejím začátku byly právě příjmy žalovaného nejvyšší.

28. Soud tedy žalobě částečně vyhověl: co do částky 9 000 Kč měsíčně oproti žalované částce ve výši 10 000 Kč, za období od 15. 9. 2022 do měsíce, v němž bylo ukončeno středoškolské studium. Skutečnost, že dítě po složení maturitní zkoušky po určitou dobu nepracuje, sama o sobě nezakládá další trvání vyživovací povinnosti rodiče, pokud již neprobíhá žádná soustavná příprava na povolání (rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 1896/2019). Výrokem II. soud dále rozhodl o splatnosti nedoplatku výživného za uvedené období; nedoplatek byl vypočten jako rozdíl přiznaného výživného (9 000 Kč) a výživného průměrně hrazeného za uvedenou dobu (5 424 Kč), vynásobeno 33 měsíci (září 2022 až květen 2025). Nedoplatek činí částku poměrně vysokou (2,5 násobku příjmu žalovaného), proto bylo rozhodnuto o odkladu splatnosti na dobu tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Co do návrhu na zvýšení výživného o dalších 1 000 Kč měsíčně a pro dobu po ukončení středoškolského studia byla žaloba výrokem III. zamítnuta.

29. Náklady řízení byly dle poměru úspěchu ve věci přiznány žalobkyni, přestože před podáním žaloby žalovanému nezaslala předžalobní výzvu. Soud se zabýval otázkou oprávněnosti takového nároku s ohledem na skutečnost, že žalovaný dle učiněných skutkových závěrů žalobkyni hradil na její žádost různě vysoké částky nad rámec stanoveného výživného. Žalovaný v průběhu řízení deklaroval svou ochotu hradit výživné ve výši 5 000 Kč (což již ostatně dle doložených výpisů činil), následně souhlasil se zpětným dorovnáním výživného na částku 7 000 Kč měsíčně. Pro rozhodování o nároku na náhradu nákladů řízení je určující stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu. Žalovaný však neuvedl, že by skutečně začal s úhradou deklarované částky, byť i ve splátkách. Není-li dlužník ochoten plnit ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř., není sebemenšího důvodu, aby byl věřitel za absenci předžalobní výzvy sankcionován (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 1336/2016). Předložené vyúčtování náhrady nákladů řízení tak bylo poměrně kráceno s ohledem na skutečnost, jaká byla částka hrazena a jaká částka zamítnuta (výpočet poměrného úspěchu tak vychází z částky reálně hrazené v poměru k částce přisouzené – z rozdílu ve výši 4 576 Kč bylo „přiznáno“ 3 576 Kč).

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 585,93 Kč (poměrně krácené náklady účtované ve výši 11 700 Kč, ve výši 56,29 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve výši 1 500 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí zastoupení, 2x písemné podání, 3x účast na jednání soudu).