48 C 21/2026

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného 21 o zaplacení 60 990 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 840 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do 6. 12. 2019 částkou 5 916,75 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 27 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem kapitalizovaným za období do 6. 12. 2019 částkou 17 558,73 Kč a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 27 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a částku 17 173,54 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do 6. 12. 2019 částkou 1 158,66 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 173,54 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem kapitalizovaným za období do 6. 12. 2019 částkou 11 960,44 Kč a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 17 173,54 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 15 976,46 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 353,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 60 990 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne datum uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČ IČO, Smlouvu o půjčce č. hodnota. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalovanému půjčku ve výši 27 000 Kč. Tato částka byla žalovanému vyplacena při podepsání smlouvy. Žalovaný se dále zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek za administrativní činnost ve výši 5 400 Kč, úrok ve výši 3 780 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 800 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celou částku, a to v 58týdenních splátkách po 810 Kč od 19. 2. 2016 do 24. 3. 2017. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal závazek splatným, a to v celém svém rozsahu nejpozději v den, kdy se stala splatnou poslední splátka půjčky. Do podání žaloby uhradil žalovaný na tuto zápůjčku 8 290 Kč. Dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČ IČO, Smlouvu o půjčce č. hodnota. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč. Tato částka byla žalovanému vyplacena při podepsání smlouvy. Žalovaný se dále zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, úrok ve výši 2 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit dluh v 58týdenních splátkách po 600 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal závazek splatným, a to v celém svém rozsahu nejpozději v den, kdy se stala splatnou poslední splátka půjčky. Do podání žaloby uhradil žalovaný na tuto zápůjčku 12 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Z žalobkyní předložených listinných důkazů (smluv o zápůjčce, smluvních podmínek, karty zákazníka, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání, předžalobní výzva s podacím lístkem) soud zjistil, že dne datum byla uzavřena mezi žalovaným, jako vydlužitelem, a společností právnická osoba, IČ IČO, jako zapůjčitelem, smlouva o zápůjčce č. hodnota. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalované půjčku ve výši 27 000 Kč, žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že tuto částku převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě dále zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek za administrativní činnost ve výši 5 400 Kč, úrok ve výši 3 780 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 800 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit dluh v 58týdenních splátkách do 24. 3. 2017. Dne datum byla uzavřena mezi žalovaným, jako vydlužitelem, a společností právnická osoba, IČ IČO, jako zapůjčitelem, smlouva o zápůjčce č. hodnota. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč, žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že tuto částku převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě dále zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, úrok ve výši 2 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč.. Žalovaná se zavázala vrátit dluh v 58týdenních splátkách do 13. 1. 2017. Nedílnou součást smluv tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum a z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka přešla na žalobkyni, která tím získala aktivní legitimaci ve sporu. Soud konstatoval také upomínku žalobkyně žalovanému k zaplacení žalované částky s poštovním podacím lístkem. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný splatil 8 290 Kč na zápůjčku č. hodnota a 12 500 Kč na zápůjčku č. hodnota. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejnému druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud má ze smlouvy o zápůjčce za opodstatněný požadavek na vrácení dlužné jistiny, odpovídající úrok z prodlení a úrok řádný, i poplatek za administrativní zpracování smlouvy. Soud však neshledal důvodným nárok na zaplacení poplatku, který má připadat na úhradu hotovostního inkasa jako dlužníkem vybraného způsobu úhrady dluhu. Toto ujednání je dle názoru soudu neplatné, protože se příčí dobrým mravům, jak je uvedené v citovaném § 580 o.z. Soud spatřuje rozpor s dobrými mravy ve výši těchto poplatků a způsobu jeho ujednání. Jak je soudu známo z jeho úřední činnosti, tedy z jiných žalob uplatňovaných žalobkyní v obdobných věcech, výše takových poplatků je v každém jednotlivém případě různá, zřejmě se odvíjí od výše půjčené částky. Za této situace nelze dovodit, že by se poplatky byly stanoveny podle faktických nákladů vynaložených na administrativní činnost či provádění hotovostního inkasa. Lze těžko dovodit, že by se faktické náklady lišily podle výše sjednaných finančních částek řádově o několikatisícové částky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce takovýmto způsobem obcházel zákon a takto navyšoval své profity ze smlouvy o zápůjčce, aby znesnadnil spotřebiteli možnost porovnání nákladů půjčky. Pokud by byl souhrnný poplatek považován za úrok, dosahoval by celkový úrok více než 70 % za 58 týdnů, přičemž takový úrok mnohonásobně převyšuje úrok uplatňovaný bankami při poskytování půjček i úvěrů. Soud má tedy v souhrnu za to, že věřitel tímto způsobem obchází zákon, když zastírá dlužníku skutečnou výši nákladů zápůjčky. Žalovaná jako spotřebitel nemá žádnou možnost, pokud ovšem zřejmě není opakovaným klientem věřitele, volit možnost bezhotovostního režimu. Soud se proto domnívá, že takové ujednání zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran ve zjevný neprospěch spotřebitele – žalované, který vedle poplatku za administrativní činnost a úroku, má ještě zaplatit poplatek za hotovostní režim, téměř bez možnosti volby při sjednávání způsobu plnění jeho hlavního závazku ze smlouvy o zápůjčce. Jedná se proto o ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům podle § 588 občanského zákoníku, a ke kterému soud přihlíží i bez návrhu. Soud proto nepřihlížel k ujednání o poplatku za hotovostní režim, které je neplatné. Jestliže tedy žalovaný plnil na zápůjčku a poplatky nějakou částku, jedná se v souladu s ujednanou formou plnění o plnění, které má být započteno na poplatek za poskytnutí půjčky, ovšem bez onoho poplatku za hotovostní inkaso. Z těchto důvodů soud ve výroku II. zamítl nárok žalobkyně na úhradu poplatku ve výši 15 976,46 Kč, co do zbylé žalované částky žalobě vyhověl. Požadovaný úrok z prodlení odpovídá § 1970 o.z. a sazba úroku z prodlení byla stanovena v souladu s vl. nař. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 353,76 Kč, přičemž tato částka představuje 47,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,8 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26,2 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 440 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 990 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 960 Kč ve výši 3 351,60 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.