36 C 266/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Turaiovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce , bytem Adresa žalobce , zastoupený advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , 471 29 Brniště, o určení vlastnického práva

I. Žaloba o určení, že žalobce je vlastníkem pozemku st. p. č. , hodnota, - zast. plocha v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , který vznikl oddělením z pozemku st. p. č. , Anonymizováno, dle geometrického plánu , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -34/2021 ze dne , datum, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně a odvolacího řízení.

1. Žalobou podanou , datum, domáhali se původní žalobci (manželé , Anonymizováno, a , jméno FO, ) vůči žalovanému určení, že jejich dům (, adresa, , obec , adresa, ) je postaven dílem na jejich pozemku (p. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, ) a dílem na pozemku vymezeném geometrickým plánem specifikovaným výše ve výroku I. rozsudku (p. č. st. , Anonymizováno, , odděleném z pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, ) a že dotyčný vymezený pozemek oni vlastní v režimu společného jmění manželů. Rozsudkem č. j. , spisová značka, z , datum, okresní soud rozhodl v této věci meritorně, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Proti rozsudku okresního soudu podali žalobci odvolání, v průběhu odvolacího řízení došlo k záměně původních žalobců na současného žalobce (usnesení odvolacího soudu č. j. , spisová značka, z , datum, ), následně odvolací soud připustil změnu žaloby spočívající v úpravě žalobního požadavku, jak odpovídá výroku I. tohoto rozsudku (usnesení odvolacího soudu při jednání , datum, ). Rozsudkem č. j. , spisová značka, z , datum, odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku I. potvrdil (zamítnutí určení, že dům č. p. , Anonymizováno, je postaven na pozemcích p. č. st. , Anonymizováno, a p. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, ), ve výrocích II. a III. rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení s pokyny, aby okresní soud nechal vypracovat znalecký posudek za účelem získání geometrického plánu, který by mohl být podkladem pro vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, a aby okresní soud s ohledem na dosavadní skutková zjištění posoudil, zda došlo k mimořádnému vydržení sporného pozemku (p. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, ) ze strany právních předchůdců žalobce či nikoliv.

2. Stanoviska účastníků k předmětu sporu v nynější fázi řízení odpovídají jejich původním stanoviskům. Žalobce tvrdí, že jeho rodiče (původní žalobci) nabyli pozemek p. č. st. , Anonymizováno, vymezený z pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, geometrickým plánem (viz výrok I. tohoto rozsudku) vydržením, uplynutím 10leté vydržecí doby, že okolnosti případu odpovídají situaci přeplocení, rodiče žalobce byli v dobré víře, že užívají pozemek p. č. st. , Anonymizováno, (dále také jen: sporný pozemek) jako vlastníci, vycházeli z toho, že hranice sporného pozemku odpovídají dělící zdi mezi jejich domem č. p. , Anonymizováno, a sousedním domem č. p. , Anonymizováno, , posudek , tituly před jménem, , jméno FO, a výslechy svědka , Anonymizováno, , otce žalobce, žalobce samého prokazují, že nedošlo ke stavebním úpravám dělící zdi mezi domy za dobu užívání domu rodiči žalobce (od roku , Anonymizováno, ) až dosud. Rodiče žalobce kupní smlouvu k nemovitostem (dům č. p. , Anonymizováno, a související pozemky v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, ) podepsali tak, jak jim byla předložena, neměli důvod pochybovat o správnosti jejího obsahu. Za žalobce je tvrzeno, že v dobré víře o průběhu hranice mezi pozemky, na nichž stojí domy č. p. , Anonymizováno, a č. p. , Anonymizováno, , byli rovněž předchůdci žalovaného a žalovaný sám, když své nemovitosti zde kupoval a tyto užíval, spor vznikl teprve v roce 2020 při zaměření pozemků patřících k domu žalovaného. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , který vypracoval znalecký posudek k nemovitostem kupovaným v roce 2000 rodiči žalobce a jehož posudek není k dispozici, přišel, podíval se na dům zvenku, uvnitř nebyl, nikdo se nezabýval tím, jak je pozemek uvnitř domu rozdělen, proto pozemek také nikdy rozdělen nebyl, proto je určující pro dobrou víru rodičů žalobce (právních předchůdců žalobce) průběh hranice/zdi mezi domy č. p. , Anonymizováno, a č. p. , Anonymizováno, a s touto hranicí totožná hranice pozemku p. č. st. , Anonymizováno, . , právnická osoba, č. p. , Anonymizováno, je beze změny nejméně po dobu užívání rodiči žalobce až dosud, rodiče žalobce nebyli nikdy v průběhu užívání/vydržecí doby upozorněni na to, že hranice pozemku pod jejich domem je jiná než hranice domu. Vydržení a běh vydržecí doby se podle názoru prezentovaného žalobcem týká i předchůdců rodičů žalobce ve vlastnictví předmětných nemovitostí (, právnická osoba, ., , Anonymizováno, , adresa, , s. p.). Žalobce namítá, že pozemek pod domem č. p. , Anonymizováno, nikdy nebyl zaměřen, není k dispozici geometrický plán k tomu, a pokud je v okolnostech této věci odkazováno na nějaký geometrický plán, tak tento plán nevychází ze skutečného zaměření, geometr v plánu jen nakreslil čárou rozdělení domů. Podle žalobce je podstatou dobré víry a vydržení užívání věci, zde pozemek pod tou částí stavby, která zasahuje do pozemku druhého vlastníka, byl a je užíván jak právními předchůdci žalobce, tak současným žalobcem, a to proto, že jde o stavbu, která je takto daná a tomu úměrně byl pozemek pod ní takto užíván. Předchůdcům žalobce, jeho rodičům, nelze klást k tíži jako nedostatek dobré víry, že se blíže nezabývali údaji v katastru nemovitostí k pozemku pod domem, neměli pro to důvod, nikdo vůči nim nevznesl výhradu, že užívají cizí pozemek, neboť dům takto užívali mnoho let předtím, než jej koupili, nebylo přiměřené jejich osobám a jejich situaci prověřovat kupované nemovitosti náhledem do katastru nemovitostí, ani k tomu nebyli odborně způsobilí či technicky vybavení. Za žalobce bylo tvrzeno, že žalovaný sám byl řadu let vlastníkem sousedních nemovitostí a rovněž byl v dobré víře, že pozemky pod domy jsou užívány v rozsahu zcela odpovídajícím jejich vlastnictví, a začal proti užívání sporného pozemku brojit, až když měl k dispozici zaměření pozemku. Nedošlo k žádnému protiprávnímu užívání sporného pozemku předchůdci žalobce či k jinému jejich protiprávnímu jednání, naopak byli v dobré víře, že sporný pozemek užívají v rozsahu, v němž na pozemku stojí jimi užívaný a později vlastněný dům č. p. , Anonymizováno, . Žalobce osobně v závěru řízení uvedl mj., že jeho rodiče si museli odkoupit část domu, kde předtím bydleli 27 let, ví od své matky, že při prodeji domu a pozemků rodičům dům uvnitř nikdo neprohlédl, znalec , tituly před jménem, , jméno FO, a přítomný geometr se na dům podívali zevně a namalovali čáru rovně. Když to rodiče koupili, sledoval žalobce stav zápisu v katastru nemovitostí, viděl tam dům rozpůlený čárou, což považoval za geometrickou značku, nejevilo se mu to rozhodné, otec žalobce uznal chybu, že podepsali kupní smlouvu, kterou nečetli a obsahem se nezabývali. Spor ohledně pozemku vyvolal žalovaný, který rodiče žalobce osočil, že jej okrádají.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasí, žádal zamítnutí. Namítá proti žalobnímu požadavku mj., že vůči každému vlastníku domu čp. , Anonymizováno, s pozemkem p. č. st. , Anonymizováno, a dalšími pozemky v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , které vlastní od roku 2020 žalovaný, běžela předchůdcům žalobce samostatná držba sporného pozemku a nebyla vůči žádnému z těchto 5 vlastníků samostatně naplněna vydržecí doba 10 let, tedy vlastnické právo ke spornému pozemku nemohlo být předchůdci žalobce vydrženo. Žalovaný nesouhlasí se zaměřením a vymezením sporného pozemku p. č. st. , Anonymizováno, geodetem , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť jím vyhotovené geometrické plány, a to z roku 1999 a současný připojený k žalobě, se zásadně liší v údajích o pozemku p. č. st. , Anonymizováno, jmenovitě o jeho ploše. Namítá, že rodiče žalobce při koupi nemovitostí v roce 2000 znali z kupní smlouvy výměry kupovaných pozemků, nelze proto uznat jejich dobrou víru týkající se užívání rovněž sporného pozemku, nýbrž podle žalovaného měli od počátku vědomí o tom, že užívají dům o větší rozloze než 90 m2, úmyslně to zatajili. Žalovaný podle svého mínění při koupi svých nemovitostí v dané lokalitě přišel o 178 000,60 Kč, přičemž současně stoupla cena domu žalobce o tuto částku, kterou mu žalovaný nehodlá darovat. Podle žalovaného rodiče žalobce zabrali neoprávněně sporný pozemek (zastavený částí domu č. p. , Anonymizováno, ) i jiné části pozemků vlastněných nyní žalovaným, žalovaný to považuje za úmyslné jednání, odkázal na zákres pozemků p. č. st. , Anonymizováno, a p. č. st. , Anonymizováno, v katastru nemovitostí, kde není zakreslen žádný „odskok“ domu č. p. , Anonymizováno, na pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , nýbrž hranice mezi pozemky i domy je zakreslena jako rovná linie. Žalovaný neuznává vlastnické právo žalobce ke spornému pozemku, považuje pozemek za své vlastnictví, poukázal na § 980 občanského zákoníku, který chrání dobrou víru nabyvatele věci zapsané do veřejného seznamu. Žalovaný pro případné narovnání vlastnických vztahů ke spornému pozemku se žalobcem neakceptuje jako náhradu 1 000 Kč/m2 pozemku.

4. Se zřetelem na ekonomii řízení (náklady spojené s vyhotovením zcela nového geometrického plánu) okresní soud požádal autora původního geometrického plánu (dále také jen GP) předloženého původními žalobci spolu s žalobou, , tituly před jménem, , jméno FO, , o revizi dotyčného plánu, ze strany okresního soudu s konkrétním popisem nesrovnalostí či nesprávností, pro něž se původní GP jevil chybným okresnímu i odvolacímu soudu a z té příčiny nepoužitelným jako podklad pro řízení a meritorní rozhodnutí o žalobě. Nato dotázaný geodet podal podrobné “vyjádření k , Anonymizováno, ”, připojil náčrt situace s vyznačenými oměrnými mírami a vypočtenými výměrami nově vznikajících parcel, a revizi, tj. přepracování daného GP, odmítl s tím, že předmětný GP je vyhotoven v souladu s katastrální vyhláškou (vyhláška č. 357/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ve vyjádření ke GP , tituly před jménem, , jméno FO, s odkazy na přílohu katastrální vyhlášky vysvětlil použití oměrných měr a jiných kontrolních měr (získaných přímým měřením) a jejich porovnání s délkami určenými z mapy, vysvětlil přijatelnost dosažené přesnosti v případě, že rozdíl délky určené přímým měřením a délky určené ze souboru geodetických informací je menší než vypočtený mezní rozdíl (odkázáno na příslušný vzorec v příloze vyhlášky), shrnul, že všechny oměrné míry uvedené v daném GP nepřekračují mezní odchylku podle přílohy ke katastrální vyhlášce, dále vysvětlil stanovení dosavadních výměr a nových vypočtených výměr parcel (výpočtem s použitím zaokrouhlení), vyrovnání výměr parcel, vysvětlil použití koncového bodu při stanovení výměry parcely p. č. st. , Anonymizováno, Soud v návaznosti na toto vyjádření , tituly před jménem, P. , jméno FO, požádal obdobně o revizi GP, resp. vyjádření k prověřovanému GP, geodeta , jméno FO, , jehož ve věci zaměření svých pozemků v dané lokalitě angažoval žalovaný před vznikem tohoto sporu, kdy J. , jméno FO, po předestření původního GP , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho vyjádření pro toto řízení sdělil okresnímu soudu, že daný GP je z jeho pohledu v pořádku a z toho důvodu odmítá úkol k revizi GP či zpracování nového plánu. Vzhledem k těmto vyjádřením obou geodetů okresní soud uzavřel, že GP předložený soudu s původní žalobou je v souladu s předpisy upravujícími zeměměřictví a zápisy práv k nemovitostem do katastru nemovitostí, neboť se k tomu shodně vyjádřili dva oprávnění zeměměřiči, tj. odborníci v příslušném oboru, oba i předtím, avšak nezávisle na sobě (každý pro jiného účastníka), činní v této věci (tj. zaměření pozemků patřících ke stavbám č. p. , Anonymizováno, a č. p. , Anonymizováno, či zaměření staveb samých v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, ). Nejeví se proto ani nutné, ani účelné zhotovení nového geometrického plánu. Pokud jde o konkrétní údaje v plánu (zákresy nemovitostí, souřadnice, číselné údaje aj.) a ve výkazu výměr, jedná se o skutečnosti, k nimž je třeba odborných znalostí, soud správnost těchto údajů prověřil vyjádřením jmenovaných odborníků, dotyčné odborné skutečnosti přezkoumávat již dále soudu nepřísluší, pokud obdržel dostačující vysvětlení ze dvou navzájem nezávislých zdrojů odborných informací a pochybnosti o správnosti údajů jsou tak z pohledu okresního soudu odstraněny. Předmětný GP je rovněž opatřen doložkou příslušného katastrálního úřadu o souhlasu s očíslováním parcel. Na podkladě předmětného GP by v případě vyhovění žalobě mohl být proveden vklad práv do katastru nemovitostí v souladu s předpisy pro zeměměřictví a pro katastr nemovitostí. Předchozí výhrady okresního, resp. odvolacího soudu k údajům v GP tedy nejsou relevantní. Faktické vytyčení hranic pozemků v terénu by pak mělo odpovídat znázornění a zaměření v daném GP, byl-li by podle něho proveden vklad do katastru nemovitostí. Tímto způsobem má okresní soud za splněný pokyn odvolacího soudu k zajištění řádného geometrického plánu jako součásti/nezbytné přílohy žaloby, resp. rozsudku pro toto řízení.

5. Dále bylo okresnímu soudu uloženo s ohledem na dosavadní skutková zjištění posoudit, zda došlo k mimořádnému vydržení vlastnického práva ke spornému pozemku (p. č. st. , Anonymizováno, ) předchůdci žalobce, a to podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.). Dosavadní skutková zjištění plynou z odst. 7. – 15., 20. odůvodnění rozsudku odvolacího soudu č. j. , spisová značka, z , datum, , a z odst. 3. – 7. odůvodnění rozsudku okresního soudu č. j. , spisová značka, z , datum, . Okresní soud dále odkazuje na citaci ust. upravujících vydržení podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obč. zák.) v odst. 9. – 16. odůvodnění svého původního rozsudku, a níže cituje další podstatnou právní úpravu.

6. Podle § 119 obč. zák.:Věci jsou movité nebo nemovité.Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.

7. Podle § 120 odst. 2 obč. zák.:Stavba není součástí pozemku.

8. Podle § 1091 odst. 2 o. z.:K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

9. Podle § 1095 o. z.:Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se muprokáže nepoctivý úmysl.

10. Okresní soud neprovedl nové dokazování. Stranám sporu předestřel původní GP , tituly před jménem, P. , jméno FO, připojený k žalobě v této věci a vyjádření tohoto geodeta, jakož i geodeta J. , jméno FO, k témuž GP, a to s tím, že původní GP se ve světle vyjádření obou jmenovaných geodetů jeví jako náležitý podklad pro toto soudní řízení i příp. řízení před katastrálním úřadem (viz odst. 4 tohoto odůvodnění). Zopakovány byly důkazy sdělením geodeta J. , jméno FO, z , datum, , jméno FO, (otci žalobce), vyjádřením k tomuto sdělení ze strany Jiřího a , jméno FO, z , datum, s přílohou, jímž byl doklad (geometrický plán) o zaměření hranic pro vyhotovení geometrického plánu č. zak. 266-28/2020 v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, na základě objednávky p. , jméno FO, , kdy J. a E. , jméno FO, ve svém vyjádření souhlasili s navrhovanou změnou kódu kvality z 8 na 3 v bodě, jímž je roh domu odpovídající hranici mezi pozemky p. č. , Anonymizováno, (vlastnictví tehdy p. , jméno FO, ) a p. č. , Anonymizováno, (vlastnictví , jméno FO, ), ale nesouhlasili s geometrickým plánem v zákresu rozdělení domu, kdy uvedli, že „skutečné rozdělení je zakresleno jako oprava v geometrickém plánu“; přílohou emailu J. a E. , jméno FO, z , datum, je jimi oběma podepsaný ruční zákres, jakož i okótování linie vnitřní dělící zdi mezi domy na pozemcích p. č. st. , Anonymizováno, a p. č. st. , Anonymizováno, , s údaji o délce stran této linie/zdi/hranice mezi domy, 6000 a 1750 (mm). Skutková zjištění plynoucí z těchto důkazů uvádí rovněž odvolací soud, a to v odst. 20 odůvodnění jeho rozsudku. Skutečností mezi účastníky nespornou, prokazovanou výpisem z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , je právní účinnost nabytí vlastnického práva k nemovitostem zapsaným na uvedeném LV, včetně pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, ke dni , datum, .

11. Mimořádné vydržení vlastnického práva podle § 1095 o. z., jehož naplněním ve vztahu ke spornému pozemku p. č. st. 171 vymezenému z pozemku p. č. st. 92/2 v k. ú. , adresa, u Mimoně ze strany předchůdců žalobce, jeho rodičů, se měl okresní soud zabývat, naplněno není, neboť pro nabytí vlastnictví tímto způsobem nebyla splněna zákonem stanovená vydržecí doba 20 let (§ 1091, § 1095 o. z.), která počala rodičům žalobce běžet , datum, (účinností zápisu vlastnického práva ke koupeným nemovitostem do katastru nemovitostí, kdy započala držba nemovitostí rodiči, neboť v předchozí době nájmu šlo o vztah pouhé detence – faktického užívání věci cizí, nikoli vlastní), avšak v plném rozsahu neuplynula, neboť v únoru 2020 tito držitelé odpovídali geodetovi J. , jméno FO, ve věci změny kódu kvality hranice mezi jejich pozemky a pozemky předchůdce žalovaného ve vlastnictví nemovitostí, p. , jméno FO, , a opravili část vyznačené hranice mezi domem svým a sousedním, již tvoří část vnitřní dělící zdi. Takto prokazatelně před uplynutím vydržecí doby pro mimořádné vydržení byli rodiče žalobce uvedeným způsobem konfrontováni s dokumentem o průběhu hranice mezi pozemky p. č. st. 92/2 a p. č. st. 92/1, o níž (hranici) jakožto původní žalobci v tomto řízení, jakož i současný žalobce, tvrdili, že měli za to, že hranice mezi pozemky pod domy je totožná s půdorysy domů na nich stojících. Okresní soud má za to, že byť do naplnění 20leté vydržecí doby zbývaly (jen) cca 4 měsíce, tj. relativně krátká doba vzhledem k plné délce zákonné doby, nelze ve prospěch žalobce jako nástupce předchozích držitelů pozemku lhůtu stanovenou § 1095 o. z. jakkoli krátit s tím, že doba nerušené držby je zde téměř 20letá, a tedy odpovídá dané právní úpravě v její podstatě a přiměřeně (jde o přibližně dvojnásobek doby nutné pro řádné vydržení). Nepoctivý úmysl předchůdců žalobce, tj. jeho rodičů, při započetí držby (, datum, ) ve smyslu jednání svémocného, potajmu či lstivého, podvodného, krajně zištného, okresní soud nemá za prokázaný. Žalovaný byl okresním soudem poučen, že on (žalovaný) má břemeno tvrzení a důkazní k takovým skutečnostem (nepoctivý úmysl rodičů žalobce na počátku jejich držby/vlastnictví nemovitostí, jmenovitě sporného pozemku), přičemž skutečnosti o naplnění uvedeného krajně nepoctivého jednání v rozhodné době prokázány nebyly, ačkoli žalovaný rodičům žalobce vytýká, že (od počátku užívání sporného pozemku) jednali se záměrem obohatit se na jeho úkor a obohatili se, čemuž okresní soud nepřikládá relevanci, k tomu viz níže.

12. Pokud jde o běžné vydržení vlastnického práva podle obč. zák., příp. od , datum, podle o. z., odkazuje okresní soud na odůvodnění svého původního rozsudku, odst. 17. – 18, na němž setrvává. Odvolací soud se k naplnění podmínek nabytí vlastnictví ke spornému pozemku předchůdci žalobce řádným vydržením závazně nevyjádřil a neformuloval pro okresní soud jednoznačný právní názor či pokyn, jak věc hodnotit v tomto směru. Okresní soud v souhrnu odkazuje na provedené důkazy, mezi nimi potvrzení z , datum, , právnická osoba, v , adresa, pro , právnická osoba, v , adresa, za účelem odstranění nesrovnalostí v katastru nemovitostí mezi stavem skutečným a zapsaným, na žádost Vojenských lesů a statků OZ , adresa, , s tím související geometrický plán č. , hodnota, -37/93 z , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, s výkazem výměr v evidenci nemovitostí, podle něhož (plánu s výkazem výměr) byla změněna dosavadní evidence/zápis nemovitostí pro nabyvatele , Anonymizováno, spol. s r. o. , adresa, , mezi nimi pozemku p. č. st. , Anonymizováno, rozděleného na nově vyčleněné a zapsané pozemky p. č. st, Anonymizováno, a p. č. st. , Anonymizováno, . Dále okresní soud odkazuje na kupní smlouvu z , datum, o koupi nemovitostí rodiči od , Anonymizováno, s r. o. v likvidaci, geometrický plán č. , hodnota, -346/1999 , tituly před jménem, P. , jméno FO, , vyjádření žalobce jako účastníka řízení, na výše uvedenou komunikaci mezi rodiči žalobce a geodetem J. , jméno FO, v 2/2020.

17. Okresní soud shrnuje, že rodiče žalobce koupili nemovitosti označené v kupní smlouvě, a to o dům č. p. , Anonymizováno, , pozemek p. č. st. , Anonymizováno, (výměra 90 m2), na němž je postaven dům č. p. , Anonymizováno, , a pozemek p. č. , Anonymizováno, (výměra 850 m2). Ke kupní smlouvě byl připojen geometrický plán (č. , hodnota, -346/1999 , tituly před jménem, P. , jméno FO, ) pro rozdělení pozemku p. č. , Anonymizováno, (výměra 1677 m2) na nové pozemky p. č. , Anonymizováno, (výměra 827 m2) a p. č. , Anonymizováno, (výměra 850 m2). V době uzavření kupní smlouvy nebyly stavby součástí pozemků, na nichž byly postaveny (§ 120 odst. 2 obč. zák.). Žalobci koupili konkrétně pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , takto označený v kupní smlouvě, zapsaný v katastru nemovitostí, zaměřený geometrickým plánem č. , hodnota, -37/93 z , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , zanesený do katastrální mapy, s údaji o výměře 90 m2. Označení (p. č. st.) a údaje o tomto pozemku (výměra 90 m2) uvedené v kupní smlouvě rodičů žalobce a , právnická osoba, . v likvidaci odpovídají uvedenému geometrickému plánu z r. 1993, okresní soud má za to, že do kupní smlouvy byly uvedeny podle tehdy aktuálních údajů v katastru nemovitostí k dané nemovitosti, což je bazální úvaha (údaje byly převzaty z katastru nemovitostí). Tedy kupní smlouvou rodiče žalobce nabyli konkrétně tam uvedené nemovitosti definované katastrálním územím, číslem popisným domu a parcelním číslem pozemku, slovním označením a dále výměrou pozemků. Jak okresní soud uvedl ve svém předchozím rozsudku (odst. 17. – 18. odůvodnění), dům č. p. , Anonymizováno, , o němž bylo prokázáno, že od doby užívání rodiči žalobce, tj. od roku 1973, do koupě v červnu 2000, nedoznal stavebních úprav, jimiž by byla změněna poloha obvodových zdí vzhledem k sousednímu domu č. p. , Anonymizováno, byl/je atypického tvaru, zasahuje v podstatné výměře (cca 12 m2) do pozemku p. č. st. , Anonymizováno, tak, že tudy probíhají jeho obvodové zdi a zabírají cca 6 m na délku, cca 1,75 m na šířku (podle nákresu a kót - údajů rodičů žalobce) plochu pozemku pod stavbou. Jeví se odpovídající průměrné opatrnosti a základní úvaze běžného kupujícího (viz nyní § 4 odst. 1 o. z.) vyjasnit si při koupi domu, jenž bez dalšího není součástí pozemku, na němž stojí (stav věci v roce 2000, kdy rodiče dům s pozemky koupili), jak je vymezen pozemek pod takto atypickým domem. Rodiče žalobce jako kupující museli (či jako běžně odpovědně uvažující osoby měli) mít zcela určitou informaci o nemovitostech uvedených v kupní smlouvě, tj. které reálně to jsou. Pokud jde o pozemek pod domem takto atypického půdorysu, bylo i v dané době (rok 2000), i v okolnostech případu přiměřené ujištění se o umístění domu na konkrétním pozemku, jistota o průběhu pozemku pod domem tím spíše, že dům č. p. , Anonymizováno, bezprostředně sousedil/sousedí třemi různými liniemi zdí s domem č. p. , Anonymizováno, . Není adekvátní ani v poměrech rodičů žalobce vzhledem k jejich osobám formální akceptace obsahu kupní smlouvy o nemovitostech pořizovaných si k vlastnímu bydlení (podpis bez čtení, porozumění, odpovědnosti za obsah) s důvěrou v to, že obsah smlouvy je správný, není třeba kontroly či vysvětlení obsahu a vědomého ztotožnění se s tímto obsahem.

18. Z výsledků dokazování má okresní soud za to, že rodiče žalobce vzhledem ke všem okolnostem věci nebyli (nemohli být) plně v dobré víře, že kupní smlouvou z , datum, kupují v celém rozsahu pozemek, na němž stojí dům č. p. , Anonymizováno, . Aby tomu tak bylo, museli by mít jasno v tom, kudy probíhá hranice pozemku pod domem. Žalobce uvedl (jednání , datum, ), že pod oknem v místnosti, která je uprostřed domu (tzn. ta svou plochou právě zasahující do pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , resp. sporného vymezeného pozemku p. č. st. , Anonymizováno, ) vedl plot mezi pozemky do pomyslného středu celku obou domů, ploty jsou beze změny polohy, plot vedl do středu domu i v době, kdy k prodeji nemovitostí zpracoval posudek , tituly před jménem, K. , jméno FO, , a tento znalec dům (jen) zevně obhlédl za přítomnosti geodeta, vnitřek domu neprohlédli (vyjádření žalobce při jednání , datum, o tom, že takto věc popsala jeho matka). Kupní smlouvu rodiče žalobce údajně nečetli, jen podepsali a vycházeli jednoduše z toho, že kupují dům s pozemky, které předtím od roku 1973 užívali. Nedostatek dobré víry rodičů žalobce podle názoru okresního soudu nevychází zásadně z okolnosti, jakou výměru ve skutečnosti mají dům č. p. , Anonymizováno, , pozemek p. č. , Anonymizováno, a část pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , na níž stojí dům č. p. , Anonymizováno, (toto zúžení pohledu na věc uvádí odst. 24 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu), nýbrž z povahy domu a pozemků, tj. v atypičnosti domu č. p. , Anonymizováno, , který se rozkládá na dvou pozemcích samostatně vymezených geometrickým plánem z roku 1993, podle něhož byly pozemky zapsány do katastru nemovitostí, kdy rodiče žalobce nabyli dům čp. , Anonymizováno, nikoli jako součást pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , nýbrž dům i tento pozemek a další pozemek každý samostatně a vzhledem k atypickému stavebnímu řešení (atypickému půdorysu i atypickému vnitřnímu členění domu) bez dalšího již nenabyli část pozemku sousedního, do něhož dům č. p. , Anonymizováno, zasahuje plochou cca 6 x 1,75 m2. Žalobce uvedl, že jeho rodiče nesledovali stav zápisu práv do katastru nemovitostí na podkladě jejich kupní smlouvy, nebyli k tomu vybavení, on stav zápisu sledoval, do katastru dálkově nahlédl, viděl tam dům rozpůlený čárou, pro něho to byla geometrická značka. Okresní soud k tomu poznamenává, že takový náhled do katastru byl právě možný již v době uzavření kupní smlouvy v roce 2000, kdy v té době pozemky pod domy č. p. , Anonymizováno, a č. p. , Anonymizováno, byly zapsané v katastru nemovitostí a znázorněné v katastrální mapě, neboť tak byly zaměřené (nejen nakreslené, jak namítal právní zástupce žalobce – jednání , datum, ) pro účel katastru nemovitostí geometrickým plánem z roku 1993, nehledě na pozdější či průběžnou digitalizaci katastru nemovitostí. Rodiče žalobce geodetovi J. , jméno FO, odpověděli v únoru 2020 emailem, zaslali přílohou i náčrt v geometrickém plánu, projevili tak plnou orientaci jak v poloze domu vůči pozemkům pod ním, tak i technickou zdatnost v elektronické komunikaci. Z toho se jeví, že osobnosti rodičů žalobce či jejich osobní situace v běžné komunikaci (včetně uvedení jejich podpisů na opravě plánu pro geodeta) týkající se jejich nemovitostí nevykazují něco, co by svědčilo o jejich znevýhodnění či nevybavení v úvahách a při jednání, jak je na to poukazováno ve vztahu k době uzavření kupní smlouvy a v souvislostech jejich dobré víry ve věci koupi nemovitostí. Okresní soud poukazuje rovněž na skutečnost (zmiňuje ji i odvolací soud – odst. 14. jeho rozsudku), že přílohou kupní smlouvy z , datum, byl geometrický plán č. , hodnota, -346/1999 na zaměření a oddělení pozemků p. č. , Anonymizováno, a p. č, Anonymizováno, a rovněž tento dokument, pokud obsahuje neodpovídající znázornění domů, resp. pro rodiče žalobce podstatné znázornění (v budoucnu jejich) domu č. p. , Anonymizováno, , a jednalo se vyznačení domů jen přibližné/orientační, grafickou značku, mělo (muselo) toto znázornění u rodičů jako kupujících vyvolat otázku a pochybnost o tom, zda pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , takto jen orientačně znázorněný na připojeném geometrickém plánu, a přitom uvedený v jejich kupní smlouvě, je ten, na němž stojí se svým členitým půdorysem dům č. p. , Anonymizováno, (jenž znázornění pozemku v plánu zjevně neodpovídal), zda kupovaný pozemek pod domem odpovídá půdorysu kupovaného domu, a kudy tedy vede hranice pozemku pod domem - neboli znázorněná „rovná čára“ mezi pozemky p. č. st. , Anonymizováno, a p. č. st. , Anonymizováno, zjevně neodpovídala skutečnostem známým rodičům žalobce o stavbě jejich domu a mohli (měli, museli) z toho nutně odvodit nejasnost o pozemku pod domem č. p. , Anonymizováno, , tj. o nesouladu/rozporu hranic pozemku p. č. , Anonymizováno, a domu č. p. , Anonymizováno, na tomto pozemku postaveném.

19. Okresní soud zamítl důkazy navržené žalobcem, a to výslech likvidátora společnosti , právnická osoba, . v likvidaci, výslech statutárního orgánu , právnická osoba, ., divize , adresa, , ke skutečnostem týkajícím se dobré víry na straně těchto subjektů jako právních předchůdců rodičů žalobce ve vlastnictví domu čp. , Anonymizováno, a pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , a sice že dům č. p. , Anonymizováno, ve svém půdorysu je ve shodě s pozemkem p. č. st. , Anonymizováno, , na němž je postaven, tzn., že pozemek, na němž je dům postaven, odpovídá plně plošnému rozsahu či půdorysu domu a nestojí na jiném pozemku. Důvodem zamítnutí návrhu na tyto důkazy je zjištění v řízení, že uvedení předchůdci ve vlastnictví domu a pozemků byli jednotnými vlastníky jak pozemku p. č. st. , Anonymizováno, rozděleného v roce 1993, tak domu na tomto pozemku rozděleného již dříve – není relevantní zkoumání dobré víry držitele věci, nejde-li o věc jiného vlastníka, nýbrž věc vlastní. Uvedení právní předchůdci byli současně vlastníky jak pozemků, tak staveb na nich, z toho důvodu nemohlo dojít k vydržení vlastnictví mezi vlastníkem domu vůči vlastníku pozemku. Žalobcem navržené důkazy nemohou vést k relevantním zjištěním a mít vliv na právní posouzení věci.

20. Okresní soud dále rekapituluje podle odst. 18 svého původního rozsudku, že podmínkou vydržení práva podle obč. zák. platného do 31. 12. 2013 bylo, že držitel práva je vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu právo náleží, neboli oprávněnost držby, nevyžadoval se platný právní titul uchopení držby, postačoval titul domnělý. Při hodnocení dobré víry čili určitého subjektivního pocitu správnosti bylo třeba brát v úvahu všechny okolnosti, tzn. zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou bylo s ohledem na okolnosti a povahu daného případu přiměřeně po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít po celou vydržecí dobu (10 let) pochybnost o tom, že mu právo patří. Zde vzhledem k typu nemovitostí (atypicky stavebně vyčleněný/řešený dům s nepravidelným půdorysem, část původně jediné stavby), vzhledem k nabytí vlastnictví k domu (rok 2000 a tehdy již konsolidované, obecně známé právní poměry zápisů práv k nemovitostem do katastru nemovitostí jako veřejně přístupného zdroje informací, založené od 1. 1. 1993 zřízením katastru nemovitostí jako veřejného seznamu), letitá znalost předmětu koupě, včetně případného vývoje původní stavby a s ní spojených pozemků od roku 1973, pochybnost či nevyjasněnost o hranici pozemků pod domem č. p. , Anonymizováno, (viz odst. 18. – 19. tohoto odůvodnění) podle názoru okresního soudu vyvracejí dobrou víru právních předchůdců žalobce, tj. jeho rodičů. K vydržení vlastnického práva ke spornému pozemku rodiči žalobce za dobu držby od roku 2000 do 31. 12. 2013 podle obč. zák. nemohlo pro nedostatek dobré víry na jejich straně, hodnoceno okresním soudem podle všech okolností, dojít. Podmínkami vydržení práva podle o. z. účinného od 1. 1. 2014 je již nutně řádný titul, který by postačil ke vzniku práva, pokud by náleželo držiteli (§ 991), nadále dobrá víra neboli poctivost držitele (§ 992) a pravost víry (§ 993 – nedostatek nekalého úmyslu, resp. nekalého jednání na straně držitele). V daném případě předchůdcům žalobce, tj. jeho rodičům, ani za toto období (od roku 2014 dále) nesvědčí dobrá víra (okolnosti rozhodné pro posouzení dobré víry pro danou věc se nezměnily, nýbrž byly založeny od počátku, resp. před rokem 2000, viz výše) dále: právním předchůdcům žalobce, tj. jeho rodičům, nesvědčí řádný formální (nutně listinný) titul k nabytí práva, neboť pozemek p. č. st. , Anonymizováno, (jak je dokumentováno od roku 1993 – viz důkazy v odst. 5. odůvodnění původního rozsudku okresního soudu) je zaznamenán v katastru nemovitostí řádným způsobem (označením, výměrou aj.), vývoj vlastnických poměrů k němu žalovaný doložil za dobu od roku 2002, kdy pozemek koupil smlouvou z , datum, , jméno FO, , pozemek byl touto smlouvou označen v souladu s dosud vedenými údaji v katastru nemovitostí (zastavěná plocha o výměře 90 m2), poté byl pozemek opakovaně smluvně převeden s uváděním vždy týchž údajů k němu z katastru nemovitostí, až jej smlouvou ze , datum, koupil žalovaný, kdy údaje o výměře ve smlouvě uvedeny nejsou - účastníci smlouvy si ujednali dořešení nezkolaudované stavby garáže a přístavby verandy k stavbě čp. , Anonymizováno, , tj. vyhotovení dokumentace a legalizaci staveb, tomu odpovídá, že výměry převáděných pozemků, včetně pozemku pod domem, nebyly uvedeny, neboť dům je dotčen vnější přístavbou a pozemek p. č. , Anonymizováno, je dotčen stavbou garáže, což však nemá význam pro platnost řádného převodu předmětných nemovitostí do vlastnictví žalovaného (rozhodné je vymezení nemovitostí v převodní smlouvě odpovídající jejich specifikaci podle údajů v katastru nemovitostí). Předchůdci žalobce, jeho rodiče, podle hodnocení věci okresním soudem nenabyli spornou část pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , resp. pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , vydržením ani podle o. z., neboť nesplnili předpoklady nutné pro vydržení podle §§ 991–993.

21. Okresní soud dodává, že (i) v případě nabytí sporného pozemku do vlastnictví rodiči žalobce vydržením (řádným), došlo by zde ke konkurenci/střetu vlastnického práva nabytého rodiči žalobce vydržením a vlastnického práva žalovaného jako smluvního nabyvatele pozemku p. č. , Anonymizováno, za úplatu od případného nevlastníka (nevlastníkem by zde byl poslední před žalovaným v katastru zapsaný vlastník sporného pozemku, který sporný pozemek převedl smlouvou za úplatu žalovanému – prodávající , jméno FO, , kupní smlouva z , datum, , právní účinky vkladu práva k , datum, ). Žalovanému, který koupil pozemek p. č. st. 92/2 tak, jak je zapsaný a vymezený (polohou, hranicemi) v katastru nemovitostí v dobré víře v soulad stavu zápisu práv v katastru nemovitostí se stavem právním, svědčí v jeho prospěch zásada materiální publicity (§ 984 o. z.). Účinnost nabytí vlastnictví k pozemku p. č. st. , Anonymizováno, žalovaným nastala ke dni , datum, . Pokud v té době, resp. v době uzavření kupní smlouvy žalovaného s prodávajícím (, datum, ) nebylo příp. vydržené vlastnické právo předchůdců žalobce k dané části pozemku p. č. st. , Anonymizováno, zapsáno do katastru nemovitostí, svědčí žalovanému platnost nabytí jeho vlastnictví k celému pozemku koupí jako dobrověrnému nabyvateli. K účinkům řádného vydržení, jež příp. nastaly před účinností o. z., avšak vlastnické právo na podkladě takového vydržení nebylo zapsáno do katastru nemovitostí, nelze přihlížet, pokud vlastnictví k předmětu vydržení nabyl později nový nabyvatel (zde žalovaný) a jeho nabytí vlastnictví chrání zásada stanovená § 984 o. z., podle níž je tento (pozdější) nabyvatel (ze smluvního úplatného převodu) v právu.

22. Žalobu jako nedůvodnou okresní soud zamítl. Nemá za prokázanou oprávněnost držby sporného pozemku rodiči žalobce, není naplněna 20letá lhůta pro mimořádné vydržení vlastnického práva rodiči žalobce, žalovanému jako dobrověrnému nabyvateli sporného pozemku za úplatu svědčí zásada materiální publicity v § 984 o. z., tj. ochrana jeho dobré víry ve stav zápisu práv v katastru nemovitostí a nabytí práva k danému pozemku kupní smlouvou ze , datum, , s právními účinky k , datum, . Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobce osvědčil (k tomu viz odst. 19 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu).

23. Na okraj okresní soud uvádí, že pokud nelze dosáhnout jednoty vlastnictví stavby a pozemku, na němž stavba stojí, a není dohoda o užívání pozemku pod stavbou mezi vlastníky stavby a pozemku, bývá takové užívání pozemku vlastníkem stavby na pozemku jiného vlastníka posuzováno jako stav bezdůvodné obohacení, jež přijímá vlastník stavby užíváním cizího pozemku, za něž náleží vlastníku pozemku od vlastníka stavby náhrada odpovídající (pro tento účel) obvyklému nájemnému za nájem daného pozemku, kdy obvyklé nájemné činí zpravidla 4-5 % ročně z obvyklé ceny pozemku. V daném případě byla-li by obvyklá cena stavebního pozemku v dané lokalitě, tj. , jméno FO, , obec , adresa, (nikoli cena odvozená od smluvní kupní ceny zaplacené konkrétně žalovaným za daný pozemek při jeho koupi) 1 000 Kč/m2 (z čehož vychází žalobce), jednalo by se o roční nájemné 5 % z ceny pozemku cca 12 000 Kč (za cca 12 m2 x 1 000 Kč), tedy 600 Kč ročně, resp. 50 Kč měsíčně jako náhrada za užívání bez smluvního titulu/z bezdůvodného obohacení. Tímto okresní soud (jen příkladně) naznačuje materiální rozměr předmětu sporu. Byť žalovanému okresní soud přiznává vlastnictví sporného pozemku, požadavek žalovaného vůči žalobci na náhradu/finanční vyrovnání za část pozemku zastavěnou domem žalobce ve výši desítek či stovek tisíc korun se nejeví adekvátní. Žalovaný při koupi pozemku p. č. st. , Anonymizováno, a dalších v daném k. ú. rovněž mohl a měl seznat z dokumentů dostupných v katastru nemovitostí (mapové podklady aj.) ve spojení s prohlídkou kupovaných nemovitostí, že tento pozemek je z části zastavěný sousedním domem, přičemž tento stav nemovitostí byl daný (hotové stavby obou domů sousedících několika zdmi). Tvrzení žalovaného, že jej rodiče žalobce o zastavěnou část jeho pozemku „okradli“, nedává zjevně dobrý smysl. Žalovaný koupil nemovitosti, s nimiž se předem seznámil a které si v dané podobě ke koupi zvolil.

24. Podle § 142 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, kdy žalovaný byl ve věci plně procesně úspěšný, náhradu nákladů řízení od žalobce však nepožadoval.